1



1. Systémový přístup (vznik, principy, struktura, fční provázanost a komplexita přírodních, ekonomických a sociálních složek)

- za zakladatele systémového přístupu je považován biolog Bertalánffy, který s to

- uto teorií přišel v roce 1948

- byl přijat do geografie z jiných vědních oborů

- dříve byl více využíván

- příkladem je životní prostředí člověka

60. léta - geografické prostředí = přírodní prostř.

70.léta – biologové rozvíjí přírodní prostředí – vznik ekologie

- typy systémů – otevřený

uzavřený

polopropustný

- výsledkem je vytvoření tzv. formálního jazyka

- základní prostředkem je schéma

- skládá se ze 3 základních částí

a) Vstup – systémy v přírodě jsou převážně otevřené

- z vnitřku (např. národní)

- z vnějšku (např. Globální)

b) Struktura – tvoří ji okolí s., prvky, které se sdružují do subsystémů, a vazby(vztahy), větvení, uzly…

Míra vztahů : obecný – specifický - individuální

Př.systém region – subsystém města - prvky systému = nemocnice, domy, obchody, paneláky

Rozlišujeme dynamické a stabilní regiony

c) Výstup – záleží nejméně na vstupu region by neměl být hodnocen nejen podle ek. Kritérií, ale také podle osobitosti, svéráznosti a středního problému regionu

pozn. Vstup a výstup hmoty, energie a informací

Charakteristiky formálního jazyka / vlastnosti systému – slouží k pochopení fčnost systému systému

1. elementárnost – systém je složen z jednotlivých prvků, kroků, akcí a provázanosti

2. determinovanost - určíme, zda kroky skončily nebo budeme dále rozkládat

3. konečnost – krok se provede x-krát

4. rezultativnost – systém pracuje od vstupu k výsledku

5. hromadnost – výslednost

Tyto charakteristiky formálního jazyka umožnily vznik názvu fční neboli systémová analýza

Systémová analýza – skládá se z 5 částí

1. Měření a definice prvků systému – cílem je definování prvků, zjištění charakteristik a ukazatelů, proměnných, používá se technika pozorování a vysvětlující popis

2. Analýza dat - hledáme vztahy , využití matematicko – stat. Metod, interpretace výsledků – vytvoření např. matematicko–kart. modelu systému

3. Modelace systému – jde o matematicko-statistické vyjádření složitosti vazeb pomocí proměnných a vytvoření teoretických a praktických modelů

4. Simulace – analýza systému pomocí PC – nahrazení reality např. v případě hydrologických procesů (můžeme obsáhnout celou planetu a nemusíme letět do vesmíru() – nahrazení reálného časoprostoru

5. Optimalizace systému – snaha o největší podobnost systému realitě - optimalizace dat, proměnných a systému, určení nejlepšího způsobu pro dosažení cíle

Systémový přístup umožňuje pochopit teoretické zákonitosti chování systému

- přístup pomocí černé, bílé a šedé skříňky

černá skříňka (zavřená skříňka)– sledujeme okolí, nemůžeme se zabývat prvky ani vztahy

bílá skříňka (otevřená) - sledujeme strukturu – prvky a vazby, nezajímá nás okolí

šedá skříňka (polozavřená) - sledujeme vnitřek,vidíme jednoduše prvky a okolí

2. Synergetický přístup (Synergetika a pochopení současného sociálního a hospodářského rozvoje světa )

- propagátorem je prof. Koloman Ivánička, autor 3-4 knih – Synergetika a řešení problémů současného světa Rozmazaná struktura podle Iváničky, s., který se dá popsat systémovým přístupem, šedá skříňka

- další představitel prof. Chalupa : Synergetika

- další způsob hodnocení vývoje velkých celků

- synergie = spolupůsobení, autoregulační působení, spolupráce

Synergetika odhaluje:

1. vzájemné vztahy mez systémem a jeho strukturou

2. vnitřní pohyb ve smyslu samoregulace

3. pochopení možnosti vnitřního evolučního vývoje ve vyšší stadium

Synergion = celek složený z přírodních prvků, lidských vývorů a společenské sféry (vztahy a informace)

o základní vlastnost = neustále se přetvářet v evolučním smyslu, fčnost rozvoje, otevřenost syst. Jako je SE sféra

- synergetika hledá všeobecná pravidla tvorby nových kvalit

- umožňuje pochopit vývoje, pomáhá formulovat principy vývoje

Základní vlastnosti synergetického přístupu:

- chaos – v synergetice zavádíme pojem stadium turbulence (chaos), ktarý vede k vyššímu stupni uspořádání, synergetika používá termín chaos jako základ světa, není tím myšlen konec světa

- entropie = míra neurčitosti náhodného procesu

- dynamika – jako pohyb

- náhoda – z toho plyne obtížnost predikce

Synergetický přístup vede k chaosu a nové kvalitě x systémový přístup vede organizovanosti a strnulosti

Základní prvky synergetiky

1. Kompozice (struktura, stavba)

2. čas (časový rozměr vytváří nóvum) synergetické chápání času – historie odhalila nové chápání trajektorie času (od složitého k jednoduchému)

3. Pohyb – synergetika popisuje labilitu a stabilitu složitých systémů, v synergetice princip atraktorů – pohyb v syn je atraktován k určitým polohám a bodům → kreativita

Synergetické pohyby:

a) synchronický (funkční) – nezpůsobuje vnitřní změny v systému, zajišťuje stabilitu, nezpůsobuje strukturální změny,vznikají zde pouze tyto změny: jako dýchání růst a pohyb

b) diachronický (vývojový) – působení vlivu vnějšího prostředí, vzniká nová organizace systému – adaptace na nové podmínky, působení spoluúčinnosti, kooperace, spoluúčast synchronie, jedinec končí, druh pokračuje dál

Fáze: - vznik rozptýlené struktury - pohyb, atraktování k určitým bodům z toho plyne oslabování struktury

- působení bifurkace (rozdvojení) – bod se přesune do nové trajektorie a vznikne bifurkace, tj. rozčlenění – vznik sukcesivní struktury.

Pokud není sukcese (posloupnost) plynulá vzniknou

- další fázové přechody

1. náhlé skokové řešení, kt. Způsobí snížení nebo zvýšení systému

skok směrem nahoru – zvýšení kvality, skok dolů - snížení

2. pomocí divergence – proces postupných náhlých změn , které vedou k diametrálně odlišnému stavu než je předchozí

3. hysteréza = zpětné směřování k urč. Bodu, kt. Odlišný od východiskového

c) superstabilních struktur ( pohyb v rámci robustních systémů, který v sobě zahrnuje perpetický pohyb – nepřetížitelný – do systémového přístupu by se nevešel , splývají zde funkční i vývojové pohyby, , jedinci se rodí a umírají (funkční), živočišné druhy vznikají a zanikají (vývojový), ale život běží a zůstává dál superstabilní systémy

synergetika používá pro staré věci nové pojmy – vedle tradičních geosfér rozlišujeme :

- nekrosféra – neživá příroda

- biosféra – živá příroda

- sociosféra – lidská společnost a její výtvory

- noosféra – sféra vědomí, to co nemá hmotný charakter (idee, kultura, genius loci, genius region = genius loci typický pro region…)

3 etapy skoku,

Fáze kvalitativní přeměny

1. náhlé skokové řešení, kt. Způsobí snížení nebo zvýšení systému

skok směrem nahoru – zvýšení kvality, skok dolů - snížení

2. postupný proces malých změn - vznikají rozdílná kvalita nového stavu

3. zpětné směřování k určitému bodu – systém se dostává do jiného kontextu prostředí (pozitivní x negativní vazba)

Fraktální růst – od Iváničky

Fraktál = výčnělek

Východisková konfigurace systému se vytváří náhodně, další vývojpreferuje výčnělky a potlačuje ostatní prostory vytvořené od počátku

1. Na vyvýšených prostorách se vytváří klastry – zvyšování vývoje

2. depresivní oblasti – zaostávání

klastry = malé částečky, , které lze matematicky vyjádřit, neustále se opakují a vyjadřují fraktální růsty

Chalupa i Ivánička se snaží vysvětlit procesy SE sféře

Entropie = chaos, užitečný chaos, snaha dokázat, že chaos není nebezpečný, propaguje ho snaha o nové vidění vývoje společnosti, ze synergetického pojetí také pochází

1. stát blahobytu – moderní – wellfare state

- plné obchody zboží, výroba špičkové elektroniky x nízká kupní síla, velká nezaměstnanost, nízká gramotnost → charitativní organizace, nelze zabránit kaskádovému efektu – přenosu poruchy z urč. Oblasti do politiky, soc. oblasti,vojenství → katastrofa

2. stát úspěšné práce – postmoderní – Workfare state

- usiluje o vytváření pracovních příležitostí, ochrana občanů před nadnárodními firmami, v USA a Jap. Se vytváří tzv. Oportunity society informační a intelektuální společnost, která překonává konzumní společnost státu blahobytu

Mazura – uvažuje, jak se přenést od hodnot konzumní společnosti ke společnosti kulturní, oportunity society jejíž předmětem je intelektuální tvořivá činnost- společnost příležitostí

Synergetická pravidla

1. princip laviny kumuluje se určité kvantum, stačí lavinou projít a vše se sesype

2. princip kluziště – je principem samoregulace od pořádku k chaosu – na kluzišti všichni bruslí, kam se ji zachce, trenér zapíská, nastolí se pořádek

- 1.stádium - počátek – málo lidí – jezdí si jak chtějí

- 2. stádium – narůstání počtu lidí, dráhy se zahušťují, lidé do sebe vráží, max. entropie

- 3. stádium – srážka 2 – 3 lidí – stimulátor spontánního nastolení pořádku jede se v urč. Směru přirozeně se vytváří pořádek

3. princip obilného sila – od pořádku k chaosu

- 1. stádium – silná ohrada a sypeme obilí

- 2.stádium – sypané obilí vytváří kužel, který se musí každou chvíli přesypat

- 3. stádium – 1 zrníčko strhne ostatní k turbulentnímu pohybu (jsme schopni ovlivnit poslední zrnko, dobře školení vůdci dokážou toto zrnko rozpoznat – dokáží rozpoznat stav nestability)

4. využití samoregulace na modelu motýla

- 1.stádium – nepravidelný náhodný přelet z květu na květ

- 2. stádium – dělá druhé kolečko mezi květy, nevynechává květy, ale tam, kde už byl , návštěvu zrychluje

- 3. stádium – další kolo náletů – podobně, ale je to bez zastávek, protože už to všude sosákem vysál

- → změna spontánní změny na trvalou

5. pravidlo kaskádového efektu – model závlačky a prohrané bitvy

- 1.stádium – přenos zpráv pomocí posla – posel jede a spadne závlačka →zdržení

- 2.stádium – posel nepředá info, vojevůdce se bez info zachová jinak

- 3.stádium – vojevůdce – špatné rozhodnutí, prohraná bitva

6. model špendlíku – ve třídě se najde vtipálek, kt. Píchne souseda do…, ten píchne dašího a je z toho řetězová reakce

Vysvětlení vývoje člověka podle synergetického přístupuu

- do 19. století Homo faber – čl. se chová bez rozmyslu

- 20. stletí – Homo economicus – vznik konzumní společnosti

- budoucnost – Homo creator – člo. Tvořivý, vyvíjí se intelektuální činnost, čas je orientován ve prospěch hodnot rozvíjejících se společností, vzniká oportunity society

Revoluce ve vývoji člověka: neolitická, průmyslová, informační, vědecko - technická

Genius loci = duch místa, klíčová a jedinečná vlastnost místa, znalost místa je pro člověka velmi významná, historický pohled, jak v regionu přežít

4. Vymezení, vývoj a současný význam geografie dopravy a spojů

Doprava = cílevědomá lidská činnost orientovaná na přepravu osob , energií b prostoru

G. dopravy se zabývá rozmístění dopravy, příčinami a zvláštnostmi vývoje dopravy v některých zemích a oblastech, vztahy mezi dopravou a obyvatelstvem a vlivy přírodních a společenských podmínek na rozmístění dopravy

Úkolem g.dopravy je řešit problémy dopravy z hlediska územní regionalizace, rajonizace

- doprava je hybnou silou hospodářství

- důležité je hospodárné využívání dopravy

- zaměstnává asi 4% obyvatelstva, závisí to na vyspělosti ekonomiky, ve vyspělých státech 6-10%obyvatelstva, v rozvojových 3%

- doprava je jakoby pokračováním výrobního procesu

- světový spotřebitel ¼ paliv a také dalších surovin – železnice – železo, lodě – železo, dřevo atd.

- s jejím rozvojem roste přeprava rychleji než počet obyvatel a celková výroba

Dopravní systém se dělí na 2 odvětví

1. doprava –dělí se na přepravu osob a materiálu ( osobní a nákladní)

2. spoje – zajišťují odeslání, přepravu a příjem zpráv a informací (dopisy, telekomunikace, internet)

Trendy v současné dopravě

1. Železniční doprava

– dochází k poklesu vedlejších železničních tratí

– pokles objemu želez. Dopravy při cestách za rekreací

– vyspělé země – zkracování želez. Sítě její modernizací

– ve velkých městech je rozvoj kolejové dopravy soustředěn v příměstské zóně

2. automobilová doprava

- zajišťuje přepravu osob na malé a střední vzdálenosti a při přeprav speciálních produktů , které se přepravují bez překládání mezi odesílatelem a příjemcem

- Námořní doprava – specializuje se na převoz ropy, metalických rud a hotových výrobků

3. Letecká doprava – specializuje se na rychlou přepravu

4. Potrubní dopravy – budování kompresních stanic při přepravě ropy

5. Charakteristika přírodních, technicko –hospodářských, vojensko – strategických faktorů dopravy (deviace)

Faktory rozmístění dopravy

1. fyzickogeografické - hodnotí ses specifika jednotlivých území – členitost a přístupnost reliéfu, kvalita podloží, existence místních zdrojů stavebního materiálu, srážkové poměry, výskyt mlh, existence bažin, zamrzání půdy

2. ekonomické faktory – rozmístění obyvatelstva, výroby a spotřeby, úroveň a struktura hospodářství, relativní poloha dopravy – tj. např. vzdálenost od hranic

3. společenské faktory:

a) politické faktory : kolonizační vztahy, posílení politické moci metropolí, výkladní skříně politických systémů

b) vojensko-strategické faktory

c) otázka významu

příklady

Námořní doprava – spojena s existencí zátok při stavbě přístavů, nezamrzání, šelfové dno, malé bouřky mlhy, využívání mořských proudů, přílivu a odlivu

Říční doprava – charakter dna, průplavy, umožnění přístupu na moře, hloubka, rozvětvení přítoků, kolísání odtoku

Pozemní doprava – reliéf, podloží, neexistence bažin, zamrzání půdy, zdroje stavebních materiálů

Letecká doprava – roviny – letiště, mlhy, bouře, převládající větry

6. Základní pojmy a charakteristiky dopravy g.dopravy (dopravní komunikace, dopravní infrastruktura, dopravní linie, koridory, uzly, sítě,. Obslužnost, izochrony, nákladové mapy, optimalizace dopravní sítě).

Základními objekty v g. Dopravy jsou : body, linie a plochy

Dopraví body = místa ležící na dopravních cestách, uskutečňuje se zde nakládka, vykládka nástup, výstup nebo přestup

- Nižší (kvalitativně) - např. stanice, zastávka

- Vyšší : dopravní uzel – uskutečňuje se zde přestup nebo překládka, např. železniční uzel – bod, v němž se sbíhají nejméně 3 kolejové cesty

Dopravní linie

Dopravní cesta = pás terénu spojující 2 koncové body a bezpočet bodů mezilehlých /např. železnice, silnice, stezky/. Tato část terénu bývá k tomuto účelu vybavena. V širším pojetí hovoříme o technické infrastruktuře, kam také zařazujeme dopravní linie a ostatní spojové cesty telekomunikační a potrubní dopravy atd.

Dnes se místo termínu dopravní cesta používá termín dopravní trasa.

Vývoj dopravních cest

V prvopočátku se dopravní cesty člověka nelišily od dopravních cest zvířat. Byly to vyšlapané stezky kopírovaly terén a vedly od poč.bodu ke koncovému bodu – např. přírodní ukazatele (vrchol kopce, soutok, brod). Později byly tyto body zaměněny za lidské výtvory – (kříže, hrobky). S narůstajícím bohatstvím – stavby většího druhu (rotundy, baziliky, celá sídla). Měnila se i vlastní cesta – prošlapaní stezky → hatě→ kamenné cesty→ asfaltky. Člověk dospěl do stadia, kdy je dopravní cesta vnější linií krajiny a občas ji i narušuje.

Dopravní komunikace – v užším smyslu dopravní cesta + zařízení bodového charakteru (nádraží, stanice, zastávky), jsou to veškeré dopraní cesty včetně telekomunikačních spojů

Dopravní linka – neplést s linií – dopravní spojení uskutečňující se urč. Dopravním prostředku mezi 2 místy dle stanoveného řádu po určité trase

Soubor dopravních linek = dopravní tah: komplexní soubor linek vlak – letadlo – taxík

- z hlediska kvality

a) neúplný tah – různé druhy d., kt. Se doplňují letím → taxík → velbloud (

b) komplexní

- z hlediska rozsahu (intenzity a kvality)

a) dopravní tah

b) polymagistrála

Délka dopravní cesty – porovnáváme přímkovou a skutečnou vzdálenost

Koeficient okliky = pozitivní nebo negativní x negativní odchylka

Pozitivní – při prodloužení trasy se získá navýšení přepravy

Negativní prodloužení linie z důvodu obcházení přírodních překážek – pohoří, močál , les, majetko – právní vztahy

Izochrony a izochory

Dopravní sítě

- v širším významu : všechny komunikace a uzly na určitém území

- v užším smyslu pouze síť s pravidelnou dopravou – jízdní řád

- sítě z komunikací a uzlů stejného druhu – letecké, železniční

- sítě z komunikací a uzlů různého druhu – neúplný, nekomplexní tah

Prostorové charakteristiky dopravní sítě

1. deviatilita = odchylka od přímé trasy

a) pozitivní d. odchylka vznikne, pokud z místa A do místa B vede nepřímá, zvlněná trasa (mezi místy A a B jou totiž další body D,C)

b) negativní d. = odchylka vznikne, pokud z místa A do místa B nevede přímá trasa z důvody určité překážky jako CHKO apod.

2. hustota – je jedním ze základních ukazatelů , závisí na stupni rozvoje, používají se 2 ukazatele

1. délka dopravní sítě na 100 km čtver. V km/100km čt. Nebo v m/km čt.

2. délka d. sítě na 10 000 obyvatel km/10 000obyvatel

3. konektivita = stupeň propojení uzlů dopravní sítě, dopravních bodů, např. počet silnic, které vychází průměrně z jednotlivých dopr. uzlů

Stupeň konektivity – propočítáme křížení

Dopravní body – počet bodů na plochu

4. hierarchie – odstupňování uzlů, linií –viz dopravní zákon

přepravní proud = úhrn přepravy za určitou časovou jednotku po urč. Dopravní linii

Intenzita zatížení

Frekvence dopravy (dopravních prostředků) – v určitém úseku za urč časovou jednotku (určuje se pro každý druh dopravy zvlášť)

Klidová doprava - počty parkovacích míst pro automobily

Plochy a zařízení klidové dopravy: parkoviště, chodníky, přechody pro tělesně postižené

Nepřímá konstrukce dopravní sítě– hodnotí se izochory a izochrony, vztahující se k urč. Skupinám uzlů

Izochory = čára která vymezuje místa do určité délkové dostupnosti

Izochrona = čára, která spojuje místa se stejnou časovou dostupností od určitého bodu nebo uzlu

Úroveň automobilizace – počet aut na 10 000obyv.

Útvary komunikačních sítí

1. Odotropní tvar – z hlavní komunikační osy na obě strany v nepravidelných vzdálenostech kolmo odbočují další cesty

2. Víceosý - tvar 2 a více komunikačních os je propojeno a z toho vybíhají další komunikace nižšího řádu

3. Konvergentní - v širším prostoru dochází ke křížšní 2 hlavních os a ke sbližování vedlejších

4. Monocentrický - komunikační síť vychází z 1 centra

5. Polycentrický – komunikační síť se formuje kolem několika vzájemně propojených center

6. Vějířovitý- komunikační síť vychází z 1 centra – přístav, horské centrum jde to na 1 stranu

7. Klasifikace dopravy

Základní rozčlenění g.dopravy

1. g. všeobecná = zabývá se zákonitostmi prostorové diferenciace dopravy, proč je doprava

rozmístěna zde a né tam dělí se na g. Komunikací a přepravy

2. g. Regionální = studuje dopravní systémy celků např. geografie světová nebo geografie dopravy ČR

dále ještě existuje geografie komunikací - studuje problematiku dopravních linií, bodů a sítí a g. Přepravy – hodnotí dopravní proces v prostoru

Postavení g.dopravy v systému věd

Geografie dopravy je součástí socioekonomické geografie (ta se skládá z g. Obyvatelstva a sídel, g. Ekonomické, g. Politické), g. Ekonomická se člení na složku výrobní a nevýrobní

Struktura nákladní dopravy – 90. léta

- 70% nákladu přepravily lodě

- 16% železnice

- 6% silnice

- 5% potrubní

- pod 1% vnitrozemská vodní

Struktura osobní dopravy

- 60% individuální silniční doprav

- 20% veřejná silniční doprava

- 10% železniční doprav

- 8% letecká doprava

Délka dopravních linek čítá bez námořních linek 30 mil km (dopravní cesty převyšují 740x délku rovník) – z toho 88%silnice , 5% železnice 4,5% potrubí, 2% vnitrozemské vodní cesty

Druhy dopravy

a) podle druhu dopravního prostředku

- železniční, automobilová, potrubní, vodní, vzdušná

b) podle dopravní vzdálenosti

- blízká – termín se nepoužívá spíše jako městská či příměstská

- dálková – tj. cizineckého ruchu

c) podle dopravní cesty

- kolejová, silniční, potrubní, vodní, letecká

d) podle historického období

– historická, tradiční, moderní

e) podle obecného typu přepravy

- konvekce fyzická přeprava osob a materiálů

- kondukce – převody a přenosy bez fyzické přepravy objektů (např. převody peněz)

- radiace – přeprava zpráv, informací a šíření inovací

Dopravní systém se dělí na 2 odvětví

3. doprava –dělí se na přepravu osb a materiálu ( osobní a nákladní)

4. spoje – zajišťují odeslání, přepravu a příjem zpráv a informací (dopisy, telekomunikace, internet)

Dopravní zařízení

– stacionární

– satelitní

Vývoj g. dopravy

1. popisné období

2. analytické

3. prognostické

8. Geografická charakteristika historických forem dopravy (skladba, význam v historickém vývoji), hlavní světové trasy a uzly.

Odvětvová fma dopravy

- rozdělení na odvětví historická, tradiční, moderní (tradiční doprava v nových formách)

- hlavní atributem pro rozdělení je význam, jaký měla doprava v min, současnosti a budoucnosti

1. Historická doprava

- patří sem druhy dopravy, které dnes mění funkci a význam a kdysi zajišťovala ekonomický rozvoj světa

a) přeprava zátěže nosiči - využití vlastní lidské síly (dnes např. a rovníku, v Himalájích, Tibetu, J Čína, Korea, Indonésie, Andy, tropické oblasti J Ameriky, V Evropě – pouze ve vysokohorských oblastech jako sport), počátek tohoto typu d. se nedá stanovit – objevuje se už u předchůdců člověka – opice nosily své děti na zádech, dnes má význam pouze v rozvojovém světě

b) soumaři – přeprava využívá zvířat jako nosičů – druhy zvířat jsou regionálně odlišné – pes (záchranář), sob, slon, osel (Středomoří), mezek, mul (mimo E) velbloud. Hospodářský význam je dnes malý uplatňuje se pouze okrajově spíše jako druh volnočasových aktivit – dnes využíváno jako záležitost spíše turistická, kulturní, sportovní (cestování po Sahaře, psí spřežení, sloní fotbal atd.)

c) potahy – využívání zvířat jako tahounů – kůň, hovězí dobytek, kráva – v E již skoro ne, pouze v Asii, buvol jako tahač průmyslových strojů. Dnes se využívá v Číně, Mongolsku, Indii), z hist. dopravy má největší ek. příjem

2. Tradiční doprava

a) námořní patří mezi nejstarší druhy dopravy, začala se rozvíjet v období velkých geografických objevůpoté dalšírozmach s vynálezem parostoje – stavba parníků, v poslední ¼ 19. století poměr parník ku plachetnici 14 : 8

b) železniční

c) vodní vnitrozemská – splavné řeky a kanály

3. Moderní (=tradiční doprava v nových formách)

a) letecká doprava – Concorde skončil, Airbus skončil, dnes stavba nových luxusních letadel – bude tam i golfové hřiště(

b) železniční doprava

- modernizace rychlovlaky TGV – Francie, ICE (Německo), ETR ( Itálie), Šinkanzen (Japonsko)- využívání magnetických polštářů, vysoké rychlosti

- kontejnery vyvolaly potřebu stavby lodí RO –RO (systém roll on – roll off) = lodě, ketré nemají pevné okraje, , zjedné strany se najede z druhé vyjde, některé mají i koleje - nakládání tiráků na vlak

Základní typy dopravních systémů

1. severoamerický – vyznačuje se mnohostranností, existují zde všechny druhy dopravy, hustota železniční sítě je nižší než u Z E typu x přeprava na velké vzdálenosti a vysoká tonáž vagonů, moderní systém dispečerství, vysoká úroveň → nejmodernější, tvoří 30% komunikací světa – v automobilové a potrubní dopravě ještě více, letecká doprava – relativně vyšší hustota, dále hustota sítě a frekvence dopravy → největší regionální systém

2. Západoevropský – větší hustota a frekvence železniční dopravy, je zde rozvinuta většina oborů, pouze zaostává vnitrozemská vodní doprava (britská zaznamenala úpadek), celkově patří síť mezi rozvinuté

3. dopravní systém ostatního rozvinutého světa (Austrálie, Nový zéland, Japonsko, JAR ) – jde dopravní systém rozvinutých ekonomik, V Jap. Chybí říční doprav, , avšak vysoká úroveň námořní, železniční, nižší podíl potrubní, letecké

4. Rozvojový svět

a) dopravní systém s převahou železniční sítě – Indie, Pákistán, Alžír, Chile, je typický pro bývalé kolonie

b) dopravní systém s převahou silniční sítě – převažují v zemích s levnými dopravními náklady – Jemen, Afghánistán, Arábie, Jemen typické pro země s těžbou ropy a z.p./ kde je ropa levnější než voda/, méně časté, doprovázeno zaostáváním sítí jiného druhu,

- V řadě zemí jsou dopravní komunikace smíšené dopravní sítě

např. Brazílie – říční a železniční síť

Chile – železniční a kabotážní doprav

Súdán, Zair – železnice + říční překládky však zdražují dopravu

- v Africe je velký rozdíl mezi S a J (subsaharou)

- země SNS – úhrným výkonem zaujímají 1. místo, ale nedostatečně rozvinutá silniční doprava, rozvinutá železniční

- výkon dopravy – námořní tvoří 80% přepravy – přeprava paliva, surovin v tunokm, průměrná vzdálenost činí 8000km, automobilová – průměrná vzdálenost 30km

9. Geografická charakteristika letecké a námořní dopravy (skladba, význam v historickém vývoji, hlavní světové trasy a uzly)

Vodní doprava

- z historického hlediska je označována jako lodní

a) Námořní doprava

- zajišťuje přepravu na velké vzdálenosti

- zvětšila odstup mezi regiony výroby a regiony spotřeby

- - světová námořní flotila – pol. 90.let 80 000 různě velkých plavidel nejvíce : Japonsko, SNS, USA

- tonáž světového loďstva do 80.let rostla, pak klesla v období energetické krize

- do r. 80 tvořily rozhodující tonáž světového loďstva tankery (50%) tj. lodě s nákladem 0,5mil tun, pak univerzální lodě pro přepravu smíšených nákladů, pak balkery (=lodě vozící suché, nepevné substráty – rudy -1.místo, uhlí – 2., obilí – 3.místo

- koncem století se podíl TANKERY snížil na 30%,

- 2.místo BALKERY– 27%,

- 3.místo UNIVERZÁLNÍ LODĚ pro transport smíšeného materiálu,

- 4.místo LODĚ PRO PŘEPRAVU KONTEJNERU, - kontejnery vyvolaly potřebu stavby lodí RO-RO viz dříve, velký význam mají i specializované lodě

Rozdělení:

1. oceánská mezikontinentální -zajišťují ji velké lodě

2. kabotážní kontinentální - zajišťuje přepravu podél pobřeží nebo mezi říčními přístavy a oceánskými loděmi

- rostoucí nároky světového hospod se odráží ve v rozvoji námořní dopravy

- tonáž se udává v v jednotkách

- BRT (bruto registrované tuny) = veškerý lodní prostor asi 2,83 m3 lodního prostoru = prostor x objem, kt. Odpovídá váze vody vytlačené tímto prostorem

DWT zkratka pro váhovou nosnost nákladu

hmotnost nákladu, který může loď pojmout pro dovolený ponor činí BRT : DWT = 2:3

80% přepravované tonáže připadá na přepravu ropy

- nejvíce lodí pluje pod vlajkou levných zemí = země levných vlajek = malé rozvojové země, kt. Registrují lodě i zahraničních rejdařů – malé daně, malé ekologické a bezpečnostní požadavky (Libérie, Panama, Kypr, Bahamy…

- jestliže je světová tonáž 624 mil tun dwt – Libérie -80, Norsko -40, Jap 38, Kypr 36, Bahamy 30, SNS 25, USA 24, Čína 21, Siangapore 14, Malta 12

- významnou roli v minulosti sehrálo vybudování Suezského a anamského průplavu

- rozlišuje 2 druhy lodí z hlediska dopravní cesty

1) námořní lodě plující po pravidelných trasách dle jízdního řádu

2) trampové lodě – nejsou vázány na pevně stanovené linka, plují dle potřeby a nákladu

Hlavní trasy námořní dopravy

- pevné trasy – od dob velkých geografických objevů dominuje v přepravě S Atlantik , tj Z Evropa a SA , přístavy na V pobřeží mezi 40. – 50. szš., tvoří 2/3 přepravy

- na Pacifik připadá ¼ přepravy – propojení 2 pobřeží s Amerikou a Asií

- 1. místo ZE – SA

- 2.místo západní pobřeží SA – Japonsko

- 3. místo Austrálie – Japonsko

- 4. místo Evropa – J Amerika

Hl. světové přístavy:

Rotterdam – v roce 1996 obart 300mil tun – 120mil t ropa, 90 balkery – obilí

Singapure, New Orleans, Kobe, NY, Čiba, Nagoja, Houštin, Jokohama, Šang-haj.

Marselles, Saka, Kawasaki, Le Havre, Antverpy, Tokio, Hongkong, Hamburk, Londýn

Přepravované suroviny

- ropa tvoří 80% tonáže

- železná ruda – až 500mil tun, mangan – 200titun, zlato – několik tis tun,

- potraviny, uhlí

Přístavy

a) vývozní - převažuje nakládka – rozvojové země

b) dovozní – vykládka – SA, Evropa, Japonsko

přes 30% obratu je v Evropských státech Rotterdam – vykládka pro EU, Antverpy, Hamburk, Londýn

Středomoří – Marsej, Janov, Terst

Perský záliv- vývoz

Další dovozní přístavy: Japonsko : Kobe, Chiba, Jokohama, Kawasaki ,Singapore,… Hongkong, New Castle

25% obratu SA přístavy Philadelphie, NY, Houštin, LA, Vencouver

- světové loďstvo asi 80tis lodí

b) Lodní vnitrozemská doprava

1. Po přirozených vodních cestách

2. po umělých vodních cestách

- významná je říční doprava v těchto zemích : Čína, Rusko, Z E, Kanada

- na světě je celkem 214 splavných řek s 550tisíci splavných km

- průplavy – USA – 5500km, Čína – 18000km, Volžsko-baltské 1100km

- V SA je důležitý systém velkých jezer + systém vodních cest na Mississippi Chicago, Montreal, Duluth, Detroit, Duluth na ř. sv. Vavřince

- v Bavorsku končí přirozená dunajská cesta a začínají kanály

- U nás jsou významné řeky Labe, Morave Vltava

Labe – prodloužen až do Opatovic nad L – k elektrárně Chvaletice, dříve na přepravu uhlí (v roce 1993 lodn doprava převedena na železniční)

Letecká doprava

- zajišťuje přepravu osob na velké vzdálenosti, záleží na rychlosti, měří se osobokilometry

- rozmístní je ovlivněno společensko-ekonomickými podmínkami, ale je nerovnoměrné, největší hustotu linek má S Amerika a Z Evropa

- důležité je vybudování infrastruktury

- SA - zajišťuje 1/3 svět. Výkonu a ¼ sítí, nejdůležitější přístavy: NY přes 70mil ročně osob, Chicago, LA, dallas, Houštin, San Francisco, Atlanta, Miami

- Evropa – hlavní jsou tyto letiště: Londýn, Paříž, Moskva, Athény, Kodaň, Frankfurt, Řím, Amsterdam, Kodaň… u Ruska a SNS letiště zajišťují zejména vnitrostátní dopravu

- Zastoupení letišť – ½ letišť USA, pak Evropa, Japonsko, Hongkong

- Některá města mají více letišť

Hlavní světové koridory letecké dopravy

1. Z E → SV Amerika

2. Evropa – J Amerika

3. Evropa – Blízký vchod

4. Evropa – JV Asie, Austrálie

5. Evropa – Afrika

6. USA –SV Asie

7. USA – J Amerika

8. USA – Austrálie

10. Geografická charakteristika silniční dopravy (skladba,význam v historickém vývoji, hlavní světové trasy a a uzly)

- uplatňuje se v přepravě osob a nákladů na krátké vzdálenosti

- automobilová doprava se prosazuje v hodně členitém reliéfu

- ve vyspělých státech navazuje na překladiště – je zde hodně dopravních uzlů

- často doplňuje železniční dopravu

- silnice jsou významnými dopravními komunikacemi - kvalita, modernizace, výstavba

- hlavními tepnami jsou dálnice – 1. dálnice byla postavena v roce 1914 v USA, 1921 Německo, 1924 Itálie

Rozmístění silnic je ovlivněno

a) přírodními podmínkami – jejich vliv je relativně malý přesto existují

b) společensko-ekonomickými faktory – územní uspořádání hospodářství atd

-délka silnic je několikanásobně vyšší než délka ostatní dopravní sítě

Největší hustota silniční sítě

- S Amerika – 1/2 výkonu (Atlantské pobřeží a Kalifornie)

- Evropa – ¼ výkonu

Značení silnic

1. mezinárodní – je dána historicky, v E se rozvíjí od Britských ostrovů

2. národní

Označení mezinárodních silnic:

E…evropské

A…americké

E… 1 – 26 základních komunikací, tvoří základní linii evropské sítě

E…30 – 106 spojky mezi nimi

E1 Londýn → paříž → Nice → Řím → Palermo 3000km

E2 Londýn→ Lausane → Miláno → Brindisi 2300km

E 3 Lisabon → Paříž → Stockholm 3 900km

E4 Lisabon → Berlín→ Stockholm → Helsinky přes 4000km

E5 – jde již mimo E, Londýn →Vídeň→ Budapešť → Bělehrad →Istanbul→ Sýrie

E6 – jde do stř. Evropy - Trondheim→ Oslo→ ˇˇSvédsko → Rakousko

E7 – prochází přes ČR - Řím → Vídeň → Varšava → Petrohrad u nás přes Brno u Milulova

E8 Londýn → Le Havre → Varšava → Petrohrad → Moskva

E 12 přes Prahu

E14, 15, 16 jsou na Slovensku

Dále jsou v ČR E50-E55

Světový park čítá 0,5mld vozidel – v USA úroveň automobilizace – 1 auto na 1,3 obyv

Potrubní doprava

- slouží k přepravě ropy, ropných derivátů a z.p.

- realizuje se zejména po souši, je to doprava plynulá a relativně bezpečná

- 1. závody na zprac. Ropy byly již před 1.SV v USA, rozvoj ve 20. století – 1. potrubí při těžbě ropy v USA r. 1865

Rozložení potrubní dopravy

- celková délka potrubí – 1,5mil km

- SA – 1/2, ¼ Evropa včetně asijské Asie, zbytek Arábie

- ropa se protlačuje pomocí čerpadel

Hl. trasy ropovodů v EU

- z přístavů Marseiilles, Janov, Terst ( ropa z Afrikynebo Rudého moře)

- v ČR ropovod Družba a z Ingolstadtu do Kralu

Plynovody vedou z Holandska do S Itálie

- - zemní plyn se musí před dopravou musí zbavit nečistot

Rozvod El.energie – celoevropský, celoruský, severoamerický rozvodný systém

11.Geografická charakteristika železniční dopravy ( skladba, význam v historickém vývoji, hlavní světové trasy a uzly)

- délka 1,5mil km (bez továrních kolejí)

- veřejné železniční sítě x neveřejné (vlečky)

- podíl na osobní dopravě 12% a nákladní 16%, 60% E, 25% S Amerika

- v současnosti probíhá renesance železnice (zácpy na silnicích), ale podíl ŽD stále klesá, vzrůst automobilové dopravy proti tomu ochrana ŽP, TUR, silná nehodovost na silnicích

- převládají rovnoběžkové směry např. Transsibiřská magistrála (navazuje na ni trať Lisabon-Madrid-Varšava-Vladivostok (spojení Atlantiku s Pacifikem)

- nejvýše položené tratě jsou v Andách

- dnes se řeší otázka zkvalitnění ž.sítě

- ŽD se podílí i na přepravě expresních zásilek –např. dopis dojde 2.den

- problematika zpoždění – celosvětový primát v dodržování jízdních řádů drží japonské Šinkanzen,v Jap. Železnice využívá i podmořské tunely mezi o-vy (16 tunelů), rychlovlaky Hikaru

- nejvyšších rychlostí dosahuje TGV do Toursu - 515km/hod, železnice konkurují letadlům – 200 – 800km/hod

- porovnání bus – vlak – vyšší šance je v zimě vlakem

- ?Nachtsprung Noční doprava

- 1.vlak → Vídeň, Břeclav→ Přerov →Ostrava→R-U Slezsko→Katowice

- organizace Společenství e. železnic – tlačí na selekci ž.sítě v EU

- americko- kanadská hranice funguje jako překladiště

Historický vývoj ŽD

1. Stádium lokalizovaných spojení - přetrvává v rozvojových zemích, kde spojuje nejčastěji naleziště NS s přístavem, je to stádium probíhající v 19. století, zbytky zůstávají v oblastech střední Afriky

2. Stádium integrace – izolované tratě jsou propojovány do souvislé sítě, souvisí to rozvojem koloniální soustavy. Na železniční síť navazuje na další komunikace

3. Stádium intenzifikace - charakteristické rozvinuté státy, ucelená síť ŽD, vysoký počet uzlů a propojení, vysoká hustota železniční sítě

4. Stádium selekce – rušení méně významných tratí využití rychlejší dopravy charakteristické pro nejrozvinutější státy : urbanizovaná část Kanady, USA ZE

Fáze selekce – ZE

StřE –fáze intenzifikace

V E - Dokončuje se stádium integrace

Rozdělení ž.sítě podle hustoty

a) Velmi hustá síť Z a stř.E

b) Řidší síť – Ruska, Kanada, USA

c) Řídká síť – např. Aljaška

Regiony ŽD

1. Evropský – historicky nejstarší

2. Severoamerický – řídká síť s moderním vybavením

3. Ruský – malá hustota sítě, extrémní podmínky

4. Koloniální typ železnice – Austrálie a Nový Zéland

- JZ a JV Asie, Afrika, J Amerika

- ve světové železniční dopravě hrál prim VB (koloniální dominium) →Podle Britů byl určován rozchod kolejnic

Rozchod kolejí

1. Rozchod normální, anglický – 1435mm, určeno podle poštovních vozů v Anglii, tvůrce Stevenson, má ¾ tratí na celém světě - většina e zemí, SA, Čína, Indie, může být přerušovaný širokým rozchodem

2. Široký rozchod – 1500 avíce mm, hlavně ze strategických důvodů SNS včetně Finska 1524mm, Irsko 1600, Španělsko – 1674mm, Port. – 1665mm

3. Rozchod střední – 1000mm avíce - JAR, Japonsko, Austrálie, NZ, Brazílie, Argentina

1 050 – Izrael, Libanon, Jordánsko

1200mm – alpínské oblsti Něm

1 000mm v horách (Poprad)

4. Rozchod úzký – pod 1000mm, většinou 750mm, horské dráhy v Alpách, Lat. Americe, Afrika,Norsko, Řecko, Švýcarsko, často boj o zachování, u nás 2: Nová Bystřice a Třmešná ve Slezsku

- v členitém terénu byly budovány tratě s užším rozchodem(do 1100mm), v měkkém podloží s vyšším (nad 1500mm)

Koridory

1. Děčín – Praha – Svitavy _Brno – Břeclav – Vídeň

2. Cheb – Plzeň –Praha – Česká Třebová – Olomouc –Přerov

3. Břeclav – Přerov – Hranice – Ostrava nejzatíženější úsek – Přerov, Hranice

Překážky ŽD

- fyzicko-geografické – Alpy, Pyreneje

- demografické – malá hustota obyv

- technické

- finanční

Problematika propojení

- Jihoamerická ž.síť- chybí propojovací uzly, 3 rozchody,

- Transaandská mag.

13. Geografie CR a rekreace jako samostatná vědní disciplína (vývoj a předpoklady vzniku, , vymezení CR a rekreace)

CR je soubor všech jevů a stavů, kt. vyplývají  z cestování a pobytu osob mimo trvalé bydliště a pracoviště a není motivováno usazením a trvalou pracovní činností (def. pochází ze 70.let od mezinárodní org. CR AIEST, jde o mechanický pohyb

Typy mech. pohybů

- migrace – trvalé překročení místa bydliště

- kyvadlová migrace – dojížďka – pravidelné překračování hranic

- vše ostatní, tj. jakékoli překročení hranic bydliště = CR

CR je často ztotožňován s rekreací, ve 20. století bylo mnoho názorů na vztah CR a rekreace

Dnešní názor CR ≠≠ R, názor odborníků – prioritní postavení má CR, většina druhů CR má faktory rekreační – tj. formy se uskutečňují ve volném čase x existují druhy rekreace, kt. Jsou na úkor CR (procházka v parku, odpočinek doma → nejde o CR) x existují druhy CR, které nejsou rekreací

Množina CR Množina rekreace

- tyto množiny se k sobě přibližují a překrývají se a tento překryv se do 90.let výrazně zvyšoval, příkladem průniku CR a rekreace je např. služební cesta, ze kt. Je nejekonomičtější kongresový CR

Rekreace = druh činnosti, přinášející fyziologické zotavení a psychické uvolnění od nepříznivých vlivů běžného životního nebo pracovního prostředí

Cestovní ruch –zastarale turistický ruch – jde spíše o sportovní vyžití

Volný čas – jiné názory v minulosti na využití volného času – v 70. – 80.letech tzv. fušky= práce načerno, dnes jako nezdaněná činnost, né všechny formy CR se realizují ve volném čase např. služební cesty

Geografie CR

– zabývá se studiem zákonitostí, faktorů a rozmístěním CR v různých ek.oblastech

– orientuje se na analýzu CR jako specifické formy migrace populace ve vnitrostátním nebo mezinárodním měřítku, vliv CR na okolí systému, rozmístění hospodářství, vyhodnocení regionu pro různé formy CR (regionalizace) z hlediska, přír., společ. a ek.podmínek

- CR vznikl až v 19.století, do té doby se hovoří o přechodných migracích

- Zaměstnává každého 10.člověka n a světě, v r. 2006 bude zaměstnávat 0,5mld obyvatel,zaměstnanost se srovnává se zaměstnaností v průmyslu

- Turistická liga – podle počtu turistů: 1. Francie 2. Španělsko, USA Itálie, Čína

- podle příjmu z CR 1.USA, 2.Španělsko, Itálie, Čína

- mezinárodní sdružení CR = AIEST

- patří k nejmladším disciplínám SEG – úplně je nejmladší g.obchodu

- Cizinecký ruch –zastaralý název pro aktivní CR

Vývoj :

- patří k nejmladším disciplínám SEG- monografie s tématikou CR a až po 1.SV

- 1939 Pozúr – studie vztahy mezi CR a ostatními vědami

- rozmach souvií až s rozmachem CR v 50.letech

Antika

– již bohatí Řekové a Římané měli svá rekreační sídla – římské lázně

– olympijské hry – Řekové cestovali za sledováním sportovních her

– vzdávání holdu císaři, poutě na posvátná místa

Středověk

- poutní cesty , křížové výpravy, mariánské poutě, křtiny

- návštěvy KV – založeny v roce 1358

- zima léto – pohyb panstva → vté době bylo cestování záležitostí spíše panstva

Novověk

- odjezdy panstva na letní sídla

- anglické pikniky a poté i výlety do přírody

- 19.století

- rozvoj spojen s rozvojem průmyslu a továrnictví a s uskutečněním pevné pracovní doby – neděle = den volny

- dopolední korzování po náměstí, odpolední výlety za město – týká se spíše měšťanstva

- r. 1857 vznikl Alpinclub v Londýně, 1888 vznik Klubu českých turistů → vznikají organizované akce

- konec 19.století – vznik masové turistiky – rozvoj kulturních center a center zábavy - kasina,

- 1.monografie o CR vznikají až po 1.SV Schpitz, Wegener, Graintal), nejstarší práce v USA = Mac Murray Useland Of Recreation

- před 2.SV byly položeny základy této monografie –badatelská práce Leščického – aplikace prostorových studií

- po 2. SV vznik trampinku

- v 50.letech nastupuje výrazná diferenciace CR – regenerace, poznávání, střetávání s cizími kulturami → rozvoj regionů, vznik pracovních příležitostí

Představitelé CR v zahraničí

Karl Rupert – Němec,

Mayer,

W.Christaller (70.léta)

Rakušan Schpitz

Bedenin – Rusák

Představitelé CR u nás: 70. a 80. léta

Šprincová – Olomouc

Mariot - Bratislava – nejen teoretik, ale i praktik

prof. Gardavský – Praha

Vokoun – MU

Vystoupil – ekonomicko správní fakulta MU

14. + 15. Klasifikace kreace a CR (druhy a formy), základní pojmy a charakteristiky(rekreační atraktivnost, únosnost a potenciál krajiny

CR můžeme rozlišit na formy a druhy

A) FORMY

1. dle účelu cesty

- uspokojení volnočasových zájmů (homosexuální srazy, účast na olympijských hrách) fotbalových utkáních, srazy motorkářů)

- profesionální důvody (studijní, obchodní)

- rodinný (rekreace a dovolená)

- společenské

2. dle původu účastníků

– domácí (vnitrostátní)

– zahraniční (mezinárodní)

3. dle vlivu na finanční rozpočet, platební bilanci státu

- pasivní – přinášíme peníze jiné zemi

- aktivní – cesty zahr.turistů do ČR (zdroj finamcí)

3. dle způsobu placení

- volný, komerční

- vázaný – sociální - na část nákldů přispívá nějaká instituce (firma, zdravotní pojišťovna, příspěvek klubu. Dříve odboráři)

4. dle délky pobytu

- krátkodobý - jako víkendový (do3 dnů)

- dlouhodobý (7 a více dnů)

5. dle vzdálenosti

- blízký – příměstská rekreace (všechny aktivity, které nemusí být spojeny s překročením katastru obce – na chatě i u přehrady, kt.je v rámci města)

- vzdálený

6. dle počtu účastníků

- individuální (jedinci, max. rodina autem)

- skupinový s určitým počtem zamluvených míst , busem)

- hromadný (masový) – homosexuálové, Karlovarský filmový festival, inaugurace papeže, poutě (do Mekky)

7. dle způsobu trávení

- pobytový typ CR jedu na chatu x k moři a tam se vyvalím na 14 dní

- poznávací – jedu přes devatero hor a řek

8. dle způsobu organizace CR

- volný

- vázaný – předem stanovená trasa – např.firemní, školní

B) DRUHY – specializované formy CR

1. pobytový

- sportovní

- lázeňský - lázně se dělí podle minerálních vod

- sociální – např. po zemětřesení u nás byly děti na rekreaci

- ekonomický – různé služební druhy

- kongresový – ekonomicky neefektivnější , důležitý článek zajišťující příjem do ekonomiky země, příliv kapitálu – zlepšemí životní úrovně – zvelebení měst, dříve označován jako setkávací turistika, spojený s veletrhy, kongresy, konferencemi, výlohy účastníků překračují 2x až 3x běžné výlohy u CR- hlásí se k němu především metropole, veletržní centra, ale i ově vznikající malá kongresová místa – větší intimita, specifické výhody

2) poznávací

- kulturně poznávací (zámky, hrady, muzea)

- Přírodní turistika (horská, jezerní)

- Náboženský, poutní CR

- etnický – typ pro určité etnikum – nomádi, Romové, neustále putuje

- insentivní – motivační, ) – obchodníci kteří lákají a nabízí oběd zdarma

- specializovaný – spojeno např. s vinařskými trasami

CR má mnohostranný význam – ovlivňuje život, zvyklosti, střetáváni kultur,obecný rozvoj regionů – pracovní příležitosti – přínos do ekonomiky, skrytý export

- zaměstnanost v CR neustále roste – roční zdvih o 4,5% obyvatel (450 mil pracovních mil pracovních míst, obrat přes 10mil dolarů, každý 7. -8. čl. je zaměstnaný v CR

Regionální rozmístění CR

- J Asie a Čína – 110 mil obyvatel zaměstnaných v CR

- Austrálie, NZ – 10mil

- EU – 18 mil

- Stř a V Evropa – 15 mil

Nevýhody CR a R

- Sezónnost výrazné kolísání během roku

- nepříznivý vliv na ŽP

- rozvoj CR omezuje ostatní ek. Sektory

16. + 17. + 18. Přírodní a společenské předpoklady pro rekreaci a CR jejich hlavní světové regiony. (porovnání tradiční a nové klasifikace)

Faktory CR dle Hraly

- selektivní – (výběrové, stimulační, podpůrné faktory)

- lokalizační

- realizační – činitelé, (ve skriptech Chaůupy zastaralý pojem – materiálně technická základna) Kt. Umožňují realizaci

1. Selektivní faktory (stimulační faktory)

- mají primární postavení pro vznik CR

- objektivní – vyjadřují zákl. politickou situaci , demografické procesy, kvalita ŽP

- politické faktory – mírové uspořádání světa (válka nepřeje rozvoji umění – inter arma silent musee – platí i pro CR, dále vnitropolitická stabilita státu, konfliktní poměry vedou k degradaci CR, (např. bývalá YU, kdysi významná oblast CR, dnes se to již pomalu vrací zpět, kvalita přír. podmínek

- subjektivní - jsou to vlastní psychické pohnutky obyvatel, tj.reklama a propagace, trendy CR v současnosti na základě reklamy – 90.léta nápor Holanďanů v ČR, dnes Japonci, kdo je in jel poslední 2 sezony do Bulharska, Němci dříve jezdili do Chorvatska, dnes do Španělska, životní styl jako stimulující faktor - poptávka (ve vyspělých zemích je to významná otázka životního stylu), zkracování pracovní doby, proces urabanizace – lidé si pořizují 2.bydlení (městské obyvatelstvo má nejvyšší požadavky na CR)

1.pol.90.let

Portugalsko – 2%

Řecko – 7%

Francie – 37%

USA – 46%

VB – 55%

Němci – 65%

Holanďané – 65%

Lucemb- 95%

- dopsat

2. Lokalizační podmínky

- rozhodují o konkrétní lokalizaci CR a fčním využití daného místa

- v rozhodující míře vytvářejí rekreační potenciál krajiny (krajinný potenciál CR)

- krajinný potenciál CR je vytvářen lokalizačními podmínkami

- rekreační únosnost krajiny –stanovuje max zatížení území rekreačními aktivitami CR - nejvhodnější potenciál má území většinou zařazené do chráněních území (př. Jedovnice – Rudické propadání hranice únosnosti krajiny je již překročena – bordel od turistů)

a) přírodní podmínky a atraktivit

- patří sem hydro, atmo, reliéf, biosféra., geomorfologie, mají význam v tom, že jsou stacionární (nepřenosné) a do značné míry konstantní, uplatňují se v plošně rozsáhlých areálech, vytváří předpoklady pro regionalizaci

Klimatické faktory

- se uplatňují nejvíce

- největší význam pro CR má mírný a subtropický pás, kde jsou klimatické faktory vhodné pro masový CR (výjimky přetrvávají např.nadšenci pro tropické lesy či polární oblasti)

- klimatické faktory (např. délka slunečního svitu) se uplatňují na sezónnosti CR (např. subtropický pás je nejnavštěvovanější v letní období

- z hlediska srážek jsou pro CR rozhodující místa s minimem letních srážek x v oblasti středo až vysokohorské – důležité zimní období , ve kt.je rozhodující velké množství sněhových srážek

- existují i oblasti s celoročním využíváním – Baleáry, Kanáry, Kréta, Mallorka, Dolní Nil

- - pojem riviéra – z it., = pobřeží Riviéra- francouzská, italská x riviéra = pobřeží, břeh (i rybníku) např Brněnská riviéra

Hydrologické faktory

- koupání – záležitost konce 19.st. , rozvoj v první rep.

- podzemní vody – v oblastech výstupu minerálních vod léčivými účinky, vznikají lázeňská centra, jsou často vázána na tektoniku vulkanismus, většina slouží národnímu CR,

mezinár. Lázně – Vichy,- největší, belgicé Spa, německá :Wiesbaden , Baden- Baden, Bad Gastein

radioaktivní – Brambach, Exleben – fr.?, Jáchymov

gejzíry – islandské gejzíry, novozélandské, Yellowstonský NP

- povrchové vody – určují plošnou realizaci CR

mořská – Středozemní m. (1/2 CR E), ČM, Kalifornie, JV Florida, Karibik, Havaj, Acapulco, JV Austrálie, Seychely, Madagaskar Réunion Thajsko, Austrálie, Copacabana v Braz.

jezera – Alpská (Švýcarská a italská), j. ve VB, Mazurská, Finská, Balaton, Bajal

řeky pro krátkodobý CR . přírodní zvláštnosti – kaňony – Grand Canon, rafting, Niagarské vdp. (nejnavštěvovanější), švýc.+ fr. + nor. + it. + ekv. řekyKrka, Plitvičky, Viktoriiny vdp na Zambezi, JAR Tugela

Geomorfologické faktory

- rozmanitost výrazně přitahuje, má rekreační potenciál pro CR

- do konce 18.století nedokázali umělci baroka zachytit pohoří, až na konci 19.st.

- v 19. stol. vzniká Alpin club → horská turistika se začíná rozvíjet na poč. 20.st.

- horizontální členitost - exotiku mají písečné pláže, skalní útvary, členitá pobřeží – pobřeží Jaderského m., Francouzská riviéra, Řecko, Šp, Portugalsko – dobrá přístupnost

- písečné pláže – při Černém m., černé pláže – vulkanické písky na Baleárech

- u Normandie je významné poznávací hledisko

- vertikální členitost – nejvýznamnější pro jsou středohory s velkou relativní členitostí – ve stř E od 1 600m, Z E od 800m

- vrchoviny a středohory – odpočinkový charakter

- vysokohorská turistika – adrenalin, vyzkoušení psychické odolnosti

Biosféra

- na rozmístění CR má nejmenší vliv, ale často nejrozhodnější

- vysoký potenciál CR mají vzácná společenstva rostlin a živočichů proti tomu stojí nízká únosnost – schopnost absorbovat turisty ( pokud nejde o přísný zákaz vstupu, tak se zde CR rozvíjí až moc u nás – Boubínský p., části pohoří - Jeseníky, Beskydy, Šumava, Bílé Karpaty

- vegetační pásma v nížinách – delta Rhony – NP Kamark, delta Dunaje, stepní oblasti Andalusie, maďarská pusta, NP Sekvoja u San Francisca

- živočišstvo – CR je atraktivnější v NP nebo v oblastech s lovnou zvěří např. Amazonie, Serengetti, Krugerův NP – fotografické safari, Aljaška – jezdí se sem na lososy v době jejich tahu, vyloví se a pak se pustí, jednorázové akce – odstřel kanců atd.

b) Společenské atraktivity

- 3 skupiny : kulturně – historické památky, kulturní a sportovní zařízení, a kulturní, sportovní a jiné akce

Kulturně historické památky

- převažuje bodové rozmístění, koncentrace v oblasti může být výhodná (zámky na Loiře, Český ráj), nejde však o kvantitu, ale uměleckou či historickou hodnotu

- jde o architektonická díla nebo užitkové stavby v hist. Jádrech měst, dnes je moderní i lidová architektura, dříve hrady, zámky →náboženské objekty za komunistů se do nich nesmělo)

Kulturní a sportovní zařízení

- mají bodový, střediskový charakter (muzea, skanzeny, divadla, galerie ….) – Louvre, petrohradská Ermitáž, londýnská National Gallery, Prado v Madridu, Vídeňská opera, opera v Moskvě, Ufisia Piti ve Florencii, stadiony olympijských her

Kulturní a sportovní akce

- Wagnerův festival, Pražské jaro, Varšavský podzim, divadelní festival v Avignonu, filmový festivalv Benátkách,Cannes, KV, poutní místa – Lurdy v JZ Francii, Assisi - hrob, Santiago de Compostella, Monserrat, Meka, Medina, hind. Banarás, Wimbledon, Madridsjá stadio (Real Madrid)Karneval v Rio de Janeiro, Korida ve Šp. Rajčatová klání, olympijské hry, býčí zápasy zábavné parky – Tivoli v Kodani a Disneyland na Floridě, Francii, Holandsku

19. Realizační faktory

- tvoří je existence dopravní sítě, ubytovací a stravovací zařízení, sportovní a doplňkové zařízení (tenisové kurty, bazény), informační centra, internet

Regiony CR (podle Chalupy a Mečiara)

1. Evropa – 5 oblastí

a) středomořská oblast

b) černomořská oblast

c) západoevropská

d) severoevropská

e) středoevropská

2. Afrika

a) S Afrika kulturní památky Libye, Egypta a atlaských zemí, pobřeží Středozemního moře

b) Střední Afrika

c) Jižní Afrika a Východní Afrika

3. Amerika

a) Z pobřeží (Kalifornie)

b) V pobřeží

c) Florida s Karibikem

d) Kordillery

e) Staré mayské a incké oblasti

f) Amazonie

g) V pobřeží J Am

4. Asie

a) Japonsko

b) Pobřeží Číny

c) Jihoasijské státy

d) Blízký východ – Mekka a edina

5. Austrálie a Oceánie

a) Havaj

b) NZ

................
................

In order to avoid copyright disputes, this page is only a partial summary.

Google Online Preview   Download