SPOJENÉ STÁTY AMERICKÉ V ROCE 2005
SPOJENÉ STÁTY AMERICKÉ V ROCE 2007
SOUHRNNÁ TERITORIÁLNÍ INFORMACE
[pic]
Obsah:
1. Základní informace o teritoriu…………………………………............ 5
1.1. Oficiální název státu …………………………………………................ 5
2. Rozloha ………………………………………………………………..… 5
3. Počet obyvatel, hustota na km², podíl ekonomicky činného obyvatelstva 5
4. Průměrný roční přírůstek obyvatelstva a jeho demografické složení …… 5
5. Národnostní složení ………………………………………………….…… 5
6. Náboženské složení ………………………………………………………. 5
7. Úřední jazyk a ostatní nejčastěji používané jazyky ……………………… 5
8. Administrativně správní členění země, hlavní město a další velká města . 5
9. Peněžní jednotka a její členění, používání jiných měn ………………….. 6
10. Státní svátky, obvyklá pracovní a prodejní doba ……………………….. 6
11. Místní zvyklosti důležité pro obchodní kontakty ………………………. 7
12. Podmínky využívání místní zdravotní péče českými občany a občany EU. 8
13. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria ……………. 8
14. Oblasti se zvýšeným rizikem pro cizince …………………............ ..... 10
15. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu ………….................... 11
16. Kontakty na zastoupení ostatních českých institucí ………………... 12
17. Praktická telefonní čísla v teritoriu …… ……………………………. 13
1.19. Adresy důležitých federálních institucí………………………............. 13
2. Vnitropolitická charakteristika………………………………………… 14
1. Stručná charakteristika politického systému …………………………… 14
2. Hlava státu …………………….. ……………………………………… 14
3. Složení vlády …………………………………………………………… 15
3. Zahraničně-politická orientace ……………………………………....... 16
1. Členství v mezinárodních organizacích a regionálních uskupeních …… 16
2. Účast země na mnohostranných smlouvách a dohodách ……………… 16
3. Přehled bilaterálních smluv s ČR (včetně data vstupu) ...……………… 16
3. Ekonomická charakteristika země …………………………………… 20
1. Zhodnocení hospodářského vývoje min.rok, předpověď dalšího vývoje. 20
1. Hospodářský růst......................................................................... 20
2. Deficit běžného účtu (přímé zadlužení ekonomiky)................... 20
3. Spotřeba...................................................................................... 21
4. Inflace......................................................................................... 21
5. Průmyslová výroba..................................................................... 21
6. Zaměstnanost.............................................................................. 21
7. Zahraniční obchod...................................................................... 22
8. Rozpočtový deficit..................................................................... 22
9. Monetární politika..................................................................... 22
10. Předpověď dalšího vývoje......................................................... 23
2. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let ………….... 23
3. Průmysl – struktura, tempo růstu, nosné obory...................................... 23
1. Automobilový průmysl................................................................ 23
2. Ocelářský průmysl....................................................................... 24
3. Letecký a zbrojní průmysl........................................................... 24
4. Informační technologie a spotřební elektronika.......................... 25
4. Stavebnictví ........................................................................................... 26
5. Zemědělství – vývoj, struktura.............................................................. 26
6. Služby ................................................................................................... 27
1. Maloobchod............................................................................... 27
2. Turistika..................................................................................... 27
3. Speciální služby........................................................................ 27
7. Infrastruktura ....................................................................................... 28
1. Doprava..................................................................................... 28
2. Telekomunikace........................................................................ 28
3. Energetika a těžba paliv............................................................ 28
4. Jaderná energie ........................................................................ 29
8. Rozvojová pomoc ................................................................................ 29
4. Finanční a daňový sektor ............................................................. 29
1. Státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let................... 29
1. Monetární politika..................................................................... 30
2. Fiskální politika......................................................................... 30
2. Platební bilance ................................................................................... 31
3. Zahraniční zadluženost, dluhová služba .............................................. 31
4. Bankovní systém.................................................................................. 31
1. Bankovnictví............................................................................ 31
2. Pojišťovnictví........................................................................... 32
5. Daňový systém ................................................................................... 32
1. Přímé daně .............................................................................. 32
2. Nepřímé daně.......................................................................... 33
5. Zahraniční obchod země ...................................................................... 34
1. Obchodní bilance za posledních 5 let – tabulka................................ 34
2. Teritoriální struktura – vztahy s EU .................................................. 34
3. Komoditní struktura .......................................................................... 35
4. Dovozní podmínky a dokumenty, celní systém, kontrola vývozu ... 35
5. Ochrana domácího trhu ..................................................................... 37
6. Zóny volného obchodu...................................................................... 38
6. Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR ……………………...... 38
1. Smluvní základna ………………………………………………........... 38
2. Bilance vzájemné obchodní výměny za posledních 5 let....................... 39
3. Komoditní struktura českého vývozu/dovozu …………….................... 39
4. Perspektivní položky českého exportu .................................................. 40
7.5. Nejdůležitější firmy ve vzájemném obchodu a ekonomické.spolupráci.. 41
7.6. Vyhodnocení poptávek po českém zboží, službách a výrobní kooperaci .. 41
7.7. Rozvojová pomoc ...................................................................................... 42
7.8. Vzájemná výměna služeb........................................................................... 42
8. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu ............... 42
8.1. Distribuční a prodejní kanály, využívání místních zástupců ……............ 44
8.2. Podmínky zaměstnávání cizinců a místních sil ........................................ 44
8.3. Podmínky pro zřízení kanceláře, reprezentace, společného podniku ….. 45
8.4. Požadavky na propagaci, marketing, reklamu (využití HSP) ................. 47
8.4.1 Formy propagace a reklamy........................................................... 47
8.5. Způsoby řešení obchodních sporů .......................................................... 48
8.6. Režim zadávání veřejných zakázek ........................................................ 49
8.7. Problémy a rizika místního trhu ............................................................. 49
8.8. Obvyklé platební podmínky, platební morálka ...................................... 50
8.9. Významné veletrhy a výstavy v teritoriu ................................................ 50
9. Investiční klima ……...................................................................................... 52
9.1. Podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, investiční pobídky)... 52
9.2. Přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura).. 54
9.3. České investice v teritoriu ......................................................................... 55
9.4. Nejperspektivnější odvětví pro investice,rozvojové projekty,privatizace.. 59
9.5. Rizika investování v teritoriu .................................................................... 59
10. Očekávaný vývoj v teritoriu ….................................................................. 59
10.1. Významné ekonomické události v následujícím roce .............................. 59
10.2. Očekávané politické a ekonomické trendy................................................ 60
10.3. Nové možnosti pro český export či jinou ekonomickou spolupráci s ČR.. 61
11. Přílohy …………………………........................................................................ 61
11.1. Internetové adresy se všeobecnými informacemi o zemi .......................... 61
2. Internetové odkazy s ekonomickou tematikou v jednotlivých státech..... 62
3. Nejvýznamnější obchodní domy a řetězce se spotřebním zboží v USA... 67
4. Internetové odkazy úřadů ekonomického a obchodního charakteru.......... 69
1. Základní informace o teritoriu
1. Oficiální název státu
United States of America, zkráceně: United States, označení: USA nebo US
1.2. Rozloha
Celkem: 9.631.418 km², z toho
Země: 9.161.923 km²
Vodní plocha: 469.495 km²
(Zahrnuje pouze 50 amerických států a DC (District of Columbia))
Srovnání: přibližně polovina území Ruska, o málo větší než Brazília nebo Čína, dvakrát větší než západní Evropa.
1.3. Počet obyvatel, hustota na km², podíl ekonomicky činného obyvatelstva
Populace: 300,888.000 (12/2006)
Hustota: 32,8 obyv./km²
Podíl ekonomicky činného obyvatelstva: 197.904.000 – 66,1% populace (16 let a více)
1.4. Průměrný roční přírůstek obyvatelstva a jeho demografické složení
Průměrný roční přírůstek obyvatelstva: 2,244.000 – 0,75% populace
Počet narození: 3,942.000 – 1,31%
Počet úmrtí: 2,866.000 – 0,95%
Čistá migrace: 1,168.000 – 0,39%
Počet žen: 153,453.000 – 51,01%
Počet mužů : 147,435.000 – 48,89%
Věková struktura: < 5 let: 7,0%
5–19 let: 20,8%
20–64 let: 60,2%
> 65let: 12,0%
medián věku: 36,2 roku
2 1.5. Národnostní složení
Etnické skupiny: bílí 74,7%, černí 12,1%, asiaté 4,3%, indiáni 0,8%, ostrované 0,1%, ostatní 8,0%, v tom dvě a více ras 2,5% – US Census Bureau neuvádí jako zvláštní skupinu hispánce jako osoby z Latinské Ameriky (včetně Kubánců, Mexičanů a Portoričanů), kteří žijí ve Spojených Státech, a mohou být ze kterékoliv etnické skupiny (bílí, černí, asiaté atd.).
1 1.6. Náboženské složení
Protestanti 52%, katolíci 24%, Mormoni 2%, židé 1%, muslimové 1%, ostatní 10%, bez vyznání 10%.
7. Úřední jazyk a ostatní nejčastěji používané jazyky
Úředním jazykem ve Spojených státech je angličtina. Nejrozšířenějším druhým jazykem je španělština.
8. Administrativně správní členění země, hlavní město a další velká města
Spojené státy jsou rozděleny na 4 hlavní regiony - Northeast, Midwest, South a West. Tyto regiony se dále dělí na 9 územních celků: New England, Middle Atlantic, East North Central, West North Central, South Atlantic, East South Central, West South Central, Mountain a Pacific. Administrativní rozdělení tvoří 50 států a District of Columbia - Alabama, Alaska, Arizona, Arkansas, California, Colorado, Connecticut, Delaware, District of Columbia, Florida, Georgia, Hawaii, Idaho, Illinois, Indiana, Iowa, Kansas, Kentucky, Louisiana, Maine, Maryland, Massachusetts, Michigan, Minnesota, Mississippi, Missouri, Montana, Nebraska, Nevada, New Hampshire, New Jersey, New Mexico, New York, North Carolina, North Dakota, Ohio, Oklahoma, Oregon, Pennsylvania, Rhode Island, South Carolina, South Dakota, Tennessee, Texas, Utah, Vermont, Virginia, Washington, West Virginia, Wisconsin, Wyoming. Jednotkou samosprávy je county (okres).
Závislá území tvoří American Samoa, Baker Island, Guam, Howland Island, Jarvis Island, Johnston Atoll, Kingman Reef, Midway Islands, Navassa Island, Northern Mariana Islands, Palmyra Atoll, Puerto Rico, Virgin Islands, Wake Island.
Hlavní město
Washington, District of Columbia,
Další velká města :
Město,stát počet obyv. 2000 /tis./ počet obyv. 2005 /tis./ změna v %
1 New York, NY 8,008.7 8,143.2 1.7
2 Los Angeles, CA 3,694.6 3,844.8 4.1
3 Chicago, IL 2,896.0 2,842.5 –1.8
4 Houston, TX 1,957.0 2,016.6 3.0
5 Philadelphia, PA 1,517.6 1,463.3 –3.6
6 Phoenix, AZ 1,321.6 1,461.6 10.6
7 San Antonio, TX 1,151.4 1,256.5 9.1
8 San Diego, CA 1,223.4 1,255.5 2.6
9 Dallas, TX 1,188.6 1,213.8 2.1
10 San Jose, CA 895.3 912.3 1.9
9. Peněžní jednotka a její členění, používání jiných měn
1 americký dolar (USD nebo $) = 100 centů (cents).
V běžném platebním styku se používá zásadně dolar. Nákup valut volně směnitelných měn lze uskutečnit v husté síti bank a směnáren.
10. Státní svátky, obvyklá pracovní a prodejní doba
Státní svátky v roce 2006:
1. ledna ............................................................................................................. New Year´s Day
15. ledna ...................................................................................... Martin Luther King, Jr.´s Day
19. února ............................................................................................................ Presidents´ Day
28. května ............................................................................................................ Memorial Day
4. července .................................................................................................... Independence Day
3. září ........................................................................................................................ Labor Day
6. října .......................................................................................................... ..... Columbus Day
11. listopadu .........................................................................................................Veteran´s Day
22. listopadu ................................................................................................. Thanksgiving Day
25. prosince ......................................................................................................... Christmas Day
Státní svátky jsou kromě 1.1., 4.7. a 25.12. pohyblivé (pokud připadá státní svátek na konec pracovního týdne, sobotu nebo neděli je automaticky přesunut na následující pondělí). V době státních svátků jsou pravidelně uzavřeny státní instituce, u ostatních je udělování volna různé. Kromě výše uvedených státních svátků je poměrně rozšířeno dodržování svátků židovských nebo místních, kdy mohou být zavřeny některé úřady nebo firmy.
Letní čas je v USA v roce 2007 v platnosti od 11.března do 4. listopadu. Od roku 2007 platí na území USA novela zákona o letním čase, která období jeho používání podstatně prodloužila na začátku i na konci.
Pracovní doba: státní instituce, úřady: 9 -17 hod. (8.30 - 16.30)
Prodejní doba: Po – Pá 9 - 21 hod. (některé supermarkety a „convenience stores“ jsou otevřeny 24 hod. denně), So, Ne 10 - 21 hod.
Obchody s potravinami: Po – So 7 - 22 hod., Ne 7 - 21 hod.
Benzínové pumpy a „convenience stores“ nepřetržitě.
11. Místní zvyklosti důležité pro obchodní kontakty
Obchodní etiketa ve Spojených Státech je založena na hodnotách americké společnosti: svoboda a demokracie, volná soutěž, svoboda jednotlivce, příslušnost jednotlivce k sociální skupině (rodina, náboženská skupina, absolventi univerzity, místní komunita), individualismus, spoléhání na vlastní schopnosti, rovnocennost mezi lidmi, spravedlivé zacházení. Zvláštním aspektem americké společnosti je mnohonárodnostní původ obyvatelstva, což se promítá i do obchodních zvyklostí. Američany spojuje silné vlastenectví, jehož výrazem je americká vlajka a další symboly. Američané mají smysl pro humor, nicméně většina českých vtipů nebo úsloví v doslovném překladu zůstane nepochopena. Nežertuje se na adresu autorit, armády, policie, bezpečnostních orgánů apod.
Obchodní jednání je nezbytné dopředu plánovat a sjednat. V úvahu je třeba vzít obtížnou logistiku pohybu v rozsáhlých městech s nízkou úrovní nebo neexistující veřejnou dopravou. Většina průmyslových firem má sídlo v příměstských oblastech dostupných pouze autem. Nezbytným požadavkem je dochvilnost (s tolerancí max. 10 - 15 min.). Před jednáním je vhodné se seznámit s aktuálními tématy americké společnosti prostřednictvím dostupných medií (CNN, USA Today).
Od zahraničního partnera je požadován profesionální přístup, kompetentnost a schopnost komunikovat a rozhodovat. Důležitým prvkem v navázání styku jsou osobní reference („bio“, „CV“ = životopis) a informace o zastupované firmě. Osobní kontakt sehrává v americkém obchodním jednání menší roli. Američan je otevřený, přátelský, hledá dlouhodobý vztah důvěry a očekává stejný přístup od zahraničního partnera. Obchodní jednání je vedeno velmi věcně a přímočaře. Nezbytná je neformální výměna vizitek v anglické verzi. Je nutno brát ohled na rozdíl v označení postavení - např. general manager, manager znamenají v USA nižší postavení na úrovni středního řízení. Fyzický kontakt při představovaní a osobním styku je omezen na minimum.
Oblečení mužů i žen v obchodním styku je formální a velmi konzervativní - tmavý pánský oblek, jednoduchý tmavý dámský kostým s nenápadnými doplňky. Výjimkou je neformální oblečení u technologických firem a průmyslových firem. Neformální oblečení se uplatňuje v pátek (casual Friday). U obchodního jednání není zvykem podávat občerstvení. Rovněž se neočekává předávání osobních dárků (mimo jednoduché firemní předměty). Důležitější obchodní jednání nebo firemní prezentace se odehrává formou pracovní snídaně nebo oběda. Konzumace alkoholických nápojů při společenských akcích je neobvyklá (nebo omezena na sklenku vína). Běžná je samoobslužná forma drobného pohoštění.
Kouření je dnes již víceméně společensky považováno za neslušné, zejména v některých oblastech (např. Kalifornie). Není dovoleno kouřit ve veřejných prostorách, v hotelech, na letištích, v dopravních prostředcích apod. Nekouří se ve firemních prostorách. Zapálení cigarety v průběhu jednání je považováno za vrcholnou neslušnost. Hotelové pokoje jsou děleny na kuřácké a nekuřácké. V domácnosti hostitele se zásadně nekouří, pokud tak neučiní sám hostitel.
Americké firmy se opírají o stabilní právní řád, který je pro cizince v mnohém nepřehledný. Právní zástupce firmy bývá často přítomen obchodním jednáním a předkládá zahraničnímu partnerovi smluvní ujednání. Bez místního právníka je zahraniční partner v nevýhodě a není schopen identifikovat důležité detaily amerických obchodních smluv. Americké obchodní smlouvy patří k nejdokonalejším na světě a nekompromisně hájí zájmy americké strany. Kontrakt by měl být posouzen americkou právní kanceláří.
1.12. Podmínky využívání místní zdravotní péče českými občany v USA
Zdravotní péče v USA má vysokou odbornou úroveň a současně patří ve světovém srovnání k nejdražším. Dobré zdravotní pojištění u renomované zdravotní pojišťovny stojí přes 400 dolarů na osobu měsíčně. Trvalým problémem je zdravotní péče pro zdravotně nepojištěné, kterých je na 43 milionů a kteří si jen výjimečně mohou dovolit platit za zdravotní péči z vlastních zdrojů. Ve Spojených státech není lékařům a nemocnicím dovoleno odmítnout pacienta ve vážném zdravotním stavu nebo v ohrožení života. Nemocnice pacienta vždy přijmou a zjistí-li, že není solventní, případně není krytý zdravotním pojištěním, propustí ho v okamžiku, kdy se jeho stav stabilizuje a nehrozí bezprostřední nebezpečí. Jeho propuštěním však nekončí vymáhání dluhu ze strany nemocnice, kterému se obvykle pacient nevyhne ani případným odjezdem ze země. Obecně platí, že státní nemocnice a nemocnice v horších čtvrtích účtují za jednotlivé úkony několikanásobně nižší sazby, nežli nemocnice soukromé. Vyšší účet platíte i v případě, že pacient není zdravotně pojištěn.
Nejspolehlivější cestou, jak se vyhnout potížím s nečekanými výdaji za léky nebo lékařský zákrok, je důsledně dbát na pojištění při cestách do zahraničí. Tento druh pojištění je běžně dostupný ve většině českých pojišťoven a poplatky za něj jsou i při delších pobytech nesrovnatelné s cenou nahodilých zdravotních potíží. S ohledem na ceny za lékařské úkony doporučujeme limit plnění pojistné události alespoň ve výši jednoho milionu Kč. Vhodné je připojištění pro přepravu hospitalizované osoby a repatriaci zemřelého. Doporučuje se vzít s sebou kromě dokladů o sjednaném pojištění i kontaktní adresu a telefon na partnerskou pojišťovnu v USA.
13. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria
Americké vízum lze obdržet na velvyslanectví či konzulátu USA v cizině. Českým občanům doporučujeme vyřídit si vízum v dostatečném předstihu na velvyslanectví USA v Praze. Doba platnosti cestovního pasu musí podle amerických zákonů přesahovat o 6 měsíců povolenou dobu pobytu.
Z hlediska délky pobytu zákon rozeznává 2 základní skupiny víz: pro krátkodobý pobyt - tzv. neimigrační vízum, a k trvalému pobytu - tzv. přistěhovalecké vízum, nebo-li zelenou kartu (Green Card). Neimigrační víza se člení do řady kategorií označených písmeny a číslicí k rozlišení účelu pobytu a postavení osoby, které je vízum uděleno. Vízum lze získat po ústním pohovoru na základě řádně zdůvodněného účelu. Pohovor se sjednává výhradně telefonicky (sazba 37 Kč/min). Nevratný poplatek za podání žádosti o vízum je 100 dolarů. Při pohovoru se odebírají žadateli otisky prstů. Jejich biometrický přepis je vložen do vystaveného víza a pak kontrolován na hraničních přechodech při příjezdu do USA prostřednictvím opakovaného odebrání otisků prstů a fotografie obličeje. Udělené vízum se zasílá zásilkovou službou (poplatek 185 Kč). Víza schvaluje Ministerstvo zahraničí resp. Ministerstvo pro vnitřní bezpečnost a vydává je velvyslanectví USA v Praze. Následuje přehled kategorií víz, které se svou povahou týkají obchodní nebo pracovní činnosti:
• B-1 Visa (Business Visitor)
Vízum se vydává na dobu omezenou účelem jednání (zpravidla do 30 dnů), žadatel musí mít trvalé bydliště a rodinné vazby mimo USA, čímž se zajišťuje jeho návrat. Doporučuje se dopis amerického obchodního partnera na originálním hlavičkovém papíře, jehož smyslem je potvrdit pozvání k obchodním jednáním do USA, specifikovat jejich délku a případně potvrdit záměr podílet se na finanční úhradě cesty. Držitelům víza B-1 není umožněno v USA pracovat nad rámec obchodních jednání uvedených v žádosti.
• H-1B Visa (Specialty Worker/Professional)
Musí být doložena americká firma jako zaměstnavatel, který sponzoruje daného pracovníka, vydává se obvykle na 3 roky, je možno pak o další 3 roky prodloužit, po 6 letech pobytu v USA musí pracovník strávit 1 rok mimo území USA, poté může žádat o nové vízum. Americký zaměstnavatel musí doložit důvod zaměstnání daného zahraničního pracovníka, musí se jednat o vysoce profesionální pozici, pracovník musí doložit, že je odborně schopen danou práci vykonávat (vyžaduje se např. středoškolské vzdělání, nebo v některých případech vysokoškolské vzdělání).
• L-1 Visa (Intra Company Transferee)
Vyžaduje U.S. firmu jako sponzora, vízum se vydává na dobu 1-3 let (na dobu 1 roku se vydá v případě, že se jedná o nově založenou firmu), vízum je možno prodloužit maximálně na 5 až 7 let. Pro pracovníky, kteří pracují ve firmě mimo území USA, firma musí mít pobočku nebo svoji kancelář v USA, mateřská firma je v ČR. Zahraniční pracovník musí být řídícím pracovníkem, musí pro zahraniční firmu pracovat minimálně 1 rok během posledních 3 let v řídící funkci.
• E-1 & E-2 Visa (Treaty Traders and Investors)
Obě tyto vízové kategorie vyžadují smlouvu mezi USA a příslušnou zemí, vydávají se na dobu 1 - 5 let, každý žadatel dostává nejprve povolení na 12 měsíců, poté je možno prodloužit, nutno doložit výsledky hospodaření firmy v USA
Poznámka: s Českou republikou nebyla dohoda o volném obchodu a navigaci podepsána, a proto nemohou čeští občané žádat o vízum E-1. Vízum E-2 se vydává pro pracovníky nově vzniklých zahraničních firem (investorů).Více než 50% U.S. firmy musí být vlastněno zahraničním partnerem, vlastní investice nesmí být financována úvěrem, ale z vlastních prostředků firmy.
• Immigrant Investor Visas (imigrační investorská víza)
Žadatelé mohou získat trvalý pobyt v USA (platí od r. 1990), pokud jejich investice o určitém finančním objemu v USA zabezpečí minimálně 10 nových pracovních příležitostí pro U.S. občany, v existující firmě musí přinést zvýšení počtu zaměstnanců o 40%.
• Green Card
Tzv. zelenou kartu (Green Card), tj. povolení k trvalému pobytu spojené s právem pracovat, je možné získat zpravidla jen s podporou amerického zaměstnavatele – sponzora, na základě uzavření manželství s občanem USA nebo na základě výběru v tzv. „vízové loterii“. Možnost získat trvalý pobyt nebo pracovní povolení z politických nebo humanitárních důvodů nepřichází v případě českých občanů v úvahu.
Pro podnikatele přicházejí v úvahu typy B-1 určené pro obchodníky nebo E-2 pro investory (v souladu s prozatím existující bilaterální dohodou o podpoře a ochraně investic). Vízum B-1 je vhodné pro krátkodobý nebo příležitostný obchodní pobyt. Ani B-1 vízum však není formální záležitostí. Žadatelům se doporučuje přijít na ústní pohovor dokonale připraveni a vybaveni dokumenty dokládajícími solventnost firmy i žadatele, úzký vztah s partnerem v USA a pevnou vazbu na ČR.
K poskytování oficiálních informací o platných podmínkách pro vstup a pobyt českých občanů na území USA je kompetentní konzulární úsek velvyslanectví USA v Praze. Adresa velvyslanectví USA v ČR:
Tržiště 15, 124 48 Praha 1 - Malá Strana
tel.: 257 530 663, Fax: 257 530 920
webová stránka: .
Další užitečné informace pro cesty do USA:
Doprava
Pro řízení motorových vozidel v USA cizincem je nutný mezinárodní řidičský průkaz (MŘP) vydaný dle ženevské úmluvy z roku 1949, o silniční dopravě. Upozorňujeme na skutečnost, že v USA je akceptován pouze MŘP vydávaný dle ženevské úmluvy z roku 1949 a nikoli v Evropě obvyklejší MŘP dle Vídeňské úmluvy z roku 1968. Zapůjčení automobilu je vázáno na vlastnictví kreditní karty, ev. složení zálohy a předložení mezinárodního, občas i českého řidičského průkazu. Telefonicky či prostřednictvím internetu si lze před cestou do USA půjčení auta předem zařídit. Nejrozšířenějšími celostátními autopůjčovnami jsou např. Hertz, Avis, Dollar, Alamo, Budget, Enterprise, Thrifty atd.
Ubytování
Existuje široká síť nejrůznějších kategorií hotelů a motelů nižší a střední kategorie (cena za 1 noc řádově od USD 40,- do USD 120,-). Užitečné jsou slevové kupony, které jsou k dispozici na benzinových pumpách, v turistických informačních střediscích a na internetu.
Policie v USA
Vzhledem k agresivitě zločinnosti a častému ohrožení policistů, používá policie ve Spojených Státech všeobecně tvrdších metod. Oproti evropským zvyklostem používá policie k zastavení vozidla světelnou signalizaci či amplion. Po zastavení zůstává policejní vůz za zadrženým vozidlem. Je nutné, bez jakýchkoliv známek odporu, přesně provést to, co policista vyžaduje. Zůstat sedět a ponechat obě ruce na volantu tak, aby je policista dobře viděl, je důležitým předpokladem klidného průběhu kontroly. Hledání dokladů v náprsní kapse či příruční schránce vozu může policista pokládat za hledání zbraně. Jakýkoliv odpor i verbální, může být považován za maření úředního úkonu a výsledkem může být pokuta nebo i zajištění podezřelé osoby. Všeobecně používaná zásada je, podrobit se bez odporu zákroku policisty a až poté si případně stěžovat. Při kladení odporu není výjimkou použití slzného plynu, nasazení pout a uvěznění. Obecně se uplatňuje postup, že osoba podezřelá z nezákonné činnosti je zadržena a o vině či nevině rozhoduje soudce následně.
Elektřina
V USA je v elektrické síti rozdílné napájecí napětí - 110/60 Hz (v ČR 220/50 Hz), zásuvky a zástrčky elektrických spotřebičů jsou odlišné od evropských. Ve specializovaných obchodech lze zakoupit transformátor napětí i nástavec na evropskou zástrčku. Internet je v USA naprosto běžný, ve veřejných knihovnách zpravidla zdarma.Přibývá i hotelů a dalších veřejných míst, kde je zdarma se možno připojit bezdrátově (wi-fi)
Časový posun
Mezi ČR a východním pobřežím USA (New York, Washington, Miami) činí rozdíl v čase mínus 6 hodin a mezi ČR a západním pobřežím USA (Los Angeles, San Francisco) mínus 9 hodin. V dobách, kdy se v USA uplatňuje letní čas a v Evropě nikoli, časový rozdíl se snižuje o 1 hodinu
Různé
- V turistických oblastech a velkých aglomeracích USA se zahraniční turisté mohou stát oběťmi loupežných útoků. Doporučuje se vyvarovat se vstupu do neznámých čtvrtí, především po setmění. Obecně platí, že americká města trpí řádově vyšší kriminalitou než evropské aglomerace.
- Nákup cigaret je povolen mladistvým od 18 let, alkoholu od 21 let. Pokud si prodavač či číšník není jist věkem zákazníka, je běžné, že si vyžádá doklad totožnosti. Bez ohledu na věk je zakázáno konzumovat alkohol na veřejnosti. Při koupání se všeobecně vyžaduje, aby děti včetně batolat, měly plavky. Mužům se doporučuje používat plavky s nohavičkami.
Doporučení pro cestovatele do USA lze najít na internetových stránkách:
Ministerstvo zahraničních věcí mzv.cz
Velvyslanectví ČR ve Washingtonu mzv.cz/washington
Informační agentura Ministerstva zahraničních věcí USA usinfo..
14. Oblasti se zvýšeným rizikem pro cizince
Ne, že by ve Spojených Státech oblasti se zvýšeným rizikem pro cizince nebylo lze najít (viz. předchozí bod). Do takových míst se ale obvykle nechodí ani za turistikou ani se tam nevedou obchodní jednání. Policie má povinnost bezpečí občanů (včetně cizinců) chránit, a dělá to dobře.. Dodržujete-li základní společenská pravidla, nemělo by se vám prakticky nikde v USA nic zlého přihodit.
15. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu (včetně generálních či honorárních konzulátů) – popis spojení z letiště a z centra města
|Velvyslanectví ČR v USA: |Generální konzulát ČR v Chicagu: |
|Embassy of the Czech Republic |Consulate General of the Czech Republic |
|3900 Spring of Freedom St. NW |205 N Michigan Avenue, Suite 1680 |
|Washington, DC 20008, USA |Chicago, IL 60601, USA |
|Tel: 202.274.9100 |Tel: 312.861.1037 |
|Fax: 202.966.8540 |Fax: 312.861.1944 |
|mzv.cz/washington |chicago@embassy.mzv.cz |
|Sekretariát velvyslance a DCM: | |
|amb_washington@embassy.mzv.cz | |
|Konzulární úsek: | |
|con_washington@embassy.mzv.cz | |
|Kulturní úsek: | |
|cul_washington@embassy.mzv.cz | |
|Obchodně-ekonomický úsek: | |
|eco_washington@embassy.mzv.cz | |
|Politický úsek: | |
|pol_washington@embassy.mzv.cz | |
| |Generální konzulát ČR v Los Angeles: |
| |Consulate General of the Czech Republic |
| |10990 Wilshire Blvd., Suite 1100 |
| |Los Angeles, CA 90024, USA |
| |Tel: 310.473.0889 |
| |Fax: 310.473.9813 |
| |losangeles@embassy.mzv.cz |
| |Generální konzulát ČR v New Yorku: |
| |Consulate General of the Czech Republic |
| |1109-1111 Madison Avenue |
| |New York, NY 10028, USA |
| |Tel: 646.981.4040, |
| |Fax: 212.717.5064 |
| |newyork@embassy.mzv.cz |
Generální honorární konzulové /GHK/ a honorární konzulové /HK/ ČR v USA:
Richard PIVNICKA – HGK San Francisco
Honorary Consul General
tel. (415) 772-9603
500 Sansome St., 8th floor
fax: (415) 772-9670
San Francisco, CA 94111
e-mail: pivnickacgcz@
Peter A. RAFAELI – HGK Philadelphia
Honorary Consul General
921 Bethlehem Pike
Suite 102, P.O. Box 777
Spring House, PA 19477
tel. (215) 646-7777, mobil: (215) 805-7777
fax: (215) 646-7770,
e-mail: cz.consul.phl@
George A. NOVAK – HGK Atlanta
c/o Gleeds/Castell
Four Concourse Pkwy., Suite 215
tel. (678) 587-9198,fax: (770) 395-1655
Atlanta, GA 30328
e-mail: geonovak@
atlanta@honorary.mzv.cz
John B. ZAVREL – HK Buffalo
The Museum of European Art
10545 Main Street
Clarence, NY 14031
fax: (716) 759-1983,tel. (716) 759-6078
e-mail: zavrel@
buffalo@honorary.mzv.cz
1 Raymond J. SNOKHOUS – HK Houston
P. O. Box 8
11748 Heritage Parkway
West, TX 76691
tel. (254) 826-7727,home: (254) 826-3004
fax: (254) 826-7727, cell: (254) 722-1458
e-mail: office@
czechconsul.tx@
Marie Spundova AMICCI – HK Portland
320 A.Ave Suite 5
Lake Oswego, Oregon 970 34
tel. (503) 293-9545,fax: (503) 657-1020
e-mail:cz_consul_pdx@
Alan S. BECKER – HGK Fort Lauderdale
Becker & Poliakoff, P.A
Emerald Lake Corp. Park
3111 Stirling Road
Fort Lauderdale, FL 33312
tel. (954) 985-4127,fax: (954) 985-4176
e-mail: abecker@becker-
becker-,
fortlauderdale@honorary.mzv.cz,
abecker@becker-
Kenneth H. ZEZULKA – HK New Orleans
Honorary Consul
3800 Florida Ave., Suite 202
Kenner, LA 70065
tel.: (504) 456-1336,fax: (504) 455-1565
e-mail: KHZezulka@
neworleans@honorary.mzv.cz
Josef MESTENHAUSER – HK Minneapolis
SOKOL Hall/C.S.P.S. Hall
383 Michigan St.
St. Paul, MN 55102
tel. (651) 221-0016, fax: (651) 221-0016
minneapolis@honorary.mzv.cz
e-mail: j-mest@umn.edu
home address: Josef Mestenhauser
5621 15th Ave. South
tel.: (612) 822-8862
Minneapolis, MN 55417
Francis J. NOSEK – HK Anchorage
Honorary Consulate of the Czech Republic
310 K Street, Suite 601
Anchorage, Alaska 99501
tel. (907) 274-2602, fax: (907) 258-2001
e-mail: fnosek@
Judith A. GORDON (Conde) – HK San Juan, Portoriko
60 San Francisco Str.
Old San Juan, PR 00901
tel. (787) 722-2467,fax: (787) 723-5787
e-mail: jgordon@
Sharon K. VALASEK – HK Kansas City
105 West 113th Street
Kansas City, MO 64114
tel. (816) 942-2794
e-mail: svalasek@kc. nebo sharon.valasek@
Nejjednodušší, ale v podstatě jedinou možností, jak se ve Spojených Státech dopravit z letiště či středu města na udanou adresu, je vzít si taxi. Protože v Americe má každý auto, a ve městech, kde není metro, hromadná doprava prakticky neexistuje. Z letiště do hotelu se dá dostat pohodlně i shuttlem, pokud plánujete delší pobyt a půjčíte si auto (o možnostech a podmínkách zapůjčení viz. výše), potřebujete mapu nebo si spojení s podrobným popisem vyhledáte na internetové adrese
1.16. Kontakty na zastoupení ostatních českých institucí
České Centrum:
Czech Center tel: (212) 288-0830
1109-1111 Madison Avenue
New York, NY 10028
Pověř.řed. Monika KOBLEROVA x.103
mobil: (646) 752-1488 fax: (212) 288-0971
faxová linka slouží zároveň jako tel. číslo v nouzových situacích
CzechTrade:
CzechTrade - Chicago Office tel. (312) 644-1790
Pavel Lacina, Director fax: (312) 527-5544
The Merchandise Mart, Suite 938 mobil: (312) 282-5437
200 World Trade Center…………….…e-mail:chicago@czechtrade.cz
Chicago, IL 60654
CzechInvest:
CzechInvest - U. S. Operations East tel. (312) 245-0180
Bohuslav FRELICH, Director fax: (312) 245-0183
The Merchandise Mart, Suite 938 mobil: (312) 282-2289
200 World Trade Center Chicago, IL 60654, bohuslav.frelich@
CzechInvest - U. S. Operations West tel. (408) 376-4555
Radomil NOVÁK, Director fax: (408) 376-4557
51 East Campbell Avenue, Suite 107-F mobil: (831) 601-5391
Campbell, CA 95008 siliconvalley@,
1.17. Praktická telefonní čísla v teritoriu (záchranka, dopravní policie, požárníci,
infolinky apod.)
Policie, záchranná služba, požárníci: 911 (na celém území USA).
Informace o telefonních číslech v USA: 1+888+555-1212; 411.
V USA se při vytáčení telefonního čísla nejprve volí 1, pak směrové číslo oblasti (obvykle uvedeno v závorce) a dále samotné sedmimístné telefonní číslo. Při použití telefonního automatu stojí místní hovor cca USD 0,50 a do ČR cca USD 1,32/min. Telefonní čísla začínající 1-800 nebo 1-888 jsou zdarma. Telefonní číslo může být uvedeno kombinací čísel a písmen. Písmena jsou abecedně seřazena na číselných tlačítcích telefonu (např. č. 2 znamená A,B nebo C). Při telefonování na účet volaného volejte 1-800-COLLECT.
1.19. Adresy důležitých federálních institucí v USA
Department of Agriculture
1400 Independence Ave., S.W.,Washington, DC 20250
Department of the Interior
1849 C Street, N.W.
Washington DC 20240
Phone: 202-208-3100
E-mail: webteam@ios.
Department of Commerce
1401 Constitution Ave., NW
Washington, DC 20230
Phone: (202) 482-2000
cgutierrez@
Department of Justice
950 Pennsylvania Avenue, NW
Washington, DC 20530-0001
E-mail: AskDOJ@.
Phone: 202-353-1555
Department of Defense
Pentagon,
Washington DC ,20301
Department of Labor
200 Constitution Ave., NW
Washington, DC 20210
Phone: (202) 693-6000
Department of Education
400 Maryland Ave, SW
Washington, DC, 20202
Phone: (800)872-5327
Fax:(202)-401-0689
Department of State
2201 C Street NW
Washington, DC 20520
Phone: 202-647-4000
Department of Energy
1000 Independence Ave., SW
Washington, DC 20585
Phone: 202-586-5000
The.Secretary@hq.
Department of Transportation
400 7th Street, S.W.
Washington, D.C. 20590
Phone: 202-366-4000
Department of Health & Human Services
200 Independence Avenue, S.W.Washington, D.C. 20201
Phone: 202-619-0257
Department of the Treasury
1500 Pennsylvania Avenue, NW,Washington, D.C. 20220
Phone: 202 622-2000
Department of Homeland Security
Washington, D.C. 20528
Phone: 202-282-8000
Department of Veterans Affairs
811 Vermont Avenue, NW
Washington, DC 20420
Fax: 202 565-4720
Department of Housing & Urban Development
451 7th Street S.W.,
Washington, DC 20410
Phone: 202 708-1112
US. Chamber of Commerce
1615 H Street, NW
Washington, DC 20062-2000
Phone: 202-659-6000
default
Office of Management and Budget
Rob Portman
725 17th Street, NW
Washington, DC 20503
Phone: 202-395-3080
U.S. Trade Representative
600 17th Street, N.W.
Washington, DC 20508
Phone: 202-395-7360
contactustr@ustr.
Environmental Protection Agency
Ariel Rios Building
1200 Pennsylvania Avenue, N.W.,Washington, DC 20460
Office of National Drug Control Policy
P.O. Box 6000
Rockville, MD 20849-6000
Phone: (800) 666–3332
ww.
The Office of Management and Budget
725 17th Street, NW
Washington, DC 20503
2. Vnitropolitická charakteristika
1. Stručná charakteristika politického systému
Spojené Státy jsou federální republika, kterou tvoří 50 států a District of Columbia.Článek VI Ústavy USA vymezuje tři základní moci – zákonodárnou, výkonnou a soudní. Sněmovna reprezentantů a Senát tvoří Kongres, který představuje nejvyšší zákonodárnou moc. V čele výkonné moci stojí prezident. Nejvyšší složkou soudní moci je Nejvyšší soud.
Hlavní politické strany jsou: Demokratická (založena 1828) a Republikánská (založena 1854).
Kongres USA: (United States Congress), který zasedá ve Washingtonu, DC - v Kapitolu, je dvoukomorový: má Senát (Senate) a Sněmovnu reprezentantů (House of Representatives). Zatímco počet senátorů je pevně stanoven ústavou (každý stát má dva zástupce), počet kongresmanů určil Kongres a zastoupení závisí na počtu obyvatel v daném státě. Šest států - Aljaška, Delaware, Severní Dakota, Jižní Dakota, Vermont a Wyoming mají pouze jediného kongresmana, na druhé straně šest států - Florida, Illinois, Kalifornie, New York, Texas a Pennsylvánie ve Sněmovně reprezentuje více než dvacet kongresmanů. V současnosti má Sněmovna reprezentantů 435 členů.
Senát: má 100 senátorů volených na 6 let, District of Columbia nemá žádného senátora. Senátu přísluší:
zákonodárná iniciativa (s výjimkou rozpočtových zákonů)
ratifikace mezinárodních smluv (dvoutřetinovou většinou)
potvrzení kandidátů na všechny důležité vládní funkce (vč. velvyslanců)
zasedá jako soud v případě ústavní obžaloby prezidenta, a má:
16 stálých výborů, 4 zvláštní výbory a 4 výbory společné se Sněmovnou.
Nejvyšší představitelé Senátu:
předseda - viceprezident USA Richard B. Cheney
prezident pro tempore – Robert C. Byrd (D-Západní Virginie)
vůdce demokratické většiny – Harry Reid (Nevada)
zástupce vůdce demokratické většiny (Majority Whip) – Richard Durbin (Illinois)
vůdce republikánské menšiny – Mitch McConnell (Kentucky)
zástupce vůdce republikánské menšiny (Minority Whip) – Trent Lott (Mississippi).
Sněmovna reprezentantů: tvoří ji 435 kongresmanů volených na 2 roky a přísluší jí:
veškerá zákonodárná iniciativa. Má:
25 stálých výborů a 4 výbory společné se Senátem.
Nejvyšší představitelé Sněmovny reprezentantů:
předseda (Speaker) – Nancy Pelosi (D-Kalifornie)
vůdce demokratické většiny – Steny Hoyer (Maryland)
zástupce vůdce demokratické většiny (Majority Whip) – James E. Clyburn (Jižní Karolína)
vůdce republikánské menšiny – John Boehner (Ohio)
zástupce vůdce republikánské menšiny (Minority Whip) – Roy Blunt (Missouri).
Od ledna 2007 ve Washingtonu zasedá v pořadí 110. Kongres USA (zvolený v listopadu 2006, funkční období od ledna 2009). Poměr sil k 20. březnu 2007 v Senátu: 51 demokratických senátorů (včetně dvou nezávislých, kteří jsou však členy demokratického senátorského klubu) a 49 republikánských senátorů; a ve Sněmovně reprezentantů: 233 demokratických, 201 republikánských kongresmanů, 1 místo neobsazeno (bude doplněno v červnových doplňovacích volbách).
2. Hlava státu
Prezident:
George W. Bush (od 20.1.2001)
Adresa: The White House, 1600 Pennsylvania Avenue, Washington, D.C. 20500
2. listopadu 2004 byl G.W.Bush znovu zvolen prezidentem Spojených Států s výsledkem George W. Bush (Republican Party) 50.9%, John Kerry (Democratic Party) 48.1%, ostatní 1.0%. Prezident i viceprezident jsou voleni společně a mají čtyřletý mandát. V úřadu, kterého se ujímají 20. ledna následujícího roku, můžou setrvat maximálně po dvě funkční období.
Hlavní povinností prezidenta je chránit ústavu a zasadit se za dodržování zákonů, přijatých Kongresem. Plní rovněž funkce ministerského předsedy a nejvyššího velitele ozbrojených sil. Mezi jeho pravomoci patří podávat Kongresu legislativní doporučení, svolávat zvláštní zasedání Kongresu, informovat Kongres, vetovat návrhy zákonů, jmenovat federální soudce, představitele federálních ministerstev a úřadů a zástupce USA v zahraničí, udržovat styky s cizími státy (reprezentační funkce hlavy státu). V případě uvolnění viceprezidentského úřadu prezidentovi přísluší se souhlasem Kongresu jmenovat viceprezidenta.
Viceprezident:
Richard B. Cheney (od 20.1.2001)
Adresa:
Old Executive Building
1700 Pennsylvania Avenue
Washington, D.C. 20501
R.B.Cheney po volbách 2004 a vítězství G.W.Bushe pokračuje ve funkci viceprezidenta i ve druhém období (second term).
Dle ústavy se viceprezident ujímá prezidentského úřadu v případě úmrtí či rezignace prezidenta nebo jeho neschopnosti (incapacitation) vykonávat svou funkci. Vedle zmíněného práva nástupnictví viceprezidentovi přísluší předsednictví v Senátu.
Prezidentský úřad tvoří tzv. Office of the President () a 25 dalších úřadů, podřízených přímo prezidentovi (tzv. Executive Offices of the President).
3. Složení vlády
Vládu Spojených Států (výkonnou moc) tvoří prezident, viceprezident a 15 ministerstev: zahraničních věcí (ustavené v r. 1789), obrany (v dnešní podobě od r. 1947), financí (1789), vnitra (1849), spravedlnosti (1870), zemědělství (1862), obchodu (1903), práce (1913), bydlení a územního rozvoje (1965), dopravy (1966), energetiky (1977), školství (1979), zdravotnictví (1979), pro záležitosti vysloužilců (1988), vnitřní bezpečnosti (2003). Členy kabinetu (Cabinet) prezidenta Bushe jsou viceprezident Richard B. Cheney a 15 níže uvedených ministrů a ministryň:
Zemědělství:
Department of Agriculture, Secretary Mike Johanns,
Obchod:
Department of Commerce, Secretary Carlos Gutierrez,
Obrana:
Department of Defense, Secretary Robert M. Gates, defencelink.mil
Školství:
Department of Education, Secretary Margaret Spellings,
Energetika:
Department of Energy, Secretary Samuel W. Bodman.
Zdravotnictví:
Department of Health ( Human Services, Secretary Michael O. Leavitt,
Vnitřní bezpečnost:
Department of Homeland Security, Secretary Michael Chertoff,
Bydlení a územní rozvoj:
Department of Housing and Urban Development, Secretary Alphonso Jackson,
Vnitro:
Department of Interior, Secretary Dirk Kempthorne,
Spravedlnost:
Department of Justice, Attorney General Alberto Gonzales,
Práce:
Department of Labor, Secretary Elaine Chao,
Zahraniční věci:
Department of State, Secretary Condoleezza Rice,
Doprava:
Department of Transportation, Secretary Mary E. Peters, dot,gov
Finance:
Department of Treasury, Secretary Henry M. Paulson jr,
Pro záležitosti vysloužilců:
Department of Veteran Affairs, Secretary Jim Nicholson, .
Dále jsou členy Kabinetu ředitel Kanceláře prezidenta (President‘s Chief of Staff) Joshua B. Bolten, ředitel Úřadu pro řízení a rozpočet (Office of Management and Budget) Rob Portman, vedoucí protidrogového úřadu (Office of National Drug Control Policy) John Walters, ředitel Agentury na ochranu životního prostředí (Enviromental Protection Agency) Stephen Johnson a obchodní zmocněnec USA (United States Trade Representative) Susan Schwab.
3. Zahraničně-politická orientace
3.1. Členství v mezinárodních organizacích a regionálních uskupeních
AfDB, ANZUS, APEC, ARF, AsDB, ASEAN (dialogue partner), Australia Group, BIS, CE (pozorovatel), CERN (pozorovatel), CP, EAPC, EBRD, FAO, G-5, G-7, G- 8, G-10, IADB, IAEA, IBRD, ICAO, ICC, ICCt (signatář), ICFTU, ICRM, IDA, IEA, IFAD, IFC, IFRCS, IHO, ILO, IMF, IMO, Interpol, IOC, IOM, ISO, ITSO, ITU, MIGA, MINUSTAH, NAM (host), NATO, NEA, NSG, OAS, OECD, OPCW, OSCE, Paris Club, PCA, UN, UN Security Council, UNCTAD, UNESCO, UNHCR, UNITAR, UNMEE, UNMIK, UNMIL, UNOMIG, UNMOVIC, UNRWA, UNTSO, UPU, WCL, WCO, WHO, WIPO, WMO, WTO, ZC.
2. Účast země na mnohostranných smlouvách a dohodách
Úřad Amerického obchodního zmocněnce (USTR - Trade Representative), který (společně se State Departmentem) mezinárodní smlouvy sjednává, nerozlišuje separátně mezi členstvím v mezinárodních organizacích či mnohostranných uskupeních (jež jsou podepřeny smlouvami či dohodami) a účastí na mnohostranných smlouvách a dohodách zvlášť. Tyto obecně tedy odpovídají seznamu v 3.1. Výjimku tvoří Dohody o volném obchodu (FTA - Free Trade Agreements).
USTR každoročně informuje o stavu (výsledku) jednotlivých dohod, a to ať již platných nebo zatím vyjednávaných či ve schvalovacím procesu.
Mezi regionální dohody (a uskupení) o volném obchodu Spojených států amerických USTR zařazuje: NAFTA/North American Free Trade Agreement - USA, Kanada, Mexiko (v platnosti od ledna 1994), FTAA/Free Trade Area of the Americas – celoamerická dohoda (zatím ne příliš úspěšná jednání probíhají od roku 2002), ASEAN Initiative/Enterprise for ASEAN Initiative (jednání o iniciativě prezidenta Bushe probíhají od roku 2002), MEFTA/Middle East Free Trade Initiative (jednání o iniciativě prezidenta Bushe probíhají od roku 2003) a APEC/Asia-Pacific Economic Cooperation, toto uskupení funguje od roku 1989.
Na bilaterální úrovni to jsou FTA (Free Trade Agreements), TPA (Trade Promotional Agreements) a TIFA (Trade and Investment Framework Agreements):
platné: Izrael (v platnosti od roku 1985, první FTA vůbec), Jordánsko (v platnosti od prosince 2001), Chile (v platnosti od ledna 2004), Singapur (v platnosti od ledna 2004), Austrálie (v platnosti od ledna 2005), Maroko (v platnosti od ledna 2006), Bahrajn (v platnosti od srpna 2006), , CAFTA-DR (Central America-Dominican Republic Free Trade Agreement) (v platnosti od března 2006 se Salvadorem, od dubna 2006 s Hondurasem a Nikaraguou, od července 2006 s Guatemalou; dohoda s Dominikánskou republikou ještě nestoupila v platnost a Kostarický parlament smlouvu zatím ještě neschválil);
schválené/dojednané: Oman (schvalovací proces ukončen v roce 2006, smlouva vstoupí v platnost během roku 2007). Zatím poslední bilaterální jednání o textu dohody byla dokončena na konci roku 2006 s Kolumbií, Panamou a Peru. V případě těchto tří latinoamerických zemí se však jedná o tzv. TPA (Trade Promotional Agreement), která je novodobou obdobou FTA. V první polovině roku 2006 se očekává tvrdá debata při schvalování výše uvedených tří dohod v americkém Kongresu, za předem známých výhrad Demokratů k nedostatečné ochraně práv pracujících v textu dohody;
v jednání: Spojené arabské emiráty (negociace probíhají od roku 2004), Korejská republika (negociace probíhají od února 2006), Malajsie (negociace probíhají od března 2006), Thajskem (negociace byly pozastaveny v září 2006);
Zvláštní kategorií bilaterálních dohod, vedle výše uvedených FTA a TPA, jsou uzavírají rámcové obchodní a investiční dohody, tzv. TIFA – Trade and Investment Framework Agreements, které mají USA uzavřeny s více jak 30 státy či teritoriálními uskupeními. TIFA bývá většinou prvním krokem k dojednání bilaterálních dohod o volném obchodu FTA a investičních dohod BITs (Bilateral Investment Treaties).
3.3. Přehled bilaterálních smluv s ČR
1. Smlouva o výměně poštovních poukázek mezi Republikou československou a Spojenými státy americkými, Washington, 30.06.1924
2. Smlouva mezi Republikou československou a Spojenými státy americkými o vzájemném vydávání zločinců, Praha , 02.07.1925, č. 48/1926 Sb.
3. Vzájemné prohlášení o ochraně autorského práva mezi Československou republikou a Spojenými státy americkými sjednané výměnou nót, Washington , 27.04.1927, č. 50/1927 Sb.
4. Ujednání mezi Československou republikou a Spojenými státy americkými o přímé výměně informací týkajících se obchodu s omamnými látkami sjednané výměnou nót, Praha, 15.06.1928
5. Rozhodčí smlouva mezi Republikou československou a Spojenými státy severoamerickými, Washington, 16.08.1928, č. 73/1929 Sb.
6. Smírčí smlouva mezi Republikou československou a Spojenými státy severoamerickými, Washington, 16.08.1928, č. 72/1929 Sb.
7. Dodatková úmluva mezi Republikou československou a Spojenými státy americkými o vzájemném vydávání zločinců, Washington, 29.04.1935, č. 185/1935 Sb.
8. Smlouva mezi vládou Československé republiky a vládou Spojených států amerických o převodu některých nemovitostí a movitostí do vlastnictví Spojených států amerických, Praha, 20.07.1948, č. 27/1948 Sb., 282/1949 Sb.
9. Ujednání mezi Poštovní správou Československé republiky a Poštovní správou Spojených států amerických o poštovních balících, Washington, 29.09.1950
10. Dohoda o udělování trvalých zpětných víz pro diplomatický personál mezi Československou socialistickou republikou a Spojenými státy americkými (výměna nót 18./21.12.1962), Praha, 21.12.62
11. Ujednání mezi Československou socialistickou republikou a Spojenými státy americkými o výměně patentů a literatury o patentech (výměna nót 3./11.6.1964), Washington, 11.06.64
12. Dohoda mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Spojených států amerických o zřízení pobočky obchodního oddělení čs. velvyslanectví v New Yorku (výměna nót 8./28.8.1967), Washington, 28.08.1967
13. Dohoda mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Spojených států amerických o vynětí Československa ze zákazu poukazování plateb z federálních prostředků sjednaná výměnou dopisů, Washington, 20.06.68
14. Dohoda mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Spojených států amerických o recipročním poukazování důchodů (výměna nót 20.6./12.7.1968), Dodatek o výplatě důchodů (výměna nót, Washington, 1.4./23.5.1969), Washington, 12.07.68
15. Dohoda mezi Československou socialistickou republikou a Spojenými státy americkými o zrušení vzájemného uvalování diskriminačních tonážních poplatků nebo daní vůči lodím (výměna nót 10.9.1969/10.2.1970), Praha, 10.02.1970
16. Dohoda mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Spojených států amerických o vzájemném uznávání osvědčení o letové způsobilosti dovážených letadel (výměna nót 1./21.10.1970), Praha, 21.10.1970, č. 36/1970 Sb.
17. Konzulární úmluva mezi Československou socialistickou republikou a Spojenými státy americkými, Praha, 09.07.73, č. 28/1988 Sb.
18. Ujednání o vzájemném obchodu s textilem mezi Československou socialistickou republikou a Spojenými státy americkými (výměna nót 22./28.3.1977), Praha, 28.03.1977, č. 12/1977 Sb.
19. Dohoda mezi Československou socialistickou republikou a Spojenými státy americkými o zjednodušení vízové praxe sjednaná výměnou nót, Praha, 20.06.78
20. Dohoda mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Spojených států amerických o vypořádání určitých otevřených nároků a finančních otázek, Praha, 29.01.82
21. Dohoda mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Spojených států amerických o spolupráci v kultuře, školství, vědě a technice a v jiných oblastech, Praha, 15.04.86, č. 26/1987 Sb.
22. Dohoda mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Spojených států amerických o vývozu některých textilních výrobků z ČSSR do USA (výměna nót 25.6.,3.7./22.7. 1986), Praha, 22.07.1986, č. 236/1994 Sb.
23. Dohoda mezi vládou Československé socialistické republiky a Ochrannou radou držitelů zahraničních dluhopisů (diagonální smlouva), New York, 26.11.1986
24. Úmluva mezi Československou socialistickou republikou a Spojenými státy americkými o inspekcích na území ČSSR (výměna nót 18.12.87/4.1.88), Praha, 04.01.1988, č.136/1988 Sb.
25. Dohoda mezi vládou České a Slovenské Federativní Republiky a vládou Spojených států amerických o programu Mírových sborů Spojených států v Československu, Praha, 25.06.90, č. 394/1990 Sb.
26. Dohoda mezi vládou České a Slovenské Federativní Republiky a vládou Spojených států amerických o podněcování investic, Praha , 18.10.90
27. Dohoda mezi Českou a Slovenskou Federativní Republikou a Spojenými státy americkými o poskytnutí pomoci v oblasti spojů, Praha, 13.02.1991
28. Dohoda mezi vládou České a Slovenské Federativní Republiky a vládou Spojených států amerických o vzájemné pomoci mezi jejich celními správami, Praha, 07.05.91, č. 221/1994 Sb.
29. Dohoda mezi Českou a Slovenskou Federativní Republikou a Spojenými státy americkými o vzájemné podpoře a ochraně investic, Washington, 22.10.1991, č.187/1993 Sb., 102/2004 Sb. m.s.
30. Dohoda mezi Federálním ministerstvem obrany České a Slovenské Federativní Republiky a ministerstvem obrany Spojených států amerických v oblasti topografického mapování, námořního a leteckého mapování, geodézie a geofyziky, digitálních dat a s tím souvisejících materiálů, Praha, 10.12.91
31. Dohoda mezi vládou České a Slovenské Federativní Republiky a vládou Spojených států amerických o ochraně a zachování kulturních objektů, Washington, 17.03.92
32. Dohoda mezi vládou České a Slovenské Federativní Republiky a vládou Spojených států amerických o daňovém osvobození příjmů z letecké a lodní dopravy (výměna nót Praha, 11.10.1991/26.5.1992), Praha, 26.05.92
33. Garanční dohoda mezi Českou a Slovenskou Federativní Republikou a Export/Import Bank Spojených států amerických (diagonální smlouva), Londýn, 02.07.1992
34. Pamětní zápis včetně přílohy "Spolupráce při zamezování obcházení", kterými se mění a doplňuje "Dohoda mezi Československou socialistickou republikou a Spojenými státy americkými týkající se obchodu textilem" z 22. července 1986, Praha, 28.05.93, č. 236/1994 Sb.
35. Smlouva mezi Českou republikou a Spojenými státy americkými o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a majetku,Praha,16.09.93,č.32/1994 Sb.,370/1999 Sb.
36. Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Spojených států amerických o zaměstnávání rodinných příslušníků pracovníků diplomatických misí a konzulárních úřadů sjednaná výměnou nót (18.2./1.10.1993), Praha, 01.10.1993, č. 58/1994 Sb.
37. Programová dohoda mezi vládou České republiky, kterou zastupuje Ministerstvo financí a Municipální finanční společností, A.S. na straně jedné a vládou Spojených států amerických, kterou zastupuje Agentura pro mezinárodní rozvoj na straně druhé k financování municipální infrastruktury (diagonální smlouva), Praha, 16.06.1994, č. 129/1994 Sb.
38. Protokol o ujednání o vědecké a technické spolupráci mezi Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy České republiky a Národní vědeckou nadací Spojených států amerických, Praha, 13.07.94
39. Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Spojených států amerických o množstevních omezeních vývozu textilií a textilních výrobků z České republiky do Spojených států amerických, uplatňovaných v období 12 měsíců předcházejících datu vstupu v platnost Dohody o zřízení Světové obchodní organizace sjednaná výměnou nót (18.1./11.9.1995), Praha, 11.09.95
40. Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Spojených států amerických o opatřeních k ochraně utajovaných vojenských informací, Praha, 19.09.95
41. Dohoda mezi Ministerstvem obrany České republiky a Ministerstvem obrany Spojených států amerických o výměně vědeckých a technických informací, Washington, 01.03.96, č. 78/ 2000 Sb. m.s.
42. Dodatek č.1 k Programové dohodě mezi vládou České republiky, kterou zastupuje Ministerstvo financí a Municipální finanční společností, A.S. na straně jedné a vládou Spojených států amerických, kterou zastupuje Agentura pro mezinárodní rozvoj, na straně druhé k financování municipální infrastruktury (diagonální smlouva), Praha, 15.08.1996. č. 268/1996 Sb.
43. Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Spojených států amerických o letecké dopravě, Praha, 10.09.1996, č. 204/1999 Sb.
44. Dohoda mezi Ministerstvem obrany České republiky a Ministerstvem obrany Spojených států amerických o akvizici a vzájemném poskytování služeb, Praha, 19.11.1996, č. 320/1996 Sb.
45. Prováděcí ujednání k Dohodě mezi Ministerstvem obrany České republiky a Ministerstvem obrany Spojených států amerických o akvizici a vzájemném poskytování služeb ze dne 19. listopadu 1996, Praha, 19.11.1996, č. 321/1996 Sb.
46. Dodatek č.2 k Programové dohodě mezi vládou České republiky, kterou zastupuje Ministerstvo financí a Municipální finanční společností, A.S. na straně jedné a vládou Spojených států amerických, kterou zastupuje Agentura pro mezinárodní rozvoj, na straně druhé k financování municipální infrastruktury, Praha, 27.08.1997, č. 250/1997 Sb.
47. Smlouva mezi Českou republikou a Spojenými státy americkými o vzájemné právní pomoci v trestních věcech, Washington, 04.02.98, č. 40/2000 Sb. m.s.
48. Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Spojených států amerických o vědecko-technické spolupráci, Praha, 11.06.98, č. 67/2000 Sb. m.s.
49. Dodatek č.3 k Programové dohodě mezi vládou České republiky, kterou zastupuje Ministerstvo financí a Municipální finanční společností, A.S., na straně jedné a vládou Spojených států amerických, kterou zastupuje Agentura pro mezinárodní rozvoj, na straně druhé k financování municipální infrastruktury (diagonální smlouva), Praha, 28.08.1998, č. 222/1998 Sb.
50. Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Spojených států amerických o repatriaci občanů České republiky po uplynutí doby platnosti jejich cestovních pasů sjednaná výměnou nót, Praha, 08.11.1999
51. Příloha o výměně informací (DEA) A-97-CZ-1567 k Dohodě mezi Ministerstvem obrany České republiky a Ministerstvem obrany Spojených států amerických o výměně vědeckých a technických informací technologie pro zjišťování a identifikaci bojových chemických látek a toxických průmyslových chemikálií, Alexandria, Virginia, 03.04.2000
52. Memorandum o dohodě mezi Ministerstvem obrany České republiky a Ministerstvem Armády Spojených států amerických o styčných důstojnících, Pentagon, 19.12.2000, č. 119/2001 Sb. m.s.
53. Příloha o výměně informací N-01-CZ-5700 k Dohodě mezi Ministerstvem obrany České republiky a Ministerstvem obrany Spojených států amerických o výměně vědeckých a technických informací - Lékařské technologie, Praha, 28.09.2001
54. Smlouva mezi Českou republikou a Spojenými státy americkými o Komisi J. Williama Fulbrighta, Praha, 28.02.2002, č. 79/2003 Sb. m.s.
55. Dohoda mezi Ministerstvem obrany České republiky a Ministerstvem obrany Spojených států amerických zastoupeným Národním úřadem pro snímkování a mapování o výměně a spolupráci v oblasti geoprostorových informací a služeb, Dobruška, 16.09.2002, č. 111/2002 Sb. m.s.
56. Dodatkový protokol mezi Českou republikou a Spojenými státy americkými k Dohodě mezi Českou a Slovenskou Federativní Republikou a Spojenými státy americkými o vzájemné podpoře a ochraně investic ze dne 22. října 1991, Brusel, 10.12.2003, č. 102/2004 Sb. m.s.
3. Ekonomická charakteristika země
8 Zhodnocení hospodářského vývoje za minulý rok, předpověď dalšího vývoje
Nejucelenějším měřítkem hospodářských aktivit je ve Spojených státech reálný hrubý domácí produkt (GDP). Stálými přispěvateli k jeho růstu jsou spotřebitelské investice, podnikatelské investice do vybavení a software, vládní výdaje a investice do bydlení. Kolísavým příspěvkem jsou významné investice do zásob, růst tradičně zpomalují dovozy.
1. Hospodářský růst
Za celý rok ekonomika Spojených států vzrostla o 3,3 procenta. Tempo růstu je tedy i po revizi nejvyšší za poslední dva roky. V posledním čtvrtletí loňského roku podle revidovaných údajů americká ekonomika vzrostla ovšem jen o 2,2 procenta. Hlavním důvodem je skutečnost, že podniky kvůli propadu na trhu s bydlením a v automobilovém sektoru začaly méně utrácet. Méně vydávají i spotřebitelé. Výdaje spotřebitelů v posledním čtvrtletí stouply o 4,2. Za celý rok činil růst výdajů spotřebitelů po posledních revizích na 3,2 procenta. Podnikatelé v obavách o spotřebitelskou poptávku začali méně investovat do tvorby nových zásob, což se promítlo do snížení hrubého domácího produktu v posledním čtvrtletí o 1,35 procentního bodu. Firmy také omezily své výdaje a investice, včetně nákupu vybavení, softwaru, investic do továren a dalších komerčních budov. Zajímavě se vyvíjel zahraniční obchod. Ke konci roku se obrátil předchozí trend narůstajícího deficitu .Dovoz zboží a služeb klesl o 2,2 procenta zatímco vývoz ve 4. čtvrtletí stoupl o 10,5 procenta. Celkové nebytové výdaje se snížily o 2,4 procenta, což byl první pokles od prvního čtvrtletí 2003. Výdaje za novou bytovou výstavbu klesly o 19,1 procenta, což byl nejhorší propadl od prvního čtvrtletí 1991.
2. Deficit běžného účtu
Běžný účet je nejširším měřítkem obchodu států se zbytkem světa. Vedle obchodu se zbožím a službami zahrnuje například i tok investic. Bilance také ukazuje, kolik amerických aktiv přešlo do rukou cizinců, aby se kryl rozdíl mezi americkým vývozem a dovozem. Výrazně vysoký deficit USA je považován za významné riziko pro světovou ekonomiku.
Schodek běžného účtu Spojených států v roce 2006 dosáhl rekordních 6,5 procenta hrubého domácího produktu. Proti předchozímu roku se údaj zvýšil o 0,1 procentního bodu a bylo to páté celoroční maximum za sebou. Celoroční deficit platební bilance se zvýšil na 856,7 miliardy dolarů. (schodek za rok 2005 byl 791,5 miliardy). Za poslední tři měsíce minulého roku se schodek běžného účtu USA snížil na 195,8 miliardy dolarů díky tomu, že pokles cen ropy snížil hodnotu dovozu. Export proti tomu pokračoval v růstu. Deficit platební bilance za čtvrté čtvrtletí byl nejnižší od třetího čtvrtletí 2005. Klesl na 5,8 procenta HDP. Přestože se bilance běžného účtu ve čtvrtém čtvrtletí zlepšila, je rostoucí celoroční deficit často prezentován jako neúspěch obchodní politiky prezidenta George Bushe. Dovoz zboží v posledním čtvrtletí roku klesl na 464,6 miliardy dolarů ze 480,2 miliardy za předchozí tři měsíce díky výraznému poklesu hodnoty dovážené ropy. Vývoz se zvýšil na 266,6 miliardy z 261,3 miliardy díky kapitálovému zboží a především civilním letadlům. Export spotřebního zboží šel také nahoru. Dá se přepokládat, že se bilance zahraničního obchodu Spojených států začne letos postupně zlepšovat, pokud ceny ropy již nerostou. V tomto optimismu se částečně také odráží rostoucí vývoz z USA, o nějž se postaral výraznější hospodářský růst v odbytištích americké produkce.
3. Spotřeba
Na tvorbě amerického hrubého produktu se z největší části podílejí spotřebitelské výdaje. Spotřeba v USA činí až 2/3 HDP. Objem výdajů amerických spotřebitelů v roce 2006 činil 9,275 bilionů dolarů. Spotřebitelské výdaje v roce 2006 rostly v jednotlivých čtvrtletích o +3,4%, +1,8%, +2,0%, +2,9%, za celý rok pak o 2,24%, a to především díky nákupům zboží dlouhodobé spotřeby (nábytek, počítače, auta), nákladům na služby, nebytové výstavbě, investicím do vybavení a software a investicím do bydlení.
4. Inflace
Za celý rok 2006 činila výrobní inflace v USA 1,1 procenta. Prudce tak klesla z 5,4 procenta v roce 2005, a to díky zpomalení růstu cen energie. Inflace tak byla nejnižší od roku 2001.. Za zpomalením stál nižší růst cen energie. Ceny energie se snížily o dvě procenta, když v roce 2005 vyskočily o 23,9 procenta. Ceny osobních aut pak klesly o 0,2 procenta, ceny lehkých nákladních vozů naopak vzrostly o 0,7 procenta. Spotřebitelské ceny v loňském roce stouply o 2,5 procenta. To představuje nejpomalejší tempo růstu od roku 2003. Ceny energie se v prosinci zvýšily o 4,6 procenta po listopadovém poklesu o 0,2 procenta a ještě výraznějších propadech v září a říjnu. Prosincový nárůst cen energie byl nejprudší od pětiprocentního zvýšení v loňském lednu.
5. Průmyslová výroba
Průmysl se na celkovém výkonu americké ekonomiky podílí necelými 10%. V meziročním srovnání stoupla průmyslová výroba v roce 2006 oproti roku 2005 o tři procenta, a to především díky silnému růstu zpracovatelské produkce a těžby. Produkce zpracovatelského sektoru se zvýšila v posledním měsíci roku o 0,7 procenta po listopadové stagnaci. Těžba stoupla o 0,8 procenta, zatímco produkce rozvodných firem se kvůli teplému počasí propadla o 2,6 procenta. Výroba automobilů a automobilových součástek, která je pro americkou ekonomiku velice citlivým ukazatelem, ke konci roku nabírala obrátky a zvýšila se v prosinci o 2,6 procenta proti předchozímu měsíci, kdy stoupla o 3,4 procenta. V meziročním srovnání však vzrostla pouze o 0,9 procenta. Využití průmyslových kapacit v prosinci mírně stouplo na 81,8 procenta z 81,6 procenta v předchozím měsíci.
6. Zaměstnanost
Míra nezaměstnanosti ve Spojených státech zůstala na konci roku 2006 na 4,5 procenta.
V říjnu klesla nezaměstnanost na 4,4 procenta, tedy na nejnižší hodnotu za posledních pět půl roku, a za celý loňský rok její průměrná míra sestoupila na 4,6 procenta z 5,1 procenta v roce 2005. Za poslední čtvrtletí v USA vzniklo přes 400.000 nových míst. Veškeré nové příležitosti vznikly v prosinci opět ve službách, kde se jejich počet míst zvýšil o 178.000. Ubylo naopak míst ve zpracovatelském průmyslu a ve stavebnictví, kde jich zaniklo celkem 15.000. Tento trend růstu ve službách a poklesu v ostatních sektorech je patrný již od září. S růstem zaměstnanosti začaly firmy svým zaměstnancům zvyšovat mzdy, což ukazuje, že na trhu práce vzniká napětí schopné zvýšit inflační tlaky. Za loňský rok se mzdy zvýšily o 4,2 procenta, tedy nejvyšším 12měsíčním tempem od listopadu 2000.
7. Zahraniční obchod
Zahraniční obchod se na tvorbě amerického HDP podílí přibližně čtvrtinou. Deficit zahraničního obchodu Spojených států za rok 2006 stoupl o 6,5 procenta na rekordních 763,6 miliardy dolarů. Přispěl k tomu nečekaně vysoký schodek v prosinci, kdy se obnovil růst cen ropy a Američané dovezli rekordní množství spotřebního zboží, automobilů a součástek. V uplynulém roce se tak deficit v jednotlivých měsících dostal nad 60 miliard dolarů desetkrát. Díky tomu byl deficit obchodní bilance USA „rekordní“ již pátý rok za sebou. I přes nový rekord se růst deficitu loni zpomalil. V předchozím roce 2005 schodek vyskočil o 17,3 procenta. Americký vývoz, který v poslední době využívá silného hospodářského růstu v zahraničí a slabšího dolaru, dosáhl loni za celý rok také rekordu. Proti roku 2005 se zvýšil o 12,8 procenta na 1,44 bilionu dolarů. Dovoz za celý rok se také posunul na nové maximum a vzrostl o 10,4 procenta na 2,20 bilionu. Schodek obchodu se zbožím dosáhl 836,1 miliardy dolarů a přebytek obchodu se službami byl 72,5 miliardy. Velký vliv na tyto výsledky má vývoj cen dovážené ropy. Průměrná cena dovezené ropy dosáhla za minulý rok nevídaných 58 dolarů za barel. Spojené státy tak loni dovezly ropu za rekordních 302,5 miliardy dolarů. Deficit obchodu u zboží mimo ropný sektor ovšem dosáhl 547,2 miliardy dolarů, což je také nové maximum. Politicky citlivý obchodní schodek s Čínou vzrostl o 15,4 procenta na 232,5 miliardy dolarů, přestože americký vývoz do Číny dosáhl rekordních 55,2 miliardy. Nebývalé obchodní deficity měly Spojené státy loni také s Japonskem a Mexikem.
Objem kapitálu, který v čistém vyjádření přitekl do Spojených států, po většinu roku stačí na pokrytí deficitu zahraničního obchodu. Spojené státy ovšem v prosinci vykázaly první čistý odliv kapitálu do zahraničí za 1,5 roku. Odliv činil 11 miliard dolarů po listopadovém přílivu 70,5 miliardy dolarů.
V celém roce 2006 se čistý příliv kapitálu do USA zvýšil na 827,9 miliardy dolarů z předchozích 667,9 miliardy. Schodek obchodní bilance byl tedy tímto pohybem kapitálu bezezbytku pokryt.
8. Rozpočtový deficit
Jedním z největších rizik americké ekonomiky je narůstající rozpočtový deficit. Prezident Bush vyhlásil program tento schodek postupně snižovat. Americká vláda vytvořila za prosinec roku 2006 rozpočtový přebytek 44,54 miliardy dolarů, což je za poslední měsíc roku historicky nejvyšší zaznamenaná hodnota. Vláda tak má díky příjmům z prosince nižší deficit na začátku nynějšího rozpočtového roku 2007. Ten začal loni 1. října, a bude proto končit letos 30. září. Za první tři měsíce finančního roku 2007 se snížil deficit vládního rozpočtu na 80,4 miliardy dolarů. V prvních třech měsících předchozího roku přesáhl 119 miliard. První čtvrtletí nynějšího rozpočtového roku tak znamená nejnižší schodek za posledních pět let. Deficit za celý rozpočtový rok 2006, který skončil loni v září, dosáhl 248,2 miliardy. USA zaznamenaly vysoký růst daňových příjmů i přesto, že daňové sazby se za prezidenta Bushe naopak výrazně snížily. Snížené daně však zjevně vytáhly ekonomiku z recese roku 2001, povzbudily hospodářský růst a tím firemní zisky. V neposlední řadě také nižší daně rozšířily daňovou základnu tím, že snížily motivaci k obcházení daňových plateb.
9. Monetární politika
Monetární politiku ve Spojených státech řídí Americká Centrální banka (Federal Reserve System – Fed). Její Výbor pro operace na otevřeném trhu (FOMC) pod novým šéfem ukončil v roce 2006 sérii postupného zvyšování základní úrokové sazby (federal funds rate). Po sedmnácti zvýšeních se tak sazba ustálila na 5,25 procentního bodu. Současná měnová politika je mírně restriktivní a vyčkává, zda a jak se projeví cyklus zvyšování úroků. Fed v pravidelné situační zprávě označované jako Béžová kniha uvedl, že ekonomika ve většině oblastí Spojených států na přelomu roku mírně rostla. Podniky podle zprávy posílily nábor zaměstnanců a zvýšily mzdy. Převážně pozitivní zpráva Fedu o podnikatelských podmínkách v USA byla zveřejněna v době, kdy se americká ekonomika potýká s poklesem na trhu s bydlením. Béžová zpráva je založena na hlášeních 12 regionálních poboček Fedu. Její obsah je podkladem pro jednání o nastavení úrokových sazeb. Očekává se, že Fed ponechá úrokové sazby beze změny. Na hladině 5,25 procenta se sazby drží již od loňského srpna. Fed zastavil dvouletý proces zvyšování úroků a zdůvodnil to tím, že inflační tlaky nyní bude tlumit zpomalující se ekonomika.
10. Předpověď dalšího vývoje
Šéf Fedu Ben Bernanke nedávno prohlásil, že nejistoty kolem vývoje americké ekonomiky se v poslední době zvyšují. V loňském roce americká ekonomika stoupla o 3,3 procenta, a celoroční tempo růstu amerického HDP tak potřetí za sebou překonalo tři procenta. V letošním roce by mělo nastat zpomalení růstu. Mezinárodní měnový fond snížil odhad letošního růstu ekonomiky Spojených států na 2,2 procenta, když předchozí odhad byl o 0,4 procentního bodu vyšší. Americká ekonomika nyní prochází citelným útlumem dynamiky růstu, což ale pramení hlavně z problémů na trhu bydlení. Z toho důvodu zatím byly dopady na globální ekonomiku velmi omezené. Pokud ale propad realitního trhu začne ovlivňovat chování amerických spotřebitelů, dopady na zbytek světa se mohou projevit mnohem citelněji. Výraznější zpomalení hospodářského růstu ve Spojených státech může mít negativní dopady na každou zemi, ať průmyslovou či rozvojovou. Nejvíce postiženy ale budou ty země, které s USA udržují těsné obchodní a finanční vztahy. Říká se přece také, že „Když si Amerika kýchne, zbytek světa dostane rýmu!“ Vliv Spojených států na zbytek světa, pokud jde o šíření hospodářského útlumu, přesto nelze přeceňovat. Ve srovnání s útlumem aktivity v USA totiž útlum aktivity v jiných zemích bývá mnohem slabší. Spojené státy mají velký vliv hlavně na okolní země, tedy Mexiko a Kanadu.
9 Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let - tabulka
| |2002 |2003 |2004 |2005 |2006 |
|HDP (v mld. USD) |10469,6 |10960,8 |11712,5 |12455,8 |13246,6 |
|Přírůstek (%, stálé ceny) |1,9 |3,0 |4,4 |3,5 |3,3 |
|Přírůstek (%, běž . ceny) |3,8 |4,8 |6,8 |6,4 |6,3 |
|HDP na hlavu (USD) |36509 |38095 |40042 |42095 |44155 |
|Inflace (%) |2,4 |1,9 |2,7 |3,4 |2,5 |
|Nezaměstnanost (%) |5,8 |6,0 |5,5 |4,9 |4,5 |
|Směnný kurs Kč/USD |32,74 |28,23 |25,70 |23,96 |22,61 |
Zdroj: U.S. Department of Commerce, Bureau of Economic Analysis, ČNB
4.3 Průmysl – struktura, tempo růstu, nosné obory
Spojené státy americké jsou respektovány jako jedna z nejvyspělejších průmyslových velmocí světa. Vysoce diverzifikované struktuře rozvinutých technologií vévodí zpracovatelský průmysl, chemický průmysl a zpracování ropy, ocelářský průmysl, výroba aut a letadel, informační a komunikační technologie, výroba potravin, zpracování dřeva a hornictví. Jestliže celkový růst HDP v roce 2006 dosáhl 3,4 %, pak oblast služeb vyprodukovala o 5,2% více než v předešlém roce a zůstala nadále největším přispěvatelem k růstu americké ekonomiky v roce 2006, když z celkového zvýšení dodala více než jednu třetinu, zatímco produkce zboží přidala jen 2,6%. Mimořádný rozmach nadále zaznamenávají informační technologie, které rychle dohánějí masivní ztráty z předchozích let. Vysoký nárůst zaznamenala potřetí za sebou také výroba předmětů dlouhodobé spotřeby, v nichž jsou rovněž zahrnuty počítače a elektronika a rovněž v této oblasti se tedy daří postupně eliminovat ztráty z prvních let této dekády. Významně se oživil export, který narostl o téměř 9 procent a přidal tak téměř desetinu celkového růstu HDP, Tradičně silně přispívají k růstu HDP také vládní výdaje. Jak již uvedeno, po delším období silného růstu rezidenční výstavba zaznamenala pokles, a to o 4,2 procenta.
1 Automobilový průmysl
Ve Spojených státech je automobilový průmysl důležitou součástí ekonomiky. Podle americké aliance výrobců automobilů souvisí s výrobou, prodejem a dalšími činnostmi týkajícími se automobilů každé desáté pracovní místo v zemi. V posledních letech se však výroba automobilů a s ní spojená pracovní místa stále více přesouvají do zemí s nižšími mzdovými náklady. Výrobci automobilů v USA, kteří musí čelit japonské a korejské konkurenci a stoupajícím nákladům na suroviny a zdravotní péči zaměstnanců, se díky tomu potýkají s rostoucími potížemi. Drahý benzin navíc způsobil pokles poptávky po sportovně užitkových automobilech, které byly v USA dlouhou dobu důležitým zdrojem zisku. Prodej osobních a lehkých užitkových vozů na americkém trhu klesl meziročně o 2,7%. General Motors a Ford zaznamenaly pokles, ačkoliv přišly s nabídkou nových velkorysých nákupních pobídek. Spotřebitelé se nadále přesunují k produktům asijských automobilek a z amerických výrobců si vedl dobře jen Daimler-Chrysler.Největší světová automobilka General Motors v důsledku toho oznámila, že v Severní Americe zruší do roku 2008 zhruba 30.000 pracovních míst, což odpovídá téměř deseti procentům její celkové pracovní síly. GM navíc postihla další nehoda v podobě „chyby“ v účetnictví, která ztrátu z minulého roku prohloubila až na více jak 10 miliard dolarů. Podobně zisk společnosti Ford loni klesl o 42% na dvě miliardy dolarů kvůli ztrátě 1,6 miliardy, kterou vykázaly severoamerické aktivity na domácím trhu. Ford v důsledku tohoto nepříznivého vývoje oznámil, že v roce 2006 vynaloží 2,4 miliardy dolarů na plánované uzavírání továren, které má pomoci zastavit ztráty v Severní Americe. Společnost hodlá v tomto regionu do roku 2012 propustit 25.000 až 30.000 zaměstnanců a uzavřít 14 továren. Oba koncerny navíc velmi zatěžují dlouhodobé závazky vůči zaměstnancům v podobě slibů hradit důchodové a zdravotní pojištění. Kvůli prudce rostoucím cenám benzínu se odvrací zájem amerických řidičů od velkých a těžkých vozidel s vysokou spotřebou směrem k menším typům a stále populárnějším hybridním motorům, které kombinují benzinový pohon s elektrickým. Od nového roku lze navíc na tyto úsporné automobily uplatnit při nákupu velice podstatnou daňovou úlevu, až 3150 dolarů. A 3 americké státy -Kalifornie, Florida a New York - které v USA patří mezi nejlidnatější a tedy nejvíce postižené negativními dopady automobilové dopravy, již dokonce plánují v příštích pěti letech věnovat desítky milionů dolarů na testování aut poháněných elektrickým motorem na vodík a na výstavbu sítě speciálních vodíkových čerpacích stanic. Konečným cílem by mělo být, aby tato vozidla, z nichž místo tradičních zplodin vychází více méně jen vodní pára, v budoucnu nahradila automobily na benzin.
Ocelářský průmysl
Ocelářský průmysl Spojených států je podle výroční zprávy American Iron and Steel Institute (AISI) silně rozdroben. Více než 5.000 registrovaných ocelářských společností, zaměstnávajících téměř 10 milionů lidí vyprodukovalo v roce 2006 zboží za více jak 100 miliard dolarů. Více jak polovinu z této produkce však obstarává padesát největších společností, jimž vévodí firmy Ryerson Tull, Thyssen (vlastněný ovšem německým kapitálem), Metals USA a Reliance Steel and Aluminium, zatímco většina ostatních producentů se musí spokojit s ročním příjmem pod 100 milionů dolarů. Typický americký výrobce železa má dokonce jen 35 zaměstnanců a roční příjem pod 50 milionů. Zdravý vývoj ve výrobním průmyslu a ve stavebnictví napomáhá revitalizaci ocelářství. Ačkoli americký automobilový průmysl, jako největší odběratel oceli, se potýká s vlastními problémy a nelze očekávat, že by v nejbližší době prudce zvýšil poptávku, výrobci těžké techniky, jako např. Caterpillar nebo Deere k takovým očekáváním opravňují. Zdá se, že ochranářská cla (dnes již zrušená) poskytla americkému průmyslu dostatek času na restrukturalizaci a ozdravění. Velké americké ocelářské firmy proto očekávají stabilní růst zisků.
Letecký a zbrojní průmysl
Spojené státy vydávají na obranu cca 400 miliard dolarů ročně, tedy asi dvakrát tolik, co všechny země EU dohromady, ovšem efektivita takto vynaložených peněz je podle některých propočtů až desetinásobná. „Velkou pětku“ amerického leteckého a obranného průmyslu tvoří firmy Boeing, Lockheed Martin, Northrop Grumman, Raytheon a General Dynamics, které loni na armádních zakázkách utržily více než 150 miliard dolarů. Sedm z deseti největších zbrojních firem na světě pochází z USA.
Lockheed Martin. vytvořil v roce 2006 čistý zisk 2.229 milionů dolarů, což představuje v meziročním srovnání nárůst o 28 procent. Lockheed těží hlavně z rekordních výdajů Spojených států na zbrojení. Firma, která je známá hlavně svými stíhacími letouny a řízenými střelami Patriot, současně zvýšila výhled zisku na letošní rok díky očekávanému vyššímu výkonu letecké divize, která vyrábí stíhačky F-35. Firma by také měla těžit z nižších nákladů na penzijní pojištění a z dalších investic do vývoje a výzkumu, díky kterým se jí sníží daně.
Raytheon v roce 2006 zvýšil čistý zisk na 1. 236 milionů dolarů, což je v meziročním porovnání nárůst o pětinu. Jeho zisk vzrostl díky vyššímu odbytu střel a elektronických síťových systémů. Tržby společnosti ve čtvrtletí meziročně vzrostly o šest procent na 4,9 miliardy dolarů. Raytheon vyrábí například řízené střely Tomahawk a je pátým největším dodavatelem pro americké ministerstvo obrany. Raytheon také oznámil, že prodá svou divizi pro výrobu letadel Raytheon Aircraft za 3,3 miliardy dolarů (69 miliard Kč) společnostem GS Capital Partners a Onex Partners.
Zisk firmy Northrop Grumman, které patří mezi zbrojovkami v USA třetí příčka, stoupl o 3,1 procenta. Firma zaznamenala růst tržeb ve většině svých divizí, na druhé straně však musela zaúčtovat náklady na urovnání soudního sporu (112,5 milionu dolarů). Čistý zisk Northrop Grumman se zvýšil na 1.278 milionů dolarů. Tržby vzrostly o dvě procenta. Firma vyrábí válečné lodě, jaderné ponorky, bezpilotní sledovací letadla a vojenskou elektroniku.
Americký výrobce letadel Boeing v roce 2006 na světovém trhu velkých dopravních letadel dominoval, protože jeho hlavní konkurent, evropský výrobce Airbus, se kvůli výrobním potížím u obřího letounu A380 dostal do krize. Zisk společnosti se ve třetím čtvrtletí snížil jednorázovým nákladem vyplývajícím z ukončení provozu ztrátové divize internetových služeb Connexion, která nabízela v letadlech firmy služby rychlého internetu. Tržby společnosti vzrostly o 19 procent na 14,7 miliardy dolarů. Divize komerčních letadel Boeingu zvýšila příjmy o plných 45 procent na 6,7 miliardy dolarů. Boeing získal obdobně jako v předchozím roce závazné zakázky na cca 1000 strojů. Boeing zlepšil ziskovost jak divize komerčních letadel, tak zbrojní divize, která je v USA druhým největším příjemcem vládních zakázek na obranu. Boeing se dlouhodobě potýká s nařčeními Airbusu z přijímání nepovolených státních dotací a z toho plynoucími se soudními spory. Podle prohlášení EU dostal od vlády Spojených států 23,7 miliardy dolarů nezákonné státní pomoci. Obě strany však nedávno vyjádřily ochotu vyřešit celý spor smírně. Nutí je k tomu především čerstvě oznámené plány Číny vstoupit na trh velkých letadel.
Informační technologie a spotřební elektronika
Trh spotřební elektroniky, jehož hodnota stoupla o dalších 8% na rekordních více než 135 miliard dolarů, nyní žene vzhůru poptávka po nejmodernějších televizorech a přehrávačích MP3. Velká aktivita panuje i v segmentu mobilních telefonů. Motorola například představila plán zavést do mobilních telefonů internetový vyhledávač firmy Google. Druhý největší výrobce mobilů na světě také oznámil, že spolu s firmou Kodak vyvine telefon, který usnadní fotografování a výměnu snímků. S novými službami přišly přední internetové firmy. Yahoo zavede novou službu Yahoo Go, která umožní ovládat její internetovou nabídku prostřednictvím televizorů a mobilních telefonů. Konkurenční společnost Google chce spustit internetový obchod, ze kterého si bude možné stahovat filmy. Narůstá ovšem napětí mezi dvěma konkurujícími si platformami nové generace nosičů digitálního záznamu DVD. Zřejmě i kvůli tomu se loni růst trhu DVD v minulém roce výrazně zpomalil. Firmy jako Sony, Samsung nebo Sandisk se snaží co nejatraktivnějším designem při nižší ceně narušit nynější dominanci produktu iPod od firmy Apple Computer.
Tvrdá konkurence panuje i v oblasti samotných informačních technologií. Americký Intel Corp. uvedl na trh své první mikroprocesor, jehož základ tvoří dvě jádra, tedy dva procesory v jednom čipu. Jeho odběratelem budou velcí výrobci, například Dell, Hewlett-Packard či IBM. Pod obchodním jménem Xeon tak má Intelu pomoci v konkurenčním boji s menším rivalem Advanced Micro Devices Inc. AMD Intel předběhla, když svůj duální procesor Opteron uvedla na trh již v dubnu.
Americkému softwarovému gigantu Microsoft klesl ve druhém čtvrtletí fiskálního roku čistý zisk o 28 procent. Důvodem bylo zpoždění startu prodeje nového operačního systému Windows Vista. Výsledky však překonaly odhady analytiků díky zájmu o herní konzolu Xbox 360 a serverový software. Společnost současně zlepšila výhled na celý fiskální rok.Tržby klientské divize, která je zodpovědná za Windows, se snížily o 25 procent na 2,59 miliardy dolarů. Tržby firemní divize, kam spadá Office, klesly o pět procent na 3,51 miliardy dolarů. Příjmy divize zábavy vyskočily o 76 procent na 2,96 miliardy dolarů. Divize zahrnuje herní konzolu Xbox a hru Gears of War, která se v prosinci stala nejprodávanější počítačovou hrou v USA. Příjmy serverové divize stouply o 17 procent na 2,85 miliardy dolarů.
4. Stavebnictví
Stavební výdaje ve Spojených státech se v loňském roce zvýšily o 4,8 procenta na 1,198 bilionu dolarů z předchozích 1,144 bilionu. Soukromé výdaje na bytovou výstavbu však klesly o 1,9 procenta.
V prosinci se navíc stavební výdaje v USA snížily o 0,4 procenta. Pokračující pokles soukromých výdajů na bytovou výstavbu totiž převážil nad rekordními výdaji na nebytovou a veřejnou výstavbu. V celém loňském roce se nová výstavba propadla téměř o 13 procent, tedy nejprudším tempem za 15 let. Trh bydlení v USA v předchozích pěti letech prudce rostl a byl hlavním motorem oživení největší ekonomiky světa po recesi v roce 2001. Loni však trh nemovitostí začal ochlazovat kvůli vyšším hypotečním úrokům, drahé energii a pomalejšímu hospodářskému růstu.
5. Zemědělství – vývoj, struktura
USA jsou největším výrobcem, spotřebitelem a také největším exportérem zemědělských produktů na světě. Americké zemědělství v roce 2006 vyprodukovalo zboží za 277,1 miliard dolarů a dosáhlo tak o tři miliardy nižších tržeb než v roce předešlém, a to i přesto, že státní podpora se o více jak dvě miliardy zvedla /celkem 53 miliard/. Vyvezeno bylo zemědělských produktů za 71,0 miliardy dolarů, dovezeno za 65,3 miliard, zemědělský zahraniční obchod tak skončil přebytkem 5,7 miliardy dolarů. Proti loňsku vzrostl vývoz o 7,8 miliard dolarů, dovoz o rovných 6 miliard, pozitivní saldo se tedy zvýšilo. Na vývozu se nejvíce podílely masné produkty, živočišné tuky, rýže, sojové boby, ovoce a ořechy, zelenina a bavlna. V dovozu převládaly živá zvířata a masné produkty (kromě hovězího), ovocné šťávy a ořechy, zeleninové konzervy, víno a sladové nápoje, káva a kakao. Nárůst exportu byl způsoben lepšími cenami na světových trzích, nižší konkurenci v kukuřici a pšenici, vyššími vývozy sojových bobů a pěstitelského zboží (výtažků olejů) a slabým dolarem, které stačily kompenzovat pokles vývozu hovězího.
I nadále byla v objemu produkce dominantním zemědělským produktem USA kukuřice, i když nedosáhla loňských, natož předloňských /rekordních/ výsledků. Na mírně snížené výměře 78,3 milionu akrů (31,7 milionu ha) vyprodukovala v roce 2005 celkem 10,5 mld. bušlů (1 bušl=36,3 litrů), což znamenalo pokles produkce o další 4,5% proti roku 2005 i při zvýšení výnosů na 149,1 bušlů/akr, tedy o 0,7%. Ani tyto výnosy však nedosahují úrovně roku 2004. Největší osetou plochu však už zaujímá sója, jíž bylo oseto celkem 74,6 milionu akrů, na nichž se ovšem sklidilo „jen“ 3,2 milionů bušlů bobů. Obdobně se dařilo i pšenici s poklesem produkce /1,8 milionu bušlů/ i výnosů /38,7 bušlů/akr/. Hurikány v roce 2004 způsobily prudký pokles produkce citrusových plodů, a to o téměř 5 milionů tun, a v roce 2006 se nepodařilo tento výpadek srovnat, produkce zůstala prakticky na stejné úrovni 11,6 milionu tun. Necitrusového ovoce se vypěstovalo v roce 2006 ve Spojených státech celkem 16,7 milionu tun, tedy o 1,5 milionu tun méně než v roce předchozím, což je nejhorší výsledek od roku 1998.
Masné produkci v USA jasně dominuje hovězí, kterého se podařilo v roce 206 realizovat za 71 miliard dolarů, tedy stejně jako v roce předchozím a zkonzumovalo se ho 28 miliard liber tedy asi 12,7 milionu tun. K tomu bylo potřeba porazit 33,7 milionu kusů hovězího dobytka, v tom 28 milionu krmných býků. Při mírném vzestupu počtu krav (9 060 tis.kusů) se výrazně zvýšila dojivost (o téměř 600 liber), což znamenalo nárůst produkce mléka až na 177 milionů liber, (cca 80,3 milionu litrů), což je o 3.5% více než v předchozím roce.
6. Služby
1. Maloobchod
Protože tahounem americké ekonomiky je spotřeba, jsou spotřebitelské výdaje, jejíchž částí jsou maloobchodní prodeje (kromě aut a potravin, které se v USA evidují zvlášť) trvale rostoucím ukazatelem. Maloobchodní prodej vzrostl v roce 2006 o 4,1% a dosáhl celkového obejmu 4,33 bilionů dolarů, přestože rostoucí ceny energií výdaje domácností poněkud tlumily. Trvalkou ve výdajích Američanů jsou nákupy zboží dlouhodobé spotřeby (nábytek, počítače). Narůstající konkurence internetového obchodování nutí běžné prodejce (ne velké obchodné řetězce) hledat cesty ke snižování nákladů a prodejních cen. Pokračoval nárůst obratu elektronického obchodu, který v roce 2006 už představoval 2,95% všech maloobchodních prodejů při celkovém objemu 106,6 miliard dolarů. Kromě turistických služeb se na internetu nejvíce prodávají počítačový hardware a software, automobily, oděvy, obuv a doplňky. Tržby z prodeje hardwaru a softwaru v roce 2006 dosáhly 16,8 miliardy dolarů, z prodeje aut 15,9 miliardy dolarů a z oděvů, obuvi a doplňků 13,8 miliardy dolarů. Nejvíce roste prodej vybavení pro domácí mazlíčky a kosmetiky a parfémů, a to o více než 30 procent.
2. Turistika
V roce 2006 byl turistický průmysl silně ovlivněn dvěma faktory – cenami benzínu a slábnoucím dolarem. Američané kvůli rostoucím cenám energií jezdit nepřestali, a objem domácí turistiky zůstal více-méně na stejné úrovni jako v předchozích letech. Počet turistů do Spojených států ze západní Evropy a Japonska ovšem proti roku 2005 loni klesl o pět procent. Lze to označit za důsledek především přísnějších bezpečnostních kontrol na letištích a náročnějších vstupních požadavků. Americké ekonomice tím vznikají nemalé ztráty. Z Británie, Francie, Německa a Japonska dorazilo loni do USA o půl milionu návštěvníků méně než rok předtím. Z těchto zemí obvykle přijíždí bezmála polovina všech cizinců. Jde o první pokles od roku 2003, kdy se po teroristických útocích z 11. září 2001 začal zájem o cestování do Spojených států obnovovat. Přes pokles návštěv z těchto čtyř zemí se počet zahraničních turistů v USA loni zvýšil a dosáhl téměř stejné hodnoty jako v rekordním roce 2000, kdy do země přijelo 51,2 milionu cizinců. Způsobily to především početnější cesty Kanaďanů a Mexičanů, kteří ovšem tráví v USA kratší dobu a méně utrácejí. Z ostatních států se počet hostů snížil o 17 procent pod úroveň roku 2000. Vedle letištních kontrol a vízových nároků za tím lze hledat také protiamerické nálady ve světě, nedostatek úsilí propagovat USA jako turistickou destinaci a naopak lepší marketing jiných cílových zemí. Svoji roli sehrály zřejmě i obavy vyvolané loni v srpnu údajnou přípravou atentátů na letadla mířící z Británie do USA, v jejichž důsledku úřady nejdříve zakázaly a poté podstatně omezily množství tekutin a gelů povolených v příručních zavazadlech. Turisté ze zámoří jsou ve Spojených státech ceněni zejména proto, že přijíždějí na delší pobyt a utrácejí podstatně více než domácí. Průměrná britská rodina například zůstává na Floridě dva týdny a utratí 3200 dolarů, zatímco americká rodina se zdrží týden s náklady 1900 dolarů. Některá města USA si tento rozdíl začínají uvědomovat. New York například právě spouští svoji vůbec první globální kampaň na přilákání zámořských turistů.
11 Profesionální služby
Službami se v USA označuje velice významná oblast, zaměstnávající přes 11 milionů pracovníků a zahrnující poradenství, účetnictví, právní služby, architektonické práce, design, vzdělávací služby apod. Z tohoto trhu s obratem více jak 3,5 bilionu dolarů v roce 2006 nejvíce ukously oblasti informací a vědeckých a technických služeb, každá něco přes jeden bilion, 800 miliard utržily služby ve zdravotnictví a přes půl bilionu se dostaly i služby v administrativě /vč. likvidace odpadu/. U dílčích statistických položek pak nepřekvapí výsadní postavení produkce software /131,6 miliard/, drátové i bezdrátové komunikační služby utržily společně 360 miliard, architekti 233 a například tvůrci počítačových systémů 200 miliard.
4.7. Infrastruktura (doprava, telekomunikace, energetika – z toho jaderná)
1 Doprava
2 Jednou z priorit domácí hospodářské politiky je po přijetí nového dopravního zákona i doprava. Prezident Bush podepsal nový dopravní zákon – Safe, Accountable, Flexible, and Efficient Transportation Equity Act 10. srpna 2005. Tento zákon má zvýšit bezpečnost v siliční dopravě, podpořit modernizaci dopravních sítí, redukovat dopravní zácpy a v neposlední řadě napomoci vytváření nových pracovních příležitostí. Na tyto účely počítá zákon sumou 286,4 miliard dolarů (na šest let). Kromě modernizace dálnic a silnic, výstavby nových mostů, investic do železniční a autobusové dopravy počítá zákon s rozvojem veřejné hromadné dopravy a např. i s budováním cyklistických a rekreačních stezek. V loňském roce se podle zprávy ministerstva dopravy v letecké dopravě podařilo dosáhnout zvýšení kapacity letišť o 33% na 35 největších letištích v USA, a to jednak lepším vybavením pro komunikaci a navádění, ale také vybudováním 4 nových přistávacích drah na letištích v Minneapolis, Cincinnati, St.Louis a v Atlantě, tedy na největším letišti světa. V autobusové a železniční dopravě byla pozornost zaměřena na zvýšení dostupnosti pro hendikepované pasažéry a ke konci roku 2006 bylo zařízením pro nastupování vozíčkářů vybaveno 97 procent všech autobusů a 92 procent nádraží na železnicích. Zvýšil se rovněž podíl dálnic, které jsou hodnoceny jako „dobré“, a to na 54,2 procent. Ministerstvo ve své výroční zprávě oceňuje i pokrok v mezinárodní dopravě, kterého bylo dosaženo podepsáním dohody „Open Skies“. Ve své činnosti se ale zaměřuje i na enviromentální a bezpečnostní aspekty dopravy.
1. Telekomunikace
V americkém telekomunikačním průmyslu působí téměř 4000 poskytovatelů služeb s obratem přes jeden bilion dolarů, od malých, lokálních provozovatelů telefonních ústředen se 100 zákazníky až po megakorporace typu T- Mobile, Nextel, Verizon, Cingular a další. Vysoká konkurence tlačí ceny dolů a nutí poskytovatele těchto služeb nabízet stále kvalitnější servis a služby. Rok 2006 byl pro transformacích a fúzích v roce 2004 rokem dalšího růstu. Obrat se zvýšil o 9,1% na 926,9 miliard dolarů s předpokladem dalšího růstu o celých 9% až do roku 2009. Bylo to dáno dvouciferným růstem poptávky po síťovém vybavení, zařízeních pro bezdrátové spojení, bezdrátových službách, přístupu k internetu, komplexních službách, telekonferování a webových komunikacích.Obrat přenosových služeb v roce 2006 vzrostl o 4,4% na 321,8 miliard dolarů, z toho po pevných linkách na 196,2 miliardy, bezdrátově na 125,6 miliardy dolarů. Dnes již má ve Spojených státech mobilní telefon 201,3 milionu uživatelů. Připojení k internetu (high speed internet, broadband access) vzrostlo o 10,2%, k internetu bylo koncem roku 2006 připojeno 47,3 milionu uživatelů. Uvedená statistika ukazuje, že americký telekomunikační trh v roce 2006 pokračoval v expanzi z předchozího roku.
2. Energetika a těžba paliv
3 V polovině roku 2005 byl přijat nový energetický zákon - Energy Policy Act of 2005. Nový energetický zákon byl připravován od prvního dne nástupu prezidenta Bushe do jeho prvního funkčního období, protože prezident proklamoval novou formulaci americké státní energetické politiky za jednu ze svých hospodářských priorit (s cílem omezit závislost USA na dovozech ropy z nestabilních oblastí). V roce 2006 pak přišel prezident Bush s další iniciativou, tzv. „20 in 10“, tedy s programem, který by měl snížit spotřebu nafty o dvacet procent v následujících deseti letech. Počítá při tom s využitím obnovitelných zdrojů, snížením spotřeby benzínu u motorových vozidel, s vyšším nasazením biopaliv, a to i z dosud netěžitelných zdrojů, apod. Cena ropy na světových trzích se pochopitelně promítala i do ceny energií v USA. Průměrná cena barelu ropy se dostala přes 60, dokonce na chvilku i přes 70 dolarů, cena benzínu během roku kolísala od 1,90 dolarů až ke 3,00 dolarům za galon /3,8 litru/ a po přelomu roku už tuto magickou hranici výrazně překročila. Roční spotřeba plynu poklesla na 643 miliard m³, tedy o 1,3 %, jeho těžba naopak o 2,3 % stoupla. Obdobně spotřeba uhlí poklesla 1,2% a jeho těžba vzrostla o 2,5 procenta. Největší zdroj energie, tedy ropa, resp. benzín, které dodávají téměř tolik přepočitatelné energie jako oba předchozí zdroje dohromady, pak zaznamenal poněkud odlišný vývoj, když jeho spotřeba také meziročně klesla o 1,3 %, ale stejně tak poklesla i těžba ropy o 0,9 procenta.
4. Jaderná energie
Energie z jádra se v současnosti podílí na celkové výrobě elektřiny ve Spojených státech (v roce 2006 se vyrobilo téměř stejně elektřiny jako v roce 2005, tj. 4.066 miliard kWh) cca 20%, a na celkové produkci energií v přepočitatelených jednotkách se podílí 11,6 procenty. V provozu je celkem 104 jaderných bloků, z to 69 tlakovodních (PWR) s instalovaným výkonem 65.100 MW a 35 horkovodních (BWR) s celkovým výkonem 32.3400 MW. Přestože Spojené státy mají nejvíce instalovaného výkonu z jádra, poslední jaderný reaktor byl uveden do provozu v roce 1996 v Tennesse. Stavbě nových jaderných elektráren je Bushova vláda nakloněna, a počítá s nimi i nový energetický zákon, žádná elektrárenská společnost v roce 2006 o licenci na stavbu nové jaderné elektrárny nepožádala. Stále ale platí předpoklad, že nové jaderné elektrárny budou ve Spojených Státech uvedeny do provozu kolem roku 2014, protože její provozní náklady jsou nejnižší.
4.8. Rozvojová pomoc
Spojeným Státům není poskytována žádná rozvojová pomoc.
Spojené státy jsou největším světovým poskytovatelem rozvojové pomoci Celkový objem rozvojové pomoci poskytované americkou Agenturou pro mezinárodní rozvoj (USAID) v roce 2006 přesáhl hranici 10 miliard dolarů. V geografickém určení i nadále zůstávají prioritami Irák a Afghánistán, Karibská oblast a subsaharská Afrika, stále menší část prostředků směřuje také na Balkán. Protidrogové programy jsou orientovány především do Bolívie a Kolumbie a z afrických zemí nejvíce programů probíhá v Súdánu, Etiopii, Kongu, Somálsku, Libérii a v Sierra Leone, ale pomoc získává i řada dalších afrických států jako Tanzanie, Angola, Zambie, Rwanda nebo Senegal a Malawi.
5. Finanční a daňový sektor
1. Státní rozpočet – příjmy, výdaje, saldo
| |2002 |2003 |2004 |2005 |2006 |
|Příjmy |Celkem |1853,4 |1782,5 |1880,3 |2153,9 |2407,0 |
| |Daně z příjmů fyz. osob |858,3 |793,7 |809,0 |927,2 |1043,9 |
| |Daně z příjmů práv. osob |148,0 |131,8 |189,4 |278,3 |353,9 |
| |Sociální a důch. pojištění |700,8 |713,0 |733,4 |794,1 |837,8 |
| |Ostatní příjmy |146,0 |144,1 |148,5 |154,2 |171,4 |
| Výdaje |Celkem |2011,2 |2160,1 |2293,0 |2472,2 |2655,0 |
| |Výdaje na obranu celkem |348,6 |404,9 |455,9 |495,3 |*566,0 |
| |Ministerstvo obrany |332,0 |387,3 |436,5 |474,4 |499,3 |
| |Mezinárodní vztahy |22,4 |21,2 |26,9 |27,5 |25,32 |
| |Zdravotnictví (bez Medicare) |196,5 |219,6 |240,1 |285,6 |291,0 |
| |Zdravotní pojištění Medicare |230,9 |249,4 |269,4 |294,3 |325,0 |
| |Pojištění příjmů |312,7 |334,6 |333,1 |345,8 |. |
| |Sociální pojištění |456,0 |474,7 |495,5 |523,3 |544,0 |
| |Čisté úroky |170,9 |153,1 |160,2 |184,0 |227,0 |
|Saldo |-157,8 |-377,6 |-412,7 |-318,3 |-248,0 |
Pramen: Office of Management and Budget () *od r. 2006 výdaje na bezpečnost
Návrh rozpočtu na fiskální rok 2007 (říjen 06 - září 07) byl předložen Kongresu v celkovém objemu 2,7 bilionu dolarů. V rámci plánu snižování deficitu návrh předpokládá omezení výdajů na řadu domácích programů, a poprvé za dlouhou dobu i snížení mandatorních výdajů. Vzrůst mají naopak výdaje na obranu a domácí bezpečnost. Rozpočtový schodek má letos kvůli nepředpokládaným nákladům na rekonstrukci po hurikánu Katrina podle vlády dosáhnout 400 miliard dolarů, tedy 3,2% HDP, po loňských 2,6% HDP. Bush plánuje snížit deficit do roku 2009 na zhruba 1,5% HDP. Bush plní usnesení Kongresu, které nutí držet růst nemandatorních výdajů pod mírou inflace. Návrh proto tyto výdaje mimo obranu a bezpečnost snižuje pod úroveň loňského roku. Bush slíbil ušetřit 14 miliard dolarů omezením nebo zrušením 141 domácích programů. Dalších 36 miliard chce získat úsporami nákladů zdravotního programu pro seniory Medicare, což znamená první úsporu mandatorních výdajů za téměř deset let. Výdaje na obranu se mají vzhledem k pokračující přítomnosti USA v Iráku a Afghánistánu zvýšit o zhruba 5% na 440 miliard. Pětiprocentní růst se navrhuje i pro vnitřní bezpečnost. Bush zároveň žádá Kongres, aby dal na operace v obou zemích pro zbytek tohoto roku a příští rok dalších 120 miliard dolarů. Zvyšování výdajů se bude týkat i výzkumu a vývoje. Výrazně více peněz má jít například na vývoj alternativních energetických zdrojů.
12 Monetární politika
V roce 2006 dlouholetého a legendárního šéfa Rady guvernérů Federálního rezervního systému (Fed) Alana Greenspana oficiálně vystřídal Ben Bernanke. Fed plní v USA úlohu centrální banky. Bernanke několikrát zopakoval, že americká ekonomika v současné době prochází fází postupného snižování tempa růstu, což je v souladu s očekáváním centrální banky. Podle něj ale pořád trvá riziko inflace, zejména pokud se zvýrazní propad na trhu realit. Ochlazení tempa růstu je reakcí na propad realitního trhu a s dalším snížením tempa růstu by se mohl během roku 2007 snižovat i tlak na růst cenové hladiny. Tempo propadu realitního trhu by se ovšem mohlo ještě zvýraznit. Právě realitní trh totiž v posledních zhruba pěti letech vykazoval mohutný růst a zřejmě vytvořil jakousi bublinu, která může teď prudce splasknout. Fed ale počítá i s další variantou vývoje, která by se mohla ukázat jako mnohem nebezpečnější. Tempo růstu ekonomiky by se podle něj mohlo brzy obnovit, takže ekonomika by mohla pokračovat v silnějším růstu než doteď. V takovém případě by se ale mohla prudce zvýšit inflace. Míra inflace v USA začala v posledních měsících roku vykazovat zlepšení, avšak jen díky výraznému poklesu cen energií. Takzvané cenové jádro, které nebere v úvahu kolísavé ceny potravin a energií, ale pořád není na takové úrovni, aby byl Fed spokojen. Očekává se však, že i jádrová inflace se v průběhu příštího roku umoudří.Výrazná korekce na trhu realit se zřejmě udrží i v příštím roce, Fed ale zatím nevidí dost důkazů, že by se problémy realitního trhu přelévaly i do dalších oblastí. Výdaje spotřebitelů jsou zatím bez větších změn, což je pro ekonomiku podstatné. Její růst je totiž ze dvou třetin závislý právě na výdajích spotřebitelů.Fed chce pozorně sledovat nejen chování spotřebitelů a vývoj cenového jádra, ale i vývoj nákladů na pracovní sílu. Pokud se tyto náklady začnou výrazněji zvyšovat, může to být signál, že inflace je na vzestupu. Základní úrok by se tak zřejmě hned tak nesnížil. Nyní je již po několik zasedání Fedu stabilizován na 5,25 procenta.
2. Fiskální politika
Bush odmítá požadavky opozice na zrušení některých daňových škrtů a naopak vyzve Kongres, aby dočasné redukce daní prohlásil za trvalé. Demokraté daňové škrty označují za původce deficitu, vláda však poukazuje na jejich význam pro oživení ekonomiky. Díky tomu loni vzrostly daňové příjmy o 12,5%, nejrychleji za téměř 25 let. Vláda Geroge Bushe přijala po svém nástupu až dosud levicí zastávanou koncepci "velké vlády", tedy velkorysých vládních výdajů. Podle některých výpočtů se federální výdaje za Bushe zvýšily celkem o 43 %. Koncem roku 2005 byl ale zveřejněn plán Bushových ekonomických poradců, který počítá se zrušením většiny daňových odpočtů, zápočtů a dalších daňových úlev, stejně jako se zjednodušením daňových formulářů. Zmizí také řada výpočtů, které jsou pro mnoho lidí příliš komplikované. Místo toho by měl nastoupit jednodušší postup pro výpočet daně z příjmu. Takto klíčová opatření ovšem nebudou populární. Některé zájmové skupiny budou reformě bránit a budou zřejmě trvat na tom, aby jim zůstaly právě ty daňové výhody, kterých nyní využívají. Po podzimních volbách do Kongresu, v nichž získali převahu Demokraté, se ovšem odborná debata o fiskální politice často mění v stranický a politický boj, kde argumenty nahrazuje ideologie. Problém narůstajícího rozpočtového deficitu je velkým politickým tématem, který každá strana hodlá řešit jinak.
5.2. Platební bilance
USA v mil. USD rok 2006
| |2004 |2005r |2006 |
|Běžný účet |Zboží |Vývoz |807,6 |894,6 |1023,7 |
| | |Dovoz |-1473,1 |-1677,3 |-1859,6 |
| | |Bilance zboží |-665,5 |-782,7 |-835,9 |
| |Služby |Vývoz |339,6 |380,6 |413,1 |
| | |Dovoz |-291,2 |-314,6 |-342,4 |
| | |Bilance služeb |48,4 |66,0 |70,7 |
| |Bilance zboží a služeb |-617,1 |-716,7 |-765,2 |
| |Příjmy a platby |USA v zahraničí |344,9 |474,6 |580,0o |
| | |Cizích v USA |-336,1 |-463,4 |-578,1e |
| | |Bilance příjmů |8,8 |11,3 |1,9e |
| |Jednostranné transfery |-72,9 |-86,1 |-93,4e |
| |Bilance běžného účtu |-665,9 |-791,5 |-856,7p |
|Kapitálový účet |US aktiva v zahr. |Celkem čistý odliv: |-817,7 |-426,8 |-801,0e |
| | |US vlád. rezervy |2,8 |14,1 |2,0e |
| | |Ost. vládní aktiva |-4,0 |5,5 |7,0e |
| | |US soukr. aktiva |-816,5 |-446,4 |-810,0e |
| |Cizí aktiva v US |Celkem čistý příliv: |1433,2 |1212,3 |1628,9e |
| | |Cizí vlád. aktiva |355,3 |199,5 |368,9e |
| | |Ost. Cizí aktiva |1077,9 |1012,8 |1260,0e |
| |Bilance kapitál. účtu | |615,5 |785,5 |827,9p |
Zdroj: U.S. Department of Commerce –Bureau of Economic Analysis ´e´= odhad,p´´=předběžný údaj,´r´= revidovaný
5.3. Zahraniční zadluženost, dluhová služba
Čistá zahraniční zadluženost USA se podle místní metodiky rovná rozdílu mezi majetkem USA a amerických občanů vlastněných v zahraničí a majetkem zahraničních subjektů ve Spojených státech. Zahraniční zadluženost je důsledkem pravidelně se prohlubujícího schodku obchodní bilance, kdy domácí produkt (množství zboží vyrobeného v USA bez vývozu) nepokrývá domácí spotřebu a výsledný rozdíl je kompenzován dovozem ze zahraničí. Běžný účet obchodní bilance v roce 2006 dosáhl rekordního deficitu 856,7 miliard dolarů (792 miliard v 2005). Takto pojatá zadluženost se v průběhu 90. let postupně zvyšovala z 300 miliard dolarů až na cca 3,0 bilióny dolarů v roce 2006. V přepočtu na jednoho obyvatele přesáhla již zadluženost hranici 10.000 dolarů.
5.4. Bankovní systém
5.4.1. Bankovnictví
Bankovní soustavu Spojených států tvoří centrální banka (Federal Reserve System - FED) a rozvinutá síť komerčních bank a spořitelen (přes 7000 bank a na 1300 spořitelen). Trend fúzí a slučování dává vzniknout finančním megakorporacím s bilanční sumou (celkovými aktivy) přesahující bilion dolarů. Bankovní sektor zaměstnával v roce 200 přes dva miliony lidí, pracujících ve více než 94 tisících poboček a obhospodařoval na 396000 bankovních automatů. Banky v USA vykázaly za rok 2006 před 12 bilionů aktiv.
FED, který plní ve Spojených státech funkci centrální banky, byl založen 23. prosince 1913 a jeho hlavním úkolem je měnová politika. Strukturu FED tvoří sedm částí: (1) rada guvernérů ve Washingtonu D.C., (2) 12 Federálních rezervních bank a jejich 25 poboček po celé zemi, (3) Federální výbor pro volný obchod, (4) Federální rada poradců, (5) Klientská poradní rada, (6) Poradní výbor spořitelen a (7) komerční finanční instituce (banky, spořitelny, atd.).
FED má právo a povinnost určovat rezervy komerčních bank pro jištění osobních a obchodních kont. FED také určuje diskontní sazbu. Dále pak určuje výšku a trvání úvěru podloženého cennými papíry. Rada guvernérů FED kontroluje všechny rezervní banky a jejich aktivity. Další důležitou roli hraje FED při oddělení bankovního a komerčního sektoru ekonomiky a dále kontroluje koupě akcií bankami a reguluje tok informací o bankovních aktivitách vůči klientům.
10 největších bank v USA:
| |Celkové jmění k 31.12.2006 (miliony USD) |
|CITIGROUP INC. |1,884,318 |
|BANK OF AMERICA CORP. |1,463,685 |
|J.P. MORGAN CHASE & CO. |1,351,520 |
|WACHOVIA CORPORATION | 707,121 |
|WELLS FARGO & COMPANY | 481,996 |
|HSBC NORTH AMERICA HOLDINGS INC. | 478,159 |
|TAUNUS CORPORATION | 430,398 |
|U.S. BANCORP | 219,232 |
|SUNTRUT BANKS, INC. | 182,161 |
|CITIZENS FINANCIAL GROUP, INC. | 160,900 |
Zdroj: National Information Center (Federal Reserve System)
5.4.2. Pojišťovnictví:
V pojišťovnictví pracuje ve Spojených státech téměř půl milionu lidí. V roce 2006 působilo ve Spojených státech více jak 2700 majetkových a úrazových pojišťoven s celkovou bilanční sumou přes 1 a čtvrt bilionu dolarů, které na pojistném vyplatí přes 500 miliard dolarů ročně. Největší všeobecnou pojišťovnou je nadále AIG. V roce 2006 působilo ve Spojených státech 1340 životních a zdravotních pojišťoven s celkovou bilanční sumou 4,502 bilionů dolarů. Největší zdravotní pojišťovnou je stále MetLife.
5.5. Daňový systém
Podobně jako v ČR jsou daně v USA rozděleny na přímé a nepřímé. Většina nepřímých daní má složku federální a státní, to znamená že část daní je odváděna příslušnému státu a část odvodu plyne do federální pokladny. Federální vláda také určuje některé položky daně z příjmu. Většina daní je v kompetenci státních orgánů. Míra zdanění je v různých oblastech USA odlišná. Například prodejní daň (sales tax) se pohybuje od 0 (v Delaware) do 15%.
5.5.1. Přímé daně:
• Daň ze zisku společností (corporate tax)
Tato daň je ukládána na všech správních úrovních (federální, státní, místní). Je třeba vyplnit a odevzdat tři formuláře pro jednotlivé úřady. Pouze Nevada, Texas, Washington a Wyoming nemají daň z příjmu. U ostatních tato daň dosahuje asi 10% z čistého příjmu.
• Daň ze mzdy (wage tax)
Většina firem platí daně ze mzdy, příspěvky na léčebnou péči, pracovní neschopnost či na důchody při odchodu pracovníků do penze.Tyto náklady se pohybují mezi 13% až 25% mzdy. Průměrně tedy 15% stačí ke krytí daní ze mzdy a ostatních sociálních nákladů.
• Daň z příjmu fyzických osob (personal income tax)
Sazba daně z příjmu se liší podle toho zda je osoba v manželském svazku či nikoliv. Pro cizince je tato daň navíc ovlivněna řadou dalších faktorů, mezi něž patří počet dnů, které osoba stráví v kalendářním roce v USA a zaměstnavatel, jenž platí její mzdu. Jestliže je tato osoba přítomna v USA méně než 183 dny a nemá v USA trvalé bydliště, a dále mu jeho výplaty jsou nepřetržitě poskytovány jeho českým zaměstnavatelem, nepodléhá tento zaměstnanec povinnosti platit v USA daň z příjmů. Další kritéria mohou být založena na tzv. kumulativním testu, který se vypočítává z počtu dnů strávených v USA za poslední tři roky.
5.5.2. Nepřímé daně:
• Prodejní daň (sales tax)
Mnoho států a obcí uplatňuje na drobný prodej tuto daň. Vztahuje na obchodní společnosti v jurisdikci jednotlivých správních celků, ale i v případě ,že tyto společnosti pouze dodaly výrobek odběrateli v dané oblasti. V takovém případě by majitelé společnosti měli daň vyinkasovat od odběratele a zaplatit ji daném státnímu či místnímu úřadu.
• Letecké a letištní daně (airport tax)
V rámci této kategorie existuje několik druhů daně. Nejvýznamnější je vzhledem k objemu domácí letecké dopravy daň z každé prodané letenky. Ta je kombinací podílu na ceně letenky a pevné částky a v současnosti činí 9% + 1 dolar. Vedle toho je letecká doprava také zatížena daní z letecké nákladní dopravy a daní z prodeje leteckého paliva.
• Komunikační daň (telecommunications tax)
Prodej telefonních předplacených telefonních karet je zdaněn 3% z jejich předplacené hodnoty. Obsahuje-li karta místo dolarové hodnoty počet impulsů nebo počet minut, daň 3% se vztahuje na hodnotu této služby, kterou stanoví U.S. Department of Treasury podle zvláštních předpisů.
• Daň z prodeje nákladních automobilů (truck sale tax)
Daň z prodeje nákladních automobilů je oproti minulosti zjednodušena: např. již nelze vyjmout cenu pneumatik z prodejní ceny automobilu, je rozšířen sortiment doplňků, které lze dodatečně nakoupit bez toho, aby se na ně vztahovala daň apod.
• Spotřební daň (excise tax)
|Předmět daně |Výše |
|daň sdruženého fondu úniku z podzemních |0,1 centu na galon (c/gal) |
|palivových nádrží | |
|speciální paliva |propan - 13.6, tekutý zemní plyn - 11,9, methanol - 9,15 c/gal |
|tabák a cigarety |daň se pohybuje v různých státech, v průměru 34 c na krabičku |
|vakcíny |75 c na dózu |
|motorová paliva |daň se pohybuje v různých státech, v průměru se u obou druhů paliva pohybují kolem 20%´, |
| |federální daň je 18,3 centu/gal |
|daň z prodeje piva |daň se pohybuje v různých státech, v průměru 30 c/gal |
|daň z prodeje vína |daň se pohybuje v různých státech, v průměru 60 c/gal |
|daň z prodeje alkoholu |daň se pohybuje v různých státech, v průměru 4 USD/gal, |
6. Zahraniční obchod země
Zahraniční obchod se podílí na americkém HDP zhruba čtvrtinou, tedy méně než u většiny evropských států. Spojené státy jsou přesto největším dovozcem i vývozcem na světě. Výsadní postavení zaujímají v jejich zahraničním obchodě Kanada a Mexiko, partneři v Severoamerické zóně volného obchodu (NAFTA), novou jedničkou v obchodních vztazích se v roce 2004 po rozšíření stala EU na toto místo se vrátila v roce 2006.. K dalším hlavním obchodním partnerům USA patří tradičně Japonsko a Čína, s níž mají Spojené Státy enormní obchodní schodek /viz dále a též viz kapitola 4/.
1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo – tabulka
| |2002 |2003 |2004 |2005 |2006 |
|Vývoz |974,1 |1020,5 |1147,2 |1301,2 |1436,8 |
|z toho: zboží |681,9 |713,1 |807,6 |905,6 |1023,7 |
|služby |292,2 |307,4 |339,6 |395,6 |413,1 |
|Dovoz |1392,1 |1517,0 |1764,3 |2027,7 |2202,0 |
|z toho: zboží |1164,7 |1260,7 |1473,1 |1700,7 |1859,6 |
|služby |227,4 |256,3 |291,2 |327,0 |342,4 |
|Obrat |2366,2 |2537,5 |2911,5 |3328,9 |3638,8 |
|z toho: zboží |1846,6 |1973,8 |2280,7 |2606,3 |2883,3 |
|služby |1 519,6 |563,7 |630,8 |722,6 |755,5 |
|Obchodní bilance |-418,1 |-496,5 |-617,1 |-726,5 |-765,2 |
|z toho: zboží |-482,9 |-547,6 |-665,5 |-795,1 |-835,9 |
|služby |64,8 |51,1 |48,4 |68,6 |70,7 |
Zdroj: Bureau of Economic Analysis ()
2. Teritoriální struktura – postavení k EU
V roce 2006 pojené Státy vyvezly zboží a služby za 1.437,8 miliard dolarů, a dovezly za 2.201,4 miliard. Teritoriální struktura amerického zahraničního obchodu přitom proti minulosti doznala jenom nepatrných změn. Co do objemu vzájemného obchodu se stala opět nejvýznamnějším americkým partnerem Evropská Unie (dovoz 330,6 miliard dolarů, vývoz 214,0 miliard) a vystřídala tak Kanadu (vývoz 230,6 miliardy, dovoz 303,4 miliard dolarů). Kanadou je nejúspěšnější jednotlivou zemí. Na třetí místo (druhé bez EU) se vrátilo Mexiko (vývoz 134,2 miliard, dovoz 198,3 miliard). Obchod s Čínou vykazuje největší a trvale rostoucí deficit (vývoz vzrostl na 55,2 miliard, dovozy ale za 287,8 miliard, což zvedlo schodek na 232,5 mld.USD). Následuje Japonsko (vývoz 59,6 miliard, dovoz 148,1 miliardy) dolarů.
Z jednotlivých evropských států mají USA pasivní obchodní bilanci s 20 státy, záporné saldo vykázaly pouze Holandsko, Belgie, Řecko, Kypr a Lucembursko /Bulharsko a Rumunsko není ve statistikách za rok 2006 uváděno/. Největší přebytek má Německo (47,8 mld.), následované Irskem a Itálií (shodně 20,1 mld.), Česká republika figuruje v tomto žebříčku na 13. místě jako poslední ze zemí s přebytkem větším než 1 miliarda.
Trvale významnou aktivitu v obchodní diplomacii vyvíjí Spojené státy prostřednictvím Úřadu obchodního zmocněnce (US Trade Representative – USTR) ve snaze o liberalizaci světového obchodu s cílem otevřít zahraniční trhy pro americký export. Vedle multilaterálních jednání na půdě Světové obchodní organizace WTO, které poslední dobou nekončí dohodou – viz poslední, se USA snaží o nové obchodní dohody (FTA - Free Trade Agreements) na globální i regionální úrovni. /viz kapitola 3.2/
3. Komoditní struktura
Komoditní, stejně tak jako teritoriální strukturu zahraničního obchodu Spojených Států z velké části ovlivňují nadnárodní společnosti a jejich strategie umísťování výroby. U velké řady zboží jsou USA jak významnými světovými vývozci tak současně dovozci.
K hlavním položkám amerického vývozu dlouhodobě patří zemědělské produkty (maso, obilí, ovoce a zelenina, tabák, nápoje), průmyslové materiály (organické chemikálie, plasty, železo a ocel, kovy a kovové výrobky, dřevo a celulóza), polovodiče, výpočetní technika, kancelářské přístroje, elektrotechnické součástky a přístroje, průmyslová zařízení, telekomunikační zařízení, laboratorní přístroje, motory, generátory, dopravní technika včetně civilních letadel, automobily a příslušenství, oděvy a textil, spotřební elektronika, farmaceutické výrobky.
K hlavním položkám dovozu patří ropa a paliva, průmyslové suroviny všeho druhu, potraviny (maso, ovoce a zelenina, alkoholické nápoje, polovodiče, výpočetní technika, elektrické přístroje, telekomunikační zařízení, průmyslové stroje, optické a měřící přístroje, stavební a důlní zařízení, dopravní zařízení, automobily, zemědělské stroje, lodě, železniční technika, letecké motory, zdravotní technika, široká škála spotřebního zboží, spotřební elektronika, léčiva.
4. Dovozní podmínky a dokumenty (po vstupu do EU), celní systém, kontrola vývozu
Podmínky pro dovoz zboží a služeb do Spojených Států se liší pro státy s udělenou a bez udělené doložky nejvyšších výhod, označované jako normální obchodní vztahy (NTR - Normal Trade Relations) a státy zařazené do programu GSP (jako formu pomoci rozvojovým a transformujícím se ekonomikám) poskytují USA celní preference GSP (Generalized System of Preferences), které umožňují dovoz zboží a nulovým tarifem. Nové členské země EU včetně ČR byly ke dni 1.5.2004 z režimu GSP vyňaty. Jinak jsou USA z hlediska dovozních podmínek relativně liberální zemí. Konkrétní dovozní režim s danou zemí závisí na šíři obchodních vztahů a její příslušnosti k mezinárodním obchodním organizacím. USA poskytují výsadu NTR členským zemím GATT a WTO automaticky. Příkladem slouží Čína, která se stala v roce 2004 členem WTO a je již druhou jednotlivou zemí (po Kanadě) ve vývozu i v objemu vzájemného obchodu s USA.
Dovozní režim USA se řídí zákonem „Tariff Act of 1930“, který stanoví obecné podmínky zahraničního obchodu a pravidla výpočtu cla. Vedle tohoto zákona je v platnosti řada dalších dílčích zákonů, které dovoz některých druhů zboží výrazně komplikují. Jsou přitom používány jak tarifní (zavádění sankčních cel, antidumping apod.) tak netarifní (např. opatření na anotaci a certifikaci potravin v důsledku zákona Bioterrorism Act 2002) překážky obchodu. Od roku 2003 začaly platit předpisy pro hlášení příchodu zásilky ze zahraničí americké celní správě předem – v letecké, námořní kontejnerové a kamionové dopravě. Kontejnerové zásilky mohou být vybrány na bezpečnostní prohlídku. Zákon o antidumpingu, známý jako Byrdův dodatek, byl počátkem roku 2006 s účinnosti od 1.10.2007 zrušen.
Mezi položky s poměrně jednoduchým dovozním režimem, nezatížené ochranným clem patří široký sortiment spotřebního zboží a některých průmyslových zařízení: domácí potřeby a spotřebiče (s výjimkou těch, které vydávají záření), umělecké předměty, štětce, příbory, umělé květiny, šperky, perly a drahé kameny, umělé kožešiny, sklo a skleněné výrobky, kožené zboží a kůže, osvětlení, zavazadla, ruční nářadí a obráběcí stroje, základní kovy, hudební nástroje, optické výrobky, papír a papírové výrobky, plasty a výrobky z plastu, guma a gumové výrobky, sportovní zboží, nerosty a výrobky z kamene, kachle a keramika, deštníky a tapety.
Z důvodu bezpečnostního nebo zdravotního rizika některé druhy zboží naopak patří do skupiny výrobků, jejichž uvedení na trh podléhá atestaci, certifikaci, a jehož dovoz komplikují dovozní předpisy při relativně vysoké celní sazbě. Jedná se např. o léky, radioaktivní materiály, zbraně, vojenskou techniku a materiály dvojího použití, alkoholické nápoje, mléčné výrobky, drůbež a vejce, maso a masné výrobky, hračky, živá zvířata, textil a oděvy, motorová vozidla, letadla a letecké komponenty, hotové jídlo a polotovary, zdroje záření a radiové vysílače, hnojiva, barvy a příbuzné výrobky, výbušniny, trhaviny apod.
Doklady
Doklady, které musí být předloženy americkým celním úřadům U.S. Customs Service na místě stanoveném ředitelem příslušného celního úřadu, zpravidla do pěti pracovních dnů od data dodávky zboží do amerického přístavu nebo vnitrozemského celního skladu, jsou stanoveny odstavcem 19 CFR 142.3 Sborníku federálních předpisů (Code of Federal Regulations). Jedná se o:
• obchodní faktury nebo pro-forma faktury, obsahující:
o podrobný popis zboží včetně osmimístné celní klasifikace podle Harmonizovaného
celního sazebníku HTS
o názvy jednotlivých položek
o označení jednotlivých částí zásilky
o množství zboží a hmotnost
o ceny, náklady spojené se zásilkou (obaly, slevy, rabaty)
o země původu
o místo určení
o jména kupujících, prodávajících a přepravců atd.
• balicí listy
• letecký nákladní list, konosement či jiný důkaz o vlastnictví zboží
• vstupní celní prohlášení (tzv. Entry Manifest, Customs Form 7533) nebo žádost a zvláštní povolení k okamžité dodávce (tzv. Special Permit for Immediate Delivery, Customs Form 3461) je ovšem zapotřebí předložit předtím než zboží dorazí) nebo další formuláře požadované místně příslušným ředitelem celního úřadu
• další dokumenty nutné k propuštění zboží do oběhu podle druhu produktu.
Veškeré údaje musí být psány strojem nebo vyjety z počítače, nikoliv ručně. Po splnění všech požadavků propustí celní správa zboží na území USA, dovozce vyplní dovozní formulář č. 7501 a zaplatí povinné celní poplatky během následujících deseti pracovních dnů.
Cla
Clo se vypočítává z ceny zboží, nákladů na balení, honoráře, provize a příjmů z dalšího prodeje nebo nakládání se zbožím. Přeprava, montáž a technická pomoc se do výpočtu cel nezahrnuje. Průměrné celní zatížení činí asi 4,5% a je každým rokem dle ujednání Uruguayského kola GATT snižováno.
Ostatní předpisy
V USA existuje několik zákonů, které upravují povinnost dovozce označit zboží neamerického původu. Doporučuje se tedy, aby dovozce kontaktoval zkušeného právníka nebo celního brokera, který mu pomůže orientovat se ve způsobech označení země původu, doplní jaké další údaje by měly být na zboží či kontejnerech uvedeny a upozorní ho na případné výjimky a odchylky u jednotlivých druhů zboží. Při překročení určitého množství dovozu je zprostředkování dovozu brokerem povinné. Podrobný popis celního režimu, dovozních podmínek a dalších požadavků při dovozu zboží do USA je k dispozici na internetových stránkách americké celní správy U.S. Customs Service (11.4).
Je třeba upozornit na velmi přísný dovozní režim u zbraní a vojenského materiálu, který se týká také dočasného dovozu nebo tranzitu přes americké území např. v přepravě do zemí jižní Ameriky. U.S. Customs Service ve všech případech kromě obvyklé vývozní licence země původu a dovozní licence země určení požaduje také dočasnou dovozní licenci, která opravňuje ke vstupu zboží na území USA a jeho zpětné uvolnění. Dočasná dovozní licence na formuláři DSP 61 může být udělena Ministerstvem zahraničí USA (Office of Defense Trade Controls) pouze v USA registrovanému obchodníku se zbraněmi. Doporučujeme proto před realizací vývozu ověřit, zda dopravce vlastní licenci USA k obchodu se zbraněmi a má dostatečné zkušenosti v přepravě vojenského materiálu. Nejlepším řešením u zásilek do třetích zemí je přeprava s vynecháním přístavů USA.
5. Ochrana domácího trhu
Hlavními vládními organizacemi, které se zabývají ochranou domácího trhu nebo zájmů amerických společností v zahraničí, jsou:
U.S. Department of Commerce (Ministerstvo obchodu) navrhuje základní principy domácí obchodní politiky včetně programu GSP, řídí antidumpingová šetření;
Office the U.S. Trade Representative (Úřad obchodního představitele) s působností v oblasti práv duševního vlastnictví, překážek obchodu a vyjednávání ve WTO;
U.S. International Trade Commission se podílí na řešení obchodních sporů, zejména v oblasti antidumpingu a dodržování amerických zákonů a technických předpisů ze strany zahraničních dovozců a prodejců;
U.S. FDA (U.S. Food and Drug Adminisstration) vydává nové předpisy a kontroluje nezávadnost potravin, nápojů a léčiv dovážených do USA.
Hlavní formy ochrany trhu USA zahrnují bariéry zavedené z důvodu národní bezpečnosti nebo celní a netarifní překážky sloužící k ochraně domácího odvětví. Zákaz dovozu z hlediska národní bezpečnosti lze vynést na základě petice amerických podniků podaných podle odstavce 232 Zákona o rozvoji obchodu „Trade Development Act of 1962“. Ochranná opatření mohou být schválena na dobu neurčitou. Ministerstvo obchodu USA posuzuje dopad dovozu na národní bezpečnost. I když smyslem je chránit národní bezpečnost USA, nikoliv ekonomické zájmy jednotlivých firem, může být při obratném postupu i ekonomický zájem vyložen jako zájem národní bezpečnosti. Opatření z titulu národní bezpečnosti, zavedená a platná od roku 2003, zavádí dodatečný screening v kontejnerové přepravě a povinnou registraci dovozce, certifikaci původu potravinářského zboží a jeho povinnou notifikaci před vstupem na území USA. Příkladem ochranářských opatření je pravidelné, četné a důsledné uplatňování antidumpingových řízení a zavádění dodatečných cel, která na základě šetření ITC o poškozování domácích výrobců zahraniční konkurencí vyhlašuje prezident.
Státní zakázky financované z federálních nebo státních prostředků se řídí zákonem o preferenci amerického dodavatele BAA (Buy American Act) ale taky GPA (General Procurement Agreement) - mnohostrannou dohodou WTO. Zákon BAA má více méně diskriminační charakter při výběru dodavatele zboží nebo služby, hlavního dodavatele v případě projektů infrastruktury. U těchto projektů současně omezuje podíl dovozových materiálů a komponentů. Preference amerického zboží je kromě jednotného federálního předpisu zakotvena také v paralelní státní legislativě. Podstatou státní legislativy je zvýhodnění dodávek od místních firem nebo použití některých místně vyráběných materiálů, jejichž výroba je ve státě významná.
GPA implementovaly USA základě zákona o obchodních dohodách (The Trade Agreements Act 1979) dne 1.1.1996. GPA umožňuje smluvním zemím přístup k americkým veřejným zakázkám určených federálních institucí a amerických států, které GPA akceptovaly (v současnosti 37 amerických států). Na základě GPA je pro federální nebo státní zakázky udělována výjimka z omezení nákupu amerického zboží nebo služeb (BAA). Rozsah vládních zakázek v USA je odhadován na 200 mld. USD ročně. Příslušnou institucí pro GPA je úřad vládního zmocněnce pro obchod (Office of the U.S. Trade Representative). Po vstupu do EU patří k dohodě GPA i ČR. U veřejných zakázek jsou navíc uplatňovány některé místní, státní omezující předpisy jako preference malých a středních podniků, zaměstnávání handicapovaných osob, využívání vězeňské práce, apod. Všechny tyto předpisy komplikují přístup k veřejným zakázkám, resp. vylučují zahraniční dodavatele z veřejných zakázek. Velmi přísnými pravidly nákupu včetně nevojenských materiálů se řídí americké ministerstvo obrany. Tato pravidla prakticky vylučují uplatnění zahraničních, tedy i českých dodavatelů.
Některé celní sazby zůstávají na relativně vysoké úrovni - např. dovoz textilu, konfekce, obuvi a hotelového porcelánu je zatížen clem až do výše 40%. Pro dovoz ořechů je trh v podstatě uzavřen z důvodu aplikace celní sazby nad 100%.
USA uplatňují jako formu politického nástroje extrateritoriální obchodní sankce, což negativně ovlivňuje obchodní vztahy mezi třetími zeměmi a může vést k obtížně řešitelným sporům. Příkladem snahy USA uplatňovat své zákony v mezinárodním měřítku jsou ekonomické sankční zákony (např. Cuban Democracy Act) a tzv. ekologické zákony (jako např. Marine Mammal Protection Act).
6. Zóny volného obchodu
Ve Spojených státech je zřízeno celkem 250 zón volného obchodu (FTZ - Foreign Trade Zone), přičemž v každém z 50-ti amerických států je alespoň jedna. Ve schvalovacím řízení či se žádostí o rozšíření je 60 zón. FTZ zřizuje Výbor pro FTZ při Ministerstvu obchodu (U.S. Department of Commerce - International Trade Administration) vydáním licence. Předsedou výboru je ministr (Secretary of Commerce). FTZ jsou zřizovány s cílem podporovat obchod a exportní výkonnost domácích, zejména lokálních firem. Zboží procházející FTZ je osvobozeno od cla a dovozních kvót v případě, že je po úpravě nebo zpracování reexportováno, nebo je platba cla odložena do doby, než je zboží po úpravě a zpracování uvolněno na americký trh. Zboží je také v některých státech osvobozeno od skladovacích daní. V roce 2005 pracovalo v amerických FTZ cca 300.000 lidí, prošlo jimi zboží za 300 miliard a vyvezlo se zboží za cca 20 miliard dolarů. Podrobné informace o amerických FTZ jsou na adrese: .
7. Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR
7.1 Smluvní základna /viz též kapitola 3.3/
Z celkového počtu 56 bilaterálních smluv je v platnosti 19 smluvních dokumentů upravujících hospodářskou a obchodní spolupráci mezi ČR a USA nebo do této oblasti zasahujících.
V souvislosti se vstupem do EU byla ČR nucena ukončit platnost bilaterálních hospodářských dohod týkajících se obchodních vztahů, vnitřního trhu a spolupráce při mírovém využívání jaderné energie, neboť kompetence v této oblasti má výlučně EK, čímž se dohody staly neslučitelné s právem EU.
Ekonomicky nosnými jsou v současnosti následující smlouvy s dohody:
- Dohoda o vzájemné podpoře a ochraně investic (Washington 22.10.1991, v platnosti od 19. 12. 1992);
- Smlouva o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmů a majetku (Washington 16.9.1993, v platnosti od 23.12.1993);
- Dohoda o vzájemné pomoci mezi celními správami (Praha 7.5.1991, v platnosti od 1.7.1994);
- Dohoda o letecké dopravě (Praha 10.9.1996, v platnosti od 10.9.1996);
- Dodatkový protokol mezi ČR a USA k Dohodě o vzájemné podpoře a ochraně investic (Brusel, 10.12.2003, výměna ratifikačních listin 10.8.2004).
V souvislosti s bilaterální Dohodou o podpoře a ochraně investic pokračuje proces renegociace, s cílem odstranit jednostrannou nevyváženost vzájemné česko-americké ochrany investic, zejména vyloučením nepřímých investic a přijetím nového mechanismu řešení sporů. Americká strana akceptovala pokračování bilaterálních jednání jako přijatelnější alternativu k jednostrannému vypovězení dohody ze strany ČR.
Vstupem do Evropské Unie došlo v obchodním režimu mezi ČR a USA k některým změnám. ČR byla vyloučena z režimu GSP (vliv na čs. export), stala se účastníkem dohody GPA (vládní zakázky), převzala jednotný celní tarif EU (vliv na dovoz), vztahují se na ní sankční obchodně-politická opatření ve vztazích EU/US. Praxe roku 2006 potvrdila, že žádné z uvedených opatření negativně neovlivnilo vzájemné obchodní vztahy, naopak, ČR se postupně stala rovnocenným evropským obchodním partnerem.
7.2 Bilance vzájemné obchodní výměny za posledních 5 let - tabulky
Vzájemný obchod ČR - USA 2002 – 2006 (česká statistika):
|Rok/(mil. USD) |2002 |2003 |2004 |2005 |2006 |
|Vývoz z ČR |1 091,1 |1 161,9 |1 483,4 |2119,5 |2127,8 |
|Dovoz do ČR |1 309,6 |1 555,8 |2 074,4 |1966,1 |2101,4 |
|Obrat |2 400,7 |2 717,7 |3563,8 |4085,6 |4229,2 |
|Bilance (saldo ČR) |-218,5 |-393,9 |-590,6 |+153,4 |+26,4 |
Zdroj: MPaO
Vzájemný obchod ČR - USA 2002 – 2006 (americká statistika):
|Rok/(mil. USD) |2002 |2003 |2004 |2005 |2006 |
|Vývoz z ČR |1 233,4 |1 393,9 |1 755,9 |2192,9 |2,351.8 |
|Dovoz do ČR |653,7 |672,1 |826,6 |1053,6 | 1,123.1 |
|Obrat |1 887,1 |2 066,0 |2 582,5 |3246,5 |3474,9 |
|Bilance (saldo ČR) |+579,7 |+721,8 |+929,3 |+1139,3 | +1,228.7 |
Zdroj: Delegace EK ve Washingtonu DC
Vzájemný obchod ČR - USA 2002 – 2006 (kombinovaná statistika):
|Rok/(mil. USD) |2002 |2003 |2004 |2005 |2006 |
|Vývoz z ČR |1 232,4 |1 393,9 |1 755,9 |2192,9 |2351,8 |
|Dovoz do ČR |1 309,6 |1 555,8 |2 074,4 |1966,1 |2101,4 |
|Obrat |2 542,0 |2 949,7 |3 816,2 |4159,0 |4453,2 |
|Bilance (saldo ČR) |-77,2 |-161,9 |-282,2 |+226,8 |+250,4 |
Pozn.: Vývoz ČR dle americké statistiky, dovoz ČR dle české statistiky
Komentář statistických rozdílů:Údaje z minulých let byly korigovány shodně s dodatečnými korekcemi uvedených zdrojů a následně dopočteny obraty a salda. Rozdíly mezi americkou a čs. statistikou jsou způsobeny vykazováním reexportů a časovými posuny. Reexporty se projevují v čs. dovozu přes evropské konsignační sklady. Z tohoto důvodu je používána v hodnocení skutečné výše obchodu kombinovaná metoda, používající data z dvou různých zdrojů. Kombinovaná statistika dává objektivnější pohled na vzájemnou obchodní výměnu, protože zahrnuje dovozy zboží podle země původu, což eliminuje vliv reexportů přes třetí země. Statistický rozdíl v dovozu není specifikem ČR, je patrný u statistik řady dalších zemí.
Statistiky vzájemného obchodu podle všech ukazatelů ukazují, že byla opět překonávána historická celoroční maxima v dovozu i ve vývozu, přičemž se dále zvýší pozitivní saldo ve prospěch ČR /s výjimkou české statistiky viz výše/.
7.3 Komoditní struktura českého vývozu/dovozu
Struktura padesáti největších (nad 10 mil. dolarů) komodit vývozu z ČR do USA se příliš nemění. Jako nosné zbožové položky si upevnily postavení výrobky s vyšší přidanou hodnotou - výpočetní technika, elektronika, strojírenská zařízení, součásti vznětových motorů, letecká technika, optická zařízení, zdravotnické prvky, dopravní prostředky a ferroslitiny. Tyto skupiny již představují více než 65% vývozu. Za pozitivní je možno označit i skutečnost, že vývoz je velice bohatě diverzifikován mezi jednotlivé skupiny, z nichž pouze 7 představuje více než tříprocentní podíl celkového exportu do USA, naopak zboží za více jak 600 milionů dolarů bylo vyvezeno v položkách, které nedosahují ani 0,5 procenta celkového objemu vývozu. Z toho plyne, že český export do USA není ohrožen konjunkturálními výkyvy na zdejším trhu
Hlavní vývozní skupiny představují v roce 2006:
1. Výpočetní technika, kancelářské stroje a jejich součásti (126, mil.USD znamená 6,0 procenta z celkového obejmu a tedy snížení objemu i podílu oproti roku 2005)
2. Trouby a trubky ze železa a oceli (113,4 mil.USD, tedy mírný nárůst na 5,34 procenta celkového objemu)
3. Aerodyny /letadla, vrtulníky, kosmický program/, (113,6 mil.USD představuje více jak 20procentní zvýšení objemu i podílu z celkového vývozu - 5,32%)
4. Čerpadla (objem 74,3 mil., znamená 3,49 procenta z celkového vývozu ČR do USA)
5. Pneumatiky (pokles na 64,3 mil.USD, tedy 3,03 procenta)
6. Kondenzátory (59,1 mil. USD představuje 2,78 procent)
7. Motory (proudové) vytlačily z „top 10“ dřevo,a to vývozem za 46,4 mil.USD, tj.2,20% z celkového exportu ČR do USA
Podstatně větší přesuny zaznamenala struktura dovozu. Žádná z položek ovšem nepřesáhla hranici 100 mil. USD ani pětiprocentní podíl na celkovém dovozu. Dovoz je rozdělen do velkého množství malých skupin. Většina položek má součet nižší než v loňském roce. 70% dovozů za Spojených států představují výrobky ze skupin ve dvoumístné nomenklatuře (HTS2) 84, 85, 90 a 88.
Hlavní dovozní skupiny představují v roce 2006 (řazeno podle velikosti dovozu v USD):
1. Součásti počítačů (96,7 mil.)
2. Generátory a turbogenerátory (84,0 mil.)
3. Integrované obvody, elektronické mikrosoustavy (82,6)
4. Letadla a jejich součásti (55,9 mil.)
5. Vozidla a motory (44,6 mil.)
6. Léky (37,4 mil.)
7. jednotky na zpracování dat (37,8.)
7.4. Perspektivní položky českého exportu
USA jsou nejen největším vývozcem, ale i největším světovým dovozcem. Americký trh má vysokou absorpční schopnost ve všech komoditách, včetně průmyslového strojního zařízení, průmyslových materiálů a komponentů, dopravních prostředků a jejich součástí, spotřebního zboží a potravinářských specialit. Vzhledem k rozsahu amerického trhu, síle amerického hospodářství a objemu dovozu, lze považovat za potenciální oblasti pro vývoz všechny sektory včetně trhu spotřebního zboží. Za perspektivní oblasti, představující největší obchodní příležitosti v USA, jsou považovány:
- informační technologie, software
- biotechnologie
- lékařská zařízení /medical devices/
- mikroelektronika a zejména polovodiče
- letadla, zejména lehká, a jejich součásti /vrtule,motory/
- energetika (výstavba nových elektráren v příštích 20 letech, výstavba nových distribučních sítí v délce cca 420 tis. km východ-západ, renovace elektráren na tuhá paliva, renovace jaderných elektráren)
- vojenský průmysl
- automobilový průmysl (subdodávky pro americké automobilky za předpokladu cenově konkurenčně schopných nabídek a objemů)
- zabezpečovací a bezpečnostní technika
- hromadná veřejná doprava (příměstská lehká vlaková doprava, tramvaje, nákladní doprava)
- průmyslová zařízení (všechna průmyslová odvětví, zejména strojírenství, chemický průmysl, potravinářství)
- potravinářské speciality
- výrobní kooperace, výroba na zakázku pro americké firmy.
U tradičních výrobků jako je domácenské stolní a užitkové sklo, křišťálové lustry, skleněná bižuterie, bižuterní polotovary, nábytek, pivo, potravinářské speciality, hudební nástroje a hračky si vývoz udržuje stabilní objemy bez významnějších přírůstků. Vývoz textilu, oděvů a obuvi je z důvodu nižší poptávky a vysoké konkurence, zejména čínské, problematický.
7.5. Nejdůležitější firmy a joint-ventures ve vzájemném obchodu a v ostatních oblastech ekonomické spolupráce
V roce 2006 byl opět pro vývoz do USA rozhodující vnitro-firemní obchod (pohyb zboží) světových nadnárodních firem, a zakázková práce pro velké americké firmy (HP – Foxconn, Sikorski Hellicopters, IKEA, John Deere/Bosch, AVX, General Electric, Continental, Osram, Honeywell, Ingersoll Rand, Ford/Visteon, Black and Decker, Eastman Chemical, Nisho Ivai/ Nikom, Nippon Kayaku, Figaro/Mars, SAB/Miller, Lego, IFC, Celestica, Bobcat a dalších). Tento typ obchodování se také výraznou měrou podílí na vzájemném obchodu, u čs. exportu až 70% celkového objemu.
Na vývozu do USA se významně podílejí i čs. afilace a vlastní firemní zastoupení (AliaChem USA, American Jawa, Bijoux de Bohéme, CZ USA Inc., Preciosa International, Sellier and Bellot, Walter America, Mitas US, Trustfin USA, Omnitrade a další). V USA je aktivních několik čs. softwarových firem (Tiny Software aj.).
K důležitým americkým investorům v ČR patří:
Automobilový průmysl: Visteon (dříve Ford Motor Co.), Hayes Lemmerz, Ingersoll Rand, (Torrington/Timken, Thermoking, Bobcat), Parker Hannifin, Dura Automotive Systems, Meritor Automotive, Johnson Controls, Illinos Tool Works, Delphi Packard Electric, GenCorp/GDX Automotive, ITT (Continental), Valentec, SDC/Terex Group, TRW, Federal Mogul, Lear Corportion, Tenneco Automotive, Vishay
Elektronický průmysl: Tyco Electronics, ON Semiconductor/Motorola, Ademco (Honeywell), AVX, Vishay Intertechnology, Methode Electronics, Cherry Corporation
Letecký průmysl: Novus Holding Corp.
Zdravotnická technika: IVAX Corp. Arrow International, E.M. Warburg Pincus,
Chemický a farmaceutický průmysl: Procter and Gamble, Eastman Chemical, Cabot Corp., Baxter International
Výroba spotřebního zboží: Kimberly-Clark, Owens-Illinois, Westvaco, Gillette, Ralston Purina Co., TCI Group, Falcon Products, Larson Juhl, American Standart Companies, Black & Decker
Potravinářství: Mars, Whitman Corp.(Pepsi Cola), Philip Morris, Sara Lee.
K dalším americkým investorům patří Black&Decker (výroba ručního nářadí), Otis, PCC, Tennant (dopravní technika, strojírenství), Pitsburgh Corning (sklářský průmysl), NRG Energy, Cinergy Corp. (energetika), IBM, AT&T, Verizon Wireless, SBC Communications, Sun Microsystems, United GlobalCom/Microsoft Computer Associates International (infornační technologie, telekomunikace, software), GE Capital, Citibank, American International Group, Accenture (finanční služby), IBM (software služby), DHL (logistické služby), Schneider Logistic, a další.
7.6. Vyhodnocení poptávek po českém zboží, službách, výrobní kooperaci
OEÚ Washington, New York a Los Angeles registrují v průběhu roku několik set dotazů (v roce 2006 přes 380) na možnosti dovozu strojního zařízení, průmyslových materiálů, spotřebního zboží a možnosti výrobní kooperace s čs. podniky. Poptávky jsou vyřizovány přímo a publikovány na webových stránkách ZÚ (mzv.cz/Washington). Pokud je potenciální okruh dodavatelů širší, jsou předávány do ČR, na SPaD popřípadě na jiný oborový nebo odvětvový svaz či asociaci.
Poptávky amerických firem se týkají nejvíce komodit jako stroje, přístroje a nástroje, potraviny a nápoje, kovové výrobky, textil, oděvy a obuv, chemické a farmaceutické výrobky, elektronika, technologie, dřevařské výrobky a hračky, papír. V loňském roce se zvýšily poptávky po outsourcingu a výrobní spolupráci, především v oblasti strojírenství a průmyslu plastických hmot.
U dovozců převládají dotazy na tradiční spotřební zboží (sklo, skleněné korálky, bižuterie, hračky) a dále na chemické polotovary, průmyslové stroje a zařízení a jejich součásti, hutnické produkty, elektrotechnické výrobky, potravinářské zboží, nábytek a jiné zboží. Vzhledem k rozšířenému využívání internetu v USA se četnost poptávek trvale snižuje.
I v roce 2006 byla závažným problémem pro řadu menších a středně velkých českých výrobců a vývozců slábnoucí dolar a posilující koruna. Řada z nich si stěžovala, že vyváží do USA bez zisku nebo dokonce se ztrátou, jen proto, aby neztratila trh. Američtí dovozci (bez zastoupení či amerického zprostředkovatele nelze do USA dovážet přímo) nechápou aspekt směnného kursu a odmítají cenové navýšení z důvodu kursových změn, čímž přenášejí důsledky slabé domácí měny na zahraničního dodavatele.
7.7. Rozvojová pomoc
ČR Spojeným Státům nikdy rozvojovou pomoc neposkytovala a v roce 2006 to platilo i obráceně, stejně jako v několika letech předchozích.
7.8. Vzájemná výměna služeb
Proniknutí českých firem na americký trh službami je a do budoucna bude velmi obtížné, ačkoli tzv. „profesionální služby“ jsou zde velice významnou oblastí, zaměstnávající téměř 11 milionů pracovníků a zahrnující poradenství, účetnictví, právní služby, architektonické práce, design, vzdělávací služby apod. Oblast profesních služeb, cca 450-ti miliardový trh, si v roce 2006 udržuje dosavadní trend. Narůstající houšť amerických vládních předpisů a zákonů vyžaduje profesionální přístup. Po účetních aférách á la Enron a následných opatřeních známých pod souhrnným názvem „Sabanes-Oxley Act“ stoupala cena auditorských prací od roku 2002 až o 60%. V této oblasti ale nelze očekávat průnik neamerických firem. Konzultantské firmy expandují pozvolna a umírněně, cca 2% ročně a podobný vývoj se očekává i v budoucnosti, ale ani zde nelze nalézt velký prostor pro firmy z ČR. Naopak americké poradenské firmy působí na území ČR v hojné míře a těší se vesměs velice dobré pověsti, která ceny jejich služeb významně zvyšují. Na celkovém obejmu obchodní výměny mezi USA a ČR se služby podílejí cca jednou pětinou (obrat 975 mil.USD). Největší příjmy v roce 2006 (202 mil. USD) plynou a kladné přebytky (103 mil.USD) vznikají v dopravě, zejména letecké (+22 mil.USD), a v cestovním ruchu (+87,3 mil.USD). Velmi dobře se daří i výměna v oblasti spojů a informatiky (cca +20 mil. USD každá) Naopak silně záporné saldo se objevuje u položek „pojišťovací služby“ (-10 mil.USD), „finanční služby“ (-36 mil.USD) a „ostatní služby obchodní povahy“ vykazují schodek vzájemné výměny (–28 mil.USD). Celková bilance výměny služeb je kladná ve prospěch ČR v celkové výši cca 13 mil. USD a činí tedy téměř 2/3 celkového aktivního salda výměny zboží a služeb.
8. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu
Rozsáhlý trh USA je standardním prostředím pro podnikání, obchod a investice, opírá se o dobře propracovaný právní rámec a zavedené zvyklosti v jednání mezi obchodními partnery. Obchodní smlouvy se řídí většinou jednotným obchodním zákonem, ale pro některé obory mohou platit zvláštní federální nebo státní předpisy. Stejně tak se některých obchodních ujednání může dotknout antimonopolní zákon. Podle poznatků všech OEÚ ZÚ ČR působících v USA, volí české firmy většinou podobný postup jako např. obchodní společnosti evropské (SRN, Francie, Rakousko), či firmy z Asie.
Hlavní zásadou obchodního vztahu je poctivost, „fair play“, slušné jednání, vstřícnost, respekt a čestnost. Následující informace jsou zaměřeny na některé odlišné podmínky podnikání v USA v porovnání praxí v ČR.
8.1. Distribuční a prodejní kanály, využívání místních zástupců
Dovozové zboží je na trhu distribuováno prostřednictvím velkoobchodních obchodních zástupců či distributorů. Těmi mohou být jak americké soukromé nebo právnické osoby, tak i zahraniční, tj. i české subjekty zaregistrované v USA. Distributor nebo prodejce je jednotlivec nebo firma, která nakupuje za účelem dalšího prodeje na určitém vymezeném území, buď v celých USA nebo pouze v některém státě, nebo státech, a to svým vlastním jménem a na vlastní účet pravidelným a soustavným způsobem. Distributor nedostává od dodavatele žádnou provizi. Regionální rozsah prodeje je základním faktorem rozsahu cíleného obratu ve vývozu daného zboží. České firmy by se měly orientovat spíše na zákazníky se širší, pokud možno celonárodní distribucí. Obchodní zástupce („Sales Agent“) je jednotlivec nebo firma, která získává objednávky na zboží od dodavatele v určitém teritoriu (celé nebo část území USA) na provizní bázi v závislosti na dosaženém objemu prodeje. Provize („Commission“) podléhá celním poplatkům, a musí být tudíž zahrnuta do celní a prodejní ceny daného zboží. Vlastní obchodní transakce je realizována přímo mezi dodavatelem a zákazníkem.Prodejní reprezentant („Sales Rep“) je formou nevýhradního zprostředkovatele. Činnost bývá obvykle velmi omezeně stanovena.
Prodej z konsignačního skladu je další možností prodeje zboží v USA. Konsignační sklad je obvykle zřizován u výhradního prodejního zástupce v USA. Zboží zůstává ve vlastnictví dodavatele (vývozce) až do doby, než místní zákazník odebere zboží a zaplatí kupní cenu. Dodavatel je povinen předkládat finanční rozvahu o svém konsignačním skladu.
Při přípravě distribuční smlouvy s americkým subjektem by české firmy měly v každém případě využít služeb amerických právníků a pečlivě specifikovat především následující oblasti:
• smluvní teritorium a exkluzivita, omezení
Český dodavatel může ustanovit jednoho výhradního distributora svého výrobku pro celé území USA nebo může uzavřít několik smluv o výhradní distribuci pro různá teritoria (státy) v USA.
Pokud smlouva zakazuje výhradnímu distributorovi pro určitou oblast USA prodávat zboží mimo vymezené teritorium, existuje určité riziko, že tento zákaz může porušit americké zákony o hospodářské soutěži („Antitrust Laws“).
Dalším problémem z pohledu tohoto zákona může být snaha českého dodavatele stanovit distributorovi prodejní ceny. Každé smluvní omezení může v podstatě porušit americké zákony o hospodářské soutěži.
• časové omezení smlouvy
Zkušenosti ukazují, že zahraniční dodavatel většinou požaduje relativně krátkodobou smlouvu (obvykle na 1 - 3 roky) a možnost ukončení smlouvy z řady specifických důvodů na základě krátkodobé výpovědní lhůty. Americký distributor bude mít většinou zájem o dlouhodobější smlouvu. Časové omezení smlouvy by mělo být rovněž pečlivě zváženo.
• minimální prodejní množství
U exkluzivní zastupitelské smlouvy se doporučuje stanovení minimálního množství odběru a doložky o zaplacení určitého množství zboží ve stanovené době.
• odpovědnost za výrobek („Product Liability“)
Vzhledem k přísné ochraně spotřebitele v USA často končící soudními spory se doporučuje přenést odpovědnost za výrobek pokud možno na americký subjekt.
• nekonkurenční doložka („Non-Competition Clause“)
Distribuční smlouva by měla zahrnovat nekonkurenční doložku, dle které výhradní americký distributor nesmí distribuovat zboží konkurenční povahy.
• žádné závazky po ukončení kontraktu
Smlouva by měla obsahovat ustanovení, že v případě ukončení smlouvy americký distributor nemůže nárokovat žádné finanční odškodnění, ušlý zisk, proplacení výdajů za vytvoření distribuční sítě apod.
• doložka o arbitráži
Smlouva musí obsahovat ustanovení o arbitrážním řízení podle pravidel Americké arbitrážní asociace („American Arbitration Association“ – „AAA“, ). Místem arbitráže se doporučuje stanovit snadno dostupné větší město ležící v blízkosti sídla partnera, kde sídlí i „AAA“.
Smlouvu je možno rovněž řídit obchodním právem ČR nebo některého státu USA, např. právní systém státu New York je dobře rozvinutý, propracovaný a rozumně upřednostňuje dodavatele zboží před distributorem. Obchodní smlouvy v USA jsou většinou velmi dokonalé a propracované. Jejich dokonalost by měla ochraňovat obě strany.
Z hlediska dodavatele je důležité specifikovat např. tyto prvky:
výši provize, základ pro její výpočet a mechanismus vyplácení provize, jednání zástupce (vlastním jménem nebo jménem zastupovaného), vztah zástupce a zastupovaného (vyloučení zaměstnaneckého vztahu).
V USA neexistují vzorové smlouvy o distribuci či obchodním zastoupení. Každá smlouva je upravována dle konkrétních specifických podmínek. Návrh smlouvy by měl být vypracován americkým právníkem, nebo např. americkou právní kanceláří v Praze.
Písemná smlouva je důležitá, neboť:
z původní smlouvy o nevýhradním prodeji či obchodním zastoupení se v průběhu vzájemných vztahů může stát smlouva výhradní; zastupovanému může vzniknout povinným hradit škodu nebo poskytnout jiné odškodnění v případě ukončení neformální, ústní dohody; bez písemné smlouvy není zpravidla možné získat jistotu o plnění v případě prodeje na úvěr (např. do 30 či 60 i více dnů), který je v USA velmi běžný; bez písemné smlouvy není možné dát případně spor k rozhodnutí arbitráži.
Mnoho zahraničních firem vstupuje v USA do distributorských či zastupitelských vztahů, aniž by měly dostatečné vědomosti o svých amerických partnerech. Bez znalosti bonity partnera mohou být výsledky někdy problematické. Doporučuje se hlavně si zajistit:
• doklady o existenci firmy včetně struktury vlastnických podílů, statutárních orgánů a členství v těchto orgánech a kapitálové poměry;
• bankovní reference;
• reference včetně seznamu firem a výrobních oborů, které budoucí partner zastupoval či zastupuje;
zatíženost aktiv existujícími zárukami (např. hypotékami, leasingem), úvěry, dluhy.
Základní informace o amerických firmách je možno najít přímo na firemních internetových stránkách. Informace o bonitě společností lze obstarat za úplatu prostřednictvím amerického právního zástupce, bank nebo specializovaných firem např. Dun & Bradstreet („D&B“, us). Informace o místních firmách v jednotlivých státech je možno získat od regionálních a místních obchodních komor, kterých je v USA tisíce. Veškeré kontaktní adresy obchodních komor v jednotlivých státech a regionech je možné získat na jejich domovských stránkách, které jsou dostupné pomocí internetových vyhledávačů (, , , ). Dalším zdrojem informací jsou průmyslová sdružení a různé profesní asociace, kterých je v USA přibližně 8000. Kompletní seznam amerických asociací obsahuje mnoho publikací typu „Yellow Book“ a „Leadership Directories“ ().
8.2. Podmínky zaměstnávání cizinců a místních sil
Americký Kongres schválil po dočasném navýšení počtu pracovních víz až na úroveň 195 tisíc víz, počet pracovních víz pro kvalifikované odborníky ze zahraničí na úroveň 65 tisíc neimigračních víz typu H1B ročně. Jsou neustálé snahy zvýšit počet neimigračních víz typu H1B na 115 tisíc ale kongres tento návrh nepřijal. V USA existuje mnoho konzultačních a právních kanceláří, které se úzce specializací na imigrační a komerční právo. Poplatky za jejich právní pomoc jsou poměrně vysoké. Kontakt na tyto firmy je k dispozici na internetových stránkách jednotlivých OEÚ, které působí v USA (mzv.cz/newyork).
Některé internetové stránky, vztahující se k této problematice:
American Association of Immigration Lawyers
American Bar Association
Nezávislá informační stránka pro přistěhovalce
Čeští občané mohou v USA dočasně pracovat jako zaměstnanci významných investorských firem nebo fyzické osoby, které investují v USA, profesionální experti (např. architekti, lékaři, inženýři, právníci, profesoři, sportovci a trenéři), zaměstnanci amerických firem ze zahraničí, kteří jsou dočasně transferováni k mateřské firmě nebo za účelem zaškolení (blíže viz kapitola 11.3.1. Víza).
8.3. Podmínky pro zřízení kanceláře, reprezentace, společného podniku
Americké právní předpisy o obchodních společnostech jsou poměrně liberální. Kromě federálního rámce o povinnostech a právech jednotlivých druhů společností neexistuje v USA jednotná úprava obchodních společností. Jednotlivé státy mají vlastní zákony o obchodních společnostech. Zakládá se tedy nikoliv americká společnost, ale společnost dle daného z 50 států Unie.
Proces založení firmy v USA má dvě roviny: vlastní založení společnosti a imigrační statut zahraničních osob bez trvalého bydliště v USA, kteří budou ve firmě na území USA působit. a kteří nemají statut rezidenta či nejsou občany USA.Jelikož se jedná o spojitý a poměrně administrativně náročný proces, je nezbytné k těmto cílům využít služeb místních právníků, kteří se specializují na komerční a imigrační právo.
Většina zahraničních firem volí formu obchodní společnosti „Limited Liability Company“ (LLC.), která zhruba odpovídá české společnosti s ručeným omezeným. V USA je možno zvolit jednu z následujících variant pro založení společnosti (reprezentace):
• „Sole Proprietorship“ (výhradní vlastník)
Jedná se o nejjednodušší formu podnikání, kdy vlastníkem je podnikatel - jednotlivec. Kromě obchodního jména, tato forma nevyžaduje žádné formality, jedná se o tzv. „Small Business“ (malé podnikání). Majitel je osobně plně zodpovědný za případné dluhy či ztráty firmy. Zisky z podnikání jsou zdaněny přímo majiteli.
• „Partnership“ (sdružení, partnerství)
Společně podniká dva a více obchodních partnerů, kdy každý ze společníků je zodpovědný za dluhy a závazky. Doporučuje se mít písemnou dohodu o právech a povinnostech jednotlivých partnerů (zakládací listinu a stanovy společnosti). „Partnership“ je právnická osoba, která může již např. vlastnit nemovitosti. Každý z partnerů podléhá federální i státní dani (ne vlastní firma). Existují dvě formy: „General Partnership“ a „Limited Partnership“.
o „General Partnership“ (obecné sdružení)
Společníci plně (neomezeně) odpovídají za partnerské dluhy a závazky, nevyžaduje se písemná smlouva, i když je vždy lepší ji mít.
o „Limited Partnership“ (omezené sdružení)
Jedná se o sdružení, kde společníci (partneři) se dělí na „General Partners“ (firmu kapitálově kontrolují a mají neomezenou odpovědnost) a na „Limited Partners“ (neřídí společnost, jsou odpovědni pouze do výše svého kapitálového vkladu). K registraci je nutno doložit písemnou smlouvu, vyžaduje se rovněž doklad o založení firmy, tzv. „Certificate of Limited Partnership“, který registruje a vydává příslušný stát.
• „Corporation - Inc.“ (korporace)
Jedná se o právnickou osobu, která může být založena dle zákonů jednoho z 50 států USA, může být zřízena bez časového omezení, může vydávat převoditelné akcie, akcionářům skýtá výhodu omezeného ručení, je používána k obchodním účelům jakéhokoliv druhu a rozsahu, je podobná struktuře naší akciové společnosti (hlavní orgány společnosti jsou valná hromada, představenstvo, dozorčí rada).
Korporace musí mít své stanovy („Articles of Incorporation“), doklad (certifikát) o založení společnosti vydává Úřad státního tajemníka - „Office of the Secretary of the State“ v příslušném státě, vlastní vyplnění dokumentů a zálohy na daně obvykle vyžadují při registraci společnosti náklady kolem 1000 USD.
• „Limited Liability Company - LLC.“ (společnost s ručením omezeným)
Jedná se stále o poměrně novou formu obchodní společnosti, používanou hlavně pro zastoupení cizích firem v USA (obdoba německého GmBH, nebo české spol. s r. o.). Zřízení společnosti trvá ve většině států poměrně krátce, zhruba 7 - 14 dnů a existence společnosti začíná momentem, kdy její zřizovací listina („Certificate of Incorporation“) je zaregistrována na Úřadě státního sekretáře daného státu („Office of the Secretary of the State“).Dalším dokladem, vyžadovaným v USA k registraci společnosti jsou stanovy společnosti, jež upravují vnitřní organizaci a záležitosti společnosti. Stanovy jsou neveřejným dokumentem na rozdíl od zřizovací listiny, která je veřejným dokumentem.Společnost typu LLC. umožňuje společníkům ručit za závazky společnosti jen do výše svého kapitálového podílu. Zřizovatel společnosti by si měl připravit 2 - 3 možná jména budoucí společnosti a nechat je svým právním zástupcem ověřit, zda jsou v daném státě registrace volná, tj. zda je již někdo nepoužívá.
• „Joint- Venture – JV“ (společný podnik)
Společný podnik může založit dvě a více osob, jedná se o firmu, založenou za účelem specifického podnikatelského záměru. Poté, co jsou cíle JV splněny, společnost obvykle zaniká. V mnoha státech JV není navíc uznáván jako právnická osoba.Státem sídla společnosti nemusí být a často ani není stát, ve kterém má firma hlavní kancelář nebo centrum podnikání. Výběr se často redukuje na dvě varianty:
o Vytvoření společnosti ve státě Delaware
Obchodní společnost založená podle práva státu Delaware nabízí významné výhody ve srovnání s ostatními státy. Náklady na založení firmy patří k nejnižším v USA (kolem 89,- USD pro společnost typu „Inc.“ a 90,- USD pro „LLC.“). Není stanovena minimální hranice kapitálu nutná pro založení „Inc.“, firma nemusí mít v tomto státě bankovní účet, fyzické osoby neplatí daň z nemovitosti, ani spotřební daně. V současné době je ve státě Delaware zaregistrováno více než půl miliónu společností, včetně 60% nejúspěšnějších amerických firem registrovaných ve „Fortune 500“. Polovina z těchto firem je kótovaná na burze NYSE v New Yorku (). Společnost typu „LLC.“ jako jediný typ společností skýtá možnost nepodléhat U.S. federálnímu daňovému systému, i když je firma zaregistrována v USA. Minimální počet jednatelů je jeden. Firma musí mít alespoň dva společníky.
Nejsou povoleny akcie na doručitele, pouze akcie na jméno. Vyžaduje se registrovaný agent se sídlem v Delaware, avšak není požadováno daňové přiznání, pokud firma podniká mimo USA a nepředkládají se žádné účetní výkazy, pouze výroční zpráva. Minimální roční poplatek státu je 100,- USD. Založení firmy ve státě Delaware nabízí mnohé firmy, např. společnost CorpAmerica, Inc.
o Vytvoření společnosti podle práva toho státu USA, kde bude hlavní kancelář a kde se předpokládá hlavní obchodní činnost
Jen málo států USA specifikuje ve svých zákonech o zakládání společností minimální výši placeného kapitálu. Rovněž požadavky určující minimální kapitál společnosti (jež jsou v některých státech uzákoněny), nejsou nikterak přísné. Znamená to, že český zakladatel americké společnosti bude moci určit výši kapitálu nově zakládané společnosti jen se zřetelem na komerční aspekty. Podílem na majetku podniku jsou potom akcie na jméno. Akcie na doručitele se v USA nepoužívají.
Zahraniční firma, která chce podnikat nebo investovat v USA, musí brát v potaz dvě základní věci: legislativu daného státu, kde hodlá pobočku založit a federální legislativní předpisy, které se na podnikání vztahují a s ním souvisí (např. daňové záležitosti, dovozní licence, hygienická a technická povolení, atd.).V mnoha státech Unie platí, že firma musí platit dvojí daň z příjmu. V jednotlivých státech je výše daně rozdílná. V průměru činí daň ze mzdy jako podíl na nákladech na pracovní sílu 31%. Z toho tvoří daň z příjmu asi 18%, sociální pojištění asi 6% a zdravotní pojištění zhruba 7% z vlastní výplaty, což je poměrně méně než v zemích EU.
Při registraci obchodní společnosti je třeba si zajistit:
- federální daňové číslo („Federal Tax Identification Number, informace podá americký berní úřad „IRS“, který spadá pod Ministerstvo financí USA („Department of Treasury - Internal Revenue Service“, )
- číslo sociálního pojištění („Social Security Number“,
- registraci případné obchodní známky
- informaci, zda je třeba požádat o státní (lokální) povolení (licenci) k podnikání nebo prodeji
např. na alkohol, vojenský materiál, starožitnosti, exportní licence, informace podává zpravidla státní „Department of Consumer Affairs“ (v New Yorku na webové stránce ) nebo některých z úřadů typu „Trade and Commerce Agency“, případně některá z místních obchodních komor.
Základní pojištění majetku a zaměstnaných osob je vhodné a doporučuje se, aby ve firmě byl i americký partner, který se dokonale vyzná v teritoriu a zná danou komoditu, se kterou hodlá česká společnost obchodovat. Vytvoření společnosti ve většině států USA obvykle trvá 2-14 dnů od okamžiku, kdy americký právní zástupce dostal klientův požadavek. Právní zástupce musí pro ustavení společnosti připravit zpravidla dva doklady - zřizovací listinu a stanovy společnosti. Zřizovací listina v rozsahu 3-7 stránek obsahuje poměrně stručnou informaci (jméno společnosti, předmět podnikání, maximální počet akcií, které smí vydat apod.). Jedná se o veřejný dokument. Neobsahuje údaje o struktuře akcionářů, počtu akcií v jejich držení, výši kapitálových vkladů, jména a adresy členů správní rady ani osob oprávněných jednat jménem společnosti apod. Stanovy jsou dosti rozsáhlé interní předpisy (asi 30 stran) a upravují vnitřní organizaci a záležitosti společnosti a jsou neveřejným dokumentem.
Je-li společnost kontrolována nebo zcela v rukou českého zakladatele, je možno tyto stanovy i po jejich přijetí poměrně snadno měnit. Společnost začíná existovat momentem, kdy její zřizovací listina („Certificate of Incorporation“) bude zaregistrována na Úřadě státního tajemníka daného státu.
8.4. Požadavky na propagaci, marketing, reklamu
USA jsou velmi náročný a vysoce rozvinutý trh z hlediska účinné propagace a marketingu. Pro české vývozce je základním cílem vyhledání nejvhodnějších dovozců a distributorů. Pro úvodní propagaci za účelem vyhledání svého obchodního partnera je vhodné se zaměřit na odborné mezinárodní veletrhy a výstavy, komerční výstavy a konference, vlastní firemní prezentace při akvizičních cestách, publikační činnost a případně inzerci v odborném tisku.
Náklady na reklamní kampaň při prodeji spotřebního zboří jsou v USA enormně vysoké a jsou v řádech několika miliónů USD. Plnohodnotná reklamní akce cílená na konečného spotřebitele je tak velmi nákladnou záležitostí. Tuto součást marketingu na trhu je proto vhodné a nutné přenechat americkým subjektům.
8.4.1. Formy propagace a reklamy
• Obchodní časopisy, oborové magazíny a technické publikace jsou zvláště užitečnou a dostupnou formou pro propagaci průmyslových zařízení, strojů a materiálů. V USA existuje velké množství odborných časopisů dle jednotlivých specializovaných oborů. V těchto časopisech lze inzerovat za relativně výhodných podmínek v řádech tisíců USD. Inzerci v hlavních denících ve Wall Street Journal, New York Times, Los Angeles Times, Chicago Tribune, Washington Post, USA Today apod. využívají pouze velké americké a nadnárodní společnosti, banky, pojišťovny, telekomunikační firmy apod. Náklady na inzerci jsou zde velmi vysoké. Náklady na menší inzerát v New York Times () stojí kolem 5 tis. USD
• Televizní reklama je využívána velkými výrobci spotřebního zboží, obchodními domy, telekomunikačními společnostmi a firmami poskytujícími finanční služby. V USA existují celonárodní televizní společnosti (ABC, NBC, CBS, FOX, CNN) a mnoho lokálních televizních stanic. U národních stanic dosahuje pokrytí asi 20 miliónů domácností. Lokálních stanic je téměř 2000 a jejich rozsah záleží na velikosti. Např. 30 sekund televizního reklamního vysílání stojí od 5 do 50 tisíc USD. U místních stanic se ceny pohybují do 10 tisíc USD za tuto dobu. Při finále amerického fotbalu „Superbowl“ tradičně v lednu však ceny rostou až do extrémních částek a několika sekundové šoty stojí milióny dolarů.
• Rozšířenou formou je poštovní letáková reklama, tzv. „Direct Mailing“, která je velmi efektivní, pokud je správně a cíleně zaměřená. ¨
• Z hlediska obchodních zájmů našich firem je vhodná účast na odborných komerčních výstavách a veletrzích, i když náklady na účast jsou relativně dosti vysoké (nájem, výstavba expozic, dopravní služby apod.). Pronájem základního výstavního stánku o rozměru 10 m2 stojí 2.- 5 tis. USD. Významnými městy mezinárodních veletrhů jsou Chicago, New York, Las Vegas, Dallas, Los Angeles, Atlanta, Boston.
• Propagace pomocí vlastních stránek nebo využitím reklamního prostoru na internetu je nejrychleji se rozvíjejícím reklamním prostředkem. S rozvojem elektronického obchodování byl přitom překonán původní význam jako informačního zdroje. Existence vlastní firemní internetové stránky v anglickém jazyce je prakticky základním předpokladem existence firmy v USA nebo při obchodování s USA.
• Telemarketing (telefonování potenciálním klientům) je rozšířená forma propagace při prodeji spotřebního zboží a nejrůznějších zejména telekomunikačních či bankovně – finančních služeb.
Informace o dostupných formách marketingu v USA je možné získat od některé z četných reklamních a PR agentur.
8.5. Způsoby řešení obchodních sporů
V USA působí nejvíce právních kanceláří a právníků v přepočtu na počet obyvatel. Je zde také nejvíce právních sporů a žalob, které se mnohdy mohou zdát až paradoxní a nemožné. Součástí americké obchodní a podnikatelské praxe je vedení nebo hrozba právních sporů mezi obchodními partnery soudní cestou. Vymáhání vlastního cíle na základě výhružky soudního sporu je součástí strategie firem. Americké firmy mnohdy využijí a dovedou jednání k vlastnímu prospěchu jen díky strachu cizinců ze soudních sporů na základě mimosoudního vyrovnání. Většina obchodních sporů není nakonec vyřešena soudem či arbitráží, ale stranami sporu krátce po zahájení soudního řízení na základě vlastní dohody.
Možností, jak potencionální rizika soudního sporu omezovat, je buď konzultovat s americkým právníkem současné i budoucí plány a nebo nechat si vypracovat obchodní smlouvy americkým právníkem. Při podpisu obchodní smlouvy je důležité se seznámit s řadou ustanovení „pod čarou“ (psaných malými a většinou podrobnými písmeny) a rozumět jejich významu. Americké smlouvy patří k nejdůslednějším a detailně nejpropracovanějším na světě a reflektují situace, na které česká strana v úvodním jednání mnohdy vůbec ani nepomyslí. Náklady na právní zastoupení jsou velmi vysoké, ale jedná se o efektivně vynaložené prostředky, které se při podnikání či investování v USA určitě mnohonásobně vyplatí.
U menších obchodních transakcí řada cizích firem nepodepisuje s americkým obchodním partnerem vůbec žádnou smlouvu. Minimálně je třeba sjednat prodejní smlouvu zahrnující Všeobecné prodejní podmínky, tzv. „General Terms of Sale“ („GTS“) včetně stanovení právního řádu a arbitrážní doložky. Všeobecná ustanovení smlouvy mohou navíc obsahovat výši penále při opožděné platbě, ustanovení, že výdaje za arbitrážní řízení hradí dlužník apod.
Soudní řízení je v USA velmi drahé a zdlouhavé. Pokud není ve smlouvě výslovně uvedeno, že cizí strana má nárok na proplacení soudních výloh od americké strany v případě vítězství, americký zákon toto všeobecně neumožňuje. Američtí právní zástupci u soudu mají tendenci soudní řízení neúměrně protahovat. Američtí právníci nemají většinou zájem řešit soudní spory o menší částky, tj. do 75 tisíc SD, protože soudní výlohy jsou značné.
Kromě zásadních sporů se doporučuje řešit obchodní spory formou arbitráže, která je v USA nejlepším způsobem řešení běžných obchodních sporů. Výsledek arbitráže je právně vymahatelný v obou zemích. Arbitrážní řízení je rychlejší a podstatně levnější.
Instituce „Better Business Bureau“ („BBB“, ) eviduje základní informace o bonitě či různých zákaznických stížnostech na americké společnosti. Firmy mohou podávat stížnosti na nekalé praktiky. Záznam v BBB může být určitým vodítkem při navazování obchodních vztahů s danou firmou v USA.
8.6. Režim zadávání veřejných zakázek
Veřejné zakázky jsou všechny nákupy nebo projekty, které jsou financovány z federálních nebo státních prostředků. Veřejné zakázky vypisují v USA federální vláda a agentury na státní, regionální i lokální úrovni. Pravidla pro vypisování veřejných zakázek se mohou u různých agentur a jednotlivých států lišit. Obecně platí, že na státní zakázky nad hodnotu 25 tisíc USD je nutno zpravidla vypsat výběrové řízení.
Vstupem ČR do EU, se ČR automaticky kvalifikovala do „Government Procurement Agreement“ („GPA“). USA tak ČR přiznaly stejné podmínky v přístupu k americkým veřejným zakázkám určených federálních institucí a států, jako všem smluvním stranám WTO. Na základě GPA je pro federální nebo státní zakázky udělována výjimka z omezení nákupů amerického zboží nebo služeb („Buy America Act“).
Systém GPA platí v 39 státech a nezahrnuje všechny odvětví hospodářství, např. není zahrnuta perspektivní oblast veřejné dopravy. Rozsah vládních zakázek v USA je odhadován na 200 mld. USD ročně. GPA se vztahuje na zakázky v objemu nad 175 tis. USD. Velice přísné právní podmínky jsou ve státech New Jersey, New Mexico, Aljaška, Jižní Karolina.
Zájemci o účast ve veřejných zakázkách však postupují vždy podobným způsobem:
• registrace u příslušné agentury jako dodavatel zboží či služeb
• posouzení žádosti a zařazení uchazeče na seznam potenciálních dodavatelů
• agentura zasílá uchazečům žádost o předložení nabídky („Request for Proposal“ – „RFP“)
• agentura vyhodnotí zaslané nabídky, vybere vítěze a uzavře s ním kontrakt.
Pro zahraniční firmy je velmi obtížné se v USA účastnit výběrových řízení. V USA je aplikován zákon „Buy American Act“ („BAA“), který velmi silně upřednostňuje domácí dodavatele a výrobce, čímž je omezen přístup zahraničních subjektů k mnohým veřejným zakázkám. Zákon není aplikován pouze v případě, že cena zahraničního zboží představuje 60% nejlevnější nabídky místního dodavatele za předpokladu stejné kvality a splnění stanovených podmínek kontraktu. Zákon doplňují v mnoha případech další státní a lokální předpisy, prakticky vylučující dodávku ze zahraničí (požadavek místního materiálu, požadavek obsahu místní vězeňské práce, preference středních nebo malých podniků, preference národnostních menšin, původního obyvatelstva apod.). U řady zakázek je nutná registrace nebo předkvalifikace („Qualified Supplier“), předložení místních referencí apod.
Informace o veřejných zakázkách lze najít na těchto adresách:
(„Government Procurement Agreement Rules“)
(„USTR“ – Úřad obchodního představitele USA)
(„Federal Business Opportunities“)
(„“)
(„Bid Line“)
(“Government Bid Source“)
(„Arizona Bid and Procurement Source“)
(„Business to Goverment Market“)
(„Government Liquidation“).
8.7. Problémy a rizika místního trhu
Ohromná rozsáhlost a nepřehlednost amerického trhu, společně s mnohdy komplikovanými zákony a předpisy patří k hlavním problémům trhu USA. Pro úvodní fázi lze doporučit využít služeb místních marketingových konzultačních firem, které posoudí vhodnost daného výrobku pro americký trh, případně doporučí jeho modifikace a potenciální odběratele.
Důležitým faktorem je splnění podmínek pro celní řízení včetně označení zboží. Je důležité ověřit si podmínky pro vstup zboží do USA včetně technických a zbožových standardů. USA věnují velkou pozornost ochraně duševního vlastnictví a obchodních známek.
Jako na každém trhu jsou určitým rizikem platby za zboží. U velkých amerických firem jsou tato rizika minimální, horší situace je u menších a středních firem. Sídlo firmy v USA není stoprocentní zárukou platební schopnosti.
8.8. Obvyklé platební podmínky, platební morálka
Standardní a zároveň bezpečnou platební podmínkou z pohledu českého vývozce je neodvolatelný akreditiv nebo dokumentární inkaso (platba proti dokumentům). Zahraniční vývozci prodávají do USA zboží rovněž na úvěr s dobou splatnosti 30-60 dní od převzetí zásilky, někdy i na delší dobu. Akreditiv a úvěr jsou základní formy platby ze strany amerických podniků. Americký dovozce většinou nesouhlasí s platbou neodvolatelným akreditivem. Prodej na úvěr je nejčastější formou prodeje.
Zjistit finanční situaci amerického dovozce lze prostřednictvím právních kanceláří pomocí tzv. „UCC Search“ („Uniform Commercial Code Search“) - kontroly registru, zda vůči americkému dovozci již nějaký věřitel neuplatňuje zástavní nárok na aktiva, která nabízí jako zástavu v případě nezaplacení české firmě (tzv. „Security Interest“). U.C.C. působí v jednotlivých státech v Úřadu státního sekretáře. Pokud tomu tak není, česká firma by měla podepsat s americkým dovozcem tzv. „Security Agreement“- smlouvu o zajištění určitých současných či budoucích aktiv („Assets“) dovozce.
„Security Agreement“ může být součástí distribuční smlouvy nebo součástí dříve zmíněných „General Terms of Agreement“ (GTS) přizpůsobených americkému právu. Příprava „Security Agreement“ není složitá a je poměrně laciná.
Jako „Security Interest“ může sloužit vlastní zboží dodané dovozci, tržby za prodané zboží, pohotovostní akreditiv („Standby Letter of Credit“), bankovní záruka, osobní či firemní záruka, bankovní účet amerického dovozce. České firmy se v USA občas setkávají s neplacením za odebrané zboží.
8.9. Významné veletrhy a výstavy v zemi
V USA se konají stovky komerčních výstavních a veletržních akcí, z nichž řada má pouze lokální nebo regionální charakter. Existují však i velké mezinárodní výstavy a veletrhy, které mají celoamerický význam a současně patří k nejdůležitějším výstavním akcím ve světě vůbec (např. IMTS Chicago, NMW Chicago, APTA Las Vegas, American Toy Fair v New Yorku, Westec v Los Angeles a mnoho dalších). Tyto akce jsou navštěvovány špičkovými světovými odborníky z daných oborů.
Z hlediska českého vývozu patří k nejzajímavějším výstavám a veletrhům v USA následující akce uvedené v tabulce. Mnohé z těchto veletrhů rovněž byly navrženy obchodně – ekonomickými úseky ZÚ v USA k oficiální účasti ČR v letech 2007 – 2008. Tyto obory představují z hlediska českého vývozu do USA růstový potenciál. Jedná se o výstavy a veletrhy, které mají celonárodní americký charakter, účastní se jich rovněž zahraniční vystavovatelé.
|„NMW – National Manufacturing Week 2007“ |
|Nomenklatura: Strojírenský veletrh, technologie, strojní zařízení á a materiály pro zpracovatelský průmysl) |
|Místo: Donald E. Stephens Convention Center, Chicago O´Hare Airport, Illinois |
|Termín: 25. – 27.09.2007 |
|Organizátor: Canon Communications LLC, 11444 W. Olympic Blvd., Los Angeles, |
|California 90064-1549; Tel: USA+(310)445-4200, Fax: USA+(310)996-9499 |
|, |
|„IMTS Chicago“ („International Manufacturing Technology Show“) |
|Nomenklatura: Obráběcí a tvářecí stroje, strojírenství, inženýrství |
|Místo: Chicago McCormick Place, Chicago, Illinois |
|Termín: 8.- 13.09.2008 (koná se jednou za 2 roky, výstava alternuje s „Westec“ v Los Angeles) |
|Organizátor: Association of Manufacturing Technology - AMT, 7901 Westpark Drive, McLean, Virginia 22102-4206 |
|Tel.: (703)893-2900, Fax: (703)893-1151 |
|amt@, |
|„NBWA 2007“(„National Beer Wholesalers Association Annual Convention and Trade Show“) |
|Nomenklatura: Pivo, slad, chmel, technologie na vaření piva, minipivovary |
|Místo: Las Vegas, Nevada |
|Termín: 30.09. 2007 – 3.10.2007 (koná se jednou za 2 roky) |
|Organizátor: National Beer Wholesalers Association, 1101 King Street, Suite 600 |
|Alexandria, Virginia 22314-2944 |
|Tel.: (703)683-4300, Fax: (703)683-8965, |
|info@, |
|„WESTEC 2007“ |
|Nomenklatura: Obráběcí a tvářecí stroje, strojírenství, inženýrství |
|Místo: Chicago, Illinois |
|Termín: 8. – 13.09.2007 (koná se jednou za 2 roky, výstava alternuje s „IMTS“ v Chicagu) |
|Organizátor: AMT - The Association For Manufacturing Technology |
|7901 Westpark Drive, McLean, Virginia 22102-4206 |
|Tel.: (800) 524-0475, Fax: (703)893-1151 |
|AMT@, |
|„IWF 2008“ („International Woodworking Fair“) |
|Nomenklatura: Dřevoobráběcí stroje, nábytek |
|Místo: Georgia World Trade Convention Center, Atlanta, Georgia |
|Termín: 20. – 23.8.2008 (koná se jednou za 2 roky, alternuje s výstavou „IWF“ v Las Vegas) |
|Organizátor: The International Woodoworking Fair 3520 Piedmont Rd., NE, Suite 350, Atlanta, Georgia 30305 |
|Tel.: (404)693-8333, Fax: 404-693-8350 |
|iwf@, |
|„NBAA 2007“ („National Business Aviation Association Annual Meeting and Convention“) |
|Nomenklatura: Letecká technika |
|Místo: Atlanta, Georgia |
|Termín: 25. – 27.09.2007 (koná se každoročně na různých místech) |
|Organizátor: National Business Aviation Association, Inc., 1200 Eighteenth Street NW, Suite 400, Washington, DC 20036-2527 |
|Tel.: (202)783-9000; Fax:(202)862-5552 |
|info@, |
|„American International Toy Fair 2008“ |
|Nomenklatura: Hračky |
|Místo: Jacob K. Javits Convention Center, New York, New York |
|Termín: 17. – 20. 02. 2008 (koná se každoročně) |
|Organizátor: American International Toy Fair, A TIA Event, 1115 Broadway, Suite 400 |
|New York, New York 10010 |
|Tel.: (212) 675-1141, Fax: (212) 645-3246 |
|toyfairs@toy-, |
| „New York Gift; Cash and Carry Show 2007“ |
|Nomenklatura: Dárkové předměty, bižuterie, sklo, ozdobné předměty, doplňky |
|Místo: Jacob K. Javits Convention Center, New York, New York () |
|Termín: 1.11.2007 – 3. 11. 2007 (koná se každoročně) |
|Organizátor: Louise Seeber, Show Manager |
|Tel.: (914)421-3227 |
|louise_seeber@, |
|„Conexpo – Con/AGG 2008“ („Construction Exhibition Show“) |
|Nomenklatura: Stavebnictví, bydlení, technologie |
|Místo: Las Vegas Convention Center, Las Vegas, Nevada |
|Termín: 11. – 15.3.2008 (koná se jednou za 3 roky) |
|Organizátor: Conexpo |
|Tel: (414)298-4141, |
|„ICFF 2007“ („International Contemporary Furniture Fair“) |
|Nomenklatura: Nábytek |
|Místo: Jacob K. Javits Convention Center, New York, New York |
|Termín: 19. – 22. 2007 (koná se každoročně) |
|Organizátor: George Little Management, LLC., 10 Bank Street, White Plains, New York 10606 |
|Tel: (914)421-3206, Fax: (914)948-6180 |
|webgenie@, , |
Konání výstav a veletrhů v USA nebo v jiných zemích je možno zjistit na následujících internetových stránkách:
Trade Show Exhibitors Association
Professional Trade Shows
Trade Show Week
Expo Central
Tle Ultimate Trade Show Resource.
9. Investiční klima
1. Podmínky vstupu zahraničního kapitálu
Americké zákony zajišťují stejné zacházení pro místní i zahraniční investory. V USA existuje ze zákona informační povinnost pro zahraniční investory.
Podle zákona „The International Investment Survey Act of 1976“ (IISA) musí zahraniční investor, který vlastní nebo kontroluje přímo či nepřímo minimálně 10% akcií (nebo ekvivalentní podíl) v americké firmě informovat o této investici. Příslušná instituce pro tuto informaci je The Bureau of Economic Analysis (BEA), což je vládní agentura při ministerstvu obchodu USA, kontakt: . Informační povinnost se vztahuje na získání jakékoliv nemovitosti v USA. Zahraniční investor musí průběžně informovat BEA o své činnosti, při nesplnění informační povinnosti hrozí pokuta ve výši 2.500 - 25.000 USD, případně vazba do jednoho roku. Získané informace o investicích mají důvěrný charakter a používají se pouze pro analytické a statistické účely.
Nabytí vlastnictví zemědělské půdy včetně lesů je nutno podle zákona Agricultural Foreign Investment Disclolsure Act of 1978 (AFIDA) oznámit ministerstvu zemědělství (Department of Agriculture) v příslušném americkém státu. Nesplnění povinnosti má za následek pokutu ve výši až 25% tržní ceny akvizice.
Rozsah povinné informace pro zahraniční investory je členěn do dvou kategorií, první kategorií je hlášení o akvizicích s aktivy nad 3 miliony USD nebo získání půdy o rozloze nad 200 akrů (81 ha). V těchto případech je investor povinen podat BEA úplnou zprávu (Full report) v ostatních případech je možno podat částečnou zprávu (Partial report).
I když jsou USA poměrně liberální vůči zahraničním investorům, i zde existují některá omezení na federální i státních úrovních. Federální omezení se vztahují na následující oblasti:
Domácí letecká doprava, lodní doprava:
Zahraniční investor může vlastnit maximálně 25% podíl ve společnosti zabývající se leteckou dopravou. V takové společnosti může mít zahraniční investor maximálně třetinu členů představenstva. Do této kategorie nespadají cizí letecké společnosti operující mezi zahraničními destinacemi a USA.
Lodě plující pod americkou vlajkou musí být plně vlastněny americkými občany či právnickými osobami ovládanými americkými občany.
Radiokomunikace:
Maximálně 20% podíl zahraničního investora v amerických radiokomunikacích.
Bankovnictví a pojišťovnictví:
Existuje řada federálních a státních regulací omezujících zahraniční vlastnictví bank a pojišťoven.
Energetické zdroje:
Americké firmy provozující vodní a jaderné elektrárny potřebují ke své činnosti licenci omezující ve značné míře zahraniční vlastnický podíl. Zahraniční osoby rovněž nemohou vlastnit těžební společnosti nebo provozovat jako nájemci těžbu surovin v USA, aniž by byl naplněn princip reciprocity v domovské zemi vůči americkým občanům.
Národní bezpečnost:
Ministerstvo obrany USA (U.S.Department of Defense) může omezit zahraniční účast v projektech národní bezpečnosti nebo projektech umožňujících přístup ke klasifikovaným informacím. V případě, že je shledána nutnost prověření akvizice z hlediska národní bezpečnosti pověří prezident Komisi pro zahraniční investice v USA ( Commitee on Foreign Investment in the United States) uplatnit zákonné opatření „Exon – Florio“ sloužící k bezpečnostnímu prošetření dané investice. Zahraniční investor je v tomto případě povinen písemně informovat komisi a do 30 dnů od obdržení informace je zahájeno prošetřování případu, které je ukončeno do 45 dnů od zahájení. Exon – Florio nabývá na aktuálnosti v současné mezinárodní situaci.
Jaderné materiály:
Podle smlouvy o zřízení NAFTA nemůže cizinec získat licenci na transfer, výrobu, využívání či dovoz zařízení, které vyrábí či využívá jaderné materiály.
Vlastnictví zemědělské půdy:
Některé federální předpisy mohou omezit vlastnictví či pronájem zemědělské půdy pro cizince. Jedná se o omezení v kategoriích vodní zdroje, pastevectví na federální půdě. Rovněž výhody poskytnuté americkým vlastníkům zemědělské půdy nemusí být vždy přístupné zahraničním osobám.V USA existují omezení pro zahraniční investory i na úrovni jednotlivých států. Ta se týkají především vztahů k zemědělské půdě a podnikání v oblasti nemovitostí.
V USA neexistuje federální sytém investičních pobídek, jednotlivé státy upravují svůj vztah k investorům a investičním pobídkám prostřednictvím státních rozvojových agentur. Cílem investičních pobídek je stimulovat ekonomický růst vytvářet nová pracovní místa a podpořit rozvoj firemních aktivit především v oblastech s vysokou nezaměstnaností, či odlivem populace a firemních aktivit. Investiční pobídky a přilákání investorů do určitého teritoria se stávají předmětem konkurence mezi jednotlivými státy unie a potenciální investor má možnost porovnat výhody umístění své investice do příslušného státu. Investiční pobídky jsou sjednávány zpravidla na jednotlivé projekty a nemají povahu standardních zákonných programů. Pobídky zahrnují daňové úlevy, zvýhodněné úvěry, garance za úvěry, finanční podpora na výzkum a vývoj v určitých oblastech (zdravotnictví, životní prostředí, software), zvýhodněné pronájmy výrobních zařízení a prostor, bezplatné konzultace, atd. Podmínkou je umístění v určité oblasti a vytvořený určitý minimální počet pracovních míst.
2. Přímé zahraniční investice (PZI) v teritoriu, odvětvová a teritoriální struktura
PZI je v USA definována jako přímé či nepřímé vlastnictví nebo kontrola minimálně 10% hlasovacích práv v místní firmě jednou zahraniční osobou. Osobou se rozumí fyzická nebo právnická osoba nebo jiná organizace a jakékoliv vládní organizace či instituce. V ostatních případech (vlastnický podíl pod 10 %) se jedná o portfoliové investice.
Celková hodnota přímých amerických investic v zahraničí ke konci roku 2005 (poslední oficiálně dostupné výsledky - v současných cenách) činila 2,069.983 mld. USD, z toho finanční operace činily 393,723 mld. USD. V Evropě proinvestovaly Spojené státy přes polovinu z uvedené částky, 1.059,0 mld. USD, nejvíc v Británii (323, 796 mld.), Nizozemí (181,384 mld.), Švýcarsku (83,424 mld.) a Francii (60,860 mld.). Podle americké statistiky činily přímé americké investice v roce 2005 v České republice 2,786 mld. dolarů, z toho 1,028 miliardy do průmyslu, zbytek byly finanční operace. K navýšení hodnoty amerických přímých investic v zahraničí v roce 2005 značnou měrou přispělo především oslabování dolaru a samotné zhodnocování získaných investic.
Naopak, celková hodnota přímých zahraničních investic v USA činila ke konci roku 2005 1.635,291 mld. USD, z toho investice do výroby činily 538,122 milionu USD. Nejvíce zahraničních investic přiteklo z Evropy, 1.143,614 mld. USD (Británie 282,427 mld., Nizozemí 170,770 mld., Německo 184,213 mld., Francie 143,387 mld. dolarů). Investice z ČR jsou převážně realizovány finančními institucemi a jsou směrovány do amerických akcií a dluhopisů. V roce 2006 nebyla zaznamenána žádná významnější česká investice ve Spojených státech. Významnější akvizici realizovala Česká zbrojovka, která v roce 2005 převzala amerického konkurenčního výrobce. Z hlediska kapitálových toků v oblasti PZI je zřejmé oživení jak na straně přicházejícího kapitálu do země, tak zvýšení investiční aktivity amerických subjektů směrem do zahraničí. Tuto skutečnost potvrzují ukazatele celkového oživení ekonomiky USA v porovnání s lety 2001 a 2002.
Nárůst celkových přímých investic USA v roce 2005 byl 1% (16% v roce 2004). Hodnota přímých zahraničních investic ve Spojených státech narostla v roce 2005 o 7,5% (9% v roce 2004).
Teritoriální struktura PZI v USA a jejich vývoj 2004-2005
|Země/mld. USD |2005 |2004 |
|Celkem |1635,3 |1520,7 |
|V tom:Evropa |1143,6 |1066,9 |
| V tom:EU 25 |1005,7 |932,0 |
| V tom: UK |282,5 |251,4 |
| HOL |170,8 |155,5 |
| SUI |122,4 |121,6 |
| GER |184,2 |164,0 |
| FRA |143,4 |143,6 |
| LUX |116,7 |115,7 |
| CAN |144,0 |125,5 |
| Asie a Pacifik |252,6 |231,8 |
| Západní polokoule |82,5 |87,3 |
Zdroj: The Bureau of Economic Analysis, USDOC
1 Největšími přímými zahraničními investory v USA jsou Kanada, země EU a asijské země. Do roku 2000 docházelo ke každoročnímu nárůstu hodnoty PZI v USA. Rekordní nárůst byl zaznamenán v letech 1998/99. Pokles přílivu PZI v letech 2001, 2002 je dáván do souvislosti s krachem technologického sektoru a všeobecným zpomalením (stagnací) US ekonomiky v tomto období. Na ukazatelích z roku 2005 vidíme náznaky obnovené důvěry v ekonomiku USA.
Bilance přílivu PZI dle odvětví (mld. USD) za rok 2005:
|Výrobní sektor |538,122 |
|Z toho: | |
|Strojírenství |48,670 |
|Chemická výroba |151,624 |
|Potravinářství |19,779 |
|Zpracování kovů |28,651 |
|Elektronika |47,016 |
|Elektr.stroje a souč. |14,191 |
|Dopravní technika 4 |76,036 |
|Velkoobchod |230,104 |
|maloobchod |29,686 |
|Depozitní instituce |130,940 |
|Finance (bez depozit. instit.) |207,552 |
|Informační technologie |142,556 |
|Reality |41,060 |
|Služby |41,879 |
|Ostatní průmysl |273,444 |
Zdroj: The Bureau of Economic Analysis, USDOC
2
3 České investice
4 České investice v USA jsou relativně malé. Podle odhadu existuje v USA přibližně 35 firem s vlastnickým podílem českých subjektů. Většinou se jedná o obchodní zastoupení nebo malé obchodní firmy (software, strojírenství, hi-tech, potravinářství, atd.).
5 České firmy i fyzické osoby obchodují s americkými cennými papíry. Největší zájem je o americké vládní dluhopisy (U.S. Treasury Bonds & Notes), v poslední době došlo k nárůstu nákupů a prodejů firemních akcií, avšak objemy těchto obchodů jsou minimální.
Následující tabulka obsahuje seznam některých firemních zastoupení, které byly v USA zřízeny čs. subjekty. Seznam obsahuje firmy, se kterými je ZÚ v kontaktu. V poslední době české firmy ZÚ o svých aktivitách většinou neinformují (pokud nemají problémy s americkými úřady).
|Název firmy: |Obor činnosti: |
|ABC&G Corp. |dovoz lustrů z Kamenického Šenova |
|1555 E. Flamingo Road, Suite 155 | |
|Las Vegas, NV 89119 | |
|tel.: 949/240-7809 | |
|e-mail: sales@, sales@ | |
| | |
|ADAST America, Inc. |dovoz a prodej ofsetových polygrafických strojů |
|5790 Lamar Street | |
|Arvada, CO 80002 | |
|tel: 303/423-1200, fax: 303/463-4653 | |
|adast- | |
|Ivo Heller - President | |
|Agrofert Inc. / North |vývoz a dovoz chemických a farmaceutických výrobků |
|P.O. Box 416 | |
|Rootstown, OH 44272 | |
|tel: 330.297.0671, fax: 330.752.4141 | |
|e-mail: jdifeo@ | |
| | |
|Jack DiFeo - Director | |
| | |
|Agrofert Inc. / South | |
|115-C Charlotte Road | |
|Savannah, GA 31410 | |
|Tel: 912.507.8972, fax: 912.897.3735 | |
|e-mail: lwalters@ | |
|Larry Walters - Director | |
|Amati USA, Inc. |100% - Amati-Denak, s.r.o., Kraslice |
|1124 Globe Avenue, P. O. Box 1429 |dovoz a prodej hudebních nástrojů |
|Mountainside, New Jersey 07092 | |
|tel: 908/301-1366, fax: 908/301-1367 | |
|e-mail: amati_strunal@ | |
|amati.cz | |
|Rana Singh – President | |
|American Jawa Ltd. |dovoz a prodej traktorů ZETOR, zemědělských strojů, náhradních dílů |
|7301 Allentown Blvd | |
|Harrisburg, Pensylvania 17112 | |
|tel: 1-888-357-9105 | |
|e-mail: Feldmanbro@ | |
| | |
|Bijoux de Boheme by Jablonex, Inc. |100% - Jablonex, a.s., Jablonec nad Nisou |
|10 W 37th Street, 3rd Floor |dovoz a prodej bižuterie, bižuterních komponentů, vánočních ozdob |
|New York, NY 10018 | |
|tel: 212/725-9845, fax: 212/683-8516 | |
|e-mail: sales@jablonex.us | |
|jablonex.cz | |
|Textilia Inc. |dovoz a prodej textilních a oděvních výrobků |
|50 W, 34th Street 19A5 | |
|New York, NY 10001, | |
|tel.: 646.473.1540 | |
|fax. 646.473.1446 | |
|e-mail: tvaruzek@ | |
|Miroslav Tvarůžek - President | |
|CSA - Czech Airlines |100% - ČSA, a.s., Praha |
|1350 Avenue of the Americas, Suite 601 |obchodní činnost spojená s leteckou dopravou |
|New York, NY 10019 - 4702 | |
|tel.: 212/765-6545, fax: 212/765-6588 | |
| | |
|e-mail: nyc@ | |
|CGS Tires US, Inc. |100% - MITAS Praha |
|7400 Carnel Executive Park, Suite 345 |prodej pneumatik pro užitková vozidla |
|Charlotte, NC 28226 | |
|tel.: 704-542-3422 | |
|fax: 704-542-3474 | |
|e-mail: neil.rayson@cgs- | |
|cgs.cz | |
|Neil Rayson, President | |
|CZ - USA Inc. |100% - ČZ Uherský Brod, a.s. |
|P.O. Box 171073 |dovoz a prodej zbraní licencovaným velkoobchodníkům (pistole, malorážky, |
|Kansas City, Kansas 66117-0073 |kulovnice, brokovnice, vzduchovky) |
|tel: 913/321-1811, fax: 913/321-2251 | |
|e-mail: info@cz- | |
|cz- | |
|Alice Poluchová - Vice President | |
|Erwin Junker Machinery Inc. |100% - skupina JUNKER |
|1524 Davis Road |dovoz obráběcích strojů (brusek) |
|Elgin, IL 60123 | |
|Tel. 847/488-0406 | |
|Fax 847/488-0436 | |
|e-mail: info@junker- | |
|junker- | |
|Moser USA, LLC |dovoz a prodej luxusního skla |
|21440 Pacific Blvd. | |
|Sterling, VA 120167 | |
|tel: 866/240-9115, fax: 800/248-2715 | |
|moser- | |
|e-mail: customerservice@mose- | |
|Miller Brewing Company (člen skupiny SAB/ Miller)(bývalý Pilsner Urquell |dovoz a prodej piva Pilsner Urquell |
|USA Inc.) | |
|3939 West Highland Blvd. | |
|Milwaukee, Wisconsin 53208 | |
|Tel. 414-931-2000 | |
| | |
|Norman Adami - President | |
|Pilsen Imports, Inc. |US zastoupení TOS Hulín |
|3985 Virginia Avenue |dovoz soustruhů |
|Cincinnati, OH 45227 | |
|Phone: 513.271.3380 | |
|Fax: 513.271.8629 | |
|e-mail: info@, | |
| | |
|Preciosa International Inc. |100% - Preciosa, a.s., Jablonec nad Nisou |
|2316 Wehrle Dr. |dovoz a prodej bižuterních komponentů, |
|Williamsville, New York 14221 |růženců a lustrů |
|tel: 716/626-9759 | |
|fax: 716/626-9758 | |
|e-mail: sales@ny. | |
| | |
|Scott Glaser - President | |
|Sellier & Bellot USA Inc. |87,5% - Ed Grasso |
|P.O. Box 7307 |12,5% - Sellier & Bellot, a.s., Vlašim |
|Shawnee Mission, Kansas 66207 |dovoz a prodej sportovní a lovecké munice |
|tel: 800/960.2422 | |
|fax: 229/723-8748 | |
|e-mail: ceq@sb- | |
|sb- | |
|Software 602 Inc. |70% - Software 602, a.s., Praha |
|8833 Perimeter Park Blvd. , Suite 702 |30% - management, Software 602 Slovensko, s.r.o. |
|Jacksonville, Florida 32216 |výroba a prodej kancelářského softwaru |
|tel.: 904/642.5400, fax: 904/565.6024 | |
|e-mail: info@ | |
| | |
|Tatra Travel Bureau, Inc. |cestovní agentura ČSA |
|212 East 51Street | |
|New York City, New York 10022 | |
|tel: 212/486-0533, fax: 212/486-1456 | |
|jindra@ | |
| | |
|Tiny Software, Inc. |výroba softwaru na zakázku |
|3945 Freedom Circle, Suite 1020 | |
|Santa Clara, CA 95054 | |
|Tel.: 408/919-7360, 800.994.TINY | |
|Fax: 408/919-7365 | |
|e-mail: sales@ | |
| | |
|Mr. Roman Kasan, CEO | |
|Trustfin USA Inc. |100% - Trustfin, a.s., Praha |
|6012 - A Old Pineville Road |dovoz, prodej a servis maloprůměrových pletacích strojů a tkacích stavů |
|Charlotte, North Carolina 28217 | |
|tel: 704/521-9303, fax: 704/521-8379 | |
|e-mail: sales@ | |
| | |
|Walter America, Inc. |100% - Walter, a.s., Jinonice |
|124 Phillips 204th Rd. |servisní činnost a pomoc při instalaci motorů Walter M601 (malé turbínové |
|West Helena, Arkansas 72390 |motory do výkonu 770 kW) do zemědělských letounů a malých dopravních |
|tel: 870/572-9011, fax: 870/572-6005 |letounů |
|e-mail:driddel@cox- | |
| | |
|D. Riddel - Vice President | |
|ZPS-CNC U.S.A., Inc. |100% - Tajmac-ZPS, a.s. |
|1225 Henri Drive |dovoz obráběcích strojů |
|Wauconda, IL 60084 | |
|Tel. 847/487-4353 | |
|Fax. 847/487-4352 | |
|e-mail: sale@ | |
| | |
|Robert C. Norman, Vice President | |
6
7 Perspektivní odvětví
O významu teritoria Spojených států pro čs. exportéry snad nelze pochybovat. USA jsou největším světovým dovozcem. Americký trh má vysokou absorpční schopnost ve všech oblastech včetně průmyslového strojního zařízení, průmyslových materiálů a komponentů, dopravních prostředků a jejich součástí, spotřebního zboží a potravinářských specialit. Vzhledem k rozsahu amerického trhu, růstu amerického hospodářství a objemu dovozů lze považovat za potenciální oblasti pro vývoz všechny sektory včetně trhu spotřebního zboží. Perspektivní investice je tedy možno směřovat do stejných oblastí, jaké byly uvedeny již v kapitole 7.4.
- energetika (výstavba 1.300 - 1.800 nových elektráren v příštích 20 letech, výstavba nových distribučních sítí v délce cca 420 tis. km východ-západ, renovace jaderných elektráren, renovace elektráren na tuhá paliva, renovace jaderných elektráren),
- vývoj software, především správa webů
- mikroelektronika, zejména polovodiče
- biotechnologie
- výrobní kooperace, výroba na zakázku pro americké firmy.
Přestože nanejvýš perspektivní, nevyužitá zatím zůstává spolupráce s americkými firmami na třetích trzích. Velké americké firmy nemají (zatím) důvěru v čs. dodavatele, kteří nemají dostatečné světové nebo americké reference.
8
9 Rizika investování v teritoriu
10 Investování v USA není spojeno se zvláštními nebo jinde neznámými riziky investování. Existující rizika přímých i portfoliových investic jsou spojena s běžnými vnějšími faktory (růst či pokles ekonomiky, pohyb směnného kursu, pohyb cen surovin apod.) i vnitřními faktory (kvalita vedení firmy, kvalita a dostupnost informací o vývoji trhů a pohybu cen) stejně jako ve všech vyspělých zemích.
11
10. Očekávaný vývoj v teritoriu
10.1. Významné události v následujícím roce a jejich dopady na ekonomickou sféru země
MMF odhaduje, že americká ekonomika v letošním roce zvolní tempo na 2,6 z loňských 3,3 procenta, ale už příští rok začne nabírat sílu a zrychlí růst na tři procenta. Kvůli problémům na tamním realitním trhu přitom řada analytiků varovala před silným propadem. Objevily se dokonce názory, že Spojeným státům hrozí recese, o které mluvil i bývalý šéf americké centrální banky Alan Greenspan. Výkonnost americké ekonomiky byla v posledních letech nejlepší za 30 let. Pokud se vyplní odhady MMF, bude to znamenat, že největší ekonomika světa v nadcházejícím období dál poroste solidním tempem. Nový odhad fondu přesto znamená mírné zhoršení hodnocení. Fond totiž ve své minulé předpovědi loni na podzim odhadoval, že ekonomika USA v letošním roce vzroste o 2,9 procenta a příští rok o 3,3 procenta.
Ukazatele budoucího vývoje americké ekonomiky naznačují, že ekonomika zeslábne kvůli slabosti trhu bydlení a průmyslového sektoru. Indexy napovídají "mírný ale kolísavý" ekonomický růst, podporovaný pokračujícím vzestupem spotřebitelských výdajů. Z deseti složek indexu budoucího vývoje jich klesla polovina a čtyři vzrostly. Nejvíce k poklesu přispěla složka nezaměstnanosti, spotřebitelského očekávání, dodávek a stavebních povolení. Zlepšily se mimo jiné indikátory zakázek na spotřební a kapitálové zboží. Ekonomické indikátory jsou tedy v poslední době rozporuplné, jádrová inflace zůstává poněkud vyšší. Přesto se zdá, že ekonomika bude v dalších čtvrtletích pokračovat v dosavadním umírněném růstu. Fed očekává, že tlak na růst cenové hladiny postupem času zřejmě poleví, nicméně kvůli vysokému využití zdrojů to nebude hned. Značná nejistota ovšem panuje s ohledem na problémy části hypotečního trhu, zejména rizikových hypoték. Není jasné, zda tyto problémy nepřerostou hranice USA. Největším problémem americké ekonomiky je nicméně stále inflace, respektive obavy, že inflace nebude v čase klesat tak, jak si bankéři představují.
2. Trendy, vstup země do mezinárodních uskupení, přijetí nových zákonů
Když se 20. ledna 2005 prezident Bush přísahou před Kapitolem ujal svého druhého funkčního období, všeobecně se očekávalo, že ve svém druhém termu přistoupí i k nepopulárním opatřením. Jako svojí prioritu přitom vyhlásil snížení rozpočtových deficitů a reformy penzijního a zdravotního pojištění.
Před koncem roku 2005 předložili poradci amerického prezidenta George Bushe ministerstvu financí návrh na kompletní změnu daňového systému. Tehdejší ministr financí Snow prohlásil, že americký daňový systém nepotřebuje teoretickou reformu, či jen akademické úpravy, ale skutečné a praktické změny. Poradci se návrhem změn zabývali prakticky celý rok a posuzovali přitom i spotřební daně a daň z obratu. Návrh prezidentova poradního výboru ministr nejprve prostuduje a vybere z něj to, co jeho resort bude chtít i zavést do praxe. Prezidentovi předloží až konečný návrh. Plán poradců počítá se zrušením většiny daňových odpočtů, zápočtů a dalších daňových úlev, stejně jako se zjednodušením daňových formulářů. Zmizí také řada výpočtů, které jsou pro mnoho lidí příliš komplikované. Místo toho by měl nastoupit jednodušší postup pro výpočet daně z příjmu. Už nyní je zjevné, že klíčová opatření nebudou populární. Poradci upozorňují, že se některé zájmové skupiny budou reformě bránit a budou zřejmě trvat na tom, aby jim zůstaly právě ty daňové výhody, kterých nyní využívají. Část oponentů tvrdí, že změny nejsou dostatečné, ostatní zase naříkali, že změny zašly až příliš daleko.
Další velice kontroverzní normou, která bude mít nepochybné dopady na ekonomiku Spojených států, je návrh nového zákona o přistěhovalectví, který má důrazněji postihnout nelegální vstup na americké území a pobyt v USA. Tvrdost zákona, který již schválila Sněmovna reprezentantů, odmítl velkou většinou právní výbor Senátu, který předloží horní komoře Kongresu vlastní znění poskytující částečnou amnestii ilegálním pracovníkům. Senátní verze dává šanci za mírný sankční poplatek legalizovat pobyt všem ilegálním pracovníkům, kteří přišli do USA před rokem 2004, nedopustili se trestného činu, platí daně a mluví anglicky. Zřizuje také zvláštní program hostujících dělníků pro zhruba 1,5 milionu lidí, kteří bez povolení pracují v americkém farmářství. Ilegální pobyt nepovažuje za zločin, nýbrž jen za přestupek. Jednání o kompromisu budou určitě ještě dlouhá a složitá. Pro republikány i demokraty jsou důležité hlasy hispánské menšiny, kterou tvoří asi 35 milionů z přibližně 280 milionů obyvatel USA. Po volbách, které proběhly v listopadu 2006, získali Demokraté ve obou komorách většinu, a tak je nutno předpokládat velice složitá a často neúspěšná vyjednávání shody mezi Kongresem a Bílým domem.
Bushova administrativa také vyzvala Čínu, aby dále liberalizovala svou politiku směnného kurzu a dovolila jűanu více kolísat. To bude prezidentových ekonomů v zájmu Číny, protože jí to pomůže stabilizovat cyklické výkyvy v ekonomice a přeorientovat zemi od exportu více na domácí poptávku. Globální obchodní nerovnováhy, k nimž USA loni přispěly rekordním obchodním deficitem 726 miliard dolarů, jsou podle zprávy Bílého domu důsledkem strukturálních problémů světové ekonomiky. Ty se projevují přetlakem úspor v asijských zemích jako Čína a Japonsko. Letošní rok a další budoucnost americké ekonomiky bezpochyby významně poznamená také další vývoj jednání o liberalizaci světového obchodu, která nedosáhla kýženého výsledku ani po čtyřech letech hledání kompromisu v současném kole vyjednávání ve WTO v rámci v tzv. DDA (Doha Development Agenda). Klíčovým problémem jsou dotace do zemědělství. Americká vyjednávací pozice v rámci DDA je dlouhodobě konzistentní v tom, že uznávají nutnost snížit nebo úplně zrušit domácí dotace (domestic support), plynoucí do zemědělství, ovšem je to podle nich možné pouze za předpokladu, že bude současně výrazně rozšířena možnost vstupu amerických výrobků na jiné trhy (market acces). Spojené státy nejsou prozatím ochotny přistoupit na redukci dotací americkým farmářům, pokud by nebyly provázeny i uvolněním světového trhu. Vzhledem k pomalému a neuspokojivému průběhu těchto jednání se pozornost Spojených států obrací stále více k náhradnímu řešení, tedy k bilaterálním dohodám o volném obchodu (FTA), jejichž počet a množství takto fungujících oblastí se stále rozšiřují. S více než 25 státy mají USA buď již platné dohody a nebo probíhají různě intenzivní jednání.
10.3 Nové možnosti pro český export či jinou ekonomickou spolupráci s ČR
Čs. vývoz do USA lze stimulovat zejména získáváním stále většího podílu aktivit amerických firem (nezastupitelná role CzechInvestu!) v celé škále domácího hospodářství, zejména ve zpracovatelském průmyslu, včetně vědecko-výzkumné základny, tj. začleňování čs. průmyslu do globální ekonomiky a mezinárodních dodavatelských řetězců, a vyhledávání perspektivních průmyslových kooperačních vazeb. Tento typ obchodování se již také výraznou měrou podílí na vzájemném obchodu, u čs. exportu až 70% z celkového objemu.
Přestože nanejvýš perspektivní, nevyužitá zatím zůstává spolupráce s americkými firmami na třetích trzích, přestože naše firmy jsou na to již technicky připraveny. Americké firmy nemají (zatím?) důvěru v čs. dodavatele, pokud nemají dostatečné světové nebo americké reference. (viz též kap.7.4, resp.9.4)
11. Přílohy
3 Internetové adresy se všeobecnými informacemi o zemi
Všeobecné informace
Rozsáhlá knihovna informací o Spojených státech je k dispozici na internetových stránkách zastupitelského úřadu ve Washingtonu mzv.cz/washington. Hledání všeobecných informací o USA je usnadněno tím, že většina tzv. portálů (tematicky uspořádaných seznamů internetových adres a služeb) se orientuje na Spojené státy – např. , , , , a další.
Konzulární a turistické informace
Informace o Spojených státech konzulárního a turistického charakteru lze nalézt na webové stránce velvyslanectví USA v Praze usembassy.cz .
Federální ministerstva, oficiální organizace
V podstatě každé federální ministerstvo a agentura má svoji oficiální stránku. Jejich seznam lze nalézt na internetových stránkách Kongresové knihovny global/executive/ fed.html. Oficiální stránka prezidenta Spojených států je na adrese . Stránka Bureau of Census obsahuje nejrůznější statistické údaje, zejména o obyvatelstvu USA, a ekonomické indikátory. Stránka podává přehled informačních zdrojů federální vlády na Internetu, zaměřený na potřeby amerických občanů a firem. Stránka umožňuje vyhledávání informací v databázích orientovaných na potřeby amerických občanů a firem.
Kongres
Na adrese je systém databází dokumentů Kongresu Spojených států, který obsahuje texty projednávaných návrhů zákonů, záznamy hlasování v plénu, přepisy debat v plénu, usnesení výborů a přepisy vybraných slyšení. Je propojen mimo jiné se stránkami Government Printing Office, kde lze nalézt například vyhledávač informací Government Information Locator na stránce access.su_docs/gils/index.html.
Mezinárodní politika
Přehled informací vztahujících se k mezinárodní politice obsahuje domovská adresa Foreign Affairs Envoy , spravovaná časopisem Foreign Affairs.
Zpravodajství
Většina amerických deníků provozuje v různé kvalitě zpracované vlastní internetové stránky. Seznam jejich adres lze nalézt na stránce . Komentátor Matt Drudge má sice skandální pověst, jeho stránka nicméně obsahuje jeden z nejobsáhlejších seznamů internetových adres od tiskových agentur přes televizní stanice a deníky až po stránky známých komentátorů.
Výstavy a veletrhy
Informace a přihlášky na veletrhy a výstavy v USA i v jiných zemích lze najít na adrese Trade Show Central . Tato organizace provozuje komplexní vyhledávací databázi o výstavních akcích po celém světě.
Zóny volného obchodu
Přehled o zónách volného obchodu na území USA a jejich podmínkách lze nalézt na adrese .
1. Internetové odkazy s ekonomickou tematikou v jednotlivých státech USA
Následující seznam obsahuje přehled důležitých internetových adres v jednotlivých státech:
|ALABAMA (Montgomery) |
|state.al.us/ |
|Alabama Development Office - ado.state.al.us/ |
|Mobile Chamber of Commerce: |
|Huntsville Chamber of Commerce: |
|Montgomery Chamber of Commerce: |
|ALASKA (Juneau) |
|state.ak.us/ |
|Department of Community and Economic Development – dced.state.ak.us |
|Alaska State Chamber of Commerce - |
|Anchorage Chamber of Commerce - |
|ARIZONA (Phoenix) |
| |
|Department of Commerce – |
|Phoenix Chamber of Commerce - |
|Tucson Chamber of Commerce - |
|ARKANSAS (Little Rock) |
|state.ar.us/ |
|Arkansas Department of Economic Development – |
|Little Rock Chamber of Commerce - |
|CALIFORNIA (Sacramento) |
| |
|Trade and Commerce Agency – merce.index.html |
|COLORADO (Denver) |
| |
|Colorado International Trade Office – state.co.us/ gov_dir/oed.html |
|Denver Chamber of Commerce - den- |
|Greater Colorado Springs Chamber of Commerce – |
|CONNECTICUT (Hartford) |
| |
|Department of Economic and Community Development – ecd |
|The Connecticut Economic Resource Center - |
|Greater Hartford Chamber of Commerce - |
|Greater New Haven Chamber of Commerce - |
|DELAWARE (Dover) |
| |
|Economic Development Office - state.de.us/dedo/new_web_site |
|Delaware State Chamber of Commerce - |
|DISTRICT OF COLUMBIA |
|Board of Trade: (A Regional Chamber of Commerce for the District of Columbia, Northern Virginia and Suburban Maryland) |
|FLORIDA (Tallahassee) |
| |
|Department of Commerce, Florida – |
|Miami Chamber of Commerce - |
|Tampa Bay Chamber of Commerce - tbicc/ |
|Jacksonville Chamber of Commerce – |
|Orlando Chamber of Commerce – |
|Tallahassee Chamber of Commerce - |
|GEORGIA (Atlanta) |
| |
|Department of Community Affairs – dca.state.ga.us |
|Georgia Chamber of Commerce - |
|Metro Atlanta Chamber of Commerce - |
|HAWAII (Honolulu) |
| |
|Department of Business, Economic Development & Tourism – |
|www3.dbedt/index.cfm |
|Department of Commerce and Consumer Affairs - dcca |
|Hawai Chamber of Commerce - |
|IDAHO (Boise) |
|state.id.us/ |
|Department of Commerce & Labor – |
|Boise Metro Chamber of Commerce - |
|ILLINOIS (Springfield) |
| |
|Department of Commerce and Community Affairs - merce.state.il.us/ |
|Chicago Chamber of Commerce - |
|INDIANA (Indianappolis) |
|state.in.us/ |
|Department of Commerce – |
|Indiana Chamber of Commerce - |
|Indianapolis Chamber of Commerce - |
|Fort Wayne Chamber of Commerce - |
|IOWA (Des Moines) |
| |
|Department of Economic Development - state.ia.us/ided/index.html |
|Cedar Rapids Chamber of Commerce - |
|The Greater Des Moines Partnership – |
|KANSAS (Topeka) |
| |
|Business and Commerce Website – operating/index.html |
|Kansas Technology Enterprise Corporation - |
|Department of Commerce – |
|Greater Topeka Chamber of Commerce - |
|Wichita Chamber of Commerce - |
|KENTUCKY (Frankfort) |
| |
|Cabinet for Economic Development – |
|Lexington Chamber of Commerce - |
|LOUISIANA (Baton Rouge) |
| |
|Department of Economic Development - led.state.la.us/ |
|Baton Rouge Chamber of Commerce - |
|New Orleans Greater, Inc. – |
|MAINE (Augusta) |
|state.me.us/ |
|Department of Economic and Community Development - |
|Portland Chamber of Commerce – |
|MARYLAND (Annapolis) |
| |
|Department of Business and Economic Development - dbed.state.md.us |
|Maryland Chamber of Commerce - |
|Baltimore Washington Chamber of Commerce – |
|MASSACHUSETTS (Boston) |
| |
|Massachusetts Business Development Corporation – bdc. |
|Greater Boston Chamber of Commerce – |
|Greater Springfield Chamber of Commerce – |
|MICHIGAN (Lansing) |
| |
|Michigan Chamber of Commerce – |
|Detroit Chamber of Commerce - |
|Ann Arbor Chamber of Commerce - |
|Grand Rapids Chamber of Commerce - |
|MINNESOTA (St. Paul) |
|state.mn.us/ |
|Department of Commerce - merce.state.mn.us/ |
|Minnesota Chamber of Commerce - |
|Minneapolis Chamber of Commerce - |
|MISSISSIPPI (Jackson) |
| |
|Metro Jackson Chamber of Commerce - |
|MISSOURI (Jefferson City) |
| |
|Department of Economic Development – ded. |
|Greater Kansas City Chamber of Commerce – |
|St. Louis Chamber of Commerce - |
|Topeka Chamber of Commerce – |
|MONTANA (Helena) |
|state.mt.us/ |
|Department of Commerce – merce.state.mt.us/ |
|Helena Chamber of Commerce - |
|NEBRASKA (Lincoln) |
| |
|Department of Economic Development – |
|Omaha Chamber of Commerce – |
|NEVADA (Carson City) |
| |
|Department of Business & Industry – |
|Las Vegas Chamber of Commerce - |
|Reno Chamber of Commerce - |
|Carson City Chamber of Commerce - |
|NEW HAMPSHIRE (Concord) |
|state.nh.us/ |
|Department of Resources & Economic Development - dred.state.nh.us/ |
|Greater Manchester Chamber of Commerce - manchester- |
|Greater Portsmouth Chamber of Commerce - |
|NEW JERSEY (Trenton) |
|state.nj.us/ |
|Economic Development Authority (EDA) - |
|Commerce & Economic Growth Commission - state.nj.us/commerce |
|Doing Business in Jersey City - |
|NEW MEXICO (Santa Fe) |
|state.nm.us/ |
|Economic Development Department - edd.state.nm.us/ |
|Albuquerque Chamber of Commerce – |
|Santa Fe Chamber of Commerce - |
|NEW YORK (Albany) |
|state.ny.us |
|Small Business Development Center – home.asp |
|NYC Partnership and Chamber of Commerce - |
|Amherst Chamber of Commerce – |
|NORTH CAROLINA (Raleigh) |
| |
|Department of Commerce - merce.state.nc.us/ |
|Charlotte Chamber of Commerce - |
|Raleigh Chamber of Commerce - |
|NORTH DAKOTA (Bismarck) |
| |
|Department of Commerce - |
|Bismarck Chamber of Commerce - |
|OHIO (Columbus) |
| |
|Department of Development - odod.state.oh.us |
|Greater Cincinnati Chamber of Commerce - |
|Greater Columbus Chamber of Commerce - |
|OKLAHOMA (Oklahoma City) |
| |
|Department of Commerce – |
|Oklahoma Chamber of Commerce - |
|Greater Oklahoma City Chamber of Commerce - index.html |
|Tulsa Chamber of Commerce – ww3. |
|OREGON (Salem) |
| |
|Economic & Community Development Department - econ.state.or.us/ |
|Portland Business Aliance - |
|PENNSYLVANIA (Harrisburg) |
|state.pa.us/ |
|Department of Community and Economic Development – |
|Greater Philadelphia Chamber of Commerce – |
|Greater Pittsburgh Chamber of Commerce - |
|RHODE ISLAND (Providence) |
|state.ri.us/ |
|Economic Development Corporation - |
|Greater Providence Chamber of Commerce - |
|SOUTH CAROLINA (Columbia) |
| |
|Department of Commerce - |
|Columbia Chamber of Commerce – |
|Charleston Chamber of Commerce – |
|SOUTH DAKOTA (Pierre) |
|state.sd.us/ |
|Governor‘s Office of Economic Development – |
|Rapid City Chamber of Commerce - |
|TENNESSEE (Nashville) |
|state.tn.us/ |
|Department of Economic and Community Development – state.tn.us/ecd |
|Memphis Chamber of Commerce - |
|Nashville Chamber of Commerce - |
|TEXAS (Austin) |
| |
|Department of Economic Development - tded.state.tx.us/ |
|Greater Austin Chamber of Commerce - |
|Greater Dallas Chamber of Commerce - |
|Greater El Paso Chamber of Commerce - epcoc-chamber |
|Greater Southwest Houston Chamber of Commerce - |
|UTAH (Salt Lake City) |
| |
|Department of Commerce - merce.state.ut.us/ |
|Salt Lake City Chamber of Commerce - |
11.3 Nejvýznamnější obchodní domy a řetězce se spotřebním zboží v USA
|WAL-MART STORES, INC. |KROGER |
|702 SW 8th St. |1014 Vine Street |
|Bentonville, AR 72716 |Cincinnati, OH |
|tel.: (479) 273-8446 |tel.: (513) 762-4000 |
|fax: (479) 273-1917 | |
| | |
|ALBERTSONS, INC. |SAFEWAY |
|P.O. Box 20 |5918 Stoneridge Mall Rd. |
|250 Parkcenter Blvd. |Pleasonton, CA 94588-3229 |
|Boise, ID 83726 |tel.: (925) 467-3000 |
|tel.: (208) 395-5666 | |
| | |
|AHOLD |COSTCO WHOLESALE CORPORATION |
|American Sales |999 Lake Drive |
|4201 Walden Ave. |Issaquah, WA 98027 |
|Lancaster, NY 14086 |tel.: (425) 416-8100 |
|tel.: (716) 686-7017 |fax: (206) 313-8103 |
| | |
|SAM’S CLUB |PUBLIX |
|608 SW 8th St |155363 Airport Rd. |
|Bentonville, AR 72712-6097 |Lakeland, FL 33811 |
|tel.: (479) 277-7000 |tel.: (863) 688-1188 |
|fax: (479) 273-4053 | |
| | |
|SUPERVALU, INC. |SEARS, ROEBUCK AND CO. |
|Publix Super Markets |3333 Beverly Road |
|19011 lake Drive East, Chanhassen, MN 55317 |Hoffman Estates, IL 60179 |
|tel.: (952) 294-6900 |tel.: (847) 286-2500 |
| |fax: (847) 875-8351 |
| | |
|K-MART CORPORATION |THE HOME DEPOT, INC. |
|3100 W. Big Beaver Rd. |2727 Paces Ferry Rd N.W. |
|Troy, MI 48084 |Atlanta, GA 30339 |
|tel.: (810) 643-1000 |tel.: (770) 433-8211 |
|fax: (810) 643-5249 |fax: (770) 384-2356 |
| | |
|J.C. PENNEY COMPANY, INC. |DILLARD’S, INC. |
|6501 Legacy Dr. |1600 Cantrell Rd |
|Plano, TX 75024 |Little Rock, AR 72201 |
|tel.: (214) 431-1000 |tel.: (501) 376-5200 |
|fax: (214) 431-1977 |fax: (501) 399-7831 |
| | |
|FEDERATED DEPARTMENT STORES, INC. |THE MAY DEPARTMENT STORES COMPANY |
|7 W. Seventh St. |611 Olive St. |
|Cincinnati, OH 45202 |St. Louis, MO 63101 |
|tel.: (513) 579-7000 |tel.: (314) 342-6300 |
|fax: (513) 579-7555 |fax: (314) 342-4461 |
|federated- | |
|TOYS ‚R‘ US, INC. |Saks Incorporated |
|461 From Rd. |750 Lakeshore Pkwy. |
|Paramus, NJ 07652 |Birmingham, AL 35211 |
|tel.: (201) 262-7800 |tel.: (205) 940-4000 |
|fax: (201) 262-812 |fax: (205) 940-4987 |
| | |
|TARGET CORPORATION |LOWE’S COMPANIES, INC. |
|1000 Nicollet Mall |1605 Curtis Bridge Rd. |
|Minneapolis, MN 55403 |Wilkesboro, NC 28697 |
|tel.: (612) 304-6073 |tel.: (336) 658-4000 |
|fax: (612) 696-3731 |fax: (336) 658-4766 |
| | |
|BJ’S WHOLESALE CLUB, INC. |OFFICE DEPOT, INC. |
|One Mercer Rd. |2200 Old Germantown Rd. |
|Natick, MA 01760 |Delray Beach, FL 33445 |
|tel.: (508) 651-7400 |tel.: (561) 438-4800 |
|fax: (508) 651-6114 |fax: (561) 438-4001 |
| | |
11.4. Internetové odkazy federálních úřadů ekonomického a obchodního charakteru
U.S. Chamber of Commerce ……………………………………….........
U.S. Department of Commerce .........……………………….............
Office of U.S. Trade Representative .......................……………………….…
U.S. Small Business Administration .............…...…......………………............
U.S. Foreign and Commercial Service ………….……...............................ita.
U.S. Agency for International Development .................................……………..
U.S. International Trade Commission......................……………………… …
U.S. Custom Service..………..………………………………......................
Federal Reserve System………...………………….............................
Department of Treasury, IRS ..................………………………................irs.
Dataweb, statistika zahr. Obchodu a celní sazebník .....……............... dataweb.
CNN Financial News ........…………….………………...................................
.......................................………..………………...................
Silicon Investor ..............................................................…...….
Vyhledávání informací o firmách .........…...……….................................
Informace o právních kancelářích…...…………............……………………
Informace o firmách, ochrana spotřebitelů.....………………………...................
Komise pro cenné papíry (SEC)…………………..………………............
The Wall Street Journal ......................................................……….............
Datek - trh cenných papírů, akcie, podílové fondy............……........................
Akademické informační centrum………………………….................…....neziskovky.cz
American Health Center .....……….…………………………………
Web Site Registration ...............................………………………....………..
Fulltextové vyhledávání................................................……………………... ………………………………………………………………………………
....................…………………………………………………………...............
..................……………..……………………………....................................
....................... ……………………….................................................................
.........................................…………..........................…............................... …………………………............................................................................. …………………………………………………………………………………...
Duben 2007
- - - ooo - - -
................
................
In order to avoid copyright disputes, this page is only a partial summary.
To fulfill the demand for quickly locating and searching documents.
It is intelligent file search solution for home and business.