EUROPROJEKT s



[pic]

OZNÁMENÍ

podle přílohy č.3 zák. č. 100/2001 Sb.

KOMERČNÍ ZÓNA

DOBROVÍZ – Změna Z 4

STŘEDOČESKÝ KRAJ – OKR. PRAHA ZÁPAD

[pic]

Ing.Václav Konopásek CSc Špačkova 1005/17 165 00 Praha 6

Osvědčení odborné způsobilosti MŽP ČR č.j. 56/11/OPV/93

O B S A H

Úvod 4

A. ÚDAJE O OZNAMOVATELI 5

B. ÚDAJE O ZÁMĚRU 5

B.I. Základní údaje 5

I.1. Název záměru: 5

I.2. Kapacita (rozsah) záměru: 5

I.3. Umístění záměru: 6

I.4. Charakter záměru a možnost kumulace jeho vlivů s jinými záměry 7

I. 5. Zdůvodnění potřeby záměru a jeho umístění, včetně přehledu zvažovaných variant a hlavních důvodů pro jejich výběr či odmítnutí. 7

I.6. Popis technického a technologického řešení záměru 9

I.7. Předpokládaný termín zahájení realizace záměru a jeho dokončení 13

I.8. Výčet dotčených územně samosprávných celků 14

I.9. Zařazení záměru do příslušné kategorie a bodů přílohy č.1 zákona č.100/2001 Sb. ve znění zákona č.93/2004 Sb. 14

1.10. Výčet navazujících rozhodnutí podle § 10 odst. 4 a správních úřadů, které budou tato rozhodnutí vydávat 14

B.II. Údaje o vstupech 15

B.II. 1. PŮDA 15

1.1. Zábor půdy 15

1.2. Lesní půdy a pozemky 18

1.3. Hodnocení z hlediska třídy ochrany zemědělské půdy a stupně přednosti v ochraně 18

B.II.2.Odběr a spotřeba pitné vody a odtok splaškových vod 22

B.II.3. Nároky na energetické zdroje a jejich zabezpečení 25

B.II.4 Nároky na dopravu a komunikační napojení 27

B.III. Údaje o výstupech 30

1.Ovzduší 30

2. Odpadní splaškové a dešťové vody 42

3. Odpady 44

4. Hluk,vibrace a záření 52

5. Rizika havárií vzhledem k navrženému použití látek a technologií…………………………………………….51

C. ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ 57

C. 1. Výčet nejzávažnějších environmentálních charakteristik dotčeného území 57

C.2. Stručná charakteristika stavu složek životního prostředí v dotčeném území, které budou pravděpodobně významně ovlivněny 64

D. ÚDAJE O VLIVECH ZÁMĚRU NA OBYVATELSTVO A NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 82

1. Charakteristika možných vlivů a odhad jejich velikosti, složitosti a významnosti ( z hlediska pravděpodobnosti, doby trvání, frekvence a vratnosti) 82

1.1. Vlivy na obyvatelstvo 82

1.2. Vlivy na ovzduší a klima………………………………………………………………………………………….86

1.3. Vlivy na povrchovou a podzemní vodu 86

1.4. Vlivy na půdu a horninové prostředí 94

1.5. Vlivy na flóru a faunu 97

1.6. Vlivy na krajinu a ovlivnění krajinného rázu 99

2. Rozsah vlivů vzhledem k zasaženému území a populaci 102

3. Údaje o možných významných nepříznivých vlivech přesahujících státní hranice 103

4. Opatření k prevenci, vyloučení, snížení, případně kompenzaci nepříznivých vlivů 103

1. Územně plánovací opatření 103

2. Technická opatření 103

5. Charakteristika nedostatků ve znalostech a neurčitostí, které se vyskytly při specifikaci vlivů 105

E. POROVNÁNÍ VARIANT ŘEŠENÍ ZÁMĚRU 107

F. DOPLŇUJÍCÍ ÚDAJE 108

1. Mapová a jiná dokumentace týkající se údajů v oznámení 108

2. Další podstatné informace zpracovatele 108

G. VŠEOBECNĚ SROZUMITELNÉ SHRNUTÍ NETECHNICKÉHO CHARAKTERU 109

H. PŘÍLOHA 112

Další přílohy:

1.Rozptylová studie

2.Akustická studie

Úvod

Předmětem předkládaného oznámení je aktualizovaný záměr „Komerční zóna Dobrovíz – Změna Z4“, který představuje úpravu dnes již dokončované části areálu KZ Dobrovíz –Nad tratí, spočívající v náhradě původně uvažovaných zpevněných ploch a menší části zeleně halou D8 o celkové zastavěné ploše cca 5000 m2.

Toto oznámení navazuje na předchozí projednaná oznámení řešení zájmového území určeného schváleným územním plánem obce Dobrovíz jako území pro průmyslovou výrobu, výrobní služby a sklady.

Komerční zóna Dobrovíz v původní podobě byla předmětem oznámení zveřejněného dne 20.9.2005, ke kterému byl dne 14.11.2005 vydán Krajským úřadem Středočeského kraje kladný závěr zjišťovacího řízení.

KOMERčNÍ AREÁL DOBROVÍZ A.S. (JEDNA HALA CA 10 350 M2) JE PřEDMěTEM SAMOSTATNÉHO OZNÁMENÍ, KTERÉ BYLO POSUZOVÁNO KÚ STřEDOčESKÉHO KRAJE A KTERÝ BYL UKONčEN KLADNÝM ZÁVěREM ZJIšťOVACÍHO řÍZENÍ DNE 5.1.2009 .TATO HALA NENÍ SOUčÁSTÍ KOMERčNÍ ZÓNY DOBROVÍZ – JE SAMOSTATNÝM AREÁLEM – JEJÍ VLIVY NA žIVOTNÍ PROSTřEDÍ JSOU VšAK DO PřEDKLÁDANÉHO OZNÁMENÍ PLNě ZAHRNUTY A VYHODNOCENY.

Poslední – třetí oznámení Komerční zóny Dobrovíz – změna Z3 řešilo úpravu části areálu Pod tratí a bylo projednáno v rámci zjišťovacího řízení KÚ Stč. kraje se závěrem – nepodléhá dalšímu posuzování ze dne 6.1.2009.

Předkládané oznámení záměru „Komerční zóna Dobrovíz – Změna Z4“ hodnotí jak vlivy samotné změny Z 4, spočívající v doplnění areálu Nad tratí o halu D 8 o zastavěné ploše 5078 m2, tak komplexně veškeré vlivy celé Komerční zóny Dobrovíz včetně haly č.8 spolu s  vlivy Komerčního areálu a.s. Dobrovíz.

V tomto předkládaném oznámení jsou plně zohledněny připomínky OI ČIŽP Praha – oddělení ochrany přírody, ochrany vod a oddělení odpadů k předchozímu oznámení KZ měny Z3, s nimiž byly provedené úpravy projednány a odsouhlaseny, dále jsou zde řešeny připomínky KÚ Středočeský kraj – OŽP a uvedeny i požadavky Povodí Vltavy.

Všechny objekty, včetně haly č.8 jsou navrženy v souladu se schváleným  ÚP obce Dobrovíz a jeho regulativy a předpokládají realizaci objektů pro logistiku a lehkou nerušící výrobu a jsou připravovány případně již realizovány (lokalita Nad tratí) na plochách, které byly odňaty ze ZPF ( Souhlas MŽP k odnětí ze ZPF č.j.. 17433/ENV/06z 13.3.2006).

A. ÚDAJE O OZNAMOVATELI

1. Obchodní firma: Europrojekt s.r.o.

2. IČ: 43872999

3. Sídlo: Kudrnova 144/17

150 00 Praha 5

4. Oprávněný zástupce: Ing.Emil Steinbauer, prokurista

tel. 257 210 932

e-mail: steinbauer@

ve věci oznámení: Ing.Václav Konopásek, CSc

Špačkova 1005/17

165 00 Praha 6 – Suchdol

tel.233920195-6, fax 7

e-mail konopasek@iol.cz

Investor: Společnost WFL Park I sro

Na Příkopě 22/859

110 00 Praha 1, Nové Město

IČ: 27193055

B. ÚDAJE O ZÁMĚRU

B.I. Základní údaje

I.1. Název záměru:

Komerční zóna Dobrovíz – Změna Z4

I.2. Kapacita (rozsah) záměru:

Komerční zóna Dobrovíz, změna Z 4 je navržena v souladu s ÚP a předpokládá realizaci jediného halového objektu pro logistiku a lehkou nerušící výrobu, situovaného v návaznosti na téměř dokončenou část Nad tratí Komerční zóny Dobrovíz.

Posuzovaný záměr změny Z4 Komerční zóny Dobrovíz – halový objekt č. D8 - je situován v části Nad tratí, kde v západním směru navazuje na již stavebně dokončené haly haly D1 – 2 a dokončovanou halu D3.

Navrhovaný objekt tedy uzavírá do konečné podoby celou část Komerční zóny Dobrovíz Nad tratí a je ze západu a severu ohraničen oplocením Komerční zóny Dobrovíz, z východu navazuje na dokončovanou halu D3, od které je oddělen zeleným pásem a z jihu navazuje na hlavní příjezdovou komunikaci (obchvat obce Dobrovíz) a na samostatný Komerční areál Dobrovíz a.s.

Zastavěná plocha posuzovaného objektu je celkem 5 078 m2, zpevněné plochy představují 4870 m2 a zeleň 3648 m2 .

Celková plocha pozemků celého areálu Komerční zóny Dobrovíz ( Nad tratí i Pod tratí) není změnou Z4 dotčena a zůstává 380 645 m2, celková zastavěná plocha byla před změnou Z4 156 201 m2, zpevněné plochy činily 119 246 m2 a celková plocha zeleně 105 198 m2.

Změnou Z4 a výstavbou venkovní sprinklerové nádrže (v rámci změny stavby haly D1) se celková zastavěná plocha zvýšila na 161 473 m2, zpevněné plochy na 121 538 m2 a plocha zeleně na 97 634 m2 tj. 25,6 % z celkové plochy areálu.

Šíře izolačních pásů zeleně s keřovou a stromovou zelení je minimálně 10 m, podíl zeleně, požadovaný ve schváleném  ÚP obce Dobrovíz (min. 25%) je tedy splněn - představuje 25,6 % z celkové plochy areálu a je tedy o 2473 m2 větší než požaduje schválený ÚP obce.

Veškeré objekty jsou realizovány na bývalé zemědělské půdě, určené územním plánem jako území pro Průmyslovou výrobu, výrobní služby a sklady a celý pozemek je vyjmut ze zemědělského půdního fondu. Souhlas k trvalému odnětí zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu pro nezemědělské účely byl již vydán pod č.j.. 17433/ENV/06z dne 13.3.2006 Ministerstvem životního prostředí jako příslušným orgánem ochrany zemědělského půdního fondu podle § 15 písm. f ) zákona ČNR č.334/1992 Sb. o ochraně ZPF ve znění pozdějších předpisů

Po uvedení do provozu posuzované Haly D8, navržené v rámci této změny Z4 dojde ke zvýšení počtu pracovníků areálu Komerční zóny Dobrovíz o 21 dělníků ( celkový počet se zvýší na 681 dělníků) a 26 administrativních pracovníků ( celkový počet bude 846 THP ).

U dopravy dojde ke zvýšení nákladní dopravy o 12 automobilů denně, z toho 7 těžkých nákladních automobilů/ TNA/ a celkový počet nákladních automobilů dosáhne 382 aut denně (z toho 212 TNA/.

Osobní doprava vzroste o celkem 28 aut denně na celkových 898 po dokončení celého areálu.Komerční zóny Dobrovíz.

Železniční doprava se předpokládá beze změny ( celkem 88 vagonů denně)

Grafické znázornění posuzovaného záměru včetně jeho širšího okolí je doloženo v části F1 tohoto oznámení.

I.3. Umístění záměru:

Kraj: Středočeský

Obec: Dobrovíz

Katastrální území: Dobrovíz

Změna Z4 (stavba areálu haly D8) je umístěna na pozemcích Komerční zóny Dobrovíz (p.č.,416/44 a 416/45 k.ú. Dobrovíz).

Tyto pozemky jsou ve schváleném územním plánu obce Dobrovíz určeny jako území pro Průmyslovou výrobu, výrobní služby a sklady (viz výpis ze Směrnice schváleného ÚP obce Dobrovíz v části C2 tohoto oznámení v kapitole Situování stavby ve vztahu k územně plánovací dokumentaci a mapu v části F1 oznámení).

Staveniště Komerční zóny Dobrovíz se nachází v blízkosti letiště Praha – Ruzyně u komunikace III/73 spojující komunikace I/6 Praha – Karlovy Vary a I/7 Praha Chomutov na plochách vymezených jižní hranicí stávající zástavby obce Dobrovíz a uvedenou komunikací.

Staveniště Komerční zóny Dobrovíz je rozděleno tratí č.121 Praha-Podleší (v současné době opět v dílčím provozu) na lokality „Nad tratí“ a „Pod tratí“.

Zájmové území je rovinaté a je v současné době v části Pod tratí tvořeno bývalou zemědělskou půdou, Nad tratí se jedná o upravenou pláň s dokončenou výstavbou prvních dvou hal.D 1 – D 2 a rozestavěnou halou D3. Všechny pozemky celé Komerční zóny jsou vyjmuty ze ZPF ( Souhlas MŽP k odnětí ze ZPF č.j.. 17433/ENV/06z 13.3.2006).

Výhodné komunikační napojení pro silniční dopravu vytváří blízký exit z rychlostní komunikace Praha – Karlovy Vary, jejíž výstavba je v této části dokončena a zprovozněna a na který navazuje upravená zesílená příjezdová komunikace do areálu Komerční zóny Dobrovíz. Další výhodou je využívání železniční trati, která byla již rekonstruována a která prochází středem Komerční zóny Dobrovíz.

Navržený záměr se opírá o platný a schválený územní plán a je s ním plně v souladu.

I.4. Charakter záměru a možnost kumulace jeho vlivů s jinými záměry

V rámci předkládaného oznámení, zpracovaného podle přílohy č.3 zákona č.100/2001 o posuzování vlivů v podobě oznámení je posuzován záměr výstavby komerční zóny Dobrovíz sestávající ze skladových hal, hal se sdruženou funkcí skladů a administrativy a skladů a nerušící výroby.Zahrnuty jsou rovněž vlivy dosud nerealizovaného sousedního Komerčního areálu Dobrovíz a.s. (samostatné haly č.10).

Na stavbu Komerčního areálu Dobrovíz a.s. je vydáno pravomocné ÚR.

V blízkém okolí – severovýchodně se nachází menší skladové objekty a chladírenské objekty (Cargo Sped, Algida a jiné), jejichž doprava je zahrnuta ve sčítání dopravy 2008 a vlivy zohledněny jako pozadí záměru.

S ohledem na územní plán obce Dobrovíz nehrozí kumulace vlivů posuzovaného záměru s jinými záměry v okolí, neboť nejsou v ÚP zahrnuty ani výhledově předpokládány.

I. 5. Zdůvodnění potřeby záměru a jeho umístění, včetně přehledu zvažovaných variant a hlavních důvodů pro jejich výběr či odmítnutí.

Urbanistická koncepce posuzovaného záměru vychází ze schváleného územního plánu a navazuje na stávající i reálnou výhledovou komunikační i prostorovou strukturu.

Posuzovaná komerční zóna Dobrovíz je napojena na silniční i železniční síť a to prostřednictvím nově vybudované (zesílené) komunikace Hostouň - Jeneč, navazující na zprovozněnou část R 6.

Napojení Komerční zóny Dobrovíz na tuto komunikaci bude přes nově plánovaný kruhový objezd (t.č. je podána žádost o stavební povolení a realizace se předpokládá do konce r. 2009) a navazující část obchvatu obce Dobrovíz již vybudovaného investorem v rámci výstavby infrastruktury Komerční zóny Dobrovíz.

Veškerá nákladní i osobní doprava je orientována na R 6 – výjimkou může tvořit pouze nekvantifikovatelný nepatrný rozsah osobní dopravy zaměstnanců z obcí situovaných ve směru k R7.

Frekvence dopravy po uvedení do provozu je podrobně specifikována v části B.II.4 oznámení s tím že k zabezpečení části přepravy do skladovacích hal lokality Pod Tratí bude využíváno železniční dopravy po rekonstruované stávající trati.

Pro neautomobilisty se předpokládá zavedení autobusové linky městské hromadné dopravy ze západního okraje Prahy.

S ohledem na jednoznačnost umístění posuzovaného areálu investorem v jediné, již před zahájením projektových prací vybrané variantě , vyplývající z vlastnického vztahu k dotčeným pozemkům a vazbě na již realizované haly, konkrétně Halu D3 v části Nad tratí byla od počátku záměru investorem a na základě jeho zadání i projektantem akce sledována jednotná koncepce využití území v souladu se schváleným ÚP obce Dobrovíz v  podobě jedné optimální varianty zastavění a dispozice, jak je prezentována a hodnocena tímto oznámením.

S ohledem na charakter posuzovaného záměru výstavby – jedná se o záměr výstavby jedné typové haly v rámci Změny Z4 Komerční zóny Dobrovíz se sdruženou funkcí skladu, administrativy a nerušící výroby, dosažený stupeň poznání v této oblasti u obdobných staveb u nás a ve vyspělých zemích Evropy, je navržena na základě srovnání výměry zastavěných ploch, procenta ozelenění, spotřeby základních medií a frekvence dopravy k dalšímu rozpracování v dokumentaci pro územní řízení a k realizaci jediná stavební i technologická varianta – a to včetně zabezpečení systému dopravy, skladování a distribuce.

I.6. Popis technického a technologického řešení záměru

1.6.1 Předpokládané architektonické a stavebně - technické řešení

Základní funkcí Komerční zóny Dobrovíz je vytvoření logistických terminálů a objektů pro lehkou nerušící výrobu pro různé uživatele (nájemce či kupce jednotlivých objektů).

Posuzovaná změna Z4 této komerční zóny - halový objekt č. D8 - je situován v části Nad tratí, kde v západním směru navazuje na již stavebně dokončené haly haly D1 – 2 a dokončovanou halu D3.

Navrhovaný objekt tedy uzavírá do konečné podoby celou část Komerční zóny Dobrovíz Nad tratí a je ze západu a severu ohraničen oplocením Komerční zóny Dobrovíz, z východu navazuje na dokončovanou halu D3, od které je oddělen zeleným pásem a z jihu navazuje na hlavní příjezdovou komunikaci (obchvat obce Dobrovíz) a na samostatný Komerční areál Dobrovíz a.s.

Zastavěná plocha posuzovaného objektu je celkem 5 078 m2, zpevněné plochy představují 4870 m2 a zeleň 3648 m2 .

Celková plocha pozemků celého areálu Komerční zóny Dobrovíz ( Nad tratí i Pod tratí) není změnou Z4 dotčena a zůstává 380 645 m2, celková zastavěná plocha byla před změnou Z4 156 201 m2, zpevněné plochy činily 119 246 m2 a celková plocha zeleně 105 198 m2.

Změnou Z4 a výstavbou venkovní sprinklerové nádrže (v rámci změny stavby haly D1) se celková zastavěná plocha zvýšila na 161 473 m2, zpevněné plochy na 121 538 m2 a plocha zeleně na 97 634 m2 tj. 25,6 % z celkové plochy areálu.

Šíře izolačních pásů zeleně s keřovou a stromovou zelení je minimálně 10 m, podíl zeleně, požadovaný ve schváleném  ÚP obce Dobrovíz (min. 25%) je tedy plněn - představuje 25,6 % a je tedy o 2473 m2 větší než požaduje schválený ÚP obce.

Veškeré objekty jsou realizovány na bývalé zemědělské půdě, určené územním plánem jako území pro Průmyslovou výrobu, výrobní služby a sklady a celý pozemek je vyjmut ze zemědělského půdního fondu.(Souhlas MŽP k odnětí ze ZPF č.j.. 17433/ENV/06z 13.3.2006).

V dalším textu této kapitoly je z hlediska stavebně technického uveden popis charakteristického objektu komerční zóny s výše uvedenou funkcí, na jehož základě byl sestaven prostorový program definovaný jedinou variantou zastavovacího plánu, přiloženou v části F.1. tohoto oznámení.

Dosažené parametry této optimální varianty jsou shrnuty v následujících tabulce zastavěných ploch v m2.

| |  | | |Plocha po změně Z4 / plocha před změnou Z4 |

|  | Komerční zóna Dobrovíz |

| | | |

|Hala, objekt |zastavěná plocha |Lokalita |

|  |[m2] |  |

|D1 | 14 550 |"Nad Tratí" |

|D2 | 13 094 |"Nad Tratí" |

|D3 | 21 913 |"Nad Tratí" |

|D4 | 32 888 |"Pod Tratí" |

|D5 | 16 479 |"Pod Tratí" |

|D6 | 34 995 |"Pod Tratí" |

|D7 | 21 905 |"Pod Tratí" |

|D8 | 5 078 |"Nad Tratí" |

|vrátnice, ČS požární vody | 102 |"Nad Tratí" |

|rozpínací stanice+ TS | 60 |"Nad Tratí" |

|Strojovna SHZ+nádrž | 170 |"Nad Tratí" |

|vrátnice, ČS pitné vody | 59 |"Pod Tratí" |

|Strojovna SHZ+nádrž | 180 |"Pod Tratí" |

|  |  |  |

|Celkem | 161 473 |m2 |

Popis stavebně technického řešení objektu pro skladování a nerušící výrobu:

Architektonicko – stavební řešení halového objektu

Objekt je určen pro logistiku, případně pro lehkou nerušící výrobu. V dalším textu je rámcově na úrovni předpokladů studie Změny Z4 a návrhu zastavovací situace a půdorysu a řezu objektem D 8 (viz výkresy v části F1) popisován tento objekt pro logistiku, lehkou nerušící výrobu či jiný obdobný účel (např. pro servis a prodej výrobků).

Vychází z funkčního určení objektu jako logistické haly, s nezbytným administrativním, sociálním a technickým zázemím.

Z prostorových a funkčních souvislostí vychází nutnost umístění nivelety podlahy haly 1,2 m nad úrovní přilehlých venkovních zpevněných manipulačních ploch a výhodnost situování administrativního, sociálního a technického zázemí do vestavků umístěných na empoře (2.NP) nad vraty a zabírajících tudíž pouze minimální plochu v úrovni 1.NP.

Pro administrativní, sociální a technické zázemí velkých objektů s jedním nájemcem lze vytvořit v čele či v podélné stěně prakticky samostatnou vícepodlažní administrativní budovu.

Objekt je koncipován jako nepodsklepená vícelodní hala rozdělená protipožárními

stěnami do nezávislých úseků, jejichž velikost se řídí komerčními hledisky (počet pronajimatelů, z nichž každý by měl mít vlastní nezávislý vestavek s nezbytným administrativním, sociálním a technickým zázemím) a samozřejmě požárně technickými hledisky.

Optimální půdorysné rozměry jsou u logistických objektů závislé především na

uspořádání materiálového toku, především na tom, zda naskladňování a vyskladňování probíhá jedněmi vraty (tedy na jedné straně objektu) nebo zda vyskladňování se uskutečňuje vraty na protilehlé straně objektu.

Druhý půdorysný rozměr je závislý na požadavku na celkovou skladovou plochu a samozřejmě na konfiguraci pozemku, který je k dispozici.

Výška objektu se odvíjí od požadované výšky skladování. Při regálovém skladování s použitím běžné zdvihací a manipulační techniky se za optimální považuje vnitřní čistá výška - od povrchu podlahy až ke spodní hraně vazníku haly (tzv. logistická výška) - 10 m, výjimečně 12,5 m, která však vyžaduje užití výrazně nákladnější zdvihací a manipulační techniky.

Celková výška objektu nad okolními manipulačními plochami pak vychází pro objekt s logistickou výškou 10m minimálně na 1,2 m (niveleta podlahy), 10 m (logistická výška) + 2,5 m (min. výška střešní konstrukce) .

Haly, uplatněné na lokalitě nad tratí budou cca o 2 m nižší proti původnímu schválenému záměru – t,.j. cca 12,5 m.

U objektů pro lehkou a nerušící výrobu je požadována obvykle vnitřní čistá výška 4 až 7 m a niveleta podlahy v úrovni okolních manipulačních ploch.

Naskladňování a vyskladňování probíhá sekčními vraty (obvykle rozměru 3 x 3,2 m), výškové rozdíly při použití různých typů vozidel jsou překonávány pomocí elektro - hydraulických překládacích můstků. Překládací prostory u jednotlivých vrat jsou chráněny tzv. těsnícími límci.

Do každého objektu (případně jeho samostatně pronajaté části) je třeba zajistit alespoň jeden vjezd (obvykle vraty rozměru nejméně 3,5 x 4,2 m spojenými s manipulačními plochami nájezdovou rampou).

Ve stěnách objektu musí být v souladu s příslušnými předpisy rozmístěny únikové dveře napojené na manipulační plochy venkovními schodišti.

Základové konstrukce

Předpokládá se obvyklé plošné zakládání, t.j. sloupy nosné konstrukce budou založeny na patkách , požární a obvodové stěny na pasech, přičemž obvodové pasy budou provedeny ve tvaru T a budou současně sloužit jako opěrné zdi pro násep pod podlahou. V odůvodněných případech zakládání na pilotách.

Materiál základových konstrukcí - slabě vyztužený železobeton.

Definitivní způsob založení bude určen na základě podrobného inženýrského-geologického průzkumu, který bude vypracován před zpracováním dalšího stupně projektové dokumentace.

Podlaha haly

Na podlahu haly jsou zvláště u regálových skladů kladeny vysoké požadavky co do únosnosti a rovinnatosti. Předpokládá se podlaha drátkobetonová s horní obrusnou vrstvou tvořenou zaleštěným silikátovým vsypem uložená na vrstvě podkladního betonu, který bude proveden na zhutněné podloží a štěrkopískovou vrstvu. Nutná je i protivodní a protiradonová izolace. Požadovaná únosnost – 5 t / m2 + osamělá břemena z regálových stojek.

Nosné konstrukce

Ocelový nebo železobetonový montovaný skelet, případně s prvky z předpjatého betonu.

Nosné konstrukce administrativních vestavků (svislé i vodorovné) se z požárních důvodů

navrhují železobetonové.

Opláštění

Střešní plášť se provádí obvykle jako skládaný - interiérový předem lakovaný ocelový pozinkovaný trapézový plech – parozábrana- tepelná izolace z 80mm vrstvy minerální plsti - protivodní folie z měkčeného PVC

Stěnový plášť

se rovněž provádí jako skládaný - interiérový předem lakovaný ocelový pozinkovaný trapézový plech –parozábrana - tepelná izolace ze 100 mm až 120 mm vrstvy minerální plsti - exteriérový předem lakovaný ocelový pozinkovaný trapézový plech na distančních profilech, případně ze sendvičových panelů s tepelnou izolací v závislosti na požárních požadavcích z PUR pěny či minerální plsti

Výplně otvorů

střešní světlíky - bodové, rozměrů ca 1,5 x 2,5m, polykarbonátové, v případě potřeby v provedení otvíravém či jako odtahy tepla a kouře

okna a zasklené plochy - tepelně izolační, v umělohmotných rámech

dveře a vrata - tepelně izolované provedení

ostatní výplně - jako např. žaluzie - dle technologických požadavků

Barevnost opláštění

Převážně šedobílá (RAL 9006), doplněná o prvky ve firemních barvách nájemce. Podrobnosti budou stanoveny v dalším stupni projektové dokumentace.

Izolační zeleň bude vysazována v průběhu výstavby a bude předmětem kolaudace celé komerční zóny.

1.6.2. Technologické řešení a kapacitní údaje

V rámci areálu budou realizovány běžné činnosti - skladování výrobků s vyloučením nebezpečných látek a látek nebezpečným vodám, nerušící výroba a činnosti administrativní.

Bude se tedy jednat o činnosti v naprostém souladu s územním plánem, který určuje tuto zónu jako plochy pro průmyslovou výrobu, výrobní služby a sklady, které nebudou mít zásadní negativní dopady na okolí.

U nerušící výroby se bude jednat o činnosti, které jsou hlukově a imisně nevýznamné či nepříliš významné (kompletace počítačů, montáže jednoduchých zařízení, elektroniky, mechanické zpracování surovin, výrobků, sériová nerušící výroba a pod).

Provoz je předpokládán dvousměnný, přičemž ve třetí směně může ve špičkách pracovat omezený počet pracovníků a to pouze ve skladech (manipulace s naskladněným zbožím, příprava pro ranní expedici).

Celkem byla v předchozí etapě předpokládána potřeba cca 1480 pracovníků, z toho 820 THP, a 660 dělnických profesí, ve třetí směně bude pracovat ve špičkách max. 100 pracovníků celkem. Počet pracovních dnů 250 za rok.

Po uvedení do provozu posuzované Haly D8, navržené v rámci této změny Z4 dojde ke zvýšení počtu pracovníků areálu Komerční zóny Dobrovíz o 21 dělníků ( celkový počet se zvýší na 681 dělníků) a 26 administrativních pracovníků ( celkový počet bude 846 THP ).

S ohledem na možnosti variabilního využití některých objektů ( vedle logistických činností možnost lehké nerušící výroby, administrativních činností event. prodeje užšího sortimentu výrobků bylo v rámci předchozí etapy provedeno vyhodnocení maximálního možného pohybu aut a železničních vagonů pro účely posouzení vlivů akustických a emisních v předchozím oznámení uvažováno v cílové etapě s příjezdem a odjezdem cca 370 nákladních automobilů denně, z toho 205 TNA a 165 LNA a příjezdem a odjezdem 4 nákladních vlaků denně po 22 vagonech – celkem tedy 88 vagonů.

Pohyb osobních automobilů se předpokládá ve výši 870 příjezdů a odjezdů osobních automobilů zaměstnanců a návštěvníků .

Pro neautomobilisty se předpokládá zavedení autobusové linky městské hromadné dopravy ze západního okraje Prahy.

U dopravy dojde v rámci posuzovaného záměru Změna Z4 Komerční zóny Dobrovíz ke zvýšení nákladní dopravy o 12 automobilů denně, z toho 7 těžkých nákladních automobilů/ TNA/ a celkový počet nákladních automobilů dosáhne 382 aut denně (z toho 212 TNA/.

Osobní doprava vzroste o celkem 28 aut denně na celkových 898 po dokončení celého areálu.

Železniční doprava se předpokládá beze změny ( celkem 88 vagonů denně)

Tato data jsou uváděna jako maximální po diskusi s investorem a předpokládají uvedení areálu do provozu až po dokončení napojení na komunikaci R 6 – v současné době je potřebný úsek komunikace R 6 již zprovozněn.

I.7. Předpokládaný termín zahájení realizace záměru a jeho dokončení

Skutečné zahájení stavby: měsíc červen roku 2007

Předpokládané ukončení lokality Nad tratí: měsíc duben roku 2011

Předpokládané ukončení celého záměru KZ měsíc září roku 2012

I.8. Výčet dotčených územně samosprávných celků

Vlivy stavby a to jak z hlediska vstupů, tak výstupů se dotýkají územně samosprávného celku obce Dobrovíz a územně samosprávného celku Středočeský kraj.

I.9. Zařazení záměru do příslušné kategorie a bodů přílohy č.1 zákona č.100/2001 Sb. ve znění zákona č.93/2004 Sb.

Záměr je možné podle přílohy č.1 citovaného zákona zařadit do příslušné kategorie č.II ( záměry vyžadující zjišťovací řízení) a to do bodu 10.6. Skladové nebo obchodní komplexy včetně nákupních středisek, o celkové výměře nad 3 000 m2 zastavěné plochy, parkoviště nebo garáže s kapacitou nad 100 parkovacích stání v součtu pro celou stavbu.

Záměr je tedy v kompetenci posuzování orgány kraje – v daném případě Středočeského kraje.

1.10. Výčet navazujících rozhodnutí podle § 10 odst. 4 a správních úřadů, které budou tato rozhodnutí vydávat

- Souhlas k trvalému odnětí zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu pro nezemědělské účely byl již vydán pod č.j.. 17433/ENV/06z dne 13.3.2006 Ministerstvem životního prostředí jako příslušným orgánem ochrany zemědělského půdního fondu podle § 15 písm. f ) zákona ČNR č.334/1992 Sb. o ochraně ZPF ve znění pozdějších předpisů

- Územní rozhodnutí /změna ÚR/ podle stavebního zákona č. 183/2006 Sb., v platném znění – Městský úřad Hostivice - Stavební úřad.

- Souhlas vodoprávního úřadu ke stavbě podle vodního zákona č. 254/2001 Sb., v platném znění – Městský úřad Černošice - odbor životního prostředí a zemědělství.

- Stavební povolení podle stavebního zákona č. 183/2006 Sb., v platném znění – Městský úřad Hostivice – Stavební úřad.

-- Kolaudační rozhodnutí podle stavebního zákona č. 183/2006 Sb., v platném znění – Městský úřad Hostivice – Stavební úřad.

B.II. Údaje o vstupech

B.II. 1. PŮDA

1.1. Zábor půdy

Všechny stávající plochy pozemků, které jsou předmětem posuzované výstavby byly dříve vedeny jako zemědělská půda a byly v plném rozsahu odňaty ze ZPF na základě Souhlasu MŽP jako příslušného orgánu k odnětí ze ZPF č.j.. 17433/ENV/06z 13.3.2006.

.

Realizace záměru Komerční zóna Dobrovíz Změna Z4 se předpokládá v kat. území Dobrovíz v lokalitě „Nad tratí“ (p.č. 416/44 a 416/45)

Tyto pozemky jbyly původně vedeny jako zemědělský půdní fond – orná půda a zařazeny do následujících BPEJ

BPEJ 2 10 00

BPEJ 2 25 04

BPEJ 2 37 16

Všechny parcely se nachází v rámci průmyslové zóny a byly navrženy v rámci schválené ÚPD obce Dobrovíz pro funkční využití jako plochy pro průmyslovou výrobu, výrobní služby a sklady, které nebudou mít zásadní negativní dopady na okolí.

Bonitovaná půdně ekologické jednotka (BPEJ) je základní oceňovací a mapovací jednotkou bonitační soustavy zemědělských půd. Vlastnosti BPEJ jsou určeny hlavní půdně klimatickou jednotkou (HPJ) rozšířenou o charakteristiky sklonitosti, skeletovitosti, hloubky půdního profilu a expozice. BPEJ zahrnuje plochy s přibližně shodnou kvalitou půdy.

Bonitovaná půdně ekologická jednotka (dále jen "BPEJ")1) je charakterizována klimatickým regionem, hlavní půdní jednotkou, sklonitostí a expozicí, skeletovitostí a

hloubkou půdy, jež specifikují hlavní půdní a klimatické podmínky hodnoceného pozemku, přičemž:

|a)  |klimatický region zahrnuje území s přibližně shodnými klimatickými podmínkami pro růst a vývoj zemědělských plodin, podle přílohy |

| |č. 1; je vyjádřen první číslicí pětimístného číselného kódu1) (dále jen "číselný kód"), |

|b)  |hlavní půdní jednotka je účelovým seskupením půdních forem příbuzných vlastností, jež jsou určovány genetickým půdním typem, |

| |subtypem, půdotvorným substrátem, zrnitostí, hloubkou půdy, stupněm hydromorfismu, popřípadě výraznou sklonitostí nebo morfologií |

| |terénu a zúrodňovacím opatřením, podle přílohy č. 2; je vyjádřena druhou a třetí číslicí číselného kódu, |

|c)  |sklonitost a expozice ke světovým stranám vystihuje utváření povrchu zemědělského pozemku, podle přílohy č. 3; je vyjádřena |

| |čtvrtou číslicí číselného kódu, která je výsledkem jejich kombinace, |

|d)  |skeletovitost, jíž se rozumí podíl obsahu štěrku a kamene v ornici k obsahu štěrku a kamene v spodině do 60 cm, a hloubka půdy, |

| |podle přílohy č. 4; je vyjádřena pátou číslicí číselného kódu, která je výsledkem jejich kombinace. |

Charakteristika klimatického regionu (2)

|Kód |Symbol regionů |

|regio| |

|nů | |

|25   |Hnědé půdy, hnědé půdy kyselé a jejich slabě oglejené formy na opukách a tvrdých slínovcích; zpravidla středně těžké, štěrkovité |

| |s dobrými vláhovými poměry |

|37   |Mělké hnědé půdy na všech horninách; lehké, v ornici většinou středně štěrkovité až kamenité, v hloubce 0,3 m silně kamenité až |

| |pevná hornina; výsušné půdy (kromě vlhkých oblastí) |

BPEJ 2 10 00 patří mezi bonitně nejcennější půdy v regionu a její zábor představuje cca 27 ha, další dvě uvedené BPEJ ( 2 25 01 a 2 25 04) patří mezi bonitně méně cenné půdy v klimatickém regionu a jsou zařazeny do III. třídy ochrany zemědělské půdy, BPEJ 2 37 16 patří mezi nejméně cenné půdy a je zařazena do nejnižší V. třídy ochrany.

Charakteristika sklonitosti a expozice

Sklonitost

|Kód |Kategorie |Charakteristika |

|0 |0 - 1o |úplná rovina |

|1 |1 - 3o |rovina |

|2 |3 - 7o |mírný svah |

|3 |7 - 12o |střední svah |

|4 |12 - 17o |výrazný svah |

|5 |17 - 25o |příkrý svah |

|6 |25o |sráz |

Expozice

Vyjadřuje polohu území BPEJ vůči světovým stranám ve čtyřech kategoriích.

|Kód |  |Charakteristika |

|0 |rovina (0-1o) |expozice všesměrná |

|1 |jih (JZ-JV) | |

|2 |východ a západ (JZ-SZ a JV-SV) | |

|3 |sever (SZ-SV) | |

Samostatně se uvažuje expozice jižní v klimatických regionech 0, 1, 2, 3, 4 a 5 jako negativní; zbývající expozice se slučují bez rozlišení. V klimatických regionech 6, 7, 8 a 9 se samostatně uvažuje expozice severní jako negativní a expozice východ - západ a jih se uvažují jako sobě rovné.

V soustavě BPEJ ČR je na čtvrtém místě číselného kódu kombinace sklonitosti a expozice kódovaná takto:

|Kód |Kategorie sklonitosti |Kategorie expozice |

|0 |0 - 1 |0 |

|1 |2 |0 |

|2 |2 |1 |

|3 |2 |3 |

|4 |3 |1 |

|5 |3 |3 |

|6 |4 |1 |

|7 |4 |3 |

|8 |5 - 6 |1 |

|9 |5 - 6 |3 |

Ve všech případech se tedy jedná o úplnou rovinu až rovinu a expozici všesměrnou.

Charakteristika skeletovitosti a hloubky půdy

Skeletovitost

|Číselný kód |  |Charakteristika |  |

|0 |bezskeletovité |s celkovým obsahem skeletu |do 10 % |

|1 |slabě skeletovité |s celkovým obsahem skeletu |do 25 % |

|2 |středně skeletovité |s celkovým obsahem skeletu |do 50 % |

|3 |silně skeletovité |s celkovým obsahem skeletu |nad 50 % |

Obsah skeletu je vyjádřen celkovým obsahem štěrku (pevné částice hornin od 4 do 30 mm) a kamene (pevné částice hornin nad 30 mm).

Hloubka půdy

Vyjadřuje hloubku části půdního profilu omezené buď pevnou horninou, nebo silnou skeletovitostí.

|Kód |  |Charakteristika |

|0 |60 cm |půda hluboká |

|1 |30 - 60 cm |půda středně hluboká |

|2 |30 cm |půda mělká |

Na pátém místě číselného kódu je uveden kód kombinace skeletovitosti a hloubky půdy takto:

|Kód |Kategorie skeletovitosti |Kategorie hloubky půdy |

|0 |0 |0 |

|1 |0 - 1 |0 - 1 |

|2 |1 |0 |

|3 |2 |0 |

|4 |2 |0 - 1 |

|5 |1 |2 |

|6 |2 |2 |

|7+) |0 - 1 |0 - 1 |

|8+) |2 - 3 |0 - 2 |

|9+) |0 - 3 |0 - 2 |

|+)   |Platí pouze u HPJ 40 a 41 |

V daném případě se tedy jedná u nejvyšší bonity o půdu bezskeletovitou a hlubokou, u dalších dvou středně kvalitních půd o půdy převážně o půdy středně skeletovité, středně hluboké až hluboké, u nejhorší půdy BPEJ 2 37 16 o půdu středně skeletovitou a mělkou..

1.2. Lesní půdy a pozemky

Záměr je navrhován mimo dosah pozemků, určených k plnění funkcí lesa.

1.3. Hodnocení z hlediska třídy ochrany zemědělské půdy a stupně přednosti v ochraně

Pro uvedenou lokalitu byly zpracovány podklady pro odnětí půdy ze ZPF a na základě žádosti investora byl vydán Souhlas MŽP jako příslušného orgánu k odnětí dotčených pozemků ze ZPF a to pod č.j.. 17433/ENV/06z ze dne 13.3.2006.

Upřesnění z hlediska odnímání půdy ze zemědělského půdního fondu podle zákona ČNR č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění zákona ČNR č. 10/1993 Sb. bylo provedeno v metodickém pokynu odboru ochrany lesa a půdy MŽP ČR ze dne 1.10.1996 čj. 00LP/1067/96.

Tento metodický pokyn odboru ochrany lesa a půdy Ministerstva životního prostředí České Republiky ze dne 1.10.1996 č.j. OOLP/106/96 k odnímání půdy ze zemědělského půdního fondu podle zákona ČNR č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění zákona ČNR č. 10/1993 Sb. (dále jen „zákon“) v čl. III Odnímání půdy ze zemědělského půdního fondu (§ 9 zákona) stanovuje:

1) Při posuzování žádosti o odnětí zemědělské půdy ze ZPF přihlíží orgán ochrany ZPF k zásadám jeho ochrany podle § 4 zákona a k tomu, zda požadované odnětí je na ploše určené schválenou dokumentací.

2) Pokud se zemědělská půda požadovaná k odnětí nalézá mimo plochu uvedenou v odst. 1, orgán ochrany ZPF postupuje podle čl. II a souhlas § 9 odst. 6 zákona vydá zejména:

a) pro stavbu veřejně prospěšnou (kromě staveb liniových),

b) v zájmu ochrany základních složek životního prostředí,

c) pro stavbu rodinného domu pro fyzickou osobu, na pozemku bezprostředně navazujícím na plochy určené k nezemědělskému využití schválenou dokumentací nebo navazující na stávající zástavbu a to do velikosti maximálně 1 200 m2,

d) na plochách bezprostředně navazujících na stávající zástavbu v těch sídlech, kde není uvažováno s pořízením dokumentace,

e) tam, kde byl již udělen souhlas orgánu ochrany ZPF podle § 7 odst. 3 zákona.

V čl. IV tohoto metodického pokynu jsou stanoveny třídy ochrany zemědělského půdního fondu2), které jsou pro účely ochrany ZPF uvedeny v příloze.

Tento metodický pokyn nabývá platnosti dnem 1. ledna 1997.

Příloha již citovaného metodického pokynu MŽP ČR ze dne 12.6.1996 č.j. OOLP/1067/96 nazvaná třídy ochrany zemědělské půdy stanovuje:

1. Do I. třídy zemědělské půdy jsou zařazeny bonitně nejcennější půdy v jednotlivých klimatických regionech, převážně v plochách rovinných nebo jen mírně sklonitých, které je možno odejmout ze zemědělského půdního fondu pouze výjimečně, a to převážně na záměry související s obnovou ekologické stability krajiny, případně pro liniové stavby zásadního významu.

2. Do II. třídy ochrany jsou situovány zemědělské půdy, které mají v rámci jednotlivých klimatických regionů nadprůměrnou produkční schopnost. Ve vztahu k ochraně zemědělského půdního fondu jde o půdy vysoce chráněné, jen podmíněně odnímatelné a s ohledem na územní plánování také jen podmíněně zastavitelné.

3. Do III. třídy ochrany jsou sloučeny půdy v jednotlivých klimatických regionech s průměrnou produkční schopností a středním stupněm ochrany, které je možno územním plánováním využít pro eventuální výstavbu.

4. Do IV. třídy ochrany jsou sdruženy půdy s převážně podprůměrnou produkční schopností v rámci příslušných klimatických regionů, s jen omezenou ochranou, využitelné i pro výstavbu.

5. Do V. třídy ochrany jsou zahrnuty zbývající bonitované půdně ekologické jednotky (dále jen „BPEJ“), které představují zejména půdy s velmi nízkou produkční schopností včetně půd mělkých, velmi svažitých, hydromorfních, štěrkovitých až kamenitých a erozně nejvíce ohrožených. Většinou jde o zemědělské půdy pro zemědělské účely postradatelné. U těchto půd lze předpokládat efektivnější nezemědělské využití. Jde většinou o půdy s nižším stupněm ochrany, s výjimkou vymezených ochranných pásem a chráněných území a dalších zájmů ochrany životního prostředí.

V daném případě posuzovaného staveniště, jak již bylo uvedeno, se jedná o BPEJ, které prezentují podle přílohy metodického pokynu MŽP ČR ze dne 12.6.1996 č.j. OOLP/1067/96 nazvané třídy ochrany zemědělské půdy mj. rovněž půdy mající I. třídu ochrany – jejich odnětí ze ZPF je však předpokládáno ve schváleném územním plánu obce Dobrovíz. a byl zde již udělen souhlas orgánu ochrany ZPF podle § 7 odst. 3 zákona (vydán Souhlas MŽP jako příslušného orgánu k odnětí dotčených pozemků ze ZPF a to pod č.j.. 17433/ENV/06z ze dne 13.3.2006.

Urbanizací lokality nedojde k porušení dalších souvislých ploch ZPF.

Využití lokality pro navržené záměry nenaruší zásadním způsobem organizaci ZPF v území. Hydrogeologické a odtokové poměry území nebudou s ohledem na řešení záměru a dostatečnou retenci dešťových vod narušeny.

Způsob využití a výsadba dřevin bude prosazována na volných plochách v daném území, projekt sadových úprav bude součástí dokumentace stavby.

Projektová dokumentace bude obsahovat samostatný výkres v měřítku 1: 200 (eventuálně 1: 500) s umístěním jednotlivých stromů a keřů na pozemku spolu s uvedením druhového zastoupení, velikosti výsadbového materiálu, přesným počtem stromů a keřů a popis technologie výsadby (způsob ukotvení stromů, bandážování kmenů, způsob mulčování výsadeb, výměna půdy při výsadbě apod.). Umístění vegetačního prvku a jeho složení musí být navrženo tak, aby byl splněn požadavek na jeho krajinotvornou a izolační funkci.

Sadové úpravy budou samostatným stavebním objektem s termínem dokončení nejpozději do doby kolaudačního řízení stavby.

Chráněná území

V nejbližším bezprostředním okolí ve styku se staveništěm se podle zjištění na RŽP MěÚ Černošice nenachází žádné zvláště chráněné území, chráněné podle zákona č. 114/92 Sb. o ochraně přírody a krajiny.

V širším okolí obce Dobrovíz se vyskytují některá chráněná území / PP - přírodní památka - Číčovický kamýk a PP Kněživka/, která však nebudou potencionálními vlivy stavby s ohledem na jejich umístění /za silnicí I. třídy/ a vzdálenost a emisní nevýznamnost posuzované stavby zasažena.

Ve smyslu zákona ČNR č. 114 Sb. ze dne 19. února 1992 o ochraně přírody a krajiny, jehož účelem je přispět k udržení a obnově přírodní rovnováhy v krajině, k ochraně rozmanitosti forem života, přírodních hodnot a krás a k šetrnému hospodaření s přírodními zdroji jsou v neposlední řadě vedle zvl. chráněných částí přírody vymezeny i některé další základní pojmy a to především ÚSES, VKP a dále planě rostoucí rostlina a volně žijící živočich.

V daném případě je možno konstatovat, že posuzovanou stavbou nebudou zasaženy ani jinak negativně ovlivněny ani nejbližší prvky systému ekologické stability - v daném případě jak funkční biokoridor Dobrovízského potoka o š. 15m s návrhem krajinné přírodní zóny o šíři 25m od břehové čáry, tak biokoridor východně od Dobrovíze.

Nově navrhované prvky systému ekologické stability, zpracované ve schváleném ÚPSÚ Dobrovíz/ Ing. arch.Mejsnarová a Ing.arch.Hadravová 1996 / a a Urbanistické studii průmyslové zóny Dobrovíz jsou již koncipovány s ohledem na vymezení průmyslové a skladovací zóny a jsou ve vztahu k posuzované výstavbě bezkolizní.

Natura 2000   

 

V zájmovém území ani v nejbližším okolí není žádná lokalita vyhlášená podle směrnic Evropského společenství ( směrnice o ptácích  79/409/EHS ) a směrnice o stanovištích  ( 92/43/EHS ).

Pro všechny předchozí etapy výstavby vydal kladné stanovisko příslušný orgán ochrany přírody OŽP KÚ - OOP a toto platí i pro změnu Z4, která se nachází uvnitř posuzovaného území Komerční zóny Dobrovíz.

Ochranná pásma

Ochranné pásmo vesnické památkové rezervace Dobrovíz

Jedná se o specifické ochranné pásmo, chránící pozůstatky unikátních výsledků stavební činnosti ze 17. a a 18. století - zejména monumentální výstavbu obce z období klasicismu, která je reprezentována venkovskými usedlostmi, chalupami i domky zděnými z lomového opukového zdiva.

Z podrobnějšího popisu a vymezení v části C 2 oznámení je patrné, že posuzovaný záměr leží mimo ochranné pásmo vesnické památkové rezervace Dobrovíz a bude od něj navíc oddělen pásem zeleně o šířce min 10 m a v žádném případě nebude negativně ovlivňovat tuto památkovou rezervaci.

Pásma silnic a železnice jsou ustanovena platnými předpisy.

Ochranné pásmo silnice III. třídy 18 m od osy vozovky na obě strany mimo zastavěné území. Stavba je mimo OP.

Ochranné pásmo železnice 60 m od krajní koleje na obě strany. Stavba zčásti svým jižním i severním okrajem zasahuje do tohoto ochranného pásma, přičemž je třeba mít na zřeteli, že se jedná o trať dlouhodobě neprovozovanou a v současné době s občasným provozem..

Ochranná pásma provozu Letiště Praha – Ruzyně.

Specifickým případem OP je hlukové ochranné pásmo Letiště Praha – Ruzyně

Část katastru obce leží v OP vzletových a přibližovacích prostorů, které se posuzovaného areálu nedotýká.

Ochranné pásmo vodorovné roviny letiště Ruzyně zasahuje celou širší oblast letiště prakticky v okruhu až k Velkým Přílepům, Hřebči a Chýni.

Z tohoto ochranného pásma vyplývá výškové omezení staveb, připravovaných v daném území a to kótou 404 m n.m.

Dále jsou zde ochranná pásma (OP) s omezením staveb vzdušných vedení VN a VVN, OP vnější ornitologické, OP proti nebezpečným a klamavým světlům (částečně) a OP radionavigačních zařízení.

V blízkosti pozemku se nachází ochranné pásmo radioreleového paprsku Kabel Plus Praha Dědina - Kladno. Jihovýchodně od paprsku Kabel Plus prochází radioreleový paprsek Telecomu /Eurotel/. Výškové omezení je zde stejné jako u OP letiště Ruzyně /404 m/.

Podrobný přehled všech ochranných pásem je doložen v dokumentaci stavby.

B.II.2. Spotřeba pitné vody a její zabezpečení po posuzované změně Z 4

Výpočet je doložen v následující tabulce a zahrnuje celkovou potřebu vody a její zabezpečení v rámci areálu Komerční zóny Dobrovíz.

Produkce a odvod splaškových vod jsou podrobněji řešeny v rámci kapitoly Výstupy – Splaškové a dešťové vody.

[pic]

Zabezpečení pitné vody

Zájmové území je napojeno na realizovaný vodovodní přivaděč DN 100 (PVC 110) uložený podél silnice Jeneč – Dobrovíz. Obchodně průmyslová zóna má samostatnou přípojku DN100 s vodoměrnou sestavou u stávajícího řadu.

Na této přípojce je realizován podzemní vodojem o objemu 120 m3 pro krytí špičkových odběrů celé průmyslové zóny (plnění vodojemu se předpokládá v době mimo odběrové špičky v obci, převážně v nočních hodinách). Dále jsou vedeny rozvody pitného vodovodu v co největším rozsahu v souběhu s kanalizací splaškovou a požárním vodovodem pod povrchem zatravněných i zpevněných ploch areálu. Jednotlivé odbočky pitné vody pro samostatné haly či sekce hal, budou vždy opatřeny podružným měřením umístěným vždy v interiéru společně s filtrem a případným redukčním ventilem. Potřeba vody pro celé zájmové území obchodní a průmyslové zóny je identická s propočtenou produkcí splaškových komunálních odpadních vod, které je uvedené v přehledné tabulce u SO – Kanalizace splašková. Hlavní rozvod pitné vody je navržen v  PVC potrubí DN 110 a jsou na něm v předepsaných vzdálenostech navrženy podzemní hydranty určené pro první požární zásah a pro odvzdušnění či odkalení rozvodu.

Zabezpečení požární vody

Jako možnost zásobování areálů požární vodou v předepsaném provedení tak, jak je požaduje příslušná ČSN, byla v rámci 1.etapy výstavby KZ realizována samostatná čerpací stanice požární vody s trvale zavodněným rozvodem s nadzemními hydranty v předepsaných vzdálenostech od sebe. Čerpací stanice a její funkce je popsána samostatně dále v textu . Rozvod požární vody je navržen vést pod povrchem páteřních komunikací obou částí obchodně průmyslové zóny v souběhu s rozvodem vody pitné, v ostatních plochách jednotlivých areálů byla snaha umístit především hydranty v nadzemním provedení (HAWLE s vývody 1x A DN100 a 2x B DN80) je proto rozvod navržen většinou pod zelenými pásy, v maximálních vzdálenostech hydrantů 200 m od sebe. (požární vodovod je navržen tak, aby plně vyhovoval ČSN 73 0873 a to zejména kapitole 4., tabulce 1 a 2, položce 5.).

Pro zásobování rozvodu požární vody je uvažováno s čerpáním požární vody v případě požáru v množství stanoveném dle ČSN 73 0873 tabulka 2, položka 5, tedy 25/40 l/s, z nově realizované retenční nádrže v části areálu označeném jako „A“, která je pro čerpání uzpůsobena (čerpací jímka v části pro vypočtenou zásobu požární vody). Samotná čerpací stanice je umístěna přímo na retenční nádrži s trvalou zásobou požární vody a odtud je veden zavodněný rozvod požární vody  DN 200 mm kolem celého areálu. Jde o typovou technologii výrobce Grundfos. Provoz čerpací stanice je plně automatický. V případě poruchy na některém z  provozních čerpadel bude na venkovní zdi objektu signalizována porucha akusticky i opticky a zároveň bude předán signál o poruše na centrální pult dispečinku areálu. V případě, že dojde k výpadku el.proudu bude automaticky spuštěn náhradní zdroj el.energie tamtéž.

Provoz čerpací stanice nevyžaduje stálou obsluhu, pouze běžnou údržbu. Tato údržba a kontrola bude prováděna v rámci celého provozu areálu včetně retenční nádrže. Na celý provoz bude také vypracován podrobný manipulační řád.

Čerpací stanice požární vody je navržena tak, aby plně vyhovovala požadavkům ČSN 73 0873 a to zejména kapitole 4., tabulce 1 a 2, položce 5.)

B.II.3. Nároky na energetické zdroje a jejich zabezpečení

Elektrická energie - potřeba

Elektro - silnoproud

Základní údaje :

- napěťová soustava přívodu : 3+PEN ; 50 Hz ; 400V / TN-C

- napěťová soustava rozvodů : 3+N+PE ; 50 Hz ; 400V / TN-S

- stupeň dodávky el. energie : 3 - základní

- celkový instalovaný příkon : ca 50 W / m2 zastavěné plochy

- výpočtové zatížení (soud. příkon) : ca 30 W / m2 zastavěné plochy

- způsob kompenzace účiníku : centrální, automatický

- ochrana před úrazem el. proudem : dle ČSN 33 2000-4-41

- náhradní zdroje : dle požadavku nájemce

Intenzita osvětlení bude navržena dle ČSN, případně zvýšená dle požadavku nájemce.

Hromosvod - předpokládá se použití klasického mřížového bleskosvodného zařízení.

Elektro - slaboproud

V objektu budou instalovány následující sdělovací a zabezpečovací systémy:

1. telefon

2. elektrická požární signalizace

3. elektrická zabezpečovací signalizace

4. stavební příprava pro strukturovanou kabeláž

Další sdělovací a zabezpečovací systémy instalované obvykle pouze na zvláštní přání nájemce jsou:

Strukturovaná kabeláž

Rozhlas sloužící pro ozvučení objektu a to jak pro organizační hlášení, tak pro reprodukovanou hudbu, lze jej též využít jako evakuační.

Kontrola vstupu t.j.samostatný systém využívaný k blokaci dveří, vrat a vstupů, sloužící ke kontrole pohybu osob a jeho vymezení, lze jej též využít jako kontrolu docházky na pracoviště a pracovní doby.

Je možná i instalace dalších sdělovacích systémů jako je interkom, společná televizní anténa, jednotný čas, radiosíť apod..

Měření spotřeby elektrické energie bude umístěno v elektroměrových rozvaděčích u jednotlivých objektů a nájemců.

Potřeba zemního plynu

Tepelné ztráty byly vypočteny dle ČSN 06 0210 pro venkovní oblastní teplotu -15 °C, a činí celkově 215 303 W . h-1.

DO HALY BYLY NAVRžENY TMAVÉ PLYNOVÉ INFRAZÁřIčE SCHULTE ESMS A DO VESTAVKů BYLO NAVRžENO TEPLOVODNÍ ÚSTřEDNÍ VYTÁPěNÍ S NUCENÝM OBěHEM TOPNÉ VODY S TEPELNÝM SPÁDEM 70 / 50° C.

TEPELNÁ BILANCE :

REKAPITULACE INSTALOVANÝCH VÝKONů VIZ TABULKA :

|TABULKA |  |

|HALA "D4" |  |

|TEPELNÁ ZTRÁTA HALY : |1 381,04 KW |

|TEPELNÁ ZTRÁTA VESTAVKů : |135,0 KW |

|VLOžENÝ VÝKON HALY - ÚT : |1 387,00 KW |

|VLOžENÝ VÝKON HALY - VZT - VěTRÁNÍ : |635,0 KW |

|  |  |

|POčET INFRAZÁřIčů - VÝKON : 37 KW |11 |

|POčET INFRAZÁřIčů - VÝKON : 49 KW |20 |

|POčET KOMÍNKů DN 90 MM,- VÝšKA HLAVY KOMÍNKU + 15,50 M,- |31 |

|  |  |

|TEPLOTA SPALIN U HLAVY KOMÍNU : |140 ST. C |

|POčET VESTAVKů : |3 |

|TEPELNÁ ZTRÁTA VESTAVKů : |135,0 KW |

|VLOžENÝ VÝKON VESTAVKů - ÚT : |135,0 KW |

|POčET NÁSTěNNÝCH KONDENZAčNÍCH KOTLů - VÝKON : 45 KW |3 |

|POčET KOMÍNKů DN 130 / 80 MM,- VÝšKA HLAVY KOMÍNKU + 15,50 M,- |3 |

|CELKOVÝ VLOžENÝ VÝKON OBJEKTU : |1 895,0 KW |

|PřÍPOJNÁ HODNOTA KOTELNY : |1 840,0 KW |

|INSTALOVANÝ VÝKON KOTELNY : |1 800,0 KW |

|ROčNÍ SPOTřEBA TEPLA PRO VYTÁPěNÍ : |2 253 000,0 KWH |

|ROčNÍ SPOTřEBA TEPLA PRO VZT : |2 045 000,0 KWH |

|ROčNÍ SPOTřEBA TEPLA PRO TUV : |15 800,0 KWH |

|TEPLOTA SPALIN U HLAVY KOMÍNU : |85 ST. C |

|MAXIMÁLNÍ HODINOVÁ SPOTřEBA ZEMNÍHO PLYNU ( METRY KUBICKÉ ) : |175 |

|MAXIMÁLNÍ DENNÍ SPOTřEBA ZEMNÍHO PLYNU ( METRY KUBICKÉ ) : |3 600,- |

|MAXIMÁLNÍ ROčNÍ SPOTřEBA ZEMNÍHO PLYNU ( METRY KUBICKÉ ) : |422 000,- |

|NORMOVANÝ STUPEň INFRAZÁřIčů : |94,40% |

|HMOTNOSTNÍ PRůTOK SPALIN PřI JMENOVITÉM TEPELNÉM ZATÍžENÍ : |2 633,0 KG / HOD. |

|TEPLOTA SPALIN : |40 - 70 ST.C |

|POčET KONDENZAčNÍCH KOTLů S PřETLAKOVÝMI HOřÁKY : |1 X 1 000 KW + 1X 800 KW |

|POčET A DN KOVOVÝCH TřÍSLOžKOVÝCH KOMÍNů : |2 X DN 350 |

|VÝšKA HLAVY KOMÍNOVÝCH TěLES : | + 15,5 M |

|POčET STROPNÍCH VZT JEDNOTEK V HALE : |210 KS |

|POčET VěTRACÍCH NÁSTěNNÝCH VZT JEDNOTEK V HALE : |23 KS |

|POčET OCELOVÝCH DESKOVÝCH TěLES VE VESTAVCÍCH : |140 KS |

|  |  |

|NORMOVANÝ STUPEň VYUžITÍ KOTLE : |107,50% |

|DOBROVÍZ - POD TRATÍ | |

|HALA "D8" |  |

|TEPELNÁ ZTRÁTA HALY : |153,803 KW |

|VLOžENÝ VÝKON HALY - ÚT : |185,00 KW |

|POčET INFRAZÁřIčů - VÝKON : 37 KW |5 |

|POčET INFRAZÁřIčů - VÝKON : 49 KW |10 |

|POčET KOMÍNKů DN 90 MM,- VÝšKA HLAVY KOMÍNKU + 13,50 M,- |5 |

|TEPLOTA SPALIN U HLAVY KOMÍNU : |140 ST. C |

|POčET VESTAVKů : |2 |

|TEPELNÁ ZTRÁTA VESTAVKů : |61,50 KW |

|VLOžENÝ VÝKON VESTAVKů - ÚT : |69,0 KW |

| POčET NÁSTěNNÝCH KONDENZAčNÍCH KOTLů - VÝKON : 24 KW |1 |

|POčET NÁSTěNNÝCH KONDENZAčNÍCH KOTLů - VÝKON : 45 KW |1 |

|POčET KOMÍNKů DN 130 / 80 MM,- VÝšKA HLAVY KOMÍNKU + 13,50 M,- |2 |

|TEPLOTA SPALIN U HLAVY KOMÍNU : |85 ST. C |

|MAXIMÁLNÍ HODINOVÁ SPOTřEBA ZEMNÍHO PLYNU ( METRY KUBICKÉ ) : |28,4 |

|MAXIMÁLNÍ ROčNÍ SPOTřEBA ZEMNÍHO PLYNU ( METRY KUBICKÉ ) : |47 000,- |

|NORMOVANÝ STUPEň INFRAZÁřIčů : |0,944 |

|NORMOVANÝ STUPEň VYUžITÍ KOTLE : |1,075 |

ZDROJE TEPLA :

DO HALY BYLO NAVRžENO 5 TMAVÝCH PLYNOVÝCH INFRAZÁřIčů SCHULTE ESMS SE JMENOVITÝM VÝKONEM 37,0 KW.

KAžDÝ ZE DVOU SOCIÁLNÍCH A ADMINISTRATIVNÍCH VESTAVKů BUDE MÍTI VLASTNÍ KOTELNU, V SAMOSTATNÉ MÍSTNOSTI. ZDROJEM TEPLA PRO VYTÁPěNÍ PřÍSLUšNÉHO VESTAVKU BUDE ZÁVěSNÝ PLYNOVÝ KONDENZAčNÍ KOTEL SE JMENOVITÝM VÝKONEM 24,0 KW A 45,0 KW. KOTLE BUDOU V PROVEDENÍ TURBO, A PROTO NEMUSÍ BÝTI DO KOTELNY PřIVÁDěN SPALOVACÍ VZDUCH. NÁVRH VěTRÁNÍ BUDE PROVEDEN PODLE POžADAVKů ČSN 07 0703 A DIMENZOVÁN TAK, ABY BYLA ZAJIšTěNA TřÍNÁSOBNÁ VÝMěNA VZDUCHU V KOTELNě VčETNě JEHO OHřEVU, KTERÝ BUDE ZAJIšťOVAT TEPLOVZDUšNÁ CIRKULAčNÍ SAHARA. ODTAH SPALIN A PřÍVOD SPALOVACÍHO VZDUCHU BUDE PROVEDEN DVěMA NOVODUROVÝMI ROURAMI NAD STřECHU OBJEKTU.

Regulace výkonu kotlů bude zajištěna v rámci profese měření a regulace, stejně jako regulace teploty zpětné vody do kotlů.

Zabezpečení soustavy proti nedovolenému přetlaku, vzniklému změnami objemu topné vody při změnách její teploty, bude zajištěno expanzní nádobou s membránou o potřebném objemu. Podle požadavků ČSN 06 0830 bude nádoba jištěna pojistným ventilem.

Doplňování vody do systému vytápění bude prováděno obsluhou ručně. Doplňovací voda bude přivedena přes změkčovač vody.

Výstupní topná voda z kotle, regulovaná na teplotu, odpovídající vyšší ekvitermní křivce, bude zavedena do sdruženého rozdělovače a sběrače. Zde budou dvě větve :

- větev ÚT

- větev pro ohřev teplé užitkové vody.

Okruhy pro vytápění budou vybaveny třícestnými směšovači a oběhovými čerpadly.

Z kotelny bude veden rozvod ke všem VZT soupravám a radiátorům z vícevrstvých trubek.

Jako otopných těles v administrativí části bude použito deskových těles RADIK MM.

Tělesa budou na přívodu vybavena radiátorovými regulačními ventily, a dodána s připojovacím šroubením Vekolux.

Teplá užitková voda bude připravována v zásobníkovém ohříváku TUV o objemu 200 litrů. Řízení teploty vody v zásobníku bude provedeno spínáním nabíjecího čerpadla do provozu v závislosti na teplotě TUV v zásobníku.

Jako zdroj tepla budou využívány plynové kotelny zajišťující i ohřev TUV (nejlépe samostatná pro každého nájemce), vytápění administračních vestavků teplovodními radiátory, vytápění skladovacích prostor plynovými infrazářiči

Specifikace dalších jednotlivých energetických zdrojů znečištění ovzduší v celém areálu Komerční zóny a Komerčním areálu a.s. Dobrovíz a jejich spotřeba plynu je bilancována v rozptylové studii (viz příloha č.1 tohoto oznámení) tak, aby byly komplexně vyhodnoceny emisní a imisní vlivy celé Komerční zóny Dobrovíz

|Tepelná ztráta vestavků : |135,0 kW |

B.II.4 Nároky na dopravu a komunikační napojení

Dopravní silniční napojení bude řešeno postřednictvím nově vybudované (zesílené) komunikace, Hostouň - Jeneč, navazující na R 6. Napojení Komerční zóny je připraveno přes nově plánovaný kruhový objezd a navazující obchvat obce Dobrovíz, který je ze značné části v současné době již dokončen.

Veškerá nákladní i osobní doprava je orientována na R 6 – výjimkou může tvořit pouze nekvantifikovatelný nepatrný rozsah osobní dopravy zaměstnanců z obcí situovaných ve směru k R7.

Frekvence dopravy je podrobně specifikována v části B.II.4 oznámení a v návazné části této kapitoly s tím že k zabezpečení části přepravy do skladovacích hal lokality pod tratí bude využíváno železniční dopravy po rekonstruované stávající trati.

Pro neautomobilisty se předpokládá zavedení autobusové linky městské hromadné dopravy ze západního okraje Prahy.

Grafické znázornění napojení na komunikace je patrné z přiloženého výkresu z ÚP obce Dobrovíz (viz část F1).

Frekvence dopravy

S ohledem na možnosti variabilního využití některých objektů ( vedle logistických činností možnost lehké nerušící výroby, administrativních činností event. prodeje užšího sortimentu výrobků bylo v rámci předchozí etapy – oznámení KZD změna 3 -provedeno vyhodnocení maximálního možného pohybu aut a železničních vagonů pro účely posouzení vlivů akustických a emisních v předchozím oznámení uvažováno v cílové etapě s příjezdem a odjezdem cca 370 nákladních automobilů denně, z toho 205 TNA a 165 LNA a příjezdem a odjezdem 4 nákladních vlaků denně po 22 vagonech – celkem tedy 88 vagonů.

Pohyb osobních automobilů se předpokládal ve výši 870 příjezdů a odjezdů osobních automobilů zaměstnanců a návštěvníků .

U této dopravy dojde v rámci posuzovaného záměru Změna Z4 Komerční zóny Dobrovíz ke zvýšení nákladní dopravy o 12 automobilů denně, z toho 7 těžkých nákladních automobilů/ TNA/ a celkový počet nákladních automobilů dosáhne 382 aut denně (z toho 212 TNA/.

Osobní doprava vzroste o celkem 28 aut denně na celkových 898 po dokončení celého areálu.

Železniční doprava se předpokládá beze změny ( celkem 88 vagonů denně)

Tato data jsou uváděna jako maximální po diskusi s investorem a předpokládají uvedení areálu do provozu až po dokončení napojení na komunikaci R 6 – v současné době je potřebný úsek komunikace R 6 již zprovozněn.

Pro neautomobilisty se předpokládá zavedení autobusové linky městské hromadné dopravy ze západního okraje Prahy.

Dle předaných podkladů lze rozložení vyvolané dopravy na nejbližším komunikačním systému specifikovat pro účely vyhodnocení emisních, imisních a akustických vlivů do rozčlenění úseků dle mapového podkladu doloženého v přílohách 1 a 2 tohoto oznámení (rozptylová a akustická studie.) , kde je kvantifikováno těmto úsekům odpovídající rozložení vyvolané dopravy:

Nároky na inženýrské sítě

V rámci výstavby Komerční zóny Dobrovíz – změna Z4 se nepočítá s výjimkou v oznámení uvedených vybudování přípojek s žádnými dalšími nároky na budování či výraznější posílení distribučních sítí mimo areál.

Sadové úpravy

Podle regulativů schváleného ÚP obce Dobrovíz nesmí celková zastavěnost pozemku (vč. ploch zpevněných) přesáhnout 75 %, tj. minimálně 25 % musí být vyčleněno pro zeleň.

Tento požadavek územního plánu a orgánu ochrany přírody je podle současného návrhu zastavovací situace areálu Komerční zóny Dobrovíz po provedení změny Z 4 plněn – podíl zeleně představuje více než 25%.

V dalším stupni dokumentace Komerční zóny Dobrovíz – změna Z4 pro stavební povolení bude předložen projekt ozelenění obchodně skladovací zóny, který bude předložen k posouzení orgánu ochrany přírody Městského úřadu Černošice

Ve smyslu požadavků MěÚ Černošice uplatněných v rámci zjišťovacího řízení předchozího oznámení KZ Dobrovíz - Změny Z3 bude do prostoru vymezeného pro parkovací stání začleněna vysoká zeleň, která přispěje celkovému zlepšení stavu ochrany přírody a ke zlepšení celkového stavu životního prostředí dotčené lokality.

Výsadba zeleně podle vyjádření MěÚ omezí negativní důsledky, které vyplývají z provozu automobilů, ozelenění přispěje ke snížení prašnosti, hluku, ke snížení emisí a omezí zvýšené oteplování území tím, že zajistí zvýšení vlhkosti k zastavění navržené plochy.

Architektonické a barevné ztvárnění objektu nebude narušovat krajinný ráz obce. Barevnost objektů bude řešena v tlumených odstínech světlých barev.

Sadové úpravy budou samostatným stavebním objektem s termínem dokončení nejpozději do doby kolaudačního řízení stavby.

B.III. Údaje o výstupech

1.Ovzduší

Zmapování jednotlivých zdrojů a výpočet emisí do ovzduší, který je v této části proveden a doložen slouží nejen k hodnocení emisních zdrojů a celkového množství produkovaných emisí, ale byl využit zároveň jako nezbytný podklad pro vyhodnocení příspěvků k imisní zátěži v rámci zpracované rozptylové studie firmou ECO-ENVI CONSULT Jičín, RNDr. T. Bajer,CSc a Ing.M.Šára, jejíž výsledky jsou doloženy v části D 1.2.

Vlivy na ovzduší a klima a jsou zároveň interpetovány a vyhodnoceny v části D.1.1. Vlivy na obyvatelstvo.

Výpočet příspěvků k imisní zátěži byl pro dopravu řešen pro NO2, PM10 a benzen jako charakteristické znečištěniny z dopravy a ze spalování zemního plynu.

Pro vyhodnocení příspěvků k imisní zátěži související s dopravou bylo pracováno s  emisními faktory pro rok 2012, které jsou komentovány v následující části rozptylové studie. V souladu s novými legislativními opatřeními MŽP ČR vydalo jednotné emisní faktory pro motorová vozidla tak, aby bylo možné v rámci ČR provádět vzájemně porovnatelné bilanční výpočty emisí z dopravy či hodnocení vlivu motorových vozidel na kvalitu ovzduší. Proto byly emisní faktory určeny pomocí programu MEFA v.02. Pro výpočet emisních faktorů pro motorová vozidla je určen PC program MEFA v.02 (Mobilní Emisní FAktory, verze 2002). Tento uživatelsky jednoduchý program umožňuje výpočet univerzálních emisních faktorů ((g/km – g/km) pro všechny základní kategorie vozidel různých emisních úrovní poháněných jak kapalnými, tak i alternativními plynnými pohonnými hmotami. Program zohledňuje rovněž další zásadní vlivy na hodnotu emisních faktorů – rychlost jízdy, podélný sklon vozovky i stárnutí motorových vozidel. Program MEFA v.02 umožňuje výpočet emisních faktorů pro široké spektrum znečišťujících látek. Zahrnuje jak hlavní složky výfukových plynů, tak i látky rizikové pro lidské zdraví (aromatické a polyaromatické uhlovodíky, aldehydy). Zahrnuty jsou i reaktivní organické sloučeniny, které představují hlavní prekurzory tvorby přízemního ozónu a fotooxidačního smogu (alkeny). Jedná se o následující sloučeniny:

|Anorganické sloučeniny |Organické sloučeniny |

|oxidy dusíku (NOx) |suma uhlovodíků (CxHy) |

|oxid dusičitý (NO2) |methan |

|oxid siřičitý (SO2) |propan |

|oxid uhelnatý (CO) |1,3-butadien |

|tuhé znečišťující látky (PM, PM10) |styren |

| |benzen |

| |toluen |

| |formaldehyd |

| |acetaldehyd |

| |benzo(a)pyren |

Ve výpočtu použité emisní faktory jsou sumarizovány v následujících tabulkách:

|ROK 2012 |

|Typ vozidla |Emisní úroveň |Rychlost (km/h): |Emisní faktor (g/km) |

| | | |NOx |PM10 |Benzen |

|OA |EURO 4 |50 |0,1352 |0,0007 |0,0021 |

|LNA |EURO 4 |50 |0,2694 |0,0418 |0,0015 |

|TNA |EURO 4 |50 |Začátek formuláře |0,0852 |0,0088 |

| | | |Konec formuláře | | |

V rámci posuzovaného záměru byly vyhodnocovány příspěvky k imisní zátěži NO2, PM10 a benzenu jako charakteristických emisí ze spalování zemního plynu a z dopravy.

Výpočet byl řešen pro následující 3 varianty:

Varianta 0 – veškeré procesem EIA schválené aktivity v komerční zóně

Varianta 1 – příspěvek změny Z4 - hala D8

Varianta 2 – výsledný stav po uvedení do provozu všech objektů Komerční zóny a Komerční ho areálu Dobrovíz a.s.

Vstupní podklady a výpočet emisí variantu 0

Bodové zdroje znečištění ovzduší

Specifikace jednotlivých energetických zdrojů znečištění ovzduší je představována objekty D1, D2, D3, D4, D5, D6, D7:

[pic]

Specifikace jednotlivých energetických zdrojů znečištění ovzduší:

HALA „D1“

➢ Výkon – 1,02 MW

➢ FPD – 3 600 hod/rok

➢ Teplota spalin – 700 C

➢ Výška komína – 13,5 m

➢ Průměr zdroje – 0,35 m

➢ Roční spotřeba zemního plynu – 278 000 m3

➢ Emise podle bývalých emisních faktorů

| |Emisní faktor |emise (kg/rok) |

|tuhé znečišťující látky |20 | 5,560 |

|NOx |1920 | 533,760 |

HALA „D2“

➢ Výkon – 1,02 MW

➢ FPD – 3 600 hod/rok

➢ Teplota spalin – 700 C

➢ Výška komína – 13,5 m

➢ Průměr zdroje – 0,35 m

➢ Roční spotřeba zemního plynu – 278 000 m3

➢ Emise podle emisního faktoru

| |Emisní faktor |emise (t/rok) |

|tuhé znečišťující látky |20 | 5,560 |

|NOx |1920 |533,760 |

HALA „D3“

➢ Výkon – 1,68 MW

➢ FPD – 3 600 hod/rok

➢ Teplota spalin – 700 C

➢ Výška komína – 13,5 m

➢ Průměr zdroje – 0,35 m

➢ Roční spotřeba zemního plynu – 462 000 m3

➢ Emise podle bývalých emisních faktorů

| |Emisní faktor |emise (t/rok) |

|tuhé znečišťující látky |20 | 9,240 |

|NOx |1920 |887,040 |

HALA „D4“

➢ Výkon – 1,39 MW

➢ FPD – 3 600 hod/rok

➢ Teplota spalin – 850 C

➢ Výška komína – 15,5 m

➢ Průměr zdroje – 0,35 m

➢ Roční spotřeba zemního plynu – 422 000 m3

➢ Emise podle bývalých emisních faktorů

| |Emisní faktor |emise (t/rok) |

|tuhé znečišťující látky |20 |8,440 |

|NOx |1920 |810,24 |

HALA „D5“

➢ Výkon – 0,71 MW

➢ FPD – 3 600 hod/rok

➢ Teplota spalin – 1400 C

➢ Výška komína – 15,5 m

➢ Průměr zdroje – 0,35 m

➢ Roční spotřeba zemního plynu – 212 000 m3

➢ Emise podle bývalých emisních faktorů

| |Emisní faktor |emise (t/rok) |

|tuhé znečišťující látky |20 | 4,240 |

|NOx |1920 |407,04 |

HALA „D6“

➢ Výkon – 1,51 MW

➢ FPD – 3 600 hod/rok

➢ Teplota spalin – 1400 C

➢ Výška komína – 15,5 m

➢ Průměr zdroje – 0,35 m

➢ Roční spotřeba zemního plynu – 495 000 m3

➢ Emise podle bývalých emisních faktorů

| |Emisní faktor |emise (t/rok) |

|tuhé znečišťující látky |20 | 9,900 |

|NOx |1920 |950,40 |

HALA „D7“

➢ Výkon – 0,95 MW

➢ FPD – 3 600 hod/rok

➢ Teplota spalin – 1400 C

➢ Výška komína – 15,5 m

➢ Průměr zdroje – 0,35 m

➢ Roční spotřeba zemního plynu – 319 000 m3

➢ Emise podle bývalých emisních faktorů

➢

| |Emisní faktor |emise (t/rok) |

|tuhé znečišťující látky |20 |6,380 |

|NOx |1920 |612,48 |

Dále je ve výpočtu zohledněn Komerční areál a.s. Dobrovíz (hala č.10) s následujícími parametry:

HALA č.10 (Komerční areál a.s. Dobrovíz)

➢ Výkon – 0,7 MW (2x DE DIETRICH C 610 Eco)

➢ FPD – 3 600 hod/rok

➢ Teplota spalin – 700 C

➢ Výška komína – 15,5 m

➢ Průměr zdroje – 0,35 m

➢ Roční spotřeba zemního plynu – 195 000 m3

➢ Emise podle emisního faktoru.:

| |Emisní faktor |emise (kg/rok) |

|tuhé znečišťující látky |20 | 3,9 |

|NOx |1920 | 374,4 |

Situování haly č.10 je patrné z následujícího obrázku:

[pic]

Liniové zdroje znečištění ovzduší

Doprava v rámci celkové komerční zóny je řešena na následujících úsecích komunikací a představuje veškeré vyvolané nároky související :

|úseky dopravy |OA/24 hod |LNA/24 hod |TNA/24 hod |celkem/24 hod |

|Úsek 1 |1676 |327 |420 |2423 |

|Úsek 2 a |110 |30 |50 |190 |

|Úsek 2 |209 |48 | 59 | 316 |

|Úsek 2 b |0 |0 |0 |0 |

|Úsek 3 |1357 |249 |306 |1912 |

|Úsek 4 |976 |202 |259 |1437 |

|Úsek 5 |174 |33 |40 | 247 |

|Úsek 6 |889 |186 |239 |1314 |

|Úsek 7 |546 |124 |161 |831 |

|Úsek 8 |343 |62 |78 |483 |

Tab. Bilance emisí

| |NOx |PM10 |Benzen |

|Úseky |

| |g/km |

| |NOx |Benzen |

|Lokotraktor |29,8685 |0,1004 |

Ve výpočtu je zohledněn pohyb na železniční vlečce představovaný 4 pohyby vlakové soupravy s průměrným počtem 22 vagonů, tedy celkem 88 vagonů. Bilance emisí ze železniční dopravy je patrná z následujícího přehledu.

Tab.: Emise ze železniční dopravy

| |NOx |benzen |

|Komunikace |g/m.s-1 |kg/km.den-1 |t/km. rok-1 |g/m.s-1 |kg/km.den-1 |t/km. rok-1 |

Plošné zdroje znečištění ovzduší

Plošnými zdroji znečištění ovzduší budou parkoviště provozovaná v rámci Komerční zóny. Ve výpočtu jsou uvažována parkoviště dle následujícího schématu:

P u haly 3 P mezi halami 2a3 P u haly 1 P u hal 1 a 2

[pic]

|P u haly 5 a 7 |P u haly 7 |P mezi halami 4 a 6 |P u haly 6 P kamionů P u haly 4 |

Uvažovány jsou následující pohyby na parkovacích plochách:

OA LNA TNA

P U HALY 1 28 9 11

P U HAL 1 A 2 136 23 24

P MEZI HALAMI 2A3 160 38 42

P U HALY 3 120 24 22

P U HALY 4 146 18 23

P KAMIONů - - 22

P MEZI HALAMI 4 A 6 470 89 127

P u haly 6 336 43 48

P u haly 5 a 7 102 62 66

P u haly 7 4 24 25

Pro výpočet sumy emisí z plošného zdroje byl pro volnoběh použit předpoklad : 1 minuta volnoběhu = ujetí 1 km. Na základě uvedeného předpokladu při uvažovaném pohybu automobilů a době volnoběhu 30 sekund na jeden pohyb lze sumarizovat následující sumu emisí při použití emisních faktorů roku 2010:

TAB. BILANCE EMISÍ

| |NOx |PM10 |Benzen |

|Plošné zdroje |g.s-1 |kg.den-1 |t.rok-1 |

|Úseky |g.s-1 |kg.den-1 |

|tuhé znečišťující látky |20 | 0,94 |

|NOx |1920 | 90,24 |

Situování haly D8 je patrné z následujícího obrázku:

[pic]

Liniové zdroje znečištění ovzduší

Doprava v rámci haly D8 je řešena na následujících úsecích komunikací:

|úseky dopravy |OA/24 hod |LNA/24 hod |TNA/24 hod |celkem/24 hod |

|Úsek 1 |56 |10 |14 |80 |

|Úsek 2 a |0 |0 |0 |0 |

|Úsek 2 |28 |5 |7 |40 |

|Usek 2b |28 |5 |7 |40 |

|Úsek 3 |0 |0 |0 |0 |

|Úsek 4 |0 |0 |0 |0 |

|Úsek 5 |0 |0 |0 |0 |

|Úsek 6 |0 |0 |0 |0 |

|Úsek 7 |0 |0 |0 |0 |

|Úsek 8 |0 |0 |0 |0 |

Tab. Bilance emisí

| |NOx |Benzen |PM10 |

|Úseky |g/m.s-1 |kg/km.den-1 |t/km. rok-1 |

|Úseky |g.s-1 |kg.den-1 |t.rok-1 |g.s-1 |

|Úsek 1 |1732 |370 |474 |2576 |

|Úsek 2 a |110 |30 |50 |190 |

|Úsek 2 |237 |53 |66 |356 |

|Usek 2b |28 |5 |7 |40 |

|Úsek 3 |1357 |282 |346 |1985 |

|Úsek 4 |976 |235 |296 |1507 |

|Úsek 5 |174 |0 |0 |174 |

|Úsek 6 |889 |186 |239 |1314 |

|Úsek 7 |546 |124 |161 |831 |

|Úsek 8 |343 |62 |78 |483 |

Tab. Bilance emisí

| |NOx |PM10 |Benzen |

|Úseky |g/m.s-1 |kg/km.den-1 |t/km. rok-1 |

|08 01 11 |Odpadní barvy a laky obs. org. rozp./NL |N |A1 |

|08 01 12 |Jiné odp. barvy a laky neuvedené pod 080111 |O |A1 |

|15 01 01 |Papírové a lepenkové obaly |O |A1 |

|15 01 02 |Plastové obaly |O |A1 |

|15 01 03 |Dřevěné obaly |O |A1 |

|15 01 06 |Směsné obaly |O |A1 |

|15 01 10 |Obaly obsahující zbytky nebezpečných látek nebo obaly těmito|N |A2 |

| |látkami znečištěné | | |

|15 02 02 |Absorpční činidla, filtr. materiály, čistící tkaniny a |N |A2 |

| |ochranné oděvy znečištěné nebezpečnými látkami | | |

|15 02 03 |Absorpční činidla filtr. materiály, čistící tkaniny a |O |A1 |

| |ochranné oděvy neuvedené pod 150202 | | |

|17 01 07 |Směsi nebo oddělené frakce betonu, cihel a tašek neuvedené | | |

| |pod č.170106 |O |A1,A2 |

|17 02 01 |Dřevo |O |A1 |

|17 02 02 |Sklo |O |A1 |

|17 02 03 |Plasty |O |A1 |

|17 03 02 |Asfaltové směsi neuvedené pod č.170301 | | |

| | |O |A1 |

|17 04 05 |Železo a ocel |O |A1 |

|17 04 11 |Kabely neuvedené pod č. 170410 |O |A1 |

|17 05 04 |Zemina a kamení neuvedené pod č.170503 | |A1 |

| | |O | |

|17 06 04 |Izolační materiály neuvedené pod č. 170601 a 170603 | |A1 |

| | |O | |

|17 08 02 |Stavební materiály na bázi sádry neuvedené pod č. 170801 | | |

| | |O |A1,A2 |

|17 09 04 |Směsné stavební a demoliční odpady neuvedené pod | | |

| |č.170901,170902 a 170903 |O |A1,A2 |

|20 01 21 |Zářivky a jiný odpad obsahující rtuť | | |

| | |N |A1 |

|20 03 01 |Směsný komunální odpad | | |

| | |O |A2 |

|20 03 04 |Kal ze septiků a žump, odpad z chemických toalet | | |

| | |O |A2 |

A1 – využití /recyklace, palivo a pod. /

A2 – likvidace /skládkování, předání oprávněné organizaci/

S ohledem na charakter terénu a způsob zakládání lze předpokládat relativně významný rozsah terénních úprav a lze předpokládat, že část zeminy z výkopových základových prací bude využita pro terénní úpravy a další část využita v širším území okolí Dobrovíze či odvezena na určenou skládku.

Veškeré zeminy a hlušiny s výjimkou orniční vrstvy, pokud nejsou využity při vlastní stavbě, jsou odpadem ve smyslu zákona č. 185/2001 Sb.,

o odpadech, proto je nezbytné nakládat s nimi pouze v souhlasu se citovaným zákonem a prováděcími vyhláškami (jedná se zejména o vyhlášku č. 383/2001 Sb,

o podrobnostech nakládání s odpady, v platném znění a vyhlášku č. 294/2005 Sb.,

o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu).

Přesná kubatura hrubých terénních úprav a výkopů bude zpracována až na úrovni řešení projektové dokumentace.

Odpady vznikající při provozu:

S ohledem na charakter provozu budou hlavní odpady představovat :

|Kód |Název odpadu | Kategorie |Nakládání |

|13 02 08 |Jiné motorové, převodové a mazací oleje |N | |

| | | |A1 |

|13 05 02 |Kal z odlučovače olejů |N |A 1/A2 |

|13 05 03 |Kal z lapáků nečistot |N |A2 |

|15 01 01 |Papírové a lepenkové obaly |O |A1 |

|15 01 03 |Dřevěné obaly |O |A1 |

|15 01 10 |Obaly obsahující zbytky nebezpečných látek nebo obaly těmito|N |A2 |

| |látkami znečištěné | | |

|15 01 06 |Směsné obaly |O |A 1 |

|15 02 02 |Absorpční činidla, filtrační materiály, čisticí tkaniny a |N |A2 |

| |ochranné oděvy znečištěné nebezpečnými látkami | | |

|20 01 01 |Papír a lepenka |O |A1 |

|20 01 02 |Sklo |O |A1 |

|20 01 39 |Plasty |O |A1 |

|20 01 08 |Biologicky rozložitelný kuchyňský odpad |O |A2 |

|20 01 21 |Zářivky a jiný odpad obsahující rtuť |O |A1 |

Při nakládání s odpady musí organizace zejména:

při své činnosti předcházet vzniku odpadů, omezovat jejich množství a nebezpečné vlastnosti, dále musí přednostně odpady využívat

plnit povinnost přednostně materiálové využití odpadů před jiným využitím odpadů např. energetické teprve potom se uvažuje o jejich odstranění

při posuzování způsobu odstranění odpadů má vždy přednost způsob, který je šetrnější k životnímu prostředí. Odstraňování uložením na skládku je možné jen v tom případě, že jiný způsob není dostupný nebo by přinášel riziko ohrožení životního prostředí

k převzetí odpadu je oprávněna pouze právnická nebo fyzická osoba, která je provozovatelem zařízení k využití nebo odstranění nebo ke sběru nebo k výkupu určeného druhu odpadu

Provozovatel obchodně skladové zóny je povinen zpracovávat plán odpadového hospodářství a požádat o povolení k nakládání s nebezpečným odpadem a to v souladu s § 16, odst. 3, zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a v rozsahu daném § 2, vyhlášky MŽP ČR č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady.

Při nakládání s nebezpečnými odpady je třeba dodržet následující zásady:

-shromažďovací prostředky musí být odlišné od jiných nádob používaných ke skladování nebo shromažďování ostatních odpadů

-musí být zabezpečeny před atmosférickými vlivy

-na shromažďovacím prostředku musí být název odpadu, katalogové číslo a jméno a příjmení osoby odpovědné za obsluhu a údržbu shromažďovacího prostředku

Odpady vznikající při havárii či likvidaci provozu a stavby

V případě likvidace stavby a jejího provozu, která přichází v úvahu prakticky po ukončení fyzické životnosti stavby, v daném případě zhruba po 30 letech ( za předpokladu řádné údržby a řádných oprav včetně inovace technologie) by investor postupoval podle zásad platného stavebního zákona a zákona o odpadech. Případná havárie, která je u daného typu stavby nepravděpodobná viz část 5 Rizika havárií.

O množstvích a druzích odpadů, které by v takovém případě vznikly, lze pouze spekulovat, proto nejsou dále specifikovány. Charakter stavby i provozu však nepředpokládá vznik nebezpečných odpadů či odpadů, jejichž likvidace by byla problematická.

4. Hluk,vibrace a záření

4.1. Hluk

Pro potřeby tohoto oznámení byla firmou EKO-ENVI-Consult Jičín zpracována akustická (hluková studie), která komplexně vyhodnocuje akustické vlivy posuzované stavby a která je v kompletním znění doložena v příloze č.2 tohoto oznámení.

Výsledky této studie jsou podrobně diskutovány v části D – Vlivy na obyvatelstvo tohoto oznámení – dále jsou uvedeny základní výsledky výpočtů akustické studie.

Zpracovatel akustické studie, firma ECO-ENVI-CONSULT, je nositelem licence na program HLUK+.

Výpočet akustické zátěže hodnotící provoz posuzovaného záměru byl řešen v následujících variantách:

Varianta 1 – příspěvek posuzované haly „D8“

Varianta 2 – výsledný stav po uvedení do provozu všech objektů Komerční zóny a Komerční ho areálu Dobrovíz a.s. včetně haly „D“ - změna Z4

Výpočtové oblasti a výpočtové body

Stávající i očekávaný stav akustické situace v území byl řešen dle podkladů objednatele v 1 výpočtové oblasti celkem pro 4 výpočtové body, které jsou specifikovány v příslušné kapitole předkládaného materiálu.

Pro výpočet akustické situace v zájmovém území byl použit programový produkt HLUK+, verze 8.26, který umožňuje výpočet hluku ve venkovním prostředí generovaného dopravními i průmyslovými zdroji hluku v území. Vyhodnocení vývoje akustické situace v zájmovém území bylo posouzeno celkem pro 4 výpočtové body, reprezentující stávající i očekávanou nejbližší obytnou zástavbu v okolí zájmového území. Vstupní podklady pro výpočet jakož i situování výpočtových bodů je patrné z úvodní části předkládané akustické studie.

Výsledky výpočtů pro etapu výstavby a pro provoz v denní a noční době jsou sumarizovány v následujících tabulkách.

Tab.: Výsledky výpočtů – porovnání variant - den

|Výp. bod |výška (m) |Laeq (dB)/ |Laeq (dB)/ |

| | |Varianta 1 |Varianta 2 |

| | |D |P |C |D |P |C |

|1 |6 |24,6 |28,8 |30,2 |44,1 |29,9 |44,3 |

|1 |3 |17,2 |14,1 |18,9 |38,3 |34,1 |39,7 |

|2 |6 |17,3 |17,0 |20,1 |38,4 |34,5 |39,9 |

|2 |3 |11,6 |11,1 |14,4 |37,0 |29,2 |37,7 |

|3 |6 |11,9 |13,2 |15,6 |37,2 |29,6 |37,9 |

|4 |3 |27,7 |25,5 |29,7 |40,6 |29,1 |40,9 |

|4 |6 |27,7 |24,9 |29,5 |40,7 |29,1 |41,0 |

Tab.: Výsledky výpočtů – porovnání variant - noc

|Výp. bod |výška (m) |Laeq (dB)/ |Laeq (dB)/ |

| | |Varianta 1 |Varianta 2 |

| | |D |P |C |D |P |C |

|1 |3 |8,5 |13,3 |14,5 |29,6 |28,7 |32,2 |

|2 |6 |8,7 |15,9 |16,7 |29,8 |30,0 |32,9 |

|2 |3 |3,0 |10,1 |10,8 |27,7 |29,2 |31,5 |

|3 |6 |3,3 |12,0 |12,0 |27,9 |29,6 |31,8 |

|4 |3 |19,1 |25,3 |25,3 |32,1 |27,3 |33,3 |

|4 |6 |19,1 |24,6 |24,6 |32,2 |27,2 |33,4 |

Z výsledků výpočtů vyplývá, že příspěvky z provozu uvažované haly D„8“ v denní ani noční době nemohou ovlivnit základní hygienické limity pro denní i noční dobu. Ve výhledovém stavu při zhodnocení všech již odsouhlasených aktivit v rámci komerční zóny včetně haly D„8“ lze taktéž vyslovit závěr, že ani v noční ani v denní době nedojde v souvislosti s provozem Komerční zóny Dobrovíz – Změna Z4 k překračování základních hygienických limitů hluku pro noční i denní dobu.

Z hlediska vývoje změn v akustické situaci zájmového území lze tedy záměr označit za možný.

Přitom je třeba mít na zřeteli, že rozhodující složkou akustické zátěže území je hluk z letecké dopravy ( V současné době je autorem předkládané hlukové studie RNDr. Bajerem zabezpečováno zpracování nové kompletní hlukové situace letiště Ruzyně a jeho okolí v rámci dokumentace EIA Rozšíření letiště Ruzyně, jejímž zpracováním je pověřen.

V současné době nelze předběžné výsledky prezentovat – bude možné až po kompletním zpracování a projednání uvedené dokumentace).

4.2.Vibrace

U technologického zařízení nebude docházet k nežádoucím vibracím.

Může zde docházet k dílčím vibracím pouze u těžké nákladní dopravy, které se přenáší pouze do nejbližšího okolí na těžkou dopravu náležitě dimenzovaných komunikací a s ohledem na velice nízkou frekvenci dopravy nemůže představovat významnější negativní faktor.

4.3. Záření radioaktivní a elektromagnetické

V celém areálu nebudou instalována žádná zařízení, která by mohla být zdrojem radioaktivního či ionizujícího záření.

Při výstavbě nebudou použity materiály, u nichž by se účinky radioaktivního záření daly očekávat.

Radonové riziko z podloží je hodnoceno v následující části oznámení. Hodnocení je provedeno orientačně na základě mapy radonového rizika ČGÚ Praha (viz část F1). Podle této mapy se lokalita staveniště nachází v oblasti se středním radonovým rizikem ).

Trafostanice jako nevýznamný zdroj elektromagnetického záření je umístěna tak, že nemůže v žádném případě negativně ovlivnit ani pracovníky areálu ani obsluhu tohoto areálu. Výkonné zdroje EM záření (vysílače ap.) se nepředpokládají.

Objekty se nebudou nacházet ani v oblasti působení zdrojů vysokých či velmi vysokých frekvencí.

Použití radioaktivních zářičů lze předpokládat v laboratorních přístrojích a jedná o přístroje běžně dostupné a k používání hygienicky schválené.

Použití otevřených radioaktivních zářičů (tzv. markery) ve výrobě ani při výstavbě se nepředpokládá.

5. Rizika havárií vzhledem k navrženému použití látek a technologií

Rizika vzniku havárií

S ohledem na charakter výstavby a charakter činností v areálu Komerční zóny Dobrovíz změna Z4 nejsou rizika havárií s vážnějšími důsledky na životní prostředí a zdraví obyvatel ani po jeho posuzovaném rozšíření příliš pravděpodobná.

Zcela vyloučeno je skladování a nakládání se zvláště nebezpečnými vybranými chemickými látkami, záměr tedy nepodléhá opatřením dle zák.č.353/1999 o prevenci závažných havárií způsobených vybranými chemickými látkami a chemickými přípravky

Provoz areálu Komerční zóny Dobrovíz s ohledem na skutečnost, že se jedná o skladový a administrativní komplex s nerušící výrobou, sám o sobě není pro životní prostředí rizikový, jediným rizikovějším faktorem je provoz parkovišť a proto jsou již v rámci oznámení navržena opatření k minimalizaci rizik.

Rizika poškození nebo ohrožení životního prostředí lze specifikovat zhruba v rozsahu a počtu pravděpodobnosti takto:

únik látek škodlivých vodám z odstavených vozidel

riziko úniku látek škodlivých vodám a látek škodlivých zdraví při havárii v dopravě

ztráta efektu předčištění (havárie lapolu) technickou závadou nebo z nedbalosti, únik škodliviny

vznik požáru objektu

Popsaná rizika úniků lze minimalizovat běžnými opatřeními a dodržováním obecně závazných předpisů, normativů a manipulačních a havarijních řádů. Speciální preventivní nebo bezpečnostní opatření (varovné systémy ap.) nejsou nutná.

Rizika jsou soustředěna zejména na tyto cílové objekty:

podzemní voda,

ovzduší

povrchová voda

zaměstnanci areálu

Vzhledem k pozici vůči obytné zástavbě obce a počtu obyvatel je riziko ohrožení obyvatelstva nízké a to i v případě mimořádné události. Za běžných okolností lze riziko ohrožení zdraví obyvatel (včetně zaměstnanců) označit za velmi nízké.

Dopady na okolí

Možná rizika havárií jsou v počtu pravděpodobnosti obvyklá v objektech obdobného charakteru, nevyžadují proto speciální preventivní opatření, kromě obvyklých (zpracování provozních a manipulačních řádů, havarijních řádů, požární prevence).

Následky eventuelních havárií by měly pouze lokální charakter, většinou omezený na areál Komerční zóny Dobrovíz a jeho bezprostřední okolí. Riziko ohrožení obyvatelstva je poměrně nízké a lze je uvažovat pouze v případě mimořádné události.

Markantní dopady na obyvatelstvo nejbližší obytné části obce Dobrovíz nebo ohrožení některé ze složek životního prostředí rozsáhlejšího charakteru lze i v případě popsaných potencionálních typů havárií vyloučit.

Jejich předpokládané poměrně malé následky jsou likvidovatelné běžnými prostředky, lokálně dostupnými, respektováním požadavků platných předpisů a normativů při výstavbě a provozu.

Riziko rozsáhlejšího poškození složek životního prostředí nastává prakticky pouze v případě mimořádné události zejména požáru či ztrátě předčistícího efektu lapolu. Za největší riziko lze v tomto případě označit možnost emisí škodlivin do ovzduší či kontaminaci zdrojů podzemních vod únikem látek škodlivých vodám.

V případě havarijních situací menšího rozsahu je míra rizika přijatelná, neboť existuje možnost účinného sanačního zásahu.

Prevence havárií

V prevenci se předpokládá dodržování předpisů bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, požárních předpisů, provozních a manipulačních řádů zařízení a strojů, dodržování postupů a pokynů výrobců používaných materiálů.

Prevence havárií v dopravě spočívá v organizačním zvládnutí vnitro areálové nákladní dopravy a dodržováním dopravního značení a pokynů pověřených osob. V daném případě toto s ohledem na velice nízkou frekvenci dopravy nebude činit problémy.

V areálu musí být k dispozici prostředky pro likvidaci běžných úniků a úkapů pohonných hmot nebo jiných látek škodlivých vodám.

Riziko úniků škodlivin z odstavené techniky je nutno předcházet pravidelnými prohlídkami technického stavu vozidel.

Jako technická preventivní opatření je nutno uvést vyspádování kontaminovaných zpevněných ploch do dešťových kanalizačních vpustí a jejich odvodnění přes lapol. Tím je minimalizováni riziko úniku škodliviny mimo zpevněné živičné plochy i riziko průniku kontaminantu do podzemních vod.

Pokud se týká chemických látek, jejich skladování ani manipulace s nimi, v rámci areálu Komerční zóny Dobrovíz je možné, ale je třeba postupovat v souladu s platnou českou legislativou v tomto oboru a zabezpečit příkazem ředitele areálu (objektu) nakládání s chemickými látkami a přípravky a výkon funkce autorizované osoby pro nakládání s nimi.

V tomto příkazu by musely být stanoveny hlavní zásady nakládání s chemickými látkami a přípravky, jejich základní vlastnosti, základní povinnosti vedení Komerční zóny Dobrovíz a autorizované osoby včetně zásad skladování, prevence havárií a povinnosti všech zaměstnanců při nakládání s chemickými látkami.

Zcela vyloučeno je skladování a nakládání se zvláště nebezpečnými vybranými chemickými látkami a posuzovaný záměr tedy nepodléhá opatřením podle zák.č.353/1999 o prevenci závažných havárií způsobených vybranými chemickými látkami a chemickými přípravky.

C. ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ

C. 1. Výčet nejzávažnějších environmentálních charakteristik dotčeného území

a)dosavadní využívání území a priority jeho trvale udržitelného využívání

Přírodní prostředí širšího zájmového území Dobrovíze a okolí vykazuje známky poměrně značného strukturního a funkčního zjednodušení, zapříčiněného zejména výraznými intenzifikačními zásahy do nelesní krajiny v průběhu 60. - 80. let (zornění cca 80% i více, odvodnění původních luk, relativně vysoká míra upravenosti malých vodotečí (místní vodoteč, Dolanský potok).

Pro k.ú. Dobrovíz lze doložit velmi nízký koeficient ekologické stability, daný zejména velkými výměrami intenzivně využívaných polí, které jsou jen lokálně prokládány místními mírnými terénními depresemi či elevacemi.

Lesnatost území kolem Dobrovíze je velmi nízká a celkově je pro k.ú. Dobrovíz je možno doložit nepříliš hodnotný krajinný reliéf, s relativně nevýraznou vertikální členitostí, místy porušenou výchozy podloží.

Dominantními prvky krajinného rázu jsou především větší polní celky, dále pak liniové prvky doprovodných stromořadí podél silnic, liniové prvky inženýrských sítí, upravených vodotečí a železniční trať.

Jde o území, jehož průvodní krajinný ráz s převládajícím charakterem strukturní mozaiky drobnějšího měřítka je však výrazně narušen zcelením pozemků do velkých honů orné půdy, spojený s redukcí liniových prvků mezí, úvozů a polních cest.

Z hlediska širších územních souvislostí je příznačná relativně malá vertikální členitost krajiny. Tento krajinný fenomén je dán geologicko – geomorfologickými aspekty řešeného území a krajiny. Z toho pohledu je velmi obtížně vymezení krajinných dominant.

Z hlediska ovlivnění krajinného rázu jde o rozšíření zón s velkoplošnou zástavbou v návaznosti na stávající halovou výstavbu, jde tedy rozšíření urbanizace krajiny způsobem, který je v nejbližším území již v omezenějším měřítku zastoupen.

Krajinný ráz je však velmi subjektivně pojatá charakteristika a v současné době se vedou odborné diskuse o jejím materiálním uchopení. Přesto je na tomto místě (alespoň na úrovni stávajících znalostí) se pokusit uchopit danou problematiku a alespoň rámcově zhodnotit (byť subjektivně) danou lokalitu.)

|Krajinná složka |Její vizuální projev |Význam |

|Orná půda ( plochy) |Silně negativní |4 |

|Solitérní zeleň ( ter. elevace) |Středně pozitivní |2 |

|Liniové pásy zeleně |Středně pozitivní |2 |

|Voda ( potoky) |Pozitivní |1 |

|Voda (plochy) |Pozitivní |1 |

|Nejbližší sídlo |Středně pozitivní |2 – 3 |

|Nejbližší urbární ekosystém |Středně negativní |4 |

|Nejbližší liniová stavba |Středně negativní |3 – 4 |

|Vedení vysokého napětí |Středně negativní |3 – 4 |

Vysvětlivky:

Vizuální projev je hodnocen 6 – ti bodovou škálou v rozsahu negativní – pozitivní a u každé kategorie ještě upřesněním „Silně – středně – málo“. Kategorie „Význam“ je hodnocena z hlediska tzv. zapojení do krajiny“..

1 – Nejlepší, nejvýznamnější pro danou krajinu ( z hlediska širších územních souvislostí)

5 – Absolutně nevyhovující pro danou lokalitu

Především je třeba z hlediska dalšího zabezpečení udržitelného rozvoje bezpodmínečně dodržet regulativy, stanovené územním plánem ve vztahu zastavěná plocha a plocha zeleně (přípravné práce na zakázce uvádí cca 25,6 % podíl zelených ploch (schválený ÚP obce Dobrovíz požaduje 25%) u výstavby Komerční zóny Dobrovíz a další opatření, navržená v rámci tohoto oznámení (v dalším stupni projektové dokumentace vypracovat projekt sadových úprav areálu a projednat jej s MěÚ Černošice RŽP – oddělením ochrany přírody a další dále uvedené zásady).

b) relativní zastoupení, kvalita a schopnost regenerace přírodních zdrojů

Ve vlastním zájmovém území výstavby se takové prvky a zdroje nenacházejí, poněvadž stavba je celým svým rozsahem navrhována na pozemcích, které jsou součástí zemědělského půdního fondu a byly využívány dlouhodobě k intenzivní rostlinné velkovýrobě – především k pěstování obilovin.

Celé okolí posuzované stavby má již urbanizovaný ráz – blízký rozsáhlý areál Letiště Praha – Ruzyně, dále navazující areály, zejména areál Algidy a Cargo Sped, na jihu výrazné areály TC Hoedlmayr a Garden Centra Jeneč.

Určité ohrožení nivních ekosystémů nebo stanovišť povrchových vod je možno uvažovat pouze při technologické nekázni či havárii (viz v příslušné části oznámení).

V prostoru posuzovaného území se nenacházejí ložiska surovin a nejsou dotčeny zájmy chráněné zákonem č. 439/1992 Sb, v platném znění (horní zákon).

Nejblíže a zcela mimo vlivy leží ve východní části širšího území mezi Jenčí a Hostivicemi v části zvané Jeneček dobývací prostor hliniště a cihlářských surovin .

Tento prostor je zcela mimo posuzované území a posuzovaná výstavba se s ním v žádném případě nedostává do konfliktu(viz doložení na mapě v části F).

c) schopnost přírodního prostředí snášet zátěž se zvláštní pozorností na:

Územní systém ekologické stability

Nově navrhované prvky systému ekologické stability, rozpracované ve schváleném ÚPSÚ Dobrovíz/ Ing. arch.Mejsnarová a Ing.arch.Hadravová 1996 / již byly částečně koncipovány s ohledem na vymezení průmyslové a skladovací zóny.

Při zpracování a schvalování změny č.1 ÚPSÚ Dobrovíz v prosinci 2000 byly navrženy a následně schváleny změny průběhu některých prvků ÚSES – koncepce zeleně měněna nebyla.

Územím probíhá regionální biokoridor s regionálním biocentrem na hranicích obcí Hostouň a Dobrovíz. Biokoridor byl v ÚPNSÚ navržen jako lokální, v současné době je upřesněn dle UTP ČR z 1.7.1997 a následně podle generelu okresu Praha – západ.

RBK je registrován pod číslem RK 1141, biocentrum RBC 1844.

Vzhledem k upřesnění trasy silnice R 6 v jižní části obce, byl změněn průběh LBK od hřbitova podél silnice na Hostouň (větrolam) k Dobrovízkému potoku. Je vypuštěna nová trasa podél silnice R6 a rychlodráhy.

Návrh změn ÚSES ve změně ÚP č.1.:

[pic]

[pic]

Žádná z uvedených koster ekologické stability není posuzovanou výstavbou dotčena čí ohrožena. Stejně tak nejsou ovlivněny ani interakční prvky.

Se záměrem zvýšit podíl zeleně v řešeném území je navrženo vysázet doprovodnou ochrannou zeleň podél navržených komunikací a podél polních cest, které již v území existují.

Zachování a respektování všech těchto prvků ÚSES je zejména v oblasti katastru obce Dobrovíz nezbytné, neboť se jedná o krajinu výrazně zdeformovanou nepřiměřenou přeměnou všech příznivých ploch (luk, mezí, remízků, cest) na ekologicky málo stabilní ornou půdu.

V tomto kontextu jsou řešeny i dopady vlivů stavby a zčásti i dále uvedená opatření, navrhovaná k eliminaci a kompenzaci vlivů na prostředí.

Zvláště chráněná území, území přírodních parků a významné krajinné prvky

V nejbližším bezprostředním okolí ve styku se staveništěm se nenachází žádné zvláště chráněné území, chráněné podle zákona č. 114/92 Sb. o ochraně přírody a krajiny.

V širším okolí obce Dobrovíz se vyskytují některá chráněná území / PP - přírodní památka - Číčovický kamýk a PP Kněživka/, která však nebudou potencionálními vlivy stavby s ohledem na jejich umístění /za silnicí I. třídy/ a vzdálenost a emisní nevýznamnost posuzované stavby zasažena.

Ve smyslu zákona ČNR č. 114 Sb. ze dne 19. února 1992 o ochraně přírody a krajiny, jehož účelem je přispět k udržení a obnově přírodní rovnováhy v krajině, k ochraně rozmanitosti forem života, přírodních hodnot a krás a k šetrnému hospodaření s přírodními zdroji jsou v neposlední řadě vedle zvl. chráněných částí přírody vymezeny i některé další základní pojmy a to především ÚSES, VKP a dále planě rostoucí rostlina a volně žijící živočich.

V daném případě je možno konstatovat, že posuzovanou stavbou nebudou zasaženy ani jinak negativně ovlivněny ani nejbližší prvky systému ekologické stability - v daném případě jak funkční biokoridor Dobrovízského potoka o š. 15m s návrhem krajinné přírodní zóny o šíři 25m od břehové čáry, tak biokoridor východně od Dobrovíze.

Nově navrhované prvky systému ekologické stability, rozpracované ve schváleném ÚPSÚ Dobrovíz/ Ing. arch.Mejsnarová a Ing.arch.Hadravová 1996 / a a Urbanistické studii průmyslové zóny Dobrovíz jsou již koncipovány s ohledem na vymezení průmyslové a skladovací zóny a jsou ve vztahu k posuzované výstavbě bezkolizní.

Území historického, kulturního nebo archeologického významu

Velice pěkně charakterizuje historický význam Dobrovíze internetová webová stránka obce, kde se uvádí:

„Jihozápadně od Středokluk jest ves Dobrovíz.Ve vsi této, která se r.1238 klášteru Zderazskému od Všebora Hrabišice dostala, postavena jest za vlády klášterské tvrz,“ píše August Sedláček c.k. konservátor a gymnasijní profesor v VIII. Díle svých Hradů, zámků a tvrzí království českého, jehož třetí vydání vyšlo v roce 1996. Text končí větou: „Dobrovíz držena napřed k Buštěhradu a byvší potom k dědictví prodána, ke Středoklukům.“ Na toto období navázal v roce 1932 ředitel I. Čsl. Stát. reálky v Plzni, Dr. Josef Pospíšil v knize Středokluky – panství a obec.

PÍšE: „V DOBROVÍZI STÁLO R. 1777 28 čÍSEL A DOMEK OBECNÍ, V 1789-1796 JEST JIž VšAK NAPOčTENO 43, COž ZNAMENÁ PřÍRUSTEK VELMI ZNAčNÝ…“ A DÁLE: „V DOBROVÍZI JAKO NEJZÁMOžNěJšÍ VSI STřEDOKLUCKÉHO PANSTVÍ BYLI TEHDY TÉMěř SAMÍ SEDLÁCI…“.

PO DVOU STECH LETECH, KDYž SE PODÍVÁME DO SOUBORU TURISTICKÝCH MAP TÉ DOBY – PřESNě V ROCE 1977 – NENAJDETE VE STRUčNÉM TURISTICKO-VLASTIVěDNÉM OBSAHU O DOBROVÍZI ANI HOLOU VěTU… Až V ROCE 1992 SE TURISTICKÉ MAPě VYDANÉ VE SPOLUPRÁCI KLUBU čESKÝCH TURISTů S VOJENSKÝM KARTOGRAFICKÝM ÚSTAVEM OBJEVUJÍ NOVÉ INFORMACE: „VESNICKÁ PAMÁTKOVÁ REZERVACE (V NÁVRHU) – řADA POZDNě BAROKNÍCH STATKů Z DOBY KOLEM R.1800 Až DO POL. 19. STOL. (ZEJMÉNA čP. 5 A 27). BAROKNÍ KAPLE P. MARIE Z 2. TřETINY 18. STOL.“. VE 38. SVAZKU TURISTICKÉHO PRůVODCE – OKOLÍ PRAHY (ZÁPAD), VYDANÉHO NAKLADATELSTVÍM OLYMPIA V ROCE 1990 NAJDETE PATNÁCT řÁDEčEK O OBCI.

TěMTO PRVNÍM VLAšTOVKÁM VšAK JIž PřEDCHÁZEL ZÁJEM PAMÁTKOVÉHO ÚSTAVU STřEDNÍCH ČECH V PRAZE, KTERÝ OBJEDNAL STAVEBNě HISTORICKÝ PRůZKUM OBCE V ROCE 1986. PROVEDL JEJ ING. ARCH. JIřÍ ŠKABRADA. VE ZPRÁVě UVÁDÍ: „V OBDOBÍ KLASICISMU NABYLA STAVEBNÍ TVÁřNOST TU PODOBU, KTERÁ JEJÍ RÁZ URčUJE DODNES. Z TÉ DOBY SE TAKÉ DOCHOVALA NEJVěTšÍ čÁST „PAMÁTKOVÉHO FONDU“ VSI. STAVBY, ZDěNÉ Z OPUKY JSOU VšECHNY PATROVÉ…“ JIž V ROCE 1989 BYLO VYHLÁšENO (USNESENÍM ONV PRAHA – ZÁPAD č.34/89) OCHRANNÉ PÁSMO.

OBEC DOBROVÍZ PROHLÁšENA NAřÍZENÍM VLÁDY ČR ZE DNE 24.5.1995 ZA PAMÁTKOVOU REZERVACI (VIZ.SBÍRKA ZÁKONů č.127/1995,čÁSTKA 34).HISTORICKÉ JÁDRO OBCE POžÍVÁ NEJVYššÍHO STUPNě PLOšNÉ PAMÁTKOVÉ OCHRANY. .

Seznam chráněných stavebních kulturních památek:

Dobrovíz 02748...

2424 - kaple P. Marie (2424)

3381 - areál zemědělské usedlosti čp. 1 (3381)

3381/1 obytné stavení (3381)

3381/2 hospodářská budova (3381)

3381/3 stodola (dvojitá) (3381)

3381/4 sklep s přístřeškem (3381)

3381/5 dvorní brána (3381)

3381/6 ohradní zeď (3381)

3382 areál zemědělské usedlosti čp. 2 (3382)

3382/1 špýchar (3382)

3382/2 hospodářská budova (3382)

3382/3 dvorní brána (3382)

3382/4 ohradní zeď - část (3382)

3383 areál zemědělské usedlosti čp. 4 (3383)

3383/1 obytné stavení (3383)

3383/2 hospodářská budova (3383)

3383/3 stodola (3383)

3383/4 dvorní brána (3383)

2225 areál zemědělské usedlosti čp. 5 (2225)

2225/1 obytné stavení (2225)

2225/2 stodola (2225)

3384 areál zemědělské usedlosti čp. 6 (3384)

3384/1 obytné stavení (3384)

3384/2 stodola (3384)

3384/3 dvorní brána (3384)

3385 areál zemědělské usedlosti čp. 8 (3385)

3385/1obytné stavení (3385)

3385/2 chlév (3385)

3385/3 stodola (3385)

3386 areál zemědělské usedlosti čp. 15 (3386)

3386/1 obytné stavení (3386)

3386/2 stáj (3386)

3386/3 ohradní zeď (3386)

3387 areál zemědělské usedlosti čp. 16 (3387)

3387/1 obytné stavení (3387)

3387/2 dvorní brána (3387)

3387/3 prasečí chlívky (3387)

3171 areál zemědělské usedlosti čp. 27 (3171)

3171/1 obytné stavení (3171)

3171/2 hospodářská budova (3171)

3171/3 dvorní brána s úsekem zdi (3171)

Z dále doložené mapy OP PR je patrné, že hodnota památkové rezervace nebude posuzovaným záměrem snížena

[pic]

S ohledem na staré osídlení lze však doporučit ve smyslu ustanovení zák. č. 20/1987 Sb. ve znění zákona č.242/1992 Sb. uvědomit příslušný Archeologický ústav o posuzované aktivitě.

Území hustě zalidněná a charakter obce

Obec Dobrovíz leží ve Středočeském kraji na okrese Praha – západ. Rozloha celého katastrálního území Dobrovíz je 597 ha (z toho 531 ha zemědělská půda)

 

Průměrná nadmořská výška (nad Baltem) : 350 m, v obci k stav k 1.1.2001 žilo celkem 461 obyvatel, z toho 224 mužů a 237 žen.

Občanskou vybavenost charakterizují stránky obce na Internetu následovně:

MHD : ano (bus č.319 z letiště Praha – Ruzyně)

Mateřská škola : ne

Základní škola : ano

Zdravotní středisko : ne

Pošta : ne

Kulturní dům : ano

Prodejna : ano (smíšené zboží)

Knihovna : ano

Inženýrské sítě :

Vodovod : ano

Plynovod : ano

Dešťová kanalizace : ne

Splašková kanalizace : ve výstavbě (odkanalizováno cca.40% obce)

ČOV : ano

Základní údaje o obci Dobrovíz:

Adresa : Obecní úřad Dobrovíz

Pražská 13

252 61 pošta Jeneč

 Úřední hodiny : Po 7:00-14:30

St 7:00-14:30 18:00-20:00

 Telefon : 233900729

Fax : 233900730

Email : obec-dobroviz@volny.cz

  

Starosta obce : Jiří Šesták

Zástupce starosty : Martin Šafr

 

Komise, které se zabývají posuzovanou problematikou :

 

 Stavební komise : Jiří Šesták – předseda

Martin Šafr – výkonný předseda

Václav Krejčí

Václav Hroník

Ekologická a zemědělská komise : Ladislav Krupička - předseda

 

Zasedání zastupitelstva každé 1. úterý v měsíci od 19 hod, stavební komise každý 2. čtvrtek v měsíci od 19 hod.

C.2. Stručná charakteristika stavu složek životního prostředí v dotčeném území, které budou pravděpodobně významně ovlivněny

Ovzduší a klima

Podle atlasu podnebí ČR se jedná o oblast klimatického regionu 2-T2, teplý, mírně suchý s následující charakteristikou:

|Kód regionu |suma teplot |Průměrná roční |Průměrný roční |Pravděpodobnost suchých |Vláhová jistota|

|symbol regionu |nad 10° C |teplota |úhrn srážek v mm |vegetač. období | |

| | |° C | | | |

|2 - T2 |2600- 2800 |8 - 9 |500 - 600 |20 - 30 |2 - 4 |

Klimatické a rozptylové podmínky v území závisí především na členitosti území a tvaru terénu, dále na větrných podmínkách a konečně na podmínkách stability ovzduší. Sklon a charakter aktivního povrchu velmi ovlivňují průběh místní cirkulace v přízemní vrstvě ovzduší do výšky 20 m nad zemí.

Terén posuzovaného území je v posuzované části podstatě rovinný.

V posuzovaném území při nadmořské výšce cca 350 m.n.m., lze očekávat velmi dobré ventilační poměry a z hlediska rozptylových podmínek se jedná o místo s dobrými rozptylovými podmínkami.

Kvalita ovzduší není přímo na posuzovaném území monitorována. V širším okolí posuzované lokality Dobrovíze se však nachází celá řada monitorovacích stanic AIM ČHMÚ či spolupracujících organizací.

Imisní pozadí pro jednotlivé hlavní hodnocené škodliviny (NO2, PM10 a benzen) je v tabelární podobě doloženo v rámci Rozptylové studie /viz příloha č.1/

Odhad větrné růžice pro 5 tříd stability a 3 rychlosti větru zpracovaný ČHMÚ a základní parametry této růžice jsou prezentovány v následující tabulce a v grafu generované programem SYMOS97’ verze 2003:

Grafická prezentace větrné růžice

[pic]

Tabulka hodnot větrné růžice

[m/s] N NE E SE S SW W NW CALM Součet

I.tř. v=1.7 0,44 0,54 1,03 0,56 0,41 0,65 0,6 0,48 8,48 13,19

II.tř. v=1.7 1,11 1,06 2,48 1,38 1,4 2,27 1,81 2,07 5,79 19,37

II.tř. v=5 0,03 0,04 0,08 0,03 0,07 0,1 0,07 0,07 0 0,49

III.tř. v=1.7 0,88 0,89 2,09 1,39 1,42 2,79 2,67 2,39 2,36 16,88

III.tř. v=5 1,05 0,78 2,26 0,87 1,28 2,57 2,67 1,69 0 13,17

III.tř. v=11 0,03 0 0,06 0 0 0,02 0,05 0,01 0 0,17

IV.tř. v=1.7 0,34 0,37 1,06 0,59 0,67 1,38 1,11 0,76 2,15 8,43

IV.tř. v=5 1,12 0,47 1,23 0,51 0,7 3,75 4,69 2,35 0 14,82

IV.tř. v=11 0,44 0,09 0,51 0,03 0,06 0,49 1,57 0,23 0 3,42

V.tř. v=1.7 0,32 0,44 0,84 0,47 0,7 1,43 1,06 0,62 1,21 7,09

V.tř. v=5 0,24 0,32 0,37 0,18 0,29 0,54 0,7 0,33 0 2,97

Sum (Graf) 6 5 12,01 6,01 7 15,99 17 11 19,99 100/100

Kvalita ovzduší podle nejbližších výsledků měření ČHMÚ je podrobně dokladována v rámci zpracované rozptylové studie (viz příloha č.1)

Geologie a půda

Z geomorfologického hlediska se posuzované území nachází na jihozápadním okraji České křídové tabule.

Dle regionálního členění reliéfu ČR je lokalita součástí unhošťské tabule členité pražské plošiny. Povrch území byl výrazně přetvořen v pleistocénu. Morfologicky výrazné návrší tvoří denudační zbytek svrchnokřídových sedimentů. Morfologický význam rigidních ordovických hornin byl zeslaben fosilním předkřídovým zvětráním planačního povrchu.

Z údajů, získaných na Geofondu Praha a z provedeného inženýrskogeologického průzkumu, provedeného firmou K+K průzkum v červenci 2005 vyplývají následující údaje o geologické stavbě území:

Předkvartérní skalní podklad.

Skalní podklad nejvyšší části horninového masívu (zóna rozhodující pro zakládání objektů) je v zájmovém území budován horninami svrchní křídy – spodního turonu, a to

písčitými slínovci ( opukami ) bělohorského souvrství. Digitální model reliéfu skalního podkladu a hloubky skalního podkladu pod terénem (mocnost kvartéru) je zachycen na barevné mapě na následujícím listu.

Slínovce mají v nezvětralém stavu bělošedou až běložlutou barvu a tvoří pevnou horninu s deskovitou odlučností a se střední puklinatostí. Podle puklin se deskovitě až kvádrovitě rozpadávají. Místy obsahují určitý podíl křemitých jehlic – spongií a jejich pevnost

úměrně tomu vzrůstá. Spongility mají šedé až šedomodré zabarvení a nejčastěji tvoří v opukách vložky mocné 0,1 - 0,3 m.

Zvětrávání písčitých slínovců je nerovnoměrné. Někdy jde pouze o odvápnění a hornina si zachovává pevnost, většinou je však rozvolněná s velkou puklinatostí a s písčitojílovitou mezerní hmotou. Rozpadavost je deskovitá, kusovitá až úlomkovitá. Častý je výskyt tmavě rezavých povlaků limonitu a temně modrých povlaků, skvrn a teček oxidů Mn na puklinách a plochách odlučnosti. Konečným produktem zvětrávání jsou eluvia charakteru písčitojílovité až písčitoprachovité hlíny a jílovité hlíny s různým podílem drobných i větších úlomků zvětralé opuky, kterých směrem do podloží přibývá. Eventuelní vložky spongilitů jsou díky větší pevnosti vůči zvětrávání odolnější a v eluviích tvoří hrubší úlomky až kusy. V nezvětralém stavu jsou spongility obtížně rozpojitelné.

Obecně však platí, že v daném území je celková degradace obalové zóny horninového masívu poměrně velmi malá a již mělce pod bází kvartéru se nachází poměrně pevné a masivní opuky. V rámci horninového masívu vymezujeme (mimo nepravidelně rozmístěné tenké vložky spongilitů) pouze dvě kvalitativní zóny:

a) zónu silného rozpukání a rozvolnění opuky v mocnosti kolem 1 metru

b) zónu masivní, navětralé a středně rozpukané opuky

Pod pevnými opukami nastupují tmavošedé, jemně tence šedobíle laminované,

relativně měkčí slínité bělohorské jílovce. Dokumentovali jsme je pouze při realizaci vrtu J39

v mocnosti 1,4 m, v úrovni 14,0 – 15,4 m pod terénem. Směrem hlouběji do položí přecházejí

ostrým rozhraním do perucko-korycanského souvrství, ve své svrchní části zastoupeného pískovci.

Glaukonitické pískovce – korycanské vrstvy.

Představují svrchní část pískovcové sedimentace a vyskytují se pod výše uvedenými slíny a jíly. Mají zelenou až zelenošedou barvu s rezavým smouhováním, odspodu polohy do nadloží se většinou postupně zjemňuje zrno – na bázi jsou pískovce převážně středně zrnité až hrubozrnné, výše jsou jemnozrnné a v nejvyšší části polohy se spíše jedná o písčité prachovce s glaukonitem. Glaukonitické pískovce mají průměrnou mocnost kolem 1 metru.

Ve vrtu J39 byly zastiženy v hloubce 15,4 – 16,1 m pod terénem.

Kaolinické pískovce – korycanské vrstvy.

Jedná se o bělošedé, bělavožluté, žlutohnědé a okrové, rezavě a červenavě skvrnité pískovce, variabilního zrna od jemných až po hrubozrnné, místy s valounky křemene až 1,0 cm. Pískovce jsou hrubě lavicovité s křížovým zvrstvením. Obvykle nebývají příliš zpevněné a rozpadají se na písek, jak bylo pozorováno i při realizaci vrtu J39. Vrstevní sled obsahuje i pevnější polohy železitě tmelených pískovců většinou nápadné rezavohnědé barvy.

Ve vrtu J 39 byly zastiženy od úrovně 16,1 m pod terénem hlouběji. Jejich celková mocnost může činit 8 - 12 m.

Kvartérní pokryv

Patro kvartérních pokryvných zemin je tvořené deluviálními, eolicko-deluviálními a eolickými sedimenty, nejsvrchnější vrstvu tvoří humózní horizont a podorniční vrstva charakteru písčitojílovité a jílovité hlíny o mocnostech několika decimetrů. Navážky s výjimkou centrální trati ČD nebyly ve sledované lokalitě nikde zjištěny. Deluviální sedimenty se vyskytují v přímém nadloží skalního podkladu a mají podobný charakter jako eluvia, ze kterých vznikly. Tvoří je písčitojílovité hlíny, jílovité hlíny a písčité hlíny tuhé a pevné konzistence s obsahem částečně opracovaných i místy ostrohranných úlomků a kusů zvětralých a navětralých opuk. Barva je hnědá, světle hnědá a žlutohnědá, případně světle rezavě hnědá a žlutorezavě hnědá, velikost a počet úlomků do hloubky vzrůstá. Místy mají charakter štěrkovitého jílu až jílovitého štěrku, kdy úlomky a kusy opuky zcela převažují nad mezerní hmotou. Mocnosti deluviálních sedimentů se ve sledované lokalitě pohybují nejčastěji mezi 0,5 a 1,5 m, limitně až 2,4 m.

Eolicko-deluviální sedimenty jsou zastoupeny plošně nerovnoměrně. Jedná se o nepravidelné relikty tmavošedých jílovitých hlín s příměsí drobných úlomků opuky. Bývají drobně tmavohnědě plástevnatě laminovány. Vznikaly patrně při přívalových srážkách opakovaným rychlým splachem eolických spraší a jejich promísením s ostatními zeminami.

Jejich mocnost dosahuje obvykle do 1,3 metru. Eolické sedimenty jsou zastoupeny světle hnědými, okrově hnědými, šedookrově hnědými a šedohnědými sprašemi, respektive sprašovými hlínami, které obsahují drobné vápnité konkrece ( cicvárky ), četné mléčně bílé vápnité žilky (pseudomycélia) a minimální podíl malých úlomků opuky, hlavně při bázi. Jejich konzistence je svrchu tuhá, hlouběji se převážně pohybuje na rozhraní tuhá – pevná.

Spraše byly zastiženy v centrální části zájmového území, ve vrtech situovaných jižně

podél železniční tratě, a to v mocnostech kolem 2 m. V okrajových pásech (jižní, severní

pás) sprašoidní zeminy buď úplně chybí, anebo zde existují max. v několikadecimetrových

mocnostech.

Z půdních typů převažují v zájmovém území hnědozemě a hnědé půdy na substrátu převážně hlinitých spraší, méně na dvojsubstrátu hlinité spraše - opuky.

Zvětráváním hornin algonkia vznikají převážně půdy hnědé a jejich subtypy. Plošiny okolí Vltavy - Velkých Přílep, Horoměřic a Hostivice , Dobrovíze a Jenče jsou tvořeny převážně sprašemi, ty dávají následně vzniknout hnědým půdám a příbuzným typům.

Plošiny jsou představovány černozeměmi na spraši, většinou středně těžkými s příznivým vláhovým režimem nebo hnědozeměmi, včetně jejich slabě oglejených forem, středně těžkými s těžší spodinou a příznivým vodním režimem nebo s lehčí spodinou.

Na posuzovaném staveništi se nachází následující hlavní půdní jednotky :

|10   |Hnědozemě (typické, černozemí), včetně slabě oglejených forem na spraši; středně těžké s těžší spodinou, s příznivým vodním |

| |režimem |

|25   |Hnědé půdy, hnědé půdy kyselé a jejich slabě oglejené formy na opukách a tvrdých slínovcích; zpravidla středně těžké, štěrkovité |

| |s dobrými vláhovými poměry |

|37   |Mělké hnědé půdy na všech horninách; lehké, v ornici většinou středně štěrkovité až kamenité, v hloubce 0,3 m silně kamenité až |

| |pevná hornina; výsušné půdy (kromě vlhkých oblastí) |

Podrobnější údaje viz část vstupy.

Hydrogeologie a hydrologie

Z hydrogeologického hlediska se zájmové území vyskytuje na jihozápadním okraji České křídové tabule. Skalní podloží - svrchnokřídové horniny zde nejsou zastoupeny celým vrstevným sledem, ale jen bazálním jílovitým a písčitým souvrstvím cenomanu, které vyplňuje deprese v podložních proterozoických horninách a jílovými prachovci a písčitými slínovci (opukami) spodního turonu v jeho nadloží.

Celková mocnost křídových souvrství není stálá, maximálně je 30 metrů. Při povrchu území jsou zastoupeny kvartérní sedimenty - zčásti přemístěné opukové zvětraliny pleistocénního stáří a v jejich nadloží recentní navážky.

Skalní podloží v zájmové lokalitě představují v různém stupni zvětralé opuky - písčité slínovce.

Zcela zvětralé, písčitojílovitě zvětralé opuky s malým podílem lomivých úlomků hornin se většinou vyskytují v pásmu kolísání hladiny podzemní vody.

V křídovém útvaru se vyskytují jedna, či dvě výrazné zvodně. Hlavní je vázána na průlinově a puklinově propustný kolektor cenomanských pískovců - bazálního souvrství křídy.

Izolátorem zvodně jsou cenomanské podložní jílovce, nebo horniny proterozoika.

Méně význačnou zvodní, která byla zastižena v zájmovém území, ale není všude v křídovém útvaru vyvinuta, je průlinově a puklinově propustná zvodeň při bázi opuk bělohorského souvrství. Jejím izolátorem jsou prachovité jíly a slíny, vyskytující se většinou na bázi souvrství. Na jejich mocnosti a nepropustnosti je výskyt této zvodně závislý. Mocnost zvodně je okolo 4 metrů. Vydatnost jednotlivých zdrojů vody velmi kolísá v závislosti na zrnitosti a rozpukání hornin. Může být od setin l/s do několika l/s. Koeficient filtrace kf je rovněž velmi variabilní, řádově od 10-5 do 10-7 m/s.

Hladina podzemní vody byla zastižena jen třemi hlubšími vrty v rozdílných hloubkách 5,64 až 7,35 m, avšak na stejné výškové úrovni 359,4 m n. m, což odpovídá i udávané hladině ve stávající studni areálu. V ostatních vrtech byly pozorovány zvodněné polohy již i ve 2,5 m, což je obvyklé po větších srážkách. Tato voda se časem zasákne a doplní zásoby podzemní vody. V závislosti na množství atmosférických srážek je nutno počítat s běžným kolísáním hladiny plus-mínus 0,5 m při mimořádných srážkách se zvýšením až o 1 m. Po chemické stránce se jedná o vody velmi až mimořádně tvrdé, slabě kyselé. Vzorky odebrané z vrtů prokázaly slabou agresivitu vůči betonovým konstrukcím - stupeň 1a, kyselostí, zvýšeným množstvím agresivního kysličníku uhličitého na vápno a síranů. Hydrogeologická mapa - viz barevná příloha

Z hydrologického hlediska je území okresu Praha - západ součástí severomořského systému, odvodňovaného Labem. Hydrografickou osou území je střední a dolní tok Vltavy s přítoky Berounkou a Sázavou. Vltava odvodňuje jižní, střední a severní část okresu, Berounka jeho jihozápad, Sázava jihovýchod.

Posuzované území spadá do povodí Vltavy č.h.p. 1-12-02 a z tohoto hlediska jsou pro řešení jeho odvodnění důležité především parametry Dobrovízkého potoka (přítok potoka Zákolanského), který nad obcí v blízkosti hranice katastru pramení.

V obci napájí vesnický rybníček. Jde o drobnou vodoteč se stálým přítokem v obci, cca 2 l/s. Polohy v údolní nivě při toku mají vysokou hodnotu z hlediska ochrany přírody a jsou součástí ÚSES.

Koryto potoka v zastavěné části obce je zčásti upraveno meliorační dlažbou. Tok vybřehuje minimálně 1x ročně, a to výhradně při přívalových deštích vysokých intenzit a s krátkou dobou trvání. Vybřehování neohrožuje nemovitý majetek.

Podle územního plánu obce Dobroviz jsou v zastavěném území obce navrženy dvě nové nádrže - rybníky.

Koryto potoka bude podle ÚP v rámci revitalizace upraveno vhodnými technicko biologickými prvky. Nevhodné zpevnění bude odstraněno.

Komerční areál bude odvodněn dešťovou kanalizací. Před vyústěním dešťové kanalizace bude osázeno předčistící zařízení - dešťové osazovací nádrže (DON), které zachytí usaditelné (do 0,2 mm) a plovoucí látky.

Fauna a flóra

Pro účely posouzení biologických poměrů bylo postupně provedeno několik orientačních biologických průzkumů ( Ing. K. Maxou PhD, Ing. Pavlem Kyzlíkem a Ing.Janou Maxovou.. Další text uvádí rozšířené charakteristiky biologického prostředí a krajinného rázu ve smyslu respektování připomínek OI ČIŽP Ing. Náseové z 13.11.2008, které byly uplatněny v rámci zjišťovacího řízení předchozí etapy – změny č. 3 Komerční zóny Dobrovíz a odsouhlasené dne 27.11.2008,

Flora zájmového území

Převážná část plochy výstavby je orná půda, na které bylo v době první etapy biologického průzkumu charakterizováno osevem obilninou, v druhé etapě strništěm po obilnině. Vzhledem k tomu, že se jedná o zemědělskou půdu, nelze společenstva mimo okraje považovat za stabilní a trvalá, protože pravidelnou orbou, kultivací, hnojením a chemizací dochází k jejich narušení či likvidaci. Část dokladovaných druhů bylin tedy patří mezi jednoleté plevele. Víceleté a vytrvalé druhy bylin a dřeviny rostou ve travnatých a dřevinných lemech podél silnic, polních cest a železniční tratě. Na severu zájmové plochy probíhá výstavba místní komunikace. Část hranic staveniště probíhá uvnitř zemědělských ploch, jihovýchodní část podél železniční tratě a poslední jihozápadní část při silnici Jeneč-Hostouň, takže podíl lemových společenstev není příliš vysoký. Bylinná vegetace rostoucí bezprostředně při vozovce silnic však bývá pravidelně vysekávána při údržbě silnice a zasolována při zimní údržbě vozovek (solí a posypovými materiály).

Území je rovinaté, bez vodotečí a bez dřevinného krytu pro zvěř.

Dřeviny na samotné zájmové ploše nerostou, nacházejí se pouze v doprovodných 2-3 m širokých lemech silnice a železnice, mimo vlastní zájmové území. Z tohoto důvodu nedojde k jejich kácení a dál budou sloužit coby hluková, prachová a optická bariéra po dobu výstavby i užívání objektu a rovněž jako kryt pro zvěř a možnost hnízdění ptactva.

Pokud byly zaznamenány zvláště chráněné druhy, jsou v textu zvýrazněny podtržením a § (§§§ - kriticky ohrožený druh , §§ - silně ohrožený druh, § - ohrožený druh ve smyslu Přílohy č. II vyhl. MŽP ČR č. 395/1992 Sb.).

S ohledem na dobu orientačního biologického průzkumu byly dokladovány zejména následující rostlinné druhy:

Byliny: bojínek luční (Phleum pratense), bolševník bršť (Heracleum sphondylium), divizna malokvětá (Verbascum thapsus), heřmánkovec přímořský (Matricaria maritima), hluchavka bílá (Lamium album), hluchavka nachová (Lamium purpureum), jahodník obecný (Fragaria vesca), jílek vytrvalý (Lolium perenne), jitrocel kopinatý (Plantago lanceolata), jitrocel větší (Plantago major), kakost luční (Geranium pratense), kakost smrdutý (Geranium robertianum), kokoška pastuší tobolka (Capsella bursa-pastoris), kopřiva dvoudomá (Urtica dioica), křídlatka sachalinská (Reynoutria sachalinum), kuklík městský (Geum urbanum), lebeda lesklá (Atriplex sagittata), lebeda rozkladitá (Atriplex patula), lipnice roční (Poa annua), lipnice luční (Poa pratensis), lopuch plstnatý (Arctium tomentosum), mléč zelinný (Sonchus oleraceus), mochna pětilístek (Potentilla reptans), mrkev obecná (Daucus carota), ostružiník ježiník (Rubus caesius), ostružiník křovitý (Rubus fruticosus), pelyněk černobýl (Artemisia vulgaris), pcháč obecný (Cirsium vulgare), pcháč oset (Cirsium arvense), pýr plazivý (Agropyron repens), řebříček obecný (Achillea millefolium), smetanka lékařská (Taraxacum officinale), srha říznačka (Dactylis glomerata), svízel přítula (Galium aparine), svlačec rolní (Convolvulus arvensis), šťovík kadeřavý (Rumex crispus), šťovík tupolistý (Rumex obtusifolium), vratič obecný (Tanacetum vulgare), zemědým lékařský (Fumaria officinalis), zlatobýl obrovský (Solidago gigantea).

Většinou se jedná o plevele a jejich druhová skladba a hojnost výskytu se každoročně měnila podle pěstované plodiny, způsobu kultivace, hnojení (zejména průmyslovými hnojivy) a používání zemědělské chemizace.

Dřeviny: bez černý (Sambucus nigra), bříza bělokorá (Betula pendula), hloh jednosemenný (Crataegus monogyna), javor babyka (Acer campestre), slivoň sp. (Prunus sp.), růže šípková (Rosa canina), topol osika (Populus tremula), třešeň ptačí (Cerasus avium), vrba jíva (Salix caprea).

Biologickým průzkumem nebyly zaznamenány žádné zvláště chráněné druhy rostlin podle Přílohy II vyhl. MŽP ČR č. 395/1992 Sb. Dle názoru zpracovatele dokumentace proto nebude nutno přijímat specifická opatření k ochraně takových druhů nebo společenstev s jejich výskyty.

Průzkum flóry byl konán ve dvou lidech v dopoledních a odpoledních hodinách dne 12.6.( I.etapa KZ) kdy bylo slunečno, téměř bezvětří a dopoledne dne 2.12.2007, kdy bylo slunečno, větrno, 7°C, bez sněhové pokrývky.

Fauna zájmového území

Zoologický průzkum byl konán pomalou pochůzkou s krátkými zastávkami. Jedinci byli pozorováni přímo, případně i pomocí dalekohledu (vizuálně), sledovaly se i jejich akustické projevy (audiálně) a pobytové stopy (otisky stop v půdě, chodbičky a díry od hrabošů, okus kmínků od zajíců, hnízda ptáků, peří, trus).

Průzkum fauny dokládá poměrně ochuzené stanoviště. Byly zjištěny většinou běžné druhy, vázané na otevřenou krajinu, případně na blízkost sídel. Pokud byly zaznamenány zvláště chráněné druhy, jsou v textu zvýrazněny podtržením a § (§§§ - kriticky ohrožený druh , §§ - silně ohrožený druh, § - ohrožený druh ve smyslu Přílohy č. III vyhl. MŽP ČR č. 395/1992 Sb.). Konkrétní výstupy terénního šetření lze shrnout následovně:

savci – hraboš polní (Microtus arvalis), zajíc polní (Lepus europaeus).

ptáci – bažant obecný (Phasianus colchicus), kos černý (Turdus merula), skřivan polní (Alauda arvensis), poštolka obecná (Falco tinnunculus).

plazi – předpoklad výskytu ještěrky obecné (§§) na sušších místech u trati, nebyl prokázán.

hmyz - s ohledem na dobu provádění průzkumu byly zjištěny některé charakteristické, avšak běžné druhy vybraných skupin, např.

▪ brouci – mandelinka topolová (Melasoma populi), slunéčko sedmitečné (Coccinella septempunctata).

▪ rovnokřídlí – kobylka šedá (Platycleis grissea).

▪ ploštice – ruměnice pospolná (Pyrrhocoris apterus) a jiné skupiny.

plži - hlemýžď zahradní (Helix pomatia), páskovka keřová (Cepaea hortensis), vlahovka narudlá (Monachoides incarnata).

Na vlastní zájmové ploše se nevyskytují stromy ani keře, kde by mohli ptáci hnízdit a odpočívat. Vhodné podmínky může poskytovat nepravidelný stromový a keřový doprovod podél silnice Jeneč – Hostouň na jihozápadním okraji a podél železniční tratě na jihovýchodním okraji zájmového území. V nejbližším okolí mimo zájmovou plochu pak vhodné klidové, krytové a potravní podmínky pro ptactvo i polní zvěř poskytují větrolamy jihovýchodně a jihozápadně od zájmové plochy vzdálené asi 2-3 km.

V rámci zájmového území nejsou vhodné podmínky pro rozvoj populace, charakteristický výskyt a reprodukci zvláště chráněných druhů podle přílohy III vyhl. č. 395/1992 Sb.

Podle názoru zpracovatele průzkumu nebude nutno řešit žádná zvláštní opatření k ochraně živočichů a jejich společenstev.

Průzkum fauny byl konán ve dvou lidech v dopoledních a odpoledních hodinách dne 12.6. (I.etapa KZ, slunečno, téměř bezvětří) a 2.12.2007, kdy bylo slunečno, větrno, 7°C, bez sněhové pokrývky.

Do jednoho o honu zcelená zemědělská půda byla po desítky let intenzivně obhospodařovaná. Přemíra průmyslových hnojiv a balastní látky a rezidua i zemědělská chemizace (pesticidy, herbicidy, fungicidy, desikanty aj.) způsobily značně snížený počet edafonu, např. žížal. Žížala obecná (Lubricus terrestris) ze kmenu kroužkovců podtřídy Oligochaeta má zcela zásadní význam pro udržování půdní úrodnosti, tvorbu humusu a provětrávání půdy chodbičkami. V sondách na hloubku rýče byl zaznamenán výskyt žížal nízký. Přispělo k tomu též zhutnění podorničních vrstev mnohočetnými pojezdy těžké zemědělské techniky a dopravních prostředků. Obdobně podle malého výskytu dešťovek v chemicky zdrogované půdě lze usoudit i o omezené druhové početnosti a celkového výskytu ostatních živých půdních elementů. Omezený výskyt dešťovek zde snižuje i potravní nabídku zpěvným ptákům, zvláště kosům a drozdům, ale i ptákům kurovitým.

Krajinný ráz

Nejbližší krajina je odedávna osídlena a obdělávána a od původního stavu je již zcela vzdálena. První doklady o okolních obcích se datují takto:

- Kněževes je doložena roku 1088,

- Jeneč roku 1115,

- Dobrovíz roku 1238,

- Hostouň roku 1316.

V blízkém okolí plánované výstavby se nachází jednotvárný, lesuprostý a výrazně plochý krajinný reliéf s nadmořskou výškou okolo 370 m n. m. V bezprostředním okolí plochy dominují antropogenní prvky – plocha letiště, bývalá železnice, komunikace, stožáry nadzemního elektrického vedení, lidská sídla, polní celky, rozčleněné liniovými prvky doprovodných stromořadí podél silnic, liniovými prvky inženýrských sítí.

Budoucí staveniště je nerozčleněná zemědělská půda utvářená velkými hony, rozdělená železniční tratí. Je rovinatá, nepatrně se svažující k severozápadu (tj. k údolí Dobrovízského potoka) až k severovýchodu. Dobrovízský potok je prudkým pravobřežním svahem, který je v posledních letech zemědělsky neobhospodařován (zanikající třešňovka) zaříznut do okolní krajiny ve směru od staveniště asi o 25 m. K žádoucímu rozčlenění zemědělské půdy dojde až po vyprojektování a realizaci komplexních pozemkových úprav.

Z hlediska podrobnějšího hodnocení krajinného rázu lze konstatovat, že jde o území, jehož původní krajinný ráz s převládajícím charakterem strukturní mozaiky drobnějšího měřítka je narušen zejména výstavbou antropogenních staveb (blízké průmyslové a skladové areály, plocha letiště Praha - Ruzyně), liniových staveb (silnice, železnice, elektrické vedení), zcelením pozemků do větších honů orné půdy, spojený s redukcí liniových prvků mezí, úvozů a polních cest.

Zájmové území a blízké okolí leží na přechodu dvou základních krajinných typů s následující charakteristikou (podle Formana a Godrona), a to typu:

3. Intenzívně obdělávaná krajina (kultivovaná) s převahou zemědělsky obdělávaných geometrických ploch, které tvoří matici, v níž jsou rozmístěny enklávy vesnic a zbytků přirozených nebo přírodě blízkých ekosystémů. Krajina většinou jemně nebo středně zrnitá, hustá síť liniových koridorů.

a typu:

4. Příměstská krajina – hustě osídlená s heterogenní mozaikou zastavěných ploch (bydlení, služby, průmysl), obdělávaných ploch, zbytků přirozených ekosystémů a hustou sítí koridorů. (Například vzdálenost nejbližších RD Hostouně a Dobrovíze je jen 250 m). Krajina jemně zrnitá s maximální hodnotou mozaikovitosti a fragmentace, vysoké množství introdukovaných druhů, dynamický expanzivní typ krajiny.

Podle funkčního typu krajiny se jedná o přechod z typu zemědělská krajina do typu urbanizovaná a technická krajina, k níž zájmové území směřuje.

Na krajinný ráz má samozřejmě silný vliv i blízkost letiště Praha (nejbližší vzdálenost 1 km) a průmysl Kladna (nejbližší vzdálenost 6 km).

Koeficient ekologické stability KES odvozený k roku 1845 je 0,25, hodnota zůstává i k roku 1948 a k roku 1990 a 2000 (zdroj LUCC databáze UK Praha, Arc ČR 500), což v podstatě vypovídá, že na k.ú. Dobrovíz se neměnila rozloha jednotlivých kategorií (louky, pastviny, lesní a vodní plochy ve vztahu k zemědělské půdě, zastavěné ploše a plochám ostatním)- Přesto je vývoj rozlohy zastavěných ploch 1990-2000 stanoven indexem 105 (zdroj uvedený výše).

KES do 0,3 indikuje nadprůměrně využívaná území, tj. krajiny zcela přeměněné člověkem. Z toho vychází i nižší předpokládaný stupeň ekologické stability.

Okolní typ krajiny je možno označit za typ A, tj. krajinu silně pozměněnou civilizačními zásahy, tj. plně antropogenizovanou.

Charakterizováním místa krajinného rázu i základního krajinářského celku odpovídá i nadřazený krajinářský celek (NKC), tvořený širšími dálkovými pohledy, např. jen plocha a objekty letiště a skladovacích staveb činí přes 90°, tedy čtvrtinu pohledového kruhu.

Přírodní charakteristika krajinného rázu je bohužel málo významná. Historická charakteristika krajinného rázu je významná, Dobrovíz je vesnická památková rezervace s řadou pozdně barokních statků z doby kolem roku 1800 až do poloviny 19.století (zejména čp. 5 a 27). Pozoruhodný je toleranční hřbitůvek jižně od obce a barokní kostel p.Marie.

V Hostouni se nachází původně gotický kostel sv.Bartoloměje, patrový hostinec z roku 1800, starý a nový židovský hřbitov.

Přírodně estetická hodnota krajiny je dána kombinací kladných hodnot (obě obce) i záporných hodnot (letiště jihovýchodně a rychlostní komunikace R6 na Karlovy Vary těsně před otevřením jižně od areálu.

Hodnocení krajinného rázu je založeno na míře dochovanosti typických znaků. V tomto konkrétním případě je nutno zaměřit se především na hodnotné historické části obce Dobrovíz a Hostouň a vzít v úvahu, že ostatní krajina bude mít jen základní (průměrný) stupeň ochrany a připustit důsledky z toho vyplývající.

Zemědělské kultury ovlivňující krajinný ráz jsou dány zařazením do zemědělské oblasti na rozmezí obilnářské a řepařské. V poslední době jsou zde pěstovány i technické (energetické) plodiny – řepka.

Geomorfologie spoluurčující krajinný ráz je dána geologickou charakteristikou – území leží na rozhraní Kladenské tabule a Pražské plošiny v České křídové pánvi.

Hustota zalidnění je v okolí vysoká: 150 obyvatel/km2.

Registrovaný VKP (významný krajinný prvek) ev.č.173 – zeleň na hřbitově v Hostouni je vzdálen asi 0,5 km od zájmové plochy.

Pomístní název polní tratě v SZ části zájmové plochy je Nad bezednou (rozumí se cestou) – tak se říkávalo polním cestám, kde se i přes doplňování štěrku a stavební sutě stále tvořily rozsáhlé kaluže.

Zájmová plocha leží mezi velkými městy: od okraje Kladna je vzdálena asi 6 km a od okraje Prahy také 6 km.

V blízkém okolí jsou komunikace:

- silnice R6 (E48) „Karlovarská“, která prochází obcí Jeneč a je od zájmové plochy vzdálena 1 km jižním směrem,

- železniční trať č. 120 Hostivice – Kladno, která je od zájmové plochy vzdálena 1,5 km jižně,

- plánovaná a již zčásti rozestavěná dálnice R6 (E48), která povede severně od trati č. 120 Hostivice – Kladno a je od zájmové plochy vzdálena asi 1 km jižním směrem.

Bezesporu významným fenoménem je blízký komplex budov a drah letiště Praha-Ruzyně. Rozjezdové plochy jsou v nejbližším místě vzdáleny od zájmové plochy asi 1 km jihovýchodně.

Pohledový horizont

Plocha zájmového území stavby se nachází jihozápadně od obce Dobrovíz a z části přímo navazuje na intravilán obce. Plocha má tvar mnohoúhelníka, z jihovýchodu ohraničeného železniční tratí, z jihozápadu silnicí Jeneč-Hostouň.

Silnice Jeneč – Hostouň jde v místech okraje zájmové plochy (tedy cca mezi budovou hostouňské zastávky a intravilánem obce Hostouň) v zářezu a doprovází ji pás vysoké zeleně, který plochu z pohledu ze silnice zcela zakrývá. Podél této silnice jižněji roste větrolam, který stavbu také pohledově zakryje. Z obcí Jeneč, Kněževes, Lidice není staveniště vidět. Z obce Dobrovíz je staveniště částečně zakryto stávajícími halami komerční zóny a zelení. Je vidět z nových rodinných domů na JZ okraji obce. Z Hostouně je vidět jen z několika rodinných domů na SV okraji obce. Tuto situaci mohou částečně zlepšit provedené sadové úpravy, u nichž by na tyto strany měl být kladen důraz. Vhodné jsou zejména vysoké stromy, které patří do této nadmořské výšky, např. dub, lípa, javor mléč.

Obce Hostouň i Dobrovíz jsou proti plošině, na níž leží zájmové území, položeny níže, což neumožňuje dohlédnout z těchto obcí stavby plánovaného areálu.

Z pěti k doplňkovému materiálu z 27.11.2008 přiložených panoramatických snímků fotografovaných v rozhodujících směrech vyplývají celkem malé zpětné pohledy z okolí na areál. Z těchto snímků také vyplývá, že plánované umístění stavby již částečně zakrývají budovy nově budovaných areálů, jejichž stavby budou dále v souladu s ÚP pokračovat až do vzniku ucelené plánované komerční zóny.

Není předpoklad narušení dalekých pohledů z vyvýšených míst v širokém okolí, např. Kožová hora u Kladna, Bílá hora Praha 6, Vinařická hora u Buštěhradu; z řídících věží letiště Ruzyně ovšem areál bude vidět dobře. Také areál bude samozřejmě vidět z velmi málo frekventované železniční trati, procházející bezprostředně jihovýchodně od areálu.

Krajina je poměrně plochá, otevřená, takže při vhodně provedených sadových úpravách a preferenci vysoké stromové zeleně po obvodu zájmové plochy by mělo dojít k dobrému optickému zastínění nových budov. Z tohoto důvodu je ideální ponechat veškerý dřevinný doprovod silnic a zrušené tratě, který funkce optického odclonění i protihlukové a protiprachové bariéry bude plnit již během výstavby. Při výběru vhodných keřových a zejména stromových druhů nebude začlenění nové výstavby do krajiny zatěžující a krajinný ráz nebude příliš narušen, navíc dojde k doplnění zeleně v krajině.

Je předpoklad barevného řešení budov plánovaného areálu barvami uklidňujícími, nevýraznými, tak aby nebudily nepříznivý dojem.

Pokud vznikne požadavek obcí, případně dalších účastníků řízení na rychlé pohledové odclonění areálu, může projektant sadových úprav zvolit etapový způsob, tj. nejrychleji rostoucí vysoké dřeviny zejména topol černý pyramidální vysadit v první etapě s tím, že k zakrytí dojde během 5-7 let. Současně budou vysazeny cílové dřeviny parkových úprav a po jejich vzrůstu na požadovanou výšku dojde ke smýcení krycí dřeviny – topolu, což může být cca za 15-20 let. V krajním případě lze ojediněle užít i umělé konstrukce stěny pro zavedení popínavé dřeviny, např. břečťan, přísavník, psí víno.

Rekreační potenciál

Rekreační potenciál okolí zájmové plochy je nevelký, neboť turisticky i rekreačně je bezprostřední okolí nezajímavé. Nevedou tudy žádné turistické trasy ani cyklostezky. Nejbližší zajímavější lokality se nacházejí až ve vzdálenosti 5 km, a jsou to Přírodní památka Hostivické rybníky s naučnou stezkou a klášterní areál Hájek s poutní cestou Hájek - Loreta, kolem něhož vede cyklostezka ze Zličína do Unhoště. Výrazný rekreační a kulturní potenciál má až vzdálenější okolí v Přírodním parku Povodí Kačáku (8 km jihozápadně). Severním směrem ve vzdálenosti 4 km je navštěvovaná Národní kulturní památka Lidice.

Dobrovíz je vesnická památková rezervace s několika pozdně barokními statky (mj. čp. 5 a 27). Asi 150 m JV od staveniště je tzv. toleranční hřbitov, kam byli po roce 1781 pohřbíváni nekatolíci. Desítky let se již neužívá ani neudržuje, je zarostlý vysokou i nízkou zelení a přirozeně působí jako biocentrum.

Po uvedení do provozu dálnice R6 budou lokality PP Hostivické rybníky a Hájek-Loreta od zájmové plochy zcela odříznuty.

Zvláště chráněná území (ZCHÚ)

Ve vlastním zájmovém území záměru se nenacházejí žádná zvláště chráněná území přírody ve smyslu § 14 zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny. Od zájmového území jsou nejblíže tato chráněná území:

- 5 km jihovýchodně se nachází Přírodní památka (PP) Hostivické rybníky, zahrnující přírodní společenstva rybníků a jejich bezprostřední okolí, s naučnou stezkou s 11 zastávkami dlouhou 2,5 km,

- 8 km jihozápadně prochází hranice Přírodního parku Povodí Kačáku.

Významné krajinné prvky (VKP)

Významný krajinný prvek je v zákoně ČNR č. 114/1992 Sb. definován jako ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny, který utváří její typický vzhled nebo přispívá k  držení její stability. Významnými krajinnými prvky „ze zákona“ (§ 3 písm. b/ zákona č. 114/1992 Sb.) jsou lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy. Dále jimi mohou být jiné části krajiny, které zaregistruje podle § 6 orgán ochrany přírody jako významný krajinný prvek, zejména mokřady, stepní trávníky, meze, trvalé travní plochy, naleziště nerostů a zkamenělin, umělé i přirozené skalní útvary, výchozy a odkryvy. Mohou jimi být i cenné plochy porostů útvarů včetně historických zahrad a parků.

VKP jsou chráněny před poškozováním a ničením. Využívají se pouze tak, aby nebyla narušena jejich obnova a nedošlo k ohrožení nebo oslabení jejich stabilizační funkce. K zásahům do VKP je třeba závazné stanovisko orgánu ochrany přírody. Podrobnosti ochrany VKP stanoví MŽP obecně závazným právním předpisem.

V zájmovém území výstavby se žádný VKP nenachází. Nejbližším VKP („ze zákona“) je Dobrovízský potok, vzdálený 200 m SZ od zájmového území.

Lesní porosty

Do vlastního zájmového území posuzovaného záměru lesní porosty nezasahují, zájmové území výstavby se rovněž nedotýká ochranného pásma žádného lesního porostu, které činí 50 m od okraje lesa. Nejbližší lesní porosty se nachází 8 km jihozápadně od zájmového území na stráních uklánějících se do údolí Kačáku. Tuchoměřický háj je větší les v pravobřežní části Únětického potoka a je od stanoviště vzdálen 5 km SVV směrem.

Lesnatost v okolí je mimořádně nízká, např. Hostouň a Dobrovíz 1%, Jeneč 0,3%, Kněževes 0,2%. Ještě, že zde byly asi před 40 lety vysázeny a zachovány ochranné lesní pásy (větrolamy), z nichž některé jsou velmi kvalitní, např. dubový šestiřadý JV od Dobrovíze.

Prvky dřevin rostoucí mimo les

Vlastní zájmové území posuzované výstavby je prosté mimolesních porostů dřevin.

Vodní plochy, mokřady, vodní toky

Ve vlastním zájmovém území výstavby se žádné vodoteče (ani občasné) nenacházejí. Nejbližší vodní tok je Dobrovízský potok, vzdálený 200 m SZ od zájmového území, které také odvodňuje. Dobrovízský potok je přítokem Zákolanského potoka, který ústí v Kralupech do Vltavy. Nejbližšími vodními plochami jsou Hostivické rybníky ve vzdálenosti 5 km jihovýchodně. V širším okolí je nejvýznamnější vodní tok Kačák (Loděnice), vzdálený 8 km jihozápadně.

Památné stromy

Na zájmové ploše ani v jejím bezprostředním okolí nerostou žádné vyhlášené památné stromy. Od zájmového území jsou nejblíže tyto památné stromy:

- 4 km JV v Hostivici v Lidické ulici roste památná lípa malolistá s obvodem 264 cm, výškou stromu 18 m a stářím 110 let,

- 6 km JZ v Červeném Újezdu na dvoře statku roste památný jinan dvoulaločný s obvodem 117 cm, výškou 14 m a stářím 80 let.

Památné stromy mají stanovené ochranné pásmo podle zákona č. 114/1992 Sb. tvaru kruhu o poloměru desetinásobku průměru kmene naměřeného ve 130 cm nad zemí (§ 46, odst. 3).

Územní systém ekologické stability (ÚSES)

Zájmové území a jeho širší okolí lze označit jako poměrně nestabilní a z ekologického hlediska nevyvážené. Prvky kostry ekologické stability, a celková ekologická stabilita širšího území se opírá zejména o ekologicky stabilnější přírodní prvky - údolí Kačáku, Hostivické rybníky a údolí Dobrovízského potoka.

Nejvýznamnějším prvkem systému ekologické stability je potok Kačák (Loděnice) s údolím, kterým prochází nadregionální biokoridor s nadregionálními a regionálními biocentry. V regionálním měřítku SES se nejblíže zájmové ploše nalézá regionální biokoridor, který prochází západně od obce Dobrovíz a spojuje dvě regionální biocentra: RBC 1844 „Hostouň“ a RBC 1466 „Břevská rákosina“. Regionální biocentrum „Hostouň“ se nachází 1 km západně od středu zájmového území, „Břevská rákosina“ 4 km jihovýchodně.

[pic]

Číslo prvku: RBC 1844

Název prvku: Hostouň

Funkční typ: Regionální biocentrum

Vegetační typ: VO (hydrofilní vegetace)

Způsob vymezení: doplnit

Výměra: 10 ha

Název katastru: Hostouň

Číslo prvku: RBC 1466

Název prvku: Břevská rákosina

Funkční typ: Regionální biocentrum

Vegetační typ: VO, LO, KU (hydrofilní vegetace, mokřadní křoviny, lesní kulticenózy)

Způsob vymezení: vymezit

Výměra: 30 ha

Název katastru: Litovice

Většině zájmové plochy výstavby lze coby orné půdě přiřadit první (nejnižší) stupeň ekologické stability. Z tohoto důvodu mohou být jako interakční prvky v systému ekologické stability označeny i drobné keřovité polní remízky, stromořadí podél cest v okolí, dřevinný doprovod bývalé trati a silnic.

Vliv na floru

Realizací posuzovaného záměru dojde ke změně prostředí tím, že současná společenstva zemědělských monokultur na orné půdě budou na části plochy nahrazena trvalou zástavbou na zpevněných plochách a dojde k trvalému odstranění vegetačního pokryvu na části zájmového území výstavby. Na části plochy, kde nebude odstraněn vegetační kryt, dojde k jeho zkulturnění a následně bude pravidelně udržován a ošetřován. Místní vliv na fytocenózu je možno po ozelenění a sadových úpravách pokládat za příznivý, trvalý a patrný.

Sporadické biotopy podél polní cesty „Nad bezednou cestou“ a podél trati nebudou dotčeny.

Vliv na faunu

Na základě biologického průzkumu lze konstatovat, že místa výskytu reprezentativních nebo unikátních populací zvláště chráněných druhů se na zájmovém území nevyskytují, tudíž nebudou dotčena a nepředpokládá se ohrožení populací těchto živočichů. Místní vliv na faunu (zejména avifaunu) je možno po ozelenění a sadových úpravách pokládat za příznivý, trvalý a patrný, protože dojde ke zvýšení potravní a hnízdní nabídky.

Při projektování a realizaci obou budov uvažovat v jihovýchodní části podstřešního prostoru ponechat místo pro hnízda rorýsů. Náklady jsou nepatrné. Tento druh naprosto neobtěžuje a neznečišťuje své okolí a při svém krátkém hnízdění květen-srpen výrazně snižuje výskyt obtížného hmyzu (mouchy, komáři apod.). U okolních domů na to pamatováno nebylo. Odbornou informaci projektantovi poskytne Česká společnost ornitologická, Praha 5, Na Bělidle 34, tel. 274 870 334.

Velmi vhodné by bylo při výstavbě obou částí komerční zóny ponechat těleso minimálně používané železniční tratě, kde už v okolí kolejiště začala probíhat přirozená sukcese, dalšímu přirozenému vývoji, případně těleso ještě dosadit vhodnými dřevinami. Tato liniová společenstva fungují v krajině jako migrační trasy živočichů.

Oddělením severní části areálu areálu od trati oplocením by došlo ke zklidnění prostoru trati a tím i ke zlepšení podmínek pro rozvoj populace ještěrek, která sice nebyla zjištěna, ale je možná. Investor areálu ale nemá další možnost zasahovat do práv správce železniční tratě, např. při provádění rozsáhlejších úprav a údržby železničního svršku.

Vliv na krajinný ráz

Jako u každé stavby není vliv na krajinný ráz kladný, ale s ohledem na blízkost:

- letiště: nejblíže 400 m,

- dálnice D5 ve výstavbě: nejblíže 800 m,

- dálnice D7: nejblíže 3700 m,

- oceláren Kladno: nejblíže 5800 m či

- Buštěhradské skládky: nejblíže 5900 m

je ve srovnání s tímto zatížením podstatně a řádově mnohem nižší. Při vhodném a kvalitně provedeném ozelenění areálu je stavba pro krajinu přijatelná.

Vliv na zvláště chráněná území (ZCHÚ)

S ohledem na územní polohu zvláště chráněných území přírody tato interakce nenastane, protože areál stavby je dostatečně vzdálen od chráněných území.

Vliv na významné krajinné prvky (VKP)

Žádný zvláště registrovaný VKP dle ust. § 6 zákona č. 114/1992 Sb. není dotčen, neboť se nacházejí v dostatečné vzdálenosti od zájmové plochy. Navíc při vhodných sadových úpravách dojde k doplnění a posílení funkce zeleně v této lesuprosté jednotvárné krajině, což je možno hodnotit jako vliv trvalý a příznivý.

Vliv na lesní porosty

Lesní porosty v okolí zájmového území jsou dostatečně vzdáleny od místa výstavby a nebudou nijak dotčeny včetně jejich ochranných pásem.

Vliv na dřeviny rostoucí mimo les

V rámci realizace posuzovaného záměru nedojde ke kácení dřevin rostoucích mimo les. Naopak po dokončení sadových úprav dojde k podstatnému zvýšení podílu zeleně, vliv bude příznivý, trvalý a patrný.

Vliv na vodní plochy, mokřady, vodní toky

Tyto prvky v okolí zájmového území jsou dostatečně vzdáleny od místa výstavby a nebudou nijak dotčeny. Odvod či akumulace vod z přívalových dešťů ze zpevněných ploch a střech bude v projektu řešena samostatně.

Vliv na památné stromy

Památné stromy v okolí zájmového území jsou dostatečně vzdáleny od místa výstavby a nebudou nijak dotčeny včetně jejich ochranných pásem.

Vliv na prvky ÚSES

Žádný z prvků ÚSES v okolí nebude posuzovanou stavbou nijak narušen ani nebude poškozena jeho struktura nebo funkce. Naopak kvalitně provedenými sadovými úpravami v areálu a vhodně vybranými domácími dřevinnými druhy odpovídajícími nadmořské výšce dojde k posílení ekologické funkce zeleně a podpoře prvků systémů ekologické stability.

Velmi vhodné by bylo při výstavbě obou částí komerční zóny ponechat těleso zrušené železniční tratě, kde už začala probíhat přirozená sukcese, dalšímu přirozenému vývoji, případně těleso ještě dosadit vhodnými dřevinami. Tato liniová společenstva fungují v krajině v systému ekologické stability jako biokoridory či jako interakční prvky.

Vlivy na další ekosystémy

Záměr se přímo nedotýká biologicky cenných ploch v okolí. Dojde však ke změně prostředí tím, že část zemědělské půdy bude nahrazena zastavěnými plochami na zpevněném terénu. Je nezbytné zachovat potřebnou územní rezervu v zájmovém území v nezpevněném stavu pro sadové úpravy areálu. Vlivy na jiné ekosystémy je možno hodnotit jako velmi nízké či nulové.

Jiné charakteristiky a radonové riziko:

Radonové riziko je podle údajů uvedených v odvozené mapě radonového rizika /viz výsek z mapy Středočeského kraje a Prahy, kterou zpracoval v měřítku 1: 200.000 Český geologický ústav v části F1/, charakterizovat následovně:

Podle této mapy se lokalita staveniště nachází v oblasti označené jako riziko střední - 2 sp - střední riziko na spraších a sprašových hlínách.

Z hlediska rizika výskytu radonu patří tedy posuzovaná lokalita obce Dobrovíz i uvažované staveniště do oblasti se středním rizikem, které zasahuje severní části území okresu Praha - západ od Dolan až po Rudnou s výjímkou lokalit obcí Hostivice, Tuchoměřice a Čičovice, kde je riziko výskytu radonu nízké.

Tuto skutečnost dokládá výřez z mapy radonového rizika Středočeského kraje a Prahy v měřítku 1: 200 000 podle Českého geologického ústavu v části F.

Podle § 63 vyhlášky 184/1997 Sb. při umisťování nových staveb s pobytovými prostory je směrným ukazatelem pro rozhodnutí o způsobu případné ochrany proti pronikání radonu z podloží zjištění, že se nejedná o stavební pozemek s nízkým radonovým rizikem /lze prokázat pouze měřením/. Předběžným radonovým průzkumem bylo zjištěno nízké radonově riziko. Pro další stupeň PD bude proveden podrobný radonový průzkum.

Geodynamické jevy

Významnější geodynamické jevy nejsou v zájmovém území předpokládány.

Eroze

Eroze (větrná ani vodní) nebude realizací projektu zvýšena, respektive erozní koeficient se výrazněji nezmění.

Situování stavby ve vztahu k územně plánovací dokumentaci.

Zpracovatel oznámení o posouzení vlivů stavby Komerční zóny Dobrovízn na životní prostředí měl k dispozici schválený územní plán sídelního útvaru Dobrovíz včetně změny č.1, zpracované Ing.arch. J. Mejsnarovou Urbanistické studio Praha.

Územní plán předpokládá, že právě v prostoru Dobrovíze budou lokalizovány významné investice, přičemž v současné době lze sledovat zájem především o prodejní a velkoobchodní sklady s nerušící výrobou a spediční činnosti.

Poloha mezi Prahou v blízkosti letiště, budované R 6 Praha – Karlovy Vary a Kladna vytváří pro tyto aktivity vhodné předpoklady.

Posuzovaná stavba se nachází v zóně označené v ÚP obce PRŮMYSLOVÁ VÝROBA. VÝROBNÍ SLUŽBY. SKLADY

CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ :

Hlavní funkcí území je průmyslová výroba hromadného, továrního a velkosériového charakteru. Území je určené pro umístění provozoven průmyslové výroby, výrobních služeb a pro skladování.

PŘÍPUSTNÉ VYUŽITÍ ÚZEMÍ, ČINNOSTÍ A STAVEB

odstavování a parkování vozidel na vyhrazeném pozemku (ČSN 73 61 10),

podnikatelská činnost se stavbami a prostory nesmí negativně ovlivňovat sousední obytné budovy ani území za hranicí PHO vymezit,

výrobní, průmyslová a skladovací činnost se stavbami nesmí negativně ovlivňovat území za hranicí PHO, je- li vymezena. V případě, že není vymezena, za limitní hranici se považuje hranice pozemku.

NEPŘÍPUSTNÉ VYUŽITÍ ÚZEMÍ, ČINNOSTI A STAVBY

bydlení v bytových i rodinných domech,

individuální rekreace a stavby pro individuální rekreaci,

dočasné ubytování (hotely, penziony, zotavovny, motely apod.)

PRAVIDLA PRO USPOŘÁDÁNÍ ÚZEMÍ (FUNKČNÍ, OBJEMOVÉ, PLOŠNÉ APOD.)

V území je nutné zřídit zatravněné nezpevněné plochy s keřovou a stromovou zelení, která bude chránit okolní území před negativními účinky činností, prováděných v tomto území. Šíře izolačních (ochranných) pásů zeleně minimálně 10 m. V území je nutné počítat 25 % na zatravněné nebo nezpevněné plochy.

Je možné tedy konstatovat, že posuzovaná stavba je v  souladu se záměry schváleného územního plánu sídelního útvaru Dobrovíz a změnou územního plánu č.1 a odpovídá předpokladům, které jsou v tomto územním plánu založeny.

Tuto skutečnost dokládá rovněž kopie výřezu ze schváleného ÚPSÚ doložená v části F přílohy, ze které patrné, že posuzovaná stavba se nachází na plochách určených územním plánem k územní aktivitě označené Průmyslová výroba,Výrobní služby a Sklady.

D. ÚDAJE O VLIVECH ZÁMĚRU NA OBYVATELSTVO A NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

1. Charakteristika možných vlivů a odhad jejich velikosti, složitosti a významnosti ( z hlediska pravděpodobnosti, doby trvání, frekvence a vratnosti)

1.1. Vlivy na obyvatelstvo

Z hlediska provozu areálu se negativní vlivy související s posuzovaným záměrem změny Z 4 Komerční zóny Dobrovíz se ve vztahu k ohrožení zdraví obyvatelstva mohou projevit v následujících oblastech:

- znečištění ovzduší

- hluk (akustické vlivy)

Nepřímé vlivy na obyvatelstvo mohou mít i havarijní stavy (zejména prostřednictvím případného znečištění vody a půdy).

Z hlediska vlivu jednotlivých aspektů – znečištění ovzduší jednotlivými škodlivinami a akustickými vlivy– hodnotí vliv na obyvatelstvo v rámci oznámení zpracovaná rozptylová a akustická (hluková studie), zpracované firmou ECO-ENVI-CONSULT Jičín, zpracovaná s využitím nejnovější verze schváleného software Hluk +..

Zdravotní rizika, sociální a ekonomické důsledky

Výstavba

Rozsah stavebních a zemních prací je poměrně málo významný, u posuzovaného záměru se jedná o výstavbu jedinné v areálu nejmenší haly D8 , situované v sousedství objektu haly D3 a Komerčního areálu Dobroví a.s. (hala č.10.), a proto nelze očekávat, že etapa výstavby této malé haly, situvané na okraji Komerční zóny, části Nad tratí budou představovat nějaké významnější narušení faktorů pohody.

Případnou sekundární prašnost lze technicky eliminovat.

Etapu výstavby z hlediska prezentovaných závěrů je nezbytné v době vypracování oznámení EIA považovat pouze za informativní, vycházející z předpokládaného možného nasazení stavební techniky.

Detailněji bude možné akustickou studii aktualizovat až po výběru dodavatele stavby, kdy bude znám harmonogram stavby a nasazení jednotlivých stavebních mechanismů.

Etapa výstavby bude zdrojem hluku, který může jako každá stavba ovlivnit akustické parametry v území. Hluk šířící se ze staveniště je závislý na množství, umístění, druhu a stavu používaných stavebních strojů, počtu pracovníků v jedné pracovní směně, druhu prací, organizaci práce i snaze vedení stavby hluk co nejvíce omezit.

Všechny tyto parametry nezůstávají konstantní, ale mohou se i zásadním způsobem měnit v závislosti na okamžitém stadiu výstavby. Pro realizaci stavebních prací budou jako stavební stroje používány běžně používané stavební stroje - jedná se o běžnou stavební činnost prováděnou běžnými technologiemi, které významně neovlivní životní prostředí v blízkém okolí a předpokládá se, že zvuková kulisa pracujících zemních, dopravních a stavebních strojů nepřekročí přijatelnou hlukovou hranici. Nepředpokládá se užívání všech uvedených mechanismů současně a umístění zdrojů hluku se bude neustále měnit dle okamžité potřeby. Negativní vliv hluku bude pouze dočasný - hluk ze staveniště však bude vznikat pouze během výstavby, která je časově omezena.

Z uvedeného vyplývá, že přesnost predikce hluku šířícího se z budoucího staveniště do okolí nemůže být příliš vysoká. Základem výpočtu může tedy z uvedených důvodů být určitý odhad nasazení stavebních mechanismů vycházející z druhu a velikosti stavby a odhad hustoty dopravní obsluhy vycházející z předpokládaného harmonogramu stavby. Odhad se v tomto případě blíží maximálnímu možnému pracovnímu a dopravnímu ruchu na staveništi a v mnoha dnech či částech dne bude nepochybně nižší. V tabulce jsou uvedeny i hladiny akustických výkonů stavebních mechanismů, které vycházejí z archivních údajů.

Tabulka : Předpoklad parametrů použitých strojů - zemní práce

|Číslo zdroje|Typ stroje, název |Akustický výkon |Hladina akustického tlaku ve |Doba používání stroje |

|hluku | |LW v dB(A) |vzdálenosti 1 [m] |Hod/den |

| | | |LpAr v dB(A) | |

|1 |vrtná souprava pro vrtání pilot (1 |- |LpA10 = 80 dB(A) |4 |

| |kus) | | | |

|2 |Rypadlo Caterpillar 428C (1 kus) |- |LpA10 = 83 dB(A) |6 |

|3 |Rypadlo UDS 110A (1kus) |- |LpA10 = 85 dB(A) |6 |

|4 |Nakladač UNC 151 (1 kus) |- |LpA10 = 83 dB(A) |3 |

|Doprava |Nákladní automobily Tatra |Maximální četnost jízd nákladních automobilů na staveniště a ze staveniště – 8/hod,|

| | |průměrně 18 TNA/den |

Tabulka : Předpoklad parametrů použitých strojů – stavební práce

|Číslo zdroje|Typ stroje, název |Akustický výkon |Hladina akustického tlaku ve |Doba používání stroje |

|hluku | |LW v dB(A) |vzdálenosti 1 [m] |hod/den |

| | | |LpAr v dB(A) | |

|1 |Autojeřáb GROVE TM 875 (1 kus) |- |LpA10 = 79 dB(A) |5 |

|2 |Čerpadlo betonové směsi (1 kus) |- |LpA10 = 80 dB(A) |2 |

|3 |Domíchávače betonové směsi (3 kusy) |92 dB(A) |- |4 |

|4 |Stavební míchačky (2 kusy) |- |LpA7 = 81 dB(A) |4 |

|5 |Stavební výtah NOV 1000 (2 kusy) | |LpA1 = 80 dB(A) |5 |

|Doprava |Nákladní automobily Liaz s návěsem (3 |Četnost jízd nákladních automobilů na staveniště a ze staveniště – 4/hod |

| |kusy) | |

Jak je patrné z provedeného doložení etapa výstavby nebude znamenat překračování povolených hygienických limitů pro etapu výstavby.

Pro minimalizaci negativních vlivů jsou formulována následující doporučení:

- dodavatel stavebních prací zajistí účinnou techniku pro čištění vozovek především v průběhu zemních prací

- zásoby sypkých stavebních materiálů a ostatních potenciálních zdrojů prašnosti budou minimalizovány

- celý proces výstavby bude organizačně zajištěn tak, aby maximálně omezoval možnost narušení faktorů pohody, a to zejména v nočních hodinách a ve dnech pracovního klidu

- v případě nepříznivých klimatických podmínek v období zemních prací bude prováděno skrápění příslušných stavebních ploch

Provoz

Negativní vlivy související s posuzovaným záměrem se ve vztahu k ohrožení zdraví obyvatelstva mohou projevit v následujících oblastech:

- znečištění ovzduší

- hluk

Znečištění ovzduší

Jak již bylo uvedeno v předcházejících částech předkládaného oznámení, v rozptylové studii jsou řešeny liniové a plošné zdroje znečištění ovzduší související s provozem posuzovaného záměru. Řešen je příspěvek posuzovaného záměru k imisní zátěži. Výpočet z hlediska plošného rozptylu škodlivin byl proveden s využitím programu SYMOS 97, verze 2003, a to pro NO2 , benzen a PM 10.

Vyhodnocení výsledků výpočtů z hlediska vlivu na obyvatelstvo

Výpočet byl dle zadání oznamovatele řešen pro časový horizont roku 2012. Rozsah stavby a dopravní obslužnost v řešených časových horizontech je specifikována v příslušné části předkládané rozptylové studie.

Výpočet imisní zátěže byl v jednotlivých variantách řešen ve výpočtové čtvercové síti o kroku 100 m, která představuje celkem 121 výpočtových bodů. Výpočet byl dále rozšířen o 4 výpočtové body mimo výpočtovou síť (201- 204) představující nejbližší stávající objekty obytné zástavby a body modelující prostor územním plánem určeným pro bytovou zástavbu.

Ve výpočtu z liniových zdrojů emisí byly použity pro vyhodnocení příspěvků z dopravy emisní faktory pro rok 2012 dle programu MEFA v. 02 (Mobilní Emisní Faktory, verze 2002). Tento program umožňuje výpočet univerzálních emisních faktorů pro všechny základní kategorie vozidel různých emisních úrovní. Tento program byl vytvořen v rámci řešení projektu MŽP VaV/740/3/00. Použité výpočetní vztahy vycházejí z dostupných informací a reflektují současný stav znalostí o této problematice.

K výpočtu použitý produkt SYMOS 97 verze 2003 je programový systém pro modelování znečištění ovzduší, který již zohledňuje platné imisní limity dané stávající legislativou v oblasti ochrany ovzduší. V následující sumarizační tabulce jsou uvedeny výsledky výpočtů, zohledňující ve výpočtové síti a u bodů mimo výpočtovou síť nejnižší a nejvyšší vypočtené koncentrace sledovaných znečišťujících látek ((g.m-3) :

|škodlivina |Body výpočtové sítě |Body mimo síť |

| |minimální hodnota |maximální hodnota |minimální hodnota |maximální hodnota |

|Varianta 0 |NO2 aritmetický průměr 1 rok (μg.m-3) |0,007706 |0,111824 |0,032392 |0,068247 |

| |NO2 aritmetický průměr 1 hod (μg.m-3) |0,646892 |9,387334 |2,719303 |5,729180 |

| |PM10 aritmetický průměr 1 rok (μg.m-3) |0,001085 |0,015746 |0,004562 |0,009611 |

| |PM10 aritmetický průměr 24 hod (μg.m-3) |0,043405 |0,629866 |0,182458 |0,384413 |

| |Benzen aritmetický průměr 1 rok (μg.m-3) |0,000737 |0,010681 |0,003094 |0,006519 |

|Varianta 1 |NO2 aritmetický průměr 1 rok (μg.m-3) |0,001374 |0,019931 |0,005774 |0,012164 |

| |NO2 aritmetický průměr 1 hod (μg.m-3) |0,115300 |1,673157 |0,484677 |1,021144 |

| |PM10 aritmetický průměr 1 rok (μg.m-3) |0,000206 |0,002990 |0,000867 |0,001825 |

| |PM10 aritmetický průměr 24 hod (μg.m-3) |0,008241 |0,119586 |0,034642 |0,072985 |

| |Benzen aritmetický průměr 1 rok (μg.m-3) |0,000149 |0,002152 |0,000616 |0,002336 |

|Varianta 2 |NO2 aritmetický průměr 1 rok (μg.m-3) |0,009071 |0,131621 |0,038127 |0,080329 |

| |NO2 aritmetický průměr 1 hod (μg.m-3) |0,762192 |11,060491 |3,203980 |6,750324 |

| |PM10 aritmetický průměr 1 rok (μg.m-3) |0,001291 |0,018736 |0,005429 |0,011436 |

| |PM10 aritmetický průměr 24 hod (μg.m-3) |0,051646 |0,749452 |0,217100 |0,457398 |

| |Benzen aritmetický průměr 1 rok (μg.m-3) |0,000886 |0,012833 |0,003710 |0,008855 |

Vyhodnocení příspěvků NO2 k imisní zátěži zájmového území

Pro NO2 je stávající platnou legislativou stanoven imisní limit pro roční aritmetický průměr ve vztahu k ochraně zdraví lidí hodnotou 40 (g.m-3 a 200 (g.m-3 ve vztahu k hodinovému aritmetickému průměru.

Podle modelu ATEM lze očekávat v blízkosti zájmového území průměrné roční koncentrace do 8 (g.m-3, z hlediska maximální krátkodobé koncentrace do 50 (g.m-3.

Nejbližší stanice AIM nesignalizují překročení imisních limitů, avšak vzhledem k jejímu situování je však nelze považovat za zcela reprezentativní.

Ve variantě 0 představující provoz všech zdrojů znečišťování ovzduší dle procesem EIA schválených aktivit v zóně jsou z hlediska příspěvků ročního aritmetického průměru dosahována maxima ve výpočtové síti do 0,111 (g.m-3 a do 0,068 (g.m3 u bodů mimo výpočtovou síť.

Příspěvek ve variantě 1 představující samotný provoz posuzované haly dosahuje ve vztahu k ročnímu aritmetickém u průměru maxima ve výpočtové síti do 0,020 (g.m-3 a do 0,012 (g.m3 u bodů mimo výpočtovou síť.

Ve výsledném stavu (varianta 2) bude dosahováno ve vztahu k ročnímu aritmetickému průměru příspěvků k imisní zátěži u bodů ve zvolené výpočtové síti do 0,132 (g.m-3, u bodů mimo výpočtovou síť do 0,081 (g.m-3.

Tento výsledný příspěvek k ročnímu aritmetickému průměru NO2 lze označit za zanedbatelný.

Ve vztahu k hodinovému aritmetickému průměru ve variantě 0 představující provoz všech zdrojů znečišťování ovzduší dle procesem EIA schválených aktivit v zóně jsou dosahována maxima ve výpočtové síti do 9,39 (g.m-3 a do 5,73 (g.m3 u bodů mimo výpočtovou síť.

Příspěvek ve variantě 1 představující samotný provoz posuzované haly dosahuje ve vztahu k hodinovému aritmetickém u průměru maxima ve výpočtové síti do 1,68 (g.m-3 a do 1,03 (g.m3 u bodů mimo výpočtovou síť.

Ve výsledném stavu (varianta 2) bude dosahováno ve vztahu k hodinovému aritmetickému průměru příspěvků k imisní zátěži u bodů ve zvolené výpočtové síti do 11,06 (g.m-3, u bodů mimo výpočtovou síť do 6,75 (g.m-3.

Tento výsledný příspěvek k hodinovému aritmetickému průměru lze označit za málo významný.

Vyhodnocení příspěvků frakce PM10 k imisní zátěži zájmového území

Pro PM10 je stávající platnou legislativou stanovena jako imisní limit z hlediska ročního aritmetického průměru hodnota 40 (g.m-3, pro 24 hodinový aritmetický průměr potom 50 (g.m- 3 (avšak s možností překročení této koncentrace 35 krát za kalendářní rok).

Nejbližší stanice AIM signalizují překračování 24 hodinového aritmetického průměru, avšak tyto hodnoty vzhledem ke vzdálenosti od posuzovaného záměru nelze považovat za zcela reprezentativní.Model ATEM vylučuje možnost překračování ročního imisního limitu v blízkosti zájmového území.

Ve variantě 0 představující provoz všech zdrojů znečišťování ovzduší dle procesem EIA schválených aktivit v zóně jsou z hlediska příspěvků ročního aritmetického průměru dosahována maxima ve výpočtové síti do 0,016 (g.m-3 a do 0,010 (g.m3 u bodů mimo výpočtovou síť.

Příspěvek ve variantě 1 představující samotný provoz posuzované haly dosahuje ve vztahu k ročnímu aritmetickém u průměru maxima ve výpočtové síti do 0,003 (g.m-3 a do 0,002 (g.m3 u bodů mimo výpočtovou síť.

Ve výsledném stavu (varianta 2) bude dosahováno ve vztahu k ročnímu aritmetickému průměru příspěvků k imisní zátěži u bodů ve zvolené výpočtové síti do 0,019 (g.m-3, u bodů mimo výpočtovou síť do 0,012(g.m-3.

Tento výsledný příspěvek k ročnímu aritmetickému průměru PM10 lze označit za zanedbatelný.

Ve vztahu k 24 hodinovému aritmetickému průměru ve variantě 0 představující provoz všech zdrojů znečišťování ovzduší dle procesem EIA schválených aktivit v zóně jsou dosahována maxima ve výpočtové síti do 0,630 (g.m-3 a do 0,385 (g.m3 u bodů mimo výpočtovou síť.

Příspěvek ve variantě 1 představující samotný provoz posuzované haly dosahuje ve vztahu k 24 hodinovému aritmetickému průměru maxima ve výpočtové síti do 0,120 (g.m-3 a do 0,073 (g.m3 u bodů mimo výpočtovou síť.

Ve výsledném stavu (varianta 2) bude dosahováno ve vztahu k 24 hodinovému aritmetickému průměru příspěvků k imisní zátěži u bodů ve zvolené výpočtové síti do 0,750 (g.m-3, u bodů mimo výpočtovou síť do 0,456 (g.m-3.

Tento výsledný příspěvek k 24 hodinovému aritmetickému průměru lze označit za akceptovatelný.

Vyhodnocení příspěvků benzenu k imisní zátěži zájmového území

Stávající platnou legislativou je stanovena hodnota ročního aritmetického průměru 5 (g.m-3.

V zájmovém území nelze předpokládat překračování imisního limitu pro tuto škodlivinu.

Příspěvek řešených zdrojů vnáší do území ve všech řešených variantách ve vztahu k ročnímu aritmetickému průměru zcela zanedbatelné koncentrace nepřesahující ve výsledné variantě 0,013 (g.m-3, a z tohoto pohledu lze tedy konstatovat, že se jedná o příspěvky zcela zanedbatelné.

1.2. Vlivy na ovzduší - tyto vlivy byly vyhodnoceny v předchozí části a v RS (příl. č.1)

1.3. Vlivy na povrchovou a podzemní vodu

Ovlivnění zásobování pitnou vodou

V části B II oznámení je proveden výpočet potřeby vody v následující tabulce:

[pic]

Zabezpečení pitné vody

Zájmové území je napojeno na realizovaný vodovodní přivaděč DN 100 (PVC 110) uložený podél silnice Jeneč – Dobrovíz. Obchodně průmyslová zóna má samostatnou přípojku DN100 s vodoměrnou sestavou u stávajícího řadu.

Na této přípojce je realizován podzemní vodojem o objemu 120 m3 pro krytí špičkových odběrů celé průmyslové zóny (plnění vodojemu se předpokládá v době mimo odběrové špičky v obci, převážně v nočních hodinách). Dále jsou vedeny rozvody pitného vodovodu v co největším rozsahu v souběhu s kanalizací splaškovou a požárním vodovodem pod povrchem zatravněných i zpevněných ploch areálu. Jednotlivé odbočky pitné vody pro samostatné haly či sekce hal, budou vždy opatřeny podružným měřením umístěným vždy v interiéru společně s filtrem a případným redukčním ventilem. Potřeba vody pro celé zájmové území obchodní a průmyslové zóny je identická s propočtenou produkcí splaškových komunálních odpadních vod, které je uvedené v přehledné tabulce u SO – Kanalizace splašková. Hlavní rozvod pitné vody je navržen v  PVC potrubí DN 110 a jsou na něm v předepsaných vzdálenostech navrženy podzemní hydranty určené pro první požární zásah a pro odvzdušnění či odkalení rozvodu.

Zabezpečení požární vody

Jako možnost zásobování areálů požární vodou v předepsaném provedení tak, jak je požaduje příslušná ČSN, byla v rámci 1.etapy výstavby KZ realizována samostatná čerpací stanice požární vody s trvale zavodněným rozvodem s nadzemními hydranty v předepsaných vzdálenostech od sebe. Čerpací stanice a její funkce je popsána samostatně dále v textu . Rozvod požární vody je navržen vést pod povrchem páteřních komunikací obou částí obchodně průmyslové zóny v souběhu s rozvodem vody pitné, v ostatních plochách jednotlivých areálů byla snaha umístit především hydranty v nadzemním provedení (HAWLE s vývody 1x A DN100 a 2x B DN80) je proto rozvod navržen většinou pod zelenými pásy, v maximálních vzdálenostech hydrantů 200 m od sebe. (požární vodovod je navržen tak, aby plně vyhovoval ČSN 73 0873 a to zejména kapitole 4., tabulce 1 a 2, položce 5.).

Pro zásobování rozvodu požární vody je uvažováno s čerpáním požární vody v případě požáru v množství stanoveném dle ČSN 73 0873 tabulka 2, položka 5, tedy 25/40 l/s, z nově realizované retenční nádrže v části areálu označeném jako „A“, která je pro čerpání uzpůsobena (čerpací jímka v části pro vypočtenou zásobu požární vody). Samotná čerpací stanice je umístěna přímo na retenční nádrži s trvalou zásobou požární vody a odtud je veden zavodněný rozvod požární vody  DN 200 mm kolem celého areálu. Jde o typovou technologii výrobce Grundfos. Provoz čerpací stanice je plně automatický. V případě poruchy na některém z  provozních čerpadel bude na venkovní zdi objektu signalizována porucha akusticky i opticky a zároveň bude předán signál o poruše na centrální pult dispečinku areálu. V případě, že dojde k výpadku el.proudu bude automaticky spuštěn náhradní zdroj el.energie tamtéž.

S ohledem na uvedené skutečnosti lze konstatovat, že posuzovaná stavba neovlivní negativně zdroje zásobování pitnou vodou v dané oblasti.

Ovlivnění charakteru odvodnění území

Dešťová kanalizace v areálu byla navržena na následující parametry :

Návrhový déšť:

Ruzyně

t = 15 min, n = 1 - 128 l/s*ha

t = 15 min, n = 0,5 - 185 l/s*ha

Součinitelé odtoku dle ČSN 75 6101

Dlouhodobá roční výška srážek: 512 mm

Dešťové vody budou v areálu odváděny systémem gravitačních stok. Kanalizace je navržena jako oddílná. Zvlášť jsou odváděny vody čisté a zvlášť kontaminované. Veškeré vody jsou navrženy vést přes retenční prostory buď vsakovacích galerií (v případě odvodnění části území nazvané „Pod tratí“ ), nebo klasické podzemní retenční nádrže se zásobou požární vody, čerpací stanicí požární vody a regulovaným přepadem do dešťové obecní kanalizace (v případě odvodnění části území nazvaném „Nad tratí“ v současnosti již realizované v rámci I.etapy výstavby). Kontaminované vody jsou navrženy zaústit do areálové dešťové kanalizace po přečištění v OLK.

Dešťová kanalizace čistá

Za čisté dešťové vody jsou považovány vody se střech objektů a vody z průjezdních komunikací, na kterých se nebude parkovat ani stát při vykládání a nakládání. Tyto vody jsou odváděny bez čištění přímo do retenčních prostorů příslušných nádrží.

Dešťová kanalizace kontaminovaná

Za kontaminované dešťové vody jsou považovány vody z parkovišť nákladních automobilů a stání u terminálů skladů a zaměstnanecká parkoviště osobních aut.

Tyto vody budou před napojením do retenčních nádrží čištěny na odlučovačích ropných látek. Ty jsou navrženy v lokalitách znečištění a jejich velikost je předpokládána o průtokové kapacitě od 80 do 200 l/s (viz následující tabulka). Předpokládáno je čištění v odlučovačích s plným průtokem a s dostatečným usazovacím prostorem, koalescenčním filtrem a s dočištěním na sorpčních filtrech. Odlučovače budou opatřeny uzávěry na přítoku do akumulační části (před koalescenčním filtrem) a automatickými havarijními uzávěry. Jako referenční výrobek byly navrženy OLK AS TOP firmy ASIO, s.r.o. Brno.

Protože OLK budou umístěny v komunikacích pojížděných těžkými nákladními auty, musí být jejich únosnost min D 400. Úroveň znečištění dešťových vod na odtoku z OLK je navržena na úrovni 0,2 mg/l.

Vzhledem k tomu, že velikost čistých ploch je cca 3,5 x větší než nečistých, bude výsledná hodnota znečištění vody na odtoku z celého areálu KZ, na úrovni nižší než 0,1 mg / l. To je hodnota nižší než hodnota požadovaná Nařízením vlády č. 61 v příloze č.3 tabulce č. 1, což je 0,1 mg/l.

Změna Z4 nevyvolává, z hlediska vodohospodářského, žádné změny v původně navržených vodohospodářských objektech. Nepodstatný nárůst velikosti odvodňovaných zpevněných ploch a zastavěné plochy haly D8, jež byla navržena z velké části místo původně uvažovaného parkoviště, bude z tohoto hlediska s rezervou pokryt již stávajícími nebo v současné době realizovanými stokami dešťové a splaškové kanalizace. Stejně tak budou pro připojení haly D8 použity s malou úpravou i rozvody požární a pitné vody. Pro retenci odtokového množství dešťové vody postačí rezervní prostory v potrubí stávající dešťové kanalizace. Navíc s přihlédnutím na fakt, že oproti původně uvažované velikosti zpevněných ploch kolem haly D1, byly tyto plochy realizovány v poloviční velikosti.

[pic]

VÝPOČET CELKOVÉHO ODTOKU DEŠŤOVÝCH VOD po změně Z4

[pic]

DEŠŤOVÉ ÚHRNY po změně Z4 :

[pic]

Veškeré další údaje o celkovém řešení odvodu a likvidace dešťových vod jsou předmětem předchozích schválených etap řešení areálu a celé Komerční zóny a byly na základě požadavku OI ČIŽP oddělení ochrany vod (Ing. Kučerová) podrobně doloženy v rámci schváleného doplňku oznámení předchozí etapy KZ – změna Z3 vč. popisu odkanalizování dešťových vod v rámci předchozích. etapy výstavby a zároveň obsahují údaje o vsakovací galerii. Trasy a materiál navržených kanalizačních dešťových stok jsou zřejmé z  výkresové dokumentace, která je součástí dokumentace pro územní řízení změny Z4.

Riziko znečištění povrchových a podzemních vod

Bilance splaškových vod vychází z potřeby vody, stanovené v části B.I., přičemž množství splaškových vod je počítáno jako 100 % nárokované souhrnné potřeby.

Produkce splaškových vod vychází z vypočtených spotřeb pitné vody a je s nimi identická.

[pic]

SO – Kanalizace splašková – areálová

Splašková kanalizace je navržena v areálu kombinovaná. S ohledem na velké vzdálenosti a prakticky vodorovný upravený terén jednotlivých areálů hal je kanalizace uvažována jak gravitační, tak s přečerpáváním do stávající obecní splaškové kanalizace, která je v současnosti realizována ve stávající průmyslové zóně a končí šachtou u areálu firmy PFT s.r.o. Tato kanalizace je vedena na stávající obecní ČOV Dobrovíz (dodávku realizovala firma Hydrotech, s.r.o.), jejíž kapacitu je do budoucna možné zvětšit až na 1950 EO . ČOV je postavena na obecním pozemku, který svou rozlohou vyhoví požadavkům přístavby další technologické linky čištění.

Gravitační stoky v areálu obchodně průmyslové zóny jsou navrženy od jednotlivých objektů a hlavní stoka je vedena v koridoru mezi halami. Tyto gravitační stoky jsou vedeny do východního rohu staveniště, kde je navržena centrální přečerpávací stanice splašků s akumulačním prostorem spočítaným na zdržení jednodenní produkce splašků z I. A II.etapy výstavby areálu. Čerpací stanicí je pak splašková odpadní voda přečerpávána do stávající kanalizace. Předpokládané parametry čerpací stanice: Q = 8 – 12 l/s; V = 80 m3; 2 x 7,5 kW.

Trasování splaškové kanalizace je navrženo vždy v co největším rozsahu v souběhu s dešťovou kanalizací a pitným vodovodem.

S ohledem na geologické podmínky a hlavně vysokou zátěž povrchu komunikací kamiony, je uvažováno pro gravitační kanalizaci s korugovaným zesíleným PVC potrubím, pro výtlaky s potrubím PE SDR 11.

Likvidace splaškových vod

Splaškové vody budou likvidovány na ČOV Dobrovíz. Veškeré vypouštěné splaškové odpadní vody musí splňovat parametry požadované provozním řádem kanalizace a ČOV pro obec Dobrovíz.

Skladba splaškových odpadních vod

Do splaškové kanalizace budou napojeny veškeré vody z hygienického zázemí všech objektů areálu (komunální splaškové vody).

Veškeré další údaje o celkovém řešení odvodu a likvidace splaškových vod jsou předmětem předchozích schválených etap řešení areálu a celé Komerční zóny a byly na základě požadavku OI ČIŽP oddělení ochrany vod (Ing. Kučerová) podrobně doloženy v rámci schváleného doplňku oznámení předchozí etapy KZ – změna Z3 vč. popisu odkanalizování dešťových vod v rámci předchozích. etapy výstavby a zároveň obsahují údaje o vsakovací galerii.

Součástí uvedeného doplňku je i Studie Europrojektu Praha k řešení intenzifikace stávající ČOV Dobrovíz a doklad o kolaudaci I. etapy intenzifikace této ČOV.

Projektant akce (Europrojekt Praha při projektové přípravě i realizaci stavby úzce spolupracuje s obcí Dobrovíz a ze studie jednoznačně vyplývá soulad připravované stavby, tedy i posuzované etapy s kapacitou intenzifikované ČOV.

1.4. Vlivy na půdu a horninové prostředí

Pro uvedenou lokalitu byly zpracovány podklady pro odnětí půdy ze ZPF a na základě žádosti investora byl vydán Souhlas MŽP jako příslušného orgánu k odnětí dotčených pozemků ze ZPF a to pod č.j.. 17433/ENV/06z ze dne 13.3.2006.

Upřesnění z hlediska odnímání půdy ze zemědělského půdního fondu podle zákona ČNR č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění zákona ČNR č. 10/1993 Sb. bylo provedeno v metodickém pokynu odboru ochrany lesa a půdy MŽP ČR ze dne 1.10.1996 čj. 00LP/1067/96.

Tento metodický pokyn odboru ochrany lesa a půdy Ministerstva životního prostředí České Republiky ze dne 1.10.1996 č.j. OOLP/106/96 k odnímání půdy ze zemědělského půdního fondu podle zákona ČNR č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění zákona ČNR č. 10/1993 Sb. (dále jen „zákon“) v čl. III Odnímání půdy ze zemědělského půdního fondu (§ 9 zákona) stanovuje:

1) Při posuzování žádosti o odnětí zemědělské půdy ze ZPF přihlíží orgán ochrany ZPF k zásadám jeho ochrany podle § 4 zákona a k tomu, zda požadované odnětí je na ploše určené schválenou dokumentací.

2) Pokud se zemědělská půda požadovaná k odnětí nalézá mimo plochu uvedenou v odst. 1, orgán ochrany ZPF postupuje podle čl. II a souhlas § 9 odst. 6 zákona vydá zejména:

a) pro stavbu veřejně prospěšnou (kromě staveb liniových),

b) v zájmu ochrany základních složek životního prostředí,

c) pro stavbu rodinného domu pro fyzickou osobu, na pozemku bezprostředně navazujícím na plochy určené k nezemědělskému využití schválenou dokumentací nebo navazující na stávající zástavbu a to do velikosti maximálně 1 200 m2,

d) na plochách bezprostředně navazujících na stávající zástavbu v těch sídlech, kde není uvažováno s pořízením dokumentace,

e) tam, kde byl již udělen souhlas orgánu ochrany ZPF podle § 7 odst. 3 zákona.

V čl. IV tohoto metodického pokynu jsou stanoveny třídy ochrany zemědělského půdního fondu2), které jsou pro účely ochrany ZPF uvedeny v příloze.

Tento metodický pokyn nabývá platnosti dnem 1. ledna 1997.

Příloha již citovaného metodického pokynu MŽP ČR ze dne 12.6.1996 č.j. OOLP/1067/96 nazvaná třídy ochrany zemědělské půdy stanovuje:

1. Do I. třídy zemědělské půdy jsou zařazeny bonitně nejcennější půdy v jednotlivých klimatických regionech, převážně v plochách rovinných nebo jen mírně sklonitých, které je možno odejmout ze zemědělského půdního fondu pouze výjimečně, a to převážně na záměry související s obnovou ekologické stability krajiny, případně pro liniové stavby zásadního významu.

2. Do II. třídy ochrany jsou situovány zemědělské půdy, které mají v rámci jednotlivých klimatických regionů nadprůměrnou produkční schopnost. Ve vztahu k ochraně zemědělského půdního fondu jde o půdy vysoce chráněné, jen podmíněně odnímatelné a s ohledem na územní plánování také jen podmíněně zastavitelné.

3. Do III. třídy ochrany jsou sloučeny půdy v jednotlivých klimatických regionech s průměrnou produkční schopností a středním stupněm ochrany, které je možno územním plánováním využít pro eventuální výstavbu.

4. Do IV. třídy ochrany jsou sdruženy půdy s převážně podprůměrnou produkční schopností v rámci příslušných klimatických regionů, s jen omezenou ochranou, využitelné i pro výstavbu.

5. Do V. třídy ochrany jsou zahrnuty zbývající bonitované půdně ekologické jednotky (dále jen „BPEJ“), které představují zejména půdy s velmi nízkou produkční schopností včetně půd mělkých, velmi svažitých, hydromorfních, štěrkovitých až kamenitých a erozně nejvíce ohrožených. Většinou jde o zemědělské půdy pro zemědělské účely postradatelné. U těchto půd lze předpokládat efektivnější nezemědělské využití. Jde většinou o půdy s nižším stupněm ochrany, s výjimkou vymezených ochranných pásem a chráněných území a dalších zájmů ochrany životního prostředí.

V daném případě posuzovaného staveniště, jak již bylo uvedeno, se jedná o BPEJ, které prezentují podle přílohy metodického pokynu MŽP ČR ze dne 12.6.1996 č.j. OOLP/1067/96 nazvané třídy ochrany zemědělské půdy mj. rovněž půdy mající I. třídu ochrany – jejich odnětí ze ZPF je však předpokládáno ve schváleném územním plánu obce Dobrovíz. a byl zde již udělen souhlas orgánu ochrany ZPF podle § 7 odst. 3 zákona (vydán Souhlas MŽP jako příslušného orgánu k odnětí dotčených pozemků ze ZPF a to pod č.j.. 17433/ENV/06z ze dne 13.3.2006.

Urbanizací lokality nedojde k porušení dalších souvislých ploch ZPF.

Využití lokality pro navržené záměry nenaruší zásadním způsobem organizaci ZPF v území. Hydrogeologické a odtokové poměry území nebudou s ohledem na řešení záměru a dostatečnou retenci dešťových vod narušeny.

Způsob využití a výsadba dřevin bude prosazována na volných plochách v daném území, projekt sadových úprav bude součástí dokumentace stavby.

Projektová dokumentace bude obsahovat samostatný výkres v měřítku 1: 200 (eventuálně 1: 500) s umístěním jednotlivých stromů a keřů na pozemku spolu s uvedením druhového zastoupení, velikosti výsadbového materiálu, přesným počtem stromů a keřů a popis technologie výsadby (způsob ukotvení stromů, bandážování kmenů, způsob mulčování výsadeb, výměna půdy při výsadbě apod.). Umístění vegetačního prvku a jeho složení musí být navrženo tak, aby byl splněn požadavek na jeho krajinotvornou a izolační funkci.

Sadové úpravy budou samostatným stavebním objektem s termínem dokončení nejpozději do doby kolaudačního řízení stavby.

Vlivy depozic škodlivin ze spalování paliv za provozu areálu jsou zanedbatelné, nelze tedy uvažovat o ovlivnění nebo změnách chemismu okolních půd, vzrůstu kyselosti apod.

Terénními úpravami a přesuny zemin nedojde v souladu se zadáním k významnějším změnám místní topografie.

Negativní ovlivnění geologického prostředí a nerostných zdrojů lze vyloučit.

Areál se nenachází v dobývacím prostoru ani chráněném území, ani nelze předpokládat zastižení ložiskových akumulací nerostů.

Narušení vodonosných horizontů vlivem stavebních prací lze vyloučit, neboť se nepředpokládájí výkopové ani odkryvové práce většího hloubkového rozsahu.

Zastižení mineralogických nálezů při zemních pracích, stejně jako geologických stratotypů ap., které by mohly být předmětem ochrany je s ohledem na charakter staveniště nepravděpodobné.

Celkově lze vliv označit z hlediska rozsahu záboru za velikostně střední, s ohledem na kvalitu půdy však akceptovatelný a významově za středně významný.

Vlivy z produkce odpadů

Areál bude produkovat poměrně standardní množství odpadů druhově sice odlišných, ale známých s běžnými způsoby likvidace či využití.

Produkce odpadů nebude klást zvýšené nároky na nakládání s nimi. S ohledem na druhovou skladbu odpadů, z nichž určitá část jsou odpady skládkovatelné, nebo dále využitelné (recyklovatelné) či kompostovatelné, ale vyskytují se i odpady nebezpečné, je třeba věnovat značnou pozornost organizačnímu a technickému systému nakládání s odpady. Ty musí být odděleně sbírány a shromažďovány odděleně dle druhů.

Nároky na kapacitu zařízení pro zneškodnění odpadů charakteru N, se předpokládají v předu specifikovaném rozsahu (viz podrobně kapitola B.III) a jedná se převážně o odpady, jejichž sběr a likvidaci již zajišťují specializované firmy v regionu hl.m. Prahy a Středočeského kraje..

Předpokládá se, že odpady budou shromažďovány dle druhů a nakládání s nimi se bude řídit zásadami odpadového hospodářství, stanovenými zákonem č.185/2001 Sb. a dalších prováděcích předpisů k tomu zákonu, které jsou v platnosti od 1.1.2002 – podrobněji viz část Odpady .

Vzhledem k tomu, že v regionu města Prahy i v rámci okresu Praha-západ v současné době existuje dostatečná kapacita zařízení pro nakládání s odpady všech kategorií a investor předpokládá, že budou uzavřeny řádné smlouvy s autorizovanými firmami, nebude likvidace odpadů z areálu problematická, ani nevzniknou nároky na budování nových zařízení pro likvidaci odpadů.

Celkově lze vliv označit z hlediska rozsahu produkce odpadů za velikostně střední, s ohledem na předpokládané zabezpečení a nakládání s odpady za akceptovatelný a významově za středně významný.

1.5. Vlivy na flóru a faunu

Vliv na floru

Realizací posuzovaného záměru nedojde k výraznější změně prostředí proti současnému stavu s ohledem na přímou návaznost na rozestavěnou halu D3 a její upravené západní okolí. Proti původnímu stavu je změna výraznější s tím, že společenstva zemědělských monokultur na orné půdě budou na části plochy nahrazena trvalou zástavbou na zpevněných plochách a dojde k trvalému odstranění vegetačního pokryvu na části zájmového území výstavby. Na části plochy, kde nebude odstraněn vegetační kryt, dojde k jeho zkulturnění a následně bude pravidelně udržován a ošetřován. Místní vliv na fytocenózu je možno po ozelenění a sadových úpravách pokládat za příznivý, trvalý a patrný.

Sporadické biotopy podél polní cesty „Nad bezednou cestou“ a podél trati nebudou dotčeny.

Vliv na faunu

Na základě biologického průzkumu lze konstatovat, že místa výskytu reprezentativních nebo unikátních populací zvláště chráněných druhů se na zájmovém území nevyskytují, tudíž nebudou dotčena a nepředpokládá se ohrožení populací těchto živočichů. Místní vliv na faunu (zejména avifaunu) je možno po ozelenění a sadových úpravách pokládat za příznivý, trvalý a patrný, protože dojde ke zvýšení potravní a hnízdní nabídky.

Při projektování a realizaci obou budov uvažovat v jihovýchodní části podstřešního prostoru ponechat místo pro hnízda rorýsů. Náklady jsou nepatrné. Tento druh naprosto neobtěžuje a neznečišťuje své okolí a při svém krátkém hnízdění květen-srpen výrazně snižuje výskyt obtížného hmyzu (mouchy, komáři apod.). U okolních domů na to pamatováno nebylo. Odbornou informaci projektantovi poskytne Česká společnost ornitologická, Praha 5, Na Bělidle 34, tel. 274 870 334.

Velmi vhodné by bylo při výstavbě obou částí komerční zóny ponechat těleso minimálně používané železniční tratě, kde už v okolí kolejiště začala probíhat přirozená sukcese, dalšímu přirozenému vývoji, případně těleso ještě dosadit vhodnými dřevinami. Tato liniová společenstva fungují v krajině jako migrační trasy živočichů.

Oddělením severní části areálu areálu od trati oplocením by došlo ke zklidnění prostoru trati a tím i ke zlepšení podmínek pro rozvoj populace ještěrek, která sice nebyla zjištěna, ale je možná. Investor areálu ale nemá další možnost zasahovat do práv správce železniční tratě, např. při provádění rozsáhlejších úprav a údržby železničního svršku.

Vliv na zvláště chráněná území (ZCHÚ)

S ohledem na územní polohu zvláště chráněných území přírody tato interakce nenastane, protože areál stavby je dostatečně vzdálen od chráněných území.

Vliv na významné krajinné prvky (VKP)

Žádný zvláště registrovaný VKP dle ust. § 6 zákona č. 114/1992 Sb. není dotčen, neboť se nacházejí v dostatečné vzdálenosti od zájmové plochy. Navíc při vhodných sadových úpravách dojde k doplnění a posílení funkce zeleně v této lesuprosté jednotvárné krajině, což je možno hodnotit jako vliv trvalý a příznivý.

Vliv na lesní porosty

Lesní porosty v okolí zájmového území jsou dostatečně vzdáleny od místa výstavby a nebudou nijak dotčeny včetně jejich ochranných pásem.

Vliv na dřeviny rostoucí mimo les

V rámci realizace posuzovaného záměru nedojde ke kácení dřevin rostoucích mimo les. Naopak po dokončení sadových úprav dojde k podstatnému zvýšení podílu zeleně, vliv bude příznivý, trvalý a patrný.

Vliv na vodní plochy, mokřady, vodní toky

Tyto prvky v okolí zájmového území jsou dostatečně vzdáleny od místa výstavby a nebudou nijak dotčeny. Odvod či akumulace vod z přívalových dešťů ze zpevněných ploch a střech bude v projektu řešena samostatně.

Vliv na památné stromy

Památné stromy v okolí zájmového území jsou dostatečně vzdáleny od místa výstavby a nebudou nijak dotčeny včetně jejich ochranných pásem.

Vliv na prvky ÚSES

Žádný z prvků ÚSES v okolí nebude posuzovanou stavbou nijak narušen ani nebude poškozena jeho struktura nebo funkce. Naopak kvalitně provedenými sadovými úpravami v areálu a vhodně vybranými domácími dřevinnými druhy odpovídajícími nadmořské výšce dojde k posílení ekologické funkce zeleně a podpoře prvků systémů ekologické stability.

Velmi vhodné by bylo při výstavbě obou částí komerční zóny ponechat těleso zrušené železniční tratě, kde už začala probíhat přirozená sukcese, dalšímu přirozenému vývoji, případně těleso ještě dosadit vhodnými dřevinami. Tato liniová společenstva fungují v krajině v systému ekologické stability jako biokoridory či jako interakční prvky.

Vlivy na další ekosystémy

Záměr se přímo nedotýká biologicky cenných ploch v okolí. Dojde však ke změně prostředí tím, že část zemědělské půdy bude nahrazena zastavěnými plochami na zpevněném terénu. Je nezbytné zachovat potřebnou územní rezervu v zájmovém území v nezpevněném stavu pro sadové úpravy areálu. Vlivy na jiné ekosystémy je možno hodnotit jako velmi nízké či nulové.

Vlivy na lokality Natura 2000   

 

V zájmovém území ani v nejbližším okolí není žádná lokalita vyhlášená podle směrnic Evropského společenství ( směrnice o ptácích  79/409/EHS ) a směrnice o stanovištích  ( 92/43/EHS )

1.6. Vlivy na krajinu a ovlivnění krajinného rázu

Krajinný ráz

Nejbližší krajina je odedávna osídlena a obdělávána a od původního stavu je již zcela vzdálena. První doklady o okolních obcích se datují takto:

- Kněževes je doložena roku 1088,

- Jeneč roku 1115,

- Dobrovíz roku 1238,

- Hostouň roku 1316.

V blízkém okolí plánované výstavby se nachází jednotvárný, lesuprostý a výrazně plochý krajinný reliéf s nadmořskou výškou okolo 370 m n. m. V bezprostředním okolí plochy dominují antropogenní prvky – plocha letiště, bývalá železnice, komunikace, stožáry nadzemního elektrického vedení, lidská sídla, polní celky, rozčleněné liniovými prvky doprovodných stromořadí podél silnic, liniovými prvky inženýrských sítí.

Budoucí staveniště je nerozčleněná zemědělská půda utvářená velkými hony, rozdělená železniční tratí. Je rovinatá, nepatrně se svažující k severozápadu (tj. k údolí Dobrovízského potoka) až k severovýchodu. Dobrovízský potok je prudkým pravobřežním svahem, který je v posledních letech zemědělsky neobhospodařován (zanikající třešňovka) zaříznut do okolní krajiny ve směru od staveniště asi o 25 m. K žádoucímu rozčlenění zemědělské půdy dojde až po vyprojektování a realizaci komplexních pozemkových úprav.

Z hlediska podrobnějšího hodnocení krajinného rázu lze konstatovat, že jde o území, jehož původní krajinný ráz s převládajícím charakterem strukturní mozaiky drobnějšího měřítka je narušen zejména výstavbou antropogenních staveb (blízké průmyslové a skladové areály, plocha letiště Praha - Ruzyně), liniových staveb (silnice, železnice, elektrické vedení), zcelením pozemků do větších honů orné půdy, spojený s redukcí liniových prvků mezí, úvozů a polních cest.

Zájmové území a blízké okolí leží na přechodu dvou základních krajinných typů s následující charakteristikou (podle Formana a Godrona), a to typu:

3. Intenzívně obdělávaná krajina (kultivovaná) s převahou zemědělsky obdělávaných geometrických ploch, které tvoří matici, v níž jsou rozmístěny enklávy vesnic a zbytků přirozených nebo přírodě blízkých ekosystémů. Krajina většinou jemně nebo středně zrnitá, hustá síť liniových koridorů.

a typu:

4. Příměstská krajina – hustě osídlená s heterogenní mozaikou zastavěných ploch (bydlení, služby, průmysl), obdělávaných ploch, zbytků přirozených ekosystémů a hustou sítí koridorů. (Například vzdálenost nejbližších RD Hostouně a Dobrovíze je jen 250 m). Krajina jemně zrnitá s maximální hodnotou mozaikovitosti a fragmentace, vysoké množství introdukovaných druhů, dynamický expanzivní typ krajiny.

Podle funkčního typu krajiny se jedná o přechod z typu zemědělská krajina do typu urbanizovaná a technická krajina, k níž zájmové území směřuje.

Na krajinný ráz má samozřejmě silný vliv i blízkost letiště Praha (nejbližší vzdálenost 1 km) a průmysl Kladna (nejbližší vzdálenost 6 km).

Koeficient ekologické stability KES odvozený k roku 1845 je 0,25, hodnota zůstává i k roku 1948 a k roku 1990 a 2000 (zdroj LUCC databáze UK Praha, Arc ČR 500), což v podstatě vypovídá, že na k.ú. Dobrovíz se neměnila rozloha jednotlivých kategorií (louky, pastviny, lesní a vodní plochy ve vztahu k zemědělské půdě, zastavěné ploše a plochám ostatním)- Přesto je vývoj rozlohy zastavěných ploch 1990-2000 stanoven indexem 105 (zdroj uvedený výše).

KES do 0,3 indikuje nadprůměrně využívaná území, tj. krajiny zcela přeměněné člověkem. Z toho vychází i nižší předpokládaný stupeň ekologické stability.

Okolní typ krajiny je možno označit za typ A, tj. krajinu silně pozměněnou civilizačními zásahy, tj. plně antropogenizovanou.

Charakterizováním místa krajinného rázu i základního krajinářského celku odpovídá i nadřazený krajinářský celek (NKC), tvořený širšími dálkovými pohledy, např. jen plocha a objekty letiště a skladovacích staveb činí přes 90°, tedy čtvrtinu pohledového kruhu.

Přírodní charakteristika krajinného rázu je bohužel málo významná. Historická charakteristika krajinného rázu je významná, Dobrovíz je vesnická památková rezervace s řadou pozdně barokních statků z doby kolem roku 1800 až do poloviny 19.století (zejména čp. 5 a 27). Pozoruhodný je toleranční hřbitůvek jižně od obce a barokní kostel p.Marie.

V Hostouni se nachází původně gotický kostel sv.Bartoloměje, patrový hostinec z roku 1800, starý a nový židovský hřbitov.

Přírodně estetická hodnota krajiny je dána kombinací kladných hodnot (obě obce) i záporných hodnot (letiště jihovýchodně a rychlostní komunikace R6 na Karlovy Vary těsně před otevřením jižně od areálu.

Hodnocení krajinného rázu je založeno na míře dochovanosti typických znaků. V tomto konkrétním případě je nutno zaměřit se především na hodnotné historické části obce Dobrovíz a Hostouň a vzít v úvahu, že ostatní krajina bude mít jen základní (průměrný) stupeň ochrany a připustit důsledky z toho vyplývající.

Zemědělské kultury ovlivňující krajinný ráz jsou dány zařazením do zemědělské oblasti na rozmezí obilnářské a řepařské. V poslední době jsou zde pěstovány i technické (energetické) plodiny – řepka.

Geomorfologie spoluurčující krajinný ráz je dána geologickou charakteristikou – území leží na rozhraní Kladenské tabule a Pražské plošiny v České křídové pánvi.

Hustota zalidnění je v okolí vysoká: 150 obyvatel/km2.

Registrovaný VKP (významný krajinný prvek) ev.č.173 – zeleň na hřbitově v Hostouni je vzdálen asi 0,5 km od zájmové plochy.

Pomístní název polní tratě v SZ části zájmové plochy je Nad bezednou (rozumí se cestou) – tak se říkávalo polním cestám, kde se i přes doplňování štěrku a stavební sutě stále tvořily rozsáhlé kaluže.

Zájmová plocha leží mezi velkými městy: od okraje Kladna je vzdálena asi 6 km a od okraje Prahy také 6 km.

V blízkém okolí jsou komunikace:

- silnice R6 (E48) „Karlovarská“, která prochází obcí Jeneč a je od zájmové plochy vzdálena 1 km jižním směrem,

- železniční trať č. 120 Hostivice – Kladno, která je od zájmové plochy vzdálena 1,5 km jižně,

- plánovaná a již zčásti rozestavěná dálnice R6 (E48), která povede severně od trati č. 120 Hostivice – Kladno a je od zájmové plochy vzdálena asi 1 km jižním směrem.

Bezesporu významným fenoménem je blízký komplex budov a drah letiště Praha-Ruzyně. Rozjezdové plochy jsou v nejbližším místě vzdáleny od zájmové plochy asi 1 km jihovýchodně.

Pohledový horizont

Plocha zájmového území stavby se nachází jihozápadně od obce Dobrovíz a z části přímo navazuje na intravilán obce. Plocha má tvar mnohoúhelníka, z jihovýchodu ohraničeného železniční tratí, z jihozápadu silnicí Jeneč-Hostouň.

Silnice Jeneč – Hostouň jde v místech okraje zájmové plochy (tedy cca mezi budovou hostouňské zastávky a intravilánem obce Hostouň) v zářezu a doprovází ji pás vysoké zeleně, který plochu z pohledu ze silnice zcela zakrývá. Podél této silnice jižněji roste větrolam, který stavbu také pohledově zakryje. Z obcí Jeneč, Kněževes, Lidice není staveniště vidět. Z obce Dobrovíz je staveniště částečně zakryto stávajícími halami komerční zóny a zelení. Je vidět z nových rodinných domů na JZ okraji obce. Z Hostouně je vidět jen z několika rodinných domů na SV okraji obce. Tuto situaci mohou částečně zlepšit provedené sadové úpravy, u nichž by na tyto strany měl být kladen důraz. Vhodné jsou zejména vysoké stromy, které patří do této nadmořské výšky, např. dub, lípa, javor mléč.

Obce Hostouň i Dobrovíz jsou proti plošině, na níž leží zájmové území, položeny níže, což neumožňuje dohlédnout z těchto obcí stavby plánovaného areálu.

Z pěti k doplňkovému materiálu z 27.11.2008 přiložených panoramatických snímků fotografovaných v rozhodujících směrech vyplývají celkem malé zpětné pohledy z okolí na areál. Z těchto snímků také vyplývá, že plánované umístění stavby již částečně zakrývají budovy nově budovaných areálů, jejichž stavby budou dále v souladu s ÚP pokračovat až do vzniku ucelené plánované komerční zóny.

Není předpoklad narušení dalekých pohledů z vyvýšených míst v širokém okolí, např. Kožová hora u Kladna, Bílá hora Praha 6, Vinařická hora u Buštěhradu; z řídících věží letiště Ruzyně ovšem areál bude vidět dobře. Také areál bude samozřejmě vidět z velmi málo frekventované železniční trati, procházející bezprostředně jihovýchodně od areálu.

Krajina je poměrně plochá, otevřená, takže při vhodně provedených sadových úpravách a preferenci vysoké stromové zeleně po obvodu zájmové plochy by mělo dojít k dobrému optickému zastínění nových budov. Z tohoto důvodu je ideální ponechat veškerý dřevinný doprovod silnic a zrušené tratě, který funkce optického odclonění i protihlukové a protiprachové bariéry bude plnit již během výstavby. Při výběru vhodných keřových a zejména stromových druhů nebude začlenění nové výstavby do krajiny zatěžující a krajinný ráz nebude příliš narušen, navíc dojde k doplnění zeleně v krajině.

Je předpoklad barevného řešení budov plánovaného areálu barvami uklidňujícími, nevýraznými, tak aby nebudily nepříznivý dojem.

Pokud vznikne požadavek obcí, případně dalších účastníků řízení na rychlé pohledové odclonění areálu, může projektant sadových úprav zvolit etapový způsob, tj. nejrychleji rostoucí vysoké dřeviny zejména topol černý pyramidální vysadit v první etapě s tím, že k zakrytí dojde během 5-7 let. Současně budou vysazeny cílové dřeviny parkových úprav a po jejich vzrůstu na požadovanou výšku dojde ke smýcení krycí dřeviny – topolu, což může být cca za 15-20 let. V krajním případě lze ojediněle užít i umělé konstrukce stěny pro zavedení popínavé dřeviny, např. břečťan, přísavník, psí víno.

Rekreační potenciál

Rekreační potenciál okolí zájmové plochy je nevelký, neboť turisticky i rekreačně je bezprostřední okolí nezajímavé. Nevedou tudy žádné turistické trasy ani cyklostezky. Nejbližší zajímavější lokality se nacházejí až ve vzdálenosti 5 km, a jsou to Přírodní památka Hostivické rybníky s naučnou stezkou a klášterní areál Hájek s poutní cestou Hájek - Loreta, kolem něhož vede cyklostezka ze Zličína do Unhoště. Výrazný rekreační a kulturní potenciál má až vzdálenější okolí v Přírodním parku Povodí Kačáku (8 km jihozápadně). Severním směrem ve vzdálenosti 4 km je navštěvovaná Národní kulturní památka Lidice.

Dobrovíz je vesnická památková rezervace s několika pozdně barokními statky (mj. čp. 5 a 27). Asi 150 m JV od staveniště je tzv. toleranční hřbitov, kam byli po roce 1781 pohřbíváni nekatolíci. Desítky let se již neužívá ani neudržuje, je zarostlý vysokou i nízkou zelení a přirozeně působí jako biocentrum.

Po uvedení do provozu dálnice R6 budou lokality PP Hostivické rybníky a Hájek-Loreta od zájmové plochy zcela odříznuty.

2. Rozsah vlivů vzhledem k zasaženému území a populaci

V souladu s již uvedenými hodnoceními vstupů a zejména výstupů a souhrnu, provedeném v předchozí části, věnované hodnocení vlivů na obyvatelstvo je možné konstatovat, že vlivy jsou málo až středně významné bez podstatných nevratných vlivů na kvalitu životního prostředí a obyvatelstvo obce Dobrovíz.

3. Údaje o možných významných nepříznivých vlivech přesahujících státní hranice

Vlivy tohoto charakteru oznamovaná záměr negeneruje. V posuzovaném případě nepřicházejí v úvahu.

4. Opatření k prevenci, vyloučení, snížení, případně kompenzaci nepříznivých vlivů

1. Územně plánovací opatření

Protože posuzovaný záměr Komerční zóny Dobrovíz- Změna Z4 je navrhován v souladu se zásadami schváleného územního plánu obce Dobrovíz není nutné navrhovat žádná opatření.

2. Technická opatření

Opatření technického rázu je zapotřebí provést celou řadu. V oznámení jsou stanoveny pouze rámcově, detailně musí být rozpracována v dokumentaci pro územní řízení a precizována a dodržena v dokumentaci pro stavební povolení.

opatření k ochraně vod

- zpracovat příslušné manipulační řády a havarijní plán, zajistit pravidelnou kontrolu funkce odlučovače a okamžitě likvidovat eventuelní úkapy dopravní techniky

- dešťové vody z parkovišť vést přes výkonné odlučovače ropných látek pro oddělení ropných látek s odpovídajícími parametry dle platné legislativy

- v prostoru stavby zakázat mytí strojů a motorových vozidel a jejich součástí s výjimkou očisty kol v období výstavby před výjezdem na veřejné komunikace

- na stavbě zakázat skladování a manipulaci s látkami nebezpečnými vodám. Pokud je to z technologicko-provozních důvodů nezbytné, musí být tyto látky skladovány v souladu s platnými předpisy tak, aby nevznikla možnost ohrožení podzemní a povrchové vody

opatření k ochraně ovzduší

- celý proces výstavby bude organizačně zajištěn tak, aby maximálně omezoval možnost narušení faktorů pohody v nejbližší obytné části obce, a to zejména v nočních hodinách a ve dnech pracovního klidu

- v případě nepříznivých klimatických podmínek v období zemních prací bude prováděno skrápění příslušných stavebních ploch k omezení sekundární prašnosti

- při výjezdu nákladních vozidel a jiných strojů ze staveniště nesmí docházet ke znečištění vozovky, případně je třeba ji ihned uklidit tak, aby nedocházelo ke vzniku nadměrné prašnosti

- příjezdovou komunikaci do areálu řešit jako bezprašnou

- zásoby sypkých stavebních materiálů a ostatních potenciálních zdrojů prašnosti v průběhu výstavby je třeba minimalizovat

- v dalších stupních projektové dokumentace po výběru dodavatele technologických celků, které mohou být zdrojem hluku, doložit orgánu ochrany veřejného zdraví garantované parametry stacionárních zdrojů hluku

opatření k ochraně přírody a ekosystémů

- zpracovat projekt sadových úprav areálu v souladu s požadavky MěÚ Černošice a tento projednat s příslušným orgánem ochrany přírody tohoto MěÚ

opatření při nakládání s odpady

- nakládání s odpady musí být technicky a organizačně zajištěno tak, aby bylo možno jednotlivé druhy odpadů shromažďovat odděleně podle druhů

- nebezpečné odpady je nutno skladovat odděleně ve zvláštních nádobách, vyhovujících předpisům pro skladování a transport těchto odpadů, který musí provádět odborná firma s oprávněním na tuto činnost

- obecně musí být respektovány všechny požadavky zákona č.185/2001 Sb. a navazujících prováděcích vyhlášek, zejména vyhl. č. 383/2001Sb. o podrobnostech nakládání s odpady

- v nejvyšší možné míře je nutno minimalizovat vznik odpadů, zejména technologickou kázní při výrobních a skladovacích postupech

- v průběhu stavby a po jejím ukončení vyloučit ukládání odpadů do půdy ani podložních zemin a hornin. Výjimku tvoří výkopová zemina, která může být použita na vytvoření náspu do požadované úrovně.

- v rámci stavebních prací vyloučit likvidaci odpadů pálením na staveništi.

opatření k ochraně zdraví

- při výběrovém řízení na dodavatele stavby stanovit jako jedno ze srovnávacích měřítek i specifikování garancí na minimalizování negativních vlivů stavby na životní prostředí a na celkovou délku stavby; ve výběrovém řízení zohlednit požadavky na používání moderních a progresivních postupů výstavby (s využitím méně hlučných a životnímu prostředí šetrných technologií)

- celý proces výstavby organizačně zajistit tak, aby maximálně omezoval možnost narušení faktorů pohody, a to zejména ve dnech pracovního klidu; v souladu s platnou legislativou nebude povolena stavební činnost v době od 21:00 do 07:00 hod

- veškeré stavební práce spojené s návozem stavebního a technologického materiálu uskutečňovat v obytné zástavbě v denní době

- doporučuje se po realizaci záměru provedení měření akustické situace vspolu s dopravně inženýrským průzkumem pro ověření závěrů akustické studie

dopravní opatření

- s ohledem na předpokládanou nevyrovnanou bilance zemin stanovit a doložit lokalitu uložení tohoto odpadu a trasu odvozu tak, aby nedocházelo k přetížení dopravní trasy a negativnímu ovlivnění okolního životního prostředí a obyvatel

ostatní opatření

- s ohledem na poměrně staré osídlení dané oblasti provést základní opatření ve smyslu zákonů č. 20/1987 Sb.ve znění zák.č. 242/1992 Sb.

- důsledně rekultivovat všechny výstavbou zasažené a trvale nezastavěné plochy z důvodu prevence šíření plevelů

- předložit ke kolaudaci stavby provozní a havarijní řády

5. Charakteristika nedostatků ve znalostech a neurčitostí, které se vyskytly při specifikaci vlivů

Záměr výstavby Komerční zóny Dobrovíz – Změna Z4 je z hlediska projektové přípravy, především s ohledem na skutečnost, že se jedná pouze o jednu typovou halu menšího rozsahu (cca 5000 m2) a klasickou montovanou stavbu s jednoduchou stavební technologií a založením, poměrně nenáročný.

Projektová příprava byla v době zpracování oznámení ve stadiu rozpracované dokumentace pro územní řízení – spíše na začátku prací jednotlivých profesí.

Vstupní údaje tak vycházely zejména ze zkušeností ze stávajícího provozu obdobných provozů, předpokládaného cílového stavu po dostavbě a parametry vstupů i výstupů byly upřesňovány konzultacemi a odbornými odhady ve spolupráci s investorem, projektantem a oznamovatelem - koordinátorem přípravy stavby Ing. Emilem Steinbauerem z Europrojektu Praha.

Profesní části projektu byly v době zpracovávání oznámení zčásti k dispozici, další potřebné výpočty byly předávány a konzultovány s investorem a projektantem.

Z nepříliš velké podrobnosti podkladů a údajů mohly vzniknout i některé nepřesnosti, které bude nutné upřesnit v projektu, ale které by v žádném případě neměly vést ke zkreslení hodnocení dopadů na životní prostředí. V případě nejasností byly vždy použity nejméně příznivé meze odhadu či maximální vstupní množství nebo parametry.

V dané etapě přesnosti výpočtů byla tendence zpracovatele z uvedených důvodů spíše nadsadit parametry, které se promítají do vlivů na životní prostředí tak, aby nedošlo k jejich podcenění. To se týká zejména nároků na vstupní materiály, média a energie a rovněž již zmíněnou frekvenci dopravy, které jsou vždy na horní mezi odhadů a výpočtů.

S ohledem na charakter výstavby a zejména provozu je tedy možné se domnívat, že toto oznámení vyjadřuje základní vlivy díky významné pomoci investora ale i projektanta poměrně přesně.

Informace o stávajícím stavu prostředí byly v důležitých faktorech získány poměrně úplné a byly využita celá řada podkladů i zkušenosti zpracovatelů ÚP a ÚSES.

Vstupní údaje, získané zpracovatelem dokumentace z projektových podkladů, konzultacemi s investorem a projektantem a dále z odborné literatury, map a vlastním pozorováním, byly běžnou technikou zpracování za využití uvedených výpočetních metod /rozptylová imisní studie a hluková studie/ či běžnou komparací porovnány s údaji a ukazateli z platných legislativních a správních předpisů a normativních standardů a posouzeny s využitím znalostí a zkušeností zpracovatele oznámení a kolektivu jeho spolupracovníků.

Při zpracování oznámení byly využity zejména následující podklady:

- Podklady předané v rámci rozpracované dokumentace změny Z4 Komerční zóny Dobrovíz pro územní řízení, zpracované firmou Europrojekt Praha, která je oznamovatelem záměru

- Archivní podklady a oficiální údaje (ČHMÚ, ČEÚ, Povodí Vltavy, GEOFONDU ČR)

- Územní plán SÚ obce Dobrovíz a změna č.1 tohoto plánu, zpracované Ing.arch.Mejsnarovou a zapůjčené místostarostou obce

- Změna místního ÚSES v rímci ÚPSÚ pro obec Dobrovíz , Regionální ÚSES

- Poznatky z dostupné literatury a podkladů, např. Atlasu životního prostředí, Souboru účelových map 1:200 000, 1: 50 000 a 1:25 000,vydaných ČGÚ, ročenky ČEÚ aj.

- Poznatky z místních šetření a terénních rekognoskací

- Poznatky z internetu (webová stránka obce Dobrovíz a další podklady)

- Poznatky z další odborné literatury

- Hluková studie (RNDr. T.Bajer,CSc, Ing. M. Šára, červen 2009)

- Rozptylová studie (RNDr. T.Bajer,CSc, Ing. M. Šára, červen 2009)

- Výsledky biologického průzkumu Ing.Pavel Kyzlík, Ing. Jana Maxová, červen 2005, 2007

a 2008)

E. POROVNÁNÍ VARIANT ŘEŠENÍ ZÁMĚRU

S ohledem na jednoznačnost umístění posuzovaného areálu investorem v jediné, již před zahájením projektových prací vybrané variantě , vyplývající z vlastnického vztahu k dotčeným pozemkům a vazbě na již realizované haly, konkrétně Halu D3 v části Nad tratí byla od počátku záměru investorem a na základě jeho zadání i projektantem akce sledována jednotná koncepce využití území v souladu se schváleným ÚP obce Dobrovíz v  podobě jedné optimální varianty zastavění a dispozice, jak je prezentována a hodnocena tímto oznámením.

S ohledem na charakter posuzovaného záměru výstavby – jedná se o záměr výstavby jedné typové haly v rámci Změny Z4 Komerční zóny Dobrovíz se sdruženou funkcí skladu, administrativy a nerušící výroby, dosažený stupeň poznání v této oblasti u obdobných staveb u nás a ve vyspělých zemích Evropy, je navržena na základě srovnání výměry zastavěných ploch, procenta ozelenění, spotřeby základních medií a frekvence dopravy k dalšímu rozpracování v dokumentaci pro územní řízení a k realizaci jediná stavební i technologická varianta – a to včetně zabezpečení systému dopravy, skladování a distribuce.

F. DOPLŇUJÍCÍ ÚDAJE

1. Mapová a jiná dokumentace týkající se údajů v oznámení

1.Situace širších vztahů Dobrovíz a okolí s vyznačením staveniště

2. Situace mapy 1: 10 000 Dobrovíz a okolí s vyznačením záměru

3. Schematický návrh zastavovací studie situace areálu KZ Dobrovíz

3.1. Návrh zastavovací studie situace haly D8 (změna Z4 areálu KZ Dobrovíz )

3.1.1. Zastavovací studie situace areálu KZ Dobrovíz po změně Z4

3.1.2 Půdorys a řez haly D8 (změna Z4)

4. Fotodokumentace staveniště

5. Základní vodohospodářská mapa

6. Geologická mapa 1: 50 000 (podle ČGÚ Praha)

7. Hydrogeologická mapa 1: 50 000 (podle ČGÚ Praha)

8. Mapa půdních jednotek1: 50 000 (podle ČGÚ Praha)

9. Mapa radonového rizika 1: 200 000 (podle ČGÚ Praha)

10. Mapa zvláště chráněných území přírody a prvků Natura 2000

11. mapa ze schváleného ÚP obce Dobrovíz

2. Další podstatné informace zpracovatele

Všechny zásadní a podstatné informace byly již uvedeny či využity při verbálním či modelovém hodnocení vlivů posuzovaného záměru Komerční zóny – Změna Z4 Dobrovíz.

G. VŠEOBECNĚ SROZUMITELNÉ SHRNUTÍ NETECHNICKÉHO CHARAKTERU

Předmětem předkládaného oznámení je aktualizovaný záměr „Komerční zóna Dobrovíz – Změna Z4“, který představuje úpravu dnes již dokončované části areálu KZ Dobrovíz –Nad tratí, spočívající v náhradě původně uvažovaných zpevněných ploch a menší části zeleně halou D8 o celkové zastavěné ploše cca 5000 m2.

Všechny objekty Komerční zóny Dobrovíz včetně haly č.8, která je předmětem posuzované změny Z4 jsou navrženy v souladu se schváleným  ÚP obce Dobrovíz a jeho regulativy a předpokládají realizaci objektů pro logistiku a lehkou nerušící výrobu a jsou připravovány případně již realizovány (lokalita Nad tratí) na plochách, které byly odňaty ze ZPF ( Souhlas MŽP k odnětí ze ZPF č.j.. 17433/ENV/06z 13.3.2006).

záměr se opírá o platný a schválený územní plán a je s ním plně v souladu.

Z hlediska vstupů:

Záměr i v původní konfiguraci (i bez změny Z4) vyvolával potřebu záboru zemědělské půdy a proto již investor požádal o vydání souhlasu s odnětím zemědělské půdy ze ZPF, který byl již vydán (Souhlas MŽP k odnětí ze ZPF č.j.. 17433/ENV/06z 13.3.2006)..

Přestože se jedná o půdy z části vysoké produkční účinnosti zařazené do I. třídy ochrany, z menší části do III a V. třídy ochrany, je posuzovaný záměr a jeho výstavba v souladu se záměry územního plánu a nenarušuje obdělávání okolních pozemků.

Nárůst potřeby vody je poměrně malý a odpovídá relativně malému nárůstu počtu pracovníků – v přední části Vstupů je proveden výpočet potřeby vody pro celkem uvažovaný počet zaměstnanců a kvantifikována je i další potřeba vody (požární, zálivka zeleně, apod.). Podrobné výpočty jsou doloženy v oznámení a stejně tak je zde v příslušné kapitole doloženo možné zabezpečení této potřeby .

Totéž platí pro spotřebu elektrické energie a spotřebu plynu pro vytápění a temperaci objektů a skladových hal. Výpočty množství spotřeby a způsob zajištění dodávky jsou uvedeny v předchozích částech oznámení a kromě investiční náročnosti nevyvolávají žádné podstatné problémy v posuzovaném území.

Z hlediska dopravy posuzovaný záměr uvažuje po dokončení výstavby první i cílové etapy s napojením výstavby rychlostní komunikace R6 Praha – Karlovy Vary, která umožní i jednodušší napojení na Pražský okruh a tím i na dálniční síť ČR.

Využívána bude i železniční trať, procházející areálem, jejíž rekonstrukce již byla provedena a je plně funkční již pro I. etapě provozu.

Kvantitativní rozdělení dopravy na silničním a železničním systému v obou etapách je dle zadaných podkladů provedeno v rámci příslušné části tohoto oznámení, věnované dopravní obslužnosti Komerční zóny Dobrovíz – železniční doprava po provedení Změny Z4 zůstává beze změny..

Pro neautomobilisty se předpokládá zavedení autobusové linky městské hromadné dopravy ze západního okraje Prahy.

Z hlediska výstupů:

Pro posouzení emisí a imisí do ovzduší byla v rámci oznámení zpracována rozptylová studie s využitím programu SYMOS 97- verse 2003 pro obě etapy provozu a je možno konstatovat,že bylo provedeno vyhodnocení imisní zátěže pro všechny základní škodliviny, přicházející v úvahu.

V rámci doložené rozptylové studie jsou vyhodnoceny podrobně vlivy pro NO2, PM10 a pro benzen.

Výsledky výpočtů lze označit u všech škodlivin jako nízký příspěvek k imisní zátěži a emisi těchto škodlivin jako výrazněji neovlivňující imisní zátěž zájmového území.

Celkově lze tedy z hlediska vlivů na ovzduší záměr z hlediska bilancovaných příspěvků k imisní zátěži označit z hlediska velikosti malý, z hlediska významnosti za málo významný.

Pro posouzení velikosti a významnosti vlivů na akustickou situaci v území byla vypracována akustická studie, posuzující změny v akustické situaci v lokalitě před a po realizaci záměru.

Na základě zjištěných vypočtených hladin akustického tlaku u modelově zvolených výpočtových bodů lze formulovat následující závěr, že realizace Změny Z4 Komerční zóny Dobrovíz se zásadním způsobem neprojeví na akustické situaci v zájmovém území v roce 2012 takovou akustickou zátěží, která by představovala překračování hygienického limitu pro denní, respektive noční dobu.

Přesto lze doporučit, aby po realizaci záměru bylo provedeno měření akustické situace spolu s dopravně inženýrským průzkumem pro ověření závěrů akustické studie.

Bilance splaškových vod vychází z potřeby vody v části B.I., přičemž množství splaškových vod je počítáno jako 100 % nárokované souhrnné potřeby. Splaškové vody jsou odváděny dobudovanou kanalizační sítí na místní ČOV.

V rámci dokumentace pro ÚR a v samostatné studii intenzifikace ČOV Dobrovíz, ze které vychází i zde uvedené údaje byly provedeny podrobnější výpočty prokazující dostatečnost ČOV.

Klasické technologické odpadní vody se nevyskytují.

Dešťové vody z ploch bez možnosti kontaminace budou z větší části zasakovány (lokalita Pod Tratí) a z části svedeny do již vybudované retenční nádrže o objemu stanovém hydrotechnickými výpočty (lokalita Nad Tratí). Vody z prostoru parkoviště a komunikací budou vedeny přes odlučovače ropných látek, které musí splňovat stanovené parametry.

Odpady, vznikající při výstavbě a provozu jsou rámcově a souhrnně pro cílový rok stavby charakterizovány a kvantifikovány na základě údajů získaných ze zkušeností s provozováním obdobných obchodně skladovacích logistických areálů v rámci ČR.

Z hlediska vzniku odpadů při vlastním provozu se jedná o odpady známé, vesměs charakteru ostatní odpad a z menší zčásti charakteru nebezpečný odpad, kde investor požádá o souhlas s nakládání s těmito odpady a likvidace odpadů bude zabezpečena prostřednictvím autorizovaných firem.

Zpracovatel oznámení soudí, že za předpokladu uplatnění podmínek, uvedených v bodě D.4 Opatření k prevenci, vyloučení, snížení a případné kompenzaci nepříznivých vlivů předloženého oznámení v rámci územního řízení a při zpracování dokumentace stavby i při její realizaci a provozu, je možno zajistit nekonfliktní realizaci oznamovaného záměru z pohledu zákonných i věcných podmínek ochrany životního prostředí, jeho složek a zdraví obyvatelstva.

Záměr lze z hlediska ochrany životního prostředí označit za realizovatelný a za předpokladu respektování všech uvedených opatření k prevenci, vyloučení a snížení nepříznivých vlivů je možné jeho realizaci doporučit.

Datum zpracování oznámení: 26.06.2009

Zpracoval: Ing. Václav Konopásek, CSc

Špačkova 1005/17 165 00 Praha 6 – Suchdol

Tel. 233920195-6, fax: 233920197, 603 460140

Osvědčení odborné způsobilosti MŽP ČR č 56/11/OPV/93

Spolupracovali: RNDr. Tomáš Bajer, CSc

osvědčení odborné způsobilosti MŽP 2719/4343/OEP/92/93)

Sladkovského 111 506 01 JIČÍN

Ing. Martin Šára

Dubinská 720

530 12 PARDUBICE

Ing. Pavel Kyzlík, Ing. Jana Maxová

Dobřichovice

Na Vyhlídce 242

H. PŘÍLOHA

Vyjádření příslušného stavebního úřadu o souladu s ÚP

PŘÍLOHY

1. Rozptylová studie

2. Akustická studie

-----------------------

úsek 2b

Hala D8

úsek 2a

Komerční areál

Hala D8

Plocha D8

................
................

In order to avoid copyright disputes, this page is only a partial summary.

Google Online Preview   Download