Sjednocení kapitol internacionalismy a původ přejímek



UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI

Pedagogická fakulta

Katedra českého jazyka a literatury

Mgr. KAMILA KMENTOVÁ

Studijní program: Učitelství pro základní školy

Studijní obor: Učitelství českého jazyka pro 2. stupeň základních škol

DIDAKTICKÉ VYUŽITÍ PROBLEMATIKY ETYMOLOGIE PŘEJATÝCH SLOV VE VÝUCE ČESKÉHO JAZYKA

Rigorózní práce

OLOMOUC 2010

Prohlašuji, že jsem rigorózní práci zpracovala samostatně a použila jen uvedených pramenů, literatury a elektronických zdrojů.

V Kostelci na Hané dne 27. 12. 2010

…………………………………

vlastnoruční podpis

Děkuji učitelům základních a středních škol za ochotu a pomoc při realizaci výzkumného šetření.

Obsah

Úvod 5

1 Motivace ve vyučovacím procesu 7

1.1 Vnitřní motivace 7

1.2 Vnější motivace 7

1.3 Tvořivost 8

1.4 Motivace ve výuce českého jazyka 8

1.4.1 Etymologie 10

2 Současná slovní zásoba češtiny a její obohacování 12

3 Přejímání slov 14

3.1 Typy přejímek a jejich adaptace 16

3.2 Internacionalismy 19

4 Světové jazyky 22

5 Přejatá slova v češtině 24

5.1 Historie přejímek v češtině 24

5.2 Přejímání ze světových jazyků 26

5.2.1 Přejímky z evropských jazyků 27

5.2.1.1 Klasické jazyky 27

5.2.1.2 Moderní jazyky 32

5.2.2 Přejímky z mimoevropských jazyků 42

5.2.2.1 Východoasijské jazyky 42

5.2.2.2 Jazyky islámu 46

5.2.2.3 Jazyky indické oblasti 52

5.2.2.4 Jazyky americké oblasti 55

6 Angličtina jako mezinárodní jazyk 59

6.1 Anglické přejímky v češtině 62

7 Česká slova v cizích jazycích 65

8 Problematika etymologie a přejímání slov v učebnicích 67

9 Dotazníkové šetření 69

9.1 Původ slov 69

9.2 Srozumitelnost internacionalismů 81

10 Náměty pro pedagogickou praxi 84

10.1 Etymologie a internacionalismy ve výuce češtiny 84

10.2 Pracovní listy 90

11 Etymologie „evropských“ slov 114

Závěr 117

Seznam použité literatury, pramenů a elektronických zdrojů 119

Přílohy

Úvod

V rigorózní práci se zamýšlíme nad problematikou motivace žáků základní a střední školy ve výuce českého jazyka a literatury. Uvedené téma jsme si zvolili proto, že pozitivní motivaci považujeme za základní předpoklad pro úspěšné pedagogické působení v rámci vyučovacího procesu. Problematika etymologie a přejímání slov splňuje předpoklady k tomu, aby mohla žáky motivovat. V rámci výuky češtiny patří oblast etymologie a přejímání slov k okrajovým tématům, lze tedy předpokládat, že ji žáci budou považovat za zajímavou. Uvedená problematika nabízí rovněž možnost využití mezipředmětových vztahů. Cílem rigorózní práce je vytvořit soubor výukových materiálů a námětů, které lze využít ke zvýšení motivace ve výuce mateřského jazyka.

Práce je členěna do dvou částí, teoretické a praktické, které jsou doplněny přílohami. Teoretická část práce obsahuje šest kapitol, které tvoří východisko pro tvorbu pracovních listů obsažených v prakticky orientovaných oddílech rigorózní práce.Vychází ze závěrů odborné pedagogické literatury a stručně se zamýšlí nad základními poznatky v oblasti motivace. Představuje faktory, které mohou ovlivňovat míru motivace u daného jedince.

Navazující oddíly teoretické části práce se zabývají současnou českou slovní zásobou, způsoby jejího obohacování a snaží se charakterizovat vybrané skupiny přejatých slov. Práce přináší základní údaje o historii etymologie a soustředí se na problematiku etymologie přejatých výrazů, zabývá se historií přejímání, charakterizuje světové jazyky, uvádí konkrétní příklady přejatých slov a zvláštní pozornost věnuje problematice anglicismů. Představuje rovněž česká označení, jež pronikla do slovní zásoby cizích jazyků.

V praktické části práce uvádíme konkrétní náměty, které lze uplatnit v pedagogické praxi a zaměřujeme se na problematiku etymologie a přejímání slov ve výuce českého jazyka. Nabízíme příklady etymologických cvičení z vybraných učebních materiálů pro druhý a třetí stupeň vzdělávání. Poskytujeme přehled nejrůznějších aktivit a typů cvičení, s nimiž je možno při vyučování mateřského jazyka pracovat. Představujeme pracovní listy, jež se orientují

na problematiku etymologie ve výuce češtiny a uvádíme ukázky práce žáků, kteří uvedené materiály zpracovávali v rámci výuky. Pracovní listy byly záměrně zpracovány žáky různých typů škol. Důvodem uvedené skutečnosti bylo to, že jsme chtěli ověřit platnost připravených pracovních listů v různých podmínkách. Poukazujeme rovněž na klady i zápory předložených výukových materiálů.

Praktická část práce představuje výsledky dvou dotazníkových šetření, která byla zaměřena na problematiku původu slov a na srozumitelnost cizích slov z pohledu mluvčího. Výzkumná šetření byla realizována v prostředí žáků základní školy, osmiletého gymnázia, střední odborné školy a učiliště. V souvislosti s provedením výzkumných šetření byly stanoveny dvě hypotézy. První z nich předpokládala neschopnost žáků určit původ zkoumaných výrazů. Důvodem našeho předpokladu byla skutečnost, že uvedená problematika patří v rámci výuky českého jazyka k okrajovým tématům a pro žáky bude neznámá. Druhá hypotéza předpokládala bezproblémové porozumění zkoumaným cizím slovům. Naše domněnka vycházela z charakteru daných označení (internacionalismů), která lze považovat za všeobecně srozumitelná.

Rigorózní práce obsahuje přílohy, které jsou složeny z dotazníků, jež byly použity v rámci výzkumného šetření, pracovních listů a ukázek slohových prací žáků. V přílohovém materiálu uvádíme rovněž seznam použitých zkratek jazyků, který slouží k lepší orientaci zejména v teoretické části práce. Přílohy jsou doplněny malým frekvenčním slovníkem internacionalismů, jenž vzniknul na základě analýzy textů zveřejněných na internetovém portálu Evropského parlamentu. Přehled uvedených textů uzavírá přílohovou část práce.

Součástí rigorózní práce je i DVD nosič, na němž jsou zaznamenány prezentace žáků, které vznikly na základě zadání jednoho z pracovních listů.

1 Motivace ve vyučovacím procesu

Motivace představuje faktor, který významným způsobem ovlivňuje přístup žáků

k procesu učení. V odborné literatuře jsou popisovány dva základní typy motivace, vnitřní

a vnější.

1 Vnitřní motivace

Vnitřní motivaci pozorujeme u žáka, u něhož zájem o problematiku vychází z touhy po poznání. Uvedený druh motivace je často ovlivněn tím, z jakého rodinného prostředí jedinec přichází. Za silně motivační faktory v dětství se považuje zejména odpovídání rodičů

na dotazy dítěte a dostatek podnětů, jež přispívají k rozvoji jedince.

Vnitřní motivaci lze zvyšovat i v rámci výukového procesu. „Učitel může vnitřní motivaci žáků vzbudit i tím, že hodinu zahájí předvedením překvapivého pokusu nebo zajímavého problému, který aktivizuje poznávací potřeby žáků, navodí pocit rozporu mezi dosavadním pojetím a tím, co žák vidí nebo co se dozvídá.“[1] Příkladem neobvyklého zahájení vyučovací jednotky mohou být chemické či fyzikální experimenty, uplatnění některé aktivizační metody (brainstorming, metoda čtyřlístku) apod.

Zvýšení vnitřní motivace napomáhají situace, v nichž žák může spolurozhodovat

a ovlivnit průběh vyučovacího procesu. Obdobně působí zařazení úkolů, při nichž žák dostává volnost do té míry, že si vybírá zadání, které splní. „Možnost výběru úkolů působí výrazně

ve směru zvyšování vnitřní motivace žáků k učení.“[2] Za důležitou považujeme i to, když učitel dokáže propojit probíranou látku s reálným životem. Vnitřně žáka motivuje i pochvala

ze strany pedagoga, rodiče či spolužáka. Je-li žák ve škole vnitřně motivován, přistupuje k jednotlivým problémům s hlubokým zájmem a výsledky pedagogického působení a vlastní jedincovy aktivity jsou účinnější.

2 Vnější motivace

Působení vnější motivace má ve srovnání s vnitřní motivací pouze krátkodobý charakter. Jako prostředky vnější motivace chápeme např. užívání odměn (v podobě sladkostí, různých slibů apod.), známkování, zveřejnění úspěchů na školních nástěnkách atd.

Užívání prostředků vnější motivace podrobuje kritice řada odborníků, někteří je přímo odmítají (Kohn). Jiní pedagogové zastávají názor, že není vhodné stavět proti sobě vnější

a vnitřní motivaci. Podle jejich názoru může vnější motivace působit pozitivně a postupně se změní na motivaci vnitřní (Lokša, Lokšová).

V  oblasti školní motivace byla realizována řada výzkumných šetření. „Učitelé, výzkumní pracovníci i rodiče se shodují v názoru, že pozitivní motivace učební činnosti žáka je důležitou, pokud ne přímo zásadní podmínkou jeho školní úspěšnosti.”[3] Byla tím prokázána souvislost mezi školní úspěšností žáka a motivací.

3 Tvořivost

Domníváme se, že tvořivé úlohy ve výuce působí jako významný motivační faktor. „Tvůrčí činnosti jsou zábavné a zvyšují v žácích pocit vlastní hodnoty. Ať už vyučujete kterýkoli předmět, nemůžete si dovolit přehlížet motivující účinek tvůrčích činností.“[4] Tvůrčí aktivita představuje protipól aktivit spojených s pouhým memorováním a pro žáky může znamenat velký přínos. V průběhu tvůrčích činností přebírá žák veškerou aktivitu, zatímco

z učitele se stává spíše pasivní pozorovatel. Je však zřejmé, že realizace takové vyučovací jednotky klade vysoké nároky na osobnost pedagoga, který se na hodinu musí důkladně připravit a po jejím ukončení práce žáků vyhodnotit.

Pedagog by se měl pokusit vytvořit takové podmínky, jež povedou žáka k tomu, aby chtěl být tvořivý. Kreativitu je nutno rozvíjet a pravidelně s ní pracovat. V praxi se ukazuje, že studenti se rádi vyjadřují k tématům, která si sami navrhnou (viz mají možnost spolurozhodovat o výuce).

4 Motivace ve výuce českého jazyka

Je známa skutečnost, že motivační faktory se liší vzhledem k věku dítěte. Zatímco učitel prvního stupně základní školy může pozorovat převážně vnitřně motivovaný zájem žáků o probírané učivo, pedagog, který působí ve vyšších ročnících základní školy, zaznamenává spíše sestupnou tendenci v oblasti motivace. Je nutné zdůraznit, že motiv jednotlivých žáků ve třídě může být ve vztahu k učení různý.

V naší práci se zaměřujeme na žáky druhého a třetího stupně. Přicházejí do školy s různými pohnutkami a velmi odlišným přístupem ke vzdělání a zájmem o něj. Je nutno předpokládat rozdílný přístup žáka k hodině českého jazyka na základní škole, na technicky zaměřené střední škole, učilišti nebo na gymnáziu. Domníváme se, že žák učiliště bude zaměřen na odbornou činnost a nebude projevovat příliš velký zájem o předmět český jazyk

a literatura. Situace žáka střední odborné školy bude zřejmě podobná jako v předchozím případě, avšak s jedním zásadním rozdílem. Očekává se, že student střední školy se bude připravovat na maturitu, jejíž nedílnou součástí je i zkouška z mateřského jazyka. Obdobný předpoklad platí i u žáka gymnázia.

Při výuce češtiny si musíme připustit několik skutečností. Mateřský jazyk patří

na českých základních a středních školách k povinným předmětům. Na úrovni základního vzdělávání by si žáci měli osvojit základní komunikační dovednosti, základní slohové útvary a základy pravopisu, osvojit si některé literární pojmy, ale především by měli získat základní dovednosti v oblasti porozumění textu. Na středoškolské úrovni zahrnuje výuka českého jazyka převážně poznatky z literatury, zejména světové, a je často vyučována kritizovaným způsobem – formou memorování názvů literárních děl a jejich autorů. Uvedenému způsobu výuky by v současnosti mělo zamezit nové pojetí státních maturitních zkoušek.

Domníváme se, že učitel češtiny má připravit výuku tak, aby byla pro žáky přínosná, zároveň poutavá a zábavná. V naší práci se zaměříme pouze na výuku mluvnice a na možnost, jak při ní žáky motivovat. „Polovina až dvě třetiny žáků, kteří se slabě učí, by mohly z hlediska svých schopností dosahovat lepších výsledků. Nedosahují jich však proto, že nemají ke škole a práci ve vyučování pozitivní motivaci.“[5] V praktické části naší práce se proto pokusíme představit několik návrhů, které usilují o zvýšení motivace ve výuce mateřského jazyka.

V současné době má učitel češtiny mnoho možností, jimiž se dá výuka jazyka zpestřit. K těm nejčastějším patří využití moderních informačních technologií ve výuce, např. počítač, data-projektor, internet, interaktivní tabule apod. Uvedené možnosti jsou však přímo spojeny s materiálním zázemím dané školy. Uplatnění moderních technologií podporuje atraktivitu vyučování, většina žáků s nimi navíc každodenně pracuje a orientuje se v problematice mnohdy lépe než někteří vyučující. V případě, že se učitel v hodině zabývá rozvrstvením národního jazyka, může žákům prostřednictvím počítače připojeného k internetu představit konkrétní ukázky nářečí, slangů apod. Domníváme se rovněž, že na některých lépe vybavených vzdělávacích ústavech dochází k využívání uvedených technologií tak často, že svůj motivační účinek postupně ztrácí.

1 Etymologie

V následujícím oddílu představujeme etymologii jako motivační faktor ve výuce českého jazyka a pokoušíme se o stručný nástin historie daného vědního oboru. Zároveň uvádíme základní přehled českých a vybraných cizojazyčných titulů, které se zaměřují

na oblast etymologie.

„Motivovaný žák usnadňuje práci sobě samému i pedagogovi.“[6] Za vysoce motivační považujeme ve výuce češtiny problematiku etymologie. Pátrání po původu nejrůznějších slov může být pro žáky velmi zajímavé. Jako vhodné se nám v uvedené souvislosti jeví využití skutečnosti, že většina žáků se učí alespoň jeden cizí jazyk, u středoškoláků se jedná nejméně o dva cizí jazyky. Může tedy dojít k vzájemnému srovnání slovní zásoby vybraných jazyků

a zamyšlení se nad původem jednotlivých výrazů. V souvislosti s etymologií tedy žáci proniknou i k tématu cizích slov a jejich přejímání a mohou si lépe uvědomit vztahy, které mezi sebou jednotlivé jazyky mají.

V praktické části práce se zaměřujeme na vybrané tituly učebnic pro základní a střední školu a představujeme cvičení, která jsou zaměřená na problematiku etymologie. Navrhujeme zároveň, jakým způsobem by v tomto směru mohla být výuka českého jazyka obohacena

a představujeme náměty pro pedagogickou praxi.

Etymologie je věda, která se zabývá původem slov. Nelze ji považovat za novou lingvistickou disciplínu, protože nad původem slov přemýšleli už lidé ve starověku. Samotný původ slova etymologie je třeba hledat ve starověkém Řecku, je odvozeno od výrazu etymon (pravdivý význam), od etymos (pravdivý) a logos (slovo). Etymologie je založena především na srovnávacích metodách, které zkoumají odlišnosti a podobnosti ve slovní zásobě jazyků příbuzných i nepříbuzných. Za první etymology lze považovat Sokrata, Platona, Pindara, Plutarcha, později Isidora ze Sevilly a další. Novodobý zájem o etymologické bádání je spojen s „objevením“ gramatiky sanskrtu v 18. a 19. století.

V souvislosti s etymologickým bádáním lze zmínit označení lidová etymologie. Jedná se o výklad slov, který není založen na reálném podkladu a je výsledkem touhy lidí

po objasnění významu některých označení. Lidová etymologie tak například odvozuje původ slova marcipán od křestního jména nějakého muže, i když výraz marcipán má původ pravděpodobně v italštině nebo arabštině (srov. 5.2.2.2 Jazyky islámu).

K základním českým etymologickým titulům patří slovníky J. Holuba, S. Lyera,

V. Machka, J. Rejzka, informace o původu slov lze naleznout i ve Slovníku spisovné češtiny nebo v Akademickém slovníku cizích slov. Nabízí se i mnoho cizojazyčných titulů, které uvádí etymologický původ slov, např. německý slovník Etymologisches Wörterbuch des Deutschen z řady Wahrig, Deutsches Universalwörterbuch z vydavatelství Duden, francouzská publikace Le larousse des noms communs apod. Při vyhledávání původu slov lze využít i internetový Etymologický slovník nebo anglický Online Etymology dictionary.

K dalším etymologickým titulům patří publikace K pramenům slov R. Večerky nebo kniha Jak se bude vaše dítě jmenovat M. Knappové.

Domníváme se, že problematiku etymologie lze v rámci vyučovacího procesu využít ke zvýšení motivace žáků. V praktické části práce uvádíme konkrétní návrhy takových zadání a úkolů.

Současná slovní zásoba češtiny a její obohacování

V současné slovní zásobě českého jazyka se projevuje mnoho tendencí, které lze často označit za protichůdné. V následující kapitole nabízíme jejich stručný přehled.

Významným jevem je demokratizace jazyka, tzn. snaha o „zlidovění“ jazyka, o jeho porozumění, která se týká všech jazykových vrstev. Setkáváme se rovněž s termínem pseudodemokratizace, jež je spojena především s oblastí hromadných sdělovacích prostředků a spočívá ve snaze přiblížit se jazykovému vkusu co nejširšího publika. K popsané skutečnosti dochází především prostřednictvím substandardizace, tzn. pronikáním jazykových prvků z nespisovné vrstvy češtiny, tzv. substandardu, do vrstvy spisovné, tzv. standardu. Příkladem jsou slovesná zakončení seji / seju, kupuji / kupuju, hraji / hraju, která považujeme za spisovná a v současnosti je pokládáme za dublety. Tvary seju, kupuju, hraju pronikly do spisovné podoby jazyka ze substandardu.

Výrazným trendem v současné češtině je internacionalizace, kterou lze obecně chápat dvěma způsoby. Uvedený jev může souviset s tím, že se nějaký jazyk stává internacionálním (tzn. uplatňuje se v mezinárodní komunikaci), nebo s tím, že podléhá vlivu cizího jazyka (či více jazyků) a obohacuje se tak o příliv nových slov, která je možno nazývat internacionalismy. Češtiny se týká druhá z uvedených variant, český jazyk je v současné době ovlivňován zejména anglicismy. Přejímání slov z cizích jazyků patří k nejproduktivnějším způsobům obohacování české slovní zásoby.

Protichůdnou tendencí internacionalizace je terminologizace, v jejímž důsledku dochází k pronikání odborných termínů do běžné mluvy, jazyka médií apod. Internacionalizace a terminologizace spolu mohou úzce souviset. Čeština je od začátku 90. let 20. století pod silným vlivem přejímaných anglicismů, tedy výrazů, jež lze označit

za internacionalismy. Uvedená slova měla zpočátku charakter termínů, které byly srozumitelné pouze malé části veřejnosti. Později se však tato slova stala běžně užívanými výrazy, zejména v médiích, a to přispělo k jejich lepší srozumitelnosti u běžných uživatelů jazyka.

V souvislosti s terminologizací lze uvést i proces determinologizace, která spočívá

ve slohové neutralizaci termínů. Rozšířením do běžné slovní zásoby ztrácejí termíny svůj odborný charakter a jejich původní význam se může změnit či posunout (např. frustrace, stres). „Termín se zde stává netermínem, a to jak ve svém prvotním (původním) významu, tak v odvozených významech nově vzniklých. V užším smyslu je determinologizací vznik odvozených abstraktních významů a významových odstínů od původních termínů. Vyvinuly se častým a méně přesným užíváním termínů v běžném (neodborném) jazyce. Vznikly zejm. metaforizací (např. koncepce krystalizuje, telegrafický sloh) a generalizací (např. sondovat poměry, signalizovat nedostatky). Výsledkem těchto procesů jsou slova – netermíny, která mají stejnou lexikální formu jako termíny.“[7] Příkladem označení, které prošlo procesem determinologizace je mikroskop. Slovník spisovné češtiny uvádí, že se jedná o přístroj poskytující zvětšený obraz velmi malých předmětů, drobnohled. Adjektivum mikroskopický tedy v původním terminologickém významu znamená prováděný mikroskopem (mikroskopické zkoumání) nebo viditelný jen mikroskopem (mikroskopické částice). Česká frazeologická literatura uvádí spojení pod mikroskopem ve významu „prohlížet / zkoumat / vidět velmi podrobně, pečlivě, přesně a s pozorností ke každé maličkosti“. Za metaforické užití slova mikroskopický lze považovat významy malý, nepatrný (mikroskopické částečky)

a velmi důkladný (mikroskopické znalosti).

Výrazným jevem v současné češtině je globalizace komunikace. Globalizační tendence směřují k vytvoření jednotného dorozumívacího systému. „Nejvýraznějším projevem komunikačně globalizačních tendencí je pronikání mezinárodně platných jazykových prvků (především lexikálních anglicismů, resp. internacionalismů) do jazykových systémů všech kulturních jazyků, evropských i mimoevropských, jemuž zejména jazyky s menším počtem uživatelů, mezi něž patří i čeština… odolávají méně výrazně.“[8] Na základě uvedených skutečností lze zaznamenat spojitost mezi globalizačními a internacionalizačními tendencemi. Vliv angličtiny není možno omezit na oblast jazyka. Nedochází pouze k přejímání slov, ale

i kultury anglicky mluvících zemí, jejich tradic, zvyků apod. (např. oslavy Halloweenu, postava Santa Clause a další).

Slovní zásobu češtiny ovlivňuje množství faktorů. Za nejvýraznější jev lze označit přejímání anglických výrazů, které pronikají do slovní zásoby všech oblastí společenského života.

Přejímání slov

Slovní zásoba českého jazyka se v průběhu staletí utvářela pod vlivy nejrůznějších jazyků. Lexikální jednotky cizojazyčného původu pronikají do češtiny formou přejímání, jsou proto označovány jako „přejímky“. Užívá se rovněž spojení „výpůjčky z cizích jazyků“. Uvedený termín je však některými autory chápán jako chybný. Nejedná se podle nich

o výpůjčky v pravém slova smyslu, neboť nedochází k procesu „vrácení“ slova do původního jazyka.

Přejímání slov se v každém z jazyků zpravidla uskutečňuje v jiném historickém období a z odlišných příčin. „Přejímání je důsledkem kontaktů cizích jazyků a jejich vzájemné ekonomické, politické a kulturní situace, důsledkem poznávání cizích skutečností a potřeby pojmenovat je.“[9] Známe případy, kdy se lidé přejímání slov a jejich začleňování

do mateřského jazyka bránili a nesouhlasili s ním. Takové snahy označujeme jako puristické

a při pohledu do historie zjistíme, že byly zaznamenány už v době antiky (Ciceron, Seneca). Někteří jazykovědci varovali před bezhlavým a neuváženým přejímáním cizích slov. Dokladem je spis Ludwiga Reinerse Stilkunst, jehož pátý díl nese název Ein Streitgespräch über den Gebrauch von Fremdworten (Spor o užívání cizích slov). Popisuje příběh, v němž se u vína domluvilo několik přátel a vymysleli nesmyslné slovo (repunsieren), jehož později používali. Nikdo jiný význam slova neznal, kupodivu však po jeho významu ani nepátral. Všichni se chovali tak, jako by označení rozuměli odjakživa.

V Německu byly puristické tendence patrné v 15. století, tedy čtyři sta let před samotným vznikem výrazu Fremdwort (cizí slovo), za jehož autora je považován filozof

a purista K. C. F. Krause. V 17. století nastal v prostředí hojně vznikajících jazykových společností (Sprachgesellschaften) rozmach kritiky cizích slov, orientované zejména

na francouzské výrazy. Členové sdružení se věnovali podpoře německého jazyka (Beförderung der Teutschen Sprache). Činnost puristů zanechala stopy i na současné podobě němčiny.

V Tabulce 1 nabízíme přehled německých slov s českým překladem, která

z uvedeného období pocházejí. V moderní němčině lze dané dvojice považovat za synonyma.

|Přejaté slovo |Německý |Český význam |

| |ekvivalent | |

|Distanz |Abstand |odstup |

|Adresse |Anschrift |adresa |

|Moment |Augenblick |okamžik |

|Bibliothek |Bücherei |knihovna |

|Republik |Freistaat |republika |

|Horizont |Gesichtskreis |horizont |

|Insekt |Kerbtier |hmyz |

|Leidenschaft |Passion |vášeň |

|Dialekt |Mundart |nářečí |

|Universum |Weltall |vesmír |

Tabulka 1

Na českém území docházelo k puristickým aktivitám od 15. století. Známé jsou příspěvky mistra Jana Husa, který kritizuje tehdejší špatnou znalost češtiny a ve Výkladu desatera doporučuje nahradit slovo knedlík podle jeho názoru původnějším výrazem šiška.[10]

Matouš Benešovský ve své Knize českých slov vyložených (1587) odmítá jakoukoliv funkčnost přejatých slov v češtině (narozdíl od Jana Blahoslava). Je autorem mnoha označení, např. bukva (bible), čtenice (gramatika) nebo rozhodnice (dialektika). K dalším známým puristům můžeme zařadit Václava Jana Rosu, Ondřeje Františka Waldta nebo Daniela Nitsche.

Puristé 19. století vytvořili mnoho slov, která pronikla i do významných literárních děl (F. L. Věk Aloise Jiráska) nebo do současných učebnic českého jazyka a dějepisu jako doklad českých jazykovědných snah. K nejznámějším purismům 19. století patří čistonosoplena (kapesník), sestromuž (švagr) či klapkobřinkostroj (klavír), později dálkomluv (telefon), rozvid (televize) a další.

Aktivity usilující o očistu jazyka lze zaznamenat i ve 20. století. Důkaz představuje slovo samohyb (automobil) nebo označení magnetoskop, které mělo v 80. letech za úkol nahradit výraz videorekordér. Žádný z uvedených purismů se však dlouhodobě nestal součástí české slovní zásoby.

Členové Pražského lingvistického kroužku poukazují na skutečnost, že jazyk se vyvíjí a v důsledku soužití s ostatními jazyky dochází ke vzájemnému přirozenému obohacování slovní zásoby. Uvedenou skutečnost tedy nelze vnímat negativně.

Ústav pro výzkum veřejného mínění uveřejnil v roce 1971 zprávu pod názvem Cizí slova v českém jazyce, která se mimo jiné zabývala postoji Čechů k cizím slovům. Na základě výsledků výzkumu bylo zjištěno, že 48 % dotázaných považuje přejímání slov za nezbytné (uvedený názor častěji zastávali lidé mladší a zároveň dotazovaní s vyšším vzděláním), avšak 62 % oslovených lidí uvedlo, že cizí slova používá málokdy. Z jazykového hlediska lze považovat za zajímavé i výsledky doplňujících otázek. „Výzkumné akce bylo využito i k tomu, aby byly aspoň rámcově zjištěny postoje uživatelů jazyka k nespisovným přejatým slovům. Ukázalo se, že za výrazně nespisovné se stále pokládají z němčiny přejaté výrazy fajn, šmakovat, kramflek, akorát a nový slangový výraz normálka, méně výrazně se pociťuje už nespisovnost výrazů marodit a kafe, slova kumšt a kuráž se už zřejmě cítí, v neshodě se současnou kodifikací, spíše jako expresívní výrazy hovorové než jako lexikální prostředky

za hranicí spisovnosti.“[11] Uvedený výzkum, z něhož upozorňujeme pouze na vybraná zjištění, je důkazem toho, že cizí slova představovala předmět jazykovědných zájmů i v novodobé historii.

1 Typy přejímek a jejich adaptace

V následující kapitole se pokusíme o nástin obvyklých způsobů dělení přejatých slov v české jazykovědě. Typologie přejímek byla vytvořena mnoha českými lingvisty (např. Šmilauer, Havránek, Filipec, Čermák, Sgall). Připojujeme rovněž základní charakteristiky vztahující se k adaptaci přejatých výrazů.

Přejatá slova lze rozdělit do dvou skupin. První z nich je tvořena výrazy, které se vědomě používají jako označení cizího původu (někdy označována za slova cizí), druhá zahrnuje tvary, jež jsou chápány jako součást české slovní zásoby a přizpůsobují se v mnoha ohledech novému jazykovému systému (např. výslovnost, skloňování). Uvedené výrazy je možno označit jako přejatá slova. Ve většině situací však dochází k synonymnímu užívání obou uvedených spojení, tzn. slova přejatá splývají se slovy cizími.

Na základě jazykovědných prací uvedených lingvistů se nejčastěji setkáváme s dělením přejímek do tří základních skupin. První z nich tvoří původní, neadaptované lexémy. Uvedená kategorie zahrnuje především citátová slova a slovní spojení (fortissimo, curriculum vitae, faux pas, fin de siècle, fair play, fata morgana) a tzv. okřídlená slova, tzn. cizojazyčné, ale i přeložené citáty a výroky, které se staly součástí jazyka (carpe diem, memento mori, cherchez la femme, veni – vidi – vici). Nepřizpůsobení uvedených výrazů

a spojení spočívá v zachování původní pravopisné podoby a částečně i výslovnosti.

Další kategorii představují slova přejatá, avšak v češtině adaptovaná. Výrazy, které byly přejaty v nedávné době, často nesou rysy výchozího jazyka, a to zejména v oblasti výslovnosti a pravopisu. Obvyklé je naopak jejich zařazení morfologické (windows – windowsu, hardware – hardwaru). Další skupinu tvoří slova, jejichž pravopisná podoba je počeštěná, ale vzhledem k tomu, že označují méně obvyklé skutečnosti, jsou stále pociťována jako cizí (např. atašé, brožura, terapie). Do uvedené kategorie je možno zařadit pravopisně rozkolísané výrazy (briefing / brífink, speaker / spíkr, marketing /marketink), u nichž převažuje tendence k počeštěnému pravopisu, dále slova zdomácnělá (celer, muset, škola, vzduch) a tvary hybridní (cyklostezka, ekosystém, videozáznam). Hybridní výrazy mohou vznikat spojením jednoho slova přejatého a jednoho domácího (event. dalšího přejatého slova) a označujeme je jako kompozita (elektroléčba, euroregion), nebo sloučením přejatého afixu a domácího slova, pak se nazývají hybridní složeniny (pracant).

Třetí kategorie přejímek zahrnuje kalky, tzn. doslovné překlady slov. Kalkování je považováno za kompromisní řešení mezi neologizací a přejímáním z cizího jazyka. Kalky je možno dále dělit na slovotvorné (zeměpis – geographia, maloměsto – Kleinstadt, Vánoce – Weihnachten, poloostrov – Halbinsel, mrakodrap – skyskraper), víceslovné (frazeologismus Ende machen – udělat konec, slovesná vazba zabukovat / zaknihovat letenku – book air ticket) a sémantické. Sémantické kalky označují slova, která už v daném jazyce existují v určitém významu. Na základě překladu cizojazyčného označení získává slovo význam nový, např. myš označuje v češtině původně hlodavce, z anglického mouse byl přejat význam prostředku na ovládání počítače; na základě anglického grass (marihuana) dostalo nový význam české slovo tráva. Jako pomezní případ mezi slovotvornými a víceslovnými kalky bývají uváděna slova typu bodyguard či homepage, která se překládají formou domácích víceslovných označení, tj. osobní strážce a domovská stránka.

Přejaté výrazy se v novém jazykovém systému adaptují ve větší či menší míře zpravidla v několika oblastech. Většina cizích slov se v novém jazyce přizpůsobí v oblasti výslovnostní (bufet [bufet] – původně [byfé] x faux pas [fopa]), grafické (atašé – původně attaché x manažer i manager), tvaroslovné (software – softwaru x lila – nesklonné) či slovotvorné (delete – angl. smazat → deletovat, vydeletovat / dylítovat, vydylítovat). V případě, že jsou přípustné dubletní tvary (meeting / mítink), prosazuje se většinou počeštěná podoba slov. V současné češtině je však možno zaznamenat i opačný trend, který je charakteristický návratem k původnímu pravopisu. Často se vztahuje k používaným anglicismům, např. asistent – assistant, manažer – manager. „Reanglizované“ výrazy jsou často používány k označení různých profesí a jejich cílem je zřejmě zvýšení prestiže daných povolání.

Další typ adaptace představuje adaptace významová. Přestože u většiny přejímek zůstává sémantický charakter slova zachován, dochází v některých případech k významovému posunu (př. chanson → šanson, essay → esej – viz dále). V uvedených případech došlo k sémantickému posunu už v minulosti.

Významovou změnu lze zaznamenat mezi francouzským výrazem chanson a jeho českou variantou šanson. Slovo se ve francouzštině objevuje v době středověku, označuje jednohlasou, později vícehlasou píseň s jednoduchou melodií i rytmem a často humorným, satirickým textem. K jejich nejznámějším komponistům v uvedené době patří Orlando di Lasso, Johannes Ockeghem či Josquine Desprez. V současné francouzštině je hlavní význam uvedeného slova popisován následovně: „Composition musicale divisée en couplets et destinée à être chantée.[12] Za české synonymum lze považovat výraz píseň. V češtině se označení šanson užívá pro písně, které vznikaly od 19. století ve francouzských kabaretech

a proslavili je zpěváci jako Édith Piaf, Jacques Brel nebo Gilbert Bécaud, v českém hudebním prostředí např. Hana Hegerová. Od středověké varianty je odlišuje zejména vážné ladění textu. Pojem šanson ve svém původním významu nadále existuje i v českém jazyce, je užíván v oblasti hudební vědy.

Další příklad sémantického posunu vnímáme u slova esej, jehož původ nalezneme

ve francouzštině (essai). Pierre Montaigne slovem Essais pojmenoval v roce 1580 svůj filozofický spis. Výrazem se v roce 1597 inspiroval Francis Bacon a přenesl jej ve stejném významu do titulu svého díla, tedy i do angličtiny. Frankofonní lexikografická literatura charakterizuje pojem následovně. „Ouvrage en prose rassemblant des réflexions diverses ou traitant un sujet d‘intérȇt général sans prétendre l’épuiser ni arriver à des conclusions fermes ou définitives.“[13] Slovník spisovné češtiny vysvětluje pojem stručně jako literární útvar duchaplně pojednávající o otázkách filozofie nebo umění. Esej se ve výuce českého jazyka

a literatury řadí k nejobtížnějším slohovým útvarům, zejména proto, že spojuje prvek odbornosti s uměleckostí, klade vysoké nároky na užitou slovní zásobu, stylistiku atd.

V současné době se často uplatňuje sémantická podoba slova esej přejatá z angličtiny. Longman Active study dictionary charakterizuje essay následovně: „a piece of writing that discusses a subject… He wrote an essay on French politics.“[14] V češtině uvedenému sémantickému významu odpovídá označení seminární práce. Domníváme se, že v současnosti často dochází k chybnému užívání výrazu esej jako synonyma k seminární práci.

2 Internacionalismy

Internacionalismy tvoří skupinu slov, která s problematikou přejímání slov přímo souvisí. V následující kapitole se pokusíme objasnit význam pojmu internacionalismus, uvedeme několik definic slova a příklady internacionalismů.

Internacionalismus je pojem, jenž vystupuje nejčastěji ve dvou kontextech. Lze jej chápat ve významu politickém či jazykovědném. V politickém smyslu znamená protiklad nacionalismu. V naší práci se budeme dále zabývat pouze lingvistickým významem.

Internacionalismus představuje z jazykovědného hlediska označení pro skupinu slov, která se objevují v různých světových jazycích, mají stejný nebo podobný význam a společný původ. Internacionalismy lze označit za lexémy, které jsou užívány ve větším množství nepříbuzných jazyků určitého kulturního areálu. Uvádíme příklady dalších definic pojmu internacionalismus. Podle internetového slovníku cizích slov se jedná o slovo nebo výraz vyskytující se v několika jazycích a mající v nich stejný nebo podobný význam. Německé slovníky charakterizují internacionalismus následovně: „Wort, das in gleicher Bedeutung und gleicher oder ähnlicher Form in verschiedenen Kultursprachen vorkommt (z. B. Demokratie).“[15] Podle definice J. Mistríka jsou internacionalismy „také slová, ktoré sa vyskytujú aspoň v troch podstatne odlišných jazykách (například v slovenčine, v maďarčine

a vo francúzštine)…“[16] Internacionální výrazy se stávají mezinárodně srozumitelnými zejména proto, že způsob jejich grafického záznamu i výslovnosti je mnohdy totožný. Dané slovo se přitom může vyskytovat v různém počtu jazyků. V čím větším počtu jazyků se vyskytuje, tím „internacionálnějším“ se stává.

O mezinárodně srozumitelném slovu můžeme na základě posouzení uvedených definic hovořit v případě lexému robot, jenž v průběhu 20. století pronikl snad do všech moderních řečí. „Der Begriff Roboter (tschechisch: robot) wurde von Josef und Karel Čapek Anfang des 20. Jahrhunderts durch die Science-Fiction-Literatur geprägt. Sein Ursprung liegt im slawischen Wort robota, welches mit Arbeit, Fronarbeit oder Zwangsarbeit übersetzt werden kann. 1921 beschrieb Karel Čapek in seinem Theaterstück R.U.R. in Tanks gezüchtete menschenähnliche künstliche Arbeiter."[17] V evropských jazycích existuje nejčastěji v grafické podobě robot (angličtina, francouzština, italština, španělština, dánština, estonština, maďarština), Robot (němčina), робот (ruština), robota (litevština) , robotti (finština).

Za internacionalismus lze považovat i znak, který je součástí emailových adres

a v češtině se označuje jako zavináč (@). Jednotlivá pojmenování se však v různých jazycích liší, např. v němčině Klammeraffe (druh opice), v polštině malpa (opice), v italštině chicciola (šnek), v maďarštině kukac (červ), v ruštině sobaka (pes), v řečtině papaki (kachňátko) atd.

Internacionalismy se většinou šíří prostřednictvím přejímání. Mezi internacionalismy patří mnoho výrazů z oblasti vědy (mikroskop, biologie), techniky (internet, rádio), sportu (fotbal, tenis), gastronomie (špagety, hamburger), kultury (literatura, film) či politiky (deklarace, diplomacie). Mezinárodně srozumitelná jsou vlastní jména (Eva, Petr), pojmenování osob odvozená ze jmen osobních (mecenáš – lat., donchuán – šp.), pojmenování předmětů odvozená od osobních jmen (gobelín – fr., rentgen – něm.), geografické názvy (Afrika, Mexiko) a od nich odvozená jména (kašmír – ind., gouda - hol.). Nejčastější zdroj internacionalismů představuje řečtina (bible, olympiáda, tragédie) a latina (cirkus, mše, revoluce). Podle Šmilauera jsou mezinárodně srozumitelná i slova charakteristická pro jisté místo, dále pojmenování prostředí, živočichů, rostlin, výrobků, osob, činností nebo měn atd. (tundra – rus. z fin., kakadu – malaj., sekvoje – indián., ražniči – srb., samuraj – jap., čača – šp., cruzeiro – brazil.).

Podobný charakter jako internacionalismy mají slova, která lze označit pojmem evropeismy. Jedná se o výrazy, jež se rozšířily na území celé Evropy a jejich základ představuje latina s řečtinou (lampa, móda, model, opereta, papír). Je však zřejmé, že hranice mezi označením internacionalismus a evropeismus nejsou zřetelné. Mnoho mezinárodně srozumitelných slov lze označit jak jedním, tak druhým pojmem.

Světové jazyky

Na světě existuje asi 5600 jazyků, z nichž je více než 1400 na pokraji vymření. Odhaduje se, že 3000 jazyků nemá vlastní písemnictví, prozkoumáno je 2500 jazyků a přesně popsaných jen 500 z nich. Určení celkového počtu jazyků je považováno za velmi obtížné. Jedním z důvodů je skutečnost, že nedošlo k přesnému vymezení a rozlišení pojmů jazyk

a dialekt. Zatímco mluvčí některých jazyků, např. švédštiny a dánštiny nebo češtiny

a slovenštiny, si mohou porozumět bez velkých obtíží, je pro lidi hovořící různými dialekty arabštiny nebo čínštiny stejný úkol velmi náročný, snad i nemožný. Dalším důvodem je nedostatek výzkumů, které by mapovaly jazykovou situaci určitých oblastí světa. Světová jazyková situace je komplikovaná rovněž proto, že zatímco některé jazyky zanikají (např. indiánské), další naopak vznikají (např. srbština, chorvatština).

Počet uživatelů jednotlivých jazyků se v průběhu staletí proměnil. V době 16. století dominovala na evropském kontinentu francouzština (14 milionů lidí), následovaná němčinou (12 milionů), italštinou (10 milionů), španělštinou (9 milionů), angličtinou (5 milionů)

a ruštinou (3 miliony).

Podle informací zveřejněných Francouzskou akademií věd v roce 1929 existovalo

ve světě 2796 jazyků. Na základě údajů získaných v roce 1978 uvádíme zjištěné pořadí vybraných evropských jazyků i s počtem uživatelů, tentokrát v celosvětovém měřítku. Nejvyšší počet mluvčích byl připsán angličtině (500 milionů), dále ruštině (250 milionů), španělštině (247 milionů), němčině (100 milionů), francouzštině (80 milionů) a italštině (66 milionů). Mezi nejfrekventovanější evropské jazyky se podle zjištění zařadila i portugalština se 135 miliony uživatelů.[18] Údaje o populačně nejobsáhlejších jazycích světa v současnosti se značně liší. Breton (2007) uvádí, že angličtina je užívána 508 miliony mluvčích, španělština 417 miliony, ruština 277 miliony, portugalština 191 miliony mluvčích atd.

Podle Ostlera (2007) lze první dvacítku jazyků rozdělit na dvě skupiny. První skupinu představují jazyky „organicky narostlé“, tzn. dochází k vysokému přírůstku obyvatelstva v mateřské oblasti (např. Čína, Indie).

Druhou skupinu tvoří jazyky zbytnělé „fúzí a záborem“, tj. rozšířením na nesourodá území zejména prostřednictvím kolonizace. Uvádíme příklad Španělů, kteří přenesli svou mateřštinu na území jihoamerických a středoamerických států (Mexiko, Venezuela, Kuba, Portoriko...). Obdobný vliv získala například portugalština v Brazílii. Nesporná je důležitost francouzštiny, která se rozšířila téměř do všech světadílů a jako úřední jazyk se uplatňuje nejen v  zemích evropského kontinentu (Francie, Belgie, Lucembursko), ale i v Kanadě

a v mnoha afrických státech (Senegal, Kongo, Pobřeží slonoviny...), v ostrovních zemích (Haiti, Seychely...), v Libanonu atd. Jako druhý, avšak rovnocenný jazyk se francouzština používá v některých islámských státech (Maroko, Tunisko) atd. Francouzština je považována rovněž za komunikační jazyk mezinárodních organizací (OSN, EU, Lékaři bez hranic, FIFA, UEFA).

Nahlédneme-li do historie, zjistíme, že výsadní postavení ve světové politice mají zpravidla země s velkou rozlohou nebo vysokým počtem obyvatel. Světové mocnosti tak mohly a mohou v mnoha ohledech ovlivňovat jiné národy a kultury. Jeden z aspektů vlivu jistě tvoří jazyk. V důsledku mocenské politiky některých zemí došlo k průniku jejich jazyka na rozsáhlá území, na kterých se začala prolínat slovní zásoba jazyka příchozího (koloniálního) s komunikačními systémy místního (domorodého) obyvatelstva (např. španělština a indiánské jazyky, angličtina a jazyky původních australských kmenů apod.).

Na nově kolonizovaných územích dochází působením dalších vlivů (např. migrace) k novému setkávání jazyků. V oblasti Severní Ameriky se tak vlivem kontaktu španělštiny

a angličtiny rozvinul systém označovaný jako spanglish či spenglish[19]. Obdobná situace nastala v Německu, v prostředí turecké menšiny. Uvedený stav ovšem nenastal v důsledku kolonizace, ale souvisí s obdobím po skončení druhé světové války, kdy byli na území zničeného Německa pozváni obyvatelé jiných států, aby pomohli při obnově země. Takzvaní gastarbajtři (Gastarbeiter) pocházeli zejména z Turecka a v Německu se postupně začali usazovat natrvalo. Příslušníci turecké menšiny mluví v současnosti směsicí němčiny

a turečtiny a často neovládají spisovnou formu ani jednoho z uvedených jazyků. V obou popsaných případech můžeme hovořit o komunikačním systému vzniklém deformací dvou nepříbuzných jazyků.

Přejatá slova v češtině

V následující části práce se pokusíme o stručný nástin toho, v jakých historických obdobích a z jakých jazyků byla nejčastěji přejímána slova do češtiny.

1 Historie přejímek v češtině

Počáteční fáze vývoje češtiny jsou spojeny s prvními Slovany, kteří při svém putování směrem na sever a západ přejali slova obyvatel žijících na nově osidlovaných územích. Praevropský původ se předpokládá u výrazů ježek, kůň, smrk, beran, housle, železo, habr atd.

Období šíření křesťanství a rozvoje středověké vzdělanosti je charakteristické přejímáním slov z latiny a jejím prostřednictvím z řečtiny[20] (apoštol, epištola[21], mše), arabštiny (algebra[22], alchymie, cifra), ale i němčiny (hřbitov[23], půst, šáchor) ad. Uvedené jazyky plnily i zprostředkovací funkci. Východní slova se do češtiny dostávala často přes řečtinu (papír, sobota[24]), řecká slova vstoupila do české slovní zásoby i přes němčinu (biskup, fara, mnich[25]). Z arabštiny postupně pronikala zejména označení léčivých rostlin

a koření (fenykl, lékořice). Přejímání arabských slov neprobíhalo jen v češtině, ale i v dalších jazycích, např. označení šafrán se dostalo do němčiny prostřednictvím francouzštiny. „Safran. Der Name der als gelbes Färbe- und als Gewürzmittel verwendeten Pflanze mhd. safrān, saffrān ist eine Übernahme (Anfang 13. Jh.) von afrz. safran, einer Entlehnung aus arab. za’farān…“[26] Šafrán se šířil z jihu Španělska a ze Sicílie do dalších zemí Evropy.

Velký příliv slov z němčiny byl zaznamenám v období feudalismu, spojeném se zakládáním měst a rozvojem řemesel (konšel, rychtář, šlechta[27]).

Doba humanismu obohatila českou slovní zásobu opět o přejímky z latiny, zejména v oblasti vzdělanosti (akademie, bibliotéka, katedra), práva (mandát, proces[28], rejstřík) či lékařství (katar, pilule, puls).

Zámořské výpravy otevřely cestu k dosud neprozkoumaným jazykům a jejich slovní zásobu přinesly jazyky koloniálních zemí, především španělština, angličtina, francouzština nebo holandština (čokoláda, tabák[29], kakao).

Období italské renesance přispělo k české slovní zásobě výrazy z oblasti stavitelství či hudby (kupole, lodžie, tenor). Z francouzštiny a španělštiny přejala čeština (často prostřednictvím němčiny) vojenské názvy (armáda, generál, oficír), z němčiny označení řemeslnická, vojenská nebo hornická (handlovat, havíř, rytmistr). „Po Bílé hoře příliv slov z němčiny ještě zesílil, mnoho jich bylo přejato také v 18. a 19. stol., zejména výrazů charakteristických pro běžnou mluvu Prahy a dalších měst v Čechách a pro obecnou češtinu.“[30] Většina slov přejatých v uvedeném období se v současnosti řadí k nespisovné vrstvě českého jazyka (furt, hergot, špitál).

Doba národního obrození je známá činností tzv. puristů (viz 3 Přejímání slov), kteří

ve snaze očistit český jazyk od germanismů vytvářeli neologismy, jež měly přejatá slova nahradit. Výsledky puristické práce však nebyly vždy přijaty s nadšením a ujalo se malé množství takto vzniklých slov (jazykozpyt, předložka). Obrozenci prosazovali i přejímání slov ze slovanských jazyků, které bylo pro češtinu přirozené. Slovanská slova se do češtiny rychle začlenila a splynula s jazykem natolik, že jejich cizí původ není pociťován (obřad, věda, vzduch).

První třetina 20. století je charakteristická přejímkami z angličtiny a francouzštiny (hokej, pláž, tenis). Období druhé světové války pod nadvládou Německa nemělo na češtinu žádný zásadní vliv. Příčinu lze hledat v odporu českého obyvatelstva ke všemu německému.

Druhá polovina 20. století přináší do češtiny několik slov z ruštiny (družba, kolchoz, nástěnka, požárník, sovchoz). Ruština ovlivnila rovněž rozšíření adjektivních složenin (chemicko-technologický, anesteziologicko-resuscitační, ekonomicko-správní). Přejímky z angličtiny se častěji objevují znovu od 60. let 20. století a k jejich velkému nárůstu dochází od 90. let minulého století doposud.

2 Přejímání ze světových jazyků

V následující kapitole se zaměřujeme na přejímky, které se dostaly do češtiny z ostatních jazyků. Dochází tedy k rozdělení na cizí slova s původem v evropských jazycích (latinismy, grécismy, anglicismy, romanismy, rusismy, polonismy, slovakismy, jihoslovenismy, ugrismy) a na výrazy vycházející z mimoevropských jazyků, tzv. exotismy (arabština, čínština, indiánské a eskymácké jazyky apod.). Uvedené dělení vychází z členění Svobodové (2007).

Pro srovnání uvádíme příklad třídění přejímek podle Genzora (1983), jenž v celosvětovém měřítku popisuje čtyři jazykové oblasti, které v minulosti ovlivnily slovní zásobu okolních jazykových skupin: západní (evropský kontinent), islámská, indická

a východoasijská. Domníváme se, že za pátou oblast, která ovlivnila celosvětovou slovní zásobu, i když ne v takovém měřítku jako předchozí, představuje území Jižní a Střední Ameriky. Druhé z uvedených dělení přejatých slov se podrobněji zabývá rozlišením tzv. exotismů.

V následujících částech práce se zamyslíme nad propojením uvedených způsobů dělení přejímek. Nabízíme přehled evropských i mimoevropských jazyků, které byly zdrojem nových slov. Evropské jazyky rozdělujeme do dvou skupin, na klasické a moderní, mimoevropské jazyky jsou členěny podle jednotlivých geografických oblastí, v nichž má často významné postavení jeden jazyk. Představujeme výrazy, jež jsou spojeny se specifiky jednotlivých kultur, pojmy z oblasti filozofie, vědy, gastronomie, hudby atd., a zaměřujeme se na jejich etymologii. Vzhledem k tomu, že česká etymologická literatura je v mnoha ohledech strohá, pokoušíme se inspirovat i cizojazyčnými tituly a zdroji (zejména německými

a anglickými).

Zdrojem přejímek se často stávaly jazyky, jež můžeme označit pojmem lingua franca. Uvedené spojení se nepřekládá a používá se v latinské podobě. Lingua franca znamená v doslovném překladu „franský jazyk“, tzn. komunikační systém, který sloužil k dorozumívání na území franské říše. Ta se rozkládala v době od 5. do 9. století na území dnešní Francie, Švýcarska, severní Itálie, Belgie, Nizozemí a Německa.

Lingua franca je označení, které lze poprvé použít v souvislosti se sumerštinou

a aramejštinou. Sumerština byla rozšířena na území Mezopotámie ve 3. tisíciletí př. n. l.

a bylo v ní sepsáno množství náboženských, uměleckých, administrativních i odborných textů. Aramejština se používala v oblasti východní Sýrie a můžeme ji označit za semitský jazyk. Aramejština sloužila v 1. tisíciletí př. n. l. jako jazyk mezinárodního obchodu

i diplomacie, zároveň v ní byly vytvořeny části Starého zákona. Oba popisované jazyky zanikly i přes své starověké rozšíření. V dalších obdobích se o lingua franca hovoří v souvislosti s řečtinou, latinou, němčinou, ruštinou, angličtinou atd. Uvedeným jazykům

a jejich postavení mezi ostatními se věnujeme v následujících částech práce.

1 Přejímky z evropských jazyků

V následujících kapitolách se zabýváme přejímkami z evropských jazyků. Jazyky obsažené v uvedené skupině dělíme na klasické a moderní.

5.2.1.1 Klasické jazyky

Na území evropského kontinentu lze zaznamenat velký vliv dvou klasických jazyků, řečtiny a latiny. Západní civilizace čerpá z odkazu antického Řecka[31], je vystavěna

na základech křesťanské kultury[32] a ovlivněna dobou osvícenství[33].

Řečtina a latina ovlivnily evropské jazykové prostředí zejména proto, že představují hlavní jazyky Bible (řec. βιβλíα), svaté knihy křesťanů. Zatímco Starý zákon, společný židům i křesťanům, je psán v hebrejštině a aramejštině, Nový zákon je sepsán v řečtině. Nový zákon byl v průběhu staletí dále překládán do hlavního jazyka církve, latiny. Za nejvýznamnější z latinských přepisů lze považovat Vulgatu, jež se stala oficiálním církevním textem období středověku.

Do dnešní doby si svou důležitost zachovávají slova jako kultura, politika, demokracie, krize, debata, dokument, církev, kostel, olympiáda apod., jež byla do evropských jazyků přejímána právě z latiny a řečtiny. Uvedené jazyky vytvořily jednotnou terminologii křesťanství, ale i moderních vědních oborů jako medicína, fyzika, chemie apod. V následující části práce uvádíme stručnou charakteristiku vývoje řečtiny a latiny.

Řecké achajské kmeny se na jihu Balkánského poloostrova usadily v 17. století př. n. l. Postupně se asimilovaly s původním předindoevropským obyvatelstvem a převzaly od něj jak kulturu, tak slabičné (lineární) písmo, které užívaly v upravené podobě.

Základ pro řeckou abecedu vytvořila fénická soustava 22 souhlásek, jež byla obohacena o znaky pro samohlásky. (Féničtinu lze zařadit do skupiny semitských jazyků, rozšířenou ve starověku v oblasti Středomoří, v tzv. Fénicii. Na základě dnešního geografického rozložení států by oblast odpovídala území Libanonu, západu Sýrie a severu Izraele. Nejbližším příbuzným féničtiny mezi živými jazyky je hebrejština.) Řekové rovněž zavedli zvyk, který přetrvává dodnes, tj. psaní řádků zleva doprava – zatímco v semitských jazycích je tomu i v současnosti naopak.

V rámci historického vývoje se na popisovaném území vytvořilo několik nářečních skupin. Asi ve 4. století př. n. l., v období politické nadřazenosti Atén, se prosadil attický dialekt (tzn. jazyk obyvatel Attiky, oblasti na jihovýchodě dnešního Řecka), jenž vytvořil základ pro společný jazyk. V období starověku byla řečtina rozšířena

na celém Balkánském poloostrově, na jihu Apeninského poloostrova a na Sicílii, v severní Africe či Španělsku, na ostrovech v Egejském a Jónském moři atd. „Po výpravách Alexandra Veľkého gréčtina sa stala jazykom celého Blízkeho východu (Malá Ázia, Sýria, Mezopotámia, Egypt). V tejto oblasti sa neprestala používať ani za rímskej éry.“[34] Ani po rozdělení impéria v roce 395 se ve východní části přes veškeré snahy nepodařilo prosadit latinu a zákony musely být postupně vydávány v řečtině. Je známo, že Řekové byli na svůj jazyk pyšní

a všechny ostatní jazyky označovali za „barbarské“, protože zněly směšně a nesrozumitelně. Na uvedených územích měla řečtina postavení lingua franca a její šíření lze přirovnat k rozmachu angličtiny v současném světě. Hlavním důvodem pro vzestup řečtiny byla kulturní vyspělost Řeků spojená především s oblastí umění a základy různých vědních oborů. Starověká řečtina měla mnoho územních variant a byla považována za velmi složitý jazyk s náročnou gramatikou a obtížnými shluky hlásek. Přes své silné postavení ve starověku postupně řečtina ztrácela na důležitosti a v současnosti patří spíše k minoritním evropským jazykům. Osudným se jí stal vzestup římské říše, který zajistil označení lingua franca dalšímu z jazyků, jenž později ovládnul středověk, latině.

Nejstarší nápisy v řečtině pocházejí z 8. století př. n. l., velké množství řeckých písemných památek bylo na papyrech objeveno v rámci vykopávek v Egyptě na přelomu

19. a 20. století.

Řekové vytvořili v rámci slovní zásoby mnoho abstraktních označení, která dosud přetrvávají v celé evropské kultuře a byla přejímána zejména v období největšího rozšíření starověké řečtiny. Patří k nim akademie, filozofie, gymnázium, logika, pedagogika, psychologie, politika, strategie, gramatika atd.

Grécismy, výrazy přejaté z řečtiny, byly nejčastěji zprostředkovány latinou. Největší množství jich do češtiny proniklo v době humanismu, později ovlivnily odborné názvosloví matematiky či psychologie. Uvádíme další příklady grécismů používaných v češtině: ateista, biologie, dialog, disk, energie, fyzika, gyros, monarchie, varhany.

Charakter evropeismů či internacionalismů mají např. slova psychologie, gymnázium nebo gyros. Uvádíme příklady jejich variant ve vybraných evropských jazycích. Výraz psychologie se ve stejné grafické podobě jako v češtině (avšak s odlišnou výslovností) vyskytuje např. v němčině nebo francouzštině, v dalších jazycích nabývá slovo těchto forem: psychology (angličtina), psicologia (italština, portugalština), psicología (španělština), psykologi (dánština), psykologia (finština), psychológia (slovenština), psychologia (polština), psiholoģija (lotyština), психология (ruština) atd.

Gymnázium je označení pro výběrovou střední školu. Slovo má původ v řeckém gymnasion, které označovalo tělocvičnu či cvičiště, později školu nebo výchovný ústav. Význam slova je možno odvozovat i od řeckého gymnos – nahý. Cvičenci v té době nenosili sportovní oděv, ale byli nazí. V evropských jazycích se pro výběrový typ střední školy používá výraz gymnázium, např. ve slovenštině (gymnázium), němčině (Gymnasium) nebo švédštině (gymnasiet). V mnoha zemích je však uvedený typ střední školy označován spojeními typu sekundární nebo střední škola, popř. lyceum.

Gyros označuje tradiční řeckou kulinářskou specialitu. Jedná se o opékání různých druhů masa, které je ořezáváno ze svisle umístěného rožně. Slovo se do dalších evropských jazyků rozšířilo zejména v podobě gyros / Gyros (angličtina, dánština, holandština, italština, němčina) nebo gírosz (maďarština).

Latina představuje jazyk, který vznikl v oblasti střední Itálie, u dolního toku Tiberu, kde jej užívali obyvatelé Latia. Jedním z místních kmenů byli Římané, kteří postupně dobyli celé území Itálie a po několik následujících století rozšiřovali své impérium, zároveň i latinu jako oficiální jazyk. Neznalost latiny byla zesměšňována např. v Plautově hře Kartágiňan, v níž jeden kartaginský kupec vede rozhovor se dvěma Římany. Zatímco obchodník komunikuje punsky, odpovídají mu Římané latinsky a z jeho neznalosti jazyka si dělají legraci. Předpokládá se, že scény Plautových[35] her lze považovat za obraz reálných situací v dané době. Ve 3. století př. n. l. došlo ke kolonizaci jižní Itálie a Sicílie, v jejímž důsledku byla římská kultura ovlivněna kulturou řeckou (zejména v oblasti poezie).

Latina se stala rovněž jedním z jazyků, které označujeme termínem lingua franca. Příčinu jejího šíření lze spatřovat zejména v ekonomické síle římské říše a zároveň

ve vojenské převaze, díky níž dosáhli Římané nadvlády na mnoha územích. Latina se rozšířila do celé oblasti Evropy a severní Afriky a působila tak na slovní zásobu severoafrických berberských jazyků, baskičtiny, albánštiny, germánských jazyků atd. V oblasti Evropy však latina neměla větší vliv na slovní zásobu řečtiny nebo slovanských jazyků (byly přejímány především výrazy z prostředí administrativy a obchodu). Uvedenou skutečnost lze vysvětlit rozdělením církve v roce 1054 na západní (latina) a východní (řečtina). Pod vlivem východní větvě se od té doby nacházela většina států se slovanským obyvatelstvem (Rusko, Ukrajina, Chorvatsko, Bulharsko atd.). Latina zaujímala úlohu mezinárodního jazyka na většině evropského kontinentu nejen v době trvání římské říše (do 4. stol. n. l.), ale díky rozmachu křesťanství a vzdělanosti po celý středověk a část novověku. V uvedené době představovala rovněž hlavní jazyk diplomacie, vědy nebo literatury.

Status mezinárodní řeči začala latina ztrácet vlivem šířícího se reformačního hnutí či vynálezu knihtisku. Postupně byla vytlačena moderními jazyky (zejména francouzštinou), ale i přesto se znalost latiny společně s řečtinou považovala ještě po staletí za kritérium vzdělanosti. Ze školní výuky začala latina ustupovat až po druhé světové válce.

V celosvětovém měřítku má důležitou funkci latinské písmo, které používá asi

30–40 % populace. Slovní zásoba latiny byla rovněž využita v různých umělých jazycích (např. esperanto, ido, occidental, volapük).

Myšlenka mezinárodně srozumitelného jazyka je stará, v 17. století prý F. Bacon navrhnul psaný systém podobný čínským znakům a v 19. století se J.-F. Sudre zabýval mezinárodním jazykem založeným na notách. Kromě Bacona a Sudra se na uvedenou problematiku zaměřili i J. A. Komenský, R. Descartes nebo G. W. Leibniz. Nejrozšířenější umělý jazyk, jehož slovní zásoba vychází z latiny, je esperanto. Jazyk byl vytvořen v 19. století polským lékařem Zamenhofem a z typologického hlediska ho lze charakterizovat jako aglutinační. O esperanto se opírá množství organizací a esperantisté pořádají každoročně své kongresy. V esperantu vychází původní literatura, noviny, časopisy i překlady. Úpravou esperanta vzniklo ido, ale většina esperantistů ho nepřijala. Ve vědeckých kruzích se rozšířila interlingua, modernizovaná latina obohacená o prvky z přirozených jazyků (románské jazyky, anglické vědecké termíny). Interlingua byla vytvořena ve 20. století americkým sdružením International Auxiliary Language Association.

V současnosti je latina často označována za mrtvý jazyk. Italský básník Dante Alighieri však za svého života dospěl k závěru, že latina představuje starší formu románských jazyků (srov. Ostler, N., 2007, s. 348). Moderní formy latiny přetrvávají především v románských jazycích, nejvíc se jí podobá italština.

Výrazy přejaté z latiny označujeme jako latinismy a k jejich přejímání docházelo buď přímo, nebo prostřednictvím jiných jazyků. Českou slovní zásobu latinismy ovlivňují už

od období pračeštiny a do českého jazyka pronikají dodnes. Fonetická podoba latinských přejímek je často ovlivněna jazyky, které je češtině zprostředkovaly, např. francouzštinou, němčinou nebo angličtinou. Latinismy mají charakter evropeismů, popř. internacionalismů, protože ovlivnily slovní zásobu evropských, ale i mimoevropských jazyků. Latinské výrazy byly přejímány v mnoha oblastech kulturního života, velkou část tvoří církevní lexikum, lékařské či farmaceutické termíny aj. Přejímání latinských označení není pouze záležitostí historickou, v současnosti patří k nejfrekventovanějším následující slova: civilizace, delirium, existence, génius, individuum, relaxace, republika, seminář, senát, škola, univerzita atd.

Za mezinárodně rozšířená lze považovat např. slova škola, univerzita či cereálie. Popsané výrazy nalezneme v mnoha evropských jazycích, uvádíme proto několik příkladů jejich variant. Škola: Schule (němčina), school (angličtina), école (francouzština), şcoală (rumunština), escuela (španělština), skole (dánština), skola (švédština), iskola (maďarština), szkoła (polština), школа (ruština) atd. Výraz škola se uplatňuje v mnoha frazeologických spojeních, např. projít školou života (získat životní zkušenosti), je tu křiku jako v židovské škole (je tu velký hluk, křičí se tu), mít dobrou školu (mít dobrého učitele; být dobře vzdělán absolvováním kvalitní školy), jít za školu (neúčastnit se výuky), zůstat po škole (zůstat za trest ve škole po vyučování), mít tvrdou školu (mít zlé, ale posilující zkušenosti, mít už něco

za sebou), být ze staré školy (být konzervativní, mít zastaralé názory). Poslední z uvedených spojení má obdobu v dalších evropských jazycích, např. be of the old school (angličtina), noch aus der alten Schule sein (němčina), ȇtre de la vieille école (francouzština), быть человеком старой школы (ruština) atd.

Univerzita představuje slovo, které se v podobných grafických formách objevuje snad ve všech evropských jazycích: Universität (němčina), university (angličtina, norština), université (francouzština), universiteit (holandština), universidad (španělština), universidade (portugalština), universitetas (litevština), uniwersytet (polština), университет (bulharština, ruština) atd.

Cereálie původně označovaly starořímskou slavnost, která byla pořádána v dubnu

na počest bohyně plodnosti a úrody Cerery. Ceres byla dcerou Saturna a bohyně Rheie, jejím bratrem byl Jupiter. Ceres se kromě úrody a plodnosti starala i o vzdělanost nebo právní řád

a stala se patronkou Sicílie. Asi v 5. století př. n. l. byla ztotožněna s řeckou bohyní Démétér. Součástí slavností zasvěcených bohyni úrody byl i obilný trh, jenž se konal před Cereřiným chrámem v Římě. Lidé se v den trhu oblékali do bílého oděvu a chudina mohla být pohoštěna na státní útraty. V průběhu slavností byl pořádán hon na lišky, jimž byly na ohony přivazovány hořící pochodně.

Dalším významem slova cereálie jsou obilniny či obilné vločky (z lat. cereālia – obilná zrna). Uvedený význam se do češtiny dostal prostřednictvím anglické varianty cereals. V evropských jazycích má označení cereálie následující podoby: cereals (angličtina), Zerealien (němčina), céréales (francouzština), cereales (španělština), cereali (italština), cereais (portugalština) atd.

5.2.1.2 Moderní jazyky

Pojmem moderní jazyky označujeme v následující kapitole všechny národní jazyky, které se používají na území Evropy. Zaměřujeme se zejména na ty jazyky, jenž byly nebo jsou zdrojem přejímek.

Velkou jazykovou skupinu náležící k indoevropské jazykové rodině představují románské jazyky, které byly významně ovlivněny latinou. Románské jazyky je možno dále dělit na západorománské (francouzština, portugalština, rétorománština, španělština), východorománské (italština, rumunština) a jihorománské (sardština). Jako zvláštní kategorie bývá vyčleňována dalmatština, vymřelý jazyk z oblasti Chorvatska. Romanismy pronikaly

do češtiny zejména z francouzštiny, nejvíce na přelomu 19. a 20. století. Dalším zdrojem románských výrazů byla španělština, italština a portugalština.

Románské jazyky odvozují svůj původ od nářeční latiny používané v římské říši, přitom latině se v současnosti nejvíce podobá italština, ostatní románské jazyky podlehly okolním vlivům. Příbuznost románských jazyků lze prokázat tím, že se tvary jednotlivých slov podobají. Slovo slunce nabývá následujících podob: soleil (francouzština), sole (italština), sol (portugalština, španělština); výraz dcera se vyskytuje v těchto variantách: fille (francouzština), figlia (italština), hija (španělština), filha (portugalština); slovo sůl má následující varianty: sel (francouzština), sale (italština), sal (portugalština, španělština). Obdobným způsobem by bylo možno prokázat souvislost s dalšími jazyky, které patří k indoevropské jazykové rodině (např. slunce: něm. Sonne, angl. sun; sůl: něm. Salz, angl. salt apod.).

Francouzština je na základě počtu mluvčích třetí nejrozšířenější románský jazyk

po španělštině a portugalštině. V 17. a 18. století nahradila latinu a stala se jazykem společenského života, vědy a diplomacie. Po druhé světové válce byla v pozici prvního světového jazyka nahrazena angličtinou. Spisovná francouzština vznikala mezi 11. a 13. století ze západofrancouzských dialektů (zejména z pařížského). Francouzština má důležité postavení i v současné sobě, a to jak jazyk evropský, tak světový (viz 4 Světové jazyky). Francouzština představuje jeden z jednacích jazyků Organizace spojených národů, zejména však plní společně s angličtinou hlavní komunikační úlohu v institucích Evropské unie. Důvodem je i skutečnost, že většina z nich má trvalé sídlo ve frankofonních městech (např. Brusel, Štrasburk). Francouzština je i hlavním úředním jazykem judikativního evropského orgánu, Evropského soudního dvora.

Prostřednictvím francouzštiny pronikala do dalších jazyků slova z latiny, řečtiny, italštiny, angličtiny, arabštiny a dalších.[36] Přejímky z francouzštiny existují v češtině nejčastěji v původní grafické podobě, často se nepřizpůsobují ani morfologicky a zůstávají nesklonné: au-pair, blond, faux-pas, foyer. V české slovní zásobě se vyskytují i francouzské přejímky, které se novému jazykovému systému alespoň částečně přizpůsobily: aféra, garáž, garsoniéra, kankán, režisér, šanson. Francouzské výrazy se užívají v oblasti umění, módy

a kosmetiky či gastronomie: baret, croissant, garderoba, impresionismus, parfém, toaleta, želé.

Mnoho slov pocházejících z francouzštiny lze považovat za internacionalismy, např. garáž, parfém, toaleta či kankán. Označení garáž vychází z francouzských výrazů garage (odstavení, vybočení) a garer (dát na bezpečné místo), to ze stfr. varer (chránit) původu germánského. V evropských jazycích se slovo vyskytuje v následujících podobách: garage / Garage (angličtina, francouzština, holandština, italština, němčina), garaje (španělština), garagem (portugalština), garász (maďarština), garaaž (estonština), гараж (ruština) atd.

Parfém neboli voňavka je výraz, jehož původ je odvozován z francouzského parfum, to od parfumer (napouštět voňavkou), z lat. perfūmāre (nakuřovat vonným dýmem). Uvádíme příklady variant slova v evropských jazycích: perfume (angličtina, španělština), parfum (francouzština), parfume (dánština), Parfüm (němčina), profumo (italština), parfyme (norština).

Slovo toaleta má podle slovníku cizích slov několik významů: slavnostní, zpravidla večerní úbor pro ženy do společnosti; úprava zevnějšku (česání, oblékání); toaletní stolek; místnost k úpravě zevnějšku, zpravidla spojená s klozetem. Původ slova je odvozován od fr. toilette, to původně zdrobnělina od stfr. toile (plátno, tkanina) z lat. tēla (tkanina) od texere (tkát). Již ve fr. ve spojení cabinet de toilette (místnost pro oblékání a úpravu šatů), eufemisticky „záchod“. Výraz toaleta se v evropských jazycích vyskytuje v následujících podobách: toilet (angličtina, dánština) toilette / toilettes (francouzština), Toilette (němčina), tualett (estonština), toalett (norština), туалет (ruština), toaletă (rumunština) aj.

Kankán je označení pro tanec, který se ve Francii dostal do módy kolem roku 1830

a od poloviny 19. století se šířil do dalších zemí. Francouzský výraz cancan se objevuje

v dětské řeči a zvukomalebně označuje kachnu (canard), zároveň existuje slovo cancan

ve významu hluk (často používaný pro zvuky, které vydávají kachny nebo papoušci). Od roku 1829 je výraz cancan používán i k označení tance (v uvedené době považován za vulgární), jehož pohyby prý připomínají kachní „kolébání”. Důvodem pojmenování může být i hlasitý projev tanečnic.[37] V evropských jazycích se slovo vyskytuje především v grafické podobě cancan / Cancan (angličtina, francouzština, holandština, němčina), cancán (španělština), cancã (portugalština), kankán (čeština, slovenština), kankan (polština), kánkán (maďarština), канкан (ruština) apod.

Italština je jazyk, jehož nejstarší písemné památky jsou datovány do 10. století. Italština obohatila slovní zásobu mnoha jazyků o hudební názvosloví a terminologii: allegro, árie, dolce, intermezzo, opera nebo výrazy typu banka, capuccino / kapučíno, karneval, maškara[38], milion, paparazzo, tombola. Italské přejímky často existují v původní psané podobě (pizza, mozarella, vivace) .

Označení karneval se v polovině 17. století používalo pro označení římských

a benátských slavností masek, od konce 17. století popisovalo podobné oslavy na území Německa, zejména v Porýní, které byly pořádány několik dní před začátkem půstu. Karneval je složenina ze slov carne a vale, jenž dohromady znamenají „maso, sbohem“. Obdobný význam jako karneval má v češtině masopust. Ve slovanských jazycích označoval původně večer před začátkem postní doby, může popisovat i den, kdy se maso pouští. Masopust lze považovat za kalk z románských jazyků, podobně jako karneval. V nářeční češtině se uplatňují synonymní výrazy fašank / fašang, jejichž původ je odvozován

od střhn. vaschanc složeného z vast – půst a schanc – výčep (výčep nápojů před začátkem postu) nebo -ganc, -gang od gangen – jít. Rovněž v němčině se vedle slova Karneval uplatňuje synonymum Fasching, které se původně používalo jen na území Rakouska

a Bavorska. Výraz karneval se v evropských jazycích vyskytuje v následujících podobách: carnival (angličtina), carnaval (francouzština, portugalština, španělština), Karneval (němčina), karnevaali (finština), karnawał (polština), карнавал (ruština) atd.

Italský původ je přisuzován i slovu šarlatán. Podle Slovníku spisovné češtiny se jedná o hanlivé označení člověka, který chvástavě předstírá nějaké znalosti a schopnosti (v oblasti lékařství, ale i jinde). V současnosti se objevuje i ve spojení s politikou (politický šarlatán). Výraz šarlatán by mohl být odvozován od podobně znějícího slova šarlat, které označuje jednak jasně červenou, nachovou barvu, ale i drahou látku a z ní ušitý oděv. Šarlat má původ v persko – arabských slovech saqirlāt, siqillāṭ (drahá látka). Ta se na evropský kontinent rozšířila prostřednictvím řečtiny, latiny a románských jazyků (např. starofrancouzské slovo escarlate se používalo ve významu červená barva). Původně persko–arabské označení prý vedlo ke vzniku slova šarlatán. Uvádí se historka o německém lékaři Franzi Mesmerovi, který na přelomu 18. a 19. století překvapoval svými nepochopitelnými schopnostmi hypnózy či sugesce, a jeho vystupování proto bylo hodnoceno jako podezřelé. Vzhledem k tomu, že nosil šarlatový oděv, začali lidé podobné šejdíře a podvodníky označovat výrazem šarlatán. Popsaný příběh se ovšem nezakládá na pravdě. Slovo šarlatán je nutno spojovat s obyvateli italského města Cerreta, kteří prosluli jako prohnaní obchodníci a trhovci. V italštině se označují výrazem Cerretano, s nímž souvisí sloveso ciarlare (tlachat, žvanit) a právě od něj bylo odvozeno slovo ciarlatano (šarlatán). Své podoby má označení v mnoha evropských jazycích: Scharlatan (němčina), charlatan (angličtina, francouzština), charlatão (portugalština), шарлатан (ruština) atd.

Španělština patří k nejrozšířenějším jazykům světa, představuje jeden z jazyků Organizace spojených národů či Evropské unie a je úředním jazykem nejen ve Španělsku, ale i v mnoha zemích Střední a Jižní Ameriky (Argentina, Ekvádor, Kuba, Mexiko), v USA, v některých afrických státech atd. Vzhledem k tomu, že Španělé žili několik staletí pod silným vlivem Maurů, lze španělštinu označit za románský jazyk s největším počtem arabských přejímek (např. harém, islám, marcipán, pyžamo). V době kolonizace zprostředkovala španělština množství slov původem z amerického kontinentu, zejména se jednalo o přejímky z různých indiánských jazyků (např. avokádo, batáty, juka, tabák). Španělština přinesla do češtiny např. slova armáda, kanár, kanibal, kokos, rodeo, tango, tukan.

Kanár označuje ptáka, jenž byl prý vyšlechtěn z jednoho druhu zvonohlídka a kterého Španělé do Evropy dováželi z Kanárských ostrovů, slovo kanár je odvozeno ze šp. canario. Název ostrovů má původ v lat. canis (pes) podle zvláštního druhu psů, se kterými se zde první výpravy setkaly. Kanárské neboli Psí ostrovy daly jméno i malému žlutému pěvci. Slovo kanár se objevuje i ve sportovní frazeologii, spojení dostat kanára znamená v tenisu neuhrát žádný bod. V hudební oblasti se používá výraz kanářit ve smyslu hrát s chybami, falešně. České frazeologické slovníky uvádí i přirovnání být (žlutý) jako kanárek, tzn. mít nápadnou jasně žlutou barvu, které má své podoby i v cizích jazycích, např. be yellow as a canary (angličtina), gelb wie ein (Kanarien)vogel sein / kanariengelb sein (němčina), ȇtre jaune comme un canari (francouzština) atd. V češtině se používá rovněž přirovnání zpívat jako kanárek, tzn. mít příjemný hlas, spíše sopránového typu, zároveň zpívat s lehkostí a radostně. Uvedené přirovnání se uplatňuje i v dalších jazycích, např. sing like a canary(-bird) (angličtina), wie ein (Kanarien)vogel singen (němčina), chanter comme un rossignol (francouzština), петь как соловей (ruština) atd.

Kanár se v evropských jazycích vyskytuje např. v těchto podobách: canary-bird (angličtina), canario (španělština), Kanarienvogel (němčina), canary-fugl (norština), kanári-madár (maďarština), kanárik (slovenština), канарейка (ruština).

Slovo kanibal se objevuje v německých textech od 16. století v podobě Kannibale a je odvozeno od španělského caníbal (lidojed, lidožrout). Obyvatelé Karibských ostrovů se nazývali výrazy caribe, cariba, caniba, které lze přeložit jako silný, šikovný či chytrý. Kryštof Kolumbus slovo přebral a používal ho pro označení domorodých indiánských kmenů („lidožroutů“) v uvedené oblasti. Uvádíme příklady grafických podob slova kanibal v evropských jazycích: cannibal (angličtina), cannibale (francouzština), caníbal (španělština), Kannibale (němčina), kannibal (dánština), kannibaali (finština).

Portugalština je západorománský jazyk, který se ve světě začal šířit v době koloniálních výprav (15.–16. století). Portugalštinu užívají jako úřední jazyk obyvatelé Portugalska, Brazílie, Mosambiku, Angoly a dalších států.

Prostřednictvím portugalštiny se do evropských jazyků dostalo množství slov, např. ananas, banán, jaguár, kešu / kešú, mango, marakuja, tukan.

Slovo banán začalo do evropských jazyků pronikat z portugalštiny od druhé poloviny 16. století. Původ označení není prokazatelný, předpokládá se však, že banán je výraz pocházející z některého domorodého jazyka v oblasti Guinei či Konga (snad jazyk bantu), připouští se ale i souvislost s Karibikem. České etymologické slovníky upozorňují

na podobnost s arabským banān (prst) a banāna (prsty). Často se setkáváme se spojením banánová republika, jež bylo poprvé použito americkým spisovatelem O. Henrym na počátku 20. století. Původně se jednalo o označení středoamerických států, které vynikaly produkcí

a exportem banánů (Honduras, Nikaragua, Panama) a v nichž měly exportní firmy větší moc než vlády jednotlivých zemí. V současnosti chápeme spojení jako pejorativní, charakterizuje zpravidla malý stát s korupční vládou a tendencí k převratům a revolucím. Jako banánové republiky bývají často označovány země „třetího“ světa. Uvádíme příklady toho, v jakých podobách se slovo banán vyskytuje v evropských jazycích: banana (angličtina, italština), banane / Banane (francouzština, němčina), banan (norština, polština, švédština), banano (španělština), banaani (finština), банан (ruština).

Na území evropského kontinentu jsou ve velké míře zastoupeny germánské jazyky, které je dále možno rozdělit na severní (dánština, norština, švédština, islandština, faerština), západní (angličtina, frízština, němčina, nizozemština) a východní (gótština – zanikla kolem

r. 700). Předpokládá se, že germánské jazyky se vyvíjely ze společného pragermánského jazyka. Důkazem toho je podobnost v jejich slovní zásobě, např. sníh se objevuje v následujících podobách: snow (angličtina), Schnee (němčina), sneeuw (holandština), sne (dánština), snø (norština), snö (švédština); ryba se vyskytuje v těchto formách: fish (angličtina), Fisch (němčina), vis (holandština), fisk (dánština, norština, švédština); mléko nabývá následujících podob: milk (angličtina), Milch (němčina), melk (holandština, norština), mælk (dánština), mjölk (švédština) atd.

Ze severogermánských jazyků pronikla do češtiny například slova slalom[39] nebo ski (dříve označení pro lyže). Oba výrazy se v češtině vyskytují v mnoha spojeních z oblasti sportu (vodní slalom, freestyle slalom, obří slalom, super obří slalom, skialpinismus, skiatlon).

Velký vliv na slovní zásobu češtiny měly přejímky z německého jazyka, germanismy. Němčinou hovoří asi 100 milionů lidí, z toho 12 milionů ji ovládá jako druhý jazyk. Současná spisovná němčina vznikla na základě hornoněmeckého nářečí (tzn. oblast jižního Německa a Rakouska), do něhož bylo začleněno množství slov z jiných dialektů.

Na němčinu měla velký vliv zejména latina a francouzština, dále italština, španělština, angličtina, ruština a východní jazyky. Zvláštní varianty německého jazyka představují rakouská a švýcarská němčina, z německého dialektu vychází i lucemburština. Němčinu je možno označit pojmem lingua franca několikrát v historii. Jako komunikační prostředek sloužila v období od 9. do 16. století na území Svaté říše římské, která se rozkládala na velké části evropského kontinentu. Němčina sloužila jako univerzální dorozumívací systém

i v zemích rakouské monarchie až do roku 1918.

Prostřednictvím němčiny se do dalších jazyků dostalo mnoho slov, např. cukr, kufr, celer. „Germanismy jsou nejpočetnější skupinou reprezentující přejímky od pračeštiny

po r. 1945, pozdější přejímky jsou skutečně ojedinělé (např. bundesliga nebo neologismus imbiss).“[40] Výrazy z němčiny lze najít ve spisovné i nespisovné vrstvě češtiny. Jedná se např. o slova: cihla, děkovat, furt, kapírovat, kvicht, mašinfíra, muset, šlofík, štamgast, štrykovat, šuplík, švagr. Punčocha je slovo vycházející ze středohornoněmeckého buntschuoch (dnes Bundschuh), které označovalo druh selské šněrovací boty, jež se připevňovala řemínky k noze (od střhn. binden vázat a schuoch bota). V češtině bylo pojmenování přeneseno na hrubou pletenou punčochu, která se k noze rovněž připevňovala tkanicemi.[41]

Vztah mezi češtinou a němčinou se odráží i v oblasti frazeologie. V němčině jsou například používána spojení Das ist mir ein böhmisches Dorf nebo Das sind böhmische Dörfer für mich, která lze přeložit slovy To je pro mě česká vesnice / To jsou pro mě české vesnice a v němčině se uplatňuje při popisu něčeho nepochopitelného, neznámého či nejasného. Christian Morgenstern uvedeným frazeologismem pojmenoval svou báseň Das Böhmische Dorf (Palmström reist, mit einem Herrn v. Korf // in ein sogenanntes Böhmisches Dorf // Unverständlich bleibt ihm alles dort // von dem ersten bis zum letzten Wort...)[42]. Úsloví se v němčině objevuje od 17. století a lze ho vysvětlit dvěma způsoby. První výklad předpokládá, že názvy českých vesnic zněly Němcům nesrozumitelně a složitě. Další vysvětlení je spojeno s obdobím třicetileté války, v jejímž průběhu bylo zničeno nebo dokonce zmizelo ze světa množství vesnic (odtud význam neznámý, neexistující). V češtině odpovídá uvedenému frazeologismu spojení to je pro mě španělská vesnice (tzn. něco neznámého). Zajímavé je, že i Němci používají výraz das kommt mir spanisch vor (to je španělské). Jeho vznik je spojován s dobou vlády původně španělského krále Karla V., který v Německu zaváděl zvyklosti španělského dvora a nebyl proto příliš oblíbený. Němci tedy začali označovat všechno cizí a protivné jako španělské. Obdobné idiomy se vyskytují

i v dalších jazycích – např. dat is Chinees voor mij (to je pro mě čínské) – holandština, that's Greek to me (to je pro mě řecké) – angličtina, c'est du chinois (to je pro mě čínské) – francouzština, questo per me è arabo (to je pro mě arabské) – italština. Význam něčeho neznámého či nesrozumitelného je často spojen s jazykem některého vzdáleného národa.

V germánských mýtech a pohádkách vystupuje často postava, jejíž označení zní v češtině elf. V němčině se používá v podobě Elf / Elfe, avšak o původu slova se vedou spory. Německé etymologické slovníky upozorňují na souvislost s výrazem Alb (strašidlo podobné skřítkovi, jež by si lidé měli naklonit, aby je nesoužilo). Podoba Alb vychází

ze staroněmeckých tvarů alp či alf, staroanglických forem œlf, elf , ale i z dalších tvarů, např. ruské podoby лебедь (labuť) a latinské varianty albus (bílý), které vycházejí zřejmě z indoevropského albh (bílý). Význam slova Alb byl tedy původně chápán jako bílá zamlžená postava / postava v mlze. Nabízí se i spojitost se staroindickým výrazem ṛbuḥ (šikovný, zručný, kovář, umělec), protože trpaslíci a elfové byli považováni za zručné kováře. Křesťanská církev interpretuje elfy jako démony, již jsou ve svazku s ďáblem. Několik zmínek ve staré němčině označuje slovem alb strašidelnou zákeřnou bytost, noční můru, která je později chápána jako duch způsobující dechové potíže osobám, jež spí. V 18. století je však do němčiny přejat anglický tvar elf v podobách Elf, Elfe, Elfen. Elfové byli v době romantismu zidealizováni, tentokrát však označovali dobré bytosti. Slovo elf se v němčině poprvé objevilo v překladu Miltonova Ztraceného ráje a Shakespearova Snu noci svatojánské. V současných německých slovech Alptraum / Albtraum (noční můra) přetrvává jako v jediných negativní význam spojený s formou alb. Pohádková bytost má své podoby v mnoha evropských jazycích, např. elf (angličtina, francouzština, norština, polština, švédština), Elf / Elfe (němčina), elfo (italština), эльф (ruština).

V současné době nelze pochybovat o celosvětovém vlivu dalšího z germánských jazyků, angličtiny. Protože je považována za novodobý lingua franca, věnujeme jí samostatnou kapitolu (viz 6 Angličtina jako mezinárodní jazyk) .

V Evropě jsou hojně zastoupeny jazyky slovanské. Stejně jako germánské či románské jazyky je možno dělit i slovanské jazyky, a to na západní (čeština, slovenština, polština, kašubština, lužická srbština, polabština – vymřelý jazyk), východní (běloruština, ruština, ukrajinština) a jižní (chorvatština, slovinština, srbština, makedonština, bulharština). Příbuznost slovanských jazyků lze prokázat obdobným způsobem jako u jazyků románských

a germánských. Jejich slovní zásoba vykazuje podobné rysy. Slovo vítr se vyskytuje v následujících podobách: wiatr (polština), ветер (ruština), ветар (srbština); výraz chléb má tyto varianty: chleb (polština), хлеб (ruština, srbština); slovo otec se používá v těchto formách: ojciec (polština), отец (ruština), отац (srbština). Slovní zásoba slovanských jazyků vytvořila základ pro umělý jazyk s názvem slovio, jehož autorem je slovenský lingvista Marek Hučko. V následujícím oddílu se zaměřujeme pouze na vybrané slovanské jazyky.

Ruština představuje nejpoužívanější slovanský jazyk, je jedním z oficiálních jazyků Organizace spojených národů. Pojmem lingua franca můžeme ruštinu označit už v době

18. a 19. století, v níž se stala jazykem státní správy na území sahajícím od Baltského

a Severního moře až k moři Černému, na východě k čínským hranicím a Tichému oceánu.

Ve 20. století se ruština stala hlavním dorozumívacím jazykem v zemích tzv. východního bloku, v mnoha z nich se vyučovala ve školách. V současnosti má postavení úředního jazyka v Rusku a zároveň v mnoha státech bývalého Sovětského svazu (např. Kazachstán, Kyrgyzstán).

Přejímky z ruštiny, rusismy, nejsou v češtině příliš časté. Objevují se zejména v básnické mluvě českých obrozenců nebo v odborné terminologii. Do češtiny pronikala ruská slova i v průběhu 20. století. Uvádíme několik příkladů ruských přejímek: chrabrý, lyže, perestrojka, pestík, samizdat, sovchoz, vzduch[43], vesmír.

Perestrojka (rus. перестро́йка) je výraz, který vstoupil ve známost v souvislosti s ekonomickými reformními kroky, jež byly zahájeny v roce 1985 v Sovětském svazu. Slovo bylo v graficky upravených podobách rozšířeno do dalších evropských jazyků. Uvádíme několik příkladů variant označení: perestroika / Perestroika (angličtina, italština, němčina, španělština), perestroïka (francouzština), perestroikos (litevština), perestroikas (lotyština), peresztrojka (maďarština), pierestrojki (polština).

Doba národního obrození přinesla do češtiny přejímky z polštiny, polonismy, např. báje, okres, půvab, sleď, svišť, věda, závoj. Mazurka označuje druh tance, slovo vzniklo

z polského mazurek, to znamená mazurský tanec pojmenovaný podle kmene v severovýchodním Polsku. Označení mazurka bylo přejato do dalších evropských jazyků, např.: mazurka / Mazurka (angličtina, francouzština, němčina), mazurca (italština, španělština), masurkkaa (finština), masurka (norština), мазурка (ruština).

Slovakismy, přejímky ze slovenštiny, mají v české slovní zásobě malé zastoupení

a pochází buď z období národního obrození nebo z doby existence společného státu Čechů

a Slováků. Příklady: lyžovačka, namyšlený, výdobytek, zbojník.

Čeština byla ovlivněna i výrazy z dalších slovanských jazyků, např. jihoslovenismy, které vzešly převážně ze srbochorvatštiny. Jedná se o slova brynza, junák, lastura[44], snacha, žatva aj.

Brynza představuje výraz, který sice vznikl na území Balkánského poloostrova, v prostředí slovanských jazyků, avšak původ slova je nutno hledat v rumunštině (brînzâ), to znamená v jazyce románském. Brynza je starý karpatský pastýřský výraz, který označuje ovčí sýr. Slovo brynza se šířilo nejprve ve slovanských jazycích a z nich bylo přejímáno do dalších evropských jazyků. Uvádíme příklady slova v evropských jazycích: bryndza (angličtina, chorvatština, italština, polština, slovenština, španělština), брынза (ruština), Brimsen (němčina), brindza (maďarština).

Na území evropského kontinentu se hovoří i jazyky, které náleží k uralské jazykové rodině, ale lze je označit zároveň za ugrofinské jazyky (estonština, finština, laponština, maďarština).

Soužití Čechů a Maďarů v habsburské monarchii ovlivnilo i českou slovní zásobu, v češtině je tedy možno najít několik ugrismů. Maďarština se dostala do středoevropského prostoru s ugrofinskými kočovnými kmeny v průběhu 9. století a je charakteristická například složitým systémem skloňování. Maďarské výrazy vstoupily do češtiny prostřednictvím němčiny nebo slovenštiny. Uvádíme příklady ugrismů: čabraka, čižma, gazda, guláš, kočí, palačinka, paprika, tokaj.

Guláš označuje pokrm z masa (původně hovězího) s ostře kořeněnou omáčkou. Slovo pronikalo do dalších jazyků prostřednictvím rakouské němčiny, od poloviny 19. století se objevuje například na území Německa. Guláš má původ v maďarských slovech gul(y)as (hús), která lze přeložit jako (maso) pasáků hovězího dobytka, z gulya, gula hovězí dobytek. V evropských jazycích se guláš vyskytuje v následujících podobách: goulash (angličtina, švédština), Gulasch (němčina), goulache (francouzština), gullasch (dánština), guljašš (estonština), gulasz (polština), гуляш (ruština) atd. Uvedené slovo je součástí frazeologických spojení udělat z něčeho guláš / mít v něčem / z něčeho guláš, tzn. vnést do něčeho chaos, nepořádek. Dané frazeologismy mají svou obdobu např. v angličtině make a right mess of something, v němčině etwas wie Kraut und Rüben durcheinanderbringen nebo

ve francouzštině réduire quelque chose en bouillie atd.

3 Přejímky z mimoevropských jazyků

V následujících podkapitolách se zabýváme přejímkami z mimoevropských jazyků. Ty se vztahují k východoasijské jazykové oblasti, k jazykům islámu, indické a americké jazykové oblasti.

1 Východoasijské jazyky

Východoasijská kulturní oblast je charakteristická dominantním postavením čínštiny, jež v několika vlnách ovlivnila slovní zásobu korejštiny, vietnamštiny a japonštiny. Výrazy uvedených jazyků mají svůj původ z velké části právě v čínštině. Japonci v 5. století převzali čínské písmo. První významné období přejímaní slov do japonštiny spadá do šestého století

a je spojeno s přijetím buddhismu z Číny. Výslovnost přejatých sinoismů závisí

na tom, ve kterém období se do japonštiny dostaly. Do vietnamštiny byla jejich výslovnost přejata z jihočínských dialektů.

Zatímco v dřívějších dobách mělo v oblasti výsadní postavení čínské písmo, bylo v Koreji od 15. století zavedeno rovněž vlastní korejské písmo a ve Vietnamu došlo k převzetí latinky.

Pro 20. století je charakteristické masové přejímání slov ze západní oblasti

do japonštiny a korejštiny. Pro čínštinu a vietnamštinu uvedená skutečnost neplatí. Čínština bývá označována za jeden z mála moderních jazyků, který se brání přejímání internacionalismů. Uvedený způsob tvorby slovní zásoby bývá nahrazován kalkováním. Příčinu lze naleznout ve fonetické složce řeči, protože internacionalismy by mohly působit velké obtíže při výslovnosti. Neméně problematické je přizpůsobení grafické podoby slov čínskému písmu.

Z východoasijské oblasti bylo do světových jazyků přejato množství slov, např. čaj, ginko, judo, karate[45], kečup, saké, sakura, tajfun či gejša[46].

V následujících odstavcích se budeme zabývat etymologií slova čaj, které se v evropských jazycích rozšířilo ve dvou základních podobách (viz dále). Vznik lahodného nápoje popisuje několik legend, které mají svůj původ většinou v Číně nebo Indii

a pravděpodobně se nezakládají na pravdě.

„Une légende raconte qu’il y a près de 3000 ans, Shen Nong, le père de la médecine traditionnelle, s’endormit sous un arbre alors qu’il répertoriait dans la nature les plantes bénéfiques pour l’organisme. À son réveil, ce « divin moissonneur » fit bouillir de l’eau, afin de la purifier, et de se désaltérer. Quelques feuilles tombèrent de l’arbre dans sa marmite et donnèrent à l’eau une teinte légère. Il gouta ce breuvage, le jugea à son goût, et s’aperçut qu’il était bon pour l’organisme. Le thé était né.“[47] Shen Nong bývá nazýván i Šang-nungem[48] a z mnoha verzí uvedené legendy je patrné, že se jednalo o čínského císaře, filozofa a spisovatele, kterému přezdívali „Božský vladař“. O čajové rostlině se prý poprvé zmínil

ve své knize Pen Cchao (Lékařská kniha), jejíž originální verze se sice nezachovala, ale existuje přepis z období vlády dynastie Chan, je tedy asi o 3000 let mladší.

Stvoření čajové rostlinky je podle jedné indické legendy připisováno zakladateli zen buddhismu svatému Darumovi, synovi krále Košuvy. Roku 519 se vypravil do Číny, kde chtěl jít lidem příkladem a přivést je ke štěstí ducha. Toho chtěl dosáhnout půstem a modlitbami. Po dlouhodobém bdění ho však spánek přemohl. Když procitnul, litoval svého činu natolik, že obvinil svá víčka z přečinu, odříznul je, aby se nic podobného nemohlo opakovat, a zahodil je na zem. V místech, na něž víčka dopadla, vyrostl keř. Darum ochutnal list ze stromku

a přestalo se mu chtít spát. Tak vzniknul čaj podle indické legendy.

O pravosti legend se vedou spory, ale s jistotou lze uvést, že čaj pochází z Číny. První věrohodný záznam o čaji byl vytvořen v období před naším letopočtem básníkem Wang Pchao a je zaznamenán ve smlouvě mezi císařem Čchu-sanem s jeho otroky. V 6. století se stal čaj nápojem aristokracie, o čtyři staletí později proniknul mezi širší vrstvy obyvatelstva. Důvod je spatřován ve špatných hygienických podmínkách, kvůli nimž nebylo v dané oblasti vhodné pít nepřevařenou vodu. V průběhu historie vzniklo množství druhů čajů, např. šlehaný čaj (v současnosti rozšířený zejména v Japonsku), a k samotnému pití čaje je v určitých situacích přistupováno jako k obřadu.

Pěstování a pití čaje je rozšířeno především v zemích jihovýchodní Asie (Cejlon, Indie, Japonsko, Korea, Tibet ad.). V Japonsku rostl čaj původně planě, později se rozšířil

a v 15. století byl v zemi přejat čínský čajový obřad. „Japonské rodiny měly zvláštní čajové pokoje nebo domky s velmi malými vchody, aby se každý, kdo chtěl ochutnat, musel před vstupem sehnout a vyjádřit tak pokoru tomuto nápoji.“[49] Tradice čajových obřadů je udržována do dnešní doby.

V 16. století začalo pití čaje pronikat v souvislosti s koloniálními výpravami

i do Evropy. Nejprve si pochutina získala oblibu v Portugalsku či Holandsku, později v Anglii. Angličané měli čajové lístky chybně připravovat jako zeleninu, po vylití horké vody konzumovali pouze lístky. Někteří Evropané považovali pití čaje za neatraktivní, zejména

u mužů. Odhaleno bylo i mnoho pozitivních jevů spojených s pitím horkého nápoje, např. v Rusku prý vedlo k nižší konzumaci alkoholu.

Výraz čaj představuje čínské slovo, které proniklo do celého světa. Varianty slova, jež se používají, vychází buď z jihočínského výrazu tē nebo ze spisovné podoby chá. „Die um die Mitte des 17. Jhs. wohl unter nl. Vermittlung (nl. thee, dt. Thee bis ins 20. Jh.) aufgekommene Bezeichnung für die getrockneten jungen Blätter und Blattknospen des (sub)tropischen, in Asien heimischen Teestrauchs sowie das daraus bereitete aromatische Getränk geht auf gleichbed. südchin. (Amoy) tē zurück. Daraus auch engl. tea (früher auch tay, tey), frz. thé, span. té, ital. tè, während port. chá, russ. čaj (чай) auf hochchin. chá beruhen.“[50]

V 17. století je sémantická stránka slova rozšířena i na horké nápoje připravené z bylin, dochází tak ke zobecnění pojmu. Čaj proniká i hlouběji do společenského života – v češtině dodnes existují spojení jako čajový dýchánek, čaj o páté apod.

V následující části práce uvádíme etymologii výrazu ginko, který inspiroval k vytvoření básnického díla i německého spisovatele J. W. Goetha.

J. W. Goethe vytvořil ve svém Orientem inspirovaném díle West-östlicher Divan působivou báseň jménem Gingo biloba. Strom zaujal spisovatele zejména tvarem listů, který označil výrazem eins und doppelt (možno přeložit jako jeden a zároveň dvojnásobný / dvojí). Pojem gingo (biloba) byl v Německu poprvé použit v roce 1780, Goethova báseň vznikla v Heidelbergu roku 1815. Dva lístky stromu nalezneme i v rukopisné verzi básně, do níž byly pro posílení dojmu vlepeny.

Strom s tajemným názvem nese v češtině jméno jinan dvoulaločný. Spojení ginko biloba se v současné době uplatňuje zejména v souvislosti s označením pro farmaceutické přípravky, které pomáhají s lepším prokrvením organismu, posilují funkci paměti a mozku, podporují schopnost soustředění apod. Etymologický původ slova ginkgo objasňuje francouzská lexikografická literatura následovně. „Arbre originaire de Chine à feuilles en éventail échancré, cultivé comme arbre ornemental, considéré en Extrȇme-Orient comme un arbre sacré, et dont les extraits sont prescrits contre les troubles vasculaires.“[51]

Tajfun je asijské označení pro tropickou cyklónu. Uvedený přírodní jev se v ostatních částech světa označuje odlišně (např. hurikán, chubasco, taino), avšak výraz tajfun pronikl snad do všech evropských jazyků. Uvádíme příklady grafických podob, v nichž se slovo tajfun vyskytuje: typhoon (angličtina), Taifun (němčina), typhon (francouzština), tyfon (dánština), tufão (portugalština), tifón (španělština), tájfun (maďarština), тайфун (ruština) atd. V hovorové češtině se uplatňuje frazeologické spojení řádit jako tajfun, tzn. svým jednáním způsobit nějakou škodu, eventuelně být rozzuřený.

2 Jazyky islámu

Islámská kulturní oblast je ovlivněna muslimským náboženstvím, které je pevně spjato se státním uspořádáním, právním systémem a každodenním životem obyvatel regionu. Základní kniha islámu Korán je psána v arabštině, v níž je veřejně předčítána i v okolních zemích s jiným mateřským jazykem.

Arabština má v popsané oblasti dominantní postavení. Uvedená skutečnost souvisí s obdobím 7.–10. století, v němž existoval arabský chalífát, centralizovaný feudální stát s expanzivními sklony. V průběhu své vlády kontroloval chalífát obrovské území, které se táhlo od oblasti západní Indie přes Írán, Sýrii, Gruzii, Kypr až na Pyrenejský poloostrov nebo Sicílii. „Arabové na dobytém území přejímali kulturní a vědecké poznatky a jejich jazyková pojmenování a zprostředkovali je posléze evropské kultuře vycházející z řecko-latinského podhoubí.“[52] Oboustranný kulturní kontakt měl velký význam a umožnil rozvoj arabské vzdělanosti a kultury. Prostřednictvím syrštiny byly do arabštiny překládány řecké spisy z různých vědeckých disciplín, např. matematiky, astronomie, alchymie či medicíny.

Podíl na šíření arabských slov lze přičíst mimo jiné i kupcům, kteří se pohybovali

po celé arabské oblasti a putovali i za její hranice. Arabština výrazným způsobem ovlivnila západní kulturu v oblasti duchovní i jazykové. Množství přejatých arabismů v evropských jazycích se vzájemně liší a je ovlivněno intenzitou vztahů a kontaktů dané země s arabskou kulturní oblastí.

V arabštině lze najít mnoho slov přejatých ze starých semitských jazyků na území Mezopotámie, např. akkadština, aramejština, hebrejština, zároveň obsahuje řadu slov přejatých z řečtiny a latiny. Uvedená skutečnost souvisí se společnými kořeny křesťanství

a muslimské víry. Do češtiny bylo prostřednictvím jiných jazyků z arabštiny přejato množství slov (např. alkohol, karafa, káva, marcipán, masáž, matrace, papoušek, šafrán, žirafa).

Káva pochází z arabského gahva, ale západoevropské formy slova vznikly z tureckého kahve. Arabské označení gahva vychází zřejmě z názvu oblasti Kaffa, v níž se pěstují kávovníky.[53] V německých cestopisech ze 16. a 17. století se nápoj popisuje jako Chaube, Kahawe nebo Cahwae. V dnešní době se již kávovník pěstuje ve všech oblastech světa, kde jsou pro něj příznivé podmínky, ale původně pochází z afrického kontinentu (Etiopie) a odtud se rozšířil do Arábie, která je označována za kolébku kávy.

O historii kávy existují podobné legendy jako například o vzniku čaje. Jedna z pověstí z 9. století vypráví o mladém arabském pastýři Kaldim, který si všimnul zvláštního chování svých koz po požití listů a bobulí kávovníku. Když kozy okousaly červené bobule neznámého stromku, začaly vždy divoce poskakovat. Pastýř považoval keř za nástroj ďábla a přinesl jej proto do kláštera, kde byl mnichy spálen. V průběhu pálení však vznikala příjemná silná vůně, která mnichy zaujala. Zázračné aroma je přivedlo k myšlence uvařit ze spálených černých zrníček odvar. Po požití malého doušku hustého nápoje zjistili, že nepociťují únavu ani ospalost, které byly při večerních modlitbách obvyklé. Nápoj používali k povzbuzení mysli

a nadále ho považovali za boží dar.

Legenda ze 13. století vypráví o jemenském šejku Omarovi, který byl pro neshody s panovníkem vyhnán z Mekky. Při svém putování náhodně objevil keříky kávovníku, z jejichž bobulí uvařil lektvar. Byl překvapen povzbuzujícími účinky nápoje a podával ho nemocným lidem, na něž působil téměř zázračně. Káva se stala mezi obyvateli oblíbenou

a její věhlas se dostal až k panovníkovi. Ten se rozhodl, že šejkovi odpustí, a vyzval ho k návratu do země. Šejkovi dal panovník později vystavět i chrám.

V dalším příběhu z 18. století vystupuje francouzský námořník Gabriel Mathieu de Clieu, jenž si při své dovolené v Paříži opatřil několik rostlin kávovníku, které s sebou vzal zpět na ostrov Martinik. Některé z rostlin přežily nástrahy dlouhé plavby, a tak mohla být v roce 1726 na ostrově první sklizeň uvedené pochutiny.

Odborníci se však domnívají, že kávu běžně používaly mnohé africké kmeny, zejména k povzbuzení svých bojovníků. Z Etiopie, v níž kávovník dodnes roste planě, přinesli kávu

do arabských zemí afričtí otroci. Kávovník byl poprvé kultivován v Jemenu zřejmě už

v 6. století, ale až o sedm století později se z kávových zrn začal připravovat nápoj podobný dnešní kávě. První kavárna byla otevřena v Mekce v 15. století a v uvedené době se začal šířit věhlas nápoje dále do světa. Na evropský kontinent se káva dostala poprvé v 17. století

a zároveň s čajem a čokoládou se stala se oblíbeným nápojem. Její velký obchodní potenciál odhalili nejprve Holanďané, kteří začali pěstovat kávovník ve své indonéské kolonii, a stali se tak brzy největším dodavatelem kávy. Poprvé ji dopravili i do oblasti amerických kolonií.

Zatímco arabské kavárny byly přepychově zdobeny a vybaveny, měly první evropské kavárny spíše charakter pouličních prodejen. Vznik vídeňských kaváren je spojen s pověstí

o Turcích, kteří při obléhání Vídně v 17. století zanechali poblíž města několik pytlů s kávovými zrny. Vojáci je nejprve považovali za velbloudí trus, ale později byl jejich obsah použit v první rakouské kavárně, která ve Vídni vznikla. Vídeňské kavárny byly provozovány zejména Řeky, první z nich byla údajně založena v roce 1685 Johannesem Diodatem. Postupně počet kaváren narůstal, kolem roku 1900 jich bylo v hlavním městě monarchie asi 600. V uvedené době do nich chodili výhradně muži. Vídeňské kavárny byly v rozkvětu

na přelomu 19. a 20. století a představovaly místo, kde se setkávala tzv. lepší společnost, obchodníci a umělci. Pobyt v kavárně trval zpravidla několik hodin a byl spojen s popíjením kávy a četbou novin. Spisovatelé využívali kavárenské prostředí zároveň jako místo, kde mohli tvořit. Obdobně fungovaly i kavárny v Praze či Budapešti. Ve Vídni si mohou milovníci kávy dopřát nejrůznější druhy uvedené pochutiny, např. Brauner označuje černou kávu s mlékem, Einspänner popisuje espreso[54] se smetanou servírované ve skle, Fiaker znamená espreso s rumem servírované ve skle, Kapuziner označuje černou kávu s trochou mléka, Melange představuje našlehanou mléčnou kávu a Mokka označuje espreso atd. V českém prostředí patří asi k nejoblíbenějším druhům kávy espreso, vídeňská, alžírská nebo turecká káva, nově pak Latté macchiatto aj.

V češtině se často používá spojení turecká káva (neboli turek). Příprava české turecké kávy je však značně odlišná od způsobu, kterým ji vaří Turci. V Turecku se káva upravuje

ve speciálních kovových konvičkách s dlouhým držadlem, které jsou označovány jako džezva nebo ibrik. Do nich se nejprve nalije voda a až poté se přisypává káva. Směs se zahřívá

na mírném ohni tak, aby v průběhu vaření došlo třikrát k navýšení kávové pěny. Po každém vytvoření pěny je nápoj na chvíli odstaven z přímého plamene. Uvedený způsob vaření kávy popisuje pouze jednu z možných variant její přípravy v Turecku. Další možnost předpokládá, že do džezvy bude vložena káva s cukrem a po zalití vodou bude postupně přivedena k varu, důležité je přitom opět její zpěnění. V Turecku má káva důležitou úlohu například

při domlouvání sňatků. Ženich a nevěsta se poprvé setkají, když přijde ženich žádat nevěstina otce o ruku jeho dcery. Dívka při této příležitosti uvaří otci kávu. Podle množství cukru, které do ní přidá, může otec poznat, jak je dcera s nastávajícím manželem spokojena.

V současnosti se můžeme v evropských jazycích setkat s následujícími tvary: káva (čeština), Kaffee (němčina), coffee (angličtina), kaffe (dánština, švédština, norština), kahvi (finština), kávé (maďarština), kava (litevština), kafija (lotyština), кофе (ruština), café (francouzština, španělština, portugalština), caffè (italština), cafea (rumunština), καφές (řečtina) atd. V češtině se uplatňuje frazeologické spojení to je silná káva ve významu to je příliš. V horkém počasí se můžeme setkat s vodou, která je (teplá) jako kafe, tzn. že není příliš osvěžující, protože je teplá. Uvedené přirovnání má obdobu v některých cizích jazycích, např. Das Wasser ist eine warme Brühe! (Ta voda je jako horký vývar!; němčina), Вода тёплая как (парное) молоко! (Voda teplá jako čerstvé / teplé mléko!; ruština).

Alkohol pochází z arabského slova kuhl, které znamená esenci nebo substanci získanou procesem destilace či sublimace. Do evropských jazyků je přejímána arabsko-hispánská podoba slova al-kuhúl (al je člen) přes španělský alcohol, starokatalánský alcofoll

a alchymisty vytvořený latinský alcohol a alcofol. Současné podoby slova v evropském jazykovém prostoru jsou alcohol (angličtina, španělština), alkoholi (finština), alkohol (čeština, slovenština), alcool (francouzština), alcol (italština), alkoholis (litevština), αλκοόλ (řečtina), алкоголь (ruština) atd. Účinky alkoholu byly lidstvu známy od doby starověku. Předpokládá se však, že alkohol existoval už v období 10 000 let př. n. l., znak pro víno se v egyptském písmu objevuje 4 000 let př. n. l. Sami Egypťané prý vyráběli mnoho druhů piva i vína. „Nejstarší důkaz o existenci alkoholu v Číně jsou vinné nádoby z Jiahu datované do doby 7000 let př .n. l. Tyto první nápoje vznikly fermentací rýže, medu a ovoce. Stejně jako

v Egyptě, i v Číně bylo od dob starověku používáno mnoho druhů alkoholických nápojů. Alkohol se v Číně nazýval "Jiu" a spíše nežli za materiální věc byl považován za spirituální jídlo.“[55] Alkohol byl v Číně používán zejména při náboženských obřadech. Mezi indickými bojovníky a rolníky pak byla rozšířena konzumace destilátu z rýžové mouky označovaného jako sura, a to už od doby bronzové (3000–2000 př. n. l.). Na území evropského kontinentu si získalo oblibu víno. Už staří Římané se věnovali pěstování vinné révy, z níž víno později připravovali. Japonci vyráběli tentýž druh alkoholu z rýže, Indiáni z agáve a Inkové k tomu účelu používali kukuřici. Proces destilace a výroba čistého alkoholu však souvisí s objevem Arabů a je datována do 10. století. Prvenství ve výrobě piva je připisováno Babyloňanům (asi 6.–5. tis. př. n. l.), od nichž se nápoj šířil dál směrem na západ. V průběhu historie byly popsány negativní účinky alkoholu, často se však uplatňoval například v lékařství.

Slovo marcipán označuje jednak jemný perník, jednak mandlovou hmotu, z níž se vyrábějí různé sladkosti. Jde o dva cukrářské výrobky, ale různého složení a různých chutí. Marcipán by prý mohl pocházet z Persie, Španělska, Sicílie, Kypru, Německa atd. Vzhledem k tomu, z jakých surovin se marcipán připravuje, je pravděpodobné, že pochází z oblasti Středního Východu. Základní suroviny pro výrobu marcipánu představují mandle a cukr. Dlouhá tradice pěstování mandloní je spojena s oblastí Persie. Uvedené stromy však pěstovali i Řekové, kteří prý míchali rozemleté mandle s medem a vytvořili tak pochoutku, jež se marcipánu velmi podobala. O oblibě mandlí svědčí i skutečnost, že jejich zbytky měly být nalezeny v hrobce egyptského faraona Tutanchamona. Další surovina nezbytná pro produkci marcipánu, cukrová třtina (a z ní vyráběný cukr), byla do oblasti Eufratu a Tigridu dovezena z Malajského poloostrova. Výrobu cukru dále zdokonalili Arabové, u nichž ho ve 12. století poznali i bojovníci křížových výprav.

Arabové prosluli výrobou cukrovinek a první zmínky o mandlových sladkostech či marcipánu jsou spojovány s rokem 700. Předpokládá se, že Arabové přivezli marcipán

do Španělska už na počátku 8. století a první záznamy o pojídání sladkosti jsou na území Evropy datovány do 11. století. Výroba marcipánu tvořila po staletí jeden z příjmů italských

a španělských klášterů, jejichž mniši zdokonalovali staré recepty a prodej marcipánových figurek jim pomáhal přežít v obtížných dobách.

Jedna z historek o marcipánu je spojena s italským renesančním umělcem Leonardem da Vincim. Ten prý obdivoval marcipán jako výbornou modelovací hmotu a vytvořil z ní množství soch. Jeho dílo ovšem zachutnalo panovníku Ludovicovi, a tak jej se svými dvořany celé snědl. Není divu, že se do dnešní doby nedochovala žádná z Leonardových marcipánových soch.

Původ slova nelze jednoznačně určit. Do češtiny byl výraz přejat z německého tvaru Marzipan. Ten je odvozován od italského marzapane, druhá část slova je údajně spojena s latinským pānis (chléb). Latinský výraz marcipanis lze doslova přeložit jako „chléb svatého Marka“, který označoval oblíbené benátské pečivo. Ve slovnících se spoluautorstvím

J. Holuba se vyskytuje historka, která se váže k arabskému mantaban / mawtaban (v překladu „sedící král“ a údajně se tak říkalo byzantské minci rozšířené v oblasti Středního Východu

do roku 1000, na níž byl vyobrazen sedící Kristus). Stejný výraz používali Benátčané

pro mince, které byly raženy kolem roku 1200 a byly podobné těm byzantským. Slovem mantaban (v italštině podoby martzapane / marzapane) se později začaly označovat krabice

s jemným cukrovím, které se podobaly dřevěným krabičkám, v nichž se dovážely laskominy

a koření z Východu. Pojmenování krabic bylo poté přeneseno na cukroví samotné. Spojení by mohlo být v tom, že na krabicích byla stejná kresba jako na mincích. V současných etymologických slovnících se však tato historka neuvádí, pouze je konstatován arabský původ slova.

Marcipán je v arabštině označován spojením halwa al-marzuban, které lze volně přeložit jako „nejvybranější sladkost či sladkost pro elity“.[56] Italština používá název pasta reale, a to prý znamená „královské těsto“. Původně byl marcipán určen pouze pro vyšší vrstvy obyvatelstva a po proniknutí na evropský kontinent jej bylo možno koupit jako luxusní zboží výhradně v lékárnách. Objevení Ameriky přispělo mimo jiné k tomu, že se v Evropě mohla rozvinout výroba cukru. Výroba marcipánu se následně stala záležitostí cukrářů

a cukrovinka se rozšířila mezi širší vrstvy obyvatelstva. Marcipánu byl až do 18. století přisuzován léčivý účinek.

Označení marcipán má v evropských jazycích následující podoby: marchpane / marzipan (angličtina), massepain (francouzština), marzapane (italština), mazapán (španělština), Marzipan (němčina), marcepan (polština), марципан (ruština), marcipanas (litevština), marcipāns (lotyština) atd.

Původ slova masáž není zcela jasný. Za výchozí tvar je obecně považován arabský výraz massa (dotýkat se), ale uvažuje se i o spojitosti s řeckým slovem mássō (hnětu).

Do češtiny proniklo označení prostřednictvím francouzštiny a němčiny. V současnosti existuje snad v každé světové kultuře mnoho druhů masáží, předpokládá se však, že původ uvedených praktik lze nalézt v Asii. V evropských jazycích nabývá výraz masáž následujících podob: massage / Massage (angličtina, dánština, francouzština, němčina), massaggio (italština), masajes (španělština), massagem (portugalsky), массаж (ruština), masaj (rumunsky), masszázs (maďarština) atd.

Výraz papoušek a jeho staročeská podoba papúch či papúšek mají původ v arabských slovech babbaġā, babġā, bab(b)aγā̓, babaγāl (papoušek, slavík). Původ slova však zůstává nejasný. Vzhledem tomu, že se papoušek v oblasti osídlené Araby nevyskytuje, je za výchozí formu možno považovat i západoafrické označení pampakei[57]. Uvádíme tvary slova papoušek v dalších evropských jazycích: Papagei (němčina), papegoja (švédsky), papagáj (maďarština), pappagallo (italština), parrot (angličtina, francouzština), papagaio (portugalsky), попугай (ruština), papuga (polština), papagal (rumunština) atd. Výraz papoušek se v češtině uplatňuje v přirovnání opakovat něco (po někom) jako papoušek, eventuelně ve slovesné podobě papouškovat, tzn. mechanicky a bezduše opakovat cizí myšlenky či názory a nepřidat k nim nic vlastního. Uvedené frazeologické spojení má obdobu i v některých dalších jazycích, např. repeat sth parrot fashion (angličtina), répéter qch c. un perroquet (francouzština), повторять что-то как попугай (ruština).

Kromě arabštiny měla v islámské oblasti důležité postavení perština, jež se na pět staletí stala úřední řečí severní části Indie. Z uvedeného důvodu můžeme řadit Indii, Pákistán a Bangladéš jak k islámské, tak indické kulturní oblasti. Několik slov perského původu přejatých prostřednictvím dalších jazyků nalezneme i v češtině (např. šál, taft, tygr[58], tulipán, turban, šach aj.).

Slova turban i tulipán vznikla ze stejného slovního základu dülbänd (údajně složeno z tvarů dil – srdce a bändän – vázat). Prostřednictvím tureckého tvaru tülbend se obě označení šířila do dalších jazyků. Společný základ slov lze vysvětlit podobností květu tulipánu a tvaru turbanu. Uvádíme několik případů slov turban a tulipán v evropských jazycích. Turban: Turban / turban (angličtina, francouzština, němčina), turbante (italština, španělština), тюрбан (ruština), turbán (maďarština), turbaani (finština) atd. Tulipán: tulip (angličtina), tulipe (francouzština), tulipano (italština), tulipan (norština), Tulpe (němčina), tulppaani (finština), тюльпан (ruština) atd.

Islámská kulturní oblast ovlivňovala slovní zásobu světových jazyků zejména v historii. Domníváme se však, že v současnosti jsou ve světových jazycích opětovně „objevovány“ některé arabské výrazy, zejména v souvislostí s migrací arabského obyvatelstva a zvýšenou pozorností zaměřenou na jeho kulturní zvyklosti.

3 Jazyky indické oblasti

Indickou kulturní oblastí se rozumí území Přední a větší části Zadní Indie. Blízký Vietnam spadá pod východoasijskou kulturní sféru, zatímco ve vzdálenější ostrovní Indonésii souvislost s indickou kulturou nalezneme. Dříve než se dostala pod vliv islámské kultury, vyznávali její obyvatelé hinduismus a buddhismus, které byly spojeny s Indií a sanskrtem.

Ze sanskrtu pochází i mnoho slov, která jsou v současné indonéštině běžně užívána

a můžeme uvést, že vykazují jazykovou podobnost se slovní zásobou západní oblasti. Například výraz manusia, člověk, se podobá německému Mensch, anglickému man, dánskému mand, švédskému människa apod.; slovo nama, jméno, se blíží latinskému nomen, německému Name, anglickému name, italskému nome, francouzskému nom, švédskému namn, ale i slovenskému meno a českému jméno. Z uvedeného důvodu zařazujeme do oblasti indických jazyků i malajštinu a indonéštinu (vznikla na základě úpravy malajštiny), přestože z geografického hlediska by bylo vhodnější zařadit je ke skupině jihovýchodních asijských jazyků.

Vliv na slovní zásobu i gramatiku uvedených jazyků měl sanskrt, jehož postavení

a význam se dá ve velké části Asie přirovnat k úloze latiny v oblasti Evropy. Sanskrt představuje staroindický posvátný jazyk, v němž jsou sepsány nejstarší indické literární památky (védy) s filozofickým a náboženským obsahem. Asi v polovině 1. tisíciletí př. n. l. byl sanskrt nahrazen prákrtskými jazyky a dialekty, kolem roku 300 př. n. l. se stal mrtvým jazykem. Snaha o jeho zachování vedla indické učence k tomu, aby popsali jeho gramatiku

a zvukovou stránku, zároveň vytvořili slovník uvedeného jazyka. Za nejznámějšího autora gramatiky sanskrtu je považován Pánini, který žil v období 5.–4. století př. n. l. a své dílo nazval Osm knih.

Staroindické gramatiky zůstaly Evropanům utajeny až do přelomu 18. a 19. století, poté se však staly jedním ze zdrojů srovnávací a historické lingvistiky. V 18. století upozornil na sanskrt a jeho gramatiku misionář Coerdoux a poukázal na podobnost některých slov s latinskými a řeckými výrazy. Pozornost směrem k sanskrtu obrátil anglický soudce Jones, který působil v Kalkatě. Zájem o uvedený jazyk se zvýšil a v průběhu 18. století bylo v evropských zemích vydáno několik gramatik sanskrtu.

Výrazy indické oblasti, které jsou používány snad ve všech evropských jazycích, představují slova džungle, kakadu, kuli[59], pyžamo nebo rýže .

Džungle pochází z anglického jungle a to z hindského jaṅgal, což znamená les nebo divokou zemi, a to původem ze staroindického jaṅgala, mající význam vyprahlý, pustý (srov. Rejzek, 2001, s. 152). Etymologisches Wörterbuch des Deutschen Wahrig (2005) navíc uvádí, že slovo džungle (německy Dschungel) původně označuje subtropický prales Indie, později jakékoliv neprostupné území. V evropských jazycích má slovo džungle následující podoby: jungle (angličtina, dánština, francouzština), Dschungel (němčina), giungla (italština), junglă (rumunština), jungelen (norština), djungel (švédština), džungla (chorvatština) apod. V češtině je slovo součástí frazeologického obratu je to (jako) džungle, který má dva významy. Jednak označuje nepěstěný či zanedbaný terén s porostem, jednak nepřehlednou a chaotickou situaci, do níž nelze proniknout.

Pyžamo se na evropský kontinent dostalo v polovině 17. století prostřednictvím Angličanů, kteří ho v Indii poznali a oblíbili si ho. Zpočátku bylo v Evropě módní jako volnočasový oděv, avšak jeho obliba brzy pominula. Opětovně se nošení pyžama jako obleku určeného na spaní prosazuje v poslední třetině 19. století, a to v důsledku intenzivních obchodních styků a kontaktů s indickou kolonií. Pyžamo je slovo, jež v češtině nejprve existovalo v podobách pyžama či pyjama, které byly nesklonné. Původní tvar je třeba hledat v hindštině, v urdské podobě pāy jāmā (nožní oblek). Slovo se do češtiny dostalo přes anglický tvar pyjamas a německé Pyjama. Výraz Pyjama byl do němčiny přejat na začátku 20. století. Pyžamo se v evropských jazycích vyskytuje v následujících tvarech: pyjamas (angličtina, dánština, francouzština, švédština), pijama (španělština), pidžama (chorvatština), pyjama (finsky), pižama (litevsky) atd.

Rýže představuje nepochybně plodinu rozšířenou po celém světě. Původně se pěstovala v oblasti jihovýchodní Asie, asi 400 let př. n. l. pronikla do oblasti Mezopotámie, Římané ji pravděpodobně poznali v Egyptě a do Evropy se dostala s Maury a Turky. Etymologický původ slova sahá až ke staroindickému výrazu vrīhíh. Latinské tvary oryza, oriza a řecké podoby óryza, óryzon byly odvozeny z afgánského wrižē používaného v íránské oblasti. Řecká varianta slova se dále vyvinula na rhýzi, rhízi, latinská na risus, risum. K současným podobám slova patří tvary rýže (čeština), ryže (slovensky), rice (angličtina), Reis (němčina), riz (francouzština), ris (norština, švédština, dánština), arroz (španělština, portugalština), riso (italština), orez (rumunština), рис (ruština), riisi (finština) atd.

Kakadu je označení papouška s typickou ozdobou hlavy v podobě pohyblivé chocholky. Jeho název je doložen poprvé v evropských cestopisech ze 17. století v podobě kakethun. Uvedený tvar vychází z malajského kakatūwa, které lze považovat buď

za složeninu ze slov kakak (bratr, sestra), nebo zvukomalebného kaka (papoušek) a tūwa (starý). V evropských jazycích se označení papouška vyskytuje v následujících variantách: cockatoo (angličtina), kaketoe (holandština), Kakadu (němčina), cacatoès (francouzština), cacatua (italština), kakadue (dánština, norština), kakadua (švédština), какаду (ruština) atd.

V evropských jazycích je rozšířen v různých formách výraz orange (např. angličtina, dánština, francouzština, němčina), který označuje pomeranč a často i oranžovou barvu. Anglická etymologie odvozuje tvar orange ze stfrz. orenge, to z lat. pomum de orenge, z it. (n)arancia / naranza, z ar. naranj, z pers. narang, a to nejspíše ze sanskrtu naranga-s (pomerančovník). Předpokládá se, že pomerančovníky rostly původně v oblasti severní Indie. V Itálii se od 11. století pěstovaly pomerančovníky z Persie, avšak jejich plody byly trpké. Sladké pomeranče z Indie dopravili do Evropy portugalští mořeplavci v 15. století. Námořníci pěstovali citrusy i na palubách svých lodí a snažili se tak předejít onemocnění kurdějemi. Citrusové rostliny se prostřednictvím Kryštofa Kolumba dostaly v 15. století rovněž

do Karibské oblasti.

V současné době je možno setkat se v obchodní síti s množstvím exotického zboží, zejména různých druhů ovoce či zeleniny. Příkladem takového ovoce může být rambutan, (v malajštině chlupatý) nebo mangostan, který si prý oblíbila anglická královna Viktorie natolik, že každého, kdo jí ho přinesl, pasovala do rytířského stavu. Rovněž karambola je označení původem malajského ovoce. Slovo zní v originální podobě karambil

a do evropských jazyků se dostalo prostřednictvím portugalského carambola. Nabízí se spojitost s výrazem karambol, který se v evropském jazykovém prostředí objevuje v různých variantách. Karambol má v češtině dva významy, jednak označuje náraz kulečníkové koule

o dvě další koule, jednak jím lze v hovorové řeči popsat srážku. První z uvedených významů je odvozován z frz. carambolage (srážka), od frz. caramboler (srazit se), z frz. carambole (billiardová koule), odvozeno ze šp. carambola (billiard hraný se třemi koulemi), to z port. carambola a malaj. karambil. Označení pro billiardovou kouli vzniklo pravděpodobně

na základě podobnosti s plodem stromu averrhoa carambola (tzv. malajská hvězda). Slovo karambol se používá v přeneseném a zobecněném významu od 19. století.

4 Jazyky americké oblasti

O vlivu americké jazykové oblasti můžeme hovořit až od přelomu 15. a 16. století, v nichž na území amerického kontinentu pronikali mořeplavci a kolonisté z Evropy. Zaměřujeme se však především na oblasti Střední a Jižní Ameriky, jež byly předmětem prvního zkoumání evropských mořeplavců.

Při své první zámořské výpravě směrem k Novému světu přistál Kryštof Kolumbus

u břehu ostrova, který byl pojmenován Hispaniola (Malé Španělsko) a v dnešní době je

na něm stát Haiti. Jeho název znamená v jazyce místních obyvatel „hornatou zemi“, i když v současnosti je většina lesního porostu odstraněna. Uvedená oblast byla až do příchodu kolonizátorů osídlena především indiánskými kmeny, z jejichž jazyků bylo novými osadníky přejato množství výrazů. Ostrov Haiti obývali indiáni kmene Arawak a Taíno a z jejich jazyků pochází například označení juka, barbecue, voodoo / vúdú a další. V oblasti Jižní a Střední Ameriky měly významné postavení rovněž kmeny Aztéků, Mayů a další. Většina slov, která evropské jazyky přejaly, se do nich dostala prostřednictvím španělštiny, popř. portugalštiny. Čokoláda, kakao, kolibřík, kukuřice, tabák, totem nebo tukan jsou jen část toho, čím

ke světové slovní zásobě přispěla americká jazyková oblast.

Barbecue [bárbikjú] je výraz, který se stal v současnosti v mnoha evropských jazycích synonymem ke grilování. Ve významu pečení na otevřeném ohni se však uplatňuje až od 30. let 20. století. Původ slova je třeba hledat v arawackém výrazu barbakoa, jenž označoval zvýšenou dřevěnou konstrukci, kterou příslušníci kmene používali na spaní, ale i k pomalé přípravě masa formou uzení. Výraz barbakoa znamenal rovněž pokrm z pečeného masa či ryby[60] a evropským jazykům byl zprostředkován španělštinou.

Kukuřice představuje plodinu, kterou do Evropy přivezl Kryštof Kolumbus. Její název mahís byl převzat od obyvatel Haiti (z jazyka taino) a prostřednictvím španělštiny přešel

do dalších jazyků. V evropských jazycích se vyskytuje v různých podobách, např. Mais (němčina, norština), milho (portugalština), maïs (francouzština), maíz (španělština), majs (dánština, švédština), corn, maize (angličtina), maissi (finština), kukuřice (čeština), kukuruz (srbština), kukurūzai (litevština) atd.

V západoevropských jazycích jsou rozšířeny výrazy vycházející z haitského označení mahís. „Der Name der in Zentralamerika beheimateten Getreideart lautet in der Sprache der Taino auf Haiti mahís. Das durch Kolumbus (um 1500) vermittelte span. maíz gelangt in die europäischen Sprachen, vgl. frz. maïs, engl. maize …“[61] V prostředí evropských jazyků se

pro označení stejné plodiny uplatňují zároveň tvary typu kukuřice.

Původ českého výrazu kukuřice i dalších slovanských označení (kukuruz, kukurúza, kukurudza) nebyl podle české etymologické literatury dosud zcela objasněn. Uvažuje se

o možnosti přijetí slova z turečtiny, protože plodina se v 17. století rozšířila na Balkán právě zásluhou Turků (kokoroz). Uvedenou možnost podporuje český nářeční výraz turkyně, popř. Türkischer Weizen či Türkisch Korn (ale i Welschkorn) objevující se v němčině (a odkazující k cizímu původu). Podobné formy pro označení kukuřice se vykytují v těchto variantách: kukorica (maďarština), kukurice (slovenština), koruza (slovinština), Kukuruz (rakouská němčina), kukuruz (chorvatština), кукуруза (ruština) atd.

Výhradně na území amerického kontinentu žije drobný pták známý jako kolibřík. Německá etymologická literatura předpokládá, že označení by mohlo vycházet z frz. colibri, které bylo vytvořeno obyvateli Malých Antil. Další teorie spatřuje souvislost se slovem colib(a)ri (blyštivý povrch), které používali domorodci z ostrova Cayenne. Výraz by tak označoval zabarvení ptáka. Další předpoklad vychází z francouzského slova colobro (zmije). Vzhled jedovatého plaza je totiž podobný nápadně třpytivé a měňavé barvě kolibříka v letu. Označení pro drobného ptáčka se v podobných tvarech ujalo i v některých dalších evropských jazycích, např. Kolibri (němčina), kolibrie (holandština), colibri (francouzština), koliber (polština), kolibrík (slovenština), колибри (ruština), kolibris (litevština) atd.

Kakao označuje jak plody kakaovníku, tak z nich vyráběný nápoj. Výraz se

do evropských jazyků rozšířil v 16. století prostřednictvím Španělů, kteří kolonizovali území Mexika a slovo přebrali z původní aztécké podoby cacao. V současnosti se můžeme setkat s podobami cacao (francouzština), cocoa (angličtina), Kakao (němčina), kaakao (finština), kakava (litevština), какао (ruština), cacau (portugalština) atd.

Slovo čokoláda má obdobný původ jako kakao. Jedná se o nápoj připravený ze semen kakaovníku, mléka (popř. vody) a cukru. Později označuje i tuhou verzi téhož produktu.

Jako první v dějinách lidstva začali kakao využívat Olmekové (asi 1000 př. n. l.)

a o půl století později Májové, kteří pěstovali kakaovník na plantážích. „Die Maya brachten den Kakao auf aztekische Märkte. Mayas und Azteken nutzten den Kakao sowohl als Zahlungsmittel als auch als Medizin. Auch die Verwendung des Kakao als Schokoladengetränk war zu diesem Zeitpunkt schon bekannt.“[62] Indiánský kakaový nápoj ovšem zdaleka neodpovídal dnes známé podobě. Byl dochucován nejčastěji pepřem, chilli nebo sušenými květy.

Aztékové využívali kakao podobně jako výše uvedené kmeny, uplatňovalo se

i při rituálních obřadech. Představovalo luxus, který náležel bojovníkům a vysoce postaveným příslušníkům kmene.

Etymologie slova čokoláda dosud nebyla zcela objasněna. Nabízí se dvě vysvětlení: první se odvolává na mayské slovo chokola`j, které lze přeložit jako pít společně čokoládu; druhé považuje čokoládu za složeninu, která vznikla spojením májského chocol (tzn. horký)

a aztéckého atl (tzn. voda). Tímto způsobem vznikl výraz chocolatl a později chocolate. Zdá se být pravděpodobné, že tvar chocolatl je dílem Španělů druhé poloviny 16. století.

Výraz čokoláda se v evropských jazycích vyskytuje v následujících podobách: chocolate (angličtina, portugalština), Schokolade (němčina), chocolat (francouzština), choklad (švédština), šokolaad (estonština), suklaa (finština), czekolada (polština), шоколад (ruština) atd.

Ve výčtu jazykových oblastí je opomenuto území afrického kontinentu, jehož vliv

na slovní zásobu dalších jazyků nepovažujeme za významný. Jedním z důvodů je skutečnost, že na území Afriky se vyskytují jako hlavní komunikační systémy ty jazyky, které na území tzv. černého kontinentu přinesli evropští kolonizátoři, a za důležitou je nutno považovat úlohu islámské kultury spojené s arabštinou. Množství malých afrických jazyků navíc nebylo doposud prozkoumáno. V češtině, ale i dalších evropských jazycích se uplatňuje několik výrazů, jejichž spojitost s africkým kontinentem je prokazatelná (baobab, tse-tse) nebo pravděpodobná (papoušek).

Některá z uvedených jazykových center a jazyků měly vliv na obohacování slovní zásoby cizích jazyků (eventuálně na šíření internacionalismů) v minulosti, v novodobých dějinách však jejich význam ustupuje do pozadí. Zároveň dochází k vytváření nových center, jež mohou např. prostřednictvím médií ovlivňovat slovní zásobu i ve vzdálených oblastech (zejména vliv angličtiny).

Angličtina jako mezinárodní jazyk

Slovní zásoba mnoha jazyků, zejména evropských, je ovlivněna lexikem angličtiny, kterou lze v současnosti považovat za mezinárodně užívaný jazyk. Předpokládáme proto, že

v současné době má velký podíl na šíření internacionalismů. „Proti minulosti, kde rozhodovala obvykle vojensko-ekonomická převaha nositele daného jazyka (proto je např. Latinská Amerika převážně španělská), je dnes zřejmě rozhodující spíše ekonomická převaha jeho nositele. Z tohoto důvodu a zčásti i z důvodů historických je dnes nejrozšířenější angličtina, která se už v polovině 90. let 20. století užívala oficiálně či jako druhý jazyk v 63 zemích a bezkonkurenčně se rozšiřuje dále…“[63] Vliv angličtiny začal prioritní postavení francouzského jazyka potlačovat už po první světové válce, avšak po druhé světové válce ještě zesílil. Názory odborníků na to, jaké jsou příčiny rozšíření angličtiny, se různí. Předpokládáme však, že na uvedenou skutečnost má současně vliv několik faktorů.

Jedním z důvodů, které angličtině zajistily silnou jazykovou pozici, byl pravděpodobně rostoucí politický a ekonomický vliv Spojených států amerických

na celosvětové dění. Silný ekonomický vliv vychází z hospodářského rozvoje,

ke kterému docházelo v anglicky mluvících zemích už od 19. století. Počátek politického vlivu je spojován s konáním pařížské mírové konference v roce 1919, na níž Spojené státy prosadily angličtinu jako další diplomatický jazyk vedle francouzštiny. Po ukončení druhé světové války byl z angličtiny učiněn hlavní komunikační systém mnoha mezinárodních organizací (UNESCO, MMF, NATO aj.). Dalším důvodem je nepochybně dědictví britské koloniální říše, v níž se angličtina jako dorozumívací jazyk používala několik staletí. Území britských kolonií přitom sahalo od Indie po Kanadu, zasahovalo oblast Austrálie, mnoha afrických států atd. Nelze opomenout ani spojitost angličtiny se světem počítačových technologií a internetem, představuje i mezinárodní jazyk letecké či lodní dopravy.

V současnosti můžeme v souvislosti s angličtinou hovořit o „jazykovém imperialismu“. Ten se projevuje v mohutném přejímání populární hudby, módy či kulturních zvyklostí, které mají svůj původ zejména ve Spojených státech amerických. Takzvaná amerikanizace je zřetelná v mnoha oblastech života a je pozorovatelná snad ve všech zemích světa. Největší podíl na šíření angličtiny lze patrně přisuzovat médiím, zejména internetu.

Slova přejatá z angličtiny jsou označována pojmem anglicismy. Jejich průnik

do francouzštiny ve 20. století je popisován i na internetových stránkách Académie française. „Le développement des sciences et des techniques s’est considérablement accéléré au cours de ces dernières décennies : cette évolution tend à bouleverser la nomenclature traditionnelle du français et, trop souvent, favorise l’expansion de l’anglais qui envahit les écrits et les esprits au détriment de notre langue.”[64] Vliv angličtiny se projevuje jak v jazycích s velkým, tak malým počtem mluvčích.

Rozšířenost angličtiny je třeba sledovat ve dvou aspektech, jednak teritoriálním, jednak funkčním. Teritoriální neboli územní rozšíření anglického jazyka souvisí

s popisovanými koloniálními zábory Velké Británie, které vedly k rozšíření jazyka na všechny světové kontinenty. Angličtina se tedy uplatňuje jako mateřský nebo úřední jazyk asi pro 1,5 miliardy lidí, konkrétně ve Velké Británii, Irsku, na Maltě, v Kanadě a USA, v některých středoamerických státech, v Nigérii, Keni, Jihoafrické republice, Indii, Pákistánu, Austrálii,

na Novém Zélandu atd. V africké Nigérii má angličtina sjednocující úlohu a slouží jako komunikační prostředek 100 milionům domorodých obyvatel, kteří hovoří různými jazyky. Angličtina slouží vedle hindštiny jako úřední jazyk v nejpočetnější zemi světa, Indii, v níž žije více než 1 miliarda lidí.

Funkční rozšířenost angličtiny souvisí s jejím použitím pro různé komunikační účely

a situace, zejména ve sféře mezinárodního práva a diplomacie, obchodu a podnikání, vzdělávání, vědy a výzkumu, v oblasti vědy, komunikačních a informačních technologií

a ovšem i ve sféře masové kultury, sportu či turismu.

Existuje předpoklad, že v angličtině jsou schopny komunikovat 1,5–2 miliardy obyvatel zeměkoule. Znalost angličtiny je však v jednotlivých oblastech světa odlišná. Například na evropském kontinentu ovládají uvedený jazyk nejlépe obyvatele severských zemí, zatímco ve státech jako Francie, Španělsko nebo v zemích střední, východní a jižní Evropy není schopnost dorozumět se v angličtině z různých důvodů na stejně vysoké úrovni. Důležitým ukazatelem znalosti angličtiny bývá obvykle věk mluvčích a stupeň dosaženého vzdělání.

Angličtina ovšem není přijímána s povděkem ve všech zemích světa. Šíření anglického jazyka do světových kultur je obvykle spojeno i s průnikem tzv. konzumní kultury či konzumního způsobu života. Na uvedený jev upozorňuje ve své knize Moje Nizozemsko novinář a sociolog Geert van Istendael, který se zároveň zamýšlí nad přijímáním angličtiny jako jediného možného komunikačního systému. Svou neochotou komunikovat v angličtině jsou proslulí Francouzi. Je známá zpráva, která popisuje situaci v jednací místnosti

na summitu Evropské unie v Bruselu v roce 2006, kdy způsobil odchod tří vysoce postavených francouzských politiků ze sálu skandál. Důvodem k opuštění jednání byl projev francouzského kolegy, který použil k přednesu místo mateřské francouzštiny anglický jazyk. Francouzština přitom patří společně s angličtinou k hlavním jednacím jazykům institucí Evropské unie a při jednáních menšího charakteru, avšak s mezinárodní účastí, je znalost uvedených jazyků pokládána za samozřejmost a taková jednání probíhají často bez účasti tlumočníků.

Předpokládá se, že vedoucí postavení angličtiny jako lingua franca může být z mnoha důvodů ohroženo dalšími jazyky používanými v zemích se silným ekonomickým potenciálem či předpokladem vysokého nárůstu počtu jeho uživatelů. Možným světovým jazykem budoucnosti se tak může stát čínština, arabština, španělština, ruština či portugalština

a angličtinu by mohl postihnout stejný osud jako v dávných dobách řečtinu.

Angličtina patří mezi jazyky indoevropské jazykové rodiny a z hlediska typologické klasifikace je charakterizována jako flektivní analytický jazyk. Pro angličtinu je typické užívání volných morfémů, tzn. pomocných slov, která slouží k vyjádření gramatických kategorií, důležitou funkci má pevný pořádek slov ve větě, jeden lexém může vyjadřovat současně několik slovních druhů, při časování sloves musí být použito zájmeno atd.

Anglický pravopis je charakteristický svou složitostí, jež má původ v 15. století. Psaná podoba angličtiny se výrazně liší od stránky výslovnostní. Zatímco v oblasti fonetické angličtina zaznamenala vývoj, grafická podoba zůstala prakticky nezměněna.

Angličtina má pro mluvčí ostatních jazyků i několik výhod, jednou z nich je délka slov v počtu vyslovovaných hlásek. Další přednost lze spatřovat v tom, že slovní zásoba angličtiny má internacionální charakter. Tvoří ji slova, která mají původ v latině, řečtině či staré francouzštině (asi 30 %) a další část slovní zásoby vychází z jazyků germánských.

V souvislosti s možností naučit se angličtinu rychleji, byl vytvořen kolem roku 1930 systém zvaný basic english. Jeho autorem je Charles Kay Ogden, který angličtinu v novém systému zjednodušil, a uživateli pro základní komunikaci postačuje osvojení 850 slov. Basic english se dá naučit údajně za sedm týdnů. Jazyk je sestaven například z 18 sloves, 600 podstatných jmen, 150 přídavných jmen atd. a je určen zejména k mezinárodní komunikaci mezi podniky a firmami.

Šíření angličtiny způsobilo, že uvedený jazyk je často povinně začleněn

do vzdělávacích systémů mnoha zemí a znalost angličtiny je v dnešní době považována

za nezbytnou součást vzdělání. Tato skutečnost zpětně vyvolává další rozšiřování anglického jazyka mezi obyvateli různých národů a národností.

V řadě evropských států je výuka anglického jazyka začleněna do systému základního vzdělávání. V České republice probíhá povinná výuka prvního cizího jazyka ve 3.–9. třídě základní školy (nebo v odpovídajících ročnících víceletého gymnázia) s časovou dotací 3 hodiny týdně. V případě zájmu žáků je možno začít s výukou cizího jazyka i dříve. Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání (s. 106) uvádí: „přednostně musí být žákům nabídnuta výuka anglického jazyka“. Lze konstatovat, že v českém školství se opakuje situace, která značně omezuje možnost volby cizího jazyka a postavení angličtiny je možno přirovnat k postavení ruštiny před několika lety. Dá se předpokládat, že většina školských zařízení nabízí pouze anglický jazyk (bez možnosti volby). Důvodem je především nezájem žáků a jejich rodičů o další jazyky, příčinou mohou být i důvody ekonomické, spojené s financováním českého školství, mnohdy nedostatek žáků či kvalifikovaných pedagogů. Základní škola má dále povinnost nabídnout žákům nejpozději do 8. ročníku volitelný předmět další cizí jazyk. Žákům, kteří si jako první cizí jazyk nezvolili angličtinu, musí být anglický jazyk nabídnut jako další cizí jazyk. Zvýšený zájem o výuku angličtiny je v českém školství zaznamenáván od počátku 90. let. Od školního roku 1997/98 je angličtina preferovanějším jazykem než němčina a v současnosti ve výuce cizích jazyků dominuje. [65]

1 Anglické přejímky v češtině

Český jazyk je angličtinou výrazně ovlivňován od počátku 20. století. V uvedené době pronikala do češtiny anglická slova z oblasti hudby (jazz, swing, foxtrot, rock), sportu (football, hockey, basketball, jockey), vědy a techniky (laser) či filmu (star, dabing). V dalších oblastech života nebyly anglicismy běžné, za výjimku lze označit výraz tramway. Svobodová (2009) upozorňuje na skutečnost, že na přejímání anglicismů mohla mít vliv činnost Pražského lingvistického kroužku. Její členové se měli zasloužit o prohloubení vztahů mezi českým a britským prostředím, zejména působením V. Mathesia jako prvního profesora anglistiky na pražské univerzitě. Ve vztahu k přejímání anglicismů se v češtině ve 20. a 30. letech minulého století nevytvořila obranná reakce, jako například vůči germanismům.

Ve druhé polovině 20. století docházelo k systémovému odmítání přejímek z angličtiny, přesto do české slovní zásoby několik anglicismů proniklo (big beat, džíny, koktejl), některé z nich prostřednictvím dalších jazyků (dispečer, kombajn).

Slovo kombajn bylo do češtiny přejato prostřednictvím ruského комбайн, a to

z anglické podoby combine. Zajímavé je, že přes ruštinu se anglický výraz combine dostal

v podobě Kombine i do němčiny.

Po roce 1989 dochází v důsledku zvýšené prestiže angličtiny k rozmachu v přejímání anglicismů. Důvodem je důležité postavení angličtiny v mezinárodní komunikaci, ale

i významná úloha, již zaujímají anglicky mluvící země v oblastech, jejichž slovní zásoba je přejímána. Truksová uvádí několik oblastí, v nichž se anglické výrazy běžně používají, aniž by je bylo nutno překládat: politika, management, počítače, záliby (např. aerobic, benefit, cookies, pearcing, snowboard, spam, wap).[66] Warmbrunnova monografie Englische lexikalische Entlehnungen im Wortschatz der tschechischen Gegenwartssprache z roku 1994 popisuje v češtině 3240 lexikálních přejímek z angličtiny. Nabízí se srovnání s údaji v etymologickém slovníku Holuba a Lyera z roku 1967, který zaznamenal pouze 448 anglicismů.[67] Nárůst anglicismů v češtině je patrný i v publikaci Nová slova v češtině (Slovníku neologizmů) Martincové. Z uvedených zjištění je zřejmé, že dochází k prokazatelnému nárůstu anglicismů v českém jazyce. Obdobný trend lze sledovat

i v ostatních středoevropských jazycích.

Často používaný anglicismus zejména v oblasti politiky představuje summit. Podle internetové verze slovníku cizích slov se jedná o vrchol či setkání nejvyšších představitelů. Český národní korpus uvádí v této souvislosti mnoho spojení, která mají vztah k politickému dění, např. summit NATO, summit Rady Evropy, poslední celoamerický summit, lednový summit aliance, Kodaňský summit atd. V rámci summitu dochází k setkání politicky vysoce postavených osob, které jednají na závažná témata. Původ slova je třeba hledat v latinském summa, to odvozeno od summus (nejvyšší). Spojitost je možno naleznout v tom, že Římané sčítali opačným způsobem než je tomu dnes, tzn. odspodu nahoru, tudíž byl výsledek

na nejvyšší pozici. Z latiny výraz pronikl do angličtiny prostřednictvím francouzských tvarů som, sommet (vrchol). Původní anglická verze zní summitmeeting, avšak postupně byla zkrácena na summit. V mezinárodní komunikaci se slovo summit používá převážně v původní grafické podobě, výjimku představují např. výrazy sommet (francouzština) nebo samit (slovenština).

Slovem přejatým z angličtiny je smog. Podle Slovníku spisovné češtiny se jedná

o směs mlhy a kouřových zplodin, která se vztahuje zejména k prostředí velkých měst

a průmyslových oblastí. Podle publikace Zákulisí slov do třetice vzniklo označení jako neologismus v roce 1905 a jeho tvůrcem je londýnský lékař Harold A. des Veaux. Smog sloužil k pojmenování typické londýnské mlhy, jež vznikla kombinací přírodní mlhy a kouře. Neologismus tvoří spojení výrazů smoke (kouř) a fog (mlha), smog lze tedy označit

za zkratkové slovo. Výraz smoke má údajně původ v indoevropštině a má stejný základ jako české slovo smoudit, ze kterého vznikla slovesa čmoudit a čoudit. Anglické označení fog prý do angličtiny proniklo z dánštiny, v níž popisuje hustou městskou mlhu. Pro pojmenování přírodní mlhy používají Angličané slovo mist. Výraz smog se metaforicky uplatňuje například ve spojeních hudební či elektronický smog, která jsou doložena v Českém národním korpusu.

Česká slovní zásoba obsahuje i další zkratkové výrazy, které mají původ v angličtině (např. nylon, radar). Nylon [najlon i nylon]označuje podle slovníkové literatury druh umělého vlákna užívaného např. k výrobě punčoch. Název vzniknul v Americe v období 30. let 20. století a jeho první část je údajně obsažena v angl. (vi)nyl , popř. vychází z prvních písmen města New York. Je však možné, že žádný význam nemá. Radar je označení, které vzniklo z anglických slov radio detection and ranging (radiové zjišťování a zaměřování) a v češtině se pro něj používá i výraz radiolokátor.

Anglicismy se často objevují společně s dalšími cizojazyčnými výrazy v oblasti reklamy, za jejich přednost je považována schopnost zaujmout. Pro reklamu je typická jazyková hra a při použití cizích výrazů spočívá obvykle v záměně českého a cizího slova (např. BESTarostně spolu; Aby Vám motor dobře SHELL; Nech se WEST). Angličtina se vyskytuje i ve sloganech firem, např. Nokia – Connecting People, Jonnie Walker – The taste goes deeper.[68]

Vliv angličtiny na český jazyk je prokazatelný. Anglicismy se od 90. let 20. století uplatňují v mnoha oblastech a jejich přejímání je nutno považovat za přirozený jev.

Česká slova v cizích jazycích

Český jazyk přispěl ke slovní zásobě ostatních jazyků rovněž několika výrazy. V době Rakousko–uherské monarchie docházelo k intenzivnímu kontaktu česky a německy hovořícího obyvatelstva a přirozeně probíhalo jeho oboustranné jazykové ovlivňování.

Ve většině případů byla přejímána německá označení do češtiny, ale zejména v oblasti gastronomie obohatila rakouskou němčinu čeština. Jedná se například o výrazy koláč (Kolatsch / Golatsch), buchta (Buchtel) či povidla (Powidl / Powidel). Čeština se stala zdrojem několika slov, která lze označit za internacionalismy (robot, remoska).

Koláč původně označoval pečivo velkých rozměrů ve tvaru kola. Uprostřed mohl být otvor, takže se koláč podobal spíše velkému preclíku. Koláče sloužily jako obětní pokrm bohům, byly symbolem štěstí, koláče dostávali členové rodiny či sluhové, kteří odcházeli z domova nebo ze služby apod.[69] Etymologie slova koláč odkazuje na výraz kolo, který má indoevropský původ.[70] Zatímco v rakouské němčině se používá podoba Kolatsch /Golatsch, na území Německa se uplatňuje spíše podoba Kuchen.

Slovo buchta se ve stejném tvaru vyskytuje i v polštině a je spojováno se základem buch-/puch-, který má zřejmě onomatopoický původ. Nabízí se i srovnání se slovinským búhniti, búhtati, což znamená otéci, napuchnout či nabývat objemu. Buchta označuje druh kynutého pečiva s náplní.

Označení povidla se vyskytuje i v dalších slovanských jazycích (např. powidła – polština, povydlo – ukrajinština) a jeho prvotním významem by měla být svařená ovocná šťáva. Původ slova je možno hledat ve staroindickém jazyce, je odvozen od výrazu pavitra (tzn. čistý; sítko)[71]. Označení Powidl / Powidel bylo do rakouské němčiny přejato právě

ze slovanských jazyků, na území Německa se používá spíše výraz Mus.

Robot je slovo vytvořené Josefem Čapkem a ve hře R. U. R. uvedené jeho bratrem Karlem. Etymologie výrazu souvisí se slovy robit či robota. Označení robot se rozšířilo

do mnoha světových jazyků (viz 3.2 Internacionalismy).

Remoska. Jedná se o vynález, který vytvořil na počátku padesátých let 20. století Oldřich Homuta. Označení remoska je odvozeno od jména podniku REMOS (= revize, elektro, montáže, opravy, servis), v němž byl nový druh trouby vyráběn. Remoska byla zpočátku exportována do Velké Británie a poté do dalších zemí. V angličtině se pro označení uvedené trouby používá výraz remoska pan, v němčině Remoska Pfanne, ve francouzštině pan remoska atd.

Tunelovat znamená vykonat podvodnou finanční operaci, jejímž cílem je skryté odčerpání majetku z prosperujícího podniku, banky apod. Označení vzniklo v 90. letech 20. století v souvislosti s ekonomickým děním v České republice. Je patrné, že sloveso dostalo nový význam na základě metaforického přenesení. Možnost dvojího výkladu nabízí i slovo tunelář. Jednak označuje dělníka nebo odborníka na stavbě tunelů, jednak člověka, který vykonává podvodné finanční operace. „Tunnelieren" ist zwar die direkte Übersetzung eines tschechischen Begriffs für Wirtschaftskriminalität, erschließt sich im Deutschen aber nicht auf Anhieb. Deshalb sucht der Dolmetscher von Milos Zeman, dem Prager Parlamentspräsidenten, nach einem Synonym, das dem deutschen Gesprächspartner die Situation in den Betrieben etwas präziser beschreibt. "Aussaugen, Aushöhlen, von innen Abzocken" sei in Tschechien zum Sport geworden und einer der Gründe, warum sich das Land in einer Phase wirtschaftlicher Stagnation befinde.[72] Ukázka pochází z článku uveřejněného v roce 1997 v Berliner Zeitung a je důkazem toho, že v němčině je znám doslovný překlad českého označení tunelovat. Autorka textu se pojem snaží blíže vysvětlit např. slovesy aushöhlen (podkopávat, podrývat) nebo aussaugen (vysát, vyčerpat).

Uvedená kapitola je důkazem toho, že i menší jazyky mohou ovlivnit slovní zásobu jazyků větších. Česká slovní zásoba byla v průběhu dějin v intenzivním kontaktu zejména s německým jazykovým prostředím, a tak docházelo k jejich vzájemnému ovlivňování. Slova z oblasti gastronomie jsou pouze jedním z mnoha příkladů popisovaného vlivu. Ve 20. století se stala čeština zdrojem několika internacionalismů (robot, remoska, tunelovat).

8 Problematika etymologie a přejímání slov v učebnicích

V následující kapitole se zaměřujeme na to, kolik prostoru poskytují problematice etymologie a přejímání slov vybrané učebnice a učební materiály pro základní a střední školy. K uvedenému účelu jsme zvolili řadu učebnic českého jazyka pro základní školu

z nakladatelství Tobiáš, doplňkové materiály k řadě učebnic pro základní školu a odpovídající ročníky víceletého gymnázia nakladatelství Fraus[73], dále Učebnici českého jazyka pro střední školy, konkrétně oddíl Mluvnice, rovněž z  nakladatelství Fraus a čtyřdílnou řadou učebnic českého jazyka pro gymnázia J. Kostečky z nakladatelství SPN.

Řada učebnic českého jazyka pro druhý stupeň základní školy nakladatelství Tobiáš věnuje problematice etymologie a přejímání slov malou pozornost. Téma přejímání z cizích jazyků je zařazeno do učebnice pro 8. ročník. Žáci v jednotlivých cvičeních vysvětlují významy slov, učí se pracovat se slovníky cizích slov, zabývají se skloňováním podstatných jmen cizího původu (např. genius, muzeum, drama, idea) nebo uvádí do správného tvaru jména slavných osobností. Učebnice pro devátý ročník se stručně věnuje tématu přejímání slov. Domníváme se, že cvičení zaměřená na problematiku přejímání, která jsou v učebním materiálu obsažena, by bylo vhodné rozšířit.

Doplňkové materiály k učebnicím českého jazyka Fraus pro druhý stupeň vzdělávání obsahují množství rozšiřujících úkolů zaměřených na problematiku etymologie a cizích slov. Cvičení jsou určena zejména pro 8. ročník. V jednotlivých zadáních se žáci věnují práci se slovníky cizích slov, tvoří věty se slovy cizího původu, cizí slova nahrazují českými ekvivalenty, hledají jazyk původu jednotlivých označení apod. Pestrost i množství cvičení, která jsou v doplňkových materiálech obsažena, je větší, než je tomu u řady učebnic nakladatelství Tobiáš.

V učebnici nakladatelství Fraus pro třetí stupeň vzdělávání je problematice etymologie věnováno několik cvičení. V prvním z nich mají žáci za úkol určit původ svého příjmení

a křestních jmen ve své rodině. Každé zdůvodnění má být doloženo informacemi z odborné literatury. Ve druhém úkolu zjišťují žáci původ zeměpisných místních jmen a o jednom z nich zpracovávají prezentaci tak, aby v ní smysl jména získal názornou oporu a spolužáci si vznik a smysl názvu zapamatovali a uměli ho vysvětlit. Dále se mají pokusit najít umělecký obraz daného místa. Žáci rovněž vysvětlují původ jména své obce, jednoho vodního toku či ulice ve svém okolí a snaží se ukázat, jak souvisí jména míst s jejich historií.

Učební materiál Fraus pro třetí stupeň škol uvádí poučení o spisovné výslovnosti přejatých slov a popisuje příručky, v nichž lze potřebné údaje o výslovnosti problematických výrazů naleznout. Učebnice obsahuje zajímavé upozornění týkající se chybné výslovnosti slov tis a divizna, která jsou často považována za přejatá slova, a proto je mnoho lidí vyslovuje tvrdě. Jejich názvy však mají původ v praslovanštině, z toho důvodu by měly být vyslovovány měkce. Žáci se v jednotlivých cvičeních vyjadřují k otázce, jak vnímají slova, která se v současnosti vyslovují dvěma způsoby (např. diskuse – diskuze, benzin – benzín), učí se správně vyslovovat cizí slova a zároveň objasňovat jejich význam (např. enfant terrible, ad acta, pointa, resumé, rutina), pokud se jedná o jména slavných osobností (Marie Curie-Skłodowska, Samuel Beckett, Cervantes y Saavedra), mají žáci uvést, čím se proslavily. Učebnice představuje i základní údaje o skloňování přejatých obecných jmen a cizích vlastních jmen. Veškerá teorie je demonstrována na množství příkladů, učebnice obsahuje dostatek cvičení, v nichž si žáci nové poznatky mohou procvičit. V učebním materiálu je kladen důraz i na problematiku psaní přejatých slov.

Řada učebnic českého jazyka nakladatelství SPN se zaměřuje na podobná témata jako učebnice nakladatelství Fraus. Uvádí definici etymologie jako vědního oboru, zabývá se výslovností a psaním slov přejatých atd. První díl učebnice představuje několik hypotéz, které vysvětlují původ vlastního jména Čech. Přejímání slov z cizích jazyků se věnuje zejména druhá část učebnice. V jednom z obsažených cvičení mají žáci uvádět originální znění počeštěných jmen cizích měst (např. Benátky, Budyšín, Cáchy). Třetí díl řady učebnic přináší v závěru slovník přejatých slov. Úkoly určené k procvičení popsané látky v řadě učebnic SPN nejsou tak pestré jako v učebnici nakladatelství Fraus.

Na základě srovnání uvedených učebních materiálů a učebnic jsme došli k závěru, že výukové materiály nakladatelství Fraus obsahují větší množství rozmanitých cvičení, která se snaží danou problematiku přiblížit žákům zajímavým způsobem. Problematikou etymologie se zabývají ve větší míře než ostatní učebnice. Český jazyk nakladatelství SPN a Tobiáš se zaměřuje především na zprostředkování teoretických poznatků k danému tématu.

Domníváme se, že aktivity vztahující se k tématu etymologie vystupují v učebních materiálech pouze ojediněle, a proto by bylo vhodné výuku v tomto směru obohatit. Jsme toho názoru, že velkou škálu aktivit můžeme připravit v souvislosti s etymologií. Náměty

pro pedagogickou praxi přinášíme v oddílu Náměty pro pedagogickou praxi.

9 Dotazníkové šetření

V rámci rigorózní práce byla realizována dvě dotazníková šetření. První dotazník zjišťoval povědomí respondentů o původu vybraných slov. Druhé dotazníkové šetření bylo zaměřeno na srozumitelnost internacionalismů z pohledu mluvčího. Plné znění dotazníků je uvedeno v Příloze č. 11.

9.1 Původ slov

V rámci rigorózní práce byl realizován průzkum, jehož cílem bylo zjistit, jaké povědomí mají žáci o původu přejatých slov v češtině. Průzkum byl proveden formou dotazníkového šetření obsahujícího dvacet položek. Respondenty se stalo celkem 104 žáků druhého a třetího stupně vzdělávání, z toho tvořily 69 dívky a 35 chlapci. Konkrétně bylo

ve zkoumaném vzorku zastoupeno 22 žáků 6. třídy a 26 žáků 9. třídy základní školy Vodní

v Mohelnici, 27 žáků tercie osmiletého gymnázia v Kojetíně, 14 žákyň 1. ročníku a 15 žákyň 3. ročníku učňovských oborů Střední školy oděvní Prostějov, s. r. o. Předpokládali jsme, že etymologie představuje ve výuce českého jazyka spíše okrajové téma, a proto nelze předpokládat, že respondentům bude původ slov znám.

Dotazník byl rozdělen do dvou částí a při jeho vyplňování respondenti neměli k dispozici etymologický slovník ani žádný jiný informační zdroj. V první části dotazníku měli žáci odhadovat původ deseti výrazů bez možnosti volby. Jednalo se o slova čaj, lobby, čokoláda, robot, milion, káva, vzduch, škola, gymnázium a alkohol. Druhá část obsahovala rovněž deset označení, u kterých žáci jazyk původu vybírali ze tří nabízených variant. Další desítku výrazů tvořila slova tabák, tulipán, džungle, atašé, gejša, pyžamo, remoska, baobab, paprika, fotbal. Dvacet označení v dotazníku bylo vybráno náhodně, snažili jsme se

o to, aby v něm byly zastoupeny výrazy ze všech jazykových oblastí, z nichž k přejímání slov docházelo (viz 5.2 Přejímání ze světových jazyků), a zároveň taková označení, která

do češtiny pronikla v různé době.

Čaj představuje slovo, které pochází z čínštiny. Předpokládali jsme, že respondenti budou etymologii výrazu hledat v některém z asijských jazyků. Správný jazyk původu, čínštinu, uvedlo 57 % respondentů, náš předpoklad se tedy potvrdil. Patnáct procent žáků se domnívalo, že výraz lze označit jako slovo domácího původu (viz Graf 1). Respondenti uváděli dále angličtinu, hindštinu a ruštinu, tzn. jazyky, u nichž je možno naleznout souvislost se slovem čaj. Angličané se proslavili čajovými dýchánky nebo „čajem o páté“, známý je

i anglický zvyk popíjení čaje s mlékem. Indie představovala britskou kolonii, z níž se

na Britské ostrovy čaj dovážel a v současnosti je považována za jednoho z největších pěstitelů a vývozců čaje. Spojitost s hindštinou jako jazykem původu uvedeného slova lze označit

za logickou. V českém prostředí je znám i silný černý ruský čaj, proto může být etymologie označení hledána právě v ruštině. V souvislosti s původem zkoumaného výrazu uvedli respondenti celkem 15 jazyků, z nichž byla většina zahrnuta do kategorie ostatní. Žáci uváděli japonštinu, němčinu, polštinu, indonéštinu, francouzštinu, féničtinu, maďarštinu, italštinu

a arabštinu. Původ slova nedokázalo popsat 6 % respondentů.

[pic]

Lobby je slovo, které bylo do češtiny přejato z angličtiny a žáci jej mohou znát především ze sdělovacích prostředků. Správný jazyk původu uvedlo 81 % respondentů (viz Graf 2). Vysoké procento správných odpovědí lze snad zdůvodnit skutečností, že dotazovaní žáci se ve škole učí angličtinu a výraz mohou znát z výuky. V kategorii ostatní je zahrnuta ruština, indonéština, hindština, polština, němčina, španělština a africké jazyky. K původu slova se nedokázalo vyjádřit 7 % žáků.

[pic]

Další položka byla zaměřena na etymologii výrazu čokoláda. Předpokládali jsme, že respondenti budou spojovat původ slova s jazykem některé země, která je známá produkcí čokolády a čokoládových výrobků, například Belgie nebo Švýcarsko. Čokoláda představuje označení, jehož původ je nutno hledat v jazyce indiánského kmene Aztéků. Největší množství respondentů (viz Graf 3) se domnívalo, že čokoláda má německý původ. Žáci často uváděli neexistující jazyky jako švýcarština a belgičtina, jejichž názvy byly odvozeny od jmen států, s nimiž je produkce čokolády často spojována. Vzhledem k tomu, že 34 % dotázaných popsalo zmíněné jazyky, docházíme k závěru, že náš úvodní předpoklad se potvrdil. Kromě němčiny uváděli žáci angličtinu, češtinu, španělštinu a francouzštinu. Vzhledem k tomu, že francouzština je jedním z úředních jazyků v Belgii i Švýcarsku, bylo by možno naleznout určitou spojitost s odpovědí respondentů, kteří označili jako jazyk původu němčinu, tzn. švýcarštinu a belgičtinu. Lze předpokládat, že mnoho dotázaných si není vědomo toho, jaké jazyky se v daných zemích používají a mohlo tedy dojít k jejich záměně. Španělština se stala zprostředkovatelem slova čokoláda do evropských jazyků, proto je možno uvedenou odpověď považovat za logickou.

V kategorii ostatní je zastoupeno množství jazyků: ruština, japonština, polština, norština, švédština, italština, čínština a africké jazyky. Původ slova čokoláda nedokázalo odhadnout 9 % respondentů.

[pic]

Původ slova robot byl pro většinu respondentů známý, češtinu uvedlo 74 % z nich (viz Graf 4). Očekávali jsme, že kromě češtiny uvedou žáci i angličtinu a čínštinu. Angličtina představuje moderní jazyk vědy a techniky, Čína je s výrobou robotů přímo spojena. Popsaná domněnka byla potvrzena, angličtinu označilo jako jazyk původu 16 % dotázaných, čínštinu

6 % žáků.

[pic]

Výraz milion pochází podle etymologické literatury z italštiny. Předpokládali jsme však, že většina respondentů si slovo spojí s angličtinou, která je v současnosti používána

pro komunikaci v oblasti financí. Náš předpoklad se zcela nepotvrdil, protože dotázaní žáci uváděli nejčastěji italštinu, dále angličtinu, francouzštinu a latinu (viz Graf 5). Italštinu uváděli pouze žáci 6. a 9. třídy základní školy, předpokládáme proto, že se dané problematice v rámci výuky věnovali. Kategorie ostatní zahrnuje islandštinu, slovenštinu, ruštinu, řečtinu, arabštinu či holandštinu.

[pic]

Káva představuje výraz, který do evropských jazyků proniknul z arabštiny prostřednictvím turečtiny. Předpokládali jsme, že žáci budou jako jazyk původu uvádět jednak turečtinu (známé spojení turecká káva), jednak němčinu (známé spojení vídeňská káva) nebo italštinu, v níž je pojmenováno mnoho druhů daného nápoje (např. piccolo, Late Macchiato). Celkově respondenti označili 18 jazyků možného původu slova. Nejčastěji byla uváděna turečtina (viz Graf 6), tím byl potvrzen náš předpoklad. Němčina se ve zkoumaných odpovědích objevila pouze několikrát, ne však jako němčina, ale jako vídeňština.

Respondenti dále uváděli češtinu, angličtinu, arabštinu, francouzštinu a italštinu. Kategorie ostatní zahrnuje hindštinu, irštinu, indonéštinu, maďarštinu, albánštinu, malajštinu, ruštinu, polštinu, polynéštinu a finštinu.

[pic]

Původ slova vzduch spojuje etymologická literatura s ruštinou. Předpokládali jsme, že žáci budou uvádět některý ze slovanských jazyků (zejména češtinu), protože dané označení není do českého jazykového systému nově přejato, a tudíž v českém jazyce nepůsobí cizím dojmem. Náš předpoklad se splnil, 41 % odpovědí respondentů označilo jako jazyk původu češtinu (viz Graf 7). Z dalších slovanských jazyků uvedli dotázaní ruštinu, slovenštinu, polštinu a srbštinu. Poslední dva jazyky jsou v Grafu 7 zahrnuty do kategorie ostatní. Žáci považovali za možný jazyk původu i němčinu, latinu, angličtinu a řečtinu, v kategorii ostatní je dále obsažena turečtina, čínština, maďarština a italština. Etymologii slova nedokázalo určit 11 % respondentů.

[pic]

Škola představuje slovo s latinskými kořeny. Předpokládali jsme, že část respondentů bude uvádět jako jazyk původu češtinu. Důvodem, který nás k domněnce přivedl, byla skutečnost, že za jednoho z největších pedagogů je považován Čech, Jan Amos Komenský. Mezi výrazem škola a jménem slavného Čecha by proto mohla vzniknout asociace. Největší množství dotázaných hledalo etymologii slova v latině (viz Graf 8). Uváděné jazyky se však lišily podle toho, do jaké třídy dotázaní patřili. Většina žáků 6. a 9. třídy označila za jazyk původu latinu, předpokládáme proto, že se respondenti problematice etymologie ve výuce češtiny věnovali. Respondenti z ostatních tříd popisovali nejčastěji češtinu a částečně tak potvrdili naši úvodní domněnku. K dalším uváděným jazykům patřila angličtina a němčina, v kategorii ostatní je zařazena ruština, francouzština, maďarština, polština, japonština, slovenština a řečtina. Jazyk původu nedokázalo označit 10 % respondentů.

[pic]

Gymnázium je výraz, jehož původ je nutno hledat v řečtině. Na rozdíl od slova škola vzbuzuje označení gymnázium dojem, že mohlo být do češtiny přejato. Respondenti mohou znát i cizojazyčné varianty daného označení, a tak dojít k závěru, že gymnázium nelze označit

za výraz domácího původu. Pokud je dotazovaným známa skutečnost, že většina slov, která se sobě v evropských jazycích podobají, vychází většinou z řečtiny a latiny, mohli by jeden z daných jazyků označit. Na základě analýzy odpovědí bylo zjištěno, že respondenti nejčastěji uváděli němčinu, latinu a angličtinu, dále pak češtinu, řečtinu a francouzštinu (viz Graf 9). Kategorie ostatní zahrnuje italštinu, ruštinu, irštinu, slovenštinu, arabštinu a polštinu. Jazyk původu nedokázalo uvést 7 % dotázaných.

[pic]

Alkohol představuje slovo, které má svůj původ v arabštině a snad ve všech světových jazycích se vyskytuje v podobné grafické formě. Předpokládali jsme, že respondenti budou etymologii výrazu odvozovat z toho, co se říká o alkoholu ve vztahu k jednotlivým národům. Paradoxně tedy nebylo možno očekávat, že žáci uvedou arabštinu, protože ta slouží jako komunikační prostředek zejména v muslimských zemích, v nichž je konzumace alkoholu považována za náboženský prohřešek. Za pravděpodobnější jsme považovali spojitost se severskými jazyky. Vyhlášená je finská vodka, známé je spojení pije jako Dán[74], ale i tvrzení, že severští obyvatelé mají sklony k depresím a alkoholismu, které jsou způsobeny kratším trváním dne. Svou oblibou vodky prosluli i Rusové, Němci jsou naopak zároveň s Čechy považováni za jedny z největších milovníků piva, Irové jsou známí díky své whisky, Francouzi či Moravané vynikají ve výrobě vína atd. Předpokládali jsme tedy, že respondenti budou uvádět velkou škálu jazyků. Uvedená domněnka byla potvrzena, dotázaní označili celkem 17 možných jazyků, z nichž slovo alkohol pochází.

Úvodní předpoklad týkající se jazyků původu byl potvrzen pouze částečně. Severské jazyky respondenti neoznačili, uvedli však ruštinu, češtinu, němčinu, ale i irštinu

a francouzštinu (viz Graf 10). Poslední dva jazyky jsou obsaženy v kategorii ostatní. Mezi dalšími odpověďmi se vyskytnul i správný jazyk původu, arabština, dále angličtina a latina, v kategorii ostatní je obsažena maďarština, španělština, vietnamština, holandština, hebrejština, hindština či polština. Původ slova alkohol nedokázalo určit 13 % dotázaných.

[pic]

Ve druhé části dotazníku bylo respondentům představeno deset výrazů, u nichž se měli pokusit určit jazyk původu. Dotazovaní měli u každého slova k dispozici tři možnosti výběru.

První slovo, jehož původ je třeba hledat v arawackém jazyce karibských domorodců, představuje tabák. Kromě správné varianty jazyka byla respondentům nabídnuta arabština

a ruština. Starší žáci mohli při svých odhadech vycházet ze znalostí, které získali například

ve výuce dějepisu. V rámci tématu zámořských objevů jsou upozorňováni na množství plodin či předmětů, jež se díky mořeplavcům dostaly na evropský kontinent. V České republice je v posledních letech rozšířeno nejen kouření cigaret, ale za moderní je považováno i kouření tzv. vodní dýmky, která pochází z arabských zemí. Původ slova tabák by proto mohl být spatřován právě v arabštině. Volba ruštiny nebyla předpokládána.

Z analýzy výsledků vyplynulo, že správný jazyk původu slova tabák určilo 67 % respondentů, 24 % dotázaných označilo arabštinu, pouze 8 % žáků uvedlo ruštinu a 1 % dotázaných se nedokázalo rozhodnout (viz Graf 11). Většina respondentů správný jazyk původu označila, tudíž byla úvodní hypotéza tudíž potvrzena.

[pic]

Výraz tulipán má svůj původ v arabštině (event. v perštině). Nepředpokládali jsme však, že je tato skutečnost známa i respondentům. Za nejpravděpodobnější z pohledu dotazovaných jsme považovali variantu a), holandštinu. Nizozemí proslulo jako země tulipánů a domníváme se, že původ uvedeného výrazu bude většina respondentů hledat právě v jazyce tohoto státu. Posledním nabízeným jazykem byla japonština, její volbu jsme však neočekávali.

Na základě vyhodnocení výsledků jsme došli k závěru, že úvodní předpoklad byl potvrzen, 64 % odpovědí respondentů označilo jako jazyk původu slova tulipán holandštinu (viz Graf 12). Arabštinu zvolilo 21 % dotázaných, japonštinu 13 % žáků a 2 % respondentů nedokázala vhodný jazyk označit.

[pic]

Džungle představuje slovo, které si zřejmě většina lidí spojí s postavou Tarzana nebo s Knihou džunglí Rudyarda Kiplinga, jejíž děj se odehrává v Indii. Rovněž původ označení džungle je třeba hledat v hindštině. Další nabízené možnosti představovala malajština a indiánské jazyky, nepředpokládali jsme však, že je respondenti označí jako správné. Náš předpoklad však nebyl potvrzen, protože dotazovaní uváděli nejčastěji variantu c), indiánské jazyky (viz Graf 13). Důvodem může být skutečnost, že život indiánských kmenů je spojen zejména s oblastí Jižní, popř. Střední Ameriky, v nichž se nachází množství neprostupných deštných pralesů, které mohou být označeny i výrazem džungle. Hindština byla za správnou variantu považována pouze 16 % respondentů, malajštinu uvedlo 15 % dotázaných a 2 % žáků neoznačila žádnou odpověď.

[pic]

Atašé je označení diplomatického úředníka pro určitý obor a etymologii tohoto výrazu je třeba hledat ve francouzštině. Předpokládali jsme, že respondenti budou jako jazyk původu označovat nejčastěji francouzštinu, neboť zvuková podoba uvedeného slova by jim daný jazyk mohla připomínat. Vzhledem k tomu, že výraz atašé působí cizokrajně, domnívali jsme se, že další upřednostňovanou variantou by mohla být perština, naopak jsme nepředpokládali preferování ruštiny jako podobně znějícího slovanského jazyka. Naše úvodní domněnka byla potvrzena (viz Graf 14), zkoumaný vzorek žáků uváděl nejčastěji francouzštinu, dále perštinu a ruštinu, původ slova nedokázalo označit 5 % respondentů.

[pic]

Gejša označuje podle Slovníku spisovné češtiny tanečnici v japonských hostinských podnicích, slovo tedy pochází z japonštiny. Předpokládali jsme, že většina respondentů správný jazyk původu dokáže určit. Vycházeli jsme ze skutečnosti, že dotázaní pravděpodobně znají čokoládu značky Gejša, na níž je japonská tanečnice vyobrazena, známé jsou rovněž filmy, v nichž japonské tanečnice účinkují. Očekávali jsme, že část žáků může jako správnou variantu určit čínštinu, neboť se jedná o další orientální jazyk z oblasti východní Asie a respondenti by mohli japonštinu a čínštinu zaměnit. Švýcarská němčina měla představovat matoucí odpověď pro ty, kteří by si spojili popsanou čokoládu se zemí helvétského kříže a jejím jazykem. Nepředpokládali jsme ale, že budou respondenti poslední uvedenou možnost volit.

Naše počáteční domněnka byla potvrzena (viz Graf 15), většina dotázaných označila japonštinu, 13 % žáků zvolilo čínštinu a pouhé 1 % respondentů uvedlo švýcarskou němčinu.

[pic]

Pyžamo je popisováno jako noční oblek, který se skládá z kabátku a kalhot a v českém jazykovém systému jsou přípustné dvě varianty daného výrazu, jednak pyžamo, jednak nesklonné pyžama. Etymologii slova je nutno hledat v hindštině, i když některé slovníky označují jako jazyk původu perštinu. Vzhledem k tomu, že zvuková stránka daného výrazu působí cizím dojmem a mohla by u respondentů evokovat francouzštinu, předpokládali jsme, že většina dotázaných uvede právě tento románský jazyk. Očekávali jsme, že hindština

a čínština nebudou považovány za správnou variantu. Náš úvodní předpoklad se potvrdil (viz Graf 16), protože 62 % respondentů označilo francouzštinu, 17 % odpovědí připadlo hindštině, 18 % čínštině a 3 % dotázaných se k uvedené položce nevyjádřila.

[pic]

Remoska označuje jednak českou obchodní značku, jednak elektrickou pečicí krytou nádobu a lze ji považovat za slovo domácí. Předpokládali jsme, že respondenti budou původ označení odvozovat z jeho zakončení –ka, které se v češtině běžně vyskytuje. Kromě češtiny by mohlo být charakteristické i pro další nabízený slovanský jazyk, polštinu. Očekávali jsme, že uvedené slovanské jazyky budou dotázanými považovány za správné. Nepředpokládali jsme, že budou žáci volit první variantu, angličtinu. Naše domněnka byla potvrzena (viz Graf 17), respondenti označili ve 46 % případů češtinu a 44 % odpovědí představovala polština. Pouhá 3 % odpovědí připadla na angličtinu, k dané položce se nevyjádřilo 7 % respondentů.

[pic]

Akademický slovník cizích slov popisuje heslo baobab jako mohutný africký strom rodu Adansonia, s rozložitou korunou, poskytující jedlé plody, olejnatá semena, pevná vlákna a pitnou vodu. Etymologii slova baobab je tedy nutno hledat v afrických jazycích. Předpokládali jsme, že respondenti budou označovat jako jazyk původu slova nejčastěji africké nebo australské jazyky a indonéštinu nebudou považovat za pravděpodobnou variantu.

Na základě analýzy odpovědí respondentů (viz Graf 18) docházíme k závěru, že 48 % dotázaných označilo správnou možnost, africké jazyky. Jazyk australských domorodců považovalo za vhodnou odpověď 30 % respondentů, 18 % žáků uvedlo indonéštinu a 4 % dotázaných neoznačila ani jednu nabízenou variantu. Naše úvodní domněnka byla potvrzena.

[pic]

Slovo paprika má svůj původ v maďarštině, z níž pronikalo do dalších slovanských, ale i neslovanských jazyků. Předpokládali jsme, že z nabízených možností budou respondenti považovat za nejpravděpodobnější právě maďarštinu, spojí si tedy papriku s maďarskou kuchyní, zejména s gulášem. Zároveň jsme se domnívali, že dotázaní nebudou původ označení hledat v polštině, vzhledem k tomu, že paprice se nejlépe daří v teplých oblastech

a Polsko svou geografickou polohou uvedené charakteristice na rozdíl od Maďarska neodpovídá. Slovenštinu jsme z pohledu respondentů považovali za pravděpodobnější variantu než polštinu, zejména kvůli spojitosti, kterou je možno naleznout mezi slovenskou

a maďarskou kuchyní.

Naše úvodní domněnka byla částečně potvrzena (viz Graf 19), 77 % respondentů uvedlo jako správný jazyk původu maďarštinu, polštinu však označilo větší množství dotázaných než slovenštinu, 2 % respondentů neuvedla žádnou možnost.

[pic]

Fotbal představuje míčovou hru a samotné slovo proniklo do češtiny z angličtiny v první třetině 20. století. Předpokládali jsme, že většina respondentů by za pravděpodobný jazyk původu mohla považovat právě angličtinu, zejména proto, že s Anglií je uvedený sport spojován velmi často. Ze stejného důvodu jsme očekávali, že by dotázaní mohli uvádět italštinu, volbu němčiny jsme nepředpokládali.

Naše domněnka byla potvrzena jen zčásti (viz Graf 20), 90 % dotázaných označilo angličtinu, němčinu považovalo za vhodnou odpověď větší množství respondentů než italštinu.

[pic]

Problematika původu slov představovala pro většinu respondentů výzkumného vzorku neznámé téma. Žáci Základní školy Vodní se však s uvedeným tématem setkali v rámci výuky českého jazyka, proto byli schopni určit správnou etymologii u většího množství výrazů než ostatní respondenti.

9.2 Srozumitelnost internacionalismů

Domníváme se, že z hlediska etymologie můžeme považovat za zajímavou skupinu slov, která lze označit jako internacionalismy (viz 3.2 Internacionalismy). Uvedené výrazy obvykle spojuje společný původ. V dotazníkovém šetření jsme se zaměřili na to, zda jsou slova „internacionálního charakteru“ srozumitelná z pozice běžných uživatelů jazyka.

Dotazníkového šetření se zúčastnilo 98 respondentů (61 dívek a 37 hochů) ve věku 15 až 19 let. Konkrétně se jednalo o studenty kvinty, sexty a septimy osmiletého

a o maturitní ročník čtyřletého studia na Gymnáziu v Kojetíně.

Dotazník zaměřený na porozumění cizím slovům (internacionalismům) obsahoval deset položek, které nabízely čtyři možnosti výběru uzavřených odpovědí. Mezi deseti zadanými slovy byly vybrány výrazy vyskytující se v textech politického charakteru.

Slova lobby a briefing / brífink mají svůj původ v angličtině, diskriminace, marginální, transparentní, priorita, globální, regionální v latině a ekologický v řečtině.

V úvodu dotazníku dostali respondenti k dispozici krátký text, který byl vybrán náhodně. Jednalo se o aktuální článek zveřejněný na zpravodajském internetovém portálu idnes.cz. V daném textu bylo označeno pět cizích slov. Dalších pět výrazů bylo uvedeno jednotlivě v krátkých větách. Ve všech případech měli dotazovaní žáci k dispozici kontext, jenž měl porozumění usnadnit.

Úvodní hypotéza předpokládala, že vysvětlení zadaných slov nebude činit respondentům obtíže. Uvedená domněnka byla podpořena třemi skutečnostmi: 1. vysoká frekvence zkoumaných výrazů v médiích, 2. stupeň dosaženého vzdělání respondentů, 3. znalost dalších cizích jazyků ve zkoumaném vzorku osob.

[pic]

Na základě šetření byla prokázána srozumitelnost většiny zkoumaných výrazů (viz Graf 21). Nejmenší obtíže činil respondentům význam slova globální, u něhož bylo zaznamenáno 100 % správných odpovědí. Pojmy priorita, ekologický, regionální, brífink / briefing, marginální a diskriminace lze z hlediska porozumění považovat rovněž

za bezproblémové. Části respondentů činily problémy výrazy lobby, genderový

a transparentní.

Slovo lobby bylo chybně považováno za novou politickou stranu či právnickou kancelář, adjektivum genderový pochopila část respondentů ve významu bojující za práva žen. Za nejhůře srozumitelný lze považovat výraz transparentní, který byl nejčastěji označován jako nový, moderní.

Vzhledem k vysokému procentu správných odpovědí (90 %) docházíme k závěru, že úvodní hypotéza platí a zkoumané výrazy můžeme označit za srozumitelné.

V Grafu 22 nabízíme srovnání procenta chybných odpovědí v jednotlivých třídách. Zatímco u kvinty (V5), sexty (V6) a septimy (V7) zaznamenáváme sestupnou tendenci, objevuje se u čtvrtého ročníku (4.) nárůst chybných odpovědí. Uvedený jev může mít množství příčin – jednou z nich by mohl být často popisovaný rozdíl ve studijních výsledcích u ročníků osmiletého a čtyřletého gymnaziálního studia.

Přehled správných a chybných odpovědí z hlediska jednotlivých pohlaví nabízíme v Grafu 23 a 24. Zjišťujeme, že větší potíže při vysvětlování byly zaznamenány u dívek.

[pic]

[pic] [pic]

Na základě zhodnocení výsledků dotazníkového šetření docházíme k závěru, že úvodní hypotéza byla potvrzena, tzn. pochopení významu slov nečinilo respondentům problémy.

Dotazníková šetření, která byla realizována v rámci rigorózní práce, nás přivedla k následujícím zjištěním. Určování etymologického původu slov bylo pro respondenty obtížné a daná problematika pro ně byla v mnoha případech neznámá. Srozumitelnost slov, jež jsou označována jako internacionalismy nemusí být samozřejmá. Přesto, že se internacionalismy používají v běžné komunikaci, vyskytuje se mezi nimi mnoho výrazů, jejichž význam může být chápán chybně.

Domníváme se, že v rámci výuky mateřského jazyka je vhodné zařadit jak problematiku etymologie tak internacionalismů. Uvedená témata mohou na žáky působit motivačně zejména proto, že se s nimi nesetkávají často.

10 Náměty pro pedagogickou praxi

Domníváme se, že problematiku etymologie a přejímání slov lze velmi dobře využít v pedagogické praxi. Podle našeho názoru se jedná o tematiku, která nabízí široké uplatnění v rámci mezipředmětových vztahů. Nabízíme několik námětů pro využití v pedagogické praxi, zejména v hodinách mateřského jazyka.

10.1 Etymologie a internacionalismy ve výuce češtiny

Následující zadání je možno použít jak pro žáky druhého tak třetího stupně vzdělávání a jejich hlavním cílem je zpestřit výuku. Pro žáky druhého stupně může být zpracovávání některých zadání obtížné a je tedy nutno poskytnout delší čas na jejich zpracování.

Ke kořenům slov

Za vysoce motivační považujeme práci s etymologií jednotlivých výrazů. Žákům můžeme zadat vybraná slova, k nimž mají vymyslet příběh vysvětlující vznik označení.

Žáci mohou pracovat jak jednotlivě, tak ve skupinách. Představí svůj příběh ostatním spolužákům a poté „pátrají“ v odborné literatuře po skutečném významu slova a srovnají tak svou představu s reálným původem výrazu. Považujeme za vhodné, aby byla v rámci úkolu zadána slova, jejichž původ je spojen s legendami vysvětlujícími jejich vznik (např. marcipán, káva, čaj). Etymologie ostatních slov by pro žáky nemusela být zajímavá, protože etymologická literatura uvádí často pouze jazyk, z něhož se slovo rozšířilo do dalších jazyků.

Etymologická mapa

Žáci zjišťují původ místních názvů z okolí svého bydliště a soustředí se zejména

na označení měst, vesnic, řek, vodních ploch, pohoří apod. Úkolem je vytvořit etymologickou mapu regionu, popř. nejbližšího okolí, v níž bude u každého toponyma zanesen etymologický popis. Hodnotit lze i grafické zpracování mapy, nabízí se tedy mezipředmětový vztah s výtvarnou výchovou.

Etymologický rodokmen

Cílem úkolu je vytvořit rodokmen své rodiny a připojit ke každému křestnímu jménu

a příjmení etymologické vysvětlení. Vzhledem k tomu, že ve školních knihovnách nemusí být k dispozici dostatek literárních titulů potřebných ke splnění úkolu, doporučujeme tvorbu etymologického rodokmenu zadat jako dlouhodobý domácí úkol. Žáci při jeho plnění musí prokázat schopnost vyhledat publikace, které jim při vypracování zadání pomohou.

Slavné osobnosti

Žáci mají vytvořit seznam významných osobností z oblasti vědy, kultury či sportu

a připojit ke křestním jménům i příjmením jejich etymologický popis. V případě zahraničních osobností je důležité, aby žáci dokázali správně vyslovit jejich jméno. Považujeme za vhodné zadat žákům o jedné z osobností na seznamu krátký referát, který bude prezentován před ostatními spolužáky.

Řekněme to česky

Žáci nahrazují cizí slova jejich českými ekvivalenty. Například kompromis, mítink, analýza, medik, rande, konference, muzika, computer, dialog… Uvedený typ cvičení se často vyskytuje v učebnicích českého jazyka.

Třídíme slova

Cílem úkolu je rozdělit zadaná slova do dvou skupin a uvést, co mají výrazy v dané kategorii společného. V následujícím případě se jedná o slova cizího původu a slova česká. Například lékařství, CD, televize, hudba, píseň, muzika, song, šanson, parlament, dívka, prezident.

Který je to jazyk?

Žáci se pokouší zjistit, ve kterém jazyce se slova používají v dané grafické podobě. Například české slovo robot má následující varianty: робот, ρομπότ, robotas, robotu, robotti atd. Pro ověření správné odpovědi mohou žáci použít cizojazyčné slovníky nebo využít internet. Žáci se při hledání mohou rozdělit do skupin, které spolu soutěží a snaží se úkol splnit co nejrychleji. Jednotlivé skupiny pro sebe mohou připravovat i hádanky zaměřené

na uvedené téma.

Internacionalismy

Vzhledem k tomu, že se žáci druhého i třetího stupně učí alespoň jeden cizí jazyk, je možno uvedené skutečnosti využít. Úkolem je najít deset slov, která mají podobnou či stejnou výslovnost (stejně znějí) a stejnou nebo podobnou grafickou podobu (stejně se píší). Žáci si mají uvědomit, že jednotlivé jazyky neexistují nezávisle na sobě, ale lze mezi nimi hledat souvislosti.

a. Žáci se v úkolu mají zamyslet nad významem slova internacionalismus. Poté co napíší svou domněnku, přesvědčí se o správnosti svého řešení v odborné literatuře.

b. Žáci hledají 10 internacionalismů (tj. slov, která mají podobnou či stejnou výslovnost – stejně znějí – a stejnou nebo podobnou grafickou podobu – stejně se píší), které se kromě češtiny vyskytují v dalších třech cizích jazycích. Slova doplní do tabulky.

|česky |anglicky |německy |jiný jazyk: |

| | | | |

| | | | |

| | | | |

| | | | |

| | | | |

| | | | |

| | | | |

| | | | |

| | | | |

| | | | |

c. Žáci napíší příběh o rozsahu 50 - 100 slov, v němž použijí všech deset internacionalismů z tabulky (vybírají pouze slova v češtině).

Vyškrtni slovo

Žáci mají za úkol zjistit, které slovo nepatří do řady (z hlediska původu slov či slovotvorby). Své rozhodnutí by měli zdůvodnit.

a. káva, alkohol, turban, banka, tulipán (banka je slovo italského původu);

b. rýže, kakao, čokoláda, kukuřice (rýže je slovo indického původu);

c. mrakodrap, milion, Vánoce (slovo milion není kalk).

Netradiční životopis

Životopis představuje slohový útvar, s nímž se žáci v průběhu školní docházky setkávají několikrát. Tradiční formu lze oživit sepsáním životní dráhy nějakého „netradičního objektu“. Uvedeným způsobem může vzniknout například text s názvem Ahoj, jmenuji se kakaovník / čajovník / bavlník… Ukázky textů vytvořené žáky na téma Dobrý den, dovolte mi, abych se představil, jmenuji se Čajovník představujeme v oddílu, který popisuje pracovní list na téma čaj.

Slohová témata

Motivačně působí ve výuce českého jazyka i zajímavá či netradiční témata. Mohou být spojena s problematikou etymologie a internacionalismů.

a. Mezinárodní jazyk – esej / úvaha;

b. Jaký by byl svět bez čokolády (alkoholu, kávy, tabáku...)? – úvaha / esej;

c. Kdyby nebylo Indiánů, ... – úvaha;

d. Na pouti pouští – úvaha / popis;

e. Výroba kávy (čokolády) – popis pracovního postupu;

f. Cesta kolem světa – vypravování.

Příběh

Cílem úkolu je vytvořit krátký příběh (minimálně 50, maximálně 150 slov), v němž budou použity uvedené výrazy. V případě, že žáci nerozumějí významu slov, najdou si ho v některém ze slovníků, např. ve Slovníku cizích slov. V příběhu mají být využity následující výrazy a slovní spojení: angažovat se, diplomaticky, analyzovat, stornovat, ginko biloba, projekt, existence, digitální, infrastruktura, alkohol.

V rámci výuky českého jazyka byla žákům kvarty gymnázia zadána níže uvedená slohová témata, z nichž si měli jedno vybrat a zpracovat. Slohový útvar si přitom žáci mohli zvolit sami nezávisle na zadání. Náročnost úkolu byla zvýšena tím, že v něm měla být obsažena slova uvedená v předchozím odstavci (viz Příběh).

Žáci si z uvedené nabídky vybrali dvě témata, Na pouti pouští a Jaký by byl svět bez čokolády, alkoholu apod. Na základě zhodnocení žákovských prací jsme došli k závěru, že většina výrazů, které měly být v textech obsaženy, byly použity vhodně, pouze některá označení žáci nedokázali zasadit do správného kontextu. Bezchybně byla do textů zahrnuta slova a slovní spojení angažovat se, diplomaticky, analyzovat, ginko biloba, projekt, existence, digitální a alkohol.

Problematické bylo pro některé žáky zapojení slovesa stornovat. Podle Akademického slovníku cizích slov je jeho význam následující: provést, provádět storno, rušit, zrušit: s. návrh, přihlášku; s. plánovaný zájezd; úč. s. účetní položku; s. účetní zápis; obch. s. objednávku. Uvedené sloveso bylo v textech často chápáno jako synonymum k verbu zrušit. Domníváme se však, že ve slohových pracích žáků přesto došlo k významovému posunu, například ve spojeních takový stav jde těžko stornovat (viz Ukázka 1), nakonec jsme informace vystornovaly, jsme pevně rozhodnuti stornovat prodej alkoholu, stornovat výrobu rumových pralinek / cigaret apod.

Dalším problematickým výrazem z pohledu žáků je substantivum infrastruktura. Infrastrukturu lze podle slovníkové literatury chápat jako oblast národního hospodářství zabezpečující podmínky pro rozvoj ekonomiky (zejména v dopravě, energetice apod.), uváděno je i spojení infrastruktura města, které zahrnuje všechna inženýrská zařízení probíhající pod zemí i nad ní. Domníváme se, že za chybně užité lze slovo infrastruktura považovat v následujících spojeních: infrastruktura školství, infrastruktura alkoholu, infrastruktura látek v čokoládě, infrastruktura ekonomiky atd.

Komunikační situace

Žákům předem připravíme různé komunikační situace. Po jejich předvedení společně zhodnotíme, jakým způsobem aktéři společně komunikovali (neverbálně, pomocí internacionalismů apod.). Pro objektivnější zhodnocení je možno jednotlivé výstupy zaznamenat na diktafon, natočit na kameru apod.

Například: Představ si, že právě ležíš na pláži a kolem tebe projde velmi atraktivní mladý muž / mladá žena. Upoutáš jeho / její pozornost, ale zároveň zjistíš, že dotyčný / dotyčná neovládá žádný cizí jazyk. I přesto nedopustíš, aby ti utekl / utekla a pozveš ho / ji

do blízkého plážového baru.

Nebo: Představ si, že se vracíš autobusem ze zahraniční dovolené. Na zastávce

u čerpací stanice vystoupíš a procházíš se. Zaposloucháš se do poutavé orientální melodie, která se line z okénka jednoho kamionu. Uvnitř sedí řidič tureckého původu, který umí mluvit pouze svou mateřštinou. Nahrávku ale potřebuješ získat za každou cenu!

Za vhodné považujeme, pokud jednotlivé komunikační situace navrhnou sami žáci. Žáci si mohou rovněž stanovit způsob a jednotlivá kritéria hodnocení.

Internacionální věta

Žáci se pokusí uvést co nejdelší větu (souvětí), která bude složena pouze z internacionalismů. Žáci mohou pracovat v párech nebo ve větších skupinách, které mají

za úkol dokázat, že každé slovo použité ve větě lze označit pojmem internacionalismus. K práci je třeba poskytnout dostatek cizojazyčných slovníků, popřípadě umožnit přístup k internetu.

10.2 Pracovní listy

Za vhodné považujeme pracovat s aktuálními texty dostupnými v novinách, časopisech či na internetu. Jejich prostřednictvím je zároveň možno reagovat na aktuální dění. Práce s vybranými texty může být pojata komplexně, tzn. lze v ní spojit různé typy úkolů – např. úlohy zaměřené na porozumění čteného, jazykové úkoly nebo zadání, která vyžadují schopnost žáků pracovat s odbornou literaturou a internetovými zdroji (rovněž cizojazyčnými). Ukázky prací žáků uvádíme v autentické podobě, tj. včetně jazykových chyb.

Básničky

Pracovní list označený názvem Básničky (viz Příloha č. 4) nabízí využití mezipředmětových vztahů. Tematicky je propojen s výukou literatury, cizích jazyků či hudební výchovy. Texty Karla Plíhala by díky humornému vyznění mohly na žáky působit motivačně, proto považujeme za vhodné zařadit je buď do úvodní fáze vyučovací jednotky nebo do takové části hodiny, v níž si žáci mají odpočinout. Žáci mohou uvedené úkoly plnit jednotlivě nebo ve dvojicích.

První dvě zadání nabízí žákům možnost volby. Úvodní texty mají být přiřazeny k poezii a podtržené výrazy označeny jako internacionalismy. Žáci se zamýšlí nad tím, co je pro danou skupinu slov charakteristické, zároveň se v textech pokouší najít více takových označení. Třetí úkol je zaměřen na srovnání slovní zásoby češtiny a cizích jazyků.

Po překladu podtržených slov do cizího jazyka by žáci měli dojít k závěru, že grafická podoba jednotlivých výrazů je totožná nebo podobná. Na základě daného zjištění mají být žáci schopni odvodit charakteristiku internacionalismů. Do skupiny internacionalismů lze zařadit nejen podtržená slova (tj. saké, mobil, písíčko, teleskop), ale i výrazy sako, kliká, astronomická a další. Při vysvětlování výrazů saké a teleskop mohou žáci použít slovník podle vlastního výběru. Předpokládáme, že označení Pinokia vysvětlí žáci jako spojení slov Pinocchio a mobilní značky Nokia. V dalším zadání mají žáci objasnit, jak vznikl tvar slova písíčko. V uvedeném případě je nutno vycházet z výslovnostní podoby anglické zkratky PC, z níž byla v češtině vytvořena zdrobnělina. Závěrečné zadání předkládá název Plíhalovy sbírky Jako cool v plotě. Žáci by si měli všimnout výslovnostní podobnosti anglického slova cool a českého výrazu kůl, jedná se tedy o formu homonymie, homofonii.

Domníváme se, že uvedený pracovní list je vhodný pro žáky druhého stupně vzdělávání. Zpracování zadání by mohlo být doplněno některou z písní Karla Plíhala, eventuálně krátkým referátem popisujícím jeho život a tvorbu.

Čokoláda

V  pracovním listu zaměřeném na téma čokoláda (viz Příloha

č. 1) nabízíme žákům text s názvem Kolik pokušení skrývá kakaovník? Jsou v něm obsaženy informace o tom, kde se kakaovník pěstuje, k jakým účelům používali indiáni čokoládu, jak probíhá sklizeň kakaových bobů nebo jaké jsou výhody či nevýhody konzumace čokolády. Text je vhodný k uplatnění mezipředmětových vztahů, zejména se zeměpisem, chemií nebo biologií. Úvodní text vykazuje závažný stylistický nedostatek, není rozčleněn do odstavců. Jejich vytvoření je požadováno od žáků.

Pracovní list obsahuje otázky zaměřené na porozumění textu. Kromě nich má žák zodpovědět jazykově zaměřené úkoly. Při plnění zadání je třeba využít cizojazyčných slovníků, zejména v případě, kdy studenti hledají znění slova čokoláda v dalších cizích jazycích. Některé úkoly předpokládají využití internetu. Práce na počítači se vztahuje především k zjištění informace o vstupném do Muzea čokolády v německém Kolíně

nad Rýnem. Při plnění uvedeného úkolu musí žáci prokázat i znalost cizího jazyka. Další jazykově zaměřená úloha předkládá několik krátkých cizojazyčných textů, které se zabývají čokoládou. Žáci mají identifikovat jazyk, v němž je daný text napsán. Pomůže jim nabídka jazyků, k níž jednotlivé články přiřazují. Na závěr se mají žáci vyjádřit ke slohovému úkolu na téma Jaký by byl svět bez čokolády?

Čaj

Druhý pracovní list (viz Příloha č. 2) zpracovává tematiku čaje. Úvodní text předkládá žákům jeden z názorů na to, jak nápoj vznikl. Úkoly k textu jsou zaměřeny jazykově – tzn. určování slovních druhů, mluvnické kategorie, synonyma, abstraktní podstatná jména či odvozená slova. Jedná se o úkoly vhodné pro žáky 6. ročníku, ale i k rychlému opakování gramatických jevů ve vyšších ročnících.

K porozumění textu se vztahuje úkol, který nabízí tři možnosti, z nichž má být jedna označena. Další úkoly k tématu jsou zaměřeny na práci s etymologickým a cizojazyčným slovníkem, je nutno použít atlas světa či najít potřebné informace na internetu. Na závěr se mají žáci vyjádřit ke slohovému tématu Dobrý den, dovolte mi, abych se představil, jmenuji se Čajovník. Zadání je možno pojmout různými způsoby, např. o čem by asi čajovník vyprávěl, kdyby mohl mluvit; netradiční životopis apod.

Uvedený pracovní list byl zadán žákům primy Gymnázia v Kojetíně, kteří ho zpracovávali ve dvojicích. V následující části práce se pokoušíme představit výsledky jejich práce a pokoušíme se zhodnotit vhodnost jednotlivých zadání. Práce žáků byla hodnocena formou bodů, bodový hodnotící systém je na uvedeném gymnáziu uplatňován ve výuce slohu a literatury.

První tři úkoly, které byly zaměřeny na jazykovou analýzu úvodního textu, nečinily žákům obtíže. Jednalo se o určování slovních druhů, mluvnických kategorií a hledání odvozených slov. Ve čtvrtém úkolu měli žáci uvádět synonyma ke slovům a slovním spojením v lůně, organismus a medicína. Důležitou součástí zadání byla skutečnost, že žáci mají při uvádění slov se stejným nebo podobným významem vycházet z kontextu. V mnoha případech ovšem nedošlo k respektování zadání a uváděná slova nebylo možno považovat

za správná. Podle úvodního příběhu Shen Nong usnul v lůně blahodárné přírody, za vhodné synonymum lze tedy na základě kontextu označit spojení v nitru přírody, ale i další označení vyjadřující uvedený význam. Jako chybné byly hodnoceny odpovědi v přírodě, v klíně, v náručí, ale i ve stáji se senem, mezi správné varianty patřila nejčastěji synonyma v nitru, uvnitř, v srdci přírody. Výraz organismus se vyskytuje v kontextu příznivých účinků, které má čaj na organismus. Za vhodná synonyma jsme považovali spojení lidské tělo či tělo člověka. Kromě nich žáci uváděli i takové odpovědi, které nebylo možné pokládat za správné, např. organismus ve významu jedinec, tělo živočicha, člověk, zvíře, vnitřnosti. Poslední slovo, medicína, se objevilo v kontextu čínský otec medicíny Shen Nong. Jako správný byl hodnocen výraz lékařství, mezi chybné odpovědi patřil lék nebo nápoj na uzdravení. Uvádění synonymních označení se stalo pro žáky nejobtížnějším úkolem. Domníváme se, že za hlavní příčinu lze považovat to, že si žáci přečetli zadání nepozorně. Vyhledání abstraktních podstatných jmen v pátém úkolu nepředstavovalo pro žáky obtíže, nejčastěji vybírali substantiva zalíbení, účinek a medicína (lékařství). Šesté zadání nabízelo možnost volby

a žáci v něm měli vybrat tvrzení, které je pravdivé. Za správnou lze považovat výpověď

a) Čajovník je označení rostliny, jejíž zpracované listy dávají nálev, nazývaný čaj. Další nabízené varianty je nutno označit za chybné, protože slovem čajovník nelze pojmenovat osobu, která má ráda čaj, ani porcelánový servis, jenž se při podávání čaje používá. Správný výraz pro čajový servis by byl čajník. Většina uváděných odpovědí v šestém úkolu byla správná. V případě nejistoty bylo žákům umožněno použít jazykové příručky, ve kterých si mohli význam jednotlivých označení ověřit.

Sedmý a osmý úkol předpokládal práci se slovníkovou literaturou. Ke splnění zadání musela být tedy předem připravena vhodná literatura, která by žákům při plnění úkolu pomohla. Při plnění obdobných zadání je nutno zvážit možnosti související s materiálním vybavením školy a dostupností potřebných literárních titulů. Ve třídě bylo k dispozici několik vydání cizojazyčných slovníků (angličtina, němčina, ruština, francouzština), etymologické slovníky, slovníky cizích slov a rovněž počítač s přístupem k internetu. Vzhledem k tomu, že měli žáci při plnění zadání možnost čerpat z dostatečného množství zdrojů, nebyly

při vyhodnocování shledány žádné nedostatky. Práce s cizojazyčnými slovníky navíc žáky přivedla ke zjištění, že pořadí písmen abecedy není ve všech jazycích stejné (např. zatímco písmeno ch v češtině existuje, v němčině tomu tak není – je tedy nutno hledat buďto

pod písmenem c nebo h). Žáci se rovněž mohli přesvědčit o tom, kdo z nich se orientuje v cizích jazycích, někteří z nich začali spolužákům vysvětlovat systém ruské abecedy a učit je nezvykle vypadající písmena azbuky.

Devátý úkol navazoval na právě probíranou zeměpisnou látku, určování zeměpisné délky a šířky. Žáci měli nejprve uvést čtyři země, v nichž se čajovníky pěstují, poté si vybrat jednu z nich a popsat zeměpisnou polohu jejího hlavního města. Při plnění zadání žákům pomáhaly atlasy světa a internet. Poslední úkol představoval spíše zpestření, žáci měli uvést tři druhy čaje, které jsou jim známy. K nejčastějším odpovědím patřily výrazy černý, zelený, bílý, ovocný, ale uváděny byly i názvy různých výrobců, především Teekanne a Pickwick. Zařazení posledního zadání nepovažujeme za nutné, ale domníváme se zároveň, že může posloužit v rámci uvědomění si souvislostí s reálným životem.

Vypracování slohového úkolu s tématem Dobrý den, dovolte mi, abych se představil, jmenuji se Čajovník… (O čem by asi čajovník vyprávěl, kdyby mohl mluvit?) se žáci mohli věnovat ve dvojici, ale i samostatně. Všichni se však rozhodli pro spolupráci se sousedem. Mnoho dvojic se při tvorbě příběhu inspirovalo úvodní legendou. Pokud bychom uvedenému jevu chtěli předejít, bylo by možno buď upravit slohové zadání (např. O čem by asi vyprávěl kávovník, kdyby mohl mluvit?), nebo v úvodu pracovního listu představit jinou legendu (např. o vzniku marcipánu či kávy). Uvádíme několik ukázek prací žáků v autentické podobě, to znamená včetně jazykových chyb.

Část žáků vytvořila vyprávění, která legendu v podstatě kopírují a nepřináší nic nového (viz Ukázka 2).

Podobným způsobem upravila úvodní příběh i dvojice chlapců. Ti do ní ale vnesli jeden nový prvek – jako autoři se vtělují do čajové rostliny a mluví o svém otci. Vypráví

o Shen Nongovi, který se druhý den vzbudil a měl žízeň, tak si vytáhl vodu. Jenže do vody mu napadalo pár lístků z mého tatínka čajovníka a voda se začala zbarvovat otec ochutnal zbarvenou vodu a zachutnala mu a začal si čaj dělat. Pak řekl svím známím o svém oběvu

a dal jim ochutnat. Všem to chutnalo tak to roznesli a za chvíly se pil čaj v celé číně a potom v celém světě.

Většina prací žáků vykazuje stylistické nedostatky, které jsou ale vzhledem k jejich věku pochopitelné. Příběh v Ukázce 3 postrádá kontinuitu zejména ve své druhé polovině

a nelze jej proto považovat za vypravování. Byl vytvořen dvojicí dívek a skládá se ze sledu informací souvisejících s čajem, postrádá však již zmíněnou návaznost.

Jiná dvojice chlapců sestavila text, který obsahuje také velké množství informací

o čaji, ale zvolila pro něj formu dopisu (viz Ukázka 4). Daný text lze považovat

za kontinuální, i když je v něm k vyjádření návaznosti používán zejména výraz potom. Podobu dopisu má i znění Ukázky 5, již vytvořily dvě dívky. Lze ji však považovat za jeden z nejzdařilejších slohových pokusů k danému tématu. Dopis je z hlediska jazyka na vyšší úrovni než předchozí ukázky, obsahuje zdařilé metafory (jahody – moc hezké slečinky, hrneček – vysoká vana) a přirovnání (zalijí mne horkou vodou jako v lázních). V Ukázce 6 uvádíme povedený text dvojice chlapců, kteří zvolili vyprávění v podobě životopisu. Příklady dalších prací žáků k uvedenému tématu představujeme v Příloze č. 12.

Domníváme se, že popisovaný pracovní list je vhodný zejména pro žáky nižších ročníků 2. stupně základní školy a pro primu nižšího gymnázia. Jednotlivá zadání je vhodné přizpůsobit schopnostem a dovednostem žáků, kteří se pracovním listem mají zabývat. Slohové zadání je možno využít i samostatně.

Velbloudi

Úvodní text na třetím pracovním listu (viz Příloha č. 3) nese titul Žízniví velbloudi terorizují osady na severu Austrálie. Nabízí možnost využití mezipředmětových vztahů, např. se zeměpisem, biologií a cizími jazyky. K článku bylo vytvořeno několik otázek směřujících k porozumění přečteného textu a zároveň úkolů zaměřených jazykově, tzn. na určování větných členů, uvádění synonym a vysvětlování cizích slov.

Zadání vyžaduje opět práci s etymologickým a cizojazyčným slovníkem nebo internetem. V závěru se žáci vyjadřují ke slohovému úkolu na téma Na pouti pouští. Domníváme se, že pracovní list je vhodný pro žáky nižších ročníků druhého stupně vzdělávání.

Skupiny slov

Pracovní list předkládá žákům tři obrázky, které jsou označeny písmeny A, B, C (viz Příloha č. 5). Jsou na nich vyobrazeny croissant, karavana a hokejový zápas. K uvedeným výrazům přiřazují žáci označení obsažená pod čísly 1 – 8 a pod písmeny a), b), c). Jednotlivá slova, slovní spojení, vyjádření a vyobrazení mají být uspořádána do tří skupin tak, aby mezi nimi byla etymologická souvislost. Výsledky zjištění mají žáci zapsat do tabulky ve spodní části pracovního listu.

Tabulka 2 nabízí správné řešení zadání pracovního listu. První skupinu (A) tvoří označení, která mají původ ve francouzštině. Jedná se o slova croissant, šanson, baret, toaleta, šampaňské, atašé, parfém, foyer a Společenský sál v divadle nebo v koncertní síni, slouží k oddechu a osvěžení. Poslední uvedené vyjádření vysvětluje význam slova foyer.

Druhá skupina (B) je sestavena z výrazů, které vycházejí z orientálních jazyků (arabština, perština, turečtina). Jsou v ní obsažena slova karavana, káva, alchymista, alkohol, zázvor, tulipán, šachy, harém a vysvětlení Část domu, zakázaná kromě pána domu všem ostatním mužům.

Třetí skupina (C) zahrnuje označení, jejichž původ je třeba hledat v angličtině. Patří

do ní výrazy hokej, talkshow, chat, snowboard, business, fotbal, newsroom a spojení Redakce zpráv.

| |A |B |C |

|1. |c) |b) |a) |

|2. |a) |c) |b) |

|3. |a) |c) |b) |

|4. |c) |a) |b) |

|5. |c) |b) |a) |

|6. |b) |c) |a) |

|7. |b) |a) |c) |

|8. |a) |c) |b) |

Tabulka 2 - Řešení

Domníváme se, že uvedený pracovní list je vhodný pro žáky základního i středního stupně vzdělávání. Zadání může být zpracováno buď jednotlivci, dvojicemi nebo skupinami žáků. Jednotlivé kategorie slov mohou sloužit jako východisko pro slohové zadání. Žáci tak vytvoří příběh, do kterého výrazy začlení. Nutným předpokladem pro úspěšné zpracování pracovního listu je dostatek slovníkové literatury, jež uvádí informace o etymologii slov.

Význam slov

Pracovní list s názvem Význam slov (viz Příloha č. 6) uvádí dvacet označení, k nimž mají žáci přiřadit správný význam. Jednotlivá slova byla záměrně vybrána tak, aby byla

pro žáky neznámá. V Tabulce 3 uvádíme přehled výrazů i s jejich správným významem, tak jak ho popisuje etymologická literatura.

|kokarda |svinutá stužka jako ozdoba či odznak |

|štras |silné olovnaté sklo |

|krepdešín |velmi jemná hedvábná látka |

|mameluk |člen egyptských vojenských oddílů |

|krokev |trám v krovu podpírající nosnou konstrukci krytiny |

|refýž |nástupní ostrůvek městské dopravy |

|kalamajka |druh lidového kolového tance |

|džunka |východoasijská lehká plachetnice |

|harém |část muslimského domu vyhrazená ženám |

|džuveč |balkánské jídlo z vepřového masa, rýže |

| |a zeleniny |

|rambutan |jihoasijské ovoce |

|jircha |jemně vyčiněná kůže |

|mondénní |světácký |

|monetární |peněžní |

|kartálky |tibetské činelky |

|mokasín |druh střevíce |

|pagoda |orientální věžovitá chrámová stavba |

|ikebana |japonský způsob úpravy okrasných rostlin |

|vantroky |koryto vedoucí vodu nad zemí (na mlýnské kolo) |

|tamarillo |exotické ovoce |

Tabulka 3 – Významy slov

Pracovní list zaměřený na určování významu slov je vhodný jak pro žáky druhého tak třetího stupně vzdělávání. Předpokládáme, že ke zpracování uvedeného materiálu budou žáci potřebovat dostatek slovníkové literatury. V rámci dalšího rozšiřování slovní zásoby se žáci mohou rozdělit do skupin, které vytvoří seznam netradičních či exotických druhů ovoce, zeleniny nebo hudebních nástrojů. Pokusí se rovněž určit jazyk, z něhož výrazy pocházejí.

Madagaskar

Madagaskar označuje pracovní list, který je uvozen čtyřmi texty z různých oblastí, které jsou tematicky propojeny (viz Příloha č. 7). Žáci si mají texty nejprve přečíst, najít slovo, které je spojuje a doplnit ho jako nadpis. Daným výrazem je Madagaskar a úkolem žáků je zdůvodnit, jak se k němu jednotlivé texty vztahují. První text představuje recenze

na animovaný film jménem Madagaskar, následující ukázka přináší několik informací

o čtvrtém největším ostrovu na světě, Madagaskaru. Třetí text se zmiňuje o restauraci

U Lemura. Lemur je živočich, který žije právě na jmenovaném ostrově. Za zajímavou lze považovat i etymologii uvedeného výrazu. Podle české etymologické literatury má slovo lemur původ v latinském tvaru lemurēs, který lze přeložit jako duchové zemřelých podle jejich bizarního vzhledu a nočního způsobu života.

Další úkol vyžaduje, aby se žáci zamysleli nad tím, kde by se s úvodními texty mohli setkat. Svá tvrzení by měli zdůvodnit. První ukázka představuje recenzi, která by mohla být uveřejněna na internetu nebo v některém tištěném médiu. Druhý text v pořadí vzniknul v rámci internetové diskuse zaměřené na cestování. Třetí ukázka pochází z internetových stránek zoologické zahrady, ale mohla by být publikována i v novinách nebo v časopisu. Poslední text popisuje pupečník asijský, rostlinu, která roste na Madagaskaru. Předpokládáme, že odhalení souvislosti mezi uvedenou rostlinou a daným ostrovem může být pro žáky velmi obtížné. Pupečník asijský je v úryvku charakterizován jako tropická rostlina

a právě tato informace může žáky ke spojitosti s Madagaskarem směřovat.

Následující zadání jsou zaměřena na problematiku slovotvorby, na nahrazování slov synonymními výrazy, na zjišťování původu slov a porozumění textu. Předpokládá se, že žáci budou pracovat se slovníky, zejména s etymologickými slovníky a slovníky cizích slov.

Poslední úkol obsahuje slohové téma, v němž si mají žáci představit, že objevili nový ostrov. Popisují jeho polohu, vymýšlí pro něj jméno a vysvětlují, jak vzniklo. Dále tvoří mapu ostrova a zakreslují do ní důležitá místa, obydlí, vodní toky atd. Pokud se

na ostrově vyskytují zvláštní druhy živočichů a rostlin, uvádí jejich popis. Žáci si vybírají ze tří zadání: a) Vytvoř o ostrovu poutavý text, který bude odeslán do cestovatelského časopisu /do odborného časopisu / do novin., b) Vytvoř poutavou charakteristiku nového ostrova tak, aby byla vhodná do magazínu cestovní kanceláře., c) Vytvoř vyprávění o tom, jak byl ostrov objeven a co jsi na ostrově zažil/a. Výsledný text má být v rozsahu 10 – 15 vět.

Slohové zadání bylo zpracováno žáky kvarty osmiletého gymnázia v Kojetíně. Většina nově objevených ostrovů v žákovských pracích byla originálně pojmenována, některé však zůstaly bez názvu. Za nejzdařilejší považujeme slohové práce o ostrovu Upakulamba obývaném kmenem Sambalumbů a texty o ostrovech Pandaria a Chiména, proto uvádíme jejich úplné znění. Jazyková stránka ostatních textů je na velmi dobré úrovni.

Text o ostrovu Upakulamba byl vytvořen dvojicí dívek jako charakteristika určená

do magazínu cestovní kanceláře. K popisu ostrova a života na něm použily dívky pestrou slovní zásobu, za originální lze označit jméno ostrova samotného, název kmene Sambalumbů, kteří ho obývají, ale i zvláštní druh opic, jež se živí zpěvnými ptáky, navíc kradou boty.

Domorodý kmen s označením Hula – hulahu žije na ostrově Pandaria (viz Ukázka 8). Text byl vytvořen dvojicí dívek a je rovněž určen do magazínu cestovní kanceláře. Je v něm použita bohatá slovní zásoba a samotný popis ostrova lze označit jako velmi působivý.

Trojici nejzdařilejších prací uzavírá slohový úkol o ostrovu snů s názvem Chiména, který byl vytvořen dvojicí hochů. Vyznačuje se pestrou slovní zásobou a propracovanými popisnými pasážemi.

Většina nově odhalených ostrovů v žákovských pracích byla objevena poté, co ztroskotala nějaká loď a její posádka doplula k neznámým břehům. Jednotlivé ostrovy byly většinou obydleny domorodými kmeny, které se dosud nesetkaly s moderní civilizací. Zcela pustý byl podle jedné z prací ostrov Dorotea v Atlantském ocánu, na kterém v 16. století postupně ztroskotaly dvě švédské výpravy námořníků cestujících do Ameriky. Další z ostrovů

byl objeven mladou dívkou, kterou na jeho břehy z Indonésie donesla vlna tsunami. Mladou ženu nakonec zachránili delfíni, kteří ji dopravili na blízkou jachtu.

Domníváme se, že popsaný pracovní list je vhodný pro žáky druhého stupně. Ukázky dalších slohových prací žáků uvádíme v Příloze č. 12.

Rambutan

Pracovní list, který předkládá úvodní text o exotickém ovoci jménem rambutan, zahrnuje jazykové úkoly zaměřené na problematiku pravopisu, větných rozborů či etymologii (viz Příloha č. 8). Na závěr mají žáci plnit slohové zadání. Pracovní list byl zpracován žáky tercie gymnázia v Kojetíně, kteří zadání vypracovávali ve dvojicích. Je nutno podotknout, že v dané třídě jsou početně zastoupeni jedinci, které lze označit jako dyslektiky a dysgrafiky. Uvedené skutečnosti odpovídá zejména pravopisná úroveň textů, jež žáci vytvořili.

Úvodní text vznikl přepisem zvukového záznamu a obsahuje informace o rambutanu, jeho původu a zároveň popisuje možný způsob zpracování a přípravy ovoce. V prvním úkolu se žáci mají pokusit naleznout prvky, které by mohly dokládat, že se v případě úvodního textu jednalo původně o mluvený projev. Mohlo by se jednat o opakování ukazovacích zájmen tyto, tohoto (Tyto země jsou největším exportérem tohoto ovoce.), vynechání zájmena ho (Můžete si například připravit salát z rambutanu, ananasu a manga a podávat /ho/ nejlépe vychlazený.), uplatnění částice a na začátku věty (A zajímavostí rambutanu je jeho semeno, které obsahuje dužina.), atd. Splnění daného úkolu nemusí být jednoduché, zejména proto, že prvky mluveného projevu v uvedeném textu nejsou příliš výrazné a jejich určování může být považováno za sporné. Popsané zadání může být proto z pracovního listu odstraněno.

V následujícím úkolu žáci doplňují chybějící části souvětí tak, aby byla zachována návaznost a smysluplnost sdělení. V originálním znění vypadá souvětí následovně: Rambutan zakoupíte v síti hypermarketů Globus, který vám tak zprostředkuje vůni a chuť exotiky. Je nutno upozornit na skutečnost, že původní znění souvětí není stylisticky bezchybné. Jako přijatelná lze označit tato doplnění souvětí: Je to rambutan; Rambutan je plod; Také vyzkoušejte vynikající a ojedinělý kus ovoce jménem rambutan; Je to velice zvláštní plod; Vyzkoušejte exotický rambutan; Doporučujeme tento skvělý plod; Sežeňte si teda rambutan; To je tento asijský plod. Za stylisticky nevhodná byla považována následující řešení: Zavítejte do exotických zemí a ochutnejte rambutan a Rambutan je skvělé ovoce.

Úkoly zaměřené na doplnění správné interpunkce, opravení pravopisných chyb

a na grafický rozbor souvětí nečinily žákům zvláštní obtíže. V rámci dalšího zadání měli žáci na základě informací obsažených v textu objasnit původ slova rambutan. Ke splnění úkolu stačilo pozorné přečtení úvodního odstavce, v němž je vysvětleno, že rambutan pochází z malajštiny a v překladu znamená chlupatý. Dále žáci na základě popisu rambutanu v textu vybírali obrázek, který exotickému ovoci nejlépe odpovídá. S uvedením správných odpovědí neměli žáci problémy.

Zadání, které bylo zaměřeno na uvádění synonymních výrazů, představovalo

pro mnoho dvojic obtížný úkol. První slovo představovalo označení exportér. Za správné synonymum jsme považovali výraz vývozce, jako chybná byla hodnocena vyjádření dodavatel, obchodník a dovozce. Většina žáků uvedla ke slovu aroma synonymum vůně, chybnými odpověďmi se stala označení koření a chuť. Největší problém představoval výraz efektní, tj. působivý, k němuž byla uváděna chybná synonyma účinný (předpokládáme záměnu se slovem efektivní), čerstvý nebo servírovaný. Přídavné jméno exotický bylo mylně chápáno jako tropický, zatímco vhodnější význam má slovo cizokrajný. Práce s etymologickým slovníkem v osmém úkolu pro žáky rovněž nebyla problematická.

Ve slohovém zadání si mají žáci představit, že se dostali na opuštěný, dosud neprozkoumaný ostrov, na kterém objevili nový druh ovoce, stromu či rostliny. Mají za úkol vymyslet pro něj jméno a vytvořit jeho popis, který bude odeslán do cestovatelského časopisu. Vytvořený text má být v rozsahu 10 – 15 vět. Většinu vzniklých prací lze označit za zdařilé, v mnoha případech vymysleli žáci originální pojmenování nově objevených druhů (kokosus nenormalus, toto, žlutá smrt, manganasas, kostňák, pelíšek, žábovec muchožravý, boulovník, agros, nodrm obecný). Uvádíme několik příkladů žákovských prací v autentické podobě.

Dvojice dívek sestavila krátký text o ovoci, které bylo pojmenováno kokoranč minimum (viz Ukázka 10). Ve vzniklém textu je mimo jiné patrná inspirace existujícím mléčným produktem.

Z jazykového hlediska by mohl být uvedený slohový úkol propracovanější. Zatímco jeho úvod tvoří dvě souvětí s podobnou strukturou, je zbytek textu napsán formou jednoduchých vět. Uvedené pojetí vzbuzuje dojem, že se žákyně snažily dodržet počet zadaných vět, charakteristiku ovoce však nepropracovaly.

Další dvojice dívek vytvořila text, který obsahuje vydařený popis nově objeveného druhu ovoce (viz Ukázka 11). Celý příběh je zasazen do budoucnosti a popisuje zkušenost, kterou dívka získala s neznámými malými kulatými plody. Z toho, co prožila, bylo vyvozeno ponaučení. Autorky doporučují na konci textu jako vhodný název pro ovoce označení čokoládové perličky. Kladně lze ohodnotit pestrou slovní zásobu, která byla v daném zpracování použita, hodnotíme obzvláště rozmanitá slovesa.

Dynamičnost textu se pokusila posílit formou přímé řeči pouze jedna dvojice chlapců (viz Ukázka 12). Popsali ovoce s názvem žlutá smrt a ve svém příběhu vysvětlují, jak uvedený plod získal jméno. V daném textu se vyskytuje množství nespisovných výrazů

a za zajímavé lze označit i prostředí, v němž se událost odehrává, tzn. příběh začíná v thajské džungli a končí nečekaně v Čechách.

Etymologické vysvětlení připojila k novému druhu ovoce i dvojice chlapců, kteří psali o rostlině s originálním jménem žábovec muchožravý. Jak napovídá její označení, rostlina požírá mouchy a její plody rostoucí těsně nad zemí a pouze v létě připomínají žabičky.

Zatímco plody muchožravce rostou pouze v létě, dozrávají plody manganasasu výhradně v noci. Uvedený text (viz Ukázka 13) byl vytvořen smíšenou dvojicí a lze ho označit za jeden z těch, které formálně odpovídají zadání slohového úkolu, tzn. vytvořit článek, jenž se hodí do cestovatelského magazínu.

Zadání bylo splněno i v případě následující ukázky, která má menší rozsah, ale z jazykového hlediska je propracovaná. Text byl vytvořen dvojicí dívek a popisuje nově objevený druh ovoce pojmenovaného agros (viz Ukázka 14).

Na základě zhodnocení slohových úkolů, které žáci napsali, jsme došli k závěru, že uvedené téma lze považovat za motivační. Žáci byli schopni vytvořit mnoho originálních druhů ovoce a rovněž příběhů, které s nimi spojili (např. text o plodu s názvem toto, který roste na tamtovníku na ostrově Tadytotamtó). Ukázky dalších slohových prací uvádíme v Příloze č. 12. Uvedené slohové zadání je možno využít jak u mladších tak u starších žáků.

Mangostan

Podobným způsobem jako uvedený pracovní list je vystavěn i další výukový materiál, který vychází z textu o jiném exotickém ovoci, mangostanu (viz Příloha č. 9). Tyto dva pracovní listy lze zadat současně jako variantu A a B. Většina úkolů představuje pouhé obměny zadání z předešlého pracovního materiálu. V prvním úkolu se mají žáci opět pokusit najít prvky mluveného projevu v ukázce (vznikla rovněž přepisem zvukové nahrávky). Můžeme za ně považovat druhou část souvětí Mangostan je specifický svou tvrdou slupkou, která je poměrně i tlustá, konkrétně vložení částice i, která se do psaného komunikátu nehodí. Dalším příkladem upozorňujícím na znaky mluveného projevu je souvětí Mangostan jsou plody kulovitého tvaru o velikosti devíti centimetrů připomínající malá jablka.

Za problematické lze považovat spojení mangostan jsou plody, navrhujeme proto přeformulovat souvětí následovně: Mangostan je plod kulovitého tvaru, který dorůstá velikosti devíti centimetrů a připomíná malé jablko. Navrhovaná úprava není považována

za jediné možné řešení. Stylisticky upravit lze i souvětí Dužina mangostanu je velice chutná, proto se nejčastěji konzumuje samotný, popřípadě jako součást ovocných salátů, nebo z něj můžeme vyrobit i džusy. Za vhodnou považujeme následující formulaci: Dužina mangostanu je velice chutná, proto se plod (/ovoce) nejčastěji konzumuje samotný…, která odstraní nejasnost v návaznosti, jež byla způsobena chybným rozvinutím podnětu z věty hlavní v rozvíjejících větách vedlejších (dužina – proto se konzumuje samotný atd.).

Zcela odlišná jsou pouze dvě zadání v pracovním listu. V pátém úkolu mají žáci přeformulovat či upravit zadané souvětí tak, aby byl odstraněn stylistický nedostatek. Souvětí Anglická královna Viktorie toto ovoce zbožňovala natolik, že pasovala do řádu rytířského každého, kdo jí toto ovoce přinesl může být upraveno jednoduchým způsobem, tj. nahrazením jednoho spojení toto ovoce například výrazem mangostan (Anglická královna Viktorie mangostan zbožňovala natolik, že pasovala do řádu rytířského každého, kdo jí toto / uvedené ovoce přinesl.). V následujícím úkolu mají žáci označit vztah, který je mezi spojením mangostan a královna noci v prvním odstavci textu. K dispozici mají žáci tři možnosti: metonymie, apostrofa, metafora, z nichž považujeme za správnou poslední v pořadí.

Zadání slohového úkolu je totožné jako v pracovním listu o rambutanu, tzn. žáci mají vytvořit text vhodný do cestovatelského časopisu. Tématem článku je opět popis nového druhu ovoce, stromu či rostliny.

Kosmetika

Pracovní list, který byl zaměřen na téma kosmetiky, zpracovali učni 1. a 3. ročníku oborů aranžér a prodavač na Oděvní škole Prostějov, s. r. o. Zadání bylo pro uvedené žáky natolik obsáhlé, že jej nebyli schopni v průběhu jedné vyučovací hodiny zpracovat. Z tohoto důvodu by pro další použití bylo vhodné pracovní list upravit a některé úkoly vypustit. V následujících odstavcích popisujeme, jak učni jednotlivá zadání řešili.

V prvním zadání měli žáci za úkol napsat, odkud mohou pocházet uvedené texty a svá tvrzení zdůvodnit. Za nevhodné jsme považovali odpovědi, že texty pochází z italštiny, z Francie nebo z Řecka, protože je to klidná země. Správně jsme hodnotili odpovědi, které uváděly jako zdroj prvních dvou textů internet. K uvedenému zdroji měla žáky přivést zejména poznámka o počtu hodnocení, která se nalézala v závorce pod nadpisem. Jedná se totiž o jev, který je typický právě pro internetové prostředí. Počet hodnocení však jako důvod neuvedl ani jeden žák, respondenti usuzovali na internet například na základě toho, že

v textech jsou obsaženy kódy a ceny podobné internetovým nabídkám. Za vhodné lze považovat i ty odpovědi, které popisují jako zdrojový materiál různé kosmetické katalogy (zdůvodnění: texty popisují různé vůně s cílem prodat je čtenářkám a případným zákaznicím; jde o popis výrobku). První a druhý text označili někteří žáci za reklamu, která popisuje vůni daného parfému. Třetí text o zázvoru byl vybrán z knihy popisující historii, účinky a způsob použití jednotlivých druhů koření. K uvedenému textu se ale žáci nevyjádřili. Čtvrtý text byl citován z internetové stránky zabývající se problematikou složení parfémů. Jako správnou jsme hodnotili odpověď, že ukázka může pocházet ze zadní strany parfému, na níž bývá popsáno složení.

Ve druhém zadání měli žáci posoudit, o jaký slohový útvar se jedná v případě prvních dvou textů. Za nejvhodnější odpověď jsme považovali reklamu, žáci však často uváděli

i popis či charakteristiku, jejichž prvky byli v ukázkách schopni naleznout. Jako zcela nesprávnou jsme hodnotili odpověď, která texty označila jako diktát.

Ve třetím zadání jsme požadovali, aby žáci charakterizovali jazyk prvních dvou textů, tzn. jazyk reklamy. Úkol však nebyl ze strany žáků pochopen ve smyslu charakterizování jazyka reklamy a v pracovních listech se vyskytovaly následující odpovědi: Tento jazyk pochází z francouzštiny a arabštiny; francouzština; čeština; italština a hebrejština. Uvedené odpovědi nemohly být hodnoceny jako správné zejména proto, že k nim nebylo připojeno žádné vysvětlení. Za nejvhodnější lze označit odpověď: Charakter těchto textů je smyslný

a láká nás výrobek zakoupit a vyzkoušet všechny luxusní vůně, která směřuje k charakteristice reklamního sdělení.

Čtvrtý úkol byl zaměřen na problematiku pravopisu, žáci v něm měli opravit pravopisné chyby, které byly obsaženy ve druhém odstavci textu III. Většina žáků odhalila pravopisnou chybu ve slovech a slovních spojeních jihovíchodní, starovjek, známích, konfucius, se starověku. Problém se vyskytnul u spojení Jižní Čína, které žáci ponechali s velkými počátečními písmeny, ačkoliv správně by se mělo psát s malým j. Jako pomoc jim přitom mohlo sloužit analogické spojení v jihovýchodní Číně.

V pátém zadání žáci hledali sloveso, které je ve druhém odstavci třetího textu užito s chybnou vazbou. Jedná se o vazbu zmiňovat něco, správné doplnění slovesa zmiňovat se tvoří předložka o a 6. pád (zmiňovat se o něčem). Žáci v několika případech odhalili uvedené sloveso, ale domnívali se, že chybu představuje doplnění verba prostřednictvím zájmena ho. Některé odpovědi nahrazovaly spojení je patrné a za vhodnější byla v tomto případě považována varianta je jasné. V uvedeném případě se však jedná pouze o přestylizování daných slov, navíc došlo k záměně pojmů sloveso a přísudek. Uvedená odpověď tedy nemůže být považována za správnou. Pátý úkol však většina žáků nedokázala splnit.

Šestý úkol představoval spíše zpestření a žáci v něm měli doplnit název lidové písně Běží liška k Táboru. Polovina žáků danou píseň neznala a nedokázala její jméno uvést. Správný název napsali pouze dva žáci, dále se vyskytovala označení Běží liška k táboru, Běží liška z Táboru nebo Běží liška k zázvoru.

Sedmé zadání bylo zaměřeno na zjišťování etymologie vybraných slov, tzn. na práci se slovníkem. Největší problém vzniknul, když měli žáci jednotlivá označení najít

ve slovníku. Jako základní nedostatek se projevila neznalost abecedy. Celé zadání splnila pouze jedna dvojice, tři dvojice uvedly původ asi poloviny slov a ostatní žáci na úkolu nezačali pracovat, nebo si přečetli nepozorně zadání a místo vyhledávání původu slov se zaměřili na určování mluvnických kategorií.

V rámci osmého úkolu měli žáci objasnit, co znamenají a z jakého jazyka pocházejí označení EdP, EdT a EdC, která se v kosmetickém průmyslu běžně používají. Správná odpověď byla zaznamenána pouze ve dvou případech, v nichž žáci uvedli jako jazyk původu francouzštinu a jednotlivé zkratky vysvětlili jako parfémovanou vodu – eau de parfum (EdP), toaletní vodu – eau de toilet (EdT) a kolínskou vodu – eau de Cologne (EdC). Uvedené zkratky byly často mylně chápány jako anglické, zkratka EdP byla například vysvětlena jako elektronické zpracování dat.

V devátém zadání žáci vymýšleli vhodný nadpis pro text V, v němž je popisována vůně Pacifik Paradoxe. Uvádíme několik titulků, které žáci vytvořili: Vůně oceánu, Vůně moře, Pacifik paradoxe, parfém, Vůně Pacifiku, Vůně od Escada, Nová vůně – nesmíš jí odolat! Domníváme se, že všechny uvedené nadpisy lze považovat za vhodné.

Další úkol byl zaměřen na to, jestli žáci rozumí významu slova Pacifik. Jako správné byly hodnoceny odpovědi oceán a moře, i když označení oceán odpovídá význam slova přesněji. Přestože měli žáci k dispozici slovníky, vyskytovalo se v pracovních listech množství chybných odpovědí, např. záliv; ostrov; vlak pacifické dráhy; zjednání / obnovení klidu, pořádku, míru.

V jedenáctém zadání se měli žáci pokusit objasnit, co znamená, že složení parfému je rozděleno do kategorií hlava, srdce a základ. Úkol však nebyl formulován tak, aby na něj bylo možno jednoznačně odpovědět, a proto jeho další zařazení v pracovním listu nepovažujeme za vhodné. Hlava, srdce a základ představují složky, které by měl správný parfém obsahovat. Uvádíme příklady odpovědí žáků: Hlava – vůně, která otevře naše touhy o cestování, Srdce – vůně plná emocí a erotiky, Základ – vůně na každodenní příležitosti …; Hlava – smyslnost, Srdce – emoce, Základ – nesmí chybět; Hlava – doplněk, Srdce – nejdůležitější část, Základ – základ.

Dvanáctý úkol byl zaměřen na pochopení významu dvou slov, která se vyskytla v úvodních textech. Žáci měli přitom k dispozici tři možnosti, z nichž volili jednu vhodnou. První výraz, kandování, byl srozumitelný pro většinu žáků, pouze jedna dvojice uvedla, že se jedná o formu přeměny zralého ovoce na alkohol a výsledkem je oblíbená slivovice. Ostatní označili správnou variantu, tzn. kandování je způsob konzervování ovoce,

ke kterému se používá cukr. Druhý výraz představovalo sloveso konzervovat. Všichni žáci označili správný význam slova, tzn. upravovat potraviny tak, aby nepodléhaly zkáze.

Ve třináctém zadání se žáci měli inspirovat jedním z uvedených textů a pokusit se vymyslet název a složení nového parfému. Zcela nová vůně měla být uvedena na trh takovým způsobem, aby se jí prodalo co největší množství. Bylo tedy třeba vymyslet co nejlepší reklamní strategii, konkrétně měli žáci navrhnout grafickou podobu reklamy pro svůj nový produkt a prezentovat ji před ostatními spolužáky. Žáci mohli také předvést dialog prodavače a zákazníka, který o parfém projevil zájem. Prodavač se přitom snaží prodat vůni za každou cenu. Uvedené zadání však nebylo možno realizovat u učňů z 1. ani 3. ročníku. Důvodem uvedené skutečnosti bylo velké množství úkolů na pracovním listu, žáci nebyli schopni zadání v průběhu jedné vyučovací hodiny zpracovat. Ke všem zadáním se vyjádřila pouze jedna dvojice, uvádíme proto její návrh jména a složení nového parfému: Tornádo! Kapka lásky, 100 Kapek vášně, Pár vanilkových lusků, Skořice, Kokos, Cukrová vata, Citron.

Popsaný úkol byl zadán rovněž v maturitní třídě oboru grafik v reklamní praxi. Žáci ho zpracovávali ve dvojicích v rámci domácí přípravy, na kterou měli dva týdny.

Ve vyučovací hodině proběhla prezentace jednotlivých parfémů a připravených reklam. Žáci svá vystoupení sami zaznamenali na kameru (viz Příloha – DVD nosič). V následujících odstavcích představujeme jednotlivé prezentace.

První dívka (viz Ukázka 15) se rozhodla oslovit jednu ze spolužaček a požádala ji

o spolupráci. Sama komentovala nový parfém Mauglí, zatímco její kamarádka představovala mužského „modela“, který vůni používá. Dívka v roli „modela“ zpestřovala prezentaci výrobku nejrůznějšími tělesnými postoji, které jsou typické právě pro muže. V mluveném projevu dívky se vyskytovaly prvky typické právě pro mluvený projev, zejména tzv. vycpávková slova (tak, takže), ojediněle nespisovné výrazy (teďka) nebo přeřeknutí (používá náš nově… zbrusu nový parfém). Celkový dojem prezentace je dobrý, žákyně se snažila pracovat s dynamikou hlasu a tempem řeči tak, aby její reklama byla co nejpůsobivější. Dívce se prezentaci podařilo jasně strukturovat a domníváme se, že z pohledu svých spolužáků byla úspěšná.

Další prezentaci v pořadí lze označit za nejdelší. Její autor se vžil do role obchodního zástupce Jiřího Smrtihlava, který zastupuje firmu Rychna a Smrad s. r. o. a ve své prezentaci představuje parfém nazvaný Umrlčí Vzdech. Vystoupení Jiřího Smrtihlava lze hodnotit jako nápadité a promyšlené, avšak morbidní. Parfém je spojen s tematikou smrti, která je patrná

i v jeho složení. Hlava tohoto parfému se skládá ze tří úžasných částí, tou první je výluh

ze směsi hřbitovního kvítí, ovšem výluh ze hřbitovního kvítí je v bio kvalitě, takže zastánci přírody a ekologie, parfém Umrlčí Vzdech je tu přímo pro vás! Uvedený obchodní zástupce se snaží komunikovat se svým publikem a jeho pozornost udržuje neustálými výzvami

a upozorněními. Do svého projevu zahrnul i jména dvou spolužáků, kteří v reklamě vystupují jako telefonisté obchodního oddělení, kteří volajícím rádi poskytnou bližší informace (prosím kontaktujte naše obchodní oddělení s našimi skvělými telefonisty Tomášem Mohrem

a Romanem Stružem). Obratnost Jiřího Smrtihlava spočívá i v tom, že do prezentace začlenil spojení, která lze označit za moderní, tzn. taková, která dokáží upoutat posluchače (např. bio kvalita). Další poutavý prvek prezentace představuje rozmanitá slovní zásoba a neotřelá spojení (např. kramfleky čarodějnice z perníkové chaloupky, žaludeční šťávy mladé strigy).

Ve Smrtihlavově vystoupení jsou skloubena pohádková označení (viz předchozí věta) s tou „nejmodernější“ slovní zásobou (např. exkluzivně, ekologie, bio kvalita). Poutavou složku projevu tvoří i část, v níž obchodní zástupce popisuje cenu výrobku. Vzhledem k tomu, že nápadně připomíná způsob prezentace v televizních reklamách, může taková vsuvka působit komicky. A pokud si tento parfém objednáte nyní, neobdržíte pouze jednu lahvičku, ale obdržíte celé dvě lahvičky tohoto úžasného parfému. Určitě se ptáte na cenu! Že jste vy takové skvělé publikum, nebude ta cena jako obvykle dva a půl tisíce korun za jednu lahvičku, nebude ani 2000 korun, bude stát celých 1700 korun za obě lahvičky... Jako správný obchodník nabídne prezentující žák publiku bonus, pokud si výrobek objedná okamžitě. V projevu uvedeného žáka lze naleznout i drobné stylistické nedostatky, které jsou však vzhledem k celkovému vyznění prezentace zanedbatelné.

Další prezentaci připravila dívka, která účinkovala jako model v prvním vystoupení. Její nová vůně je pojmenována Le Paradi. Projev žákyně však na nahrávce není kvůli nevhodně zvolenému tempu řeči a síle hlasu vždy srozumitelný. V krátkém vystoupení se vyskytují nespisovné výrazy a nevhodně vybraná spojení slov, která mají zřejmě vyvolat zájem publika (vyloženě jen přírodní ingredience, vůně je velmi nádherná) nebo vznikla v důsledku působení trémy či nedostatečné připravenosti dívky na vystoupení. V krátkém výstupu se často vyskytují věty s netradičním slovosledem (např. velice kvítí používáme…, …deštné pralesy a kokosovou vůni cítím.), jehož příčiny mohou být stejné jako v předchozím případě.

Sparkling diamond představuje vůni, kterou prezentovala jedna z žákyň (viz Ukázka 16). Její vystoupení bylo velmi dobře připraveno, působilo profesionálně a přesvědčivě. Vysoce hodnotíme jazykovou stránku jejího projevu.

Následující prezentace byla připravena jedním z žáků, který představil nový parfém Pyramides od firmy Cheops fashion company. Navázal na projev jednoho z předchozích mluvčí: takže já vám ještě jednou děkuji za svého kolegu, že jste si vyslechli tak pěkně jeho prezentaci. Už kromě toho jak bylo zmíněno, že že rovněž pracuji ve firmě Rychna a spol… Na rozdíl od svého kolegy nepůsobí projev mladíka dobrý dojem zejména kvůli způsobu přednesu (tempo řeči, zřetelná výslovnost). Vystoupení obsahuje rovněž množství přeřeknutí, nadbytečných výrazů (např. tak, tady toho)a neobratných spojení (např. naše nabídka toho, co momentálně přinášíme je taky lákavá a jedná se o dámský parfém Pyramides, který je v těchto dnech, který v těchto dnech v podstatě bude uveden na trh. Cena je tam nějakých 200 korun jako zaváděcí. Jsou tam jsou v podstatě při koupi tady toho výrobku můžete sehnat další slevové kupony, můžete se s tímto výrobkem více seznámit a můžete prodiskutovat s našimi zaměstnanci použití tohoto výrobku…). Uvedená přeřeknutí způsobují, že projev nepůsobí logicky a je nesrozumitelný. Ve vystoupení se vyskytuje i fráze, kterou by správný obchodní zástupce neměl použít. Vysvětluje, pro koho je parfém nevhodný a dodává, že uvedenou informaci nesmí prezentovat (je v podstatě vhodný pro ženy každého věku, akorát bych to nedoporučoval dětem v mateřské školce, protože těm to způsobuje prý vyrážku, ale to my nesmíme říkat). Závěr prezentace přináší překvapivou a nečekanou spojitost s Egyptem, která do vystoupení není vhodně začleněna (Tento parfém já osobně považuji za jeden z nejlepších, mně osobně se strašně líbí Egypt, strašně rád tam jezdím na dovolenou, jezdím si tam užívat svého volna, no a po konzultaci s pracovníky z našeho oddělení vývoje jsme dospěli k tomu názoru, že Egypt by měl být inspirací pro naši další kolekci parfémů a voňavek.)

Za originální lze označit složení nové vůně, kouřové lepidlo, lehce nahořklý grep, růžový lotos a zelené mango. Prezentaci parfému Pyramides ocenilo publikum potleskem a svého spolužáka podpořilo.

Následující vystoupení bylo připraveno žákem, který publiku představil parfém s názvem L‘aime Imortelle, tj. Nesmrtelná láska. Projev uvedeného žáka byl podán klidným rozvážným tónem a stručně představil přednosti nové vůně s originálním složením (viz Ukázka 17).

La bomba je označení vůně určené pro muže, kterou v krátké prezentaci představil jeden ze žáků čtvrtého ročníku. Vystoupení bylo předneseno ve spisovné češtině, avšak obsahovalo několik rušivých prvků v podobě nespisovných výrazů (správný chlapy, úžasnej). V závěru prezentace došlo v důsledku přeřeknutí nebo neznalosti významu slova k chybnému užití označení výtka (A nyní úžasná výtka, kupte si La bombu ještě dnes…). V uvedeném případě se jedná o záměnu s výrazem výzva.

Poslední prezentace byla vytvořena dívkou, která však vystupovala jako muž, Antonio Panděras, a představila parfém s názvem Mofeto (viz Ukázka 18). Zpočátku měla problémy s tím, aby se na vystoupení soustředila a musela s prezentací začít ještě jednou, v jejím průběhu přesto docházelo k častému přerušení projevu. Uvedený výstup je jedinečný tím, že obsahuje rozhovor mezi dívkou prodávající parfém a dvěma účastníky reklamní akce. Prezentace se tak pro publikum stala velmi poutavou.

Pracovní list zaměřený na téma kosmetiky obsahuje množství úkolů, které je nutno přizpůsobit konkrétním žákům, jež na nich budou pracovat. Domníváme se, že postačí zredukovat počet zadání nebo prodloužit čas pro jejich vypracování. Jednotlivé prezentace (viz Příloha č. 16) a grafické návrhy (viz Příloha č. 12), které byly v rámci zadání

na pracovním listu vytvořeny, hodnotíme jako velmi zdařilé. Nahrávka, již žáci zhotovili, vypovídá o tom, že se při svých vystoupeních vzájemně bavili.

Jazykové aktivity a pracovní listy, které byly v rámci rigorózní práce představeny, jsou určeny pro žáky druhého a třetího stupně vzdělávání. Jednotlivá zadání je možno přizpůsobit potřebám a schopnostem konkrétních žáků tím, že z nich budou některé požadavky odstraněny, nebo dojde naopak k rozšíření vybraných úkolů. Uvedené aktivity a učební materiály mohou sloužit jako hlavní náplň jedné nebo více vyučovacích jednotek, lze je použít i k motivaci žáků a zpestření výuky.

11 Etymologie „evropských“ slov

Domníváme se, že by se žáci v rámci vyučovacího procesu měli setkávat s aktuálními tématy a problémy. Vzhledem k tomu, že Česká republika je členem Evropské unie

a o obyvatelích republiky se často mluví jako o „euroobčanech“, považujeme za vhodné zařadit téma Evropské unie i do výuky českého jazyka. Začlenění uvedené problematiky

do vyučování nabízí možnost využití mezipředmětových vztahů, zejména s občanskou výchovou (event. základy společenských věd) a cizími jazyky.

V souvislosti s problematikou evropských institucí bylo realizováno průzkumné šetření, v němž jsme se rozhodli podrobit jazykové analýze vybrané texty, které jsou dostupné na internetovém portálu Evropského parlamentu (europarl.europa.eu). Jedná se o rozbor zpráv vztahujících se k aktuálnímu parlamentnímu dění a zároveň dokumentů, které byly projednávány jednotlivými parlamentními výbory. Analýze jsme podrobili dvacet aktuálních zpráv, které byly zveřejněny v různých rubrikách, např. kultura, sport, instituce, vnější vztahy, lidská práva, hospodářské a měnové záležitosti, veřejné zdraví, mládež, rybolov atd. Rozbor se vztahoval i na dvacet dokumentů parlamentních výborů (např. výbor pro kulturu

a vzdělávání, rozpočtový výbor, výbor pro ústavní záležitosti, výbor pro práva žen a rovnost pohlaví, výbor pro průmysl, výzkum a energetiku atd. ), přitom z každého výboru byl vybrán pouze jeden text. Jednotlivé texty byly zveřejněny v období září až prosince roku 2008

a jejich volba byla náhodná.

Cílem šetření bylo vytvořit frekvenční slovník internacionalismů, které se v textech vyskytují. K analýze textů byl použit počítačový program, jenž seřadil jednotlivé výrazy

na základě četnosti jejich výskytu. Z přehledu slov byla vybrána pouze ta, která odpovídají charakteristice internacionalismů. Internacionální výrazy byly následně uspořádány

do seznamu. Každé označení je v uvedeném přehledu doplněno překladem do němčiny, angličtiny a francouzštiny, výsledkem je tedy malý slovník, který obsahuje 60 internacionalismů (viz Příloha č. 14).

Považujeme za zajímavé zaměřit se na etymologický původ internacionalismů obsažených v seznamu. Na základě analýzy uvedených výrazů jsme došli k závěru, který je v rozporu se současným trendem v přejímání slov. Většina zkoumaných označení má latinský a řecký původ, zatímco v současnosti pochází nejvíce přejímek z angličtiny. Mezi 60 internacionalismy jsou obsažena pouze dvě slova, která byla přejata z angličtiny, jedná se

o výrazy internet a lobby. Parlament představuje jediné slovo ze seznamu, které má původ

ve francouzštině, etymologii ostatních výrazů je třeba hledat v latině a řečtině. V Tabulce 4 předkládáme 20 internacionalismů, které se ve zkoumaných textech vyskytovaly s největší četností.

|EU |11. strategie |

|politika |12. informace |

|parlament |13. sociální |

|finance |14. problém |

|stát |15. systém |

|regionální |16. program |

|cíl |17. lobby |

|unie |18. aktivní |

|klima |19. projekt |

|fond |20. kultura |

Tabulka 4 – Internacionalismy s největší četností výskytu

Údaje obsažené v Tabulce 4 mohou sloužit jako výchozí materiál pro další práci žáků. Jedním z možných zadání by mohlo být vyhledání etymologického původu přejatých slov, popřípadě vytvoření jejich cizojazyčného překladu. Uvedená slova by rovněž mohla být použita při tvorbě příběhu, žáci by mohli vysvětlit jejich význam apod.

Význam slov s internacionálním charakterem lze naleznout např. ve slovnících cizích slov. Internetová verze uvedeného slovníku (slovnik-cizich-slov.abz.cz) nabízí přehled označení, jejichž význam je vyhledáván nejčastěji. V Tabulce 5 uvádíme srovnání 15 nejhledanějších slov z období března 2009 a prosince 2010. Údaj obsažený v závorce označuje množství uživatelů, kteří se o význam označení zajímali. Na rozdíl od výrazů obsažených v textech Evropského parlamentu se jedná o pojmy, jejichž význam nemusí být většině uživatelů jazyka zcela jasný, přestože mají internacionální charakter.

Tabulka 5 může rovněž tvořit výchozí materiál pro didaktické využití. Žáci mohou analyzovat uvedená slova, rozčlenit je do skupin podle původu, vysvětlovat jejich význam, použít je v mluvním cvičení, mohou provést srovnání slov z tabulky s údaji v některém frekvenčním slovníku apod.

|Údaj ze 2. 3. 2009 |Údaj ze 19. 12. 2010 |

|1. sofistikovaný (47398x) |1. sofistikovaný (136368x)  |

|2. implementace (29838x)  |2. implicitní (81152x)  |

|3. relevantní (26275x)  |3. implementace (72478x) |

|4. asertivita (22526x)  |4. asertivita (64991x)  |

|5. implicitní (19357x)  |5. portfólio (51296x)  |

|6. empatie (19235x)  |6. explicitní (48812x)  |

|7. kognitivní (16960x) |7. latentní (42542x)  |

|8. melancholik (15680x) |8. sarkazmus (41440x)  |

|9. extravertní (15376x)  |9. pragmatický (37962x)  |

|10. portfólio (13903x)  |10. infantilní (34163x)  |

|11. konsolidace (13303x)  |11. klišé (33400x)  |

|12. cholerik (12884x)  |12. marginální (33108x)  |

|13. explicitní (12778x)  |13. anotace (32329x)  |

|14. altruizmus (12381x)  |14. empirický (30497x)  |

|15. anotace (11910x)  |15. xenofobie (29503x) |

Tabulka 5 - Nejhledanější slova ve slovníku cizích slov on-line

Za výhodnou považujeme skutečnost, že veškeré dokumenty a texty, které jsou

na internetovém portálu Evropského parlamentu dostupné, lze číst v kterémkoli jazyce členských států Evropské unie. Úvodní internetová stránka Evropského parlamentu nabízí uživateli možnost výběru celkem z 22 jazyků, do nichž je přeložena většina textů. Domníváme se, že popsanou skutečnost lze výhodně využít v pedagogické praxi.

Ve výuce základů společenských věd na třetím stupni vzdělávání si mohou žáci vybrat jeden z dokumentů, které se v Evropském parlamentu projednávají a sledovat, jak dlouho probíhá daný legislativní proces. Žáci mohou rovněž srovnat různé překlady téhož dokumentu (např. v češtině a slovenštině) a zaměřit se na to, jestli mezi nimi existují významné rozdíly. Pokud žáci prokazují výborné znalosti cizího jazyka, mohou hledat rozdíly např. mezi českým a anglickým nebo českým a německým textem atd. V rámci výuky cizího jazyka mohou žáci vytvořit překlad krátkého úseku vybraného dokumentu a srovnat svou verzi překladu s tou, která je dostupná právě na internetových stránkách Evropského parlamentu.

Domníváme se, že v pedagogické praxi je vhodné pracovat s aktuálními společenskými tématy a problémy. Nejjednodušší přístup k uvedeným materiálům lze podle našeho názoru získat prostřednictvím internetu. Internetový portál Evropského parlamentu, ale i dalších mezinárodních institucí představuje vhodný zdroj českých i cizojazyčných textů , které lze využít v pedagogické praxi.

Závěr

Při zpracování teoretické části rigorózní práce jsme vycházeli z poznatků odborné literatury a pokusili jsme se vytvořit základní přehled informací, které se vztahují k problematice motivace žáka, obohacování slovní zásoby, světových jazyků nebo etymologie a přejímání slov.

V rámci rigorózní práce byla realizována dvě průzkumná šetření. První z nich bylo zaměřeno na určování původu slov. Úvodní hypotéza předpokládala, že etymologie zkoumaných označení bude pro respondenty neznámá. Naše domněnka se potvrdila pouze částečně. Někteří žáci se s danou problematikou setkali ve výuce českého jazyka, proto dokázali původ vybraných slov určit. Pro většinu respondentů však bylo řešení dotazníkového zadání obtížné. Druhé dotazníkové šetření zkoumalo srozumitelnost cizích slov z pohledu mluvčího. Naše hypotéza předpokládala bezproblémové porozumění zkoumaným cizím výrazům. Po analýze výsledků výzkumu jsme došli k závěru, že uvedená hypotéza může být přijata a vybraná cizí slova lze považovat za srozumitelná.

V úvodu rigorózní práce jsme si kladli za cíl připravit náměty pro pedagogickou praxi a vytvořit výukové materiály, které mohou zvýšit motivaci žáka v rámci výuky mateřského jazyka. Domníváme se, že uvedený cíl se nám povedlo splnit. Problematiku původu slov považujeme za velmi zajímavé a motivační téma, které lze dobře využít v pedagogické praxi. V praktické části práce představujeme množství aktivit, jež lze využít v hodinách českého jazyka. Přílohový materiál obsahuje pracovní listy, které mohou být použity ve výuce.

Za důležitou považujeme skutečnost, že většina pracovních listů byla zpracována žáky různých typů škol. V rigorózní práci tedy představujeme analýzy jednotlivých zadání

a snažíme se poukázat na případná negativa výukových materiálů. Praktická cvičení a úkoly v pracovních listech je možno obměňovat podle potřeby konkrétní třídy a pedagoga. Domníváme se, že uvedené náměty mohou posloužit k obohacení a oživení výuky českého jazyka na základní i střední škole. Vytvořené výukové materiály spojuje zejména využití mezipředmětových vztahů a přenesení aktivní činnosti z učitele na žáka. Podle našeho názoru je vhodné předložené výukové materiály dále rozvíjet a upravovat na základě zkušeností, které přinese jejich praktické používání.

Přílohová část práce obsahuje frekvenční slovník, který zahrnuje 60 výrazů odpovídajících charakteristice internacionalismů. Jednotlivá označení byla v uvedeném materiálu přeložena do angličtiny, němčiny a francouzštiny.

Domníváme se, že problematika etymologie a přejímání slov může ve výuce českého jazyka působit motivačně, a proto by bylo vhodné pokračovat v přípravě dalších materiálů zaměřených na uvedené téma.

Seznam použité literatury, pramenů a elektronických zdrojů

AUBERLE, A. a kol. Duden – Deutsches Universalwörterbuch. 5. vyd. Mannheim: Dudenverlag, 2003. 1892 s. ISBN 3-411-05505-7.

BRETON, A. Atlas jazyků světa: soužití v křehké rovnováze. Praha: Albatros, 2007. 79 s. ISBN 978-80-00-01883-6.

CLEGG, B. Motivace. Brno: CP Books, a. s., 2005. 108 s. ISBN 80-251-0550-4.

COMRIE, B.; MATTHEWS, S. a kol. Atlas jazyků : vznik a vývoj jazyků napříč celým světem. Praha: Metafora, 2007. 224 s. ISBN 978-80-7359-129-8.

ČERMÁK, F. a kol. Slovník české frazeologie a idiomatiky 1. Přirovnání. Praha: Leda, 2009. 507 s. ISBN 978-80-7335-216-5.

ČERMÁK, F. a kol. Slovník české frazeologie a idiomatiky 2. Výrazy neslovesné. Praha: Leda, 2009. 547 s. ISBN 978-80-7335-217-2.

ČERMÁK, F. a kol. Slovník české frazeologie a idiomatiky 3. Výrazy slovesné. Praha: Leda, 2009. 1247 s. ISBN 978-80-7335-218-9.

ČERMÁK, F. a kol. Slovník české frazeologie a idiomatiky 4. Výrazy větné. Praha: Leda, 2009. 1267 s. ISBN 978-80-7335-219-6.

ČERNÝ, J. Úvod do studia jazyka. Olomouc: Rubico, 1998. 248 s. ISBN 80-85839-24-5.

DAŠKOVÁ, K. Slova odjinud : vyprávění o cizích slovech. Praha : Albatros, 1986. 239 s.

ECO, U. Hledání dokonalého jazyka v evropské kultuře. Praha: Lidové noviny: 2001, s. 355. ISBN 80-7106-389-4.

FILIPEC, J. Česká lexikologie. Praha: Academia, 1985. 281 s.

FILIPEC, J. a kol. Slovník spisovné češtiny. 2. vyd. Praha: Academia, 1994. 647 s. ISBN 80-200-0493-9.

HAUSER, P. Základní pojmy z nauky o slovní zásobě a tvoření slov. 3. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2009. 49 s. ISBN 978-80-210-4841-6.

HOLOUŠOVÁ, D., KROBOTOVÁ, M. Diplomové a závěrečné práce. 2. vyd. Olomouc: UP Olomouc, 2005. 118 s. ISBN 80-244-1237-3.

HOLUB, J., LYER, S. Stručný etymologický slovník jazyka českého. 2. vyd. Praha: SPN, 1968. 528 s.

JEUGE-MAYNART, I. a kol. Grand dictionnaire de langue française. Le Larousse des noms communs. Paris: Éditions Larousse, 2008. 1512 s. ISBN 978-2-03-582472-1.

KALHOUS, Z., OBST, O. Školní didaktika. Olomouc : Univerzita Palackého, 1998. 178 s. ISBN 80-7067-920-4.

KARLÍKOVÁ, H. Jazykové kontakty slovanského a arabského světa (z pohledu češtiny). In KRČMOVÁ, M. a kol. Integrace v jazycích. Jazyky v integraci. Praha: Lidové noviny, 2010, s. 255 – 271. 379 s. ISBN 978-80-7422-001-2.

KING, R. Atlas lidské migrace. Praha : Mladá fronta, 2008. 192 s. ISBN 978-80-204-1706-0.

KOLLÁRIKOVÁ, K. Srozumitelnost internacionalismů z pohledu mluvčího. In: Tradiční a netradiční metody a formy práce ve výuce českého jazyka na základní škole. Olomouc: UP, 2010. [CD-ROM] ISBN 978-80-244-2435-4.

KROBOTOVÁ, M. Spisovná výslovnost a kultura mluveného projevu. Olomouc : UP, 2005. 220 s. ISBN 80-244-0187-8.

KRUPA, V.; DROZDÍK, L.; GENZOR, J. Jazyky sveta. Bratislava: Obzor, 1983. 512 s.

KŘEMÉNKOVÁ, L. Aspekty motivace v rámci výuky českého jazyka. In: Tradiční

a netradiční metody a formy práce ve výuce českého jazyka na základní škole. Olomouc: UP, 2009. [CD-ROM] ISBN 978-244-2240-4.

LOKŠA, J. LOKŠOVÁ, I. Pozornost, motivace, relaxace a tvořivost dětí ve škole. Praha: Portál, 1999. 199 s. ISBN 80-7178-205-X.

MACHEK, V. Etymologický slovník jazyka českého. Praha: ČSAV, 1957. 627 s.

MISTRÍK, J. Jazyk a reč. Bratislava: Mladé letá, 1984. 428 s.

NOVOTNÝ, M. Zákulisí slov. Praha : Motto, 2003. 129 s. ISBN 80-7246-162-1.

NOVOTNÝ, M. Zákulisí slov podruhé. Praha : Motto, 2004. 232 s. ISBN 80-7246-256-3.

NOVOTNÝ, M. Zákulisí slov do třetice. Praha : Motto, 2006. 193 s. ISBN 80-7246-304-7.

OSTLER, N. Říše slova: jazykové dějiny světa. Praha: BB/art, 2007. 639 s. ISBN 978-80-7381-152-5.

PETTY, G. Moderní vyučování. 2. vyd. Praha: Portál, 2002. 380 s. ISBN 80-7178-681-0.

PFEIFER, W. a kol. Etymologisches Wörterbuch des Deutschen. 8. vyd. München : Deutscher Taschenbuch Verlag, 2005. ISBN 3-423-32511-9.

POŠTOLKOVÁ, B. Odborná a běžná slovní zásoba současné češtiny. Praha: Academia, 1984. 123 s.

PRŮCHA, J. Interkulturní komunikace. Praha : Grada, 2010. 199 s. ISBN 978-80-247-3069-1.

REJZEK, J. Český etymologický slovník. Praha: Leda, 2001, 752 s. ISBN 80-85927-85-3.

SRPOVÁ, H. Knížka o reklamě. Ostrava : Ostravská univerzita v Ostravě, Filozofická fakulta, 2008. 196 s. ISBN 978-80-7368-533-1.

SUMMERS, D. a kol. Longman active study dictionary. 4. vyd. Harlow: Pearson Education Limited, 2006. 872 s. ISBN 0 582 794544.

SVOBODOVÁ, D. Aspekty hodnocení cizojazyčných přejímek: mezi módností a standardem. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, Pedagogická fakulta, 2009. 167 s. ISBN 978-80-7368-732-8.

SVOBODOVÁ, D. Internacionalizace současné české slovní zásoby. Ostrava: Ostravská univerzita, Pedagogická fakulta, 2007, s. 6. ISBN 978-80-7368-308-5.

ŠMILAUER, V. Novočeské tvoření slov. Praha: SPN, 1971. 217 s.

Geo. No. 355. Septembre 2008 Sur les routes du thé (guide 20 pages à détacher).

Učebnice:

Český jazyk 6 – 9, Tobiáš.

Mluvnice. Učebnice českého jazyka pro střední školy, Fraus.

Český jazyk pro gymnázia 1 – 4, SPN.

Seznam internetových zdrojů

MAJZLAN, Lukáš. Z historie alkoholu I. – Starověké civilizace. Destillo [online]. 2010, 1, [cit. 2010-10-28]. Dostupný z WWW: .

Konec formuláře

POKORNÝ, Lukáš; POKORNÝ, Michal. Historie marcipánu. Smarcipan [online]. 2010, 1, [cit. 2010-10-29]. Dostupný z WWW: .

TEJNOR, A. Přejatá slova a veřejné mínění. Naše řeč [online]. 1972, 55, [cit. 2010-11-8]. Dostupný z WWW: .

TRUKSOVÁ, D. Anglicismy v češtině. Jazyky.studium.práce [online]. 9. 7. 2009, 7, [cit. 2010-12-28]. Dostupný z WWW: .

Www.academie-francaise.fr [online]. 2008 [cit. 2008-11-11]. Académie francaise. Dostupné z WWW: .

Www.berlinonline.de [online]. 8. 10. 1997 [cit. 2010-11-10]. Berliner Zeitung. Dostupné z WWW: .

Dejinyalkoholu. [online]. 2007 [cit. 2010-12-28]. Historie alkoholu. Dostupné z WWW: .

Www. [online]. 2010 [cit. 2010-11-3]. Online etymology dictionary. Dostupné z WWW: .

Www.europarl.europa.eu [online]. 2008 [cit. 2010-12-29]. Evropský parlament. Dostupné z WWW: .

Ucebnice.fraus.cz [online]. 2010 [cit. 2010-12-27]. Fraus. Dostupné z WWW: .

Translate.google.de [online]. 2010 [cit. 2010-12-29]. Překladač. Dostupné z WWW: .

Www.kavadomu.cz [online]. 2010 [cit. 2010-10-24]. Historie čaje. Dostupné z WWW: .

Www.marzipanrohmasse.de [online]. 2010 [cit. 2010-12-28]. Etymologie. Dostupné z WWW:< >.

Www.niederegger.de [online]. 2010 [cit. 2010-12-28]. Geschichte des Marzipans. Dostupné z WWW:.

Www.novinky.cz [online]. 2010 [cit. 2010-12-28]. Novinky. Dostupné z WWW: .

Recepty.centrum.cz [online]. 2010 [cit. 2010-12-28]. Recepty. Dostupné z WWW: .

Www.schokoladenmuseum.de [online]. 2008 [cit. 2010-12-28]. Schokoladenmuseum. Dostupné z WWW: .

Slovnik-cizich-slov.abz.cz [online]. 2010 [cit. 2010-12-28]. Slovník cizích slov. Dostupné z WWW: .

Www. [online]. 2010 [cit. 2010-12-28]. Wikipedia. Dostupné z WWW: .

PŘÍLOHY

Příloha č. 1

Pracovní list č. 1: Kolik pokušení skrývá kakaovník?

Příloha č. 2

Pracovní list č. 2: Legenda o čaji

Příloha č. 3

Pracovní list č. 3: Žízniví velbloudi terorizují osady na severu Austrálie

Příloha č. 4

Pracovní list č. 4: Básničky

Příloha č. 5

Pracovní list č. 5: Skupiny slov

Příloha č. 6

Pracovní list č. 6: Význam slov

Příloha č. 7

Pracovní list č. 7: Madagaskar

Příloha č. 8

Pracovní list č. 8: Rambutan

Příloha č. 9

Pracovní list č. 9: Mangostan

Příloha č. 10

Pracovní list č. 10: Kosmetika

Příloha č. 11

Znění dotazníku: Původ slov

Význam cizích slov

Příloha č. 12

Práce žáků: Legenda o čaji

Jaký by byl svět bez čokolády?

Jaký by byl svět bez tabáku?

Příběh ze slov

Na pouti pouští

Nový ostrov

Nový druh ovoce

Prezentace parfému

Grafické návrhy parfémů

Příloha č. 13

Seznam použitých zkratek jazyků

Příloha č. 14

Frekvenční slovník internacionalismů

Příloha č. 15

Seznam výchozích textů pro tvorbu frekvenčního slovníku internacionalismů

Příloha č. 16

Autoreferát

Resumé

Příloha č. 17

DVD nosič: prezentace na téma kosmetika

Příloha č. 1

Pracovní list č. 1

Kolik pokušení skrývá kakaovník?

Jaroslav Žíně

Nevím jak vám, ale mně vyrazila dech nedávno uveřejněná zpráva o tom, že by mohla být čokoláda používána jako prevence proti zubnímu kazu. Americké studie totiž ukazují, že kakao obsahuje látky, vyrovnávající cukrem vyvolanou kyselost v ústech. Tímto způsobem zmírňují proces demineralizace, která je zodpovědná za tvorbu zubních kazů. To by znamenalo, že si příště můžete dát místo Orbitu bez cukru, čokoládu bez cukru?! Kakaovník pravý je vysoký tropický strom, jehož původní vlastí je povodí Orinoka v Jižní Americe, ale dnes už se pěstuje v tropech celého světa. Jeho latinský název Theobroma, znamená "pokrm bohů". Kakaovník byl důležitou plodinou již v rozvinuté indiánské říši na mexickém poloostrově. Aztékové z jeho bobů připravovali tekutou čokoládu, kterou pili horkou, okořeněnou pouze vanilkou. To nemusí být vůbec špatný recept, co říkáte? Není divu, že pojmenování čokoláda má tedy původ v aztéckém názvu xocolatl. V řeči těchto mexických Indiánů znamená xoco horký a atl je zase kaše. V průběhu minulých století používaly některé staré americké kultury kakaové boby, jako magický symbol, při náboženských obřadech. Lék s čokoládovým aromatem sloužil v mnoha případech jako domácí medicína. Je sice pravda, že když se poprvé kakaové boby objevily v Evropě, vyvolalo to na anglickém královském dvoře skandál. Tenkrát si je totiž spletli s ovčím trusem a nechali je vysypat do moře. Vůbec netušili o co tím přišli, jakou má kakao chuť a co všechno může znamenat pro náš organismus. Kakaovník je v rostlinné říši raritou, protože jeho květy vyrůstají přímo z kmene a starších větví. V době sklizně se semena vyloupají z plodových lusků a v původní vlasti se používají nejen jako koření, ale slouží také jako velmi hodnotná kalorická potrava. Zralé plody se po sklizni nejprve fermentují, pak perou, usuší se a zpracovávají na kakaové máslo. Tento postup si v roce 1828 nechal patentovat Holanďan Conrad van Houten. V kakaových bobech se totiž nachází asi 50-60% kakaového másla složeného hlavně z glyceridů a kyselin stearínové, olejové, palmitové a lonolové. Kromě toho obsahují kakaové boby malé množství kofeinu a alkaloid teobromin... V rozumném množství mají látky, obsažené v kakau pozitivní účinky na náš organismus. Je to bohatý zdroj minerálů, obsahuje vápník, hořčík, fosfor, draslík, sodík, zinek, mangan, selen a železo. Rovněž v něm najdeme vitamín A, B, a C, ale i vysoký podíl antioxidantů. Kakaové máslo patří k těm zvláštním tukům, které nedráždí pokožku, a proto se z něho vyrábějí mastné pomády a krémy určené pro choulostivou pleť. Mimo to, také obaluje zuby a jak jsem již uvedl, chrání je tím před zubním kazem. Doufám, že jsem ve vás nevzbudil dojem, že produkty z kakaa, jako například čokoláda, dokáží díky těmto svým přednostem nahradit ovoce a zeleninu. To určitě ne, protože v čokoládě je také mnoho tuku a cukrů, takže je hodně kalorická. Na druhé straně má však rovněž blahodárný účinek na náš imunitní systém.

( - upraveno )

Otázky a úkoly

1. Rozděl text na odstavce a vytvoř jeho osnovu.

2. Kde se kakaovník pěstuje?

3. Jaká je spojitost mezi kakaovníkem a čokoládou?

4. Z jakého jazyka pochází slovo čokoláda?

5. K jakým účelům používali čokoládu indiáni?

6. Jakým způsobem probíhá sklizeň kakaových bobů?

7. Jaké jsou výhody a nevýhody konzumace čokolády?

8. Za pomoci cizojazyčných slovníků zjisti, jak se slovo čokoláda řekne v dalších čtyřech cizích jazycích.

|1. | |

|2. | |

|3. | |

|4. | |

9. Za použití internetu zjisti, jakou otvírací dobu má Muzeum čokolády v německém Kolíně nad Rýnem. Uveď celé znění internetové adresy muzea a napiš, kolik zaplatí za vstupenku dospělá osoba.

10. Které evropské země prosluly výrobou čokolády? (Uveď alespoň dvě.)

11. Poznej, v jakém jazyce jsou napsány vybrané texty. Odpovědi zaznamenej do tabulky.

1)

a) Schokolade ist ein kakaohaltiges Lebens- und Genussmittel. Es wird als Grundstoff in reiner Form genossen und als Halbfertigprodukt weiter verarbeitet. Das Wort leitet sich vom Namen des ersten kakaohaltigen Getränkes ab, dem Xocóatl oder Xocólatl (Nahuatl: Xócoc ‚bitter‘, atl ‚Wasser‘; also ‚bitteres Wasser‘ oder ‚Kakaowasser‘) der Azteken. Dabei handelte es sich um eine Mischung aus Wasser, Kakao, Vanille und Cayennepfeffer.

b) A csokoládé egy kakaóbabból készített édesség. Elterjedten vékony lapokban, bonbonként vagy italként lehet fogyasztani. A csokoládé nahuatl indián nevéhez, a xocolatlhoz (ejtsd: sokolatl) hasonló hangzású névként került a világ legtöbb nyelvébe, a magyarba is.

c) Chocolate (pronounced/ˈtʃɒklɪt/ (help·info) or /-ˈəlɪt/) comprises a number of raw and processed foods produced from the seed of the tropical Theobroma cacao tree. Cacao has been cultivated for at least three millennia in Mexico, Central and South America, with its earliest documented use around 1100 BC. The majority of the Mesoamerican peoples made chocolate beverages, including the Aztecs, who made it into a beverage known as xocolātl, a Nahuatl word meaning "bitter water". The seeds of the cacao tree have an intense bitter taste, and must be fermented to develop the flavor.

d) Il cioccolato (o la cioccolata) è un alimento derivato dai semi della pianta del cacao (Theobroma cacao L.) diffuso e ampiamente consumato nel mondo intero. È preparato a partire dal burro di cacao (la parte grassa dei semi di cacao) con aggiunta di polvere di semi di cacao, zucchero e altri ingredienti facoltativi, quali il latte, le mandorle, le nocciole o altri aromi.

e) Çikolata, dünyanın en sevilen yiyeceklerinden biridir ve tropik kakao ağacının çekirdek denen tohumlarından yapılır. Çikolataya istendiğinde fıstık, fındık ve süt de katılır. Çikolata besin değeri yüksek, bedeni geliştiren ve enerji veren bir yiyecektir.

f) Le chocolat [ʃɔkɔla][1] est un aliment sucré produit à partir de la fève de cacao. Celle-ci est fermentée, torréfiée, broyée jusqu'à former une pâte de cacao liquide dont on extrait la matière grasse appelée beurre de cacao. Le chocolat est constitué du mélange, dans des proportions variables, de pâte de cacao, de beurre de cacao et de sucre ; on y ajoute éventuellement des épices, comme la vanille.

g) Czekolada (z nahuatl xocolatl – gorzka woda) – wyrób cukierniczy sporządzany z miazgi kakaowej, tłuszczu kakaowego (masło kakaowe) lub tłuszczu cukierniczego, środka słodzącego i innych dodatków. Wytwarzana najczęściej w postaci tabliczek czekolady. W niektórych krajach, głównie w Meksyku, powszechniejsza jest czekolada w postaci napoju na wodzie, mleku lub innym płynie. Rzadziej spotyka się czekoladę sproszkowaną lub w granulkach.

h) O chocolate é um alimento, encontrado na forma pastosa, sólida e de bebida doce ou amarga, feito a partir da amêndoa torrada do cacau[1]; antes dos espanhóis chegarem às Américas, os astecas já conheciam o cacau. Com ele, faziam um líquido escuro que chamavam de xocoatl (do náuatle xococ "amargo" + atl "água"[2]). Em 1502, a ilha de Guanaja, habitada pelos astecas, povo místico e religioso, recebeu a esquadra de Colombo. O navegador foi um dos primeiros europeus a provar o sabor do chocolate.

(Zdroj: wikipedia. org)

2) angličtina

3) portugalština

4) turečtina

5) polština

6) maďarština

7) němčina

8) francouzština

9) italština

|1) |2) |

|2. | |

|3. | |

|4. | |

1. Uveď alespoň 4 země, v nichž se čaj pěstuje. Popiš zeměpisnou polohu hlavního města jedné z těchto zemí.

2. Jaké druhy čaje znáš? (Uveď alespoň 3.)

Slohový úkol

Dobrý den, dovolte mi, abych se představil, jmenuji se Čajovník…

(O čem by asi čajovník vyprávěl, kdyby mohl mluvit?)

Příloha č. 3

Pracovní list č. 3

Žízniví velbloudi terorizují osady na severu Austrálie

Tisícihlavá stáda žíznivých divokých velbloudů terorizují osady na severu Austrálie – kvůli přetrvávajícímu suchu ve vnitrozemí zvířata trpí zoufalým nedostatkem vody, a tak se stahují do obydlených oblastí, které při hledání zdrojů dramaticky pustoší. Místní obyvatelé žijí prakticky v obklíčení stád – bojí se i vycházet z obydlí.

Zvířata dorůstající výšky 2,1 metru a vážící až tunu už týdny demolují ploty usedlostí na území Severního teritoria. Vnikají na pozemky, kde ničí nádrže s vodou a kontaminují studny. Podle úřadů je situace naprosto kritická. Nejhůř je na tom městečko Docker River u hranic se Západní Austrálií.“ Obyvatelé Docker River jsou v obležení šesti tisíc divokých velbloudů, kteří město plení,” popsal ministr místní vlády Rob Knight. Zvířata zablokovala i místní letiště a rozdupala přistávací dráhu, k obyvatelům se tak v případě potřeby nedostane lékař.

Úřady nyní hodlají velbloudy za pomoci vrtulníků vyhnat dál od města, odstřelit a mršiny nechat rozložit v poušti. Likvidační plán ale ostře kritizují ochránci zvířat.

Velbloudy do Austrálie přivezli osadníci ve čtyřicátých letech 19. století z Kanárských ostrovů, měli jim pomoci v osídlování pouštních oblastí. V současnosti jich žije na kontinentu volně přes milión. Vláda se snaží jejich počet omezit, navrhuje hromadné vybíjení a  použití části masa k lidské spotřebě.

(27. 11. 2009, )

Otázky a úkoly

1. Urči slovní druhy v předposlední větě textu.

2. Podtrhni všechny přívlastky v prvním souvětí a urči jejich druh.

3. V první větě druhého odstavce urči větné členy.

4. K výrazu pustoší najdi v textu 2 vhodná synonyma.

5. Vysvětli, co dělají velbloudi, když kontaminují studny.

6. Najdi vhodné synonymum ke slovu teritorium ve druhém odstavci textu.

7. Za pomoci etymologického slovníku zjisti původ slova velbloud.

8. Za pomoci cizojazyčných slovníků zjisti, jak se slovo velbloud řekne v dalších čtyřech cizích jazycích.

9. Jak se velbloudi do Austrálie dostali? Mají zde přirozeného nepřítele?

10. Ve kterých oblastech světa velbloudi žijí?

11. K čemu se velbloudi využívali/ využívají?

12. Vysvětli, co je drabař, dromedár a karavana.

Slohový úkol

Na pouti pouští…

Příloha č. 4

Pracovní list č. 4

Básničky

[pic]

Přečti si čtyři úvodní texty, vyber vhodné doplnění vět a pokus se odpovědět na otázky.

1. Úvodní texty lze zařadit k próze / poezii / dramatu.

2. Podtržená slova je možno označit jako synonyma / homonyma / internacionalismy. Co je pro danou skupinu výrazů charakteristické? Je v textech obsaženo více takových slov?

3. Pokus se zjistit, jaké výrazy se pro podtržená slova používají v cizích jazycích, které se učíš.

4. Vysvětli, co označuje slovo saké v textu I a výraz teleskop v textu IV.

5. V textu II se vyskytuje slovo Pinokia. Pokus se vysvětlit, z jakých výrazů bylo vytvořeno.

6. Uveď, jakým způsobem bylo vytvořeno označení písíčko v textu III.

7. Autorem textů je písničkář Jan Neruda / Karel Plíhal / Václav Havel.

8. Uvedené texty pocházejí ze sbírky Jako cool v plotě. Pokus se vysvětlit, v čem spočívá jazyková komika názvu knihy.

Příloha č. 5

Pracovní list č. 5

Skupiny slov

Pokus se uspořádat uvedená slova do 3 skupin (A, B, C) tak, aby mezi nimi byla etymologická souvislost. Výsledek zapiš do tabulky ve spodní části pracovního listu.

A B C

[pic] [pic] [pic]

1. a) talkshow b) káva c) šanson

2. a) baret b) chat c) alchymista

3. a) toaleta b) snowboard c) alkohol

4. a) zázvor b) business c) šampaňské

5. a) smeč b) tulipán c) atašé

6. a) [pic] b) [pic] c) [pic]

7. a) harém b) foyer c) newsroom

8. a) Společenský sál v divadle nebo v koncertní síni, slouží k oddechu a osvěžení.

b) Redakce zpráv.

c) Část domu, zakázaná kromě pána domu všem ostatním mužům.

| |A |B |C |

|1. | | | |

|2. | | | |

|3. | | | |

|4. | | | |

|5. | | | |

|6. | | | |

|7. | | | |

|8. | | | |

Uveď, jaký původ mají výrazy v jednotlivých skupinách (A, B, C).

A _________________________________________________________________________

B _________________________________________________________________________

C _________________________________________________________________________

Příloha č. 6

Pracovní list č. 6

Význam slov

Urči správný význam slov.

1. Kokarda

a) stojatý límeček u košile

b) harmonický souzvuk čtyř tónů

c) svinutá stužka jako ozdoba či odznak

2. Štras

a) druh staročeské vánoční ozdoby

b) třpytivé náušnice

c) silné olovnaté sklo

3. Krepdešín

a) velmi jemná hedvábná látka

b) široká vyztužená sukně

c) ministrantský oděv

4. Mameluk

a) druh lidoopa

b) člen egyptských vojenských oddílů

c) označení pro vůdce lví smečky

5. Krokev

a) kostelní kůr

b) ozdoba ve tvaru kohouta umístěná na věži domu

c) trám v krovu podpírající nosnou konstrukci krytiny

6. Refýž

a) druh drobného měkkýše

b) nástupní ostrůvek městské dopravy

c) módní doplněk z pavího peří

7. Kalamajka

a) druh lidového kolového tance

b) druh sukně, která je součástí moravského lidového kroje

c) dechový nástroj původem z Jamajky

8. Džunka

a) východoasijská lehká plachetnice

b) chýše amazonských domorodců

c) pokrývka hlavy užívaná zejména v oblasti Sibiře

9. Harém

a) označení muslimského oltáře

b) vládce v islámských zemích

c) část muslimského domu vyhrazená ženám

10. Džuveč

a) potrava mongolských kopytníků

b) balkánské jídlo z vepřového masa, rýže a zeleniny

c) druh jedovaté byliny

11. Rambutan

a) hrubý člověk

b) indiánský bubínek

c) jihoasijské ovoce

12. Jircha

a) okrasný keř

b) jeden z geologických útvarů druhohor

c) jemně vyčiněná kůže

13. Mondénní

a) jednoduchý

b) moderní

c) světácký

14. Monetární

a) měsíční

b) aktuální

c) peněžní

15. Kartálky

a) pohodlné kožené boty

b) tibetské činelky

c) druh karetní hry

16. Mokasín

a) druh střevíce

b) označení středověkého mongolského panovníka

c) druh kávy

17. Pagoda

a) zahradní domek

b) orientální věžovitá chrámová stavba

c) poschoďové lůžko

18. Ikebana

a) japonský způsob úpravy okrasných rostlin

b) obraz Krista či svatých (v pravoslavné církvi)

c) tkaný nástěnný koberec

19. Vantroky

a) krmivo pro dobytek

b) zrna podobná kroupám, zbavená slupky

c) koryto vedoucí vodu nad zemí (na mlýnské kolo)

20. Tamarillo

a) indický strunný hudební nástroj

b) exotické ovoce

c) označení pro francouzskou lidovou píseň

Příloha č. 7

Pracovní list č. 7

Madagaskar

Přečti si pozorně následující texty.

____________________________

I. Obsah, děj

Po Příběhu žraloka se k nám v červnu do kin přiřítí další animák od Dreamworksu, který bude opět o zvířátkách. Konkrétně o čtyřech přátelích, lvovi Alexovi, zebře Martym, žirafě Melmanovi a hrošici Glorii, žijících v ZOO v newyorském Central Parku. Užívají si tu relativního pohodlí, klidu a obdivu návštěvníků. Marty se ovšem na popud tučňáků, kteří chtějí odjet do domoviny, na Antarktidu, jednoho dne rozhodne prozkoumat okolní svět ZOO. Jeho kámoši se jej vydávají hledat. Samozřejmě jsou ale všichni hned chyceni – a jak si myslíte, že s nimi zřízenci a ošetřovatelé naloží? Ano, hodlají je odvézt lodí do Afriky. Netuší ovšem, že tak mluvícím zvířatům právě dali do chřtánu lístky ke svobodě…

II. Tento 4. největší ostrov světa, ležící u jihovýchodního pobřeží Afriky, získal ne náhodou mnoho libozvučných přezdívek, jako třeba „Laboratoř bohů“, „Lemurie“, „Ráj polodrahokamů“, „Ostrov přírodního bohatství“ nebo dle místních průvodců „Vše v jednom“. Zaujal natolik, že byl po něm pojmenován a o něm natočen krásný animovaný film, který jistě mnoho z vás zhlédlo na plátnech kin či obrazovkách televizorů. A chystá se již druhý díl. I já jsem tento film viděla a současně četla a slyšela spoustu celkem zneklidňujících informací o tom, že činností lidskou již mnoho přírodních krás z tohoto ostrova nenávratně zmizelo a pravděpodobně ještě v blízké budoucnosti zmizí. A tak jsem se rozhodla navštívit tento lákavý ostrov s unikátní faunou i flórou co nejdříve – v květnu 2008.

Autor: Sylva Petrová, 21.08.2008

III. 01.08.2010 Tak konečně se nám sezona rozjela na plné pecky ... Již minulý týden, kdy sluníčko trochu ubralo na intenzitě, přijelo do naší ZOO každý den kolem 4-5000 návštěvníků. V restauraci U LEMURA i dalších občerstveních v areálu byl chvílemi trochu "nával", ale snažili jsme se vše zvládat.   [pic]

2 IV. Pupečník asijský (gotukola)

 Gotukola významně přispívá k posílení paměti a zlepšení koncentrace. Někteří uživatelé čajového výluhu z gotukoly jsou přesvědčeni, že zlepšuje rozvoj duchovních schopností... Ve východní medicíně se používá tisíce let a Číňané ji považují za zázračný elixír mládí. Drogou je nejčastěji nať, která osahuje především triterpenoidy. Tyto látky prokázaly v klinických testech, že působí jako účinný depresor na činnost CNS. Dále obsahuje silice nebo éterické oleje. Jogíni ji používají pro regeneraci mysli, vyrovnání funkcí levé a pravé hemisféry a harmonizaci korunní, tedy sedmé čakry.

Pěstování. Je to původem tropická rostlina,vyžaduje dostatek tepla, světla, vody a vzdušné vlhkosti.

1. Přečti si texty I. – IV. a najdi slovo, které je spojuje. Doplň slovo jako nadpis. Zdůvodni, jak se jednotlivé texty k nadpisu vztahují.

I. __________________________________________________________________

II. __________________________________________________________________

III. __________________________________________________________________

IV. __________________________________________________________________

2. Pokus se co nejpřesněji napsat, kde by ses s uvedenými texty mohl/a setkat. Svá tvrzení zdůvodni.

I. __________________________________________________________________

II. __________________________________________________________________

III. __________________________________________________________________

IV. __________________________________________________________________

3. Vysvětli, jak vzniklo slovo animák ________________________________________

co znamená zkratka CNS ________________________________________

4. Následující spojení se pokus přeformulovat tak, aby byla nahrazena tučně vytištěná slova. Důležité je, aby význam sdělení zůstal nezměněn.

ostrov s unikátní faunou i flórou

_____________________________________________________________________

5. Zjisti, z jakého jazyka pochází následující slova. Pomůže ti etymologický slovník.

žirafa ________________________________________________________________

lemur ________________________________________________________________

6. Text o pupečníku asijském může být náročný na porozumění, protože obsahuje množství cizích slov. Pokus se přesto splnit následující úkoly.

a) Vysvětli, co znamenají následující slova. Použij Slovník spisovné češtiny.

sanskrt ______________________________________________________________

silice _______________________________________________________________

b) Uveď synonyma k následujícím slovům:

koncentrace ________________

medicína ________________

elixír ________________

regenerace ________________

c) Může působit pupečník asijský nežádoucím způsobem? Uveď jak. _______________

žádoucím způsobem? Uveď jak. _________________

7. Představ si, že jsi objevil/a nový ostrov.

a) Popiš polohu ostrova. Vymysli jméno ostrova a vysvětli, jak vzniklo.

b) Vytvoř mapu ostrova, zakresli do ní důležitá místa, obydlí, vodní toky…

c) Vyskytují se na ostrově zvláštní druhy živočichů a rostlin? Popiš je.

d) Vytvoř o ostrovu poutavý text, který pošleš do cestovatelského časopisu /do odborného časopisu / do novin.

NEBO

Vytvoř poutavou charakteristiku nového ostrova tak, aby byla vhodná do magazínu cestovní kanceláře.

NEBO

Vytvoř vyprávění o tom, jak byl ostrov objeven a co jsi na ostrově zažil/a.

! Napiš text o rozsahu 10 – 15 vět!

Příloha č. 8

Pracovní list č. 8

Rambutan

Přečti si pozorně následující text.

Rambutan

Kdo během dovolených zavýtal do oblastí Thajska či Indonésie určitě se setkal s ovocem které vypadalo jako malé chlupaté kuličky. Je to rambutan což v Malajštině znamená chlupatý.

Rambutan původně pochází z Malajsie. V současné době se pěstuje ve Vietnamu, Indonésii a Thajsku. Tyto země jsou největším exportérem tohoto ovoce.

Pěstování rambutanu vyžaduje tropické podmínky a velkou vlhkost. Jsou to krásné stromy, až 18 metrů vysoké a z jednoho stromu může být až 6 000 plodů.

Rambutan je oválný plod o velikosti 3 až 6 centimetrů. Ve zralosti dosahuje barvy karmínově červené až černé. Je specifický svými drobnými ostny, které ve zralosti zčernají. Chuťově by se dal rambutan přirovnat k ovoci typu liči, má výraznou sladkokyselou aromatickou chuť.

Rambutan je nejchutnější čerstvý a servírování je efektní, když dužinu napůl vyloupneme z atraktivní slupky.

Rambutan nejlépe oloupeme podélným řezem nožem, potom sundáme vrchní část ovoce a dostaneme se ke šťavnaté dužině. Dužinu můžeme vyjmout lžičkou a podávat. Rambutan se skvěle hodí do ovocných salátů, do koktejlů, ale samozřejmě nejlépe chutná úplně čerstvý a samotný.

Můžete si například připravit salát z rambutanu, ananasu a manga a podávat nejlépe vychlazený.

A zajímavostí rambutanu je jeho semeno, které obsahuje dužina. Toto semeno je za syrového stavu jedovaté, ale vařené nebo pražené je výtečnou pochoutkou s velkým obsahem rostlinných tuků a kyseliny.

______________________________________, který vám tak zprostředkuje vůni a chuť exotiky.

1. Text o rambutanu vznikl přepisem zvukové nahrávky. Pokus se na příkladech z textu dokázat, že vykazuje typické rysy mluveného projevu.

2. Pokus se vhodně doplnit poslední souvětí textu. Kde by ses mohl/a s uvedeným textem setkat?

3. V prvním odstavci textu doplň interpunkci a oprav pravopisné chyby.

4. První souvětí v textu graficky znázorni, urči věty hlavní a vedlejší (+ druh vět vedlejších).

5. Na základě informací obsažených v textu objasni původ slova rambutan.

6. Na základě informací obsažených v textu urči, který obrázek odpovídá popisu rambutanu.

a)[pic] b)[pic] c)[pic]

7. Uveď synonymum ke slovům exportér

aroma

efektní

exotický

8. S pomocí etymologického slovníku zjisti, z jakého jazyka byla do češtiny přejata označení ananas a mango.

9. Představ si, že ses dostal/a na opuštěný, dosud neprozkoumaný ostrov. Objevil/a jsi nový druh ovoce (stromu, rostliny) a máš za úkol vymyslet pro něj jméno a vytvořit jeho popis, který bude odeslán do cestovatelského časopisu. Vytvoř text o rozsahu

10 – 15 vět.

Příloha č. 9

Pracovní list č. 9

Mangostan

Přečti si pozorně následující text.

Mangostan

Zaručeně pravou exotiku v podobě ovoce poznáte, pokud ochutnáte mangostan. Právem se mu přezdívá královna ovoce. Mangostan patří k jednomu z nejlahodnějších ovocí. Původně se začal pěstovat v Indonésii, ale v současné době se pěstuje spíše v Thajsku.

Jméno zní podobně jako mango, s ním ale nemá vůbec nic společného. Plody se rodí na velice pomalu rostoucích stromech. První sklizeň je možná až po dvaceti letech.

Mangostan jsou plody kulovitého tvaru o velikosti devíti centimetrů připomínající malá jablka. Slupka mangostanu je fialovočerná s malými okvětními lístečky a stopkou. Dužina mangostanu je bílá, rozdělena do několika částí připomínající strukturu česneku.

Botanickou zvláštností mangostanu je, že plody vyrůstají i bez předchozího opylení a následného oplození. Proto v něm často nenajdeme ani žádná semena.

Mangostan je specifický svou tvrdou slupkou, která je poměrně i tlustá. Proto musíme plod podélně rozříznout ostrým nožem, sejmout horní část a dostaneme se k dužině, kterou vydloubneme lžící. Dužina mangostanu je velice chutná, proto se nejčastěji konzumuje samotný, popřípadě jako součást ovocných salátů, nebo z něj můžeme vyrobit i džusy.

Chuťově mangostan připomíná broskev s lehkým nádechem citrusů či hroznů a s velmi jemným karamelovým až máslovým aroma. Mangostan je dobré skladovat v chladu, v teple se totiž může dužina rychle zkazit, aniž by se to projevilo na vnější slupce.

O mangostanu se vypráví jedna legenda. Anglická královna Viktorie toto ovoce zbožňovala natolik, že pasovala do řádu rytířského každého, kdo jí toto ovoce přinesl.

Další zajímavostí je léčebné ůčinky mangostanu. Díky vysokému obsahu antioxidantů je toto ovoce velice zdravé. V tradyční lidové medicíně Thajska Malajsie či Filipín má mangostan nezastupitelné místo. Léčí se jím kožní nemoci pomáhá při zažívání či snižuje horečku. ___________________________________________ na toho čekají nejen jeho zázračné vlastnosti ale i královsky lahodná chuť. To určitě stojí za vyskoušení!

1. Text o mangostanu vznikl přepisem zvukové nahrávky. Pokus se na příkladech z textu dokázat, že vykazuje typické rysy mluveného projevu.

2. Pokus se vhodně doplnit předposlední souvětí textu. Kde by ses mohl/a s uvedeným textem setkat?

3. V posledním odstavci textu doplň interpunkci a oprav pravopisné chyby.

4. Podtržené souvětí v textu graficky znázorni, urči věty hlavní a vedlejší (+ druh vět vedlejších).

5. V následujícím souvětí označ barevně stylistický nedostatek a pokus se větu přeformulovat/upravit tak, aby byl odstraněn.

Anglická královna Viktorie toto ovoce zbožňovala natolik, že pasovala do řádu rytířského každého, kdo jí toto ovoce přinesl.

6. Jaký vztah je mezi označením mangostan a královna noci v prvním odstavci textu?

a. metonymie b. apostrofa c. metafora

7. Na základě informací obsažených v textu urči, který obrázek odpovídá popisu mangostanu.

a)[pic] b)[pic] c)[pic]

8. S pomocí etymologického slovníku zjisti, z jakého jazyka byla do češtiny přejata označení mango, salát a džus.

9. Představ si, že ses dostal/a na opuštěný, dosud neprozkoumaný ostrov. Objevil/a jsi nový druh ovoce (stromu, rostliny) a máš za úkol vymyslet pro něj jméno a vytvořit jeho popis, který bude odeslán do cestovatelského časopisu. Vytvoř text o rozsahu 10 – 15 vět.

Příloha č. 10

Pracovní list č. 10

Kosmetika

Přečti si pozorně texty I. – V.

I. Precious Eau de Parfum

Parfémovaná voda Precious

(9 Hodnocení)

Vybraná vůně Precious vás naprosto uchvátí. Otevře vaše smysly ovocnými tóny sladké hrušky, šťavnaté broskve a čerstvé mandarinky. Vybraná vůně jasmínu a zázvoru vám připomene tajemnou mystiku dálek. Bude to jako balzám pro vaši duši a už se nebudete chtít vrátit z říše snů. Nádherná smyslová vůně luxusu vás okouzlí. 50  ml Kód:7690 679 Kč

II. Divine Sensual Eau de Parfum

Parfémovaná voda Divine Sensual

(12 Hodnocení)

Svůdnou vůni otevírají hravé ovocné tóny, které rozkvétají do květinového srdce podobně jako vůně Divine. Jemné tóny vanilky, ambry a santalového dřeva tvoří vřelé a sofistikované zakončení. 50  ml Kód:11430 699 Kč

IV. Složení vůně

Přírodní výtažky

Některé složky vůní pocházejí přímo z přírodních výtažků z květů

a jiných rostlin.

Vonné oleje

Jsou to nejstarší zdroje používané ve vůních a jsou jejich základními složkami.

Alkohol

Důležitou složkou vůně je alkohol, protože díky němu se vůně uvolňují z pokožky.

Typy vůní

Kvalita a doba účinku vůně závisí na kvalitě vonných olejů a jejich koncentraci.

Parfém – má přibližně 20%-ní koncentraci. Vydrží po celý den.

Parfémovaná voda (EdP) – 15%-ní a vyšší koncentrace. Vydrží

4 až 5 hodin.

Toaletní voda (EdT) – méně než 14%-ní koncentrace. Vydrží 2 až 4 hodiny.

Kolínská voda (EdC) – 2 až 3%-ní koncentrace. Vydrží přibližně

2 hodiny.

S klesající koncentrací alkoholu klesá intenzita a doba účinnosti vůně.

V. _________________________________

Pacific Paradise je letní ovocně citrusová, květinová vůně od Escada.

Tyrkysové kapky vody, barevné rybky, jemné vlnky omývající pláž a osvěžující chladivost vody. To je Pacific Paradise. Cítíte léto úplně všude. Svěží, smyslná a plná zábavy. Je to jako výlet na moři v nekonečně modrém Pacifiku.

Složení:

HLAVA - physalis, viktoriánský ananas, kokosový sorbet

SRDCE - cukrová vata, havajský solný květ, banánový květ

ZÁKLAD - santálové dřevo, krystaly ambry, pudrové pižmo

|Objem (ml) |50 |

|Rok uvedení na trh |2006 |

|Typ |Toaletní voda EDT |

|Skupina |Dámská |

CENA:   790,- Kč

12th. Označ správnou variantu.

Kandování je

a) způsob konzervování ovoce, ke kterému se používá cukr.

b) způsob konzervování ovoce, ke kterému se používá tvrdý alkohol.

c) forma přeměny zralého ovoce na alkohol. Výsledkem je oblíbená slivovice.

Konzervovat znamená

a) uvádět koncert klasické hudby.

b) upravovat potraviny tak, aby nepodléhaly zkáze.

c) vyrábět konzervy pro domácí zvířata.

Skupinová práce

13th. Představ si, že jsi vytvořil/a zcela novou vůni a snažíš se ji uvést na trhu tak, aby se tvého parfému prodalo co největší množství. Jako inspirace ti může posloužit jeden z uvedených textů.

a) Vymysli název a složení nového parfému.

b) Navrhni grafickou podobu reklamy pro svůj nový produkt a prezentuj ji před třídou.

c) Předveď dialog prodavače a zákazníka, který o parfém projevil zájem. Snažíš se vůni prodat za každou cenu.

Příloha č. 11

Dotazník – původ slov

Věk: Dívka - chlapec

Pokus se bez pomoci slovníku odhadnout, z jakého jazyka pochází uvedené výrazy.

1. Čaj _______________

2. Lobby _______________

3. Čokoláda _______________

4. Robot _______________

5. Milion _______________

6. Káva _______________

7. Vzduch _______________

8. Škola ______________

9. Gymnázium _______________

10. Alkohol _______________

11. Tabák

a) arabština b) arawacký jazyk (Haiti) c) ruština

12. Tulipán

a) holandština b) japonština c) arabština (event. perština)

13. Džungle

a) malajština b) hindština c) indiánské jazyky

14. Atašé

a) perština b) francouzština c) ruština

15. Gejša

a) čínština b) japonština c) švýcarská němčina

16. Pyžamo

a) francouzština b) hindština c) čínština

17. Remoska

a) angličtina b) polština c) čeština

18. Baobab

a) jazyk australských domorodců b) africké jazyky c) indonéština

19. Paprika

a) slovenština b) polština c) maďarština

20. Fotbal

a) italština b) angličtina c) němčina

Dotazník – význam cizích slov

Věk: Pohlaví: žena - muž

Předsednictví může Česko přimět řešit diskriminaci žen, míní ženská lobby

Česká ženská lobby hodlá v období našeho předsednictví EU uspořádat řadu diskusí a kulatých stolů, aby poukázala na znevýhodňování žen v české společnosti. „Doufáme, že dojde ke zviditelnění tohoto tématu," řekla Lenka Bennerová ze sdružení Fórum 50 %, které usiluje o vyšší zastoupení žen v politice. „Téma genderové rovnosti je v Evropské unii prioritou, kdežto v České republice je to naprosto marginální záležitost," dodala. Česká ženská lobby sdružuje přes dvě desítky organizací hájících práva žen…

(8.1.2009, idnes.cz)

A. Na základě uvedeného textu vyber variantu, která odpovídá významu zadaných slov.

1. diskriminace

a. bezproblémové soužití

b. zločinnost

c. přiznání menších práv

d. společnost

2. lobby

a. právnická kancelář

b. nátlaková skupina

c. předsálí v divadle

d. nová politická strana

3. genderový

a. označující kulturně vytvořené rozdíly mezi muži a ženami

b. dědičný

c. bojující za práva žen

d. označující kulturně vytvořené rozdíly mezi Čechy a cizinci

4. priorita

a. problém

b. věc, záležitost mající přednost

c. výzva

d. nedůležitá věc, záležitost

5. marginální

a. zajímavá

b. nudná

c. nejdůležitější

d. okrajová

B. Na základě uvedených vět vysvětli význam zadaných slov.

6. Transparentní (Vláda usiluje o vytvoření transparentních pravidel a zákonů.)

a. nesrozumitelných

b. nových, moderních

c. průhledných, jasných, srozumitelných

d. komplikovaných

7. Globální (Tématem setkání zástupců Evropské unie bude globální oteplování.)

a. celkové, celosvětové

b. nebezpečné

c. výjimečné

d. politické

8. Brífink, briefing (Prezident seznámil na brífinku novináře s návrhy, které hodlá předložit parlamentu.)

a. výlet do přírody

b. stručná informativní schůzka veřejného činitele

c. venkov

d. nádvoří Pražského hradu

9. Regionální (Předmětem diskuze byl vývoj politických vztahů na celosvětové, regionální

a národní úrovni.)

a. zapsaný, zaznamenaný

b. týkající se určité oblasti světa

c. celosvětový

d. náboženský

10. Ekologický (Evropská politika podporuje ekologický způsob hospodaření.)

a. živě reagující, komunikativní c. neškodící přírodě

b. mající zelenou barvu d. pocházející ze Skandinávie

Příloha č. 12

Práce žáků

Legenda o čaji

Čajovník

Dobrý den, dovolte mi, abych se představil, jmenuji se Čajovník a chtěl bych vám povyprávět o svém životě. Já s bratrem jsme vyrostli v Rusku, ale teď žijeme s rodinou v Číně. Odstěhovali jsme se do Číny, protože v Rusku byla velká zima. Můj děda s babičkou přežili válku v Rusku. Vyráběl se z nich ledový čaj a další různé čaje. Z Gruzijských čajovníků se vytvářeli čaje pro zahřátí. V Indii jsme mi čajovníky byli velice oblíbení. Jsem rád, že s bratrem pořád rosteme.

Tak Ahoj

Čajovník

Dobrý den, dovolte mi, abych se představil, jmenuji se Čajovník.

Pracuji v jedné Čínské čajovně Červený Drak. Je vyhlášena po celé zemi a vaříme nejlepší čaj. Chodí k nám tisíce a tisíce návštěvníků. No, ale teď něco o mně. Jak už jsem říkal jmenuji se Čajovník a pracuji v Čínské čajovně. Bydlím v jedné Čínské čtvrti a velice miluji čaj. Vlastním i pole kde pěstuji různé druhy čaje. To pole jsem zdědil po mém otci. Čaj milují lidé po celém světě. Tak ahoj, a zastav se u nás v čajovně!

Květy jsou růžové, či žluté. Máte už botičky obuté?

Tak mě pojďte navštívit, a já se vám začnu líbit.

Dobrý den jmenuji se Čajovník.

Jsem keř a pěstují mě pro čaj.

Má barva je zelená a květy mají růžovou barvu.

Čajovník je rostlina, která když vyroste tak má čajové lístky. Které se v továrnách rozdrtí a vytváří se čaj, který se uskladní do pytlíků a dopravý se do obchodů a doma se zkonzumuje. Čaj je léčivá rostlina. Používá se v medicíně jako léčiví prostředek. Léčí: Žaludeční vředy, ospalost, bolesti břicha, hlavy, uklidnění. Čajovník žil před 3000 let v Číně.

Dobrý den, dovolte mi, abych se představil, jmenuji se čajovník.

Já jsem keř na kterém rostou lístky, s kterých se vyrábí čaj.

Pocházím hlavně z Číny, kde je hodně čajových keřů.

Čaj je teplý, chutný nápoj, má více příchutí a druhů. Čaj pijete nejvíce ke snídani.

Dodává vám tekutiny a energii.

Tak nashledanou a ochutnejte mé různé příchutě.

Čajovník

Jaký by byl svět bez čokolády?

Byla jedna hloupá holčička, která byla závislá na čokoládě. Neustále ji jedla. Jednoho dne se čokoláda vytratila z lidské existence. Byla velmi nešťastná a hledala ji po celém světě. A pak se zjistilo, že jí vzali mimozemšťani, protože měli velmi diplomatický projekt na infrastrukturní jevy a alkohol je už omrzel, tak potřebovali analyzovat čokoládu a ze Země ji úplně stornovali. Protože jim velmi zachutnala, tak do ní přidali ginko bilobu na zlepšení paměti a poslali ji zpátky na Zem. Holčička se stala díky nové čokoládě chytřejší. Zjistila, že když jí čokoládu, tak hodně přibírá, a tak čokoládu omezila a začala ji zkoumat. Vynalezla čokoládu po které se nepřibírá, ale má úplně stejnou chuť. A tímto objevem se angažovala mezi významné vědce. Byla nadšená svým vynálezem, takže jí to vnuklo další nápad. Vynalezla digitální měřič kalorií a získala za tyto vynálezy Nobelovu cenu. Tento digitální měřič pomohl modelkám měřit své kalorie, zároveň i obézním lidem více nepřibírat. Poté byla velmi slavná a za tyto vynálezy vlastně mohou mimozemšťané, ale o tom svět nevěděl

a miloval ji.

Jaký by byl svět bez tabáku?

Po 3. světové válce se zbytek lidí, kteří přežily tento atomový masakr, uchýlili k životu na měsíci. Jeden z těch co přežily, byl patnáctiletý Tomáš, který když byl na Zemi, byl závislý na tabáku. Na měsíci bohužel

pro Toma neměly tabák. Mladý Tomáš se vydal do skleníku, který byl hlídaný Měsíčňanem, aby si zasadil vlastní tabák.

Hlídač se velmi angažoval, aby se nedostal dovnitř. Tomáš se o to pokoušel diplomaticky. Tomáš se

po neúspěchu pokoušel analyzovat druhý vchod do skleníku, aby si mohl ve skleníku vyřezat díru, kterou by se protáhl, aby si mohl zasadit svůj tabák. Ovšem nově vypracovaná digitální verze existujícího ochraného softwaru dala Měsíčňanovi zprávu, že se někdo pokouší vypnout ochranný systém. Ve skleníku byl ukryt projekt: infrastruktura Měsíčňana. Tomáš z neúspěchu chtěl nabídnout na úplatu Měsíčňanovi alkohol. Měsíčňan alkohol nevzal, ale řekl Tomovi ať zkusí žvýkat ginko bilobu, že prý je to zdravé a neškodné. Tomáš mu alkohol vylil

do obličeje a potom podpálil. Vchod byl volný. Vešel do skleníku a uviděl pole plné tabáku. A hořící Měsíčňan to pole zapálil. Tomáš poté spáchal sebevraždu.

Příběh ze slov

Naše výprava začala toho rána kdy mi přišla zpráva, abych se angažoval ve výzkumné výpravě doteď neznámé oblasti Sibiři. Tenhle projekt se mi zalíbil, a proto jsem neváhal, sbalil jsem si věci a druhého dne jsem se vydal na letiště, kde na mě čekal celý tým vědců s vrtulníkem připraveným odletět. Vrtulník nás dopravil

na tajnou vědeckou základnu v Rusku (o její existenci jsem vůbec nevěděl). Tam nás seznámili se špičkovou digitální výbavou a také s naším úkolem. Měli jsme potvrdit existenci nových mikroskopických životaschopných buněk. Na konečné místo nás dopravilo psí spřežení.

Když jsme dorazili na místo, uvařil jsem si čaj z ginko biloby a odpočinul si. Druhého rána jsme se vydali prozkoumat okolí naší malé základny a hned jsem si vzal pár vzorků, abych je mohl později analyzovat. Večer jsem se pustil do práce a inteligentně debatoval se svými kolegy a popíjeli jsme alkohol. Dalšího dne

za námi přijeli nějací ochránci přírody a chtěli po nás důkaz o tom, že jsme diplomaticky vzdělaní a jakou infrastrukturu jsme vystudovali. Jelikož jsme neměli žádné doklady, nemohli jsme dokázat, že jsme vědci,

a proto nám stornovaly všechny data. Vyřešilo se to tím, že přijela policie, ale s výzkumem jsme museli začít znova, jelikož jsme neměli žádná data.

Na pouti pouští

Vyrazili jsme do pouště vytvořit náš projekt. Měli jsme za úkol analyzovat pouštní infrastrukturu. Vzali jsme si digitální kameru. Angažovali jsme se v jednom kmeni, o jehož existenci jsme nevěděli. Diplomaticky jsme vyměnili alkohol za ginko bilobu. Kmeni se to nelíbilo. Vzali nám kameru. Vyhnali nás do pouště. Hodiny jsme bloudili po poušti. Večer jsme narazili na oázu. V oáze stál velký hotel. Zde se nám velmi líbilo. Zaplatili jsme si pobyt na dva týdny. Stornovali jsme staré letenky. Koupili jsme nové v první třídě. V poušti se nám líbilo, ale těšili jsme se domů.

Nový ostrov

Začarovaný ostrov

Jednoho mlhavého dne se muži jménem Edvard sen stal skutečností. Po mnoha nepodařených pokusech se mu konečně podařilo najít způsob, jak uniknout z Anglie. Dostal se na obchodní loď plující do Ameriky, která naneštěstí ztroskotala uprostřed Atlantiku. Veškerá posádka zahynula, jediný Edvard se dokázal zachránit

a doplaval na nedaleký ostrov. Po doplavení na pevninu se ihned podíval na svou mapku, která ukazovala, že

na tomhle místě žádný ostrov být nemá. Ihned začal tuto, jak se zdálo neosídlenou pevninu prozkoumávat

a objevil v ní mnoho rozmanitých druhů zvířat, rostlin a také jeskyni, ve které se zabydlel. Den co den lovil ryby, dravou zvěř nebo sbíral plody nejrůznějších rostlin a pomalu si tak začal zvykat na svůj nový život. Až dosud si ale neuvědomoval, jak moc mu chybí přítomnost společnosti a normální lidské podmínky. Začal tedy z pružných stromů sestavovat loď s cílem dostat se do vysněné Ameriky. Po týdnech konstruování plavidla se dostal

ke konečnému výsledku a nastoupil na palubu. Naposledy se otočil na záhadný ostrov beze jména a vykročil

na moře. Po pár minutách zjistil, že se nepohnul ani o kousek a že ho proud unáší stále směrem k ostrovu. Tak si řekl, že počká na odliv, který ale nikdy nepřišel a tak bohužel usoudil, že ze začarovaného ostrova nevedla žádná cesta.

S kamarádkou Šárkou jsme se rozhodly, že se nebudeme na dovolené jen nudit s rodičem, a že se půjdeme radši potápět. Při proskoumávání úžasného podmořského života nás proud zanesl až k záhadné jeskyni, která byla ukrytá pod vodní hladinou. Pokývla jsem lehce hlavou směrem k ní, i když jsem si nebyla jistá, jestli je zrovna tohle dobrý nápad. Ale když jsem viděla jen Šárčinu tmavou siluetu, jak mizí v jeskyni, neodolala jsem pokušení a vydala se za ní.

Vynořily jsme se uprostřed průzračného jezírka, od kterého vedla oblásková cesta, tak jsme se po ní vydaly. Po cestě jsme s úžasem pozorovaly krásné přírodní úkazy, které nám zapomenutý ostrov nabízel. Natáhla jsem ruku po prapodivné květině a ani jsem neslyšela Šárčin hlas, který na mě volal ať hlavně na nic nesahám. Bylo pozdě. Jen co jsem se květiny dotkla, ostrov se rázem proměnil v nejhorší místo, které jsem vídávala jen

ve svých snech.

Jako na povel se všechny květiny proměnily v požírací monstra, která žíznila po naší krvi. Vyhýbajíc jedné květině jsem uskočila stranou, a když jsem se otočila už na mě jiná cenila zuby. Šárka, s úmyslem mi pomoci, popadla zlou nestvůru pod květem, ale květina se mi sápala dál po noze. Ve chvíli, když už byla zakouslá do mého kolena jsem se však probudila. Ale jestli to byl jenom sen, tak proč mě bolí koleno?

Loni v zimě jsem byla na dovolené v Indonésii. Jednoho dne jsem byla pozvána na plážovou párty, kam mě pozval sympatický Indonésan. Když byla párty v plném proudu, najednou se zvedla vlna a přišlo tsunami, které mě uneslo. Ráno jsem se probudila na neznámém místě a sama. Uvědomila jsem si, co jsem včerejší den zažila. Zjistila jsem, že mám hlad, ale potřebovala jsem se z tohohle ostrova dostat, tak jsem vyryla SOS

do písku. Kvůli své bezpečnosti jsem raději zůstala na pláži a neprohledávala ostrov. Najednou jsem spatřila, jak kolem mě plave několik žraloků. V rychlosti blesku připluli delfíni a pomohli mi uniknout žralokům. Vyhodili mě na jachtě. Byla jsem zachráněna.

Píše se rok 1638, když Petr Johansson opouští své rodné Švédsko. Jeho cesta míří do Ameriky

za poznáním nového světa. Jenže jeho cesta končí příliš brzy v Atlantském oceánu. Jeho loď zasáhne silná bouře a moře vyplaví Petra na pustém ostrově. Petr pojmenoval ostrov Dorotea, podle jeho rodné vesnice.

Na ostrově objevil jeskyni, která se stala domovem pro jeho život na Dorotee. Postupem času zjistil, že je tento ostrov neobydlený. Po zmařených útěcích z ostrova se rozhodl, že pošle vzkaz v lahvi, který by ho dostal z ostrova. Po dlouhých deseti letech postihne stejný osud i námořníky ze Stockholmu. Na ostrov moře vyplaví deset námořníků. Petr jim poskytne jídlo a potom společnou prací postaví z vraku ztroskotané lodi menší loďku na odplutí z ostrova.

Po zdárném doplutí do vytoužené Ameriky si Petr a námořníci založili továrnu na stavění lodí.

Záhadný ostrov

Po letech šetření jsme si konečně mohli najmout loď a vydat se pohromadě na plavbu kolem světa. Prvních pár dní to byl obyčejný výlet se starými kamarády, ale najednou, asi třetí den naší plavby brzo ráno nás vzbudil prudký náraz. Loď vypověděla službu, ztratili jsme signál a tím kontakt s okolním světem. Zjistili jsme, že jsme narazili na pevninu, ale na mapě jsme nemohli najít, co je zač. Vypadal opuštěně ale najednou z nejbližšího houští vyskočil černoušek. Vyděsil nás, ale nejspíš se nás bál víc než my jeho. Utíkal a my jsme ho následovali. Zavedl nás do jejich vesnice. Říkáme vesnice, ale nepodobala se ničemu co jsme dosud viděli. Naprosto unikátní architektura. Všem najednou došlo, že ostrov je naprosto nedotknutý jinou civilizací. Ziskuchtivé členy naší posádky hned napadl ten hrozný plán – vyhladit je a ostrov si nechat jako svůj objev a pronajímat jej. V ten moment jsme už ostatní utekli k lodi, abychom s tím neměli nic společné, jako v těch nesmyslných filmech nám loď záhadně fungovala my jeli podat tuto hroznou zprávu domů, avšak nikdo už tenhle nádherný ostrov nenašel.

Nový druh ovoce

Žábovec muchožravý

Tento druh rostliny je zvláštní tím, že požírá mouchy. Člověk by si řekl, že když žere mouchy, budou jeho plody odporné. Ale to by se člověk velmi zmýlil! Jeho plody jsou výtečné, mají zelenožlutou barvu a na rostlině rostou až skoro na zemi a vypadají jako malé žabičky. Proto žábovec. Tuto rostlinu jsme objevili na skalním převisu nedaleko sopky. Holt pro dobré jídlo se musí riskovat. Rostlina se dožívá až 15 – let. Plody rostou jen v létě – tedy podle našeho průzkumu.

Je to výborná pochoutka. Pokud se někdy vrátíme domů, vezmeme si ji s sebou a budeme ji pěstovat ve velkém.

Doporučuji ochutnat!

Kostňák

Našel jsem nový druh ovoce. Nejdříve bych ho rozsekl a pořádně podíval jak vypadá. Podle toho bych usoudil jak se bude jmenovat. Bude se jmenovat Kostňák. Usoudil jsem tak proto že je tvrdý jako kost a má tvar kostky. Je šedo-černě zbarven a chutná jako maso s kostí a je velmi šťavnaté. Roste na oranžových stromech.

Pelíšek

Pokud jste také zabloudili na ostrov jako my plánovanou dovolenou. Mohlo se vám stát, že jste objevili nový druh tropické či subtropické plodiny. Ta naše roste přímo na zeleném hladkém stromu. Na konci každé větvičky ležela, v hnědém, vystlaném pelíšku bílá a s vyjímkami červená kulička. Pokud jste chtěli tuto plodinu také vidět, prozkoumat či ochutnat. Musíte zavítat na Floridu. Po naší cestě jsme plodiny nafotili a hned poslali na mail vědcům a ti uvítali novou plodinu.

My jsme dostali značnou částku, která nám vyčinila celou dovolenou. Její název vyplívá z našich poznatků

a nejlépe charakteristickým rysům. Jak už víte kulička ležela v pelíšku hladkém, podobného tvaru jako ořech. Slupka po odloupnutí zevnitř má vystlání hebké jako vata či hedvábí. Vědci nám ještě nedali znamení, tak proto nedoporučujeme plodinu konzumovat.

Toto

Toto je velký plod ve tvaru tohoto (→ obrázek). Je velký, chlupatý, děravý a má výrazné aroma mokrého psiska. Jelikož tu není nic k jídlu, stejně jsme to nejedly. Toto roste na tamtovníku. Ostrov jsme pojmenovaly Tadytotamtó. Původní obyvatelé tohoto ostrova neexistují, jelikož na Tadytotamtó roste jen Toto.

Tento plod byl nalezen na opuštěném ostrově. Rostl na hodně vysokém stromě. Strom rostl v údolí, které bylo bohaté na banánovníky. V opuštěném zákoutí u řeky, kde rostl tento strom, který na sobě nesl neznámý plod. Byl oranžový, malý a trojúhelníkového tvaru. Pojmenovali jsme ho „Kokosus nenormalus“. Budeme ho publikovat ve technicko-přírodovědném časopise, který máme tak rádi.

Boulovník

Mnou nově objevený strom jsem nazvala tak trochu hodně nezvykle.

Na stromě se objevují malé nepatrné bouličky. Po useknutí těchto bouliček vyteče z téhož místa slaďoulinkatá tekutina. Vzhledem mi připomínala med, ale chuťově se medu nemohla vyrovnat. Byla mnohem sladší, chutnější a výtečnější. Na ostrově jsem ji používala jako polevu na banány. Chutnalo to výborně.

Strom je vysoký téměř 2 metry, ale obvodově působí jako staletý dub. Těchto stromů tam rostly stovky.

Na větvích sedávávalo pár pěkně prozpěvujících ptáčků.

Myslím, že vám sladkost z tohoto stromu zachutná stejně jako mě.

Prezentace parfému

Le Paradi

Dobrý den, představuji vám mou okouzlující vůni. Je opravdu okouzlující. Stačí, když zavřete oči. Vidím západ slunce, deštné pralesy a kokosovou vůni cítím. Je to tam. Opravdu ji cítím. Cítíte ji taky?(Ano!)Máte tam vyloženě jen přírodní ingredience, ano! Velice kvítí používáme a spoustu dalších ingrediencí, které možná nebudete moc znát.

Tato vůně má hodnotu pouhých a neuvěřitelných 970 korun, má 100 ml tadyta vůně a je velmi nádherná. Budete se s ní cítit krásná, uvolněná a šťastná! Takže vám ji doporučuji! Kvalita!

Umrlčí vzdech

Dobrý večer dámy a pánové, dovolte, abych se představil, jmenuji se Jiří Smrtihlav a jsem obchodním zástupcem firmy Rychna a Smrad s.r.o. Naše firma právě v tomto předvánočním okouzlujícím čase vyvinula nový parfém s názvem Umrlčí vzdech. Umrlčí vzdech, s naší vůni na věčné časy. Náš parfém se skládá z vybraných složek, které jsou velmi vzácné a abych tak řekl, jsou exkluzivně získávány přímo od našich výhradních distributorů, máme dodejce po celém světe. Hlava tohoto parfému se skládá ze tří úžasných částí, tou první je výluh ze směsi hřbitovního kvítí, ovšem výluh ze hřbitovního kvítí je v biokvalitě, takže zastánci přírody

a ekologie, parfém Umrlčí Vzdech je tu přímo pro vás! Další ingrediencí je ropuší sliz, vyvařené kramfleky čarodějnice z perníkové chaloupky. Srdce parfému tvoří odvar z babského ucha, extrakt z kožky a pot umučence umučeného za měsíční noci. Základ parfému je tvořen například silnějšími… silnějším odérem, který vydrží několik dnů a skládá se z kremačního popela, který vytváří to správné aroma, žaludečních šťáv mladé strigy

a slin ze znečištěné zubní náhrady. Dámy a pánové, pošlu mezi vás propagační materiály této firmy. Můžete si je důkladně prohlédnout. Pokud byste měli zájem o tento parfém, prosím kontaktujte naše obchodní oddělení s našimi skvělými telefonisty a Tomášem Hodrem a Romanem Stružem, kteří vám poskytnou bližší informace

a můžete si tento parfém objednat.

A pokud si tento parfém objednáte nyní, neobdržíte pouze jednu lahvičku, ale obdržíte celé dvě lahvičky tohoto úžasného parfému. Určitě se ptáte na cenu! Že jste vy takové skvělé publikum, nebude ta cena jako obvykle dva a půl tisíce korun za jednu lahvičku, nebude ani 2000 korun, bude stát celých 1700 korun za obě lahvičky.

Pokud si to objednáte nyní, neobdržíte pouze dvě lahvičky a dostanete skvělý kremační set, který je vyvinut našimi předními odborníky z oblasti pohřebnictví. Myslím, že tato nabídka, která se vám naskytla, by byla škoda ji nevyužít protože tento parfém je vhodný pro tchyně i babičky či kohokoliv, koho byste chtěli oblažit a učinit jeho chvíle neopakovatelné. S naším parfémem se dostanete nad běžné a všední věci.

La bomba

Dámy a pánové, rád bych vám představil parfém La bomba od Granate. Skvělý design a neuvěřitelná vůně pro ty správný chlapy! Obklopí vás exploze energie a svěžesti.

Ptáte se, čím je náš parfém úžasnej? Všechno je to v jedinečném složení, a to 100% alkoholu, pro ten správný říz, základ pak tvoří olivový olej s jablečným octem, výtažky z máty, konopného semínka a rostliny malva silvesters. A nyní úžasná výtka, kupte si La bombu ještě dnes za pouhých a neuvěřitelných 769 korun

a dostanete druhou Bombu zcela zdarma.

Pyramides

Dobrý den dámy a pánové, takže já vám ještě jednou děkuji za svého kolegu, že jste si vyslechli tak pěkně jeho prezentaci. Už kromě toho jak bylo zmíněno, že že rovněž pracuji ve firmě Rychna a spol., tak jsem rovněž jednatelem firmy, která se jmenuje Cheops fashion company a naše firma se specializuje na výrobu voňavek. Používáme sice jiné ingredience, zato si myslím, že ta naše nabídka toho, co momentálně přinášíme je taky lákavá a jedná se o dámský parfém Pyramides, který je v těchto dnech, který v těchto dnech v podstatě bude uveden na trh. Cena je tam nějakých 200 korun jako zaváděcí. Jsou tam jsou v podstatě při koupi tady toho výrobku můžete sehnat další slevové kupony, můžete se s tímto výrobkem více seznámit a můžete prodiskutovat s našimi zaměstnanci použití tohoto výrobku, ale můj osobní názor je, že je tak univerzální, že je v podstatě vhodný pro ženy každého věku, akorát bych to nedoporučoval dětem v mateřské školce, protože těm to způsobuje prý vyrážku, ale to my nesmíme říkat. Jakokdyby základem tady tohoto parfému je kouřové lepidlo, srdce tvoří lehce nahořklý grep, který dodává tomuto parfému takovou specifickou chuť a hlavu tvoří růžový lotos a zelené mango. Tento parfém já osobně považuji za jeden z nejlepších, mně osobně se strašně líbí Egypt, strašně rád tam jezdím na dovolenou, jezdím si tam užívat svého volna, no a po konzultaci s pracovníky z našeho oddělení vývoje jsme dospěli k tomu názoru, že Egypt by měl být inspirací pro naši další kolekci parfémů a voňavek.

Grafické návrhy parfémů

Příloha č. 13

Seznam použitých zkratek jazyků

angl. anglický

ar. arabský

aram. aramejský

av. avestský

brazil. brazilský

č. český

fin. finský

fr., frz. francouzský

hebr. hebrejský

indián. indiánský

it. italský

jap., japon. japonský

lat. latinský

malaj. malajský

něm. německý

nor. norský

p., pol. polský

pers. perský

port. portugalský

rus. ruský

ř., řec. řecký

srb. srbský

srbch. srbochorvatský

stč. staročeský

stfr., stfrz. starofrancouzský

sthn. starohornoněmecký

stper. staroperský

stsl. staroslověnština

střlat. středolatinský

střněm. středoněmecký

šp. španělský

zsl. západoslovanský

Pozn. Zkratky mohou vedle adjektiv označovat i příslušná substantiva nebo příslovce (anglický, angličtina, anglicky).

Příloha č. 14

Frekvenční slovník internacionalismů

Frekvenční slovník internacionalismů uplatňovaných v textech Evropského parlamentu

ČESKY ANGLICKY FRANCOUZSKY NĚMECKY

1. EU 598 EU EU EU

2. politika 554 policy 29 politique Politik

3. parlament 443 parliament 50 parlement Parlament

4. finance 436 finance 6 finances Finanzen

5. stát 405 state 15 état Staat

6. regionální 345 region régional regional

7. cíl 298 --objective --objet Ziel

8. unie 286 union union Union

9. klima 267 climate climat Klima

10. fond 200 fund fonds Fond

11. strategie 190 strategy strategie Strategie

12. informace 189 information information Information

13. sociální 185 social social sozial

14. problém 173 problem problème Problem

15. systém 169 systém système System

16. program 164 programme programme Programm

17. lobby 159 lobby lobby Lobby

18. aktivní 153 active aktive aktiv

19. projekt 144 project projet Projekt

20. kultura 143 culture culture Kultur

21. agentura 138 agency agence Agentur

22. investice 135 investment investissement Investition

23. organizace 133 organisation organisation Organisation

24. energie 132 energy energie Energie

25. digitální 129 digital digital digital

26. plán 129 plan plan Plan

27. technologie 115 technology technologie Technologie

28. existence 105 existence existence Existenz

29. komise 102 commission commission Kommission

committee

30. kvalitní 102 quality de qualité Qualitäts-

31. riziko 99 risk risque Risiko

32. milion 98 million million Million

33. situace 95 situation situation Situation

34. integrace 92 integration intégration Integration

35. struktura 87 structure structure Struktur

36. instituce 86 institution institution Institution

37. konkurence 82 ---(competition) concurrence Konkurrenz

competition

38. iniciativa 74 initiative initiative Initiative

39. inovace 71 innovation innovation Inovation

40. kontrola 71 control contrôle Kontrolle

41. koordinace 71 coordination coordination Koordination

42. konkrétní 69 concrete concret konkret

43. regulace 67 regulation régulation Regulation

44. diskriminace66 discrimination discrimination Diskriminierung

45. dialog 64 dialogue dialogue Dialog

46. dokument 61 document document Dokument

47. ekologický 61 ecological écologique ökologisch

48. funkce 54 function fonction Funktion

49. mechanismus54 mechanism mécanisme Mechanismus

50. globální 53 global global global

51. ekonomický 52 economic économique ökonomisch

52. internet 50 internet internet Internet

53. demokratický48 democratic démocratique demokratisch

54. analyzovat 45 analyse analyse Analyse

55. infrastruktura45 infrastructure infrastructure Infrastruktur

56. efektivní 44 effective effectif effektiv

57. legislativa 44 legislation législature Legislative

58. reakce 43 reaction réaction Reaktion

59. alternativa 42 alternative alternative Alternative

60. realita 41 reality réalité Realität

Příloha č. 15

Seznam výchozích textů pro tvorbu frekvenčního slovníku internacionalismů

Šéf FIFA Blatter u poslanců narazil 07-10-2008

Poslanec-závodník podporuje silniční bezpečnost 03-10-2008

Blogy: internetové deníky pod drobnohledem 02-10-2008

Středa v plénu: energetika a pravoslavný patriarcha 25-09-2008 

26. září je Evropský den jazyků 26-09-2008

Už je to tady - Parlament má svou televizi! 17-09-2008

Občan Havel soutěží s Deltou a Lornou 18-09-2008

2008: Rok mezikulturního dialogu 12-02-2008

Africký týden v parlamentu 8. – 12. září 22-12-2008

Přehled říjnového plenárního zasedání v Bruselu 13-10-2008

Čtvrtek v plénu: symboly EU a zdravotnictví 10-10-2008

V OSN slábne vliv Evropské unie 15-10-2008

Trvalý pobyt v EU má umožnit "Modrá karta" 13-10-2008

Patnáct vteřin proti trestu smrti 08-10-2008

Naučme děti dobře hospodařit, navrhuje Iotova 15-10-2008

Přísnější ochrana dětí na internetu 16-10-2008

V říjnu na kontrolu proti rakovině 16-10-2008

Karikaturisté kreslí pro lidská práva 17-10-2008

Laureát novinářské ceny Pete Pakarinen 20-10-2008

Rybáři by se měli učit od kovbojů 20-10-2008

1. ZprávaZZp k vytvoření rámce pro činnost zástupců zájmových skupin (lobbistů) v evropských orgánech,

2. Zpráva o hodnocení sankcí Evropské unie udělovaných v rámci opatření a politiky EU v oblasti lidských práv,

3. Zpráva o stavu a vyhlídkách zemědělství v horských oblastech,

4. Zpráva o rozpočtu na rok 2009: první úvahy o předběžném návrhu rozpočtu na rok 2009 a o mandátu pro dohodovací řízení,

5. Zpráva o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Evropské jednotce pro soudní spolupráci (Eurojust) na rozpočtový rok 2006,

6. Zpráva o zlepšování kvality vzdělávání učitelů,

7. Zpráva o založení globální aliance pro změnu klimatu mezi Evropskou unií a chudými rozvojovými zeměmi, které jsou změnou klimatu nejvíce ohroženy,

8. Zpráva obsahující doporučení Komisi o zajišťovacích fondech a soukromých kapitálových fondech,

9. Zpráva o problémech kolektivních smluv v EU,

10. Zpráva o řešení problému nedostatku vody a sucha v Evropské unii,

11. Zpráva o rovnosti žen a mužů – 2008,

12. Zpráva o strategii spotřebitelské politiky EU 2007–2013,

13. Zpráva o obchodu se službami,

14. Zpráva o plném využití výhod digitální dividendy v Evropě: společný přístup k využívání spektra uvolněného přechodem na digitální vysílání,

15. Zpráva o kontrole uplatňování práva Společenství – 24. výroční zpráva Komise,

16. Zpráva o rybolovu a akvakultuře v kontextu integrované správy pobřežních zón v Evropě,

17. Zpráva o řízení populací hlubinných ryb,

18. Zpráva o ekologickém dopadu plánovaného plynovodu v Baltském moři, který má spojovat Rusko a Německo (petice 0614/2007 a petice 0952/2007), A6-0225/2008

19. Zpráva o čtvrté zprávě o hospodářské a sociální soudržnosti,

20. Zpráva o evropské přístavní politice,

Příloha č. 16

Autoreferát

Rigorózní práce se zabývá problematikou motivace žáků základní a střední školy

ve výuce českého jazyka a literatury. V rigorózní práci se zamýšlíme nad tím, jakým způsobem lze motivaci žáků zvýšit. Prostředek ke zvýšení motivace spatřujeme ve využití problematiky etymologie a přejímání slov. Cílem rigorózní práce je vytvořit náměty

pro pedagogickou praxi, jež budou zaměřeny na uvedené téma a povedou ke zvýšení motivace žáků ve výuce mateřského jazyka.

Téma práce jsme si zvolili proto, že problematiku etymologie a přejímání slov považujeme za vhodný prostředek k motivování žáků. V rámci výuky češtiny patří oblast etymologie a přejímání slov k okrajovým tématům, lze tedy předpokládat, že ji žáci budou považovat za zajímavou. Uvedená problematika nabízí rovněž možnost využití mezipředmětových vztahů. Výklad původu jednotlivých označení je často spojen s mnoha příběhy a legendami, s nimiž je možno v rámci vyučování dobře pracovat. Domníváme se, že uvedené téma lze uplatnit zejména ve výuce slohu.

Rigorózní práce je rozdělena na dvě části, teoretickou a praktickou, které jsou doplněny přílohami. Teoretická část práce je rozdělena do sedmi kapitol. V první z nich se zabýváme problematikou motivace v obecné rovině a zamýšlíme se nad tím, jakým způsobem lze v rámci výuky českého jazyka využít téma etymologie. Uvádíme stručný přehled základních informací o uvedené lingvistické disciplíně.

Druhá kapitola shrnuje základní poznatky z oblasti současné slovní zásoby češtiny

a jejího obohacování. Zaměřuje se především na tendence, které se v ní projevují. Třetí kapitola se zabývá přejímáním slov, podkapitoly jsou zaměřeny na typy přejímek a způsoby jejich adaptace. Zvláštní pozornost je věnována skupině přejatých slov, která lze označit jako internacionalismy, uvádíme jejich základní charakteristiku a příklady.

Ve čtvrté kapitole se zamýšlíme nad postavením významných světových jazyků v mezinárodní komunikaci a charakterizujeme jazyky, jež byly v průběhu dějin označovány termínem lingua franca. Pátá kapitola je zaměřena na přejatá slova, která pronikla do češtiny. Podkapitoly se zabývají historií přejímek v češtině a představují jednotlivé jazyky a jazykové oblasti, z nichž byla do češtiny přejímána slova. Pozornost je věnována skupině evropských jazyků, které se dále dělí na klasické a moderní. Mimoevropské jazyky jsou spojeny s oblastí jihovýchodní Asie, Indie, arabských zemí a Ameriky. V rámci každého jazyka a jazykové oblasti jsou uvedeny příklady slov, která z nich byla přejata.

Šestá kapitola se zabývá postavením angličtiny v současné době a charakterizuje vybrané anglicismy, jež se začlenily do českého jazykového systému. Sedmá kapitola seznamuje s českými výrazy, které se staly součástí slovní zásoby cizích jazyků.

Praktická část práce je rozdělena na čtyři oddíly. Osmá kapitola popisuje, do jaké míry je problematice etymologie a přejímání slov věnována pozornost ve vybraných učebnicích českého jazyka pro druhý a třetí stupeň vzdělávání. Představuje vybrané typy cvičení, která jsou na uvedené téma zaměřeny.

V rámci rigorózní práce byla realizována dvě dotazníková šetření, jejichž výsledky jsou uvedeny v deváté kapitole. První dotazníkové šetření bylo zaměřeno na určování původu slov, druhý průzkum byl orientován na srozumitelnost cizích slov z pohledu mluvčího.

Do dotazníkových šetření byli zahrnuti žáci základní školy, gymnázia, střední odborné školy

a učiliště.

Desátá kapitola přináší náměty pro pedagogickou praxi, představuje různé jazykové aktivity a pracovní listy, které jsou zaměřeny na problematiku etymologie a přejímání slov. Obsažené pracovní listy byly ve výuce českého jazyka zpracovány žáky uvedených typů škol. V rigorózní práci představujeme analýzu prací žáků a poukazuje na případná negativa předložených výukových materiálů. Domníváme se, že uvedené náměty mohou posloužit k obohacení a oživení výuky českého jazyka na základní i střední škole.

Jedenáctá kapitola se zamýšlí nad využitím českých a cizojazyčných textů, které jsou dostupné na internetových portálech mezinárodních institucí, zejména Evropského parlamentu. Přináší několik návrhů, jež popisují možné využití problematiky v pedagogické praxi. Jsou zde rovněž popsány výsledky analýzy textů, které byly získány na internetových stránkách Evropského parlamentu. Cílem zkoumání uvedených textů bylo vytvoření frekvenčního slovníku internacionalismů, jenž je součástí přílohové části práce.

Rigorózní práce je doplněna přílohami, které lze využít ve výuce českého jazyka. Součástí příloh jsou pracovní listy, dotazníkové archy, seznam použitých zkratek jazyků, frekvenční slovník internacionalismů obsahující 60 výrazů, které jsou přeloženy

do angličtiny, němčiny a francouzštiny.

Resumé

Rigorózní práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část se zamýšlí nad problematikou motivace žáků základní a střední školy ve výuce českého jazyka a literatury. Zabývá se současnou českou slovní zásobou, způsoby jejího obohacování a snaží se charakterizovat vybrané skupiny přejatých slov. Rovněž přináší základní údaje o historii etymologie a soustředí se na problematiku etymologie přejatých výrazů, zabývá se historií přejímání, charakterizuje světové jazyky, uvádí konkrétní příklady přejatých slov a zvláštní pozornost věnuje problematice anglicismů. Představuje rovněž česká slova, která pronikla

do slovní zásoby cizích jazyků.

Praktická část popisuje, do jaké míry je problematice etymologie věnována pozornost

ve vybraných učebnicích a prezentuje výsledky dotazníkových šetření zaměřených

na srozumitelnost internacionalismů a původ slov. Přináší náměty pro pedagogickou praxi

a poukazuje na klady i zápory předložených výukových materiálů. Práce uvádí ukázky prací žáků a je doplněna přílohami, které lze využít ve výuce českého jazyka.

Klíčová slova

Motivace, žák, český jazyk, výuka, slovní zásoba, etymologie, přejaté slovo, světový jazyk, mezinárodní jazyk, internacionalismus, anglicismus, učebnice, pracovní list, jazyková hra, dotazník, pedagogická praxe.

Resumé

The thesis is divided into two parts: theoretical and practical.

The theoretical part is interested in question how to motivate pupils at lower secondary and high school within the Czech language and Czech literature education. We focus on current vocabulary of Czech language, ways to enrich vocabulary and also we try to characterize some groups of loan words. The theoretical part brings the basic information of history of etymology with the focus on the loan words’ etymology. Even we mention the history of words’ borrowing, characterize world languages, and state several concrete examples of loan words, particularly we are interested in anglicisms. We present some Czech words which are used in foreign languages.

The latter part describes the issues of etymology in several textbooks and presents the results of questionnaire survey, which was realized among pupils, focused on the intelligibility of internationalisms and on the origins of words. This part brings some topics for teaching practice and shows pros and cons of chosen textbooks.

The thesis has another parts which present the results of several questionnaires and attachments which can be used within the Czech language teaching.

Key words

Motivation, pupil, Czech language, education, vocabulary, etymology, loan word, world language, international language, anglicism, textbook, worksheet, language game, questionnaire, teaching practice.

-----------------------

[1] KALHOUS, Z. OBST, O., 1998, s. 368.

[2] LOKŠA, J. LOKŠOVÁ, I., 1999, s. 28.

[3] LOKŠA, J., LOKŠOVÁ, I., 1999, s. 9.

[4] PETTY, G., 2002, s. 236.

[5] LOKŠA, J., LOKŠOVÁ, I., 1999, s. 22.

[6] KŘEMÉNKOVÁ, L., 2009, s. 191.

[7] POŠTOLKOVÁ, B., 1984, s. 106.

[8] SVOBODOVÁ, D., 2009, s. 9.

[9] FILIPEC, J., ČERMÁK, F., 1985, s. 120.

[10] Pozn. slovo šiška se ve významu knedlík dodnes používá v hanáckém nářečí.

[11] TEJNOR, A. Přejatá slova a veřejné mínění. Naše řeč [online]. 1972, 55, [cit. 2010-11-8]. Dostupný z WWW: .

[12] JEUGE-MAYNART, I. a kol, 2008, s. 232.

„Hudební kompozice rozdělená do slok, určená ke zpěvu.“

[13] JEUGE-MAYNART, I. a kol., 2008, s. 626.

„Úvahové dílo v próze, které pojednává o všeobecných tématech, aniž by vyžadovalo přijetí pevných a konečných závěrů.“

[14] SUMMERS, D. a kol., 2006, s. 247.

„slohový útvar, který zpracovává určité téma… Psal esej o francouzské politice.“

[15] AUBERLE, A. a kol., 2003, s. 842.

[16] MISTRÍK, J., 1984, s. 43.

[17] de. [online]. 2008 [cit. 2008-10-30]. Roboter. Dostupné z WWW: . „Pojem robot vytvořili Josef a Karel Čapkové a poprvé se objevil na počátku 20. století ve vědeckofantastické literatuře. Původ slova je třeba hledat ve slovanském výrazu robota, který lze vysvětlit jako nucenou či nevolnickou práci. V roce 1921 popsal Karel Čapek ve své divadelní hře R. U. R. právě takové, člověku podobné, umělé dělníky.”

[18] Srov. ČERNÝ, J., 1998, s. 48 – 49.

[19] Srov. s dalšími variantami angličtiny, které vznikly v důsledku prolínání slovní zásoby angličtiny s dalším jazykem, např. czenglish (čeština), franglais (francouzština), japlish (japonština), swenglish (švédština).

[20] Pozn. řecká slovní zásoba obsahovala mnoho slov orientálního původu.

[21] Epištola – ‘nabádavý list (apoštola k věřícím)’. Z lat. epistola, epistula z ř. epistolḗ ‘poselství, dopis‘ od epistéllō ‘posílám, oznamuji, nařizuji’ z epi- a stéllō ‘vypravuji, vysílám, strojím’. REJZEK, J., 2001, s. 157.

[22] Algebra – ‘nauka o řešení rovnic’, algebraický. Ze střlat. algebra a to z ar. al-ĝabr, doslova ‘znovuspojení oddělených částí’ z ar. gabara ‘znovu spojovat’. Poprvé užito ar. matematiky v 9. st. REJZEK, J., 2001, s. 50.

[23] Hřbitov, hřbitovní. Stč. břitov, břítov, což je výpůjčka ze sthn. frīthof z frīten ‘hájit, skrývat’ a hof ‘dvůr’, vlastně to byl původně prostor u kostela, kde platilo právo azylu. REJZEK, J., 2001, s. 216.

[24] Sobota, sobotní. Stejně jako p. sobota, r. subbóta, ch. sùbota, stsl. sobota přejato v počátku křesťanství ze střlat. sabbata, sabbatum a to přes ř. sábbaton z hebr. šabbāth, aram. šabbǝtā ‘den odpočinku (po šesti pracovních dnech)’, srov. hebr. sābath ‘odpočívat’. REJZEK, J., 2001, s. 588.

[25] Mnich. Všeslov. Ze střněm. munih, a to z lat. monacus z řec. monachos k monos samojediný. HOLUB, J., LYER, S., 1978, s. 295.

[26] PFEIFER W. a kol., 2005, s. 1156.

„Šafrán. Jméno rostliny používané jako žluté barvivo a zároveň koření bylo přejato na počátku 13. století ze staré francouzštiny. Ta výraz převzala z arabštiny.”

[27] Šlechta. Stč. též ve významu ‘ušlechtilost, urozenost’. Stejně jako p. szlachta tv. přejato ze střhn. slahte, (ge)slehte ‘rod, původ, kmen’, jež souvisí se schlagen ‘bít, tlouci’ (společným významem je ‘vyvíjet se určitým směrem’). V č. a p. přeneseno na rodové šlechtictví, které do té doby u Slovanů bylo neznámé. REJZEK, J., 2001, s. 633.

[28] Proces soudní řízení. Z lat. processus od provedete (ptc. processus). HOLUB, J., LYER, S., 1978, s. 364.

[29] Tabák, tabákový. Z něm. Tabak ze šp. tahací, jež se považuje za přejetí z arawackého jazyka na Haiti (Evropané se s kouřením tabáku poprvé setkali při Kolumbových cestách). REJZEK, J., 2001, s. 648.

[30] SVOBODOVÁ, D., 2007, s. 14.

[31] V 5. století př. n. l. zde vznikla literární díla, která byla v průběhu dalších staletí mnohokrát přepracována

a autoři v nich hledají inspiraci dodnes. Totéž platí i pro starověkou filozofii, která vytvořila základ pro fungování nejen evropské společnosti. Řekové jsou považováni za zakladatele matematiky, hudební vědy, olympijského klání atd.

[32] S šířením křesťanství souvisí rozvoj vzdělanosti, zakládání škol.

[33] „Osvícenství je intelektuální hnutí, životní postoj a filozofický směr 18. století, který znamenal převrat

ve vývoji evropského myšlení. Osvícenství je odmítavou reakcí na barokní religiozitu, proti níž staví vlastní prostředky a možnosti člověka: racionalismus, logiku a humanismus. Vytvořilo vlastní duchovní, etické

a estetické principy, do té doby neznámé, které daly základ mj. dnešním konceptům občanské svobody a rovnosti, demokracie, pokroku a lidských práv." Cs. [online]. 2008 [cit. 2008-10-30]. Osvícenství. Dostupné z WWW: .

[34] GENZOR, J. a kol., 1983, s. 80 – 81.

[35] Titus Maccius Plautus – římský dramatik, žil kolem roku 200 př. n. l.

[36] Například projekt – z něm. Projekt a to podle fr. projet tv. od lat. prōicere (přehodnotit) – srov. REJZEK, J., 2001, s. 504.

[37] Srov. PFEIFER, W. a kol., 2005, s. 189.

[38] Maškara ‘směšně přestrojená osoba’, maškarní, maškaráda. Ze severoit. mascara (it. maschera) ‘žert, maska’. Výklad slova maschera není jistý, pravděpodobně má původ v arabštině. (Srov. REJZEK, J., 2001, s. 366 – 367).

[39] Slalom je závod, při němž závodník překonává trať vymezenou brankami. Z nor. slalåm ze slad (lehce nakloněný a nor. nářeč. lōm, lām stopa, původně tedy nakloněná stopa (lyží).

[40] SVOBODOVÁ, D., 2007, s. 16. Bundesliga – německá fotbalová soutěž / liga; imbiss – stánek s občerstvením.

[41] Srov. REJZEK, J., 2001, s. 519.

[42] Česká vesnice (Palmström cestuje s panem von Korf do české vesnice; od prvního do posledního slova je

pro něj všechno nesrozumitelné…).

[43] Vzduch. Přejato v obrození z ruského vózduch. Stč. povětřie (podobně i v jiných zsl. jazycích). Srov. REJZEK, J., 2001, s. 727.

[44] Lastura skořápka mlžů. Presl ze srbch. ljustura (a místo u přepsáním). Srov. HOLUB, J., LYER, S., 1978, s. 262.

[45] Karate je odvozeno z japon. slov kara (prázdný) a te (ruka), jedná se tedy o umění bojovat beze zbraní. Srov. PFEIFER, W., 2005, s. 622.

[46] Gejša = japon. tanečnice; japon. gei (umělecký tanec) a ša (osoba). Srov. HOLUB, J., LYER, S., 1968, s. 179.

[47] In Geo. No. 355. Septembre 2008 Sur les routes du thé (guide 20 pages à détacher). Chine. Dans les jardins célestes du Xishuangbanna.s. 4.

„Legenda vypráví, že před 3000 let se čínský otec medicíny Shen Nong usadil pod čajovníkem a usnul v lůně blahodárné přírody. Když tento ‚božský žnec‘ procitnul, uvařil vodu, aby se v ní mohl umýt a osvěžit. Do hrnce mu však spadlo několik lístků ze stromu a mírně vodu zabarvily. Když nápoj ochutnal, našel v něm zalíbení. Zároveň zpozoroval, že má příznivé účinky na organismus. Tak se zrodil čaj.“

[48] Pozn. V textech se objevují i další grafické podoby téhož jména.

[49]Www.kavadomu.cz [online]. 2010 [cit. 2010-10-24]. Historie čaje. Dostupné z WWW: .

[50] PFEIFER, W. a kol., 2005, s. 1420.

„Výraz označuje sušené mladé lístky čajovníku a z nich připravený aromatický nápoj. Slovo se do němčiny dostalo prostřednictvím nizozemštiny (thee) v polovině 17. století. Západoevropské varianty slova vychází z jihočínského výrazu tē. Například tea, dříve tay, tey (angličtina), thé (francouzština), té (španělština), tè (italština). Portugalské označení chá nebo ruské slovo čaj (чай) mají původ ve spisovné čínštině (chá).

[51] JEUGE-MAYNART, I. a kol, 2008, s. 626.

„Strom původem z Číny s listy vějířovitého tvaru, pěstován jako okrasný strom, na Dálném Východě považován za posvátný. Výtažky z listů se předepisují proti cévním obtížím.“

[52] KARLÍKOVÁ, H. Jazykové kontakty slovanského a arabského světa (z pohledu češtiny), s. 255. In KRČMOVÁ, M. a kol. Integrace v jazycích. Jazyky v integraci.

[53] Káva přejata z tureckého kahve a tento výraz z arabského qahwa, snad podle habešského kraje Kaffa, kde kávovník divoce rostl. V národním obrození se prosadila podoba káva, protože byla „slovanštější“ než podoba s –ff- (viz hovorové kafé).

[54] Podle SSČ je espreso káva vařená v přístroji na překapávání kávy.

[55] MAJZLAN, Lukáš. Z historie alkoholu I. – Starověké civilizace. Destillo [online]. 2010, 1, [cit. 2010-10-28]. Dostupný z WWW: .

[56] POKORNÝ, Lukáš; POKORNÝ, Michal. Historie marcipánu. Smarcipan [online]. 2010, 1, [cit. 2010-10-29]. Dostupný z WWW: .

[57] Srov. PFEIFER, W a kol., 2005, s. 967.

[58] Tygr, tygřice, tygří. Přes něm. Tiger, fr. tigre z lat. tigris přes z ř. tígris, zřejmě východního původu. Možná souvisí se stper. tigra- ‘ostrý’, av. tigri- ‘šíp’. Srov. REJZEK, J., 2001, s. 686.

[59] Kuli je označení pro indického nebo čínského nosiče; původ slova je podle německé etymologické literatury nejistý, předpokládá se, že vychází ze jména západoindického kmene Kulī, Kolī. Slovo se dostalo prostřednictvím portugalštiny do oblasti jižní Indie a do Číny ve významu nosič břemene. Uvedený význam mohl být ovlivněn tamilským slovem kūli (plat, odměna za příležitostnou práci), popsaná spojitost je však sporná.

[60] Barbecue –1650s, from Amer. Sp. barbacoa, from Arawakan (Haiti) barbakoa "framework of sticks," the raised wooden structure the Indians used to either sleep on or cure meat. Originally "meal of roasted meat or fish," modern popular noun sense of "grill for cooking over an open fire" is from 1931. Www. [online]. 2010 [cit. 2010-11-3]. Online etymology dictionary. Dostupné z WWW: .

[61] PFEIFER, W. a kol., 2005, s. 826.

„Název středoamerické obilniny zní v řeči Taino na Haiti mahís. Kolem roku 1500 se díky Kolumbovi dostává prostřednictvím španělského maíz do dalších evropských jazyků, např. fr. maïs, angl. maize…“

[62] , akt. 2. 11. 2008, cit. 2. 11. 2008. „Májové chodili s kakaem na aztécké trhy. Májové i Aztékové používali kakao jako platidlo, lék, avšak už v té době z něj připravovali nápoj.“.

[63] ECO, U. 2001, s. 341.

[64] Www.academie-francaise.fr [online]. 2008 [cit. 2008-11-11]. Académie francaise. Dostupné z WWW: . „Rozvoj vědy a techniky se značně uspíšil během posledních desetiletí: tento vývoj vede k narušení tradiční francouzské slovní zásoby a podporuje vliv angličtiny, která způsobuje újmu našemu jazyku.“

[65] Srov. PRŮCHA, J., 2010, s. 111.

[66] Srov. TRUKSOVÁ, D., 2009.

[67] Srov. PRŮCHA, J., 2010, s. 8.

[68] Srov. SRPOVÁ, H., 2008, s. 149.

[69] Srov. MACHEK, V., 1957, s. 267.

[70] Srov. REJZEK, J., 2001, s. 285-286.

[71] Srov. MACHEK, V., 1957, s. 476-477.

[72] ZYLKA, R. Wolfgang Thierse pflegt seine Kontakte zu den Genossen in Prag. Www.berlinonline.de [online]. 8. 10. 1997 [cit. 2010-11-10]. Berliner Zeitung. Dostupné z WWW: .

[73]Ucebnice.fraus.cz [online]. 2010 [cit. 2010-12-27]. Fraus. Dostupné z WWW: .

[74] Pozn. Za zajímavé lze považovat, že Dánové používají spojení pije jako Švéd.

-----------------------

Ukázka 1

Jaký by byl svět bez alkoholu?

Půjdeme na to diplomaticky. Kdyby na světě nebyl alkohol, mělo by to jistě nějaké klady i zápory. Začneme klady, ikdyž zápory jdou lépe analyzovat.

Kladnou vlastnost má alkohol, jen když ho používáme v malých dávkách. Alkohol nám pomáhá angažovat se na různých párty, tudíž se dostanete do nálady. Když alkohol užíváme delší dobu, můžeme mít problémy s pamětí, ale na to se dá použít ginko biloba. Záporem alkoholu je spousta věcí, např. když to přeženeme, nejsme schopni přečíst ani čas na digitálních hodinách a špatně registrujeme infrastrukturu okolí, takový stav jde těžko stornovat.

Po celém světě je spousta projektů, které chrání lidstvo před zbytečnými problémy. Na závěr bysme dodali, že existence alkoholu není dobrá, ale zároveň to není nejhorší droga na světě.

Ukázka 2

Dobrý den, dovolte mi, abych se představil, jmenuji se Čajovník. Pocházím z daleké Číny. Lidé mě pěstují v mnoha zemích. Mám velmi příznivé účinky na organismus. Dělá se ze mě blahodárný čaj, kterému každý podlehne. Před 3000 lety pode mnou usnul čínský otec medicíny Shen Nong, když procitnul tak se chtěl umýt a do hrnce ve kterém se umýval spadlo několik lístků ze mě a z hrnce se vynula blahodárná vůně. A tak se

ze mě stal i oblíbený nápoj pro miliony lidí na celém světě.

Ukázka 3

Jsem keř pěstovaný pro čaj. Pěstují mě převážně v Číně na obrovských plantážích. Byl jsem objeven před 3000 lety číňanem Shenem Nongem. Připravuje se ze mě čaj. Otrhávají moje lístky, které pak namáčí

do horké vody. Moje lístky uvolní aroma a jemnou chuť. Mám rád vlhko a teplo. V Číně nalévají čaj

do speciálních čajových servisů, které bývají velmi drahé. Kromě toho že je čaj chutný, má i zdravotní účinky.

Ukázka 4

Dobrý den, dovolte mi, abych se představil, jmenuji se Čajovník. Jsem keř, jsem asi metr vysoký. Když jsem zralý otrhají ze mě čajové lístky. Ty se potom rozdrtí a po rozdrcení se suší. Potom se k nim přidají ingredience po kterých bych měl vonět i chutnat. Potom mě zabalí do sáčků a krabiček. Odešlou mě

do různých zemí. Pěstuji se v Číně, Asiei a Japonsku. Pěstuji se většinou po celý rok. Koupíte si mne skoro v každém obchodě. Sbohem váš Čajovník.

Ukázka 5

Dobrý den, dovolte mi, abych se představil. Mé jméno je Čajovník. Jsem keř pěstovaný pro čaj. Jsem velmi zcestovalí. Když mne usuší, dají mne do průhledného pytlíku spolu s mými kamarády. Třeba sušeným pomerančem (ten je neustále vysmátý), nebo s citrónem (ale toho nemám moc rád, tváří se vždy tak kysele!), nebo jahodami (ty jsou moc hezké slečinky). A různými jinými kamarády a kamarádkami. Pak cestuji třeba z Číny až do Česka! Tam je to hezké! Naloží mne v tom pytlíku do takové vysoké vany (lidé jí říkají hrneček nebo hrnek). Pak mne zalijí horkou vodou. To je dobré! Jako v lázních! No a pak mně odvezou na skládku

a odtud cestuji jako hnojivo zpátky do Číny. A tam pomáhám v růstu svým příbuzným. To je asi tak vše. Váš milý Čajovník.

Ukázka 6

Kdybych mohl mluvit povyprávěl bych vám toho strašně moc. Když jsem byl malý, tak jsem moc lístků neměl. Myslel jsem jsi, že už nevyrostu a budu mít málo lístků. Nakonec jsem vyrostl a byl jsem spokojený. Žil jsem v Číně a mojím vzorem byly čajovníky vedle mě. Obírali mě jednou za rok. Mé čajové lístky s kterých se dělal čaj, tak cestovali do Evropy a také do České republiky. Jak jsem vyrůstal, tak silně pršelo, že se uchovalo jen stopadesát rostlin. Moje sousedy to zničilo. Tak jsem o sobě poviprávěl, tak se mějte. Váš čajovník.

Ukázka 8

Pandaria

Pandaria se nachází v neprobádané části Indonésie. Nově nalezený ostrov vám nabízí možnost setkání se s domorodým kmenem Hula – hulahu. Hula – hulové vyznávají soužití s přírodou a všechno živé berou za sobě rovné. Naučí vás porozumět přírodě a čerpat z ní pozitivní energii.

Ostrov leží ve stínu dávno vyhaslé sopky a skrývá četná tajemství. Je pln známých i neznámých zvířat a rostlin, které vás nepřestanou překvapovat. Když vyjdete z pralesa čišícího životem, naskytne se vám pohled na písčitou pláž plnou vyplavených mušlí a spadlých kokosových ořechů. Můžete si lehnout na sluncem zahřátý písek nebo jít objevovat mořské hlubiny. Pandaria vám poskytne spoustu zábavy i odpočinku a určitě stojí za to tento tajuplný ostrov navštívit.

Ukázka 7

Upakulamba

48 km jihovýchodně od Nového Zélandu se nachází překrásný, ale velmi zrádný ostrov Upakulamba, obývaný domorodými kmeny Sambalumbů. Jejich civilizace je založena na tanečních rituálech, při kterých oslavují i ty nejobyčejnější zážitky ze svých životů. Bohužel se budete muset rozloučit se svými drahými Nike botaskami, protože veškerá obuv Sambalumby uráží a za popíjení zvláštního rituálního moku je s dobrým pocitem spálí. Ostrov je obklopen překrásnými písečnými plážemi a velmi úrodnou půdou příjemnou

na dotek. Nachází se zde obrovské množství zpěvných ptáků, kteří jsou svým libozvučným zpěvem

pro domorodce velkou inspirací. Jediným přirozeným predátorem je zvláštní druh masožravých a botů chtivých opic. Jsou velmi zákeřné a inteligentní. Jejich jediným cílem jsou krádeže bot určených k obětování a výrobě rituálních kostýmů. Velkou část ostrova tvoří i zeleň, která je nedílnou součástí při bodování vesnic.

Ukázka 9

Chiména, ostrov snů…

Toto léto musíte vyrazit do Karibiku. Nachází se zde zcela jedinečný ostrov poskytující mnohé možnosti.

Ostrov Chiména se nachází pouhých 11 mil severovýchodně od Jamajky. Pro svou velikost (2 km2) je určen celý k pronajmutí. Zákazník jej podle libosti může využít pro romantické dobrodružství či divoké párty. K ubytování slouží velká vila. Má příjemný moderní design, v němž je použito tmavé ebenové dřevo

a velká skleněná okna. Celá vila je vybavena moderním nábytkem, klimatizací a vlastní saunou. V přilehlém areálu se nacházejí mnohá zařízení, která vám zcela jistě zpříjemní pobyt na tomto ostrově. Například zde naleznete lázně, kino, bar, restauraci a nechybí ani čisté písčité pláže. Dobrodružnější povahy mohou podniknout také výpravy do přilehlé džungle, kde se nacházejí zvláštní druhy rostlin a živočichů.

O vaše blaho se postará četný personál, který vám splní všechna vaše přání.

Tento ostrov se dá pronajmout po celý rok a cena se odvíjí podle počtu osob.

Těšíme se na Vás!

Ukázka 10

Kokoranč minimum

Kokoranč minimum je zeleno-bílý plod, který má v průměru cca 7 – 9 cm. Tento plod roste na kokorančovníku, který dosahuje až 30 cm. Má sladkou chuť. Jsou z něho dobré exotické koktejly. Jeho extrakt se dává do jogurtu „KOSTÍCI SVAČINKA“. Podporuje zdravý růst kostí a vlasů. Z tohoto ovoce se vyrábí i velice známý produkt „Marťánci“ a „Hvězdíci“. Dětem i rodičům velmi chutná. Je to taková rodinná pochoutka. Máme toto ovoce rádi.

Ukázka 11

Čokoládové perličky

I mé ztroskotání se k něčemu hodilo. Píše se den 6. července 2012, objevila jsem rostlinu, dosud nevídanou a nepopsanou. Rozhodla jsem se, že si toto tajemství nenechám jen pro svou maličkost. Přišla jsem k malému keříčku, jež měl malé kulaté plody. Utrhla jsem tu kulatou záhadu, připomínalo mi to malý oříšek, ale uvnitř se skrývalo ještě jedno malé tajemství. Po rozloupnutí mé oči uviděly čokoládové perličky. Vzala jsem jednu a něžně ji vložila do úst. Takový požitek a extázi jsem ještě v životě nikdy nezažila. Trvalo to jenom chvíli, ale večer přišlo to, čeho jsem se obávala. Prohnalo mě to tak, že jsem se už nikdy neodvážila pochoutku ochutnat. Ponaučení – nejezte to, co neznáte, protože nevíte, co to s Vámi udělá. Žádám o prozkoumání tohoto zázračného plodu. Doporučovala bych název plodu – čokoládové perličky.

Ukázka 12

Žlutá smrt

Když jsem byl před pár dny na dovolené v Thajsku. Jen tak jsem se procházel po džungli, když v tom – bum. Nějaká tupá opice po mě hodila takovou divnou kulu, která se mi rozmázla na hlavě. Byla jako banán, ale kulatá. Kolem mě bylo spoustu stromů s tímto divným banánem. A na neštěstí i hodně opic, které po mě házeli všechno, co se dalo. Když jsem vyšel z té prohnilé džungle, tak mě zastavil jeden černoch a řek: „To, co mít pod ruka, to ne dobré, ty umřít!“ Lekl jsem se, ale nezmatkoval jsem, protože přede mnou byla nemocnice. Přišel jsem do vnitř a sedl si na židli. Pak jsem se probral až v nemocnici v čechách. Tohle ovoce jsem pojmenoval: žlutá smrt, protože je žluté. To je asi výstražné zbarvení. Pamatuji si ještě, že bylo velké jako meloun a velmi chutné, ale nejezte ho (.

Ukázka 13

Manganasas

Když během svých cest čirou náhodou ztroskotáte na opuštěném ostrově v oblasti severního pólu můžete narazit na manganasas. Manganasas je spojením manga a ananasu. Je velký 20 centimetrů a pokryt tlustou vrstvou, aby nepromrzl uvnitř plodu. Roste na keři o výšce 5 metrů. Toto ovoce je oranžové až žluté a keř je pokryt červenými trny. Tento keř je významný tím, že nemá listy, ale spíše liány ze kterých manganasas vyrůstá. Přez den plod neroste a zakuklí se do tmavého až černého obalu. V noci při měsíčním světle se obal rozpadne a manganasas zraje. Trhat manganasas můžete pouze v noci, protože jen tehdy vás nechá rostlina plod utrhnout. Celý keř je pokryt sněhem, protože rostlina potřebuje zimu. Manganasas je skvělý z vínem, zejména bílím. Tuto lahůdku si můžete vychutnat pouze vzácně.

Ukázka 14

Agros

Je to ovoce, které vypadá jako pichlavá hruška. Pochází z Indonésie, ale současně se pěstuje i v JV Asii a v jižní Americe. K pěstování je potřeba vlhko a hodně slunce. Má krásné listy a když se schyluje k chladnu, tak jsou zežloutlé. Poté se jeho růžové květy zavřou. Když není ještě zralý, tak je mírně trpký. Jinak má sladkou chuť jako meloun. Je vhodný do salátů i samostatně. Lidé ho rádi jedí, protože má svěží chuť. Má hodně vitamínů C a je vhodný i pro diabetiky. V Česku se dá sehnat ve specializovaných prodejnách.

Ukázka 15

Mauglí

Tak dobrý den, já bych ráda přivítala tady mého modela, který používá náš nově… zbrusu nový parfém s názvem Mauglí. Mauglí je parfém, je to skvělá volba pro muže. Teďka bych vám ráda řekla, co v něm všechno je. Takže s vůní zapařeného pralesu, která se mísí s vůní santalového a růžového dřeva se budete konečně cítit jako muž. Při lehkém dotyku tohoto parfému se octnete v přírodě tropických palem, kterou podtrhne vůně svěžího moře, kokosových ořechů. S naší voňavkou, s naším parfémem Mauglí zapomenete na starosti všedních dnů a stane se z Vás temperamentní muž plný elánu a šarmu. Proto neváhejte a zakupte náš parfém Mauglí! Parfém Mauglí – skvělá volba pro muže!

Ukázka 16

Sparkling diamond

Dobrý den, dámy a pánové, chtěla bych vám představit novou skvělou vůni Sparkling diamond. Sparkling diamond je nová trvanlivá vůně, s kterou ukážete svou osobnost. Se Sparkling diamond se stanete opravdovou sebejistou ženou, která neunikne jedinému mužskému pohledu. Pánové, tato vůně je skvělý dárek pro vaši ženu, které tímto darem ukazujete, jak její výjimečnost a smyslnost.

Při prvním ovonění Sparkling diamond ucítíte ovocnou svěží vůni čerstvé broskve a kokosu. Následuje vůně banánu podtržená verbenou, která ladně přechází ve vůni vanilky. 100 ml lahvička vás bude stát pouhých 1700 korun a co za těchto 1700 korun získáte? Sebevědomí, smyslnost, sex appeal a mnoho dalších předností. Tak neváhejte a nechte Sparkling diamond se postarat o vaši osobnost!

Ukázka 18

Mofeto

Jmenuji se Antonio Panděras a chtěl bych vám představit náš nový výrobek. Jmenuje se Mofeto. Je to parfém z řady Odér de la suvér ano, byl navržen známou skupinou a probudí ve vás opravdu ženu. Víte, je to tak neotřelý parfém, s ním budete opravdu originální a svá. Cítíte se bez života a ušlapaná všedností všedních dnů? Náš nový parfém vás probudí k pravému životu! Je zde nějaká žena?

Ano!

Pojďte blíž. Co vás trápí?

Můj muž. Netráví se mnou žádný čas.

Ale to je špatné. Je tady váš manžel?Pojďte sem, prosím. Představte se nám, prosím.

Já jsem Standa.

Dobrý den, těší mě. Takže kde je problém?

Se na ni podívejte… taková prdel, ten ksicht…

Ale tak… s naším parfémem se vše vyřeší! Uvidíte, že potom bude vaše žena jako ta krasavice, kterou jste si bral. Vyzkoušejte prosím!

Oooo, ta vůně! Voníš!

Ano, nádhera! Cítím se svěží a svá! Vážně funguje!

Zde vidíte účinky našeho geniálního parfému!

Jeho složení je opravdu originální. Je složen 70 % ruské vodky, která pochází z pahorku. A je zde také veliký extrakt, muškát, který tam velice se projevuje, protože tato vůně, která je byla vytvořena k tomu, aby odpuzovala mouchy dokonale doplňuje ženskou vůni. Dále je tam kyselina askorbová E 485, E 791 a také E 8361. Potom je tam i velice tajná přísada, která se jmenuje mausebuč a o této bych pomlčela, protože ta dává našemu výrobku opravdu ten správný říz! Takže najděte své ženské kořeny, vraťte se do pravěku a kupte si náš Mofet!

Ukázka 17

L‘aime Imortelle

Dobrý den, jsem tady, abych vám odprezentoval nový parfém naší firmy L‘aime Imortelle čili Nesmrtelná láska. L‘aime Imortelle vás všechny uchvátí svou přebohatou kompozicí vůně složenou z nejvybranější esenciální úrody. Vůně se vám otevře dravými tóny absintu, styraxu a pelyňku, které nechají pak vyznít srdci z černého seznamu a jasmínu se silnými tóny ambry. Celou kompozici dokonale završí směs bergamotu cukrového dřeva a bílého pižma. S touto silnou kořeněnou vůní jako stvořenou pro dekadenty

a bohémy vám podlehne kdekterá múza.

4th. Najdi pravopisné chyby ve 2. odstavci textu III.

5th. Ve 2. odstavci textu III. najdi sloveso, které je užito s chybnou vazbou. Uveď dané sloveso ve správném spojení.

6th. Doplň název lidové písně v textu III.

7th. Zjisti etymologii podtržených slov ve všech textech.

8th. Vysvětli, co znamenají zkratky EdP, EdT, EdC. Ze kterého jazyka pochází?

9th. Pokus se vymyslet poutavý nadpis pro text V.

10th. Co přesně se skrývá pod slovem Pacifik?

11th. Pokus se objasnit, co znamená, že složení parfému je rozděleno do kategorií hlava, srdce a základ.

III. Zázvor

Zázvor je ztloustlý oddenek rostliny Zingiber officinale, zázvoru obecného. Oddenek se používá čerstvý, sušený nebo nakládaný. V Evropě

a Americe se tradičně do sladkých pokrmů

a nápojů přidává suchý zázvorový prášek, zatímco v indické a asijské kuchyni se používá zázvor kandovaný nebo čerstvý – celý, nastrouhaný, nasekaný, drcený či rozkrájený…

Rostlina pochází z Jižní Číny. Se starých pramenů je patrné, že si zázvor, našel cestu k lidem v jihovíchodní Číně již ve starovjeku, a je tedy jedním z nejstarších známích koření.

Ve svých spisech ho zmiňuje konfucius (asi 500 př. n. l.). V Čechách dokládá jeho používání lidová písnička ____________________________________________

1. Urči, odkud pochází uvedené texty. Svá tvrzení zdůvodni.

2. O jaký slohový útvar se jedná v prvních dvou případech?

3. Pokus se charakterizovat jazyk prvních dvou textů.

I

Japonec

Japonec je také

pako,

pokapal si saké

sako.

III

Večer, když už zhasne svíčka

a všechno se ztiší,

kocour sedí u písíčka,

kliká šedou myší…

(Ten kocour je ze staré školy,

dost tlačí a tu myš to bolí.)

IV

Astronomická

Pozoruju teleskopem

jedno krásný tele

s copem…

II

Nový typ mobilu,

celý ve dřevě:

Pinokia.

................
................

In order to avoid copyright disputes, this page is only a partial summary.

Google Online Preview   Download