CENIA



geologie, ekologie, těžební servis

Perucká 11a, 120 00 Praha 2

tel.: 233 370 741, email: get@get.cz

| |

| |

|DOKUMENTACE |

| |

|podle § 8 zákona č. 100/2001 Sb., |

|zákon o posuzování vlivů na životní prostředí |

|s obsahem a rozsahem podle přílohy č. 4 |

| |

| |

|NÁZEV |

|STANOVENÍ DOBÝVACÍHO PROSTORU |

|BYSTŘICE NAD ÚHLAVOU |

|a následné povolení těžby štěrkopísku |

| |

| |

| |

| |

| |

|OZNAMOVATEL |

|Klatovské štěrkopísky, s.r.o. |

| |

| |

| |

| |

| |

|Odpovědný řešitel: Ing. Barbora Vorlová Datum: červen 2012 |

|(G E T s.r.o.) |

|Zakázkové číslo: GET 10_054 |

AUTORSKÝ TÝM

Zpracovala: Ing. Barbora Vorlová ………………………….

autorizace ke zpracování dokumentace a posudku: rozhodnutí MŽP ČR č.j. 126/OPVI/05, , rozhodnutí MŽP ČR č.j. 37664/ENV/09 o prodloužení autorizace

Spolupracovali : Ing. Michaela Popková (G E T s.r.o. – grafické zpracování, podklady)

Autoři odborných studií: Příloha č. 1: Akustická studie

Ing. Irena Dušková

Emil Moravec

Příloha č. 2: Rozptylová studie

Ing. Jana Kočová

Příloha č. 3: Hodnocení vlivu na veřejné zdraví

Ing. Monika Zemancová

Příloha č. 4: Posouzení vlivu na krajinný ráz

Ing. Michaela Popková

Příloha č. 5: Aktualizace zoologického průzkumu

Ing. Vojtěch Kos

Příloha č. 6: Aktualizace botanickeho průzkumu

Ing. Barbora Vorlová

Příloha č. 7: Souhrnný plán sanace a rekultivace

Ing. Barbora Vorlová

Ing. Ivana Hrzinová

Příloha č. 7a: Posouzení stability svahů

Ing. Martin Janda

Příloha č. 8: Hydrogeologické posouzení

Mgr. Gabriela Pourová

RNDr. Ivan Koroš

Příloha č. 9: Surovinová studie

Jaroslav Toula

Ing. Lucie Doležalová

Příloha č. 10: Dopravní studie

Ing. Martin Smělý

Datum zpracování dokumentace: červen 2012

G E T s.r.o.

Sídlo: Perucká 11a, 120 00 praha 2

tel.: 233 370 741 / e - mail: get@get.cz

get.cz

AUTORSKÝ TÝM 2

G E T s.r.o. 2

SEZNAM TABULEK V TEXTU 5

SEZNAM OBRÁZKŮ V TEXTU 5

SEZNAM ZKRATEK V TEXTU 6

A. ÚDAJE O OZNAMOVATELI 7

1. Obchodní firma 7

2. IČO 7

3. Sídlo 7

4. Jméno, příjmení, bydliště a telefon oprávněného zástupce oznamovatele 7

B. Údaje o záměru 7

I. Základní údaje 7

Úvod 7

1. Název záměru a jeho zařazení podle přílohy č. 1 7

2. Kapacita (rozsah) záměru 8

3. Umístění záměru (kraj, obec, katastrální území) 9

4. Charakter záměru a možnost kumulace jeho vlivů s jinými záměry (realizovanými, připravovanými, uvažovanými) 10

5. Zdůvodnění potřeby záměru a jeho umístění, včetně přehledu zvažovaných variant a hlavních důvodů (i z hlediska životního prostředí) pro jejich výběr, resp. odmítnutí 11

6. Popis technického a technologického řešení záměru 12

7. Předpokládaný termín zahájení realizace záměru a jeho dokončení 16

8. Výčet dotčených územně samosprávných celků 16

9. Výčet navazujících rozhodnutí podle § 10 odst. 4 a správních úřadů, které budou tato rozhodnutí vydávat 16

II. Údaje o vstupech 17

1. Půda 17

2. Voda 20

3. Ostatní surovinové a energetické zdroje 22

4. Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu 26

III. Údaje o výstupech 29

1. Ovzduší 29

2. Odpadní vody 32

3. Odpady 33

4. Ostatní 35

5. Doplňující údaje 38

C. ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ 39

I. Výčet nejzávažnějších environmentálních charakteristik dotčeného území 39

1. Územní systém ekologické stability krajiny 39

2. Zvláště chráněná území 40

3. Přírodní parky 41

4. Významné krajinné prvky, památné stromy 41

5. Území historického, kulturního nebo archeologického významu 41

6. Území hustě zalidněná 42

7. Území zatěžovaná nad míru únosného zatížení 42

8. Staré ekologické zátěže 42

9. Extrémní poměry v dotčeném území 43

II. Charakteristika současného stavu životního prostředí v dotčeném území 44

1. Ovzduší a klima 44

2. Voda 46

3. Půda 51

4. Geomorfologie území, horninové prostředí a přírodní zdroje 52

5. Fauna a flóra 54

6. Ekosystémy 56

7. Krajina 56

8. Zastavěná území, obyvatelstvo 57

9. Hmotný majetek 58

10. Kulturní památky 58

11. Ochranná pásma, geologické a jiné vymezení ložiska 59

13. Situování stavby ve vztahu k územně plánovací dokumentaci 59

III. Celkové zhodnocení kvality životního prostředí v dotčeném území z hlediska jeho únosného zatížení 60

D. Komplexní charakteristika a hodnocení vlivů záměru na obyvatelstvo a životní prostředí 62

I. Charakteristika předpokládaných vlivů záměru na obyvatelstvo a životní prostředí a hodnocení jejich velikosti a významnosti 62

1. Vlivy na obyvatelstvo, včetně sociálně ekonomických vlivů 62

2. Vlivy na ovzduší a klima 66

3. Vlivy na hlukovou situaci (a event. další fyzikální a biologické charakteristiky) 69

4. Vlivy na povrchové a podzemní vody 70

5. Vlivy na půdu 72

6. Vlivy na horninové prostředí a nerostné zdroje 73

7. Vlivy na faunu, flóru a ekosystémy 73

8. Vlivy na krajinu (změny reliéfu krajiny, vlivy na krajinný ráz) 75

9. Vlivy na hmotný majetek a kulturní památky 75

II Komplexní charakteristika vlivů záměru na životní prostředí z hlediska jejich velikosti a významnosti a možnosti přeshraničních vlivů 76

III. Charakteristika environmentálních rizik při možných haváriích a nestandardních stavech 78

IV. Charakteristika opatření k prevenci, vyloučení, snížení, popřípadě kompenzaci nepříznivých vlivů na životní prostředí 80

1. Vlivy na změnu v dopravní obslužnosti 80

2. Vlivy na změnu čistoty ovzduší 81

3. Vlivy na hlukovou situaci 81

4. Vlivy na krajinný ráz 81

5. Vlivy na vodu 82

6. Vlivy na přírodu 82

7. Vlivy na ZPF 83

8. Vlivy na les, VKP 83

9. Vlivy na hmotný majetek a kulturní památky 83

10. Jiná 83

V. Charakteristika použitých metod prognózování a výchozích předpokladů při hodnocení vlivů 84

VI. Charakteristika nedostatků ve znalostech a neurčitostí, které se vyskytly při zpracování dokumentace 86

E. POROVNÁNÍ VARIANT ŘEŠENÍ ZÁMĚRU a doplňující údaje 88

I. Porovnání variant řešení záměru 88

F. ZÁVĚR 89

G. VŠEOBECNĚ SROZUMITELNÉ SHRNUTÍ NETECHNICKÉHO CHARAKTERU 93

H. PŘÍLOHY 95

Podklady a Literatura 102

SEZNAM TABULEK V TEXTU

Tabulka č. 1: Přehled druhů půd, BPEJ a jejich zařazení dle ochrany půd v navrhovaném DP a těžebních prostorách 17

Tabulka č. 2: Geologické zásoby dle kategorií 22

Tabulka č. 3: Souřadnice vrcholů navrženého DP Bystřice nad Úhlavou 23

Tabulka č. 4: Přehled rozloh těžby, objemů a doby exploatace dle jednotlivých etap (jezer) 23

Tabulka č. 5: Výsledky sčítání dopravy z roku 2010 – sč. úsek 3-2070, 3-2073 a 3-2074 27

Tabulka č. 6: Výsledky sčítání dopravy z roku 2010 – sč. úsek 3-2060 27

Tabulka č. 7: Výsledky sčítání dopravy z roku 2010 – sč. úsek 3-2060 28

Tabulka č. 8: Emise z liniových zdrojů 31

Tabulka č. 9: Emise ze spalování motorové nafty 32

Tabulka č. 10: Seznam předpokládaných druhů odpadů 34

Tabulka č. 11: Odpady, které by mohly vzniknout při havárii 34

Tabulka č. 12: Rozdělení nákladních automobilů souvisejících se záměrem dle směrů a hmotnosti 35

Tabulka č. 13: Předpokládané těžební mechanizmy v těžebně s akustickými parametry 37

Tabulka č. 14: Normály klimatických hodnot za období 1961-90 pro stanici Klatovy (zdroj: ČHMÚ, dostupné na: ) 44

Tabulka č. 15: Charakteristika záplavového území řeky Úhlavy v Okresu Klatovy (záplavová území významných vodních toků – závod Berounka) zdroj: stránky správce toku: Povodí Vltavy 48

Tabulka č. 16: Výsledky vybraných ukazatelů jakosti vod v mg/l 50

Tabulka č. 17: Údaje o obyvatelstvu nejbližší obytné zástavby 58

Tabulka č. 18: Nárůst intenzit dopravy 64

Tabulka č. 19: Vyhodnocení velikosti a celkové významnosti vlivů 76

Tabulka č. 20: Třídy stability atmosféry 85

SEZNAM OBRÁZKŮ V TEXTU

Obrázek č. 1: Mapa širšího okolí s vyznačením navrhovaného dobývacího prostoru Bystřice nad Úhlavou (červeně). 9

Obrázek č. 2: Navržený DP Bystřice nad Úhlavou v leteckém snímku 10

Obrázek č. 3: Zákres jednotlivých etap těžby, umístění technologie a výjezdu z DP 13

Obrázek č. 4: Půdy dle BPEJ v navrhovaném DP Bystřice nad Úhlavou 18

Obrázek č. 5: Půdy dle stupně ochrany v navrhovaném DP Bystřice nad Úhlavou 19

Obrázek č. 6: Zákres navrhovaného DP Bystřice nad Úhlavou s vyznačenými přepravními směry 26

Obrázek č. 7: Předpokládané směry dopravy 30

Obrázek č. 8: Grafické znázornění valu, který bude zbudován u samoty Koblince 37

Obrázek č. 9: Prvky ÚSES v okolí zájmového území 40

Obrázek č. 10: Záplavová území v zájmovém území (zdroj: HEIS VÚV TGM) 47

Obrázek č. 11: Zákres aktivní zóny stoleté vody v okolí zájmového území (zdroj: HEIS VÚV TGM) 47

Obrázek č. 12: Přibližný zákres (červeně) návrhu DP do pracovní verze koordinačního výkresu ÚP Nýrska 48

Obrázek č. 13: Zákres návrhu DP (žlutě) do mapy znázorňující záplavovou čáru pro Q100 a aktivní zónu, poskytnutou správcem toku – Povodí Vltavy, pracoviště Klatovy. 49

SEZNAM ZKRATEK V TEXTU

ČSN - Československá státní norma

dB - decibely

DoKP - dotčený krajinný prostor

DP - dobývací prostor

EIA - posuzování vlivů na životní prostředí

EVL - evropsky významné lokality

HČ - hornická činnost

CHKO - chráněná krajinná oblast

CHLÚ - chráněné ložiskové území

Kes - koeficient ekologické stability

KO - kriticky ohrožený druh

LAeq - ekvivalentní hladina akustického tlaku

LBC - lokální biocentrum

LBK - lokální biokoridor

MŽP ČR- Ministerstvo životního prostředí České republiky

NA - nákladní automobily

NO - oxid dusnatý

NOx - oxidy dusíku

NO2 - oxid dusičitý

NP - národní park

NV - nařízení vlády

O - ohrožený druh

O3 - ozón

OA - osobní automobily

ObKR - oblast krajinného rázu

OBÚ - obvodní báňský úřad

OP - ochranné pásmo

OVSS - odbor výkonu státní správy

OZKO - oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší

PM10 - suspendované částice velikostní frakce PM10

PO - ptačí oblasti

PP - přírodní památka

PR - přírodní rezervace

PUPFL - pozemky určené k plnění funkcí lesa

RBC - regionální biocentrum

RBK - regionální biokoridor

RD - rodinné domy

ŘSD - Ředitelství silnic a dálnic

SEZ - staré ekologické zátěže

SLDB - sčítání lidu, domů a bytů

SO - silně ohrožený druh

SO2 - oxid siřičitý

SP - štěrkopísky

SPM - prašný aerosol

SPSR - souhrnný plán sanace a rekultivace

TKO - tuhý komunální odpad

TZL - tuhé znečišťující látky

ÚP - územní plán

ÚR - územní rozhodnutí

ÚSES - územní systém ekologické stability

VKP - významný krajinný prvek

VN - vysoké napětí

VVN - velmi vysoké napětí

ZPF - zemědělský půdní fond

ZS - živcová suroviny

A. ÚDAJE O OZNAMOVATELI

1. Obchodní firma

Klatovské štěrkopísky, s.r.o.

2. IČO

629 68 025

3. Sídlo

Plzeň, Křimice, Plzeňská 61, PSČ 322 00

4. Jméno, příjmení, bydliště a telefon oprávněného zástupce oznamovatele

Ing. Radim Procházka - jednatel

Králův Dvůr, Pod Bory 351

tel: +420 602 177 034

B. Údaje o záměru

I. Základní údaje

Úvod

Záměr stanovení dobývacího prostoru (DP) Bystřice nad Úhlavou byl podán jako Oznámení zpracované dle přílohy č. 4 zákona 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí v platném znění v roce 2004 (OV3006). Posouzení záměru bylo ukončeno z důvodu nevydaného předchozího souhlasu (PS).

Vzhledem k tomu, že současný investor PS ke stanovení DP Bystřice nad Úhlavou získal (PS je doložen v kapitole H – přílohy), podává záměr znovu k posouzení s upraveným rozsahem.

1. Název záměru a jeho zařazení podle přílohy č. 1

Název: Stanovení dobývacího prostoru Bystřice nad Úhlavou a následné povolení těžby štěrkopísku.

Zařazení:

Kategorie I (záměry vždy podléhající posouzení) – sloupec A

Bod 2.3 - Těžba ostatních nerostných surovin - nový dobývací prostor; těžba ostatních nerostných surovin nad 1 000 000 tun/rok; těžba rašeliny na ploše 150 ha a více.

Kategorie II – sloupec B

Bod 2.5 – Těžba nerostných surovin 10 000 až 1 000 000 tun/rok

2. Kapacita (rozsah) záměru

Plošný rozsah:

Plocha navrhovaného dobývacího prostoru (DP) Bystřice nad Úhlavou je 359 172 m2 (0,359 172 km2)

Plocha území předpokládané těžby je 274 315 m2.

Výše těžby:

Předpokládaná výše roční těžby je 160 000 t.

Objemová hmotnost těženého materiálu činí cca 1,8 t/m3. Předpokládaná výše roční těžby zdrojového materiálu – štěrkopísků – se bude v DP Bystřice nad Úhlavou pohybovat do 160 tis. t ročně tedy cca 90  tis. m3 ročně.

Při výše uvedeném ročním množství bude těžba ve vymezeném prostoru trvat cca 16 let.

Množství vytěžitelné suroviny:

Objem vytěžitelných zásob štěrkopísků je v předmětném území 1 417 631 m3.

Více o zásobách suroviny na ložisku viz kapitola B.II. Údaje o vstupech – Těžená surovina.

3. Umístění záměru (kraj, obec, katastrální území)

Kraj: Plzeňský (Kód kraje: 04, Kód NUTS: CZ 032)

Okres: Klatovy (Kód okresu: 3404)

Obec: Nýrsko (ID obce: 10845 6, IČZÚJ 556831)

Katastrální území: Bystřice nad Úhlavou (Číslo k. ú.: 61708)

Starý Láz (Číslo k. ú.: 61710)

Obec: Janovice nad Úhlavou (ID obce: 05713 4, IČZÚJ 556394)

Katastrální území: Petrovice nad Úhlavou (Číslo k. ú.: 61709)

Zájmové území se nachází přibližně na 49º 19´ severní šířky a 13º 09´ východní délky, v Plzeňském kraji, okrese Klatovy, na  území obce Nýrsko (k.ú. Bystřice nad Úhlavou a k.ú. Starý Láz) a obce Janovice nad Úhlavou (k.ú. Petrovice nad Úhlavou). Území leží cca 10 km jihozápadně od Klatov, v nivě Úhlavy v nadmořské výšce 427 – 433 m.n.m.

Nejbližším sídlem od navrhovaného DP je cca 0,7 km jihozápadním směrem vzdálená Bystřice nad Úhlavou, která je místní částí cca 2 km jihozápadně vzdáleného města Nýrsko. Dále se cca 1 km východně nachází Petrovice nad Úhlavou, které jsou částí obce Janovice nad Úhlavou. Nejbližší zástavbou je trvale obydlená samota Koblince (cca 60 m západně), samota v k.ú. Bystřice nad Úhlavou (cca 90 m východně) a osada Úborsko – komplex 7 objektů katastrálně náležících k obci Běhařov (cca 100 m severně od DP).

Kartograficky se zájmové území nachází na základní mapě 1 : 50 000 list 21-42 Klatovy, 1 : 25 000 list 21-422, 1 : 10 000 list 21-42-03 a 21-42-08, 1 : 5 000 listy 7-6, 7-7, 8-6, 8-7Klatovy.

Zákres umístění záměru v oblasti viz obrázek č. 1.

Obrázek č. 1: Mapa širšího okolí s vyznačením navrhovaného dobývacího prostoru Bystřice nad Úhlavou (červeně).

[pic]

Obrázek č. 2: Navržený DP Bystřice nad Úhlavou v leteckém snímku

[pic]

4. Charakter záměru a možnost kumulace jeho vlivů s jinými záměry (realizovanými, připravovanými, uvažovanými)

Záměrem je stanovení dobývacího prostoru (DP) Bystřice nad Úhlavou s následným povolením hornické činnosti na výhradním ložisku štěrkopísků Petrovice nad Úhlavou (B3 016000). Více viz kap. B.II.3. – Ostatní surovinové a energetické zdroje – Těžená surovina.

Hornická činnost bude představovat těžbu štěrkopísků z vody škrabákem a její úpravu tříděním a praním - více viz kap. B.I.6 - Popis technického a technologického řešení záměru.

Území uvnitř navrhovaných DP nebude odtěženo beze zbytku, středová část, kterou tvoří olšový luh, bude zachována.

Kumulace vlivů z provozu těžebny s jiným provozem se nepředpokládá.

Dle informačního systému EIA (tomcat.cenia.cz) nejsou v širším okolí záměru k datu zpracování oznámení plánované realizace jiných záměrů, při nichž by mohlo docházet ke kumulaci vlivů.

.

5. Zdůvodnění potřeby záměru a jeho umístění, včetně přehledu zvažovaných variant a hlavních důvodů (i z hlediska životního prostředí) pro jejich výběr, resp. odmítnutí

Zdůvodnění potřeby záměru a jeho umístění

Důvodem záměru - stanovení dobývacího prostoru Bystřice nad Úhlavou je umožnění těžby štěrkopísků.

Hlavním důvodem umístění záměru v dané lokalitě je ložiskové nahromadění suroviny – štěrkopísek a stanovení CHLÚ a skutečnost, že daná oblast je na tuto surovinu deficitní. Na území bývalého okresu Klatovy je v současnosti štěrkopísek těžen na nevýhradním ložisku Bezděkov-Beňovy (cca 27 tis. m3). V soukromé pískovně V. Staňka na nevýhradním v evidencích zásob uváděném jako těženém ložisku 9 - Klatovy-Pihovice není v roce 2008 ani v roce 2009 vykazována žádná těžba.

Pozdějším vyhledávacím geologickým průzkumem na celém horním toku Úhlavy bylo v létech 1974 - 75 zjištěno, že štěrkopískové náplavy v převážné většině nevyhovují k průmyslové těžbě mj. zejména pro vysokou humusovitost. V tomto úseku bylo vymezeno 1 výhradní a 3 nevýhradní dále popsaná ložiska.

Předběžným ložiskovým průzkumem je ověřené výhradní ložisko - Petrovice nad Úhlavou (plocha cca 100 ha) s průměrnou mocností jílovitých hrubě písčitých štěrků kolem 8 m. Štěrkopísek vyžaduje rovněž podle poloprovozní zkoušky po těžbě z vody další úpravu drcením a praním. Výpočtem zásob k 20. 3. 1978 bylo na ložisku vyhodnoceno 6 962 tis. m3 bilančních geologických zásob, z toho 5 511 tis. m3 prozkoumaných bilančních zásob.

Při východním hranici okresu Klatovy je dále Geofondem ČR evidováno 3 040 tis. m3 nebilančních vyhledaných zásob terciérního jílovitého štěrkopísku v dosud netěženém nevýhradním ložisku - Horažďovice.

V blízkém sousedství výhradního ložiska Petrovice nad Úhlavou, navrhovaného k těžbě, jsou ještě další nevýhradní ložiska kvartérního štěrkopísku Bystřice nad Úhlavou a  Janovice nad Úhlavou, která jsou však málo prozkoumaná a mají jen vyhledané bilanční zásoby.

Pro danou oblast je tedy ložisko Petrovice nad Úhlavou nejvýhodnější. Potenciálními odběrateli jsou 3 betonárky z Klatov (cca 100 tis t kameniva), betonárka Nýrsko (cca 14 tis t kameniva), betonárka Domažlice (cca 60 tis t kameniva). Dále betonárky Sušice a Horažďovice, případně z Přeštic nebo Horšovského Týna. Přičemž dopravní vzdálenosti se v současné době pohybují v rozmezí od 35 km do 140 km. Těžebny, ze kterých se do oblasti v současné době dováží jsou: Vejprnice, Příšov a Chlum u Třeboně a především Horní Bříza a Kaznějov. (V těženém ložisku Bezděkov-Beňovy je prodej kameniva pozastaven.)

Poměrově menším, ale přesto významným odběratelem jsou místní stavební firmy, drobní stavebníci a soukromí zákazníci.

Snížení dovozové vzdálenosti je významné nejen z hlediska dopravních nákladů, ale z pohledu ochrany životního prostředí dojde i k výraznému snížení emisí výfukových plynů na tunu vytěžené a dopravené suroviny.

Do Klatov a Nýrska se dnes dováží kamenivo, zejména písek, přes město Plzeň, což komplikuje dopravní situaci v krajském městě. Ve směru z Kaznějova do Domažlic jsou zvýšené dopravní frekvenci vystaveny vesnice Mrtník, Loza, Nekmíř, Tlučná a dále např. města Holýšov a Horšovský Týn.

Dovozové vzdálenosti z ložiska Petrovice nad Úhlavou (do betonárek) jsou: Domažlice – 45 km, Sušice – 45 km, Klatovy – 17 km, Nýrsko – 6 km.

Přehled zvažovaných variant

Záměr je předkládán v jedné projektové variantě.

Tzv. varianta nulová*, která je referenční variantou (nikoli variantou záměru) slouží k porovnání vlivů na ovzduší. Popisuje stav v případě nerealizace záměru - tedy vyhodnocení stávajícího imisního zatížení v lokalitě.

6. Popis technického a technologického řešení záměru

Skrývkové práce

Skrývkové práce budou provedeny s využitím běžných strojních mechanismů (buldozery, při mocnosti nad 1 m pásové rypadlo) ve třech řezech: ornice, podorničí, ostatní skrývka (silně jílovité a zahliněné písky, jíly). Výška skrývkového řezu bude v průměru 1,3 m, max. 3 m. První skrývka proběhne v prostoru plánovaných odkalovacích nádrží a umístění technologického zázemí v jižní části navrhovaného DP.

Před dosažením vodní hladiny v průběhu skrývkových prací, budou výše zmiňované strojní mechanismy nahrazeny bagry se spodovou lžící, které umožňují těžbu suroviny (skrývky) ze břehu.

Deponie skrývky bude dočasná, vždy pouze do doby dotěžení jednotlivé těžební etapy. Deponie bude umístěna podél hrany dobývacího prostoru a po dotěžení etapy bude použita k úpravě závěrného svahu. Deponie nebudou umísťovány při severní hraně DP, které zasahuje do aktivní zóny záplavového území (viz. kapitola C.II.2. – charakteristika současného stavu životního prostředí – Voda). Původně plánované využití netěžené plochy mezi III. a IV. etapou pro deponie skrývek nelze vzhledem k aktivní zóně záplavového území využít.

Metody těžby

Těžba bude probíhat z vody pomocí škrabáku (škrabákového korečku). Zpočátku bude prováděna pásovým bagrem a bude dále odvážena nakladači k třídící lince. Po vytěžení prostoru cca 50 x 50 m bude nasazen škrabák – důlní koreček na nekonečném laně.

Těžební spodová lžíce škrabáku je umístěna na laně, které je upevněno mezi hlavním tělesem těžebního stroje na jednom břehu těžebního jezera a kladkou na straně druhé. Pohybem po dně jezera ve směru od kladky ke stroji, je surovina ze dna těžena - „odškrabávána“.

Těžební postupy

Prostor uvažovaný k těžbě bude rozdělen do čtyř těžebních oblastí, které budou odděleny jednak prostorem bez těžby (lužním lesem) a jednak ponechanými hrázkami, které budou mít v koruně cca 3 m.

Těžba štěrkopísků v prostoru navrženého dobývacího prostoru Bystřice nad Úhlavou bude zahájena v jihovýchodní části zájmového území – v prostoru 1. těžební etapy (viz. obrázek č. 3). Postupně budou odtěženy jezera v souladu s označením I – IV.

Otvírka bude vedena z jihovýchodní části DP a bude pokračovat západním směrem podél jihovýchodního okraje dobývacího prostoru až po dosažení západní hranice 1. těžební etapy. Plánovaný postup je veden tak, aby se co nejvíce postupovalo s těžbou proti sklonu hladiny podzemní vody. V opačném případě by se skrývky zavodňovaly, ztížilo by se jejich skrytí, zhoršila manipulace (a snížilo jejich využití).

V prostoru mezi hranicí dobývacího prostoru a vlastní těžbou (těžebním jezerem) bude ponechán prostor bez těžby o šířce 20 m. Po ukončení těžby z vody škrabákem bude část pilíře o šířce 17 m odtěžena podkopem pomocí pásového bagru s prodlouženým výložníkem a okolo hrany dobývacího prostoru zůstane ochranný pilíř o šířce 3 m. Ochranný pilíř zajistí, aby v průběhu a po ukončení těžby nedocházelo k poškození pozemků za hranicí dobývacího prostoru (sesuv, eroze závěrného svahu).

Na protější straně těžby, podél prostoru bez těžby (lužního lesa) bude v průběhu a po ukončení těžby ponechán ochranný pilíř 1 m. Tento pilíř zajistí v průběhu těžby ukotvení vodící kladky škrabáku a zároveň zajistí v průběhu a po těžbě štěrkopísků z vody ochranu lužního lesa před jeho podemletím a poškozením.

Úprava suroviny, skladování výrobků

Natěžená surovina je dále zpracována praním a tříděním.

Technologické zázemí bude umístěno jižně od samoty Koblince, kam bude natěžená surovina dopravována po břehu pásovým dopravníkem, zde bude tříděna na frakce 0-4, 4-8, 8-16, 16-32 mm. Ostatní frakce budou dle poptávky trhu prodávány nedrcené jako dekorativní zásypový materiál (např. pro účely rekultivací, cesty, terasy, zelené střechy apod.).

V technologické lince bude umístěna třídička, dehydrátor a na dočištění konečného výrobku od zbývajících odplavitelných částic bude do linky vřazen hydrocyklon. Odpadní voda z hydrocyklonu bude vypouštěna do odkalovacích nádrží umístěných v prostoru sousedícím s prostorem technologického zázemí jižně od samoty Koblince. (zákres umístění technologického zázemí viz následující obrázek).

Obrázek č. 3: Zákres jednotlivých etap těžby, umístění technologie a výjezdu z DP

[pic]

Použitá mechanizace

skrývkové práce

▪ buldozer (CAT D4H)

▪ v případě vyšších mocnosti skrývky a dosažení hladiny podzemní vody - bagr (Komatsu PC 340)

▪ damper (Volvo A 25) (2x) – odvoz materiálu (skrývek)

začátek těžby

▪ pásový bagr (CAT 325)

▪ nakladač (Volvo L 150 E) – do 100 m

▪ damper (Volvo A 25) – vetší vzdálenost než 100 m

vlastní těžba (po vytěžení prostoru cca 50 x 50 m)

▪ škrabák (KS 400 RH)

úprava suroviny

▪ pásový dopravník

▪ třídící zařízení 1. třídič (Svedala 2 TT 2000x6000)

2. bubnová pračka stěrků (Ratzinger)

3. pumpa (Linatex) pro odčerpání pískové vody do cyklonu

4. odvodňovač (GFA E1H 1800x4000)

5. hydrocyklon

6. dopravníky

▪ nakladače (Volvo L 150 E – nosnost 8 t)

Expedice výrobků

Nakládka hotových výrobků bude prováděna pomocí kolového nakladače zn. Volvo L 150 E o nosnosti 8 t.

Expedice bude zajišťována automobilovou dopravou. Do prostoru těžebního závodu bude přivedena z místní komunikace spojující silnice II/192 a II/191 provozní komunikace. Další dopravní napojení bude s využitím silnice II třídy II/191. (Dopravní napojení navrhovaného DP viz obrázek č. 5)

Předpokládaný odvoz suroviny:

▪ 1/3 produkce vozy s nosností do 11t (Tatra 11t , Liaz 8t, Avie 3t)

▪ 2/3 produkce vozy s vyšší nosností (souprava 22t, návěs 30 t)

Rozložení přepravy na jednotlivých dopravních trasách je uvedeno v kapitole B.III. Údaje o výstupech.

Kapacita a rozsah těžby a skrývky

Při posuzované výši těžené suroviny 160 tis tun za rok a celkovému objemu přítomné suroviny 1 417 631 m3 je předpokládaná délka těžby 16 let. Po ukončení těžební činnosti budou probíhat sanační práce (1 až 2 roky po ukončení těžby) a rekultivační práce (dle způsobu rekultivace od 1 roku (zatravnění) až po dobu 5-ti let (výsadba dřevin s následnou péčí)).

Skrývka bude probíhat kampaňovitě dle potřeby a dle postupu těžby. Největší rozsah skrývkových prací bude prováděn v letních měsících. Průměrný rozsah skrývkových prací bude cca 2 ha (cca 26 tis m3) ročně s tím, že v prvních letech těžby může dojít k navýšení až na trojnásobek s tím, že v dalších letech bude objem skrývky podstatně nižší. Maximální měsíční kapacita skrývkových prací bude 20 000 m3 přemístěné zeminy.

Pozn.: výše uvedená skrývka v letním období se nevztahuje na skrytí svrchní kulturní vrstvy. Skrývání ornice bude provedeno zásadně v mimohnízdním a mimovegetačním období.

Sanace a rekultivace

Sanační a rekultivační práce jsou podrobně řešeny v příloze dokumentace č. 7 Souhrnný plán sanace a rekultivace DP Bystřice nad Úhlavou (Vorlová 2012).

Po ukončení těžebních prací vzniknou v území nové vodní plochy – jezera s příbřežními litorálními pásmy. Břehová vegetace bude doprovázena plochami ponechanými přirozené sukcesi. Plochy zavezené skrývkovými materiály za linií litorálního pásma budou zatravněny se skupinovou výsadbou dřevin.

V rámci souhrnného plánu sanace a rekultivace byla vypracována Ing. Martinem Jandou samostatná studie: Posouzení stability svahu dělící hráze v dobývacím prostoru Petrovice nad Úhlavou.

V průběhu těžby autor považuje za možné upravit svah do sklonu 1 : 2,5. Výpočtem bylo prokázáno, že svah s uvedeným sklonem bude mít při stejných geologických poměrech stupeň stability 1,67 (což je více než je požadovaná minimální hodnota 1,5). Potencionální smyková plocha nezasáhne opačný líc hráze ani v případě, bude-li šířka koruny jen tři metry.

V rámci sanačních prací však byly s ohledem na následnou rekultivaci sklony svahů ještě upraveny. V části břehové linie je navrženo dodatečné dosypání / neodtěžení svahů, tak aby vznikly břehové zóny s mírným sklonem vhodným pro vytvoření litorálního pásma.

Na mapových podkladech nejsou sklony vyznačeny vrstevnicemi z důvodu nízké přehlednosti v daném měřítku. Toto však je nezbytné v dalším stupni projektové dokumentace - v plánu rekultivace.

Organizace práce, počet pracovních sil

Provoz se uvažuje jako jednosměnný (6:00 – 15:00) po dobu 210 pracovních dnů v roce s využitím 5 pracovníků v těžebně:

▪ vedoucí provozu a zároveň obchodník

▪ expedient vč. tzv. vnitřního prodeje

▪ strojník 2x

▪ zámečník opravář

Na provozovně budou 4 unimobuňky (kancelář vedoucího + kancelář expedice + denní místnost + sociální zař.)

Servisní práce budou zajišťovat odborné servisní firmy. Drobnější opravy budou provedeny na zpevněné manipulační ploše v samotné pískovně a servisní technici za účelem opravy přijedou.

Přepravu štěrkopísků k dalšímu využití nebude zajišťovat těžební společnost, surovina bude odvážena zákazníky firmy.

7. Předpokládaný termín zahájení realizace záměru a jeho dokončení

Termín zahájení: 2012

Ukončení: Při uvažované těžbě 160 tis. t ročně, tedy cca 90 tis. m3 ročně je délka těžby v prostoru navrhovaného DP 16 let, tedy do roku 2028.

Pozn.: Po ukončení těžební činnosti budou ještě probíhat sanační a rekultivační práce v délce 3 – 7 let.

8. Výčet dotčených územně samosprávných celků

Kraj Plzeňský

Název obce Nýrsko

Kód obce: 10845 6

IČZÚJ 556831

Katastrální území: Bystřice nad Úhlavou (číslo k.ú.: 61708)

Starý Láz (číslo k.ú.: 61710)

Pověřený úřad: Nýrsko

Pověřený úřad s rozšířenou pravomocí: Klatovy

Stavební úřad: Nýrsko

Název obce Janovice nad Úhlavou

Kód obce: 05713 4

IČZÚJ 556394

Katastrální území: Petrovice nad Úhlavou (číslo k.ú.: 61709)

Pověřený úřad: Klatovy

Pověřený úřad s rozšířenou pravomocí: Klatovy

Stavební úřad: Klatovy

9. Výčet navazujících rozhodnutí podle § 10 odst. 4 a správních úřadů, které budou tato rozhodnutí vydávat

Navazujícím rozhodnutím bude Rozhodnutí Obvodního báňského úřadu (OBÚ) v Plzni, jako věcně a místně příslušného orgánu státní správy, o stanovení navrženého dobývacího prostoru (§ 27 odst. 1 zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), v platném znění).

OBÚ v Plzni dále povolí rozhodnutím v předmětném DP hornickou činnost (§ 10 odst. 1 zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o ostatní báňské správě, v platném znění).

Tato rozhodnutí budou vydána v součinnosti s dotčenými orgány státní správy a zejména v dohodě s orgány ochrany životního prostředí (zvláště chráněné druhy živočichů, zásah do krajinného rázu, zásah do významných krajinných prvků), Odborem životního prostředí Krajského úřadu Plzeňského kraje, s Odborem životního prostředí Městského úřadu Klatovy a Městského úřadu Nýrsko a s orgánem územního plánování Odborem územního plánování a stavebním úřadem Městského úřadu Klatovy a Městského úřadu Nýrsko.

II. Údaje o vstupech

1. Půda

Na území navrhovaného DP je z převážné části zemědělská půda 34,97 ha (97,4 %). Pozemky jsou v katastru nemovitostí vedeny jako orná půda a trvalý travní porost. Ve (zbývající) části 0,94 ha (2,6 %) jsou dle výpisu z katastru nemovitostí plochy ostatní - vodní plocha. V ploše plánované těžební činnosti (27,47 ha) je celkem 26,6 ha zemědělské půdy (96,9 %), ostatní plocha zaujímá 0,84 ha (3,1 %).

Odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu

Zemědělské půdy na území navrhovaného DP náležejí do tří bonitovaných půdních ekologických jednotek (BPEJ), které dle Metodického pokynu odboru ochrany lesa a půdy MŽP ČR ze dne 1.10.1996. č.j. OOLP/1067/96 k odnímání půdy ze ZPF podle zákona ČNR č. 334/1992 Sb., o ochraně ZPF, ve znění zákona ČNR č. 10/1993 Sb. náležejí do I. II. a V. třídy ochrany půd, tedy půdy jak s vysokým stupněm ochrany, tak s ochranou nejnižší.

Přehled přítomných BPEJ v navrženém DP Bystřice nad Úhlavou a jejich zařazení dle ochrany půd je uveden v následující tabulce. V řešeném území jsou bonitované půdně ekologické jednotky (BPEJ) s kódy 5.58.00, 5.64.01, 5.67.01.

Tabulka č. 1: Přehled druhů půd, BPEJ a jejich zařazení dle ochrany půd v navrhovaném DP a těžebních prostorách

|BPEJ |stupeň ochrany půd |rozloha v DP (m2) |% |rozloha těžby (m2) |% |

|5.58.00 |I. |130 335 |36,29 |122 124 |44,45 |

|5.64.01 |II. |123 071 |34,27 |104 595 |38,07 |

|5.67.01 |V. |96 341 |26,82 |39 612 |14,42 |

| ZPF celkem |349 747 |97,38 |266 331 |96,94 |

| PUPFL |0 |0,00 |0 |0,00 |

| ostatní (vodní plocha) |9 425 |2,62 |8 395 |3,06 |

| celkem DP |359 172 |100,00 |274 726 |100,00 |

Dle výše uvedeného metodického pokynu jsou do první třídy ochrany zemědělské půdy zařazeny bonitně nejcennější půdy v jednotlivých klimatických regionech, převážně v plochách rovinných nebo jen mírně sklonitých, které je možno odejmout ze ZPF pouze výjimečně, a to převážně na záměry související s obnovou ekologické stability krajiny, případně pro liniové stavby zásadního významu.

Do II. třídy ochrany jsou situovány zemědělské půdy, které mají v rámci jednotlivých klimatických regionů nadprůměrnou produkční schopnost. Ve vztahu k ochraně ZPF jde o půdy vysoce chráněné, jen podmíněně odnímatelné a s ohledem na územní plánování také jen podmíněně zastavitelné.

Do V. třídy ochrany jsou zahrnuty zbývající bonitované půdně ekologické jednotky, které představují zejména půdy s velmi nízkou produkční schopností včetně půd mělkých, velmi svažitých, hydromorfních, štěrkovitých až kamenitých a erozně nejvíce ohrožených. Většinou jde o zemědělské půdy pro zemědělské účely postradatelné. U těchto půd lez předpokládat efektivnější nezemědělské využití. Jde většinou o půdy s nižším stupněm ochrany, s výjimkou vymezených ochranných pásem a chráněných území a dalších zájmů ochrany životního prostředí.

Obrázek č. 4: Půdy dle BPEJ v navrhovaném DP Bystřice nad Úhlavou

[pic]

První číslice pětimístného kódu BPEJ charakterizuje klimatický region. Území leží v mírně teplém, mírně vlhkém klimatickém regionu (MT2), které je charakterizováno průměrnou roční teplotou 7 – 8°C a ročním úhrnem srážek od 550 do 650 (700) mm.

Na celém zájmovém území se dle BPEJ nachází tyto hlavní půdní jednotky:

58 – fluvizemě glejové na nivních uloženinách, popřípadě s podložím teras, středně těžké nebo středně těžké lehčí, pouze slabě skeletovité, hladina vody níže 1 m, vláhové poměry po odvodnění příznivé;

64 – gleje modální, stagnogleje modální a gleje fluvické na svahových hlínách, nivních uloženinách, jílovitých a slínitých materiálech, zkulturněné, s upraveným vodním režimem, středně těžké až velmi těžké, bez skeletu nebo slavě skeletovité;

67 – gleje modální na různých substrátech často vrstevnatě uložených, v polohách širokých depresí a rovinných celků, středně těžké až těžké, při vodních tocích závislé na výšce hladiny toku, zaplavované těžko odvodnitelné.

Terén je rovinatý (0 – 3°), půdy jsou hluboké až středně hluboké s žádnou až slabou skeletovitostí.

Zákres hranic jednotlivých BPEJ s jejich číselným kódem je znázorněn na předcházejícím obrázku. Plochy, kde není žádný číselný kód, nenáleží do zemědělského půdního fondu, jedná se o ostatní plochy. Znázornění půd dle stupně ochrany půd je na následujícím obrázku.

Obrázek č. 5: Půdy dle stupně ochrany v navrhovaném DP Bystřice nad Úhlavou

[pic]

Před podáním žádosti o stanovení DP Bystřice nad Úhlavou je nezbytné získat souhlas orgánu ochrany ZPF se stanovením DP z hlediska ochrany ZPF. Souhlas bude vzhledem k velké rozloze navrhovaného DP (a půd náležejících do ZPF v ní), udělován Ministerstvem životního prostředí (nad 20 ha). Žádost je však nutné podat na orgán ochrany ZPF „nejnižšího stupně“ – úřad obce s rozšířenou působností, kterým je Městský úřad Klatovy.

Celé navrhované území je dosud jakýmikoli skrývkovými či těžebními pracemi nedotknuté a půdní pokryv je zachován. Území je v současnosti využívané z části jako orná půda z části jako pastvina. Na části plochy navrhovaného dobývacího prostoru je vzrostlý olšový luh, jehož odtěžení se však neuvažuje a bude zachován.

Vrchní vrstvy budou skrývány odděleně a to ve třech řezech: ornice, podorničí, ostatní skrývka (silně jílovité a zahliněné písky, jíly). Průměrná výška skrývkového řezu bude 1,3 m z čehož představuje čistě ornice 0,32 m.

Skrývkový materiál bude ukládán odděleně. V prvotní fázi bude skrývka ukládána do valu po obvodu DP v okolí samoty Koblince - cca 15 000 m3 skrývky (ornice) – viz obrázek č.7 – kapitola B.III.4. – Údaje o výstupech – Ostatní - Hluk. Dále bude skrývka pro 1. etapu deponována v prostoru hrázky mezi 1. a 2. etapou. Po dotěžení (otevření těžebního jezera) až do prostoru deponie, by měla být skrývka uložena do vzniklého jezera 1. těžebního prostoru. Pro další těžební etapy bude skrývka nahrnuta podél hrany dobývacího prostoru, kde bude vytvořena dočasná deponie skrývky. Po dotěžení etapy bude použita k úpravě závěrného svahu – modelaci břehových partií.

Odnětí pozemků určených k plnění funkcí lesa

Navrhovaným stanovením dobývacího prostoru Bystřice nad Úhlavou nebudou v žádné variantě dotčeny pozemky určené k plnění funkcí lesa ani pozemky ležící v 50 - ti metrové vzdálenosti od hranice lesa. Pozemky v ploše olšového luhu jsou v katastru nemovitostí vedeny jako trvalý travní porost případně jako vodní plocha.

2. Voda

V plánovaném DP bude v průběhu těžby využívána voda pro účely provozní, hygienické (sociální) a pitná voda.

Pitná voda

Pitná voda bude dovážena balená, v množství odpovídající 5 l na zaměstnance a den. V případě počtu 5ti zaměstnanců nebude denní spotřeba pitné vody převyšovat objem 25 l za den, tj. 5250 l za rok (210 pracovních dnů).

Koupelová voda

Voda určená pro sociální účely bude do těžebny dovážena cisternou a skladována v betonové jímce. Jímka bude izolovaná, o objemu 6 m3. Doplnění nádrží bude prováděno dle potřeby, minimálně jednou za měsíc.

Koupelová voda bude využívána k mytí a koupání v šatnách. V příloze č. 12 k vyhlášce č. 28/2001 Sb., kterou se provádí zákon o vodovodech a kanalizacích, je uvedeno směrné číslo roční spotřeby vody pro provozy s výtoky, WC a přípravou teplé vody v průtokovém ohřívači s možností sprchování teplou vodou u provozoven s nečistým provozem 40 m3 na zaměstnance v jedné směně. Tento údaj lze použít pro odhad spotřeby koupelové vody v dobývacím prostoru Bystřice nad Úhlavou, po redukci na 10 měsíční provoz by činila spotřeba max. 34 m3 vody ročně na zaměstnance. V případě předpokládaných 5 zaměstnanců pak 170 m3 v celém DP (přesněji 165 m3 po odečtení dovážené balené vody k pití). Skutečná spotřeba vody bude však s velkou pravděpodobností nižší.

Technologická voda

Zdrojem technologické vody bude voda z těžebních jezer a bude využívána na dopírání vytěžené suroviny v hydrocyklonu. Kalová voda z hydrocyklonu bude čištěna v odkalovacích nádržích formou postupného usazování kalů a čistá voda znovu čerpána do technologické linky. Celý cyklus praní štěrkopísku je uzavřený okruh vodního hospodářství. Při tomto procesu nevznikají žádné odpadní vody, které by se vypouštěly, kaly se postupně usazují v kalových jímkách a čistá voda je zpět čerpána do výrobní linky. Spotřeba vody z jezer tak bude nejvyšší v počáteční fázi praní suroviny, poté už jen na doplňování potřebného objemu vody po předpokládaných ztrátách během celého pracího cyklu. Předpokládané ztráty odparem a vazbou v prané surovině je 5 % denně.

Předpokládaná spotřeba vody se bude pohybovat okolo 200 – 250 m3/hod. (max. 2000 m3 vody za den). To znamená, že potřeba vody na doplňování ztrát bude činit 1 – 1,25 m3 za hodinu (10 m3 za den).

Důlní vody

Důlními vodami, dle zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon) v platném znění, jsou všechny podzemní, povrchové a srážkové vody, které vnikly do hlubinných nebo povrchových důlních prostorů bez ohledu na to, zda se tak stalo průsakem nebo gravitací z nadloží, podloží nebo z boku nebo prostým vtékáním srážkové vody, a to až do jejich spojení s jinými stálými povrchovými nebo podzemními vodami.

Důlní vody budou v navrhovaném DP původem hlavně vody podzemní, které budou také využívány pro praní těžené suroviny.

Hladina podzemní vody se podle hydrogeologického posouzení těžby vypracované RNDr. Korošem vyskytuje v hloubkách od 0,7 do 1,5 m pod povrchem. Směr proudění podzemní vody je podle studie generelně k SV, k toku Úhlavy.

Hladina podzemní vody bude těžbou odkryta z velké části již po provedení skrývky.

Přítoky vody do těžebny pocházející ze srážek se budou (mimo území vodních ploch) jednak přirozeně zasakovat a jednak odpařovat.

Důlní vody se považují podle ustanovení § 4 odst.2 zákona č.254/2000 Sb., o vodách a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, vzhledem k ustanovení § 8 odst.1 za vody podzemní a povrchové. Vztahují se na ně všechna ustanovení vodního zákona, nestanoví-li zákon č.44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů, jinak.

Dle § 40 odst.2, písmeno a) horního zákona je stanoveno bezúplatné užívání těchto vod pro vlastní potřebu, pokud osoba, která čerpá tyto vody, provádí hornickou činnost.

3. Ostatní surovinové a energetické zdroje

Těžená surovina

Hlavním surovinovým zdrojem bude přírodní těžené kamenivo - štěrkopísek. Surovina bude získávaná hornickou činností v těžebním prostoru chráněného ložiskového území výhradního ložiska Petrovice nad Úhlavou.

Osvědčení o výhradním ložisku štěrkopísků Petrovice nad Úhlavou číslo B3 016000 bylo vydáno rozhodnutím ministerstva výstavby a stavebnictví ČSR č.j. OIR/3-22/88 Hd ze dne 30.11.1988.

Chráněné ložiskové území

Chráněné ložiskové území Petrovice nad Úhlavou (dále CHLÚ) – evidované v GEOFONDU pod číslem 01600000 - bylo stanoveno pro výhradní ložisko štěrkopísků rozhodnutím OBÚ v Plzni č.j. 1134/89 ze dne 5.6. 1989.Zákras viz obrázek č. 9.

Zásoby výhradního ložiska Petrovice nad Úhlavou

Výhradní ložisko štěrkopísku bylo prozkoumáno v roce 1977-78 předběžnou etapou geologického průzkumu Geoindustrie, n.p. Praha, závod Stříbro (autor K. Špaček) v rámci akce Petrovice nad Úhlavou - 513 0325 211 (Geofond FZ 5683).

Při vlastním průzkumu v roce 1977 bylo na ložisku provedeno celkem 27 vrtů (273 bm), a pouze 1 vrt nebyl zahrnut do výpočtu zásob. Výpočtem zásob k 20.3.1978 bylo na ložisku ověřeno 6 962 tis. m3 bilančních geologických zásob, z toho 5 511 tis. m3 v kategorii C1 a 1 451 tis. m3 kat. C2.

Před tímto ložiskovým průzkumem byl na lokalitě Petrovice nad Úhlavou prováděn ještě v r. 1974 vyhledávací průzkum 10 ložiskovými vrty a geofyzikálním měřením při akci Úhlava – 512 0325 190 (Geofond P 25330).

Laboratorními i poloprovozními zkouškami byla prokázána vyrovnanost vlastností suroviny. Štěrkopísky v rostlém stavu jsou pro vysoký obsah odplavitelných částic málo upotřebitelné. Po úpravě těžené suroviny praním a tříděním i případným drcením hrubších frakcí je reálné zajistit výrobu těženého kameniva tříd B I, B II a N I, N II dle ČSN 72 1512-13 z roku 1975.

Na lokalitě Petrovice nad Úhlavou bylo výpočtem zásob vyhodnoceno celkem 6 962 000 m3 geologických zásob štěrkopísků, které byly schváleny 19.12.1979 výměrem KKZ č.j. 997-05/53-79.

Tabulka č. 2: Geologické zásoby dle kategorií

|Bilanční zásoby volné |

|kategorie |čísla bloků |zásoby nerostné suroviny v m3 |

|C1 |1, 2, 3 |5 511 000 |

|C2 |4 |1 451 000 |

Navržený dobývací prostor Bystřice nad Úhlavou

Navržený DP Bystřice nad Úhlavou je vymezen na ploše 359 172 m2. Plocha plánované těžby činí 274 315 m2, zbylou výměru pokrývá plocha vynechaného luhu, netěžené hráze mezi jednotlivými těžebními jezery, manipulační plochy pro strojní mechanismy a plochy pro sociální a technické zázemí.

Navržený DP Bystřice nad Úhlavou svou rozlohou a hranicí danou lomovými body neodpovídá území uváděnému v předchozím souhlase (PS) k podání návrhu na stanovení DP Bystřice nad Úhlavou, jež byl vydán Ministerstvem životního prostředí dne 10.5. 2010 (zn. 22/520/10, 2174/ENV/10). Plocha DP byla oproti PS (112,4108 ha) významně zmenšena posunutím východní hranice DP až za samotu Koblince na celkovou rozlohu 35,9 ha.

Hlavním důvodem ke zmenšení rozsahu DP je nemožnost podrobného vyhodnocení rozsahu záměru přesahující období delší než cca 20 let, což je v souladu s dopisem MŽP

č.j. 3264a/OPVŽP/02 ze dne 12. 7. 2002.

Navržený DP Bystřice nad Úhlavou je tvořen uzavřeným geometrickým obrazcem – nepravidelným mnohoúhelníkem s indexy vrcholů - lomových bodů - ,,1 až 21“, charakterizovanými souřadnicemi (JTSK) v následující tabulce:

Tabulka č. 3: Souřadnice vrcholů navrženého DP Bystřice nad Úhlavou

|vrchol |Y (m) |X (m) |

|1 |845 322,00 |1 114 870,00 |

|2 |845 482,00 |1 114 489,00 |

|3 |845 485,00 |1 114 367,00 |

|4 |845 352,00 |1 114 164,00 |

|5 |845 332,00 |1 114 074,00 |

|6 |845 281,00 |1 113 957,00 |

|7 |845 119,00 |1 113 826,00 |

|8 |845 114,00 |1 113 814,00 |

|9 |845 091,00 |1 113 841,00 |

|10 |845 075,00 |1 113 930,00 |

|11 |845 018,00 |1 114 040,00 |

|12 |844 989,00 |1 114 060,00 |

|13 |845 001,00 |1 114 092,00 |

|14 |844 985,00 |1 114 162,00 |

|15 |844 949,00 |1 114 185,00 |

|16 |844 922,00 |1 114 183,00 |

|17 |844 816,00 |1 114 316,00 |

|18 |844 794,00 |1 114 385,00 |

|19 |844 913,00 |1 114 451,00 |

|20 |845 164,00 |1 114 653,00 |

|21 |845 187,00 |1 114 708,00 |

|1 |845 322,00 |1 114 870,00 |

|plocha |359 172 m2 (0,359 km2) |

Vytěžitelné zásoby v navrhovaném DP

Mocnost vytěžitelných zásob je ve vymezeném prostoru v rozmezí od 2,9 m do 8,4 m, v průměru pak 6,6 m. V programu Microstation byl vytvořen na základě podkladů z geologických vrtů 3D model pískovny a z něj stanoveny odhady vytěžitelných zásob a skrývky v ploše navrhovaného těžby.

Tabulka č. 4: Přehled rozloh těžby, objemů a doby exploatace dle jednotlivých etap (jezer)

|jezero |plocha |ornice |skrývka |surovina |

|č |m2 |m |m3 |m |

|Padesátirázová intenzita |voz/den |  |84 | |543 |

|dopravy | | | | | |

|Špičková hodinová intenzita |voz/den |  |77 | |497 |

|dopravy | | | | | |

|Těžká nákladní vozidla - TNV |  |TNV |

|Hodnota TNV |voz/den |  | |

|Intenzita dopravy pro hlukové a emisní |  |OA |NA |NS |Celkem |

|výpočty | | | | | |

|Roční průměr intenzit, den |voz/den |  |2982 |511 |74 |3567 |

|(6-18) | | | | | | |

|Roční průměr intenzit, večer |voz/den |  |511 |33 |9 |553 |

|(18-22) | | | | | | |

|Roční průměr intenzit, noc |voz/den |  |265 |55 |10 |330 |

|(22-6) | | | | | | |

|Emise |  |OA |LNA |TNA |NS |

|Koeficient nerovnoměrnosti dopravy |  |0,00 |1,13 |0,00 |- |

Tabulka č. 6: Výsledky sčítání dopravy z roku 2010 – sč. úsek 3-2060

|Roční průměr denních intenzit |LN |SN |SNP |TN |

|Padesátirázová intenzita |voz/den |  |73 | |559 |

|dopravy | | | | | |

|Špičková hodinová intenzita |voz/den |  |68 | |419 |

|dopravy | | | | | |

|Těžká nákladní vozidla - TNV |  |TNV |

|Hodnota TNV |voz/den |  |425 |

|Intenzita dopravy pro hlukové a emisní |  |OA |NA |NS |Celkem |

|výpočty | | | | | |

|Roční průměr intenzit, den |voz/den |  |3171 |432 |73 |3676 |

|(6-18) | | | | | | |

|Roční průměr intenzit, večer |voz/den |  |542 |28 |9 |579 |

|(18-22) | | | | | | |

|Roční průměr intenzit, noc |voz/den |  |271 |45 |10 |326 |

|(22-6) | | | | | | |

|Emise |  |OA |LNA |TNA |NS |

|Koeficient nerovnoměrnosti dopravy |  |0,75 |1,26 |0,60 |56:44 |

Tabulka č. 7: Výsledky sčítání dopravy z roku 2010 – sč. úsek 3-2060

|Roční průměr denních intenzit |LN |SN |SNP |TN |

|Padesátirázová intenzita |voz/den |  |54 | |412 |

|dopravy | | | | | |

|Špičková hodinová intenzita |voz/den |  |58 | |323 |

|dopravy | | | | | |

|Těžká nákladní vozidla - TNV |  |TNV |

|Hodnota TNV |voz/den |  |296 |

|Intenzita dopravy pro hlukové a emisní |  |OA |NA |NS |Celkem |

|výpočty | | | | | |

|Roční průměr intenzit, den |voz/den |  |2 330 |333 |45 |2708 |

|(6-18) | | | | | | |

|Roční průměr intenzit, večer |voz/den |  |398 |21 |5 |424 |

|(18-22) | | | | | | |

|Roční průměr intenzit, noc |voz/den |  |200 |35 |6 |241 |

|(22-6) | | | | | | |

|Emise |  |OA |LNA |TNA |NS |

|Koeficient nerovnoměrnosti dopravy |  |0,00 |1,23 |0,00 |- |

Legenda k tabulkám:

[pic]

III. Údaje o výstupech

1. Ovzduší

Pro vyhodnocení míry znečištění ovzduší v okolí těžebny Bystřice nad Úhlavou a vyčíslení imisního příspěvku byla zpracována rozptylová studie – příloha č. 2 dokumentace (Kočová 2012).

Rozptylová studie posuzuje stávající imisní zatížení v předmětné lokalitě a posuzuje příspěvek nových zdrojů znečišťování ovzduší vyvolané provozem posuzované těžebny.

Studie byla zpracována pro tu etapu dobývání ložiska, kdy budou probíhat všechny činnosti, tj. skrývky v předpolí těžby i těžba, úprava a expedice suroviny.

Zařazení zdroje

Posuzovaný záměr je dle zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů ostatním stacionárním zdrojem znečišťování ovzduší. Technologické linky pro zpracování kamene, zpracování kameniva a přípravu stavebních hmot a betonu a recyklační linky o projektovaném výkonu vyšším než 25 m3/den jsou dle bodu 3.6 přílohy č. 1 k nařízení vlády č. 615/2006 Sb. středním zdrojem znečišťování ovzduší. Pro tento zdroj není stanoven emisní limit, ale následující podmínky pro provozování:

1. Provozovatel středních zdrojů uvedených v bodě 3.6., části II přílohy č. 1 je povinen zpracovat provozní řád jehož obsah je stanoven ve zvláštním právním předpisu (vyhláška MŽP č. 356/2002 Sb. v platném znění). Provozní řád bude zpracován pro řízení o povolení hornické činnosti v DP.

2. Vnášení TZL do ovzduší je třeba snižovat a vyloučit v maximální míře, která je prakticky dosažitelná, tj. na všech místech a při operacích kde dochází k emisím TZL do ovzduší a s ohledem na technické možnosti používat dle povahy procesu vodní clony, skrápění, odprašovací nebo mlžící zařízení.

Zdroje emisí

Ve fázi přípravy bude plošným zdrojem znečišťování ovzduší prostor skrývky

s pohybem mechanismů, dále prostor ukládání skryté zeminy a odkryté plochy. Zdroji emisí při těžbě budou emise výfukových plynů těžebních mechanismů spalujících naftu. Těžba z vody nebude zdrojem prachu.

Bodové zdroje emisí: nejsou v rámci předkládaného záměru uvažovány.

Liniové zdroje emisí: komunikace používané pro expedici suroviny.

Plošné zdroje emisí: plošným zdrojem emisí bude prostor těžby, prostor úpravy suroviny a nakládky. Zdrojem emisí budou výfukové plyny z provozu mechanismů

a z pojezdů těžkých nákladních vozidel. Mezi plošné zdroje znečištění patří vedle strojních mechanismů i deponie skrývky. Skrývka bude deponována v areálu těžebny. V prvotní fázi bude skrývka ukládána do valu po obvodu DP v okolí samoty Koblince. Zde bude uloženo cca 15 000 m3 skrývky. Dále bude skrývka pro 1. etapu deponována v prostoru hrázky mezi 1. a 2. etapou. Po dotěžení (otevření těžebního jezera) až do prostoru deponie, by měla být skrývka uložena do vzniklého jezera 1. těžebního prostoru. Pro další těžební etapy bude skrývky uložena přímo do prostoru 1. těžebního jezera. Emise tuhých znečišťujících látek z deponií skrývky lze tedy očekávat pouze v prvotní fázi a s ohledem na vysokou vlhkost lze prašnost z deponií skrývky předpokládat pouze za déletrvajícího suchého období a silného větru.

Sledovanými škodlivinami z nákladní automobilové dopravy a ze spalování nafty

v mechanismech jsou oxidy dusíku, oxid uhelnatý, oxid siřičitý, uhlovodíky a pevné částice. V rozptylové studii byly hodnoceny následující znečišťující látky: benzen, oxidy dusíku (imisní příspěvky NO2) a PM10.

Liniové zdroje emisí

Expedice bude zajišťována automobilovou dopravou ve výši: 7 306 LNV/rok, tj.

35 LNV/den a 4 103 TNV/rok, tj. 20 TNV/den. Předpokládané směry dopravy jsou: Domažlice (přes Klatovy) - 45 %, Klatovy - 35 %, Železnorudsko, Nýrsko - 20 % (viz následující obrázek).

Obrázek č. 7: Předpokládané směry dopravy

[pic]

Pro účely rozptylové studie byly uvažované komunikace rozděleny do tří úseků (viz obrázek č. 7). Počet jízd nákladních vozidel v jednotlivých úsecích je vyčíslen v následující tabulce.

Pro výpočet emisí znečišťujících látek byly použity emisní faktory z programu

MEFA 06. Do výpočtu emisí PM10 byl zahrnut rovněž resuspendovaný prach. Kromě emisí TZL ze spalování paliva vznikají také emise TZL z otěru povrchu pneumatik,

z otěru brzdových destiček a z otěru povrchu vozovky. Tyto emise společně s částicemi z ošetřování vozovky (chemický a inertní materiál) a depozicí tvoří směs vozovkového prachu. Vozovkový prach je průjezdem vozidla v důsledku turbulentního proudění resuspendován do ovzduší. Množství zvířeného vozovkového prachu závisí na mnoha faktorech (hmotnost vozidla, rychlost vozidla, počet náprav vozidla, stavu vozovky, stav počasí, intenzita provozu na dané komunikaci, atd.) a stanovená hodnota je tedy zatížena velkou mírou nejistoty a je velmi obtížné tyto emise stanovit. V současné době není schválena platná metodika pro stanovení množství resuspendovaných částic. Jako podklad pro stanovení hodnot emisí resuspendovaných částic PM10 byly použity údaje z Publikace EMEP/EEA air pollutant emission inventory guidebook — 2009, vydané EEA (Europan Enviroment Agency).

Emise znečišťujících látek v uvažovaných úsecích jsou uvedeny v následující tabulce.

Tabulka č. 8: Emise z liniových zdrojů

|Úsek |Počet jízd LNV + TNV |Emise[g/den/km] |Emise [kg/rok/km] |

| |za den |za rok |

| |Mechanismy |Nakládka |Mechanismy |Nakládka |

|Benzen |0,012 |0,009 |2,62 |1,83 |

|NOx |11,831 |3,826 |2 534,17 |787,13 |

|PM10 |0,753 |0,187 |161,21 |38,59 |

Vliv výše uvažovaných zdrojů emisí na imisní situaci je uveden v kapitole D.I.2 Vlivy na ovzduší a klima.

2. Odpadní vody

Odpadní vody typu městských odpadních vod

Odpadní vody z WC a umýváren budou odváděny do bezodtoké jímky umístěné v blízkosti sociálního zařízení. Tato jímka bude v souladu s ČSN 75 6081 - Žumpy konstruována jako vodotěsná ve všech směrech. Jímka bude muset splňovat požadavek na nepropustnost doložený zkouškou vodotěsnosti. Jímka bude průběžně dle potřeby vyvážena externí firmou s cílovým místem na ČOV. Předpokládaná produkce splaškových vod se bude pohybovat do max. 136 m3/rok.

Odpadní vody budou splňovat všechny emisní standardy ukazatelů přípustného znečištění odpadních vod dle přílohy č. 1 k nařízení vlády č. 61/2003 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitosti povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech.

Odpadní vody technologické

Technologické odpadní vody budou vznikat z pracího cyklu v kombinované třídící lince s hydrocyklonem. Jejich použití je v uzavřeném cyklu. Z hydrocyklonu jsou odváděny do odkalovacích nádrží, odkud jsou zpět přečerpávány do hydrocyklonu. Žádné z těchto vod nebudou vypouštěny mimo dobývací prostor. Průměrný úbytek vod z cyklu (výpar, odvoz se surovinou) je denně cca 5 %.

Dešťové vody

Dešťové vody, které budou vnikat do prostoru lomu budou dle definice horního zákona přispívat k produkci důlních vod.

Důlní vody

Důlní vody se v pískovně vytvoří odkrytím hladiny podzemní vody, tyto vody budou využívány k praní natěžené suroviny. Důlní vody nebudou čerpány.

3. Odpady

Odpady vznikající při hornické činnosti

Zákon č. 185/2001 Sb, o odpadech se vztahuje na nakládání s těžebním odpadem, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak. Zvláštním právním předpisem je v tomto případě zákon č. 157/2009 Sb., o nakládání s těžebním odpadem.

Dle zákona č. 157/2009 Sb. se rozumí těžebním odpadem odpad, kterého se provozovatel zbavuje nebo má úmysl nebo povinnost se ho zbavit, a který vzniká při ložiskovém průzkumu, těžbě, úpravě nebo při skladování nerostů a který podle zákona o odpadech náleží mezi odpad z těžby nebo úpravy nerostů.

V navrhovaném DP Bystřice nad Úhlavou se předpokládá komerční využití veškerého vytěženého materiálu, žádný materiál nebude z pískovny expedován jako odpad. Pouze z procesu úpravy budou zpět do vodních ploch ukládány praním suroviny vytříděné odplavitelné částice, k sanačním a rekultivačním pracím budou též využívané skrývkové polohy. Dle § 1, odst. 2, písm. f) se zákon o nakládání s těžebním odpadem nevztahuje na hmoty, které byly získávány při těžbě a úpravě nerostů, při vyhledávání nebo skladování nerostů nebo při těžbě, úpravě a skladování rašeliny a jsou podle plánu otvírky přípravy a dobývání nebo plánu využití ložiska určeny pro sanační a rekultivační práce (nebo jsou jejich součástí) nebo pro zajištění nebo likvidaci důlních děl. V řešeném záměru budou výše uvedené materiály ukládány do okrajových zón vodních ploch, kde budou využity jako rekultivační materiál pro vytvoření členitých okrajů jezer a litorálních pásem s ostrůvky. Ukládání skrývkových materiálů a odplavitelných částic tedy nebude podléhat režimu zákona č. 157/2009 Sb.

V navrhovaném dobývacím prostoru bude přibližně 266 tis m3 skrývkových materiálů a přibližně 143 tis m3 odplavitelných částic.

Objemy skrývkových materiálů jsou vypočtené z průměrné mocnosti nadložních zemin a rozlohy těžební plochy. Objemy odplavitelných částic jsou vypočteny z průměrného objemu odplavitelných částic (12,1 %) uvedeného v závěrečné zprávě (Špaček, Bašta, 1978). Procento částic bylo sníženo o 2 % předpokládaného zůstatku odpl. částic v surovině i po úpravě. Část uvedeného objemu zůstane v těžebních jezerech (částečné vyprání v průběhu těžby z vody) a část bude uložena v odkalovacích nádržích.

Odpady vznikající v provozu pískovny při obslužných činnostech

Běžným provozem lomu a v souvislosti s jeho provozem na jiných pracovištích (např. v kancelářských budovách) budou vznikat odpady především ze skupin 13, 15, 16, 17 a 20 (viz následující tabulka).

Tabulka č. 10: Seznam předpokládaných druhů odpadů

|Kód druhu odpadu |Název druhu odpadu dle Katalogu odpadů |Kategorie odpadu |

|13 01 10 |Nechlorované hydraulické minerální oleje |N |

|13 02 05 |Nechlorované minerální motorové, převodové a mazací oleje |N |

|15 01 02 |Plastové obaly |O |

|15 01 04 |Kovové obaly |O |

|15 02 02 |Absorbční činidla, filtrační materiály (včetně olejových filtrů jinak blíže |N |

| |neurčených), čistící tkaniny a ochranné oděvy znečištěné nebezpečnými látkami | |

|16 01 03 |Pneumatiky |O |

|16 01 07 |Olejové filtry |N |

|16 06 01 |Olověné akumulátory |N |

|16 07 08 |Odpady obsahující ropné látky |N |

|17 04 05 |Železo a ocel |O |

|17 04 11 |Kabely |O |

|20 01 21 |Zářivky a jiný odpad obsahující rtuť |N |

|20 03 01 |Směsný komunální odpad |O |

Celkovou roční produkci těchto odpadů lze odhadnout 2 – 5 t/rok, z toho bude cca 0,5 t nebezpečných. Na část uvedených odpadů se podle § 38 zákona o odpadech vztahuje povinnost zpětného odběru. Pokud je využit systém zpětného odběru, jsou tyto komodity do místa zpětného předávány jako použité výrobky a nevztahují se na ně další povinnosti podle zákona o odpadech. Společností Klatovské štěrkopísky, s r.o. proto budou preferováni dodavatelé výrobků a služeb (servis mechanismů, výměny olejů apod.), kteří zajistí zpětný odběr. Tím bude minimalizováno celkové množství odpadů i produkce nebezpečných odpadů.

Odstraňování vzniklých odpadů nebude představovat vážnější problém, v dosahu je provozováno několik zařízení pro nakládání s odpady. Nakládání s odpady se bude řídit zákonem č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů v platném znění a prováděcími přepisy. Odpady svým složením odpovídající komunálním odpadům budou tříděny v souladu se systémem třídění zavedeným v některé okolní obci, s níž hodlá provozovatel pískovny uzavřít smlouvu o přistoupení k jejich systému odpadového hospodářství. Nevytříděná část odpadů bude zařazena jako směsný komunální odpad. Shromažďovací prostředky nebezpečných odpadů budou splňovat technické požadavky a způsob označení podle § 5 vyhlášky č. 383/2001 Sb. Evidence odpadů bude vedena a ohlašování odpadů bude podáváno v rozsahu ustanovení § 21 vyhlášky č. 383/2001 Sb.

Odpady, které by mohly vzniknout při havárii

Odpady, které by mohly v případě havárií vznikat, jsou představovány především úniky paliv a mazadel z dopravních a mechanizačních prostředků při jejich poruchách a haváriích. Při havarijních situacích mohou vznikat odpady, z nichž z hlediska ovlivnění životního prostředí jsou nejzávažnější odpady nebezpečné s obsahem ropných látek. Pokud by došlo k znečištění zeminy, bude okamžitě odtěžena a odvezena k vyčištění na dekontaminační plochu.

Tabulka č. 11: Odpady, které by mohly vzniknout při havárii

|Kód druhu odpadu |Název druhu odpadu dle Katalogu odpadů |Kategorie odpadu |

|15 02 02 |absorpční činidla, filtrační materiály, čistící tkaniny a ochranné oděvy |N |

| |znečištění nebezpečnými látkami | |

|17 05 03 |zemina a kamení obsahující nebezpečné látky |N |

|17 09 03 |jiné stavební a demoliční odpady (včetně směsných stavebních a demoličních |N |

| |odpadů) obsahující nebezpečné látky | |

|19 13 01 |pevné odpady ze sanace zeminy obsahující nebezpečné látky |N |

Situaci, při které by došlo k havárii a vznikly by v souvislosti s ní odpady, bude řešit Havarijní plán.

4. Ostatní

Hluk

Vlivem realizace záměru budou v okolí působit nové zdroje hluku. Vyhodnocení vlivů plánované hornické činnosti v navrhovaném DP Bystřice nad Úhlavou na akustickou situaci v nejbližším okolí řeší akustická studie, která tvoří přílohu č. 1 tohoto oznámení (Dušková, Moravec, 2012).

Zdroje hluku lze z hlediska druhové skladby charakterizovat jako liniové (dopravní) zdroje a bodové zdroje:

▪ liniové dopravní zdroje hluku budou u hodnoceného záměru tvořeny přepravou suroviny a skrývky v rámci areálu těžebny a také mimoareálovou dopravou, která bude zajišťovat expedici produktů po síti veřejných silnic (viz kap. B. II. 4. – Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu).

▪ bodové (stacionární) zdroje, působící na okolní venkovní prostor, představují jednotlivé mechanismy, které provádí těžbu skrývky a suroviny a úpravu a nakládku suroviny.

Provoz zařízení je předpokládán pouze v denní době v 8 hodinové, výjimečně 12-ti hodinové pracovní době (6.00 – 18.00 hod). Všechny výrobní celky budou vytvářet hluk, kde lze předpokládat trvalý a rovnoběžný provozní režim.

Hluk z dopravy

Doprava suroviny z těžebny bude pouze silniční. Při předpokládané roční výši expedice produkce nákladními automobily 160 kt/rok odpovídá denní přeprava cca 762 t/den.

Hmotnostní složení nákladních automobilů odvážející surovinu je uvažováno následující:

▪ 1/3 produkce vozy s nosností do 11 t (Tatra 11 t, Liaz 8 t, Avie 3 t), tj.

průměrně 7,3 t/vozidlo,

▪ 2/3 produkce vozy s vyšší nosností (souprava 22 t, návěs 30 t), tj. průměrně 26 t/vozidlo.

Četnost jízd nákladních automobilů vychází z předpokládaného ročního objemu výroby, rovnoměrně rozděleného do všech dní provozu.

Tabulka č. 12: Rozdělení nákladních automobilů souvisejících se záměrem dle směrů a hmotnosti

|Směr dopravy |Poměrné |Množství |Počet NA |Počet jízd NA |Počet NA/ den |Počet jízd NA |Počet jízd NA|

| |zastoupení (%)|odvezeného |1/3 á 7,3 t a |1/3 á 7,3 t a | |den |hod |

| | |materiálu |2/3 á 26 t//rok |2/3 á 26t/rok | | | |

| | |(t/rok) | | | | | |

|II/191 směr |45 |72 000 |5 134 |10 268 |25 |50 |3,06 |

|Domažlice | | | | | | | |

|II/191 směr |35 |56 000 |3 993 |7 986 |19 |38 |2,32 |

|Klatovy | | | | | | | |

|II/191 směr |20 |32 000 |2 282 |4 564 |11 |22 |1,34 |

|Nýrsko | | | | | | | |

|Celkem |100 |160 000 |11 409 |22 818 |55 |110 |6,72 |

V uvedeném přehledu jsou zpracovány počty nákladních vozidel potřebných k expedici produktů. Z hlediska zatížení sítě veřejných silnic je nutné vždy zahrnout příjezd a odjezd (2 jízdy – průjezdy) dopravního prostředku a další specifika:

Automobilová doprava bude prováděna pouze v jedné denní směně cca 210 dnů v roce.

Dále je přijato zjednodušení směrového rozložení dopravy:

100 % MK (bývala trasa II/191)

100 % II/191 dále 20 % směr Nýrsko a ostatní Železnorudsko (II/190)

45 % směr Domažlice (II/22)

35 % směr Klatovy (II/22)

Zobrazení transportních směrů v mapce širších vztahů je na obr. č. 6 (kap. B.II.4. Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu).

Při roční expedici nákladními automobily cca 100 kt, což je cca 476 t/den a za předpokladu využití skladby vozidel uvedené v tabulce č. 12, je denní počet jízd (do těžebny a zpět) 70, z toho: cca 14 ve směru na Železnorudsko, 24 ve směru na Klatovy a 32 ve směru na Domažlice.

Vlivem provozu těžebny se zvýší intenzita automobilové dopravy na sledovaných komunikacích následovně:

▪ na komunikaci II/191 v části úseku 3 - 4020 (Bystřice nad Úhlavou – Janovice nad Úhlavou) – od výjezdu z MK přes Petrovice nad Úhlavou až po Janovice nad Úhlavou - o 2,8 % z celkového počtu automobilů (o 22 % nákladních automobilů)

▪ na komunikaci II/191 v části úseku 3 - 4020 (Bystřice nad Úhlavou - Janovice nad Úhlavou) – od výjezdu z MK po Bystřici nad Úhlavou - o 0,7 % z celkového počtu všech automobilů (o 5,4 % nákladních automobilů)

▪ na úseku 3 - 2060 (Janovice nad Úhlavou – Klatovy /křižovatka s I/22/) o 2,0 % z celkového počtu všech automobilů (o 19 % nákladních automobilů)

▪ na úsecích 3 – 2070,2073 a 2074 (křiž s II/192 - křiž. s MK /odbočka do centra Nýrska/) o 0,5 % z celkového počtu všech automobilů (o 3,5 % nákladních automobilů)

Realizace posuzovaného záměru si vyžádá dopravní připojení z prostor dobývacího prostoru na místní komunikaci spojující silnice II. třídy II/192 a II/191. Vyjma tohoto napojení nebude mít záměr žádné požadavky na výstavbu dopravní infrastruktury. Bude používána stávající síť veřejných silnic v území.

Hluk z provozu lomu

V případě realizace záměru se jako průmyslové zdroje hluku v těžebně budou uplatňovat stroje a zařízení používané při těžbě a přemisťování materiálu, úpravě suroviny dále expediční automobily, které se budou pohybovat v prostoru štěrkopískovny až po výjezd na veřejnou komunikaci.

Nejkritičtější situací bude, z hlediska šíření hluku, období skrývkových prací, kdy se těžební mechanizace bude pohybovat na povrchu terénu a nebude odstíněna hranou lomu.

Pro hodnocení hlukových vlivů stacionárních bylo použito údajů získaných z technických dokumentací používaných pracovních strojů, které se budou v pískovně při těžbě vyskytovat.

Hladiny akustického tlaku A u hlukově nejvýznamnějších strojů a zařízení jsou uvedeny v následující tabulce:

Tabulka č. 13: Předpokládané těžební mechanizmy v těžebně s akustickými parametry

|Druh |Počet |Využití |LAeq |

|CAT D4H |1 |buldozer – skrývky |108 |

|CAT 325 |1 |bagr – v případě vyšší mocnosti skrývky |108 |

|Volvo A 25 |2 |Dampery pro odvoz materiálu |108,5 |

|Volvo L 150 E |1 |nakladač pro odvoz materiálu na krátké vzdálenosti |nezj. |

|škrabák KS 400 |1 |těžba pod hladinou podzemní vody |105 |

|třídička s hydrocyklonem |1 |třídič Svedala, bubnová pračka štěrků Ratzinger, pumpa pro čerpání |nezj. |

| | |pískové vody do cyklonu, odvodňovač, dopravníky |*) |

*) Třídící technologická jednotka byla ve výpočtovém modelu nahrazena průmyslovým zdrojem s akustickým parametrem LAeq = 100 dB

Ochranný val

V okolí samoty Koblince, ke které se okraj DP přibližuje na vzdálenost cca 60 m, bude vybudován ochranný zemní val. Tento val bude sypaný ze skrývkového materiálu a bude sloužit zároveň i jako deponie pro jeho pozdější využití. Celková délka valu bude 235 m, výška valu bude 5 m. Šířka v koruně bude 6 m, šířka v patě valu bude 20 m.

Obrázek č. 8: Grafické znázornění valu, který bude zbudován u samoty Koblince

[pic]

Vybudování ochranného protihlukového valu k ochraně objektu č.p. 88 se vzhledem k délce jeho využití (pouze do zahloubení mechanizace pod povrch terénu), počtu chráněných objektů resp. chráněných osob (objekt není v současné době užíván) a vyvolaných ekonomických nákladů nedoporučuje. Navíc plocha, kde by bylo možné val vybudovat leží v aktivní zóně záplavového území, kde je dle § 67 vodního zákona mimo jiné zakázáno: skladovat odplavitelný materiál, látky a předměty a zřizovat oplocení, živé ploty a jiné podobné překážky.

Vibrace

Vlastní provoz není zdrojem vibrací. Vibrace připadají v úvahu pouze pro obsluhu mechanizačních zařízení.

Záření radioaktivní, elektromagnetické

V navrhovaném provozu pískovny Bystřice nad Úhlavou nebudou provozovány umělé zdroje radioaktivního záření ani významnější zdroje záření elektromagnetického.

Zdrojem přírodního radioaktivního záření je radon 222Rn. Směrné hodnoty pro rozhodování o protiradonových opatřeních, směrné hodnoty pro ozáření osob v důsledku výskytu radonu a další, stanoví prováděcí předpis k zákonu č. 18/0997 Sb. (atomový zákon), vyhláška Státního úřadu pro jadernou bezpečnost č. 184/1997 Sb.

Území leží dle mapy radonového indexu Českého geologického ústavu (dostupné na: ) v převažující přechodné kategorii radonového indexu geologického podloží (nehomogenní kvartérní sedimenty). Při západní hranici zájmového území je zaznamenána plocha měření radonového indexu geologického podloží podle radonové databáze ČGÚ a Asociace Radonové Riziko v kategorii střední.

Směrné hodnoty o rozhodování o protiradonových opatřeních, směrné hodnoty pro ozáření osob v důsledku výskytu radonu a další stanoví prováděcí předpis k zákonu č. 18/1997 Sb., atomový zákon ve znění pozdějších předpisů, a to vyhláška Státního úřadu pro jadernou bezpečnost č. 307/2002 Sb., v platném znění, v jejíž příloze č. 10 v tabulce č. 1 jsou stanoveny Mezní hodnoty hmotnostní aktivity pro jednotlivé stavební materiály dle jejich využití, při jejichž překročení se nesmí stavební materiál uvádět do oběhu.

Měrná aktivita 226Ra suroviny z ložiska Petrovice nad Úhlavou musí být v souladu s výše zmíněnou vyhláškou č. 307/2002 Sb., v platném znění o radiační ochraně, a proto bude pravidelně sledována akreditovanou laboratoří a výsledky budou předkládány Státnímu úřadu pro jadernou bezpečnost. Frekvence rozborů je závislá na způsobu využití stavebního materiálu.

5. Doplňující údaje

Se záměrem - realizací těžební činnosti - souvisí zásah do reliéfu posuzovaného území a s tím spojený zásah do krajinného rázu. Podrobněji je problematika řešena v kapitole C.II.7. Krajina a D.I.8 Vlivy na krajinu.

Na základě podnětu zastupitelstev dotčených obcí a na doporučení dopravního inspektorátu Policie ČR byla vypracována dopravní studie hodnotící dopady přepravy vytěženého materiálu na síť pozemních komunikací v předmětné lokalitě a okolí sousedních obcí.

Studie prokazuje, že z hlediska dopravy lze, za předpokladu realizace plánovaných rekonstrukcí zmiňovaných úseků, zamýšlenou těžební lokalitu s předpokládaným ročním objemem 160 000 t vytěženého materiálu zprovoznit bez vážnějších dopravních komplikací.

Podrobněji je tento vliv popsán v kapitole D.I.1. Vlivy spojené se změnou dopravní obslužnosti.

C. ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ

I. Výčet nejzávažnějších environmentálních charakteristik dotčeného území

1. Územní systém ekologické stability krajiny

V zájmovém území byly zpracovány tyto podklady ÚSES:

Územně technický podklad NR-R ÚSES ČR pro plzeňskou oblast, pořídilo MMR v roce 1996, (Společnost pro ŽP Brno, s.r.o., 1996).

Generel ÚSES na území okresu Klatovy zpracovaný WV Projection Servis s.r.o. pro Okresní úřad v Klatovech z roku 1998 (Wimmer, 1998)

ÚSES jako součást schváleného územního plánu obce Janovice nad Úhlavou vypracovaným v roce 1999 studiem Kappa (Vávra, 1999).

Územně technický podklad NR-R ÚSES ČR vymezuje ÚSES na regionální a nadregionální úrovni, ten je generelem lokálního ÚSES a ÚP Janovic nad Úhlavou upřesněn do lokání úrovně.

Poslední aktualizace, ze které jsme pro posouzení vycházeli byla zpracována v roce 2009: Aktualizace a revize územního systému ekologické stability na území ORP Klatovy, Ing. J. Wimmer, České Budějovice, 2009.

Zájmové území zasahuje do regionálního biokoridoru Úhlava (RK 230) přibližně polovinou své rozlohy (viz následující obrázek). RK 230 je charakterizován jako široká niva spojené Úhlavy jihovýchodně od Úborska. Podél toku a v mokřadních sníženinách se vyskytují potoční olšiny a vrbové křoviny v mozaice s vysokoostřicovou vegetací. Různě pokročilá sukcesní stadia jsou zastoupena nálety pionýrských dřevin a porosty mokřadních vrbin. Luční vegetaci zastupují značně zachovalé hygrofilní porosty odpovídající druhovým složením psárkovým, pcháčovým či bezkolencovým loukám. Samotný tok řeky je přírodní, bez technických úprav.

Při jižní hranici regionálního biokoridoru leží v zájmovém území vzrostlý olšový luh, který je z plánované těžby v rámci navrhovaného dobývacího prostoru vyjmut. Vynecháním zůstanou alespoň z části zachovány migrační trasy dotčeného biokoridoru. Luh sice představuje rozlohou menší část pravobřežní strany biokoridoru, ale z hlediska migrace živočichů i rostlin je územím vhodnějším než jsou okolní pole a pastviny.

V prostoru biokoridoru jsou dále vymezena biocentra. Severozápadně od navrhovaného DP je vloženo regionální biocentrum Nová Louka č. 1030, jehož východní hranici dělí od návrhu DP silnice číslo II/192. Severovýchodně od navrhovaného DP pak lokální biocentrum Petrovický mlýn č. 225-01.

Do prostoru navrhovaného DP v jihovýchodní části zasahuje lokální biokoridor Petrovický potok č. 12 717 – existující, částečně funkční až nefunkční, antropicky podmíněný – vedený údolní nivou Petrovického potoka na něž v okolí navazují kulturní intenzivní louky a orná půda.

Obrázek č. 9: Prvky ÚSES v okolí zájmového území

[pic]

2. Zvláště chráněná území

V zájmovém území ani v jeho blízkém okolí se nenachází žádné zvláště chráněné území (podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny).

Maloplošná chráněná území, evropsky významné lokality a ptačí oblasti

Nejbližším vyhlášeným maloplošným chráněným územím je přírodní památka Orlovická hora nacházející se cca 5,5 km severozápadně od zájmového území.

Přibližně 400 m severovýchodně od navrhovaného DP Bystřice nad Úhlavou byl v roce 2000 proveden průzkum a zpracována Studie k záměru vyhlášení chráněného území „Úhlavské louky“ (Wimmer, 2000). Ze studie vyplývá, že v území se mimo různě intenzivně využívaných lučních společenstev a porostů dřevin vyskytují cenná mokřadní společenstva s několika druhy chráněných rostlin: kosatec sibiřský (SO), prstnatec májový (O), vachta trojlistá (O), upolín vyšší (O) a tolije bahenní (O). V zájmovém území se žádný z výše uvedených zvláště chráněných druhů nevyskytuje. Záměr vyhlášení přírodní rezervace Úhlavské louky nebyl realizován.

CHKO a NP

Cca 4,5 km jižně od zájmového území probíhá hranice CHKO Šumava. CHKO Šumava byla vyhlášena v roce 1963 a tvoří (určitou) ochrannou zónu pro národní park Šumava.

Národní park Šumava byl v roce 1991 vyhlášen na území 69 030 ha a je největším národním parkem nejen v České republice, ale i v celé střední Evropě. Zahrnuje nejkrásnější a nejcennější partie Šumavy. Rozkládá se podél státní hranice se SRN a Rakouskem od Železné Rudy po Zvonkovou u Lipenské přehradní nádrže.

Na bavorské straně sousedí s Národním parkem Bavorský les, který po rozšíření v roce 1996 má mít rozlohu 23 000 ha. Tato tři území tvoří jednotný, v Evropě jedinečný přírodní celek, který UNESCO vyhlásilo v r. 1990 za biosférickou rezervaci a tvoří takzvanou "Zelenou střechu Evropy".

Evropsky významné lokality a ptačí oblasti

V řešeném území není vymezena žádná ptačí oblast (PO) či evropsky významná lokalita (EVL).

Stanovisko orgánu ochrany přírody (Krajský úřad Plzeňského kraje) k možnosti existence významného vlivu záměru na lokality soustavy Natura 2000 takovýto vliv vylučuje. Stanovisko je uvedeno v přílohách - kapitola H.

3. Přírodní parky

Záměr nezasahuje na území přírodního parku. Nejbližšími jsou přírodní park Český les (cca 12 km severozápadně od ZÚ) a přírodní park Kochánov (cca 12 km jihovýchodně od ZÚ).

4. Významné krajinné prvky, památné stromy

Podle § 3 odst.1 písm. b) zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny v platném znění významný krajinný prvek (VKP) jako ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny utváří její typický vzhled nebo přispívá k udržení její stability. Významnými krajinnými prvky jsou lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy.

Celé území navrhovaného dobývacího prostoru tak spadá do ze zákona vyplývajícího VKP – nivy řeky Úhlavy. Zároveň se v území nachází olšový luh, který je sám o sobě VKP vymezeným ze zákona, ten je však z návrhu těžby vynechán.

Ke snížení míry zásahu do VKP niva Úhlavy dojde, jak již bylo uvedeno výše, vyčleněním vzrostlého olšového luhu, který leží ve střední části navrhovaného dobývacího prostoru, z plánované těžby.

Registrované významné krajinné prvky (dle § 6 zákona) ani památné stromy (§ 46 zákona) se v zájmovém území ani v jeho nejbližším okolí nenacházejí. Nejbližším památným stromem je lípa u kaple Nejsvětější Trojice na návrší nad obcí Bystřice nad Úhlavou cca 1 km jižně od ZÚ.

5. Území historického, kulturního nebo archeologického významu

V místě záměru ani v jeho nejbližším okolí se nenachází žádný objekt v evidenci Národního památkového ústavu, ani zde není evidováno archeologické či paleontologické naleziště.

V okolní krajině se nacházejí některé významnější památky, jejichž výjimečnost a hodnota spočívá zejména v ochraně kulturního dědictví ve spojitosti s vývojem osídlení, kultivování krajiny, architektury, parků, zahrad atp. I když samotná lokalita navrhovaného dobývacího prostoru sama nevykazuje žádné informace o existenci historického památkového zájmu, je přesto nutno posuzovat dotčené území v širším rámci, který vypovídá o vývoji osídlení a hospodářství oblasti. Lokalita je krajinářským pokračováním rozlehlého parku s vazbou na novogotický a novorománský zámek v Bystřici nad Úhlavou a je tedy krajinou záměrně upravovanou.

Dle výpisu nemovitých kulturních památek monumnet.npu.cz je nejbližší registrovanou památkou kaplička jižně od obce Úborsko, mezi železnicí a Úhlavou (č. rejstříku: 33089/4-3458). Od ZÚ navrhovaného DP Bystřice nad Úhlavou se nachází cca 220 m severně. Na návsi v obci Úborsko (cca 800 m od ZÚ) se dále nachází sousoší Kalvárie (č. rejstříku 26091/4-3459).

Popis dalších památek v okolí posuzovaného záměru je uvedeno v kapitole 6.3.2. Zástavba a nemovité kulturní památky studie Posouzení navrhované stavby a využití území na krajinný ráz, která je přílohou dokumentace č. 4.

Dle Státního archeologického seznamu České republiky se na katastrálním území Bystřice nad Úhlavou a Petrovice nad Úhlavou nachází území s archeologickými nálezy. U obou obcí se jedná o středověké a novověké jádro obce s typem UAN II. Tyto dvě lokality se nachází cca 1 až 1,5 km od zájmového území.

Dle typu UAN II se jedná o území na němž dosud nebyl pozitivně prokázán výskyt archeologických nálezů, ale určité indicie mu nasvědčují. Pravděpodobnost výskytu archeologických nálezů je 51–100%. ()

Vzhledem k zvýšené pravděpodobnosti archeologickým nálezům a památek, je nutno respektovat ustanovení zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči v platném znění, a ustanovení podle §22 a 23 uvedeného zákona.

6. Území hustě zalidněná

Zájmové území nenáleží k hustě zalidněným územím.

7. Území zatěžovaná nad míru únosného zatížení

V souvislosti s hornickou činností dochází přirozeně k poškození funkcí dotčených ekosystémů, vázaných na plochy hornickou činností využívané. Dotčena je zejména neživá složka životního prostředí, poškození živé složky lze do určité míry snížit realizací ochranných opatření (např. záchranný transfer zvláště chráněných druhů). Z výše uvedeného vyplývá, že v plošném rozsahu omezeném na vlastní těžebnu a navazující plochy (např. odvaly) dochází (podle definice[1]) k překračování únosného zatížení životního prostředí. Tento průvodní jev je s povrchovým dobýváním surovin neodlučitelně spojen.

V současné době na zájmovém území, ani v jeho nejbližším okolí k žádné takové činnosti nedochází.

8. Staré ekologické zátěže

Na zájmové ploše ani v jejím okolí nejsou evidovány žádné staré zátěže (zdroj: ). Nejbližší evidovanou zátěží je více jak 5 km severním směrem Skládka Libkov (č. zátěže 8293001, lokalizace: vlevo od silnice Libkov - Klatovy, cca 500 m od vesnice Libkov, opuštěný lom ve svahu). Další pak cca 6 km severovýchodním směrem skládka Chválov (č. zátěže 5713001, lokalizace: zeměpisné souřadnice: 49° 20´ 84˝ N, 13° 14´ 33˝ E cca 1 km z. od Janovic nad Úhlavou).

9. Extrémní poměry v dotčeném území

Zájmové území leží ve vyhlášeném zátopovém území řeky Úhlavy, jeho severní část navíc v jeho aktivní části. Celé území je ovlivňováno vysokou hladinou podzemní vody a obvykle 1-2x ročně dochází v území ložiska k vylití řeky ze břehů a k zátopě celého prostoru. (více kap. C.II.2. – Hydrologická charakteristika).

Na žádost obcí a doporučení dopravního inspektorátu Policie ČR byla vypracována dopravní studie hodnotící mimo jiné dopravní nehodovost. K nehodovosti na sledovaných komunikacích byla vypracována lustrace dopravních nehod za rok 2010 a 2011 od policie ČR, Krajské ředitelství policie Plzeňského kraje územní odbor Klatovy. Nehody byly rozmístěny nerovnoměrně. Lze tedy uvést, že ve sledovaných úsecích se s největší pravděpodobností nenachází žádný nehodový úsek ani nehodová lokalita. Ke zvýšení dopravní bezpečnosti byly navrženy některé úpravy komunikací – viz. kap. D.IV. Charakteristika opatření k prevenci, vyloučení, snížení, popřípadě kompenzaci nepříznivých vlivů na ŽP.

II. Charakteristika současného stavu životního prostředí v dotčeném území

1. Ovzduší a klima

Klimatické charakteristiky

Posuzované území se nachází v klimatické oblasti mírně teplé MT 5 (Quitt, 1973). Klimatická oblast MT5 je charakteristická normálním až krátkým létem, mírným až mírně chladným, suchým až mírně suchým, přechodným obdobím normálním až dlouhým, s mírným jarem a mírným podzimem, zima je normálně dlouhá, mírně chladná, suchá až mírně suchá s normální až krátkou sněhovou pokrývkou.

Bližší charakteristika klimatické oblasti MT3 je uvedena níže (teploty v ºC a srážky v mm):

Počet letních dnů 30 - 40

Počet dnů s průměrnou teplotou nad 10°C 140 - 160

Počet mrazových dnů 130 - 140

Počet ledových dnů 40 - 50

Průměrná teplota v lednu -4 - -5

Průměrná teplota v červenci 16 - 17

Průměrná teplota v dubnu 6 - 7

Průměrná teplota v říjnu 6 - 7

Průměrný počet dnů se srážkami 1 mm a více 100 - 120

Srážkový úhrn ve vegetačním období 350 - 450

Srážkový úhrn v zimním období 250 - 300

Počet dnů se sněhovou pokrývkou 60 - 100

Počet dnů zamračených 120 - 150

Počet dnů jasných 50 - 60

Nejbližší klimatologická stanice se nachází na v Klatovech v nadmořské výšce 430 m n.m. (cca 12 km severovýchodním směrem). Další nejbližší je stanice Hojsova stráž, která leží cca 12,5 km jihovýchodním směrem ve vyšších nadmořských výškách (kolem 890 m n.m).

V okolí jsou následující srážkoměrné stanice: Nýrsko (cca 3 km jihozápadním směrem), Dlažov (cca 4 km severně), Libkov (cca 5 km severozápadně), Strážov (cca 5,5 km jihovýchodním směrem).

Tabulka č. 14: Normály klimatických hodnot za období 1961-90 pro stanici Klatovy (zdroj: ČHMÚ, dostupné na: )

|Měsíc |Rok |

|1. |

|-2 |

|29,3 |

|43,3 |66,8 |

|Záplavové území* |[pic] |

|od (říční km) |38,396 |

|do (říční km) |90,792 |

|ČHP |1-10-03-072 |

|okres |Klatovy |

|délka úseku příslušná okresu** |52,396 |

|celková délka záplavového území*** |90,79 |

|Stanovení záplavového území |[pic] |

|QN |100 |

|podklad pro stanovení |hydrotechnický výpočet |

|vodoprávní úřad (datum, číslo jednací) |ONV Klatovy |

| |2.7.1980, 1091/80-234/6 |

* - vlastní kilometráž (staničení) vodního toku, na kterém bylo určeno záplavové území

** - délka úseku záplavového území příslušná okresu délka nemusí být shodná jako úsek (řkm)

*** - celková délka určeného záplavového území (stanoveného, navrhovaného) pro jednotlivý vodní tok ve správě Povodí Vltavy, státní podnik (uvádí se v první tabulce příslušného vodního toku)

ČHP - číslo hydrologického pořadí příslušné profilu dolního úseku vodního toku

QN - návrhový průtok, pro který bylo vypočteno záplavové území

V pracovní verzi koordinačního výkresu zpracovávaného ÚP města Nýrska je hranice aktivní zóny (světlá šikmá šrafa) o něco dále od toku Úhlavy a v severozápadní části do návrhu DP Bystřice nad Úhlavou zasahuje – viz následující obrázek. Prostor pro umístění technologie těžebny leží mimo něj, v ploše aktivní zóny je však návrh na umístění dočasných deponií skrývkových materiálů.

Obrázek č. 12: Přibližný zákres (červeně) návrhu DP do pracovní verze koordinačního výkresu ÚP Nýrska

[pic]

Zákres rozsahu aktivní zóny jsme ověřovali u vodoprávního úřadu (KÚ Plzeňského kraje a MÚ Klatovy), který nás odkázal na data správce toku – Povodí Vltavy, pracoviště Klatovy. Z jím poskytnuté mapy vyplývá, že záměr skutečně z části zasahuje do plochy aktivní zóny – viz následující obrázek.

Obrázek č. 13: Zákres návrhu DP (žlutě) do mapy znázorňující záplavovou čáru pro Q100 a aktivní zónu, poskytnutou správcem toku – Povodí Vltavy, pracoviště Klatovy.

[pic]

Hydrogeologie

Širší okolí:

Krystalické horniny jsou omezeně puklinově propustné. Podzemní vody komunikuje v systému poruch a puklin, jehož propustnost je závislá na stupni tektonického postižení hornin. Poněkud propustnější jsou svrchní zvětralé partie, jejichž zvodnění je v úzkém hydraulickém vztahu se zvodněním nadložních štěrkopísků. Jako celek je prostředí předkvartérních hornin méně propustné než ložiskové štěrkopísky.

Nejvýznamnější zvodnění je vyvinuté v kvartérní terase, nacházející se po obou březích Úhlavy. Jedná se o prakticky souvislé zvodnění převážné mocnosti terasových uloženin. Koeficient filtrace štěrkopísků se pohybuje nejčastěji v řádech 10-5 – 10-4 m/s. Podzemní voda proudí generelně k toku Úhlavy, jež je místní erozivní bází. V období vysokých stavů hladiny vody v řece se smysl proudění podzemní vody v okolí toku lokálně mění.

Vlastní ložisko:

Místní erozivní bází a vodním tokem, určujícím regionální odtokové poměry, je řeka Úhlava. Jihozápadně od ložiska přitéká tato řeka napřímeným korytem od obce Bystřice nad Úhlavou. Jz. od obce Úborsko přibírá zleva Chodskou Úhlavu a stáčí svůj směr k VSV. Jižně a jv. od Úborska (pod mostem) již Úhlava není regulovaná. Vyskytují se zde četné meandry, vytvořené přirozenou akumulační a erozní činností. U sv. cípu ložiska (říční km 81,8) došlo v minulosti k umělému napřímení toku řeky proražením meandrů. Vznikal zde prostor nepřístupný po souši.

Z výsledků dosavadních prací a konstrukcí map vyplývá, že hladina podzemní vody se vyskytuje v hloubkách od 0,7 do 1,8 m (v zájmovém území DP do 1,5 m) pod povrchem. Při povodních zpravidla nevznikne souvislá zvodněná poloha štěrkopísků spojená s vodou povrchovou, neboť rychlé komunikaci ve vertikálním směru brání poloha špatně propustných povodňových hlín. Povrchové vody částečně dotují zvodnělé podloží, částečně odtékají systémem mělkých příkopů a kanálů zpět do řeky. Směr proudění podzemní vody je generelně k SV, k toku Úhlavy. Při vyšších stavech hladiny vody v řece se lokálně mění i směr proudění podzemní vody, v okolí říčního koryta může docházet k infiltraci vody z Úhlavy do horninového prostředí.

Řeka Úhlava je vodohospodářsky významným tokem, byla vyhlášena vodárenským tokem (vyhláška č. 28/1975 Sb.). Dne 27. 11. 1985 bylo rozhodnutím č.j. VLHZ/1838/83/83-233 západočeského krajského národního výboru v Plzní, odboru VLHZ, stanoveno pásmo hygienické ochrany (PHO) vodního zdroje pro úpravnu vody Plzeň – Homolka. Cílem bylo chránit povrchové vody, jímané pro město Plzeň z řeky Úhlavy. Ochranné pásmo má stupeň I, II, III. Námi posuzovaná lokalita se nachází uvnitř pásma stupně III. Podle podmínek ochranných opatření z výše uvedeného rozhodnutí jsou v PHO III. stupně omezeny průzkumné geologické práce, vrty, sondy a těžba nerostných surovin z povrchu i z podzemí, s výjimkou případů, které neovlivní jakost vody a hydrogeologické poměry vodního toku.

Nejblíže položená obec Bystřice je zásobována vodou z veřejného vodovodu. Zdroj vody se nachází mimo hodnocené území vlivu těžby štěrkopísku. Lokálně z místních zdrojů jsou zásobovány samoty v prostoru ložiska a jeho blízkého okolí. Tyto samoty mají vlastní domovní studny. Obce Starý Láz, Petrovice nad Úhlavou a objekty na levém břehu Úhlavy považuje autor studií za zcela mimo dosah eventuelního vlivu těžby.

Chemismus vod

Z průzkumů provedených Tybitanclem v rámci akce Plzeňská kotlina (Tybitancl 1986 in Koroš 1998) vyplývá, že podzemí vody v prostoru ložiska jsou slabě mineralizované a mají zvýšené koncentrace železa a manganu. Některé výsledky jsou uvedeny v následující tabulce.

Tabulka č. 16: Výsledky vybraných ukazatelů jakosti vod v mg/l

|Vrt č. |Rozp. látky |NH4 |Mn |Fe |NO3 |SO4 |Ropné l. |

|HVK 48 |168 |0,28 |0,34 |7,8 |5,2 |29,4 |- |

|HVK 49 |161 |0 |0,09 |2,56 |17,7 |14,8 |-- |

|HVK 50 |208 |0 |0,2 |0,68 |10,0 |35,5 |- |

|HVK 51 |204 |0,08 |0,01 |0,56 |26,2 |22,1 |- |

|HVK 52 |185 |0 |0,07 |0,04 |51,0 |27,1 |0,05* |

| | | | | | | |0,02** |

|Limit ČSN 75 7111 |1000 |0,5 |0,1 |0,3 |50 |250 | |

* odběr XI/1981

** odběr V/1982

Jakost povrchových vod je sledovaná ve vodní nádrži v Nýrsku. Celková mineralizace se zde pohybuje kolem 44 mg/l, obsahy Fe jsou pod 1 mg/l, obsahy Mn pod 0,2 mg/l. Pod nádrží Nýrsko se mírně zvyšuje obsah Mn. Větším problémem je však vliv vypouštění odpadních vod z Nýrska. Pod městem jsou vysoké obsahy BSK5, a CHSK-Mn. Narůstá i obsah bakterií, mění se saprobní index. V povrchové vodě byly zjištěny koncentrace fluoranthenu a benzo-a-pyrenu.

Kvalitu vod v Úhlavě sleduje Povodí Vltavy v profilu Bystřice (km 86,0) a na Chodské Úhlavě v Úborsku. Dalším sledovaným profilem je až km 64,5 nad Klatovy (Tajanov). Zjištěné průměrné koncentrace ropných látek, za léta 1988-96 v profilu Bystřice (nad ložiskem), často překračovali limit ČSN 75 7111 pro pitnou vodu (0,05 mg/l) a někdy i limit NV č. 171/1992 Sb. pro povrchové vody (0,2 mg/l).

Ochrana vod

Řeka Úhlava je vodohospodářsky významným tokem, byla vyhlášena vodárenským tokem (vyhláška č. 28/1975 Sb.). Dne 27. 11. 1985 bylo rozhodnutím č.j. VLHZ/1838/83/83-233 západočeského krajského národního výboru v Plzni, odboru VLHZ, stanoveno pásmo hygienické ochrany (PHO) vodního zdroje pro úpravnu vody Plzeň – Homolka. Cílem bylo chránit povrchové vody, jímané pro město Plzeň z řeky Úhlavy. Ochranné pásmo má stupeň I, II, III. Námi posuzovaná lokalita se nachází uvnitř pásma stupně III. Podle podmínek ochranných opatření z výše uvedeného rozhodnutí, jsou v PHO III. stupně omezeny průzkumné geologické práce, vrty, sondy a těžba nerostných surovin z povrchu i z podzemí, s výjimkou případů, které neovlivní jakost vody a hydrogeologické poměry vodního toku.

V zájmovém území těžby se nenacházejí ochranná pásma lázní. Ve vzdáleném okolí ložiska prochází hranice chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV) Šumava (hranice je shodná s hranicí CHKO Šumava). Uvedená chráněná oblast však leží mimo posuzované území a vlastní těžba do ní nebude svými vlivy zasahovat.

Jímací objekty

Nejblíže položená obec Bystřice je zásobována vodou z veřejného vodovodu. Zdroj vody se nachází mimo hodnocené území vlivu těžby štěrkopísku. Lokálně z místních zdrojů jsou zásobovány samoty v prostoru ložiska a jeho blízkého okolí (studny u samot Koblince, v Lukách a u západního okraje DP). Tyto samoty mají vlastní domovní studny. Obce Starý Láz, Petrovice nad Úhlavou a objekty na levém břehu Úhlavy považuje autor hydrogeologických studií za zcela mimo dosah eventuelního vlivu těžby.

3. Půda

Z pedogeografického hlediska se v zájmovém území vyskytují:

▪ v blízkosti toku Úhlavy – asociace nivních hydromorfních půd přírodních a zemědělsky zkulturněných

▪ v jižní až jihovýchodní části území – asociace illimerizovaných půd podzolových přírodních a zemědělsky zkulturněných

▪ ve východní až severovýchodní části území – asociace hnědých lesních půd přírodních a zemědělsky zkulturněných horských oblastí.

Z granulometrického hlediska se jedná o asociaci půd hlinitopísčitých a písčitohlinitých; ojediněle o asociaci půd hlinitých.

V zájmovém území (navrhovaném DP) se nachází půdy náležející do zemědělského půdního fondu (97,4 %) a pozemky ostatní (2,6 %). V samotné ploše navrhované těžby je poměr podobný – zemědělská půda 96,9 %, ostatní plocha – 3,1 %.

Podle mapy bonitovaných půdně - ekologických jednotek (zdroj VÚMOP) jsou na zájmovém území zastoupeny 3 půdně ekologické jednotky I., II. a V. stupně ochrany zemědělské půdy: 5.58.00, 5.64.01, 5.67.01. Souhrnný přehled jednotlivých BPEJ a podrobná charakteristika je uvedena v kapitole B.II – Údaje o vstupech – Půda.

4. Geomorfologie území, horninové prostředí a přírodní zdroje

Geomorfologie území

Z geomorfologického hlediska řešené území leží v okrsku Janovický úval:

Provincie: Česká vysočina

Soustava: Poberounská soustava

Podsoustava: Plzeňská pahorkatina

Celek: Švihovská vrchovina

Podcelek: Klatovská kotlina

Okrsek: Janovický úval

Janovický úval je jihozápadní částí Klatovské kotliny. Jedná se o tektonickou sníženinu barrandienského směru na biotitickém až biotiticko-amfibolickém granodioritu a moldanubických granitizovaných, injikovaných a perlových rulách s vložkami krystalických vápenců. Osu tvoří široké údolní nivy Úhlavy a Chodské Úhlavy lemované úzkými pruhy pahorkatinného reliéfu s granodiotirovými a zejména rulovými suky a odlehlíky. Vegetační stupeň 4. Úval je v převážné části bezlesý, pouze při okrajích se nacházejí drobné smrkové lesíky. Celkově převládá orná půda. Mezi významné body, nejblíže vzhledem k zájmovému území, patří Havranice (665,8 m n.m., cca 5 km západním směrem), Hraničář (832,7 m n.m., cca 7 km jjz) a Jezvinec (729 m n.m., cca 7 km západním směrem).

Horninové prostředí a přírodní zdroje

Ložisko štěrkopísků Petrovice nad Úhlavou je tvořeno údolními štěrky Úhlavy a jejích přítoků. Podloží sedimentů tvoří zvětralé horniny skalního podkladu, převážně granitoidy klatovského výběžku středočeského plutonu. Sedimentace kvartérních fluviálních uloženin začíná bazální polohou přeplavených eluvií podložních hornin – eluviálních písků z granitoidů. Nad touto polohou sedimentuje vlastní vrstva štěrkopísků, dosahující mocnosti v průměru okolo 8 m, přičemž maxima (10 m) dosahuje ve střední a jz. části ložiska. Poměr písčité a štěrkové frakce je zhruba vyrovnaný nebo převažuje frakce štěrková. Generelně směrem dolů podíl štěrkové frakce klesá. Spodní písčitější polohu lze označit jako štěrkovité písky až jílovité písky. Obsah odplavitelných částic ve štěrkové frakci je zpravidla velmi malý, v písčité frakci dosahuje vyšších hodnot. Tyto částice jsou rovnoměrně rozptýleny, jílové proplástky nebo závalky jílu nebyly vrty zjištěny.

Ve štěrkové frakci převládají horninové úlomky petrograficky velmi pestré, přičemž víc jak polovinu tvoří zpravidla křemen. Stupeň opracování u větších valounů je vyšší než u valounů drobných. Průměrná velikost valounů je 5 – 8 cm, maximální velikost je 30 cm. Valouny jsou většinou zploštělé a protažené. Navětrání hornin je zpravidla velmi slabé až střední, což se příznivě projevuje na hodnotách nasákavosti.

V písčité frakci naprosto převládá křemen nad živci, slídami a horninovými úlomky, nápadný je většinou vysoký obsah těžkých minerálů (i přes 10 %).

Nadložní polohy štěrkopísků tvoří poloha hlinitých štěrkopísků, písků a povodňových hlín s variabilním složením, nejvýše pak je poloha humózní hlíny a ornice. Mocnost nadložní skrývkové polohy je v průměru 0,5 – 1,5 m (max. 2,0 m). V této poloze je též zvýšený výskyt drobných i větších kusů organického materiálu. Skrývková poloha je prakticky nad hladinou podzemní vody.

Hydrogeologické poměry ložiska jsou poměrně složité. Zásoby štěrkopísků leží zpravidla pod hladinou podzemní vody, která kolísá v závislosti na stavu vody v Úhlavě. Značnou komplikaci představují povodňové záplavy.

Stavební suroviny

Surovinovými stavebními zdroji (ložisky stavebního kamene a štěrkopísku) se podrobněji věnuje příloha dokumentace č. 9 Surovinová studie, ze které níže citujeme.

Hlavní nerostné bohatství okresu Klatovy představují ložiska stavebních surovin: kamene pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu a stavebního kamene, méně pak ložiska štěrkopísku. Ze stavebních surovin přesahují svým významem hranice okresu těžená ložiska kamene pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu a ložiska stavebního kamene pro výrobu drceného kameniva. Z ostatních nerostných surovin jsou významná ložiska krystalických vápenců, ležící v jv. části okresu Klatovy a těžená nyní jen na ložisku Velké Hydčice-Hejná. Z minulosti jsou nejznámější vytěžené stříbrné rudní výskyty ve Stříbrných a Nalžovských Horách.

Štěrkopísky jsou na Klatovsku deficitní stavební surovinou, neboť fluviální náplavy byly dříve těženy pouze na jediném výhradním ložisku Beňovy na levém břehu řeky Úhlavy u Klatov. Ve vrty zkoumaném úseku byly v polovině 50. let ověřeny jílovité štěrkopísky proměnlivé mocnosti (2 - 11 m) s vyšší humusovitostí a hrubými valouny, které je nutno drtit. Na těženém nevýhradním ložisku štěrkopísek 8 - Bezděkov-Beňovy vytěžili Silnice Klatovy v roce 2009 27,0 tisíc m3 štěrkopísku. V soukromé pískovně V. Staňka na nevýhradním v evidencích zásob uváděním jako těženém ložisku 9 - Klatovy-Pihovice není v roce 2008 ani v roce 2009 vykazována žádná těžba.

Pozdějším vyhledávacím geologickým průzkumem na celém horním toku Úhlavy bylo v létech 1974 - 75 zjištěno, že štěrkopískové náplavy v převážné většině nevyhovují k průmyslové těžbě mj. zejména pro vysokou humusovitost. V tomto úseku byla vymezena 1 výhradní a 3 nevýhradní dále popsaná ložiska.

Předběžným ložiskovým průzkumem je ověřené výhradní ložisko 20 - Petrovice nad Úhlavou (plocha cca 100 ha) s průměrnou mocností jílovitých hrubě písčitých štěrků kolem 8 m. Štěrkopísek vyžaduje rovněž podle poloprovozní zkoušky po těžbě z vody další úpravu drcením a praním. Výpočtem zásob k 20. 3. 1978 bylo na ložisku vyhodnoceno 6 962 tis. m3 bilančních geologických zásob, z toho 5511 tis. m3 prozkoumaných bilančních zásob.

Při východním hranici okresu Klatovy je dále Geofondem ČR evidováno 3 040 tis. m3 nebilančních vyhledaných zásob terciérního jílovitého štěrkopísku v dosud netěženém nevýhradním ložisku 24 - Horažďovice.

V blízkém sousedství výhradního ložiska Petrovice nad Úhlavou, navrhovaného k těžbě, jsou ještě další nevýhradní ložiska kvartérního štěrkopísku 25 - Bystřice nad Úhlavou a 26 - Janovice nad Úhlavou, která jsou však málo prozkoumaná a mají jen vyhledané bilanční zásoby.

V Surovinové studii (př. dokumentace č. 9) v přehledné tabulce je na všech ložiskách kamene a štěrkopísku uváděn stav prozkoumaných a vyhledaných bilančních zásob (k 1. 1. 2010) a u těžených ložisek množství vytěžených zásob v roce 2009.

5. Fauna a flóra

Ve vegetačním období 2010 byly v zájmovém území provedeny průzkumy - zoologický (Kos 2010 – příloha č. 5) a botanický (Vorlová 2010 – příloha č. 6), které byly aktualizací průzkumů zpracovaných v roce 2003 k původnímu rozsahu záměru a které hodnotí vlivy záměru (těžby štěrkopísků) na zvláště chráněné durhy rostlina a živočichů. Původní zoologický průzkum provedl Mgr. Milan Daďourek (Daďourek 2003), botanický průzkum Ing. Barbora Vlachová (Vlachová 2003).

Níže uvedenými zvláště chráněnými druhy se rozumí druhy chráněné zákonem 114/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů a zařazené prováděcí vyhláškou č. 395/1992 do kategorií ohrožené, silně ohrožené nebo kriticky ohrožené.

Fauna

Z hlediska druhové kompozice hostí lokalita spíše chudší biotopy. To je předurčeno polohou lokality, která je z velké části ohraničena agrocenózou (obecně chudé prostředí kulturní stepi).

Jako cennější biotop lze označit podmáčené partie v severozápadní části lokality, které poskytují vhodné podmínky k existenci několika druhům obojživelníků a plazů, stejně jako mnoha zástupcům avifauny. Populace těchto skupin živočichů budou poškozeny nejvíce, především díky omezené mobilitě a často díky značné fixaci na konkrétní stanoviště. Z výše uvedených druhů místní avifauny bude nejvíce rušen těžbou především jediný prokázaný hnízdící druh – ťuhýk obecný (Lanius collurio) a druhy využívající křovinaté porosty na louce a  při okraji lesního porostu. Některé z nich pravděpodobně vyhledají alternativní stanoviště na opačné straně silnice kopírující západojižní hranici areálu, případně v obdobných biotopech nacházejících se severním směrem od ZÚ.

Celkem byl na lokalitě prokázán výskyt šesti druhů obojživelníků a plazů, 26 druhů ptáků, 12 druhů savců a 23 druhů bezobratlých. Nejvyšší počet zástupců bezobratlých je vázán na lesní biotop, který je však ze záměru vyčleněn. Řada z nich je na biotop úzce vázána, vzhledem k přítomnosti dostatku obdobných typů biotopů v okolí předmětného území lze předpokládat, že většina záměrem dotčených druhů bude hledat toto alternativní prostředí s podobnými životními podmínkami.

V průběhu aktuálně provedeného průzkumu bylo v rámci celého dobývacího prostoru zjištěno 10 druhů patřících do skupiny zvláště chráněných živočichů, včetně čolka obecného (Triturus vulgaris) v lesní tůni (tedy v území uvnitř DP, kde se nebude provádět těžební činnost). Většina legislativně chráněných druhů byla převážně zastižena na rozhraní biotopu lesního porostu a vlhké louky (někteří zástupci však ojediněle expandují za potravou i mimo ně), lze předpokládat, že zástupci batrachofauny se zde i rozmnožují. Proto před jakýmkoliv zásahem do biotopu těchto živočichů je nutné získat výjimku příslušného orgánu ochrany přírody.

Lokalita vykazuje relativně nízkou ekologickou stabilitu, která je způsobena zejména uniformním charakterem agrocenózy a částečně i v lučních porostech, které plošně zabírají největší část zájmového území. Tento fakt dokladuje přítomnost řady generalistů až vysoce adaptabilních a invazních druhů, které lokalitu osídlují právě ze zemědělsky využívaných ploch. Nová těžba v lokalitě tuto skutečnost ještě podpoří a v raných fázích po rekultivaci vytvoří vhodné podmínky právě pro skupinu těchto druhů. Proto pouze za předpokladu šetrného postupu (zejména krajinářsky a biotopově přijatelná rekultivace) lze očekávat i zvýšení diverzity živočišných druhů na širším území lokality.

Seznam zjištěných zvláště chráněných druhů v ploše navrhovaného DP:

Anguis fragilis slepýš křehký SO

Bufo bufo ropucha obecná O

Carabus Ullrichii střevlík Ulrichův O

Coturnix coturnix křepelka polní O

Lanius collurio ťuhýk obecný O

Luscinia megarrhynchos slavík obecný O

Natrix natrix ještěrka obojková O

Sciurus vulgaris veverka obecná O

Triturus vulgaris čolek obecný* SO

Zootoca vivipara ještěrka živorodá SO

Vysvětlivky: SO - silně ohrožené (395/1992 Sb.)

O - ohrožené (395/1992 Sb.)

* - výskyt v luhu, mimo území navržené k odtěžení

Flóra

Vegetace na celém území navrhovaného dobývacího prostoru je ovlivněna vyšší hladinou podzemní vody a silnou antropogenní činností. Základní rozdělení ploch na daném území z hlediska vegetačního krytu je možné z pohledu intenzity využívání. Intenzivně obhospodařované pozemky jsou pole a pastviny, které tvoří převážnou část rozlohy celého území. Nepravidelně sečené jsou některé luční porosty a bez známek hospodářské činnosti jsou i porosty dřevin (luh, křoviny, doprovodná vegetace vodotečí).

Pole představují typickou agrocenózu s běžně pěstovanými polními plodinami a četnými zástupci polních plevelů. Žádný z nalezených plevelů nepatří mezi vzácnější taxony. Pole v daném území nevytváří souvislé lány, ale jsou přerušována porosty dřevin (luh, doprovodná vegetace toků).

Louky a pastviny jsou ovlivněné lidskou činností (pastva, sečení) a vyšší hladinou podzemní vody. Celkově se jedná o druhově pozměněná společenstva vlhkých luk.

Porosty dřevin nejsou hospodářskými lesy, ale převážně sukcesí vytvořenými lužní porosty s převahou olše lepkavé (Alnus glutinosa) a příměsí vrby křehké (Salix fragilis). V podrostu dominuje ostřice třeslicovitá (Carex brizoides), místy netýkavka nedůtklivá (Impatiens noli-tangere) a maliník (Rubus idaeus). Na luh navazují monokulturní křoviny vrby popelavé (Salix cinerea) s druhově velice chudým bylinným patrem. Mimo tento lužní komplex je v jižní části zájmového území uprostřed polí drobný březový lesík. Všechny tyto porosty se vyznačují nižší druhovou diverzitou a jejich význam je především ekostabilizační v rámci ÚSES.

Na lokalitě byl proveden botanický průzkum jarního, letního a podzimního aspektu. Celkem bylo nalezeno 168 (12 nově zaznamenaných) druhů cévnatých rostlin včetně dřevin (viz příloha dokumentace č. 6). Na území navrhovaného dobývacího prostoru nebyl nalezen žádný zvláště chráněný druh podle vyhlášky č. 395/1992 Sb., ani žádný druh vykazovaný v černém a červeném seznamu cévnatých rostlin ČR (vydáno AOPK ČR – stav v roce 2000).

Porosty dřevin rostoucí mimo les

V zájmovém území nejsou pozemky vedené jako pozemky určené k plnění funkce lesa. Veškeré dřeviny na daném území tak spadají do kategorie dřevin rostoucích mimo les. Největším souvislým komplexem dřevin je převážně olšový luh ve střední části zájmového území. Luh doprovází místní strouhu s periodickou vodou, tekoucí západo-východním směrem, která dělí záměr na dvě části. Ze severní části na luh navazují vrbové křoviny v mozaice se zarostlými lučními porosty a olšinami. Celé toto území leží mimo území navržené k odtěžení.

Jižně od tohoto komplexu leží osamocený převážně březový hájek uprostřed pole (rozloha cca 2 200 m2). Severně od luhu pak rostou roztroušeně v pastvinách skupinky stromů a keřů (převážně olší a vrb). Dalšími dřevinami rostoucími mimo les jsou doprovodné porosty podél upraveného toku Petrovického potoka.

6. Ekosystémy

Celé území navrhovaného dobývacího prostoru je v dosud těžbou nenarušeném stavu a můžeme zde nalézt několik typů stanovišť více či méně poznamenaných lidskou činností: orná půda, pastviny, luh, roztroušené porosty dřevin.

Území navrhované těžby:

- pole - zaujímají největší plochu (pouze I až III. etapa těžby – varianta 1 a 2). Jsou na nich pěstovány běžné polní plodiny doprovázené v hojném počtu polními plevely.

- pastviny, louky – pastviny v současné době spásané ovcemi, což udává jejich současný charakter nízkostébelného trávníku, méně hojné louky jsou sečeny, v druhovém složení je znatelný vliv vysoké hladiny podzemní vody. Výskyt ve všech variantách.

- lesík – smíšený porost v jižní části uprostřed pole, doplňující prvek stabilizační kostry ÚSES (ve všech variantách).

- nálety dřevin – rozvolněné nálety dřevin nejčastěji podél depresních rýh s periodickou vodou, převážně v prostoru pastvin (ve všech variantách).

- břehové porosty – nesouvislá doprovodná vegetace podél upraveného koryta Petrovického potoka (ve všech variatách).

Území v navrhovaném DP, mimo navrhovanou těžbu:

- luh – druhově chudší lužní komplex olšin bez výrazného patrového rozlišení, který má však důležitý stabilizační charakter (daného prostředí).

V okolí zájmového území najdeme obdobné složení i charakter výše zmiňovaných stanovišť.

7. Krajina

Popisem krajiny a hodnocením vlivů na krajinný ráz se zabývá studie „Posouzení vlivu navrhované stavby a využití území na krajinný ráz – Stanovení DP Bystřice nad Úhlavou“ (Popková 2011), která je přílohou oznámení č. 4. Z ní uvádíme následující charakteristiky krajiny.

Krajina dotčeného krajinného prostoru je ve směru JZ – SV spíše otevřenou plochou nivou řeky Úhlavy s bočním výrazným přechodem do výškově členitější vrchoviny a podhůří Šumavy. Niva řeky zde určuje významným způsobem výraz a morfologické utváření krajiny a zároveň spojuje kulturně historicky a krajinářsky význačné objekty a areály zámeckého parku v Bystřici nad Úhlavou a okolní parkově udržovanou a obhospodařovanou krajinu. Vlastní zámecký areál s parkem a rybníkem se, vzhledem k jeho umístění v nivě řeky, při pohledech na krajinu DoKP neuplatňuje. Kulturní dominantou uplatňují se i v dálkových pohledech je kaple Nejsvětější Trojice, která vévodí okolní krajině na kopci nad zámkem.

V krajině DoKP se nacházejí výrazné partie s vysokým podílem přírodních prvků, je zde jasné vymezení prostorů s přírodními dominantami, bohatý kontrast pásů zeleně, lesních, lučních a zemědělských ploch. Podíl lučních a polních partií s rozptýlenými a liniovými porosty podél vodotečí a podíl lesnatých porostů v horních úrovních krajinného prostoru je v harmonickém souladu a svým měřítkem odpovídá do značné míry ještě dochovanému přírodnímu charakteru území s harmonicky vyváženou složkou lidských sídel a stop tradičního hospodářství.

Harmonické měřítko krajiny dané harmonickým souladem měřítka prostorové skladby krajiny s měřítky staveb, zařízení, hospodářské činnosti a dalších prvků je v DoKP charakterizováno zbytky původních harmonických lidských činností a charakteru jednotlivých sídel v jedinečném obrazu rozmanité, členité a někdy až dramaticky se projevující krajiny.

Harmonické vztahy v krajině dané estetickými hodnotami, působivostí krajinného obrazu a jedinečností scenérie, souladem estetickým s ekologickou hodnotou krajiny, jsou také dány charakterem a intenzitou lidské činnosti v rámci přírodního prostředí. Vysoká působivost prostorové scény krajinného prostoru a jeho jedinečnost nebyla doposud silně narušena a znehodnocena. Proto jsou v DoKP i nadále přítomny nezaměnitelné a jedinečné harmonické vztahy v krajině, a to i ve vazbě na často proměněné sídelní útvary.

Jedním z mála rušivých prvků v krajině DoKP je hlavní silnice z Nýrska do Janovic nad Úhlavou, kolem které jsou na okraji Janovic nad Úhlavou soustředěny průmyslové haly a u Petrovic nad Úhlavou zemědělský objekt (sklad). Tyto objekty se vymykají jinak harmonickému měřítku DoKP.

8. Zastavěná území, obyvatelstvo

Záměr je situován mimo souvislou obytnou zástavbu. Nejbližším sídlem od navrhovaného DP je cca 0,7 km jihozápadním směrem vzdálená Bystřice nad Úhlavou, která je místní částí cca 2 km jihozápadně vzdáleného města Nýrsko. Dále se cca 1 km východně nachází Petrovice nad Úhlavou, které jsou částí obce Janovice nad Úhlavou. Nejbližší zástavbou je trvale obydlená samota Koblince (cca 60 m západně), samota v k.ú. Bystřice nad Úhlavou (cca 90 m východně) a osada Úborsko – komplex 7 objektů katastrálně náležících k obci Běhařov (cca 100 m severně od DP). Na expediční trase leží vyjma výše zmíněných i západní okraj zástavby obce Starý Láz, která správně náleží pod Nýrsko. Údaje o počtu obyvatel nejbližších obcí a zastoupení jednotlivých věkových kohort v populaci nejbližší zástavby jsou převzaty s výsledků Sčítání lidu, domů a bytů 2001 dostupných online na $File/13-322203c01.xls.

Tabulka č. 17: Údaje o obyvatelstvu nejbližší obytné zástavby

|obec, |Obyva- |z toho |Počet obyvatel |Domy |Byty |

|část obce |telstvo |ženy |ve věku | | |

| |celkem | | | | |

| | | | | | |

| | | |0 - 14 |

| | | |let |

| |OA |NA |Σ |

| |(kritérium významnosti - velikost|(výsledný koeficient | |

| |vlivu) |významnosti) | |

|VLIVY NA OBYVATELSTVO |

|Vlivy na zdraví |0 |0 | |

|Sociální a ekonomické vlivy |1 |1 | |

|VLIVY NA OVZDUŠÍ A KLIMA | | | |

|Změny v čistotě ovzduší |0 |0 | |

|Změna mikroklimatu |0 |0 | vodní plocha |

|VLIVY NA HLUKOVOU SITUACI A DALŠÍ FYZIK. A BIOLOG. CHARAKTERISTIKY |

|Vlivy na |doprava |0 |0 | |

|hlukovou situaci| | | | |

| |provoz |0 |0 | |

|VLIVY NA POVRCHOVÉ A PODZEMNÍ VODY |

|Změna kvality podzemních a povrchových |0 |0 | |

|vod | | | |

|Vliv na povrchový odtok a změnu říční |0 |0 | |

|sítě | | | |

|Ovlivnění režimu podzemních vod, změny ve|0 |0 | |

|vydatnosti zdrojů a změny hladiny | | | |

|podzemní vody | | | |

|VLIVY NA PŮDU |

|Zábor ZPF |-2 |-8 | |

|Zábor PUPFL |0 |0 | |

|Vlivy na čistotu půd |0 |0 | |

|VLIVY NA HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ A PŘÍRODNÍ ZDROJE |

|Vliv na horninové prostředí |0 |0 | |

|Vliv na další přírodní zdroje |0 |0 | |

|VLIVY NA FAUNU, FLÓRU A EKOSYSTÉMY |

|Likvidace, poškození populací vzácných a |-1 |-2 |vynechání luhu |

|zvláště chráněných druhů rostlin a | | | |

|živočichů | | | |

|Likvid., poškození stromů |realizace |-2 |-3 | |

|a por. dřevin rostoucích | | | | |

|mimo les | | | | |

| |po ukončení |1 |1 |nová výsadba |

|Likvidace, zásah do |realizace |-1 |-2 |část. obnova, rekultivace |

|prvků ÚSES a VKP | | | | |

| |po ukončení |1 |1 |přírodní charakter |

|Vliv na další významná společenstva |0 |0 | |

|VLIVY NA KRAJINU |

|Změny reliéfu krajiny, vlivy na krajinný |0 |0 | |

|ráz | | | |

|VLIVY NA HMOTNÝ MAJETEK A KULTURNÍ PAMÁTKY |

|Likvidace, narušení budov a kulturních |0 |0 | |

|památek | | | |

|Vlivy na geologické a paleontologické |0 |0 | |

|památky | | | |

|VLIVY NA VYUŽITÍ ÚZEMÍ |

|Vlivy spojené se změnou v dopravní |-1 |-3 | |

|obslužnosti | | | |

|Vlivy spojené se změnou funkčního využití|-2 |-4 | |

|krajiny | | | |

|Vlivy na rekreační využití území |-1 |-1 | |

| | | | |

POUŽITÁ STUPNICE PRO HODNOCENÍ

Velikost vlivu Celková významnost vlivu (číselný rozsah)

významný nepříznivý vliv -2 významný nepříznivý vliv -8 až -13

nepříznivý vliv -1 nepříznivý vliv -4 až -7

nevýznamný až nulový vliv 0 nevýznamný až nulový vliv 0 až -3

příznivý vliv 1 příznivý vliv 1 až 3

Po zhodnocení velikosti vlivu, časového rozsahu vlivu, reverzibility vlivu, citlivosti území a možností ochrany byl z hlediska výsledné významnosti vyhodnocen jako VÝZNAMNĚ NEPŘÍZNIVÝ vliv na půdu – zábor ZPF.

Z hlediska výsledné významnosti byly jako NEPŘÍZNIVÉ vyhodnoceny následující vlivy:

▪ vlivy spojené se změnou funkčního využití krajiny

Z hlediska výsledné významnosti byly jako PŘÍZNIVÉ vyhodnoceny následující vlivy:

▪ sociální a ekonomické vlivy

▪ likvidace, poškození stromů a porostů dřevin rostoucích mimo les - fáze po ukončení rekultivačních prací

▪ likvidace, zásah do prvků ÚSES a VKP – fáze po ukončení rekultivačních prací

Přeshraniční vlivy se vzhledem k umístění záměru a jeho charakteru a kapacitě nepředpokládají.

III. Charakteristika environmentálních rizik při možných haváriích a nestandardních stavech

Těžba štěrkopísků v navrhovaném DP Bystřice nad Úhlavou neznamená významné riziko vzniku havárií s následnými dopady na složky životního prostředí.

Problematiku možnosti vzniku havárií v lomu, předcházení vzniku havárií, postup ohlášení havárie a povinnosti a úkoly jednotlivých pracovníků pískovny při jejím odstraňování bude řešit havarijní plán, který bude součástí Plánu otvírky, přípravy a dobývání a Plánu využití ložiska.

Níže jsou uvedeny možné havarijní situace, ke kterým v souvislosti s provozem těžebny může dojít. K jednotlivým situacím budou vypracovány příslušné dokumenty řešící jejich prevenci, odstranění a likvidaci.

▪ Provozní nehody (havárie) a poruchy technických zařízení

Mechanické narušení technického nebo elektro zařízení může být zdrojem pracovního úrazu. Předcházení havarijnímu stavu spočívá v pravidelných prohlídkách technického stavu všech mechanismů a elektrických zařízení, v dodržování bezpečnostních předpisů při manipulaci s nimi a v udržování pořádku na pracovišti.

▪ Požáry

Pro případ vzniku požáru bude vypracována požární poplachová směrnice a požární evakuační plán. S těmito dokumenty budou všichni pracovníci prokazatelně seznámeni.

▪ Sesuvy zemin a hornin

Aby nedošlo k sesuvu zemin a hornin, musí být dodržovány předepsané sklony, výšky, šířky a další parametry (svahů, etáží, provozních komunikací a aj).

▪ Ropné havárie

Únik pohonných hmot, popř. mazadel z mechanizmů do horninového prostředí a podzemních vod by znamenal obecné ohrožení kvality podzemních vod, a proto musí být okamžitým zásahem zabráněno šíření znečištění v podzemní vodě. Způsob postupu musí být zakotven v havarijním plánu a musí být neustále připraveny prostředky k zneškodnění havarijního stavu a odstranění jeho následků. Pracovníci těžebny musí být k tomu odborně vyškoleni.

Dopady na okolí

Dopad předvídatelných druhů havárií je omezen zejména na vlastní prostor těžebny a jeho zařízení. Z hlediska vlivů na životní prostředí lze považovat za nejzávažnější případný únik či úkapy ropných látek z mechanizace, požár mechanizace a zázemí lomu. Únik ropných látek znamená riziko především díky možnému znečištění podzemních vod a půdního prostředí. Při vzniku požáru může dojít k ohrožení života nebo zdraví lidí, ohrožení zařízení, majetku a ke znečištění ovzduší.

K úniku ropných látek může dojít i přímo z mechanizace využité pro práce v pískovně a v době jejich odstavení mimo pracovní dobu. Za havárii se v případě úniku ropných látek nejedná, pokud unikne pouze nepatrné množství těchto látek (úkapy) nebo je vzhledem k místu úniku bezpečně vyloučeno znečištění nebo poškození složek životního prostředí. Postup při likvidaci havárií bude řešit havarijní plán. Preventivní opatření budou vyjmenována v příslušných pracovních postupech a řádech.

Preventivní opatření

Zaměstnanci budou během doplňování pohonných hmot sledovat zda nedochází k úniku ropných látek do okolního prostředí. Tankování bude probíhat na zpevněné ploše. Všichni zaměstnanci budou prokazatelně seznámeni s příslušným provozním řádem a havarijním plánem.

Odstavná plocha pro mechanizaci používanou v pískovně (nakladače, buldozer, nákladní automobily) bude zpevněná, pod každým strojem bude umístěna záchytná odkapová vana. Při tankování bude taktéž pod palivem doplňovaný stroj umístěna záchytná vana. Pokud dojde k úkapům ropných látek (nafta, oleje) mimo záchytné vany, budou okamžitě likvidovány posypem materiálů sajících nebo vázajících ropné látky (např. Vapex, písek, piliny). Pokud byl úkap způsoben technickou závadou na stroji, bude neprodleně odstraněna popř. po dobu nezbytnou před opravou bude pod místo úkapu umístěna záchytná vana. Dle provozního řádu bude prováděna denní kontrola technického stavu veškeré mechanizace.

Mobilní třídící linka nebude parkovat v době nečinnosti na zpevněné ploše, zůstane v místech těžby. Mobilní linky mají dvojité dno, nehrozí tedy únik olejů z motoru a převodovky mimo stroj. Při tankování však bude pod linku umístěna záchytná vana.

Za důležité preventivní opatření považujeme i používání ekologických (lehce odbouratelných) olejů, zejména na přírodní příp. syntetické bázi (např. hydraulických, mazacích). Používání těchto olejů vyhovuje převážné většině strojů a zařízení, oleje lze považovat za ekologicky šetrné výrobky. Obzvláště důležité je použití těchto olejů a mazadel u strojů staršího data výroby.

IV. Charakteristika opatření k prevenci, vyloučení, snížení, popřípadě kompenzaci nepříznivých vlivů na životní prostředí

1. Vlivy na změnu v dopravní obslužnosti

Návrh opatření na zvýšení bezpečnosti a zlepšení technického stavu dotčených komunikací

V oblasti zájmu dopravní studie byly účelová komunikace, místní komunikace a silnice II. třídy II/191, II/192 a II/190. Úpravy na silnicích II/192 a II/190 nejsou z důvodů povolení těžby v dobývacím prostoru Bystřice nad Úhlavou nutné.

Účelová komunikace

▪ Šířku účelové komunikace, která bude spojovat areál těžby s místní komunikací, je nutné navrhnout v kategorii komunikace minimálně S 7,5. Návrhová rychlost je doporučena 50 km/h. Zaleží však na provozovateli těžebny.

▪ V místě napojení účelové komunikace na místní komunikaci je nutné splnit rozhledové poměry jako kdyby se jednalo o křižovatku, tedy výpočet rozhledů bude proveden dle ČSN 736102. Je doporučeno uvažovat s maximální dovolenou rychlostí na místní komunikaci i na účelové komunikaci 50 km/h. Rozhledové poměry by měly být spočítané pro vozidla skupiny 4, tedy jízdní soupravy. Nároží této křižovatky musí také splňovat požadavky normy ČSN 736102 pro průjezd nákladních vozidel do délky 18 m.

▪ Z výše uvedeného vyplývá, že bude nutné vykácet stromy i keře, které budou do těchto rozhledových poměrů zasahovat. V případě, že povrch účelové komunikace nebude bezprašný, bude nutné zajistit mytí podvozků vozidel před vjetím na místní komunikaci, tak by bylo zabráněno znečisťování veřejné silniční sítě.

▪ Účelová komunikace musí být na délku minimálně 20 m pod připojení k MK opatřena bezprašným povrchem (krytová vrstva), například asfaltovým betonem.

▪ Dešťová voda z účelové komunikace nesmí téct na místní komunikaci.

Místní komunikace

▪ Stávající místní komunikaci ve směru od křižovatky místní komunikace a účelové komunikace ke křižovatce se silnicí II/191 je nutné opravit, tak aby zpevněná část komunikace měla šířku minimálně 6 m. Doporučení je však 7 m z důvodů bezpečného míjení se nákladních vozidel.

▪ Konstrukce vozovky je už z vizuální prohlídky ve špatném technickém stavu a vyžaduje celkovou rekonstrukci. Je doporučeno provedení recyklace za studena, protože v konstrukci se pravděpodobně bude vyskytovat penetrační makadam spojený pojivem s příměsí dehtu. Návrh opravy vyplyne z diagnostiky vozovky prováděné v dalším projektovém stupni.

▪ Současně je nutné vykácet stávající stromy a keře zasahující do průjezdného profilu místní komunikace. Je nutné vykácet i ty stromy a keře, které rostou ve stávajících příkopech. Tyto příkopy je doporučené následně vyčistit, tak aby byla obnovena jejich funkčnost. Také je nutné vyčistit stávající propustky pod místní komunikací i pod hospodářskými sjezdy, tak aby bylo zajištěno odvodnění komunikace.

▪ Z vizuální prohlídky je patrné, že některé poruchy konstrukce místní komunikace vyplývají ze špatného odvodnění komunikace, proto je doporučené toto odvodnění obnovit, aby investice provedená do opravy konstrukcí vozovky nebyla zmařena zanešenými příkopy a nefunkčním odvodněním.

▪ V neposlední řadě je nutné obnovit a aktualizovat dopravní značení, protože současné buď odporuje platné legislativě a nebo vůbec neexistuje.

Úprava silnice II/191

▪ Úprava silnice II/191 spočívá ve zřízení samostatného pruhu pro levé odbočení na křižovatce s místní komunikací u obce Petrovice nad Úhlavou. Jedná se o požadavek policie. Tento požadavek vyplývá zároveň z normy ČSN 736102. Autor dopravní studie doporučuje navrhnout kompromis dle obrázku 27b Rozšíření jízdního pruhu pro objíždění vozidla odbočujících vlevo na silnicích dle ČSN 736102 Změna Z1 ze srpna 2011.

2. Vlivy na změnu čistoty ovzduší

Provoz posuzovaného záměru lze doporučit za předpokladu dodržování následujících opatření ke snižování prašnosti a minimalizaci resuspendovaného prachu:

▪ u výjezdu umístit plochu pro mechanické čištění nákladních vozidel

▪ zajistit techniku pro čištění komunikací a v případě potřeby odstraňovat nečistoty z veřejných komunikací

▪ zabezpečit převážený sypký materiál proti úsypům

Všechna opatření k omezení prašnosti budou zapracována do provozních předpisů

a provozovatel zajistí seznámení pracovníků s těmito opatřeními a o seznámení bude proveden záznam.

3. Vlivy na hlukovou situaci

▪ Všechny mechanismy v areálu budou udržovány v dokonalém technickém stavu, bude prováděna jejich pravidelná kontrolu z hlediska zvýšené hlučnosti při opotřebení některých součástí.

▪ V okolí samoty Koblince, ke které se okraj DP přibližuje na vzdálenost cca 60 m, bude vybudován ochranný zemní val. Tento val bude sypaný ze skrývkového materiálu a bude sloužit zároveň i jako deponie pro jeho pozdější využití. Celková délka valu bude 235 m, výška valu bude 5 m. Šířka v koruně bude 6 m, šířka v patě valu bude 20 m. Jeho zákres je uveden v kap. B.III.4. – Údaje o výstupech – Hluk – Ochranný val.

4. Vlivy na krajinný ráz

▪ Průběžně realizovat sanační a rekultivační práce v souladu s ukončením těžby na jednotlivých místech v těžebně.

▪ Realizovat sanační a rekultivační práce v souladu se Souhrnným plánem sanace a rekultivace (příloha č. 7).

▪ V souladu s ustanovením §12 zák. č. 114/1992 Sb. zažádat o souhlas orgánu ochrany přírody z hlediska zásahu do krajinného rázu.

5. Vlivy na vodu

▪ Provést evidenci jímacích objektů v okolí ložiska a navrhnout monitorovací systém (výběr studní a četnost sledování).

▪ Před otvírkou ložiska zahájit monitoring stavů hladin ve vybraných studnách.

▪ Vždy po uplynutí ročního období zhodnotit výsledky monitorování ve zprávě zpracované geologem s oprávněním Ministerstva životního prostředí projektovat, provádět a vyhodnocovat geologické práce v oboru hydrogeologie.

▪ Zpracovat havarijní plán, který bude specifikovat přesné postupy prevence i okamžitá řešení při výskytu mimořádných událostí, které by mohly vést ke zhoršení jakosti vod. Je zřejmé, že většina opatření se bude týkat nakládání s ropnými látkami. Předpokládané ropné látky jsou automobilový benzín a nafta a hydraulické oleje. Přítomnost výskytu jiných typů látek je málo pravděpodobná.

▪ Nebezpečí případného znečištění podzemních vod lze eliminovat důslednou kontrolou mechanismů před zahájením pracovní směny a zajištěním prostředků pro neodkladnou likvidaci případné havárie při rozlití ropných látek na terén (sorpční prostředek, např. Vapex atp.).

▪ Monitorovat zvýšené vodní stav a v případě potřeby s dostatečným předstihem veškerou mobilní mechanizaci z ohroženého území odvézt.

▪ Udržovat dobrý technický stav zajišťovaný pravidelnou údržbou a kontrolou obzvláště těžebních strojů a dopravníků, které nejsou mobilní a jejichž odvoz nebude v případě výšeného vodního stavu reálný.

6. Vlivy na přírodu

Obecně lze ve prospěch nejen zvláště chráněných druhů doporučit:

▪ Vzhledem k výskytu zvláště chráněných druhů živočichů je těžba možná na základě výjimky z ochranných podmínek těchto druhů udělené orgánem ochrany přírody.

▪ Hornickou činností nesmí být dotčeny prostory v návrhu těžební činnosti vynechané – středová část navrhovaného DP – luh.

▪ Kácení dřevin i skrývku ornice provádět mimo vegetační období a dobu hnízdění ptáků (doporučeno cca mezi 15. zářím až 20. březnem). Tyto práce je nutné provádět pouze v nezbytně nutném rozsahu (tedy až těsně před zahájením těžebních prací).

▪ Zajistit průběžný dozor orgánu ochrany přírody a eventuální monitoring lokality odborně způsobilou osobou, jelikož nelze vyloučit výskyt dalších zvláště chráněných druhů, jejichž výskyt byl v lokalitě či jejím okolí v minulosti prokázán (vlaštovka obecná – Hirundo rustica, luňák červený – Milvus milvus, raka říčního – Astacus fluviatilis a otakárek fenyklový – Papilio machaon).

▪ V rámci kompenzačních opatření doporučujeme instalaci liniových zábran při hranici ZÚ podél pozemní komunikace a po obvodu luhu.

▪ V rámci rekultivačních prací alespoň část území ponechat přirozené sukcesi, dále vytvořit několik menších vodních ploch s mírným sklonem a dostatečně širokým litorálním pásmem.

▪ Vhodným managementem (likvidace náletových a invazních druhů) zajistit na plochách ponechaných přirozené sukcesi vznik cenných bezlesých společenstev, které mohou být nepostradatelným útočištěm pro některé mizející druhy živočichů, zvláště bezobratlých (Konvička M., Beneš J. a Čížek L., 2005).

▪ Při rekultivaci zatravněním se skupinovou výsadbou dřevin dbát na původnost výsadbového materiálu.

▪ Pozornost je třeba věnovat deponiím ornice. Je třeba kontrolovat přítomnost invazních druhů a v případě zjištění jejich nežádoucího výskytu přijmout opatření k jejich omezení či likvidaci.

7. Vlivy na ZPF

▪ Vzhledem k zákonné ochraně ZPF je stanovení DP a následná těžba možná pouze se souhlasem orgánu ochrany ZPF.

▪ Skrývkové hmoty skladovat odděleně nejen dle druhů (ornice, podorničí), ale i v závislosti na kvalitě (bonitě) ornice.

8. Vlivy na les, VKP

▪ V souladu s ustanovením § 4 zák. č. 114/1992 Sb. zažádat o souhlas orgánu ochrany přírody z hlediska zásahu do významného krajinného prvku.

9. Vlivy na hmotný majetek a kulturní památky

▪ V případě paleontologického nálezu postupovat dle platných předpisů a v tomto smyslu informovat všechny zaměstnance těžebny.

10. Jiná

▪ Po ukončení hornické činnosti bude demontováno a odvezeno veškeré technologické a technické zařízení.

▪ Přeložku Petrovického potoka je nutné projednat se správcem toku a získat jeho souhlas. Doporučení hydrogeologa je, nenavracet jej do původního koryta, tak aby protékal přes jezera.

▪ Zvážit provedení úpravy dopravního značení ke snížení dopravní nehodovosti v daném úseku (stávající).

▪ Pro zabezpečení řízení provozu zpracovat soubor dokumentů, kde budou zohledněna i rizika negativního vlivu na životní prostředí a budou zde technická opatření spočívající v jejich minimalizaci. Jedná se například o tyto dokumenty: Organizační řád, Příručka jakosti, Dopravní řád, Plán preventivní údržby, Provozní řád Stráž, Havarijní plán, Řád prohlídek technických zařízení.

V. Charakteristika použitých metod prognózování a výchozích předpokladů při hodnocení vlivů

Dokumentace záměru „Zařízení pro využívání inertních odpadů ve štěrkopískovně Rvenice“ na životní prostředí je zpracováno v souladu s § 8 zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění, o posuzování vlivů na životní prostředí.

Údaje o současném stavu životního prostředí v řešeném území byly získány:

▪ rešerší dostupných podkladů (viz použité podklady a literatura)

▪ ze zpracovaných samostatných studií (viz přílohy)

▪ terénním průzkumem

▪ z údajů od oznamovatele

▪ z údajů poskytnutých orgány státní správy

▪ z údajů poskytnutých obcemi

Při zpracování samostatných studií (přílohy) bylo využíváno následujících metod:

Akustická studie:

Pro výpočet hluku z dopravy byly sestaveny modely hlukové situace pomocí programu LimA 7812-B (Stapelfeldt ingenieurgesellschaft mbH).

Výpočet hluku ze silniční dopravy byl proveden ve výše uvedeném výpočetním produktu dle Francouzské národní výpočetní metody NMPB-Routes-96 (SETRA-CERTU-CSTB) uvedená v „Arrté du 5 mai 1995 relatif au Brit des infrastructures routiéres, Journal Officiel du 10 mai 1995, Article6“ a ve francouzské normě „XPS 31-133“. Metoda popisuje detailní postup výpočtu hladiny hluku, které jsou v blízkosti ulic způsobeny dopravou, s přihlédnutím k meteorologickým datům, které budou mít vliv na šíření zvuku. Parametry hlukových emisních dat jsou zakotveny v „Guide du bruit“ s přizpůsobením k zavedení korektur, které berou v úvahu odlišnost povrchu vozovek.

Výpočet hluku z průmyslových zdrojů byl proveden dle ISO 9613-2 „ Akustika – Snižování šíření venkovního hluku, Část 2: Obecné výpočetní metody“.

Všechny výše popsané metodické resp. normové výpočetní postupy patří mezi dočasné doporučené výpočetní metody dle Směrnice EU pro hodnocení a řízení hluku ovlivňujícího životní prostředí („DIRECTIVE 2002/49/EC OF THE EUROPEAN PARLIAMENT AND OF THE COUNCIL of 25 June 2002 relating to the assesment and management of enviromental noise“).

Hlukové imise jsou vyjádřeny pomocí ekvivalentních hladin akustického tlaku numericky - hodnotami v zadaných referenčních bodech (znázorněny v grafických přílohách akustické studie) a graficky - plošným rozložením průběhu křivek – izofon resp. hlukových pásem (viz grafické znázornění na grafických přílohách č. 1 – 3 této studie).

Rozptylová studie:

Výpočet byl proveden podle metodiky SYMOS´97- Systém modelování stacionárních zdrojů, kterou vydal ČHMÚ Praha v roce 1998. K vlastnímu výpočtu byla použita verze výpočetního programu 2006.

Dle nařízení vlády č. 597/2006 Sb. se jedná o referenční metodu pro výpočet rozptylu znečišťujících látek. Tato metodika je založena na předpokladu Gaussovského profilu koncentrací kouřové vlečky.

Program umožňuje výpočet maximálních krátkodobých (hodinových, denních)

a průměrných ročních imisních koncentrací znečišťujících látek, které se ve zvolených bodech mohou vyskytnout v daných třídách stability a při různých rychlostech a směrech větru, dále doby překročení zvolených hraničních koncentrací (např. imisních limitů a jejich násobků) za rok, podíly jednotlivých zdrojů nebo skupin zdrojů na roční průměrné koncentraci v daném místě.

Metodika zahrnuje korekce na vertikální členitost terénu, počítá se stáčením

a zvyšováním rychlosti větru s výškou a při výpočtu průměrných koncentrací

a doby překročení bere v úvahu rozložení četností směru a rychlosti větru. Výpočty se provádějí pro pět tříd stability atmosféry (tj. 5 tříd schopnosti atmosféry rozptylovat příměsi) a 3 třídy rychlosti větru. Charakteristika tříd stability a výskyt tříd rychlosti větru vyplývají z následující tabulky:

Tabulka č. 20: Třídy stability atmosféry

|Třída stability |Rozptylové podmínky |Výskyt tříd rychlosti větru (m/s) |

|I |Silná inverze, velmi špatný rozptyl |1,7 |

|II |Inverze, špatný rozptyl |1,7 5 |

|III |Slabá inverze nebo malý vertikální gradient teploty, mírně zhoršené rozptylové|1,7 5 11 |

| |podmínky | |

|IV |Normální stav atmosféry, dobrý rozptyl |1,7 5 11 |

|V |Labilní teplotní zvrstvení, rychlý rozptyl |1,7 5 |

Termická stabilita ovzduší souvisí se změnami teploty vzduchu s měnící se výškou nad zemí. Vzrůstá-li teplota s výškou, těžší studený vzduch zůstává v nižších vrstvách atmosféry a tento fakt vede k útlumu vertikálních pohybů v ovzduší a tím k nedostatečnému rozptylu znečišťujících látek, nastává inverze (I. a II. třída stability).

Inverze se vyskytují převážně v zimní polovině roku, kdy se zemský povrch intenzivně ochlazuje. V důsledku nedostatečného slunečního záření mohou inverze trvat i několik dní. V letní polovině roku se inverze vyskytují pouze v ranních hodinách. Výskyt inverzí je dále omezen na dobu s menší rychlostí větru. Silný vítr vede k velké mechanické turbulenci v ovzduší, která má za následek normální pokles teploty s výškou a rozrušení inverzí.

Běžně se vyskytující rozptylové podmínky představují třídy stability III. a IV., kdy dochází buď k nulovému (III. třída) nebo mírnému (IV. třída) poklesu teploty s výškou. Mohou se vyskytovat za jakékoli rychlosti větru, při silném větru obvykle nastávají podmínky ve IV. třídě stability.

V. třída stability popisuje rozptylové podmínky při silném poklesu teploty s výškou. Za těchto situací dochází k silnému vertikálnímu promíchávání v atmosféře, protože lehčí vzduch směřuje od země vzhůru a těžší studený klesá k zemi, což vede k rychlému rozptylu znečišťujících látek. Výskyt těchto podmínek je omezen na letní půlrok a slunečná odpoledne, kdy v důsledku přehřátého zemského povrchu se silně zahřívá i přízemní vrstva ovzduší.

Vzhledem k pootočení systému JTSK oproti severu bylo v rozptylové studii uvažováno s příslušným úhlem natočením větrné růžice.

Hodnocení vlivů na veřejné zdraví:

Hodnocení vlivu na veřejné zdraví se zabývá identifikací rizika, kvalitativní i kvantitativní charakterizací a porovnáním tj. komparací. Klíčovým krokem při hodnocení rizika s cílem odhadu expozice člověka je popis zdroje emise škodliviny do životního prostředí, cesty přenosu škodliviny, množství emitované škodliviny, četnost a délka trvání vystavení dané populace sledované škodlivině. Míra rizika je vyhodnocena za pomoci statistických metod a použitím empirických veličin. Odhad zdravotních rizik vychází z identifikace rizika, zhodnocení vztahu dávky a účinku, odhadu expozice obyvatelstva a následné kvalitativní i kvantitativní charakterizace rizika. Zásadní podklady pro toto vyhodnocení představují rozptylová a akustická studie.

VI. Charakteristika nedostatků ve znalostech a neurčitostí, které se vyskytly při zpracování dokumentace

Pro specifikaci vlivů záměru byly využity všechny dostupné podstatné informace o současném stavu životního prostředí na lokalitě, další informace a podklady byly shromážděny pomocí vlastních průzkumů provedených v rámci zpracování dokumentace.

Akustická studie

V akustické studii je přesnost výpočtu hluku z dopravy daná přesností Metodických pokynů pro výpočet hladin hluku z dopravy a přesností Novely metodiky pro výpočet hluku ze silniční dopravy. Výsledky spadají do třídy přesnosti II (+/- 2 dB).

Hluk ze stacionárních zdrojů – výpočet: legislativně kodifikovaný postup výpočtů hodnot akustického tlaku A, LAeq pro průmyslové zdroje hluku se zařazením do třídy přesnosti není dosud v České republice instalován.

Přesnost výpočtu je odhadnuta na +/- 4 dB. Odhad přesnosti vychází z individuálního přístupu k úloze v závislosti na kvalitě vstupních podkladů (akustické parametry hlučnosti), členitosti terénu, akustickými clonami zejm. vzrostlým porostem, resp. zanedbaných parametrech útlumu.

Rozptylová studie

Každá rozptylová studie je do určité míry zatížena nejistotami, které vyplývají z použitých dat a postupů. Tyto nejistoty je potřeba mít na vědomí při dalším používání výsledků rozptylové studie.

Příspěvky maximálních hodinových a denních imisních koncentrací škodlivin byly ve všech referenčních a výpočtových bodech vypočteny pro všechny možné kombinace tříd stability a rychlosti větru. Z těchto hodnot pak bylo vybráno hodinové a denní maximum, které je prezentováno v tabulkové a grafické podobě.

Je důležité uvědomit si, že modelové hodnoty představují stav, které by mohl v atmosféře nastat za souběhu nejméně příznivých podmínek (nejméně příznivá třída stability trvající beze změn alespoň jednu hodinu nebo den vítr o nejméně příznivé rychlosti a vanoucí přímo na výpočtový bod). Ve všech výpočtových bodech byly tyto maximální příspěvky vypočteny za špatných rozptylových podmínek, za silných inverzí (třída stability I) a slabého větru (třídní rychlost větru 1,7 m/s). Příspěvky k průměrným ročním imisním koncentracím již respektují četnost výskytu tříd stability, směrů a rychlostí větru (viz větrná růžice) a také roční využití zdrojů.

Použitá metodika výpočtu znečištění nepočítá s pozaďovým znečištěním ovzduší. Veškeré vypočtené příspěvky se týkají pouze zdrojů zahrnutých do výpočtů.

Přímo v posuzované lokalitě se nenachází žádná měřící stanice, proto byly pro stanovení pozaďových imisních koncentrací znečišťujících látek použity údaje převzaté z monitorovacích stanic, které svým typem, umístěním a reprezentativností nejlépe odpovídají zájmové oblasti.

Ke stanovení nadmořské výšky výpočtových a referenčních bodů a také uvažovaných plošných a liniových zdrojů byl použit výškopis České republiky, který vzhledem ke svému kroku (po 50 m) nemusí přesně vystihnout všechny terénní nerovnosti, což se může projevit při grafickém zpracování vypočtených příspěvků imisních koncentrací.

Nejistota modelování použitého matematického modelu, tj. maximální odchylka naměřených a vypočítaných úrovní znečištění ovzduší činí dle nařízení vlády

č. 597/2006 Sb., v platném znění: pro roční průměry benzenu a PM10 a hodinové průměry NO2 50 % a pro roční průměry NO2 30 %.

Hodnocení zdravotních rizik

Nejistoty do hodnocení vlivů na veřejné zdraví vnáší použité regresní koeficienty a referenční hodnoty odvozené WHO z výsledků epidemiologických studií, jejichž závěry mají různé úrovně spolehlivosti.

Ve studii hodnotící zdravotní rizika (příloha č. 3 – Zemancová 2012) je uvedena samostatná kapitola analyzující nejistoty při zpracování studie.

Při specifikaci jednotlivých vlivů se nevyskytly takové nedostatky ve znalostech a neurčitosti, které by mohly mít vliv na celkové hodnocení záměru z hlediska jeho dopadu na životní prostředí.

E. POROVNÁNÍ VARIANT ŘEŠENÍ ZÁMĚRU a doplňující údaje

I. Porovnání variant řešení záměru

Záměr je předkládán v jedné projektové variantě.

Tzv. varianta nulová, která je referenční variantou (nikoli variantou záměru), popisuje stav v případě nerealizace záměru. Varianta slouží pro porovnání vlivů souvisejících s dopravou (vliv hluku) a vlivů na ovzduší.

F. ZÁVĚR

Předkládaným záměrem je stanovení dobývacího prostoru Petrovice nad Úhlavou a následná těžba štěrkopísku.

Předkladatelem záměru je společnost Klatovské štěrkopísky, s.r.o.

Na základě posouzení předloženého záměru byl učiněn následující závěr:

Vlivy spojené se záměrem významně nezhorší stávající zatížení území. Záměr lze z hlediska jeho dopadů na životní prostředí a zdraví lidí považovat za přijatelný za předpokladu splnění následujících podmínek:

Pro fázi přípravy

▪ V souladu s ustanovením §12 zák. č. 114/1992 Sb. zažádat o souhlas orgánu ochrany přírody z hlediska zásahu do krajinného rázu.

▪ Provést evidenci jímacích objektů v okolí ložiska a navrhnout monitorovací systém (výběr studní a četnost sledování).

▪ Před otvírkou ložiska zahájit monitoring stavů hladin ve vybraných studnách.

▪ Zpracovat havarijní plán, který bude specifikovat přesné postupy prevence i okamžitá řešení při výskytu mimořádných událostí, které by mohly vést ke zhoršení jakosti vod. Je zřejmé, že většina opatření se bude týkat nakládání s ropnými látkami. Předpokládané ropné látky jsou automobilový benzín a nafta a hydraulické oleje. Přítomnost výskytu jiných typů látek je málo pravděpodobná.

▪ Vzhledem k výskytu zvláště chráněných druhů živočichů je těžba možná na základě výjimky z ochranných podmínek těchto druhů udělené orgánem ochrany přírody.

▪ Vzhledem k zákonné ochraně ZPF je stanovení DP a následná těžba možná pouze se souhlasem orgánu ochrany ZPF.

▪ V souladu s ustanovením § 4 zák. č. 114/1992 Sb. zažádat o souhlas orgánu ochrany přírody z hlediska zásahu do významného krajinného prvku.

▪ Přeložku Petrovického potoka je nutné projednat se správcem toku a získat jeho souhlas. Doporučení hydrogeologa je, nenavracet jej do původního koryta, tak aby protékal přes jezera.

▪ Zvážit provedení úpravy dopravního značení ke snížení dopravní nehodovosti v daném úseku (stávající).

▪ Pro zabezpečení řízení provozu zpracovat soubor dokumentů, kde budou zohledněna i rizika negativního vlivu na životní prostředí a budou zde technická opatření spočívající v jejich minimalizaci. Jedná se například o tyto dokumenty: Organizační řád, Příručka jakosti, Dopravní řád, Plán preventivní údržby, Provozní řád Stráž, Havarijní plán, Řád prohlídek technických zařízení.

Pro fázi provozu

Provést návrhy opatření na zvýšení bezpečnosti a zlepšení technického stavu dotčených komunikací:

Účelová komunikace

▪ Šířku účelové komunikace, která bude spojovat areál těžby s místní komunikací, je nutné navrhnout v kategorii komunikace minimálně S 7,5. Návrhová rychlost je doporučena 50 km/h. Zaleží však na provozovateli těžebny.

▪ V místě napojení účelové komunikace na místní komunikaci je nutné splnit rozhledové poměry jako kdyby se jednalo o křižovatku, tedy výpočet rozhledů bude proveden dle ČSN 736102. Je doporučeno uvažovat s maximální dovolenou rychlostí na místní komunikaci i na účelové komunikaci 50 km/h. Rozhledové poměry by měly být spočítané pro vozidla skupiny 4, tedy jízdní soupravy. Nároží této křižovatky musí také splňovat požadavky normy ČSN 736102 pro průjezd nákladních vozidel do délky 18 m.

▪ Z výše uvedeného vyplývá, že bude nutné vykácet stromy i keře, které budou do těchto rozhledových poměrů zasahovat. V případě, že povrch účelové komunikace nebude bezprašný, bude nutné zajistit mytí podvozků vozidel před vjetím na místní komunikaci, tak by bylo zabráněno znečisťování veřejné silniční sítě.

▪ Účelová komunikace musí být na délku minimálně 20 m pod připojení k MK opatřena bezprašným povrchem (krytová vrstva), například asfaltovým betonem.

▪ Dešťová voda z účelové komunikace nesmí téct na místní komunikaci.

Místní komunikace

▪ Stávající místní komunikaci ve směru od křižovatky místní komunikace a účelové komunikace ke křižovatce se silnicí II/191 je nutné opravit, tak aby zpevněná část komunikace měla šířku minimálně 6 m. Doporučení je však 7 m z důvodů bezpečného míjení se nákladních vozidel.

▪ Konstrukce vozovky je už z vizuální prohlídky ve špatném technickém stavu a vyžaduje celkovou rekonstrukci. Je doporučeno provedení recyklace za studena, protože v konstrukci se pravděpodobně bude vyskytovat penetrační makadam spojený pojivem s příměsí dehtu. Návrh opravy vyplyne z diagnostiky vozovky prováděné v dalším projektovém stupni.

▪ Současně je nutné vykácet stávající stromy a keře zasahující do průjezdného profilu místní komunikace. Je nutné vykácet i ty stromy a keře, které rostou ve stávajících příkopech. Tyto příkopy je doporučené následně vyčistit, tak aby byla obnovena jejich funkčnost. Také je nutné vyčistit stávající propustky pod místní komunikací i pod hospodářskými sjezdy, tak aby bylo zajištěno odvodnění komunikace.

▪ Z vizuální prohlídky je patrné, že některé poruchy konstrukce místní komunikace vyplývají ze špatného odvodnění komunikace, proto je doporučené toto odvodnění obnovit, aby investice provedená do opravy konstrukcí vozovky nebyla zmařena zanešenými příkopy a nefunkčním odvodněním.

▪ V neposlední řadě je nutné obnovit a aktualizovat dopravní značení, protože současné buď odporuje platné legislativě a nebo vůbec neexistuje.

Úprava silnice II/191

▪ Úprava silnice II/191 spočívá ve zřízení samostatného pruhu pro levé odbočení na křižovatce s místní komunikací u obce Petrovice nad Úhlavou. Jedná se o požadavek policie. Tento požadavek vyplývá zároveň z normy ČSN 736102. Autor dopravní studie doporučuje navrhnout kompromis dle obrázku 27b Rozšíření jízdního pruhu pro objíždění vozidla odbočujících vlevo na silnicích dle ČSN 736102 Změna Z1 ze srpna 2011.

Provoz posuzovaného záměru lze doporučit za předpokladu dodržování následujících opatření ke snižování prašnosti a minimalizaci resuspendovaného prachu:

▪ u výjezdu umístit plochu pro mechanické čištění nákladních vozidel

▪ zajistit techniku pro čištění komunikací a v případě potřeby odstraňovat nečistoty z veřejných komunikací

▪ zabezpečit převážený sypký materiál proti úsypům

Všechna opatření k omezení prašnosti budou zapracována do provozních předpisů

a provozovatel zajistí seznámení pracovníků s těmito opatřeními a o seznámení bude proveden záznam.

▪ Všechny mechanismy v areálu budou udržovány v dokonalém technickém stavu, bude prováděna jejich pravidelná kontrolu z hlediska zvýšené hlučnosti při opotřebení některých součástí.

▪ V okolí samoty Koblince, ke které se okraj DP přibližuje na vzdálenost cca 60 m, bude vybudován ochranný zemní val. Tento val bude sypaný ze skrývkového materiálu a bude sloužit zároveň i jako deponie pro jeho pozdější využití. Celková délka valu bude 235 m, výška valu bude 5 m. Šířka v koruně bude 6 m, šířka v patě valu bude 20 m. Jeho zákres je uveden v kap. B.III.4. – Údaje o výstupech – Hluk – Ochranný val.

▪ Průběžně realizovat sanační a rekultivační práce v souladu s ukončením těžby na jednotlivých místech v těžebně.

▪ Realizovat sanační a rekultivační práce v souladu se Souhrnným plánem sanace a rekultivace (příloha č. 7).

▪ Vždy po uplynutí ročního období zhodnotit výsledky monitorování ve zprávě zpracované geologem s oprávněním Ministerstva životního prostředí projektovat, provádět a vyhodnocovat geologické práce v oboru hydrogeologie.

▪ Nebezpečí případného znečištění podzemních vod lze eliminovat důslednou kontrolou mechanismů před zahájením pracovní směny a zajištěním prostředků pro neodkladnou likvidaci případné havárie při rozlití ropných látek na terén (sorpční prostředek, např. Vapex atp.).

▪ Monitorovat zvýšené vodní stav a v případě potřeby s dostatečným předstihem veškerou mobilní mechanizaci z ohroženého území odvézt.

▪ Udržovat dobrý technický stav zajišťovaný pravidelnou údržbou a kontrolou obzvláště těžebních strojů a dopravníků, které nejsou mobilní a jejichž odvoz nebude v případě výšeného vodního stavu reálný.

▪ Hornickou činností nesmí být dotčeny prostory v návrhu těžební činnosti vynechané – středová část navrhovaného DP – luh.

▪ Kácení dřevin i skrývku ornice provádět mimo vegetační období a dobu hnízdění ptáků (doporučeno cca mezi 15. zářím až 20. březnem). Tyto práce je nutné provádět pouze v nezbytně nutném rozsahu (tedy až těsně před zahájením těžebních prací).

▪ Zajistit průběžný dozor orgánu ochrany přírody a eventuální monitoring lokality odborně způsobilou osobou, jelikož nelze vyloučit výskyt dalších zvláště chráněných druhů, jejichž výskyt byl v lokalitě či jejím okolí v minulosti prokázán (vlaštovka obecná – Hirundo rustica, luňák červený – Milvus milvus, raka říčního – Astacus fluviatilis a otakárek fenyklový – Papilio machaon).

▪ V rámci kompenzačních opatření doporučujeme instalaci liniových zábran při hranici ZÚ podél pozemní komunikace a po obvodu luhu.

▪ V rámci rekultivačních prací alespoň část území ponechat přirozené sukcesi, dále vytvořit několik menších vodních ploch s mírným sklonem a dostatečně širokým litorálním pásmem.

▪ Pozornost je třeba věnovat deponiím ornice. Je třeba kontrolovat přítomnost invazních druhů a v případě zjištění jejich nežádoucího výskytu přijmout opatření k jejich omezení či likvidaci.

▪ Skrývkové hmoty skladovat odděleně nejen dle druhů (ornice, podorničí), ale i v závislosti na kvalitě (bonitě) ornice.

▪ V případě paleontologického nálezu postupovat dle platných předpisů a v tomto smyslu informovat všechny zaměstnance těžebny.

Pro fázi ukončení

▪ Po ukončení těžební činnosti demontovat a odvézt veškeré technologické a technické zařízení.

▪ Průběžně realizovat sanační a rekultivační práce v souladu s ukončením těžby na jednotlivých místech v těžebně.

▪ Realizovat sanační a rekultivační práce v souladu se Souhrnným plánem sanace a rekultivace (příloha č. 7).

▪ Vhodným managementem (likvidace náletových a invazních druhů) zajistit na plochách ponechaných přirozené sukcesi vznik cenných bezlesých společenstev, které mohou být nepostradatelným útočištěm pro některé mizející druhy živočichů, zvláště bezobratlých (Konvička M., Beneš J. a Čížek L., 2005).

▪ Při rekultivaci zalesněním a rekultivaci zatravněním se skupinovou výsadbou dřevin dbát na původnost výsadbového materiálu.

G. VŠEOBECNĚ SROZUMITELNÉ SHRNUTÍ NETECHNICKÉHO CHARAKTERU

Předkládaným záměrem je stanovení dobývacího prostoru Bystřice nad Úhlavou na stanoveném CHLÚ Petrovice nad Úhlavou. Předkladatelem záměru je firma Klatovské štěrkopísky, s.r.o.

Ložisko Petrovice nad Úhlavou leží v Plzeňském kraji v Bývalém okrese Klatovy. Poloha navrhovaného DP včetně plánovaných přepravních tras je znázorněna na obrázku.

[pic]

Na tomto území dosud žádná těžba předmětné suroviny neprobíhala.

Hlavním důvodem pro stanovení dobývacího prostoru Bystřice nad Úhlavou je těžba přítomné suroviny – štěrkopísku a její prodej v oblasti na štěrkopísky chudou. Důvodem pro umístění záměru do tohoto území je přítomnost výhradního ložiska s dostatečnými zásobami a odpovídající rentabilní kvalitě. Dalším důvodem je vyhlášení chráněného ložiskového území Petrovice nad Úhlavou.

Záměr je předkládán v jedné projektové variantě.

Záměr uvažuje s těžbou štěrkopísku z vody s roční výší těžby 160 000 tun (cca 90 000 m3). Těžba je navrhována do čtyř etap, po jejím ukončení v celém rozsahu navrhovaného dobývacího prostoru vzniknou čtyři oddělená jezera. Celková rozloha navrhovaného DP je 35,9 ha, plocha těžby je 27,4 ha.

Navrhovaný dobývací prostor leží v nivě řeky Úhlavy, která je ze zákona významným krajinným prvkem a jíž prochází regionální biokoridor – Úhlava, který bude záměrem dotčen. Plochou navrhovaného DP prochází východo-západním směrem olšový luh, který byl ze záměru těžby vyjmut a dělí tak jednotlivé těžební etapy na dvě části.

Převážná plocha záměru se nachází na půdách náležejících ZPF, bez souhlasu orgánu ochrany ZPF nelze navrhovaný DP stanovit. V jižní části navrhovaného DP prochází Petrovický potok, jehož přeložení před započetím těžebních prací je třeba projednat se správcem toku.

Vlivy spojené se záměrem jsou převážně lokálního charakteru, vlivy zasahující mimo území záměru jsou potenciálně vlivy na podzemní vody, které se však důsledným dodržením navrhovaných opatření dají vyloučit. Další vlivy zasahující mimo zájmové území jsou vlivy související s dopravou, které však byly vyhodnoceny jako nevýznamné.

Jako významně nepříznivý byl vyhodnocen vliv na půdu – zábor ZPF.

Jako nepříznivé byly vyhodnoceny vlivy na funkční využití území.

Jako příznivé jsou vyhodnoceny sociálně – ekonomické vlivy, vlivy na dřeviny roustoucí mimo les – ve fázi po ukončení rekultivačních prací a vlivy na prvky ÚSES a VKP – ve fázi po ukončení rekultivačních prací.

K omezení a snížení potencionálních záporných vlivů záměru na životní prostředí byla navržena konkrétní opatření a podmínky (kap. D. IV.)

Kromě uvedených opatření je samozřejmostí postup a konání v souladu s platnou legislativou. Další podmínky jsou zakotveny ve vydaných platných rozhodnutích příslušných orgánů státní správy.

Na základě posouzení předkládaného záměru je možné konstatovat, že záměr Stanovení dobývacího prostoru Bystřice nad Úhlavou a následné povolení těžby štěrkopísků je vzhledem k významnosti a rozsahu souvisejících vlivů na životní prostředí a zdravotní stav obyvatel přijatelná, při respektování výše uvedených opatření a podmínek.

H. PŘÍLOHY

Vyjádření příslušného stavebního úřadu k záměru z hlediska územně plánovací dokumentace:

[pic]

Stanovisko orgánu ochrany přírody k možnosti existence významného vlivu záměru na lokality soustavy Natura 2000:

[pic]

Předchozí souhlas k návrhu stanovení DP Bystřice nad Úhlavou udělený MŽP dne 10.5.2010

[pic]

[pic]

[pic]

[pic]

SEZNAM PŘÍLOH

|Číslo přílohy|Název přílohy |Zpracovatel |

|1 |Akustická studie – Stanovení dobývacího prostoru Bystřice nad Úhlavou a|Ing. Irena Dušková |

| |následné povolení těžby štěrkopísku. |G E T s.r.o. |

|2 |Rozptylová studie č. 407/2011 „Stanovení DP Bystřice nad Úhlavou a |Ing. Jana Kočová |

| |následné povolení těžby štěrkopísku“. |BIOANALYTIKA CZ, s.r.o. |

|3 |Hodnocení vlivů na veřejné zdraví pro záměr „Stanovení DP Bystřice nad |Ing. Monika Zemancová |

| |Úhlavou a následné povolení těžby štěrkopísku“. |G E T s.r.o. |

|4 |Posouzení navrhované stavby a využití území na krajinný ráz „Stanovení |Ing. Michaela Popková |

| |DP Bystřice nad Úhlavou a následné povolení těžby štěrkopísku“. |G E T s.r.o. |

|5 |Zoologický inventarizační průzkum na území navrhovaného DP Bystřice nad|Ing. Vojtěch Kos |

| |Úhlavou. |G E T s.r.o. |

|6 |Botanický průzkum na území plánované těžby štěrkopísku v lokalitě |Ing. Barbora Vorlová |

| |Petrovice nad Úhlavou |G E T s.r.o. |

|7 |Souhrnný plán sanace a rekultivace ložiska štěrkopísků Petrovice nad |Ing. Barbora Vorlová |

| |Úhlavou v navrhovaném DP Bystřice nad Úhlavou |Ivana Hrzinová |

| | |RNDr. Tomáš Pechar |

| | |G E T s.r.o. |

|7a |Posouzení stability svahu dělící hráze v dobývacím prostoru Petrovice |Ing. Martin Janda |

| |nad Úhlavou. |Geologie a geotechnika |

|8 |Petrovice nad Úhlavou – hydrogeologické posouzení návrhu těžby |RNDr. Ivan Koroš |

| |štěrkopísku |Mgr. Gabriela Pourová |

| | |Hydrogeologická společnost, s.r.o. |

|9 |Surovinové stavební zdroje (ložisek kamene a štěrkopísku) v okrese |Jaroslav Toula |

| |Klatovy |Ing. Lucie Doležalová |

| | |G E T s.r.o. |

|10 |Dopravní studie |Ing. Martin Smělý |

| | |Vysoké učení technické v Brně |

Podklady a Literatura

Bajer a kol. (2001): Metodika k vyhodnocování vlivů dobývání na životní prostředí. EIA 1, 2/2001 Ročník VI.. MŽP, Praha

Holešovská, J. (1998): Návrh na stanovení dobývacího prostoru Bystřice nad Úhlavou. Brno

Chytrý M., Kučera T., Kočí M. [eds.] (2001): Katalog biotopů České republiky. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha.

Konvička M., Beneš J. a Čížek L., 2005: Ohrožený hmyz nelesních stanovišť: ochrana a management. Sagittaria, Olomouc, 127 s.

Koroš, I. (1998): PETROVICE NAD ÚHLAVOU - Hydrogeologické posouzení ložiska štěrkopísků. Hydrogeologická společnost Praha.

Koroš, I. (2003): PETROVICE NAD ÚHLAVOU - Hydrogeologické posouzení alternativního řešení těžby štěrkopísku. Hydrogeologická společnost Praha.

Quitt, E. (1973): Klimatické oblasti Československa. ČSAV Brno

Špaček, K., Bašta, J. (1978): Závěrečná zpráva Petrovice nad Úhlavou, surovina štěrkopísek č.u. 596 0325 211, FZ 5683. Geoindustria n.p. Praha, závod Stříbro.

Územně technický podklad (1996): Nadregionální a regionální ÚSES ČR. Ministerstvo pro místní rozvoj

Vávra, P., Smíšek, J., Krause, J. (1999): Územní plán obce Janovice nad Úhlavou - Vyhodnocení dopadů a střetů předpokládané těžby. Studio KAPA, Praha

Wimmer, J. (2000): Studie k záměru vyhlášení chráněného území „Úhlavské louky“. WV Projectiou Service s.r.o. České Budějovice.

MAPOVÉ PODKLADY

Hrzinová, I., Pechar, T. (2003): Mapa stavu ložiska štěrkopísku Petrovice nad Úhlavou v navrhovaném DP Bystřice nad Úhlavou po ukončení těžebních prací v měřítku 1 : 2 000

Hrzinová, I., Vlachová, B., Dřevíkovský, J. (2003): Mapa stavu ložiska štěrkopísku Petrovice nad Úhlavou v navrhovaném DP Bystřice nad Úhlavou po ukončení sanace a rekultivace v měřítku 1 : 2 000

Soubor geologických a účelových map 1 : 50 000, Český geologický ústav, Český úřad geodetický a kartografický.

Mapy BPEJ v měřítku 1 : 5 000 zpracované Výzkumným ústavem meliorací (Mapový podklad BPEJ © VÚMOP Praha, 2006, Mapový podklad tříd ochrany půdy © VÚMOP Praha, 2006)

Státní mapy odvozené 1 : 5 000

Základní vodohospodářské mapy 1 : 50 000

Mapy radonového indexu Českého geologického ústavu dostupné na:



-----------------------

[1] § 5, zák. č. 17/1992 Sb,: Únosné zatížení území je takové zatížení území lidskou činností , při kterém nedochází k poškozování životního prostředí, zejména jeho složek, funkcí ekosystému nebo ekologické stability.

§ 8 (2) Poškozování životního prostředí je zhoršování jeho stavu znečišťováním nebo jinou lidskou činností nad míru stanovenou zvláštními předpisy.

-----------------------

Úsek č. 1

Úsek č. 2

Úsek č. 3

Úsek č. [pic] 1

Úsek č. 2

Úsek č. 3

Úsek č. [pic] 1

Úsek č. 2

Úsek č. 3

Úsek č. [pic] 1

Úsek č. 2

Úsek č. 3

................
................

In order to avoid copyright disputes, this page is only a partial summary.

Google Online Preview   Download