Ministerstvo zahraničních věcí České republiky



Odbor administrativy a zpracování informací MZV ČR

Zahraniční politika

České republiky

dokumenty

X-XII/2015

Ministerstvo zahraničních věcí ČR, leden 2016

ISSN 1210-5619

Zahraniční politika České republiky – Dokumenty.

Vydává odbor administrativy a zpracování informací

Ministerstva zahraničních věcí ČR, Praha.

Odpovědná redaktorka: Mgr. Jaromíra Borecká

Obsah

Prezident České republiky 10

Říjen 2015 10

Prezident republiky zaslal kondolenční telegram prezidentovi Francie 10

Prezident republiky zaslal kondolenční telegram maďarskému prezidentovi 10

Projev prezidenta republiky při tiskové konferenci summitu prezidentů zemí V4 11

Prezident republiky zaslal kondolenční telegram prezidentovi Turecka 12

Projev prezidenta republiky na tiskové konferenci při státní návštěvě prezidenta Státu Izrael 12

Prezident republiky zaslal kondolenční telegram prezidentovi Francie 13

Prezident republiky zaslal telegram prezidentovi Spojených států mexických 14

Listopad 2015 14

Prezident republiky kondoloval ruskému lidu 14

Projev prezidenta republiky při „China Investment Forum 2015“ 15

Prezident republiky kondoloval německému prezidentovi 16

Prezident republiky kondoloval libanonskému prezidentovi 17

Prezident republiky k teroristickým útokům v Paříži 17

Prezident republiky kondoloval prezidentovi Francie 17

Vyjádření prezidenta republiky po pietním aktu na francouzské ambasádě 18

Prohlášení prezidenta republiky na tiskové konferenci po jednání předsednictva BRS 18

Prezident republiky zaslal blahopřejný telegram argentinskému prezidentovi 19

Prezident republiky zaslal kondolenční telegram maliskému prezidentovi 19

Prosinec 2015 20

Projev prezidenta republiky při tiskové konferenci k návštěvě prezidentky Korejské republiky v ČR 20

Parlament České republiky 22

Říjen 2015 22

Kondolence předsedy PSP ČR rodinám obětí tragédie v Ankaře 24

Komentář senátora Tomáše Jirsy (ODS) pro deník Právo: Otevřené dveře 24

Komentář poslance a předsedy ODS Petra Fialy k výsledku parlamentních voleb v Polsku 25

Kondolence místopředsedy PS V. Filipa Rusku po pádu letounu na Sinajském poloostrově 25

Listopad 2015 25

Komentář senátora Tomáše Jirsy (ODS) pro Českobudějovický deník: Kancléřka Merkelová se dostává pod obrovský tlak 26

Komentář místopředsedy Senátu Přemysla Sobotky k teroristickým útokům v Paříži 27

Rozhovor senátora Lumíra Aschenbrennera (ODS) pro Krajské listy: EU postupuje dle scénáře od summitu k deklaraci a od deklarace ke kondolenci 28

Místopředseda PS V. Filip předal na francouzském velvyslanectví kondolenci pozůstalým po obětech teroru v Paříži 31

Prohlášení níže podepsaných poslanců: Absurdní útok na Izrael je dalším selháním Evropské komise 31

Prosinec 2015 33

Rozhovor s poslancem PS a předsedou ODS P. Fialou na serveru Parlamentni Listy.cz.: Evropa je na pokraji velké krize 33

Vláda České republiky 39

Říjen 2015 39

Rozhovor s místopředsedou vlády P. Bělobrádkem: Až k nám přijdou uprchlíci z Ukrajiny, také je zvládneme bez kvót 39

Kondolence předsedy vlády Bohuslava Sobotky k úmrtí Árpáda Göncze 40

Premiér Sobotka vystoupil na Česko-albánském ekonomickém fóru 40

Projev předsedy vlády v Senátu PČR k hodnocení mimořádné Evropské rady ze dne 23. září 42

Komentář předsedy vlády k výsledkům voleb v Polsku 44

Gratulace předsedy vlády Bohuslava Sobotky Beatě Szydło 45

Listopad 2015 45

Kondolence předsedy vlády k pádu ruského dopravního letadla 45

Kondolence předsedy vlády k neštěstí v bukurešťském hudebním klubu 46

Komentář předsedy vlády k úmrtí Helmuta Schmidta 46

Komentář předsedy vlády k britským návrhům na reformu EU 46

Projev předsedy vlády Sobotky na China Investment Foru 47

Projev místopředsedy vlády P. Bělobrádka na Čínském investičním fóru 51

Ministr kultury Daniel Herman k úmrtí Helmuta Schmidta 54

Telegram předsedy vlády francouzskému premiérovi k útokům v Paříži 54

Prohlášení ministra vnitra k útokům ve Francii 55

Ministryně školství vyjádřila upřímnou soustrast Francii po teroristických útocích 55

Reakce ministra životního prostředí na sérii teroristických útoků v Paříži 13. listopadu 2015 56

Dopis premiéra B. Sobotky předsedovi EK Junckerovi, ve kterém zdůrazňuje potřebu důsledné ochrany hranic 56

Komentář premiéra B. Sobotky k teroristickým útokům v Mali 57

Premiér B. Sobotka zahájil v Šanghaji česko-čínský podnikatelský seminář 57

Premiér Sobotka vystoupil na summitu 16+1 v čínském Su-čou 59

Komentář předsedy vlády k incidentu v Sýrii 61

Projev předsedy vlády Bohuslava Sobotky na semináři o spolupráci ve zdravotnictví 61

Premiér B. Sobotka přednášel na Pekingské univerzitě na téma Aktuální výzvy spolupráce mezi EU a ČLR 62

Projev předsedy vlády Bohuslava Sobotky na setkání hlav států a předsedů vlád na úvod Konference o změnách klimatu 67

Prosinec 2015 68

Společné prohlášení předsedů vlád zemí Visegrádské skupiny 68

Společné prohlášení při příležitosti prvního summitu předsedů vlád Visegrádské skupiny a prezidentky Korejské republiky 70

Projev ministra životního prostředí Richarda Brabce na klimatické konferenci COP 21 v Paříži 74

Komentář premiéra Bohuslava Sobotky k výsledkům Pařížské konference o změnách klimatu 76

Ministerstvo zahraničních věcí České republiky 77

Říjen 2015 77

Prohlášení k bombovým útokům v Ankaře 77

Prohlášení MZV k situaci v Libyi 77

Prohlášení MZV k situaci uprchlíků v ČR 77

Listopad 2015 78

Společné prohlášení ministrů zahraničních věcí V4 a Japonska 78

Prohlášení MZV ke zveřejnění letošního „rozšiřovacího balíčku“ Evropské komise 82

Prohlášení MZV k všeobecným volbám v Myanmaru/Barmě 83

Článek ministrů V4: Nabízíme vám pomocnou ruku na cestě do EU 83

Společné prohlášení zemí V4 a západního Balkánu k migraci 85

Společné prohlášení V4 a zemí západního Balkánu 87

Prohlášení MZV k teroristickým útokům v Paříži a doporučení pro cesty do Francie 88

Vyjádření ministra Zaorálka k případné pozemní operaci proti ISIL 89

Komentář ministra L. Zaorálka k leteckým útokům proti ISIL 89

Prosinec 2015 89

Česká republika uvítala demokratický průběh a výsledek parlamentních voleb ve Venezuele 89

Prohlášení MZV k mezinárodnímu dni lidských práv 90

Prohlášení ministra L. Zaorálka ke schválení "Pařížské dohody" 90

Prohlášení ústavních činitelů k zahraniční politice 91

Prohlášení MZV k podpisu Libyjské politické dohody 93

Vyjádření k telefonátu ministra zahraničních věcí ČR Lubomíra Zaorálka s jeho řeckým protějškem 94

Čeští zástupci v evropských strukturách 95

Říjen 2015 95

Komentář europoslance J. Maštálky (KSČM): Možnost volby, možnost míru 95

Rozhovor s europoslancem J. Zahradilem (ODS) pro Deník: Česko se musí postavit a říct Bruselu dost 96

Komentář europoslance J. Maštálky (KSČM): Berlín zdraví Moskvu 100

Rozhovor týdne s europoslancem Janem Zahradilem (ODS) na téma unijní politiky migrace pro Lidové noviny 101

Komentář europoslankyně Kateřiny Konečné (KSČM): Porušování mezinárodního práva a dvojí optika 105

Komentář europoslance J. Maštálky (KSČM): A co Madrid? 106

Dopis europoslanci TOP 09/STAN adresovaný Norsku ve věci dětí Michalákových 106

Komentář europoslankyně Kateřiny Konečné (KSČM): Více než tři miliony evropských podpisů proti TTIP nelze přehlížet 107

Komentář europoslance P. Teličky (ANO): Moskva v Sýrii sleduje své vlastní zájmy 108

Komentář europoslance Pavla Svobody (KDU-ČSL): Žolík Angely Merkelové 108

Komentář europoslance J. Maštálky (KSČM): Mráz prý přichází z Kremlu, z Bruselu zatím jen studené sprcha 109

Komentář europoslance J. Maštálky (KSČM): Politika cukru a biče 110

Komentář europoslance J. Kellera (ČSSD): Problém Kurdů vyřešen 111

Komentář europoslance J. Maštálky (KSČM): Ázerbájdžán versus Euronest 112

Komentář europoslance P. Teličky (ANO): Odklon Polska od EU by byl vážnou chybou 112

Komentář europoslance J. Štětiny (TOP09/STAN): Zničením Islámského státu zabráníme uprchlictví 113

Prohlášení europoslankyně M. Šojdrové (KDU-ČSL) k záchraně iráckých křesťanů 113

Listopad 2015 114

Komentář europoslankyně M. Šojdrové (KDU-ČSL): Ocenění saudskoarabského bloggera posiluje evropské hodnoty 114

Komentář europoslance M. Ransdorfa (KSČM): Lidé jsou nadějí Ukrajiny, politici a oligarchové její zkázou 115

Komentář europoslance P. Teličky (ANO) k volbám v Bělorusku: Buďme otevření k možným změnám v Bělorusku 116

Komentář europoslance P. Teličky (ANO): Britové si z EU nemohou vybírat jen to, co se jim hodí 117

Komentář europoslance P. Teličky (ANO) V barmských volbách zvítězila opoziční strana Aun Schan Su Ťij 118

Komentář europoslance S. Polčáka (TOP09/STAN): Požadavky Camerona útočí na principy EU 118

Komentář europoslankyně K. Konečné (KSČM): Extra vuřty pro Británii 119

Komentář europoslance M. Ransdorfa (KSČM): Syrská křižovatka 120

Komentář europoslance P. Macha (Svobodní) z jeho návštěvy na Blízkém východě 120

Komentář europoslance P. Teličky (ANO) k teroristickým útokům v Paříži: Bolest Francouzů je i naší bolestí 123

Projev prezidenta AECR, europoslance J. Zahradila na summitu strany v Tunisu 123

Kondolence europoslankyně O. Sehnalové (ČSSD) pozůstalým po obětech teroristických aktů v Paříži 125

Komentář europoslankyně M. Šojdrové (KDU-ČSL) k útokům v Paříži: Bezpečnost Evropy stojí i na našich hodnotách 125

Komentář europoslance J. Maštálky (KSČM): Ukrajina a EU: velký sen se nekoná 126

Komentář europoslankyně D. Charanzové (ANO): EP jedná o bezpečnostní situaci v Unii 126

Stanovisko českých poslanců v Evropském parlamentu k návrhu změny směrnice o kontrole nabývání a držení zbraní 127

Komentář europoslance P. Teličky (ANO): Dohoda EU s Tureckem jen jedním z kroků při řešení migrační krize 128

Prosinec 2015 128

Komentář europoslance J. Maštálky (KSČM): Dohoda jako morální vítězství 128

Komentář europoslance P. Teličky (ANO): Ázerbájdžán propustil známou aktivistku Lejlu Junusovou 129

Komentář europoslance J. Maštálky (KSČM): Co ruský prezident řekl i když přímo nevyslovil… 129

Komentář europoslance P. Poce (ČSSD): Vyjednávání o TTIP by se mělo pozastavit 130

Komentář europoslankyně Kateřiny Konečné (KSČM): Výsledek Mezinárodní klimatické konference v Paříži 132

Bilanční rozhovor europoslance Evžena Tošenovského (ODS) pro Parlamentní listy.cz 132

Komentář europoslance P. Teličky (ANO): Porážkou Le Penové boj proti extremismu nekončí 135

Komentář europoslance M. Pocheho (ČSSD) k pařížské klimatické konferenci 136

Komentář europoslance E. Tošenovského (ODS): Dohoda z Paříže je pro EU úspěch, má však svá „ale“ 137

Komentář europoslankyně M. Šojdrové (KDU-ČSL) k usnesení o vztazích mezi EU a Čínou 137

Rozhovor s europoslancem J. Zahradilem (ODS) na téma migrační krize v Evropě 138

Komentář europoslance J. Zdechovského (KDU-ČSL): Norský přístup k problematice odebírání dětí se mění 144

Komentář europoslance P. Teličky (ANO): Prezident Zeman rozděluje i za hranicemi 145

Komentář europoslance J. Maštálky (KSČM): Úskalí nové ochrany hranic EU 145

Komentář europoslance P. Teličky: Od Nizozemí čekám silné a dynamické předsednictví v Radě EU 146

Zahraniční politika na ostatních úrovních 147

Říjen 2015 147

Migrační manifest českých neziskových organizací navrhuje kroky ke zlepšení migrační politiky ČR 147

Prosinec 2015 149

Lékaři bez hranic doručili Bílému domu petici za vyšetření útoku na nemocnici v Kundúzu 149

Prezident České republiky

Říjen 2015

6. 10. 2015

Prezident republiky zaslal kondolenční telegram prezidentovi Francie

Prezident republiky Miloš Zeman zaslal v úterý dne 6. října 2015 kondolenční telegram Françoisi Hollandovi, prezidentovi Francouzské republiky, v souvislosti s povodněmi na jihovýchodě Francie.

Vážený pane prezidente,

s hlubokým zármutkem jsem přijal zprávu o ničivých povodních, které zasáhly jihovýchod Francie a vyžádaly si na dvě desítky obětí.

Dovolte mi, abych v této pohnuté chvíli vyjádřil jménem české veřejnosti i jménem svým hlubokou soustrast Vám i rodinám obětí.

S úctou

Miloš Zeman

Prezident České republiky

hrad.cz

7. 10. 2015

Prezident republiky zaslal kondolenční telegram maďarskému prezidentovi

Prezident republiky Miloš Zeman zaslal ve středu dne 7. října 2015 soustrastný telegram Jánosi Áderovi, prezidentovi Maďarska.

Vážený pane prezidente,

s hlubokým zármutkem jsem vyslechl zprávu o skonu bývalého prezidenta Maďarské republiky pana Árpáda Göncze.

V jeho osobě Vaši vlast opustila významná postava politického a společenského života, obdařená nebývale silným morálním kreditem. Dovolte mi, abych Vám, rodině pana prezidenta i všem maďarským občanům vyjádřil jménem svým i jménem občanů České republiky upřímnou soustrast.

S úctou

Miloš Zeman

Prezident České republiky

hrad.cz

9. 10. 2015

Projev prezidenta republiky při tiskové konferenci summitu prezidentů zemí V4

Vážená paní prezidentko, vážení páni prezidenti,

úvodem svého vystoupení bych velmi rád poděkoval panu prezidentovi Áderovi jak za velmi zajímavou organizaci našich setkání, tak za moudré moderování této diskuze.

Současně bych rád ještě jednou vyjádřil hlubokou soustrast maďarskému lidu spojenou s úmrtím významného, nejenom maďarského, ale i evropského, politika a bývalého maďarského prezidenta, pana Árpáda Göncze.

A nyní k obsahu našeho jednání. Informoval jsem účastníky tohoto jednání o usnesení Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, které bylo přijato velkou většinou hlasů a které odmítá systém automatického přerozdělování uprchlíků pomocí kvót. Informoval jsem rovněž o rozhodnutí české vlády vyslat jako výraz solidární pomoci vůči Maďarsku na jeho hranice symbolické vojenské a policejní jednotky. Chápeme obtížnou situaci jak Maďarska, tak Chorvatska, a věřím, že přijmeme daleko rozhodnější opatření, než tomu bylo v minulosti, protože, řečeno co nejzdvořilejším tónem, Evropská unie zatím prokázala nulovou schopnost zabezpečit své vnější hranice.

Struktura uprchlíků je samozřejmě diskuzní, protože nikdo nezměřil, kolik z nich je ekonomických, kolik prchá před válkou a kolik je džihádistů. Ti se zcela určitě nebudou nikdy dobrovolně sami legitimovat. Nicméně chtěl bych varovat před mediálním zveličováním podílu skutečných uprchlíků a skutečných Syřanů. V některých případech jsem měl dojem, že každý je Syřan, a našlo se několik tisíc falešných syrských pasů. Někteří z prezidentů, včetně paní prezidentky a včetně mě, upozornili na fakt, že mezi uprchlíky je sedmdesát až devadesát procent zdravých, mladých, dobře situovaných mužů, vybavených iPhony, kteří zřejmě své rodiny zanechali ve válečném pásmu, což nesvědčí o jejich přílišné statečnosti. Bohužel jsou porušovány, jak jsme shodně konstatovali, schengenské i dublinské dohody, protože povinností uprchlíka je v první bezpečné zemi, což nemusí být členská země Evropské unie, požádat o azyl, který buď dostane a pak pokračuje další řízení, nebo je vyhoštěn. Takže lze říci, že vlastně všichni uprchlíci z tohoto hlediska porušují zákon.

Poslední poznámka. Pan prezident už mluvil o naší iniciativě, řekl bych společně s panem prezidentem Kiskou, diskutovat také problémy energetiky. Visegrádskou čtyřku spojuje celá sít energetických zařízení, která se bude v budoucnosti rozšiřovat. Chtěl bych jenom před citovanou pařížskou schůzkou upozornit, že Evropa se na celkovém znečišťování podílí deseti až dvanácti procenty, a je tedy zbytečné, aby se veškerá pozornost soustředila na Evropskou unii a zanedbaly se ostatní země, a myslím, že jsme se shodli i v tom, že každá země má právo samostatně si volit svůj energetický mix. Poláci samozřejmě mají zájem na využívání svých uhelných zásob. Česká republika naopak preferuje jadernou energii, o které bych chtěl upozornit, že představuje tak zvanou bezuhlíkovou ekonomiku, protože neprodukuje skleníkové plyny a nezvyšuje obsah CO2 v ovzduší, takže je k radosti našich zelených naprosto, ale naprosto, ekologická.

Děkuji Vám za Vaši pozornost.

zemanmilos.cz

13. 10. 2015

Prezident republiky zaslal kondolenční telegram prezidentovi Turecka

Prezident republiky Miloš Zeman zaslal v úterý dne 13. října 2015 kondolenční telegram Recepu Tayyipu Erdoğanovi, prezidentovi Turecké republiky, v souvislosti s útoky v Ankaře.

Vaše Excelence,

s hlubokým zármutkem jsem přijal zprávu o tragických útocích v Ankaře, které stály život desítky tureckých občanů a zranily stovky dalších.

Jsem velmi znepokojen skutečností, že žijeme ve smutném světě, v němž se čím dál tím více nevinných civilistů stává obětmi zbabělého terorismu. Jsem hluboce přesvědčen, že tyto ohavné činy by neměly být tolerovány.

Vaše Excelence, dovolte mi, abych jménem svým i jménem občanů České republiky vyjádřil Vám, rodinám obětí i tureckému lidu svou upřímnou soustrast.

S úctou,

Miloš Zeman

Prezident České republiky

hrad.cz

21. 10. 2015

Projev prezidenta republiky na tiskové konferenci při státní návštěvě prezidenta Státu Izrael

Vážený pane prezidente, dámy a pánové,

jsem nesmírně rád, že mohu uvítat na Pražském hradě prezidenta země, k níž chovám mimořádné sympatie, třebaže politik by se měl vyhýbat sympatiím a měl by se řídit heslem lorda Palmerstona, které zní: „Británie nemá přátele, má pouze zájmy." Ale já vycházím naopak z toho, že je dobré mít přátele, a to přátele, s nimiž nás spojuje jak společná historie, tak ale i přítomnost.

Odlišil bych dvě roviny naší spolupráce. Ta první je bilaterální a týká se nejenom spolupráce v ekonomické oblasti, ale i v oblasti kulturní, v oblasti cestovního ruchu a v řadě dalších oblastí. Jsem rád, že jsme se shodli na názoru, že vývoj naší ekonomické výměny není příliš uspokojující a že by bylo dobré tuto výměnu urychlit, a to zejména v investiční oblasti.

Vážím si proto toho, že pan prezident s sebou přivedl velmi početnou podnikatelskou delegaci, s níž se zítra setkáme na business fóru. Shodli jsme se také s panem prezidentem v tom, že vzhledem k tomu, že je Izrael technologická velmoc, měla by se tato spolupráce odehrávat především na úrovni vyspělých technologií, nikoli technologií zastaralých. Česká republika zde může nabídnout velmi dobré výsledky, například v oblasti nanotechnologií, biotechnologií i v oblastech dalších. Vážím si izraelských investic v České republice, například investic farmaceutických firem, ale samozřejmě bych si přál, aby rozsah izraelských investic byl vetší, a totéž platí i o českých investicích v Izraeli.

Pokud jde o výměnu turistů, vím, že v minulém roce navštívilo Českou republiku osmdesát tisíc turistů, myslím si, že i toto číslo by se dalo zvýšit. Když jsem byl minule v Izraeli, navrhoval jsem našim izraelským přátelům, aby se zajímali i o investice do lázeňství, protože Česká republika je pověstná svým skvělým a nepřekonatelným lázeňstvím. Tolik velmi stručně k první, tedy bilaterální, rovině.

Pokud jde o rovinu multilaterální, obě země jsou, byť v různé míře, vystaveny tlaku fundamentalistů, chcete-li extrémistů. Izrael bezprostředně, a proto jsem například uvítal vyslání naší pozorovací mise na Golanské výšiny nebo další české mise na Sinaj. Domnívám se, že by bylo rozumné, aby se Česká republika podílela i na misi UNIFIL v Libanonu. A pokud jde o náš stát, tak doplácíme na důsledky extrémizmu v podobě občanských válek velkou migrační vlnou. V případě České republiky zatím spíše potencionální, ale v případě sousedních států už zatraceně aktuální. A byli bychom samozřejmě rádi, kdybychom našli v rámci Evropské unie schopnost se s touto migrační vlnou efektivně vyrovnat, což se bohužel nedaří.

Závěrem bych chtěl vyjádřit svoji plnou osobní podporu Státu Izrael. Podpora, která, jak víte, trvá již od doby, kdy jsem vykonával funkci českého ministerského předsedy, pokračovala, pane prezidente, v době, kdy jsem vykonával funkci penzisty deset let, i to je funkce. A samozřejmě, že bude pokračovat po celou dobu, co budu vykonávat funkci prezidenta.

Děkuji Vám za Vaši pozornost.

zemanmilos.cz

23. 10. 2015

Prezident republiky zaslal kondolenční telegram prezidentovi Francie

Prezident republiky Miloš Zeman zaslal v pátek dne 23. října 2015 kondolenční telegram Françoisi Hollandovi, prezidentovi Francouzské republiky, v souvislosti se silničním neštěstím u města Libourne.

Vážený pane prezidente,

s hlubokým zármutkem jsem přijal zprávu o silničním neštěstí u města Libourne, které si vyžádalo na čtyři desítky lidských životů.

Dovolte mi, abych v této pohnuté chvíli vyjádřil jménem české veřejnosti i jménem svým hlubokou soustrast Vám i rodinám obětí.

S úctou

Miloš Zeman

Prezident České republiky

hrad. cz

29. 10. 2015

Prezident republiky zaslal telegram prezidentovi Spojených států mexických

Prezident republiky Miloš Zeman zaslal ve čtvrtek dne 29. října 2015 telegram prezidentovi Spojených států mexických J. E. Enrique Peña Nietovi.

Vážený pane prezidente,

s hlubokým znepokojením a obavami jsem sledoval postup ničivého hurikánu Patricia k mexickému pobřeží a jeho přesun přes obydlenou pevninu.

Dovolte mi, abych touto cestou vyjádřil nejen úlevu, že i přes řádění ničivého živlu nedošlo ke ztrátám na životech, ale především úctu mexickým preventivním a záchranným složkám, které zvládly krizovou situaci s obdivuhodnou profesionalitou.

Pevně věřím, pane prezidente, že se občané postižení katastrofou budou moci brzy vrátit do svých domovů a že se jim dostane pomoci v jejich nelehké situaci. Závěrem si dovoluji popřát Vaší krásné zemi, aby se co nejdříve vzpamatovala z ničivého zásahu hurikánu Patricia a aby byla napříště těchto těžkých zkoušek ušetřena.

S úctou

Miloš Zeman

prezident České republiky

hrad.cz

Listopad 2015

1. 11. 2015

Prezident republiky kondoloval ruskému lidu

Prezidenta republiky Miloše Zemana hluboce zasáhla zpráva o letecké katastrofě na Sinaji, při které zahynulo přes dvě stě občanů Ruské federace, včetně dětí.

Prezident republiky vyslovuje upřímnou soustrast ruskému lidu. V mysli je s blízkými obětí katastrofy, kterým přeje hodně vnitřní síly v těchto mimořádně těžkých okamžicích.

Text telegramu zaslaného prezidentu Ruské federace:

Vážený pane prezidente,

s hlubokým zármutkem jsem přijal zprávu o letecké katastrofě na Sinaji, při které zahynulo přes 200 občanů Ruské federace, včetně dětí.

Tato ohromná lidská tragédie hluboce zasáhla celý český národ i mě osobně.

Vyslovujeme hlubokou soustrast blízkým obětí katastrofy a jejich rodinám a přejeme hodně vnitřní síly v těchto mimořádně těžkých okamžicích.

V úctě

Miloš Zeman

Prezident České republiky

hrad.cz

10. 11. 2015

Projev prezidenta republiky při „China Investment Forum 2015“

Vážený pane místopředsedo, excelence, dámy a pánové,

je mi velkou ctí, že se po roce mohu mezi Vámi objevit díky Česko-čínskému investičnímu fóru, nikoli pouze byznys fóru, protože když jsem věnoval čínskému prezidentovi jabloň, tak jsem mu říkal, že sázení jabloně je záslužnější čin, než jíst jablka. Jsou lidé, kteří při podobných příležitostech pronášejí pestré, ale nic neříkající fráze na téma rozvoj vzájemných vztahů, spolupráce, přátelství a tak dále.

Dovolte mi, abych se odchýlil od těchto frází právě proto, že na úrovni česko-čínské spolupráce můžeme hovořit o zcela konkrétních a užitečných věcech.

Když jsem byl v Číně před rokem, přivezl jsem tam Krtečka, a jak víte, jsem rád, že se podařilo natočit padesátidílný seriál Krteček a Panda. Když jsem byl v Číně letos, přivezl jsem tam nejlepšího fotbalistu Evropy Pavla Nedvěda a zeptal jsem se při našem jednání pana místopředsedy Du, co by si přál přivézt příště. Konstatuji, že mně zatím neodpověděl, takže si zřejmě svoji odpověď ještě promýšlí.

Nicméně, máme před sebou mnoho zajímavých projektů, jeden lepší než druhý. Byla zřízena jedna letecká linka, připravují se dvě další. Byla otevřena pobočka Bank of China a připravují se vazby na další bankovní instituce. A poté, co moji přátelé ze společnosti CEFC investovali do Českých aerolinií, a věřím, že to bude velmi významná investice, a navíc koupili fotbalový klub Slavia, což potěší Slavisty a zarmoutí Sparťany, tak mohu říci, že už teď je za námi první vlna čínských investic, a já bych chtěl místo oněch obecných frází mluvit o konkrétních věcných projektech.

Premiér Sobotka nedávno zmínil, a já s ním souhlasím, že by se Čína mohla stát v České republice zdrojem finanční spolupráce ne jenom ve střední Evropě, ale v celé Evropské unii, a vím, na základě jednání s představiteli českých finančních kruhů, z nichž jeden je největší finanční institucí ve střední Evropě, že k tomu je tato společnost plně připravená, včetně takového komerčního detailu, jako je například provozování kreditních karet, což by mohlo výrazně zvýšit domácí spotřebitelskou poptávku. Vím o tom, že rozvoj Českých aerolinií povede k tomu, že z českého aeroklubu se opět stane plnohodnotný a silný celoevropský přepravce.

A přítel Jaroslav Tvrdík, který zde mluvil přede mnou, mluvil o skvělém návrhu, kterým je klub čínských investorů v České republice. A vzhledem k tomu, že moji přátelé ze CEFC už si pořídili Martinický palác, pořídili si bývalý palác Živnobanky a pořídili si útulnou vilu, kterou jsem nedávno otevíral, věřím, že vznikne přátelské a zajímavé prostředí právě pro tento klub. Myslím si, že stále nám ještě chybí oblasti spolupráce, jako je nanotechnologie, jako je biotechnologie, a řekl jsem panu místopředsedovi Du, že Česká republika je největším výrobcem elektronových mikroskopů na světě a z toho každý pátý končí v Číně.

Jsme připraveni podílet se se svými podniky na One Belt, One Road, tedy na nové hedvábné stezce, jak v Číně, tak v Kazachstánu, v Ázerbájdžánu a v dalších zemích.

A závěrem, abych nemluvil příliš dlouho, mně dovolte zmínit svůj sen, protože každý z nás má svůj sen. Jeden z mých velkých snů se jmenuje, jak mnozí z Vás vědí, kanál Dunaj-Odra-Labe. Je to svěží a úplně nová myšlenka, která vznikla před pouhými šesti sty lety za Karla IV. Rád bych svým čínským přátelům připomněl odpověď bývalého čínského premiéra Čou En-laje na otázku, co soudí o Velké francouzské revoluci. Čou En-laj tehdy odpověděl: „ Je příliš brzo tuto událost hodnotit." A možná, že měl i pravdu, ale mluvím o projektu, který je starý šest set let a ke kterému se upínaly nejrůznější generace, počínaje Karlem IV. a konče Tomášem a Janem Baťovými, projektu, který naráží na nepochopení především proto, že je to stavba, jejíž trvání by překročilo funkční období jakékoli vlády, takže by plody této stavby získávala až vláda nastupující. To je jedna z nevýhod příliš častého měnění vlád v jakémkoli státě, a není vyloučeno, že jednoho krásného dne budou tímto kanálem, který bude spojovat tři moře, proplouvat, na základě schválené a dnes tady projednávané Feasibility study a na základě případného projektu PPP, lodě, které vybudovaly právě čínské firmy.

Přátelé, dovolte mi, abych touto minerálkou, protože nic lepšího tady na tomhle stole nemám, připil o to upřímněji na rozvoj skutečného přátelství a skutečné, nikoli pouze frázovité, spolupráce mezi ostrůvkem klidu ve střední Evropě, který může být základnou pro čínskou expanzi v celé Evropské unii, a mezi zemí, která se nejpozději příští rok stane největší ekonomikou světa. K tomu bych chtěl svým čínským přátelům ze srdce blahopřát.

Na Vaše zdraví.

zemanmilos.cz

11. 11. 2015

Prezident republiky kondoloval německému prezidentovi

Prezident republiky Miloš Zeman zaslal kondolenční dopis prezidentovi Spolkové republiky Německo Joachimu Gauckovi.

Vážený pane prezidente,

s hlubokým zármutkem jsem vyslechl zprávu o skonu bývalého kancléře Spolkové republiky Německo pana Helmuta Schmidta.

V jeho osobě Vaši vlast opustila významná postava politického a společenského života, silný státník a zastánce evropské integrace, který se do vlády dostal v nelehké době a musel čelit hospodářské krizi i teroristickým útokům Frakce Rudé armády.

Dovolte mi, abych Vám, rodině pana kancléře i všem německým občanům vyjádřil jménem svým i jménem občanů České republiky upřímnou soustrast.

S úctou

Miloš Zeman

Prezident České republiky

hrad.cz

13. 11. 2015

Prezident republiky kondoloval libanonskému prezidentovi

Prezident republiky Miloš Zeman zaslal v pátek dne 13. listopadu 2015 kondolenční telegram prezidentovi Libanonské republiky J. E. Tammamovi Salamovi.

Vážený pane prezidente,

s hlubokým zármutkem jsem přijal zprávu o neospravedlnitelných útocích teroristů na jižním předměstí Bejrútu, které si vyžádaly na čtyři desítky mrtvých a téměř dvě stě zraněných.

Jsem zdrcen a rozhořčen tímto krvavým zločinem a rád bych Vás ujistil, že boj proti terorismu patří k mým hlavním prioritám v zahraniční politice.

Dovolte mi, abych v této pohnuté chvíli vyjádřil jménem české veřejnosti i jménem svým hlubokou soustrast Vám i rodinám obětí.

S pozdravem

Miloš Zeman

prezident České republiky

hrad.cz

14. 11. 2015

Prezident republiky k teroristickým útokům v Paříži

S hlubokým zármutkem a nepopsatelným rozhořčením jsem přijal smutnou zprávu o teroristických útocích v Paříži. Tento další odporný zločin potvrzuje, že vcházíme do těžkých časů.

Vyjadřuji rodinám obětí i všem francouzským občanům upřímnou soustrast. V této pohnuté chvíli jsme všichni s Francií a jejím lidem.

hrad.cz

14. 11. 2015

Prezident republiky kondoloval prezidentovi Francie

Prezident republiky Miloš Zeman kondoloval v sobotu dne 14. listopadu 2015 Françoisi Hollandovi, prezidentovi Francouzské republiky, v souvislosti s teroristickými útoky v Paříži.

Vážený pane prezidente,

s hlubokým zármutkem a nepopsatelným rozhořčením jsem přijal smutnou zprávu o teroristických útocích v Paříži, které si vyžádaly přes sto obětí a nespočet zraněných.

Jsem šokován hrůzou, která zasáhla Vaši metropoli, a ve vzpomínkách

se vracím k Paříži jako překrásnému, přátelskému městu, jež jsem měl loni tu čest navštívit. Tento další odporný zločin potvrzuje, že vcházíme do těžkých časů a vidím-li světlo na konci tunelu, pak probleskuje zatím v dálce. Dovolte mi proto, abych Vás ujistil, že Česká republika je připravena jít touto obtížnou a strastiplnou cestou bok po boku s Francií a dalšími spojenci. Chtěl bych vás ujistit, že podpora boje proti terorismu vždy byla a nadále zůstává jednou z hlavních priorit mé prezidentské funkce.

Ohlédnu-li se za rokem, který pomalu necháváme za sebou, jsem pln obav. Rok 2015 přinesl mnoho změn, nových rizik a nejistot. Dal nám bohužel však pouze nepatrné množství naděje na jejich alespoň částečné urovnání v dohledné době. Velmi bych si přál, aby se neodpustitelná zvěrstva, s nimiž se v poslední době setkáváme, stala impulsem, který stmelí Evropu a učiní ji silnější, rozhodnější a odpovědnější. Rostoucí aktivita terorismu a islámského extremismu před nás staví, vice jak kdykoliv doposud, povinnost nesmlouvavě hájit naší existenci a budoucnost moderní evropské civilizace. Té civilizace, která vděčí tak mnoho právě Francii. Jsem názoru, že odpovědět na snahy destabilizovat moderní svět musíme společně, jednotným hlasem a ráznými činy.

Dovolte mi, vážený pane prezidente, abych jménem svým i jménem občanů České republiky vyjádřil Vám, rodinám obětí i všem francouzským občanům upřímnou soustrast. Věřte, prosím, že v této pohnuté chvíli jsme s Vámi.

S úctou

Miloš Zeman

Prezident České republiky

hrad.cz

14. 11. 2015

Vyjádření prezidenta republiky po pietním aktu na francouzské ambasádě

Zastávám názor, že proti mezinárodnímu terorismu se nebojuje protesty ani demonstracemi, že boj proti mezinárodnímu terorismu vyžaduje koordinovanou mezinárodní ozbrojenou akci a že součástí této akce by mělo být to, co bych poněkud expresivně nazval „opevněná Evropa". Jinými slovy, vytvoření skutečně bezpečných hranic Evropské unie, což současné vedení Evropské unie sice slibuje, ale, bohužel, do této chvíle to nebylo schopno naplnit.

zemanmilos.cz

14. 11. 2015

Prohlášení prezidenta republiky na tiskové konferenci po jednání předsednictva BRS

Dámy a pánové,

dnešní zasedání Bezpečnostní rady státu vyjádřilo jednomyslný souhlas s názorem, že na základě tragédie, která se odehrála v Paříži, je třeba přejít od slov k činům a od výkladu, jak je třeba posílit vnější hranici Evropské unie, tuto hranici skutečně posílit. Já bych to poněkud expresivně nazval „opevněním Evropy", protože si myslím, že platí-li Dublinské dohody, a ty zatím nikdo nezrušil, tak je logické, že žadatelé o azyl mají požádat v první bezpečné zemi o tento azyl, a jestliže přecházejí do jiných zemí, dopouštějí se trestných činů a v tomto smyslu jsou ilegální imigranti.

Dohodli jsme se, že na všech fórech, kterých se jednotliví z nás budou účastnit, budeme klást důraz právě na tento požadavek, a chci věřit, že vedení Evropské unie, které až dosud prokazovalo mimořádnou laxnost v této oblasti, se konečně vzchopí a bude jednat.

hrad.cz

24. 11. 2015

Prezident republiky zaslal blahopřejný telegram argentinskému prezidentovi

Prezident republiky Miloš Zeman zaslal v úterý dne 24. listopadu 2015 blahopřejný telegram Mauriciu Macrimu, prezidentovi Argentinské republiky, v souvislosti s jeho vítězstvím ve druhém kole prezidentských voleb.

Vážený pane prezidente,

dovolte mi, abych Vám co nejsrdečněji pogratuloval k Vašemu vítězství ve druhém kole prezidentských voleb v Argentinské republice.

Těší mě, že jsou vztahy mezi našimi zeměmi přátelské, a pevně věřím, že se nám podaří najít příležitosti k hlubšímu rozvoji vzájemné spolupráce především v ekonomické a obchodní oblasti. Bylo by mi nesmírnou ctí, kdybych Vás mohl společně s Vaší chotí přivítat na Pražském hradě, proto prosím přijměte moje srdečné pozvání k oficiální návštěvě České republiky.

Rád bych Vám, pane prezidente, do dalších let popřál pevné zdraví a hodně úspěchů ve Vašem profesním i soukromém životě.

S úctou

Miloš Zeman

prezident České republiky

hrad.cz

24. 11. 2015

Prezident republiky zaslal kondolenční telegram maliskému prezidentovi

Prezident republiky Miloš Zeman zaslal v úterý dne 24. listopadu 2015 kondolenční telegram Ibrahimu Boubacar Keïtovi, prezidentovi Maliské republiky, v souvislosti s útokem v Bamaku.

Excelence,

v souvislosti s neospravedlnitelným a zbabělým útokem teroristické skupiny na hotel Radisson Blu v Bamaku přijměte moji upřímnou soustrast.

Rád bych Vás a Vaším prostřednictvím lid Mali ujistil o tom, že boj proti mezinárodnímu terorismu byl, je a vždy bude mojí hlavní prioritou a že Česká republika je, při vědomí svých reálných možností, připravena vždy pomoci přátelům v boji proti všem formám terorismu. Též vyjadřuji pevné přesvědčení, že i přítomnost českých vojenských expertů ve Vaší zemi napomůže stabilizaci bezpečnostní situace a klidu k budování demokratické a prosperující Maliské republiky, což si společně nepochybně přejeme.

Vážený pane prezidente, v této bolestné chvíli Vás prosím o předání mé upřímné soustrasti občanům Maliské republiky a rodinám všech obětí ať byly jakékoliv národnosti či vyznání.

S úctou

Miloš Zeman

prezident České republiky

hrad.cz

Prosinec 2015

2. 12. 2015

Projev prezidenta republiky při tiskové konferenci k návštěvě prezidentky Korejské republiky v ČR

Vážená paní prezidentko, excelence, dámy a pánové,

jsem velmi rád, že po našem krátkém setkání na čínské vojenské přehlídce v Pekingu mohu uvítat v Praze prezidentku Korejské republiky, úmyslně říkám prezidentku Korejské republiky, nikoli prezidentku Jihokorejské republiky.

Věřím, že postupem času dojde k mírovému znovusjednocení na celém Korejském poloostrově, a ujistil jsem paní prezidentku plnou podporou České republiky k tomuto úsilí.

Při našem jednání jsme se zabývali jak ekonomickými, politickými, ale i kulturními vztahy. Nejrozumnější je, aby se lidé setkávali přímo, a proto velice vítám příliv korejských turistů do České republiky, který se ještě zesílil po otevření linky Soul - Praha, a samozřejmě věřím, že i čeští turisté objeví krásy Korejské republiky dříve, nebo více, než tomu bylo v minulosti.

Vedle kulturní spolupráce jsme se zabývali také spoluprací ekonomickou. Velmi oceňuji dosavadní úroveň korejských investic v České republice. Jsem rád, že tento proces má svoji výraznou dynamiku. Například po podniku Hyundai zde bude mimo jiné investovat firma Nexen, s níž jsem se několikrát setkal, a věřím, že i české výrobky najdou na korejském trhu svoje uplatnění.

Vítám zájem Korejské republiky, aby se mohla podílet na budoucím rozvoji jaderné energetiky v České republice. Vítám nabídku paní prezidentky, která se týká víceúčelových vrtulníků pro českou armádu, a ve výčtu těchto příkladu bych mohl pokračovat ještě dlouho.

Rád bych zakončil tím, že Česká republika má co nabídnout i v oblasti vyspělých technologií. Rád bych zmínil alespoň dvě oblasti, a to je nanotechnologie a biotechnologie. A myslím, že paní prezidentka ví, že například Česká republika je i největším výrobcem elektronových mikroskopů na světě a samozřejmě uvítáme, když tento výrobek najde uplatnění na korejském trhu.

Podepsané dohody, jakož i zítřejší dohoda o strategické spolupráci, a já vím, že Korejská republika už má podepsanou obdobnou dohodu s celou Evropskou unií, vytvářejí pevný základ pro přátelskou, dlouhodobou a trvalou spolupráci, nejenom v oblasti výměny zboží, ale také, a především, v oblasti investiční spolupráce. Protože investice jsou jako strom, který může ekonomické půdě dané země hluboce zakořenit a který nepodléhá na rozdíl od výměny zboží krátkodobým výkyvům.

Proto mi dovolte, abych popřál paní prezidentce i všemu korejskému lidu mnoho úspěchů v dalším obdivuhodném rozvoji její země a také to, aby se naplnil sen, a sny se mají naplňovat, a aby došlo k mírovému znovusjednocení na Korejském poloostrově.

Děkuji Vám za pozornost.

zemanmilos.cz

Parlament České republiky

Říjen 2015

1. 10. 2015

Text usnesení k nelegální imigraci na území EU, který schválila Sněmovna na své 30. schůzi

Odmítla trvalé mechanismy přemisťování uprchlíků a vyslovila se pro jednomyslné přijímání rozhodnutí, která mohou mít zásadní dopad na jednotlivé státy EU.

Na návrh poslankyně TOP 09 Jitky Chalánkové, která vystoupila jménem širšího počtu poslanců z různých politických stran, schválila Poslanecká sněmovna na své 30. schůzi dne 1. října 2015 následující usnesení k Informaci předsedy vlády České republiky o řešení nelegální imigrace na území EU:

Poslanecká sněmovna, znepokojena současnou vlnou migrantů do státu Evropské unie,

chtějící pomoci uprchlíkům, zejména z oblastí, kde probíhá válka, nebo kterým hrozí smrt nebo pronásledování z rasových, náboženských či národnostních důvodů, nebo pro zastávání určitých politických názorů, či pro příslušnost k určité sociální skupině,

vnímajíc obavy části České veřejnosti, že značná část migrantů se za uprchlíky pouze vydává, a tudíž nesplňuje podmínky pro udělení azylu, ani doplňkové ochrany, a že masivní migrace může v dlouhodobějším výhledu podstatně celkový charakter české společnosti,

připomínajíc, že mezi migranty je i vysoké procento běženců ze zemí západního Balkánu,

vycházejíc z toho, že ve společenství zemí, mezi kterými existuje svoboda usazování a volný pohyb osob bez hraničních kontrol, je potřeba problematiku uprchlíků řešit společně a jednotně,

přejíc si, aby byla zachována dosažená míra evropské integrace

I. konstatuje

a) že klíčová rozhodnutí, která mohou mít zásadní dopad na jednotlivé státy EU nebo kterými by se mohly jednotlivé státy cítit existenčně ohroženy, mají být přijímána jednomyslně a

b) že rozhodnutí, týkající se řízení masivních migračních toků, jsou takovými klíčovými rozhodnutími,

II. vyjadřuje nesouhlas se zaváděním trvalých mechanismů přemisťování uprchlíků do EU a v jejím rámci na základě povinného redistribučního klíče, tzv. kvóty,

III. vyjadřuje podporu takovému přístupu vlády ČR a komplexním řešením, která povedou

 a) ke snížení celkového migračního tlaku na EU,

b) k zachování spolupráce v rámci tzv. schengenského prostoru,

c) k zachování volného pohybu osob v jeho rámci.

Rozhodnutí států EU, týkající se migrace, se nyní musí zaměřit zejména na systémové příčiny selhávání EU při odhalování a eliminaci nelegální migrace. Orgány EU musejí mít ve výhledu promyšlenou, dlouhodobě platnou koncepci, která bude vycházet z příčin migrace a bude se snažit jí předcházet a ji minimalizovat.

IV. Vyjadřuje podporu takovému přístupu vlády ČR a obecně takovým opatřením, která bez zbytečného odkladu povedou k odstranění procedurálních nedostatků v místech prvního vstupu migrantů na území státu EU, resp. tzv. schengenského prostoru.

Tato opatření mají vést zejména

a) k efektivnější ochraně vnější hranice států Evropské unie a lepší kontrole nelegálních migračních toků, směřujících do států EU,

b) k zavedení záchytných zařízení pro migranty v tranzitních zemích, tzv. koncept hot spots, sloužící k včasné identifikaci a rozlišení osob, které by mohly získat mezinárodní ochranu v souladu s mezinárodním právem, a osob, které na takovou ochranu zjevně nemají nárok, a to ještě před jejich vstupem na území některého ze států EU,

c) k ustavení efektivního způsobu navracení osob, které se nekvalifikují k udělení mezinárodní ochrany. Tyto nelegální migranty je třeba navracet co nejrychleji, pokud možno z míst prvního vstupu do schengenského prostoru.

V. Poslanecká sněmovna Parlamentu vyzývá vládu

a) aby prosazovala takovou politiku, která by se důkladně zaměřila na objektivní příčiny migrace, a zejména prostřednictvím zahraniční a rozvojové politiky a humanitární pomoci, a to jak v rámci opatření na národní úrovni, tak při prosazování společných postupů v rámci EU.

V tomto smyslu by měla ČR usilovat o účelně prováděnou politiku evropského sousedství, která povede ke stabilizaci migračně relevantních regionů v těsné blízkosti Evropské unie.

b) aby dále omezovala nezákonné průvodní jevy migrace, jako je zejména pašování migrantů, potlačování tohoto jevu musí být účinně posíleno, a to jak v rovině operativních opatření na národní úrovni, tak účelnými opatřeními na úrovni EU, která postihnou přeshraniční charakter tohoto organizovaného zločinu.

VI. Poslanecká sněmovna Parlamentu zdůrazňuje právo každé země, zvolit si způsob a parametry pro tzv. ekonomickou státem kontrolovanou a řízenou migraci, a konstatuje, že ekonomická migrace nemůže být prostředkem k dorovnání demografického deficitu v ČR, a za hlavní nástroj pro udržení velikosti české populace považuje komplexní a aktivní prorodinnou politiku.

VII. Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR žádá vládu, aby postupovala v souladu s tímto usnesením.

Z návrhu Občanské demokratické strany, který přednesla poslankyně Miroslava Němcová, schválila Poslanecká sněmovna následující body:

- Poslanecká sněmovna Parlamentu odmítá trvalý přerozdělovací mechanismus, který má zavést přerozdělování uprchlíků pomocí povinných kvót pro jednotlivé členské státy Evropské unie na neomezenou dobu.

- Poslanecká sněmovna vyzývá vládu, aby předložila detailní postu prověřování uprchlíků, kteří mají být přijati na území ČR.

- Poslanecká sněmovna podporuje vládu v přípravě účinné ochrany státních hranic ČR v případě, že migrační krize bude eskalovat.  

- Poslanecká sněmovna žádá vládu o podrobnou informaci o dosud poskytnuté přímé humanitární pomoci v uprchlických táborech mimo území Evropské unie, které byly poskytnuty z rozpočtu ČR.

- Poslanecká sněmovna žádá předsedu vlády, aby na vrcholných jednáních EU vyvíjel tlak na urychlenou změnu rozpočtu EU s cílem posílit zdroje na zadržení migrantů v táborech mimo území EU.

psp.cz

12. 10. 2015

Kondolence předsedy PSP ČR rodinám obětí tragédie v Ankaře

Předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky Jan Hamáček zaslal kondolenční dopis předsedovi tureckého parlamentu Ismetovi Yilmazovi. Vyjádřil v něm zármutek nad zmařením mnoha lidských životů při teroristickém útoku v Ankaře a hlubokou soustrast rodinám obětí.

psp.cz

14. 10. 2015

Komentář senátora Tomáše Jirsy (ODS) pro deník Právo: Otevřené dveře

Při současně migrační vlně nejde o to, zda pomáhat, či nepomáhat potřebným. Je jasné, že pomáhat, a občané i celá ČR to přece dělají. Debata by měla být o tom, zda vlna nezbourá dlouhodobě budovaný evropský bezpečnostní a azylový systém.

Od počátku války v Sýrii a vzniku Islámského státu informovaly evropské tajné služby své vlády o občanech se schengenskými pasy, kteří odešli bojovat do Sýrie a Iráku na straně IS. Vzpomínáte si na jarní mediální diskusi, zda na straně IS bojuje, či nebojuje jeden (!) Čech? 

Celkově se vlády shodují, že ze zemí Unie odešly bojovat pod černý prapor Islámského státu asi tři tisíce lidí, kteří při návratu představují bezpečnostní riziko. Tyto tři tisíce občanů jsou poměrně dobře evidovány a registrovány a někteří navrátilci byli již zadrženi. Ve stejnou dobu však přichází do EU pět až osm tisíc lidí denně, lidí, o kterých nic nevíme. 

Média nám většinou předkládají ukázky násilí ve válkou zmítané Sýrii a pozitivní příběhy vzdělaných mladých Syřanů přicházejících do Evropy či emotivní fotografie malých dětí. Nikdo z nás ale neví, kolik z migrantů se nechalo registrovat a kolik vešlo do otevřených dveří EU a rovnou zamířili mezi příbuzné a známé do svých komunit v západní Evropě. 

Také si vzpomínáte, jak jste někomu ze "třetích" zemí museli psát pozvání a zaručit se za něj, aby dostal vízum? 

Uvědomují si vlády, které vstřícným přístupem umožnily další přírůstek migrantů, že kdokoli, komu bylo v minulosti z bezpečnostních důvodů odmítnuto vízum do Evropy, se prostě sebral a s proudem migrantů jsme si ho do EU sami dovezli? 

Nezastavíme-li migrační vlnu, hrozí rozpad bezpečnostního a azylového systému Evropské unie. Jaký další rozpad Evropě poté hrozí, se můžeme dohadovat. 

ods.cz

25. 10. 2015

Komentář poslance a předsedy ODS Petra Fialy k výsledku parlamentních voleb v Polsku

Vítězství strany Právo a Spravedlnost v parlamentních volbách znamená především posílení transatlantického směřování střední Evropy a je předzvěstí zahraniční politiky, která ve spolupráci s našimi aliančními spojenci povede k posílení bezpečnosti celého regionu. Po úspěchu britské Konzervativní strany je výsledek polských voleb také potvrzením podpory reformních stran, které v EU usilují o zachování pravomocí národních států a jsou realistickou alternativou neudržitelného dogmatu stále užší unie.

ods.cz

31. 10. 2015

Kondolence místopředsedy PS V. Filipa Rusku po pádu letounu na Sinajském poloostrově

Jménem Komunistické strany Čech a Moravy si dovoluji vyjádřit upřímnou soustrast ruskému lidu a rodinám pozůstalých, kteří zahynuli při pádu ruského letounu na Sinajském poloostrovu.

JUDr. Vojtěch Filip, místopředseda Poslanecké sněmovny a předseda ÚV KSČM

kscm.cz

Listopad 2015

4. 11. 2015

Kondolence předsedy PSP ČR rodinám obětí letecké tragédie

Předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky Jan Hamáček zaslal kondolenční dopis předsedovi Státní dumy Federálního shromáždění Ruské Federace Sergeji Jevgenjeviči Naryškinovi. Vyjádřil v něm zármutek nad zmařením mnoha lidských životů při tragickém leteckém neštěstí.

Vážený pane předsedo Státní dumy,

přijměte, prosím, mou upřímnou soustrast k tragickému neštěstí ruské letecké společnosti nad Sinajským poloostrovem. Letecké nehody bohužel téměř vždy přinášejí velké množství obětí. Tato poslední je navíc zvláště ničivá – ztráta téměř 230 lidských životů, a to včetně malých dětí, je nepochybně nesnesitelně bolestná pro rodiny zahynulých, jejich blízké a přátele.

Prosím Vás, abyste v tuto pro Rusko těžkou chvíli tlumočil pozůstalým obětí, především jejich rodinám, mou účast v jejich smutku, mé porozumění jejich bolesti, vyjádřil jim mou hlubokou lítost nad ztrátou, která je postihla. Skláním se před památkou všech cestujících a členů posádky, jejichž život skončil náhle a nečekaně v sinajském písku.

Přijměte, prosím, na závěr ještě jednou projevy mé nejhlubší soustrasti.

S pozdravem

Jan Hamáček

Předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR

psp.cz

7. 11. 2015

Komentář senátora Tomáše Jirsy (ODS) pro Českobudějovický deník: Kancléřka Merkelová se dostává pod obrovský tlak

Kancléřka Merkelová se dostává pod obrovský tlak svých koaličních partnerů i německých občanů svým postojem „otevřené náruče“ pro migranty. Zprávy německých tajných služeb obavy a rizika ze složité integrace převážně muslimských migrantů pouze potvrzují.

Tento týden se objevila zpráva, že se v Bruselu opět jedná o zavedení trvalého přerozdělovacího mechanismu migrantů mezi státy EU. Novinkou však bylo, že se již nejednalo pouze o přerozdělování migrantů z hraničního Řecka a Itálie, ale dodat migranty do přerozdělovacího mechanismu chce také Švédsko a Německo. 

Z pohledu kancléřky Merkelové to zní logicky. Evropská solidarita patří mezi základní „evropské hodnoty“ a přerozdělováním by se snížil počet migrantů v Německu, což by ospravedlnilo současnou politiku kancléřky. Nejenom z českého pohledu se nejedná o solidaritu, ale o diktát pod pláštíkem Lisabonské smlouvy. 

Určitou nadějí je politický vývoj v Polsku, jehož nová politická reprezentace by dnes pro kvóty pravděpodobně nehlasovala. To je nadějí také pro budoucnost Visegrádské čtyřky. Vstřícnost k migrantům, falešná humanita a politická korektnost stále více a více prohlubují příkop mezi obyvateli Evropské unie a jejím vedením. Migrační proud je válka lidskými projektily a nebojuje se onic menšího než o budoucnost křesťanské Evropy, tak jak ji po staletí naši předkové budovali. 

Vystoupit z EU? 

Evropská unie se dosud projevila jako naprosto neschopná jakkoli zastavit či alespoň zpomalit migrační proud. Naopak, přes příchod zimy počet migrantů neklesá. Bude-li Německo nadále podporovat migrační vlnu („Zvládneme to!“) a zároveň prosadí trvalé přerozdělování uprchlíků, nastane čas začít vážně hovořit o vystoupení z Evropské unie. 

ods.cz

14. 11. 2015

Kondolence předsedy PS Jana Hamáčka rodinám obětí teroristických útoků ve Francii

Předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky Jan Hamáček zaslal kondolenční dopis předsedovi Národního shromáždění Francouzské republiky panu Claudu Bartolonemu. Odsoudil v něm teroristické útoky a vyjádřil upřímnou soustrast rodinám obětí.

Vážený pane předsedo,

přijměte, prosím, v této pro Francii tak těžké chvíli mou soustrast k tragickému úmrtí tolika lidí ve francouzském hlavním městě. Noční teroristický útok v Paříži vyvolal množství obětí, před jejichž památkou se skláním a které nebudou a nesmějí být zapomenuty.

Prosím Vás, abyste tlumočil rodinám, blízkým a přátelům obětí mou hlubokou osobní lítost nad neštěstím, které je postihlo, mé pochopení a soucit nad ztrátou jejich nejbližších.

Vyšetřování dříve či později ukáže, kdo konkrétně stojí za tímto bestiálním teroristickým aktem, a tyto osoby stihne zasloužený trest. Tento odsouzeníhodný zločin ve francouzské metropoli je podle mého soudu opakovanou a naléhavou připomínkou nutnosti důsledně a systematicky bojovat s terorismem.

Je výzvou všem zemím Evropy a světa urychleně se dohodnout na společném postupu v konfliktech, které terorismus produkují dnes zejména v Sýrii a Iráku. Je nezbytné ponechat stranou dílčí otázky a společným úsilím vykořenit jak nositele násilí, tak ekonomické a sociální podmínky, které pro něj vytvářejí podhoubí.

Přijměte, pane předsedo, projevy mé nejhlubší úcty

Jan Hamáček

předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR

psp.cz

14. 11. 2015

Komentář místopředsedy Senátu Přemysla Sobotky k teroristickým útokům v Paříži

Byl jsem nyní 5 dní mimo ČR a při dnešním návratu jsem byl šokován teroristickým útokem v Paříži. Je mi líto všech obĕtí, ale v této chvíli nechme spekulace o příčinách stranou, tomu se dostatečné vĕnují média.

Co bude dál?

Vlády všech demokratických států musí konečně přestat diskutovat o lidských právech imigrantů. Ukazuje se, že opravdu musíme zabránit imigrantům, aby anonymně vstupovali do Schengenského prostoru. Bohužel došlo na má slova, že s obĕťmi války přicházejí i radikální islamisté. Výsledkem je, že otevřená náruč Merklové a Hollanda přinesla obĕti v Paříži.

Je jasné, že v zájmu občanů a hodnot Evropy musíme zavřít hranice Schengenu pro všechny, bude nás to stát hodně penĕz, ale naše hodnoty za to stojí.

Politici EU musí naslouchat našim názorům a hlavně našim občanům, jinak naše kultura končí.

MUDr. Přemysl Sobotka

místopředseda Senátu PČR

ods.cz

14. 11. 2015

Rozhovor senátora Lumíra Aschenbrennera (ODS) pro Krajské listy: EU postupuje dle scénáře od summitu k deklaraci a od deklarace ke kondolenci

Senátor Lumír Aschenbrenner (ODS), starosta druhého plzeňského obvodu, uvádí v rozhovoru, že sice s Milošem Zemanem není zajedno, to ovšem neznamená, že by jej nerespektoval. Hodnotí pak situaci po sametové revoluci, kdy jsme byli snad až příliš plni různých očekávání. Vyjadřuje se i k útokům v Paříži.

Poslední léta byla bohatá na události, které dle mnohých představují největší výzvu nejen pro ČR od listopadu 89. Nejprve Ukrajina a Krym, válka v Sýrii a teď migrační krize. Co nám tato poslední léta řekla o naší demokracii, o tom, kam jsme se od Listopadu 89 dostali, o nás samých?

Na minulosti je kouzelné, jak se zdá být daná a samozřejmá. Snadno se pak podlehne zdání, že ty skutečné výzvy přináší zrovna přítomnost. Přitom každý okamžik bytí stavěl na dějinných cestách křižovatky, které žádnou směrovou cedulí opatřeny nebyly. Možná proto bychom my měli mít rozhodování snazší, když některé anabáze vyvolávají zdání deja vu. Nadepsat vybrané události z kratičké svobodné české historie slůvkem jedinečné nebo největší je poměrně snadné. Přesto se podle některých tendencí posledních let dá soudit, že tou největší výzvou pro Čechy se zdá nakonec být, jestli si dokážeme svobodně vládnout sami.

Co říkáte teroristickému útoku v Paříži a změní se po něm nějak západní Evropa ve své řekněme benevolenci k multikulturalismu a islámu?

Je to samozřejmě hrůzný čin. Ale určitě není překvapivý. A pokud jsou jím někteří představitelé překvapeni, pak jsou to špatní představitelé. A umím si představit lepší. Pro mne osobně je multikulturalismus v podobě, jak byl v EU chápán a prosazován, mrtev již dlouho. A přinesl i mrtvé skutečně.

Zaznívají alarmující hlasy, že se blíží téměř konec světa. Václav Cílek varuje až před miliardou běženců, prezident Zeman považuje migrační vlnu za organizovanou. Jak se vám to poslouchá? Jsme skutečně v takovém nebezpečí?

Historie je skutečně nejlepší učitelkou. Některé své žáky pak trestá i propadnutím. A srovnání chování současné evropské civilizace s posledními roky říše římské se opravdu nabízí. Mimochodem, žádný společenský útvar, který si v historii nedokázal uhájit své hranice, se postupu do dalšího ročníku dějin nedožil. Pravdou je, že katastrofické scénáře se velmi dobře prodávají. Fascinace konečností vlastního bytí je přirozená, ale vždycky je úkolem pro zodpovědné politiky vypořádat se přesvědčivě s nebezpečím skutečným, aniž by ho podcenili. A vzhledem k tomu, kolik potkáváme na jednu stranu hlav vsunutých do písku a na stranu druhou kolik komárů vtělených do dvouhrbců, je vidět, že ne každý si s tím dokáže poradit. Proto jsem zastáncem přiměřenosti, které se nikdy nedočkáme bez citu pro skutečnost, zkušenost a bez nazývání věcí pravými jmény.

Tvrdí-li například jedna ze stran konfliktu, že se o žádnou skutečnou válku nejedná, neznamená to, že ji proti nám protivník již nevede! Jistě, jsme v nebezpečí, ale jeho příčiny jsou vysvětlitelné i bez konspiračního uvažování a tím pádem i řešení, jakkoliv nikdy není snadné a sdělitelné jednou větou, má reálný charakter. Dokud ale budeme mít vůli žít a svůj život obhájit, obstojíme. Musí se ale skutečně přejít od slov k činům. A to platí především pro EU. Ta zatím postupuje dle scénáře. Od summitu k deklaraci a od deklarace ke kondolenci. Snad si to uvědomí alespoň po posledních teroristických akcích v Paříži.

Zásadní figurou je již zmíněný prezident Miloš Zeman. Tomáš Klvaňa nedávno uvedl, že loni proti němu byly nasazeny červené karty a Zeman se od té doby ještě viditelně zhoršil. Zasloužil by si to Zeman? Jak hodnotit jeho výkony od loňského listopadu?

Miloš Zeman velmi dobře zvládá žánr one-man show a užívá si ho, nicméně tak vytváří mediální stín někomu, kdo v řečnickém umění zdaleka nevyniká tak, jako zvládá dojit veřejné rozpočty a zpochybňovat demokratickou podstatu státu. A tím někým není nikdo jiný, než Andrej Babiš. Uvědomme si, kdo má k dispozici výkonnou moc a kdo světla reflektorů, a co je důležitější. Já jsem červenou kartu současnému prezidentovi vystavil už během prezidentských voleb, nicméně respektuji ho - ano, jedná se o rozum, ne o srdce! - jako řádně zvolenou hlavu státu. Dle toho se zachovám i při projednávání „Petice k podezření na akt velezrady prezidenta Zemana“, která je na programu Senátu 2. prosince.

Někdo se bojí Zemana, jiný zas Babiše. Je důvod bát se místopředsedy vlády a ministra financí? Lidé z okolí Pavla Šafra i pravicová opozice ho považují za nebezpečí pro demokracii. Jeho politické návrhy za buzeraci, jeho styl za autoritativní a obviňují ho z toho, že chce okrádat stát. Co z toho je podle vás pravda?

Popis Babišových škodlivých aktivit je výstižný, snad bych poupravil, že stát okrádat nejen chce, ale skutečně tak činí. Byť je vše legální, protože sám píše i zákony. Ale jakkoliv se ukázalo být neúčinné poukazovat na Babišovu temnou minulost i současný monstrózní konflikt zájmů, Babišova partaj na svém zániku ku prospěchu české demokracie pracuje sama. Zatím se rozpadají radniční koalice, ve kterých se programu prosté ANO angažuje, samotné stranické buňky můžou následovat.

Jak jsme si zvykli uvažovat o 17. listopadu? Jak silné jsou podle vás zůstatky po minulém režimu a jak kvalitní je debata, jak o zločinech komunismu, tak o temnějších stránkách polistopadového vývoje? A co různé vztahy na bývalé rozvědky, KGB nevyjímaje….?

17. listopad není sice jen připomenutím totalitní minulosti komunistické, ale právě proto, že připomíná i ji, budí mnoho emocí. Komunismus na nás neútočil pouze zvenku tak jako nacistická minulost, a proto spousta z nás si nese svůj díl selhání. Navíc si se 17. listopadem spojila spousta lidí nepřiměřené naděje, které se přiměřeně jejich nepřiměřenosti nepodařilo naplnit. Jsem přesvědčen, že větší časový odstup od událostí 17. listopadu přiřkne pohledem dalších generací tomuto svátku větší význam. Jen doufejme, že se žádný další Listopad mezitím nebude muset odehrát naostro.

Jak se podle vás v naší zemi žije? Nerozvírá se tu nebezpečně rozdíl mezi chudými a bohatými, nebo jsou tyto rozdíly poměrně nevýznamné?

Mýtus o rozevírání sociálních nůžek rádi pějí socialisté, když zrovna nejsou zaneprázdnění vládním přerozdělováním peněz, které vydělal někdo jiný. Statistiky ale ukazují, že česká společnost je sociálně ještě poměrně velmi sourodá, lidí na hranici chudoby velmi málo a naopak kupní síla většiny stále roste. Teď už je i na nás politicích historicky nevídanou materiální prosperitu pomoct přetavit i v prosperitu označovanou jako duševní pohoda. A na občanech státu je, aby si nenechali vstupovat politiku do svých životů více, než je nutné. Každý se snad cítí především, tak jaké má právě mezilidské vztahy se svými nejbližšími, než dle toho, kdo je právě předsedou vlády, či jak vysoká je spotřební daň.

Zavzpomínejte, které politické garnitury, které vlády, kteří prezidenti za dobu od Listopadu 89 naší zemi spíše prospěli a kteří ji spíše poškodili a čím?

Naštěstí vliv politiků na prospěch země zdaleka není absolutní. Je ale zřejmé, že pozitivně dění ovlivnili ti z nich, kteří se nesnažili uplácet občany jejich vlastními penězi. Na tyto úplatky vybírat čím dál tím víc od těch, kteří pro ostatní vytvářejí pracovní místa nebo jim poskytují dobré zboží a služby. A také ti, kteří nepropagovali blbou náladu, zvěsti o spálené zemi nebo státu, kde nefunguje vůbec nic. Negativně pak třeba ti, kteří lidi vedou k rezignaci na zodpovědnost za svůj vlastní život, nebo se snaží o destrukci, což je opak rekonstrukce politického systému, založeného na volné soutěži stran. Ať je již systém či samotné strany jakkoliv nedokonalý.

V posledních letech se rozvíjí debata o správnosti našeho geopolitického směřování a stejně tak o ruské propagandě a agentech ruských zájmů. Co byste k tomu řekl vy?

Česká republika se jako země menší velikosti bez partnerství s velkými hráči neobejde. Vždy by ale měla postupovat tak, aby byla sebevědomým a důstojným partnerem, a prosazovat asertivně své zájmy. Rozhodně si respekt silných nelze získat podlézáním a servilností. To platí o lidech stejně jako o státech. Efektivní ekonomickou diplomacii lze, a je třeba, provádět s kýmkoliv, ale vždy bez nedůstojného alpinismu libovolného druhu.

Minulý rok se na oslavy 17. listopadu na Albertově házely na prezidenta nejrůznější předměty. Po incidentu s trenkami na Hradě byl vyměněn šéf ochranky. Nebáváte se, že lidé, nesouhlasící s prezidentskými názory „přitvrdí" a ochranka následně rovněž? Napětí ve společnosti ohledně uprchlíků rovněž roste. Budou podle Vás oslavy 17. listopadu jak především v Praze, al také v jiných místech republiky, poklidné?

Pan prezident si užívá roli toho, komu se jazykem internetových diskuzí říká troll. Těm, kteří s jeho provokativními postoji nesouhlasí, uniká, že trolly krmit jest zapovězeno, a tak při různých příležitostech různé potraviny přinášejí. Přikláním se k tomu dopřát panu prezidentovi o svátku dietu a svátku 17. listopadu dopřát důstojnost, jíž je hoden.

Co byste přál české demokracii do dalšího 17. listopadu? Čeho bychom se měli naopak vyhnout?

Demokracie je sice strašné zřízení, ale pamatujme, že všechna ostatní jsou ještě horší. Stačí se rozhlédnout nejen po minulosti, nýbrž i po současném světě. Nevěřme těm, co se nám snaží nakukat, že se máme vzdát svobody a možnosti rozhodovat o své budoucnosti výměnou za účetní položky vyšší efektivity nebo lepšího zabezpečení. Doufejme, že Češi se demokracie a svobody zbavit nechtějí. A k tomu bych nám všem chtěl popřát dostatek odvahy.

osd.cz

16. 11. 2015

Místopředseda PS V. Filip předal na francouzském velvyslanectví kondolenci pozůstalým po obětech teroru v Paříži

Dovolte mi jménem Komunistické strany Čech a Moravy vyjádřit upřímnou soustrast rodinám obětí a francouzskému lidu. Hrůzný teroristický čin, který byl spáchán 13. listopadu 2015, zasáhl celý svět. Při uctění památky mrtvých a vědomi si bolesti zraněných je nezbytné společně hledat řešení, jak zabránit terorismu. Tyto činy namířené proti nevinným nemohou mít místo ve skutečně lidské společnosti a nemají nárok na žádnou toleranci.

kscm.cz

19. 11. 2015

Prohlášení níže podepsaných poslanců: Absurdní útok na Izrael je dalším selháním Evropské komise

V posledních týdnech čelí Stát Izrael nové vlně barbarského násilí vůči jeho občanům ze strany radikálních arabských útočníků. Evropská komise namísto zřetelně artikulovaného odsouzení  těchto činů podniká na svého klíčového spojence a reprezentanta západní politické kultury v regionu propagandistický a potenciálně i ekonomicky citelný úder.

Šokující rozhodnutí Evropské komise o speciálním označování izraelského zboží z Judska, Samaří a z Golanských výšin je důkazem hluboko zakořeněné nenávisti některých politiků k jediné blízkovýchodní demokracii a vyvolává otázku, zda napříště zapojovat do struktur evropské administrativy osoby s politicky extrémistickou minulostí.

Po snaze direktivně vnutit členským státům Evropské unie relokační mechanismus jde krátce za sebou o další selhání Evropské komise, jejíž někteří členové se zřejmě stále intenzivněji vzdalují realitě dění v Evropě a jejím širším okolí. Takoví ohrožují nejen pověst stávajícího vedení Evropské unie, ale posilují nedůvěru obyvatel k myšlence evropské integrace jako takové.

Na světě je aktuálně vedeno kolem dvou stovek různých územních sporů. Evropská komise se ovšem soustředí právě na dění v Izraeli, kde se otevřeně staví proti zájmům židovského státu. Z dlouhodobého hlediska jde pro Evropu a její hodnoty o sebedestruktivní chování. Ohrožení či ztráta spojenectví se Státem Izrael by dopadla negativně právě na Evropu. Ta by se zvláště po útocích v Paříži měla právě od Izraele začít učit, jak zacházet s teroristy.

Česká republika a její zástupci reprezentují v evropských strukturách v otázce blízkovýchodního konfliktu většinou racionální pozici, vyvažující mnohdy extrémní diskurz debaty. Česko by se mělo podobně chovat i v případě prvního kroku k centrálně organizovanému bojkotu izraelských výrobků, takovou praxi hlasitě odmítnout a rozhodnutí Evropské komise neaplikovat.

 Robin Böhnisch (ČSSD)

předseda skupiny přátel Česká republika – Stát Izrael v Meziparlamentní unii

a dále poslankyně a poslanci

Petr Gazdík, místopředseda PS PČR (TOP 09 a Starostové)

Jan Bartošek, místopředseda PS PČR (KDU – ČSL)

Pavel Bělobrádek, místopřeseda vlády (KDU – ČSL)

Jan Zahradník (ODS)

Martina Berdychová (ANO)

Daniel Korte (TOP 09 a Starostové)

Marek Benda (ODS)

Zdeněk Bezecný (TOP 09 a Starostové)

Jan Chvojka (ČSSD)

Marek Ženíšek (TOP 09 a Starostové)

Pavel Šrámek (ANO)

Ladislav Šincl (ČSSD)

Antonín Seďa (ČSSD)

Pavlína Nytrová (ČSSD)

Bohuslav Chalupa (ANO)

Pavel Plzák (ANO)

Jana Pastuchová (ANO)

Karel Tureček (TOP 09 a Starostové)

Richard Dolejš (ČSSD)

Jiří Mihola, předseda poslaneckého klubu (KDU – ČSL)

Václav Zemek (ČSSD)

Zbyněk Stanjura, předseda poslaneckého klubu (ODS)

psp.cz

¨

Prosinec 2015

28. 12. 2015

Rozhovor s poslancem PS a předsedou ODS P. Fialou na serveru Parlamentni Listy.cz.: Evropa je na pokraji velké krize

Podle předsedy ODS Petra Fialy nemůžeme jen přihlížet tomu, jak se do Evropy valí proudy lidí. „Když se nám nepodaří chránit vnější hranici Schengenu, budeme muset chránit vnitřní hranice jednotlivých států, protože národní státy jsou schopny si pomoci. Evropské instituce nejsou institucemi, které řeší náš problém, to už je součást našeho problému,“ prohlásil profesor Fiala v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz kriticky na adresu evropských politických lídrů.

Myslíte si, že loňský rok byl něčím výjimečný, nebo dokonce něčím přelomový?

V roce 2015 se naplno projevily některé dlouhodoběji eskalující problémy. A jestli je něco charakteristického pro rok 2015, pak to, že se ukázalo, že nežijeme v bezpečném světě. Tím myslím fakt, že Evropa přestala být bezpečným místem. Za prvé: mezinárodní konflikty se objevují najednou těsně na hranici Evropy, ať už je to Ukrajina, Blízký východ nebo rozvrácená severní Afrika, ale navíc je nebezpečné, že to zasahuje přímo do srdce Evropy. Prostřednictvím terorismu, prostřednictvím radikálního islámu. Zasahuje to do srdce Evropy, myslím geograficky a do jisté míry i obrazně v tom směru, že najednou jsou nositeli těchto nebezpečí občané Evropské unie. Protože nejen ti, kteří jsou ohroženi, ale i ti, co ohrožují, jsou lidé, kteří se tu narodili, kteří třeba patří k muslimským komunitám, jejichž rodiče sem přišli jako přistěhovalci, a oni se najednou stávají stoupenci radikálního islámu a ohrožují civilizaci, která je přijala. Je tu tedy několik nebezpečí, která nemohou nechat nikoho, kdo o věcech přemýšlí, chladným. A ještě bych k tomu dodal, že navíc jsme v situaci, kdy Západ je nebývale slabý a neakceschopný.

Čím to je, že je Západ slabý?

Je to dáno i politikou Obamovy administrativy ve Spojených státech, bezradností a bezzubostí jakékoli společné evropské politiky, takže nejsme dobře připraveni na to, abychom těmto nebezpečím čelili.

Nedošlo přece jen trochu k posunu postojů evropských lídrů, ať už po teroristických útocích v Paříži, nebo po zjištění, že do Německa přišlo už kolem milionu imigrantů, chybějí ubytovací kapacity, a vlna migrace stále příliš nepolevuje? Navíc se ukazuje, že je problém příchozí i zaregistrovat, někteří mizí z uprchlických táborů, takže se někde po Evropě pohybují tisíce běženců a nikdo neví, co jsou zač?

Já nedám na slova, ale na činy. A pokud jde o činy, musím říci, že se nezměnilo vůbec nic. Ano, trochu se změnila rétorika: nenecháme si to líbit, to už je moc, budeme chránit naši bezpečnost, ale podívejme se na to, co se fakticky stalo. Většina evropských státníků pořád spoléhá na nějaká společná evropská řešení, která se zázračně objeví v Bruselu. A já vidím jako jediná řešení, která Brusel nabízí, povinné kvóty na přerozdělování uprchlíků, které neřeší vůbec nic, nebo nápad na zákaz poloautomatické, legálně držené zbraně, jako by se tímto krokem vůbec dalo bojovat proti terorismu. Teroristé disponují nelegálně drženými zbraněmi a my budeme obtěžovat lidi, kteří žijí řádně a mají zbraně ke sportovním účelům nebo ke své obraně. To jim chceme zakázat? Nebo jak se dívat na poslední návrh z Bruselu, že se zřídí nějaká evropská pohraniční stráž a jakési jednotky budou moci zasahovat na území celé EU bez souhlasu jednotlivých zemí? Kdo je bude řídit? Evropská komise? Co to bude znamenat? Má v ní být 1 500 mužů. Jak ti ubrání celou vnější hranici Schengenu? To jsou všechno nápady, které jen ukazují bezradnost evropských politických elit a neschopnost se tomu postavit tváří v tvář. Myslím, že opatření, která je potřeba udělat, jsou mnohem zásadnější, odvážnější a radikálnější. Je potřeba zavřít vnější hranici Schengenu, nepouštět sem další a další davy přistěhovalců. Je potřeba stabilizovat situaci na Blízkém východě, a to i za cenu vojenského zásahu, je potřeba zlepšit návratovou politiku, změnit atraktivitu sociálních systémů jednotlivých zemí Evropské unie, je potřeba zvýšit tlak na integraci těch, kteří tu jsou. A je třeba být nekompromisní v případě, kdy se lidé zapojují do podpory radikálních organizací. A to i za cenu, že přijdou o občanství, protože nás ohrožují. Je prostě třeba udělat řadu kroků, které se nedělají. A z toho vyplývá můj pocit, že se toho mnoho nezměnilo. Jen řeči.

Vidíte nějakou naději, že se budou jednotlivé evropské země schopny na takových krocích sjednotit, když vidíme, že panují rozdílné názory, například v případě starých a nových členských zemí EU, nebo i v jednotlivých státech, třeba i u nás. Může být za takové situace EU akceschopná? Nebo kam až se bude muset tento problém dostat, aby k radikálnějším opatřením Brusel přistoupil?

Je úplně pochopitelně, že lidé sice to nebezpečí latentně cítí, ale nechtějí z něj vyvodit nutnost nějakých kroků. Myslím, že to je přirozené. Ale já od politiků čekám a sám to dělám, abychom viděli dál než za nejbližší roh a za nejbližší měsíc. Prostě je naivní nevidět nebezpečí, které už nehrozí nejen Evropské unii, ale evropské civilizaci jako celku. A tomu musí odpovídat přijaté kroky. Vidím třeba šanci v tom, že se Evropská unie změní. Změní se tak, že se přestane dál a dál integrovat, ale naopak se využijí současné reformní snahy Velké Británie, otevřou se smlouvy, rozvolní se jednotlivé politiky, nebudeme vytvářet jakýsi byrokraticky administrativní kolos, který sjednocuje jakoukoli hloupost a kterému nikdo nerozumí, a budeme spolupracovat naopak na úrovni dobrovolné spolupráce národních států ve věcech, které jsou důležité. A to je obrana, to je posilování ekonomické síly Evropy. Nemůžeme si zatajovat další věc, že se nám ve světě objevila konkurence, které ne úplně stačíme. A to i proto, že máme rozbujelý sociální systém, který nám sem přitahuje další lidi a současně nás neposouvá dopředu. Bez změny charakteru evropské integrace, bez změny toho, co se děje v Bruselu, si nedovedu představit, že bychom si s tím poradili. My jsme v pasti toho, že pořád všichni říkají, musíme hledat společná účinná řešení. Ale Brusel funguje tak, že žádná společná účinná řešení se najít nedají. To přece není cesta, musíme to tedy změnit a jít jiným způsobem. Já nejsem ten, kdo říká, že bychom měli vystoupit z Evropské unie, to ani nejde, ale říkám, změňme unii. To je strašně důležité. Nesmíme lpět na nějakých dogmatech, jestliže se nám nepodaří chránit vnější hranici Schengenu, nemůžeme přece přihlížet tomu, jak se sem valí proudy lidí a my si s nimi nevíme vůbec rady. Když se nám nepodaří chránit vnější hranici Schengenu, budeme muset chránit vnitřní hranice jednotlivých států, protože národní státy jsou schopny si pomoci. A jestli třeba Řecko dlouhodobě neplní podmínky země, která spravuje vnější hranici Schengenu, nevyřešíme to tím, že do Řecka nalijeme další miliardy, jako jsme to udělali v případě jeho členství v eurozóně, a tím, že tam pošleme jakousi pohraniční evropskou stráž. Kdo ji bude tvořit? Němci budou hlídat na evropsko-turecké hranici? To je představa neskutečná. Ale můžeme k tomu Řeky buď přinutit, nebo posunout vnější hranici Schengenu jinam. Když se na to díváme zdravým rozumem a ne proevropskou ideologií, tak moc možností není.

Podobně uvažují některé západní země, například Nizozemsko, když hovoří o minischengenu, ale podle jejich představ bychom v něm neměli být ani my. Co tomu říkáte?

Minischengen je přesně příklad toho zoufalství, ve kterém současná evropská politika je. Protože s minischengenem přicházejí země, které se ale jinak zaklínají proevropskými řešeními. A podívejte se, jak to dopadá. Jedna země přichází s minischengenem, další země, protože si nevěděly vůbec rady, odhodily pryč dublinskou úmluvu, další jednají na bilaterální bázi, vezměte si Francii a její bezpečnostní opatření, nebo prohlášení Francie, Itálie, že nebudou dodržovat fiskální pravidla. To jsou všechno věci, které v praxi dokazují, co říkám, že dnes současný koncept Evropy nefunguje. A jen proto, že pro řadu evropských elit je to ideologie, nedovedou si to jinak představit, tak to budou za každou cenu v této podobě držet, ale přitom v praktických věcech budou vymýšlet kroky, jak to obejít. To není opravdu cesta. Tak se bavme o rekonstrukci Schengenu, bavme se o tom, jakou cestou tedy jít, bavme se o tom, co znamená ochrana evropského prostoru, revidujme politiku v řadě věcí. My spotřebujeme obrovskou energii na to, abychom sladili v Evropské unii, jak má vypadat sklenička, ale nevěnujeme se podstatným věcem. Nemáme na to čas. Jsme úplně spoutaní předpisy, které se na nás valí z Bruselu, ale nikdo je v této podobě nepotřebuje. Ale neřešíme podstatné otázky, pak se nemůžeme dostat dál.

Jsem členem výboru pro evropské záležitosti v Poslanecké sněmovně, což je výbor, který zasedá ze všech výborů nejčastěji, protože nejvíc věcí přichází z Bruselu. A my se ani nemůžeme zabývat vším, z toho, co sem přichází, se vybírají body, které vůbec projednáváme. Je toto normální svět? To není normální svět. Pokud se Evropská unie nezmění, tak si s tím neporadíme. Evropské instituce nejsou institucemi, které řeší náš problém, to už je součást našeho problému.

Jak z tohoto pohledu hodnotíte českou politiku vůči migraci, ale i vůči evropské politice k migraci? Ať už jde o krajní postoje některých parlamentních stran nebo prezidenta republiky a na druhé straně vlády, zejména některých ministrů, kteří mají k imigraci vstřícnější postoje?

Já dlouhodobě kritizuji českou zahraniční politiku. A to, co předvádí Sobotkova vláda v Evropě, bych označil za politiku naivní, slabou a nedůslednou. Uveďme si to na příkladu kvót. Ano, vláda odmítala kvóty, my jsme ji v tom podpořili, a ono to tak má být, v klíčových otázkách se má opozice shodnout na národních zájmech a prosazovat je společně s vládou. Ale nejprve nám bylo řečeno, že se nikdy nepřipustí, aby se o kvótách hlasovalo kvalifikovanou většinou. Byli jsme označováni za ty, kteří straší, když jsme se ptali, jaký má pan premiér plán, když se to stane. Premiér tvrdil, že se to nestane, ale vicepremiér Bělobrádek řekl, že když se to stane, podáme žalobu. Stalo se, ale k ničemu nedošlo. Výsledkem je, že byla rozbita jednota Visegrádské skupiny, s kterou jsme mohli něco prosazovat, kvóty stejně platí, vůbec se jim nejsme schopni bránit a Česká republika ničeho nedosáhla. To nepovažuji za racionální politiku, která hájí naše zájmy. Kdykoli se premiéra Sobotky zeptám na to, co bude konkrétně Česká republika v Bruselu prosazovat, tak se vždycky dozvím jen to, o čem se tam bude jednat, ale ne to, jaký je postoj České republiky. A nemůže být úspěšná zahraniční politika, když nemá zformovány vlastní zájmy, cíle a nehájí je. A to my nemáme. Proto říkám, že politika je slabá, nedůsledná a svým způsobem naivní. Naivní v tom, že se pořád pan premiér, ministr Zaorálek a další odvolávají na nějaká společná evropská řešení, ale ona opravdu žádná nejsou. Pořád platí premisa této vlády, že budeme v hlavním proudu evropské integrace. Ale co to je ten hlavní proud? Co znamená a co z toho plyne za výhodu? Mne na české zahraniční politice nezajímá, jestli jí tleská Brusel, nebo jestli poplácá paní kancléřka Merkelová pana Sobotku po zádech a řekne, děláte to dobře. Já hodnotím, jak účinně hájí a prosazuje zájmy České republiky. A tady vidím jistou míru naivity. Máme štěstí, že se nám vyhnula migrační vlna, i díky Maďarsku, máme štěstí, že jsme země s rostoucí ekonomikou. To je všechno dobré, ale na to nemůžeme spoléhat, protože žijeme v otevřeném prostoru a mnohé z toho, co se děje v okolních státech, se nás musí dotknout a dříve nebo později nás musí zasáhnout. A podle toho musí vláda naši zahraniční politiku utvářet. Já na rozdíl od jiných viním premiéra Sobotku i z toho, co dělá prezident Zeman, který znejišťuje zahraniční politiku třeba tím, že nás posouvá někam na Východ. Ale podle ústavy je za zahraniční politiku odpovědná vláda. Premiér by se o tom měl bavit s prezidentem, on by měl utvářet zahraniční politiku. A to, že je vláda slabá a nemá na věci jednotný názor, umožňuje prezidentu Zemanovi dělat si vlastní zahraniční politiku. A tak to nemá být.

K jakému názoru má ODS v postoji k migraci nejblíž?

ODS tady jasně formuluje svoje zahraničně politické priority, a pokud jde o migrační krizi, byli jsme první, kteří vystoupili s pětibodovým plánem, co se má konkrétně dělat na evropské úrovni, co má dělat Česká republika, vláda to nejprve odmítne, ale pak dodatečně zjistí, že to měla dělat. Mne to nenaplňuje žádnou radostí, protože bych byl rád, kdyby to vláda dělala hned, protože bychom byli v zahraniční politice daleko silnější. Až vlastenecky mne rozčiluje, když někdo říká, že se nemůžeme chovat jako třeba Švýcarsko, Norsko nebo nějaká členská země Evropské unie, protože jsme menší, slabší, chudší. Proč se tak nemůžeme chovat? Jestliže řekneme, že nikdy nebudeme Švýcarskem v Evropě, tak jím nikdy nebudeme. A když si řekneme, že chceme být stejně prosperující a stejně silnou zemí, tak jí být můžeme. Ale dopředu si říkat, tohle nejsme a tohle nebudeme, musíme se víc přizpůsobit, víc se ptát Francie, Německa nebo někoho jiného na to, co si máme myslet, to tedy odmítám. Jsem velký stoupenec evropské spolupráce, a tím se liším od různých populistů, ale to neznamená, že každou hloupost budu akceptovat. Evropská spolupráce je založena na dobrovolné spolupráci jednotlivých zemí. A nejsou tu žádné společné evropské zájmy, není tu nějaký evropský lid. Jsou tu občané jednotlivých zemí, pro které je výhodné spolupracovat. Ale ve chvíli, kdy někdo postaví jako mantru, že všechno, co přichází z Bruselu, je správné, nedělá dobrou službu myšlence spolupráce evropských zemí. A vidíme to všude v Evropě, že začínají sílit radikální populistické politické strany, protože lidé mají dost falešných slibů a naivní politiky, kterou jim tady nabízí část politických elit, protože je úplně bezzubá.

Jak vidíte příští rok z hlediska zahraniční politiky? Myslíte, že se ještě vlna migrace zvedne, když je možné, že zesílí boje v Sýrii, nebo že dojde k dalším teroristickým útokům, i u nás, jak očekává prezident Miloš Zeman? Jaká jsou podle vás rizika, na co se máme připravit?

Rizika tu jsou, nebezpečí tu je. Ale my si nemáme říkat, že to přijde, my máme dělat všechno pro to, aby to nenastalo. Co je větším úkolem politiky, než chránit bezpečnost vlastní země a bezpečnost občanů? Hledejme cesty, jak to dělat. Na rozdíl od ústavních činitelů nemám informace tajných služeb, ale očekávám od vlády, že na základě i těchto informací udělá dostatečná opatření pro to, abychom se teroristickému útoku vyhnuli. Já se nemíním smířit s tím, že to musí přijít. Nemusí to přijít. Můžeme udělat všechno pro to, aby to prostě nenastalo. Pokud jde o celkovou situaci, jsem dlouhodobě přesvědčen, že pokud neodstraníme příčinu, neporadíme si s následkem. Zatím jsme nedokázali ani zabránit tomu, aby sem lidé masově přicházeli. Nedokázali jsme chránit vnější hranici Schengenu, nedokázali jsme se domluvit s těmi zdrojovými nebo tranzitními zeměmi, nedokázali jsme nic z toho, a to nemluvím o tom, co by bylo skutečným odstraněním příčiny migrace, a to stabilizace situace především v Sýrii, ale také v Libyi a dalších a dalších zemích. Já se obávám, i když to všichni neradi slyší, že bez silného vojenského zásahu v Sýrii, ale také připravenosti tam následně vojensky působit a de facto rekonstruovat zemi, se nám nepodaří si s tou situací poradit. Prostě ti lidé utíkají, dnes už se nedá úplně rozlišit, kdo utíká před Asadem, před Islámským státem, kdo utíká, aby si zachránil život, kdo utíká za lepším životem. Máme miliony lidí v pohybu, utíkají nejen lidé z Blízkého východu, ze severu Afriky, ale také ze subsaharské Afriky. Je tu obrovský pohyb národů. A jestli si někdo myslí, že on tak nějak sám o sobě skončí, teď je zima a pak se už nic nestane, je úplně naivní. Samozřejmě že ne, protože ti lidé z mnoha různých důvodů chtějí do Evropy. A ta zatím udělala jen to, že řekla ústy německé kancléřky, kterou ti lidé berou vážně, pojďte sem. A dokud tohle všechno nezměníme, neodstraníme příčiny, proč k tomu dochází, a nedáme signál, že mají zůstat doma, že jim tam pomůžeme, tak to prostě nezvládneme. Nejde jen o to, že si nevíme rady se současnou vlnou, která je masivní, vždyť jen do Německa přišlo milion lidí, což je nepředstavitelné. To je stěhování národů. Ale nejde jen o tuto vlnu, jde o to, že tady žijí miliony muslimů, z nichž se někteří integrovali, ale naprostá většina ne. Máme s tím problémy. Ať se každý podívá do západoevropských měst, co to způsobuje. Máme k dispozici spousty statistických čísel, která svědčí o tom, že se integrace nepovedla z hlediska přihlášení se k evropské civilizaci, ale i v sociální oblasti. V některých komunitách je až sedmdesátiprocentní nezaměstnanost. Podívejme se na populační vývoj, v některých městech budou za pár desítek let příslušníci muslimské komunity ve většině, z toho budou vyplývat společenské a politické požadavky. Máme problém, který se tu už desítky let kumuluje, a pokud se k tomu nepostavíme čelem a pravdivě a bez politické korektnosti, tak si ani s tím neporadíme.

Ale co s těmi lidmi, kteří už tu jsou? Máme je vyhodit?

Ne, ti, co tu jsou, tak tu prostě jsou. Ty musíme přinutit k tomu, aby se chovali jako všichni ostatní občané, respektovali pravidla právního státu a sdíleli naše civilizační hodnoty. Ale myslím, že máme právo bránit se přílivu dalších a dalších milionů, protože si s tím nedokážeme poradit a nikdo nás nemůže přinutit, abychom to dělali.

Myslíte si, že kdyby se další vlny migrace nepodařilo zastavit, skutečně by mohl, jak někteří varují, hrozit zánik evropské civilizace?

Hrozí výrazná proměna, a to proměna k horšímu. Opakovaně říkám, že západní civilizace je z hlediska života člověka a důstojnosti lidské bytosti nejlepší. A mohou mi za to různí moralisté a multikulturalisté nadávat, neví, o čem mluví. Ať si jdou žít do těch zemí, které nám tady dávají jako alternativu. Když se podíváte na život obyčejného člověka, nikde jinde kromě zemí demokratického Západu člověk nežije tak důstojně po všech stránkách. Není tam rovnost lidí, není tam rovnost mužů a žen, všechno, co je hodnota naší civilizace. A jestli si to chceme udržet, tak za to musíme bojovat. To tak prostě je. Mezinárodní politika se opravdu nedá dělat naivně. Platí, nemáte-li sílu a nemáte-li odhodlání tu sílu použít, prohrajete. V mezinárodním prostoru se netrpí prázdný prostor. Když někdo nějaký prostor vyklidí, tak jiná velmoc ho obsadí. My jsme dnes skutečně na pokraji velké krize Evropy. A poradíme si s tím jedině tak, že budeme silní, budeme věřit vlastním hodnotám, nebudeme je zpochybňovat, budeme chtít udržet svůj způsob života, ke kterému patří svoboda, demokracie, tolerance, rovnost, to všechno, na čem jsme svou civilizaci postavili, ve které se nám dobře žije a která je podmínkou naší prosperity. Když to naivně obětujeme ve jménu nějakých falešných hesel, korektnosti, multikulturalismu, kdečeho, poskytneme medvědí službu budoucím generacím. Dnes je opravdu ohrožena evropská civilizace a podle toho musíme jednat.

ods.cz

Vláda České republiky

Říjen 2015

2. 10. 2015

Rozhovor s místopředsedou vlády P. Bělobrádkem: Až k nám přijdou uprchlíci z Ukrajiny, také je zvládneme bez kvót

Vicepremiér Pavel Bělobrádek varoval před uprchlickou vlnou z Ukrajiny. Česko by podle něj mělo s evropskými partnery vyjednávat, že se postará o ukrajinské běžence výměnou za to, že se nebude muset potýkat s uprchlickou vlnou z jihu. "Musíme vysvětlit našim partnerům, že se také staneme cílovou zemí. A že až se to stane, nebudeme na oplátku požadovat žádné kvóty," říká v rozhovoru.

"Na Ukrajině je 1,5 milionu vnitřních vysídlenců a my budeme jejich cílovou zemí. Musíme se na to připravit a musíme také našim kolegům říct, že potom nebudeme chtít přerozdělovací kvóty, že si s těmi lidmi budeme ochotni poradit sami," řekl Bělobrádek na čtvrteční mimořádné schůzi Sněmovny.

V rozhovoru pro Aktuálně.cz pak upozorňuje na to, že Evropa kvůli krizi na jihu zapomněla, že existují i jiné hrozby. " Musíme Unii upozornit, že migrace nehrozí pouze z Afriky a Blízkého východu, musíme to prosadit jako téma," uvedl Bělobrádek.

Varoval jste poslance, že Česku hrozí uprchlická vlna z Ukrajiny. Co s tím chcete dělat?

Je potřeba se na to začít připravovat. Pokud konflikt na Ukrajině neskončí, může se zvednout až 1,5 milionu vnitřních uprchlíků, kteří jsou ve velmi složité situaci. Jsem přesvědčen, že i mnoho našich měst bude ochotno je přijmout z toho důvodu, že je s nimi již dobrá zkušenost. Také bychom měli umožnit snadnější přístup k nám volyňským Čechům a jejich rodinám.

A co na evropské úrovni? Budete to chtít využít jako jeden z argumentů, proč by Česko nemělo dostat stálé kvóty na migranty z jihu?

Musíme vysvětlit našim partnerům, že se také staneme cílovou zemí. A že až se to stane, nebudeme na oplátku požadovat žádné kvóty. Že budeme ochotni si s těmito lidmi poradit sami.

Už je nějaký plán, jak to téma v Bruselu otevřít?

Já jako předseda KDU-ČSL o tom budu mluvit na summitu lídrů evropské lidové strany, kde budou i lidé jako Angela Merkelová.

Máte dojem, že evropští lídři na toto riziko zapomněli?

Myslím si, že se na to skutečně trochu zapomnělo. Je to pochopitelné, protože ta masa, která se sem valí z jihu, je tak obrovská, že zastíní fakt, že nejde o jediné riziko. Musíme Unii upozornit, že migrace nehrozí pouze z Afriky a Blízkého východu, musíme to prosadit jako téma.

Proč je pro Česko lepší přijmout ukrajinské uprchlíky?

Je to logické řešení. Jazyková bariéra u nich není tak velká a mají i vysokou schopnost se začlenit. Desetitisíce lidí už tu pracovaly.

kdu.cz

12. 10. 2015

Kondolence předsedy vlády Bohuslava Sobotky k úmrtí Árpáda Göncze

Kondolenční dopis předsedy vlády Bohuslava Sobotky předsedovi vlády Maďarska Viktoru Orbánovi k úmrtí Árpáda Göncze.

Vaše Excelence,

vážený pane předsedo vlády,

s hlubokým zármutkem jsem se dozvěděl o úmrtí jednoho z nejvíce inspirativních a nejvýznamnějších maďarských politiků a intelektuálů 20. století, pana Árpáda Göncze.

Během svého dlouhého a bohatého života byl pan Göncz osobně spjat s hlavními událostmi a milníky moderní historie Maďarska a Evropy. Jako odhodlaný bojovník za svobodu a demokratický intelektuál se Árpád Göncz po boku s Václavem Havlem a dalšími disidentskými vůdci významně zasloužil o pád komunismu ve střední a východní Evropě a stal se otcem zakladatelem myšlenky visegrádské spolupráce. Svým zvolením do funkce prvního demokratického prezidenta Maďarska v roce 1990 a znovuzvolením o pět let později se pan Göncz stal pravým symbolem nového začátku Maďarska po desetiletích totality a vlády strachu.

Úmrtí Árpáda Göncze vnímám jako ztrátu velkého Evropana. Doufám, že jeho odkaz, který nás učí o obrovské síle humanismu a hodnotě svobody, bude inspirovat mnoho budoucích generací.

Vážený pane předsedo vlády, dovolte mi, abych Vám při této smutné příležitosti vyjádřil upřímnou soustrast. Tlumočte prosím mou účast také rodině pana Göncze.

S pozdravem

Bohuslav Sobotka, předseda vlády ČR

vlada.cz

13. 10. 2015

Premiér Sobotka vystoupil na Česko-albánském ekonomickém fóru

Premiér Bohuslav Sobotka se v úterý 13. října 2015 společně s předsedou vlády Albánské republiky Edim Ramou zúčastnil Česko-albánského ekonomického fóra. Konferenci, která se uskutečnila na Ministerstvu průmyslu a obchodu, předcházelo jednání obou premiérů ve Strakově akademii.

Projev předsedy vlády na Česko-albánském ekonomickém fóru:

Vážený pane předsedo vlády,

vážení členové české a albánské vlády,

excelence,

dámy a pánové,

velice rád zahajuji spolu s albánským předsedou vlády, Edim Ramou, toto ekonomické fórum u příležitosti jeho oficiální návštěvy Prahy. Podobně jako intenzivní bilaterální jednání dnes dopoledne a podpis několika konkrétních resortních dohod a memorand o spolupráci mezi albánskými a českými institucemi je také toto fórum důkazem otevření nové kapitoly vzájemné spolupráce mezi Českou republikou a Albánií, kdy navazujeme na tradici dobrých a přátelských vztahů, které v posledním období zažívají novou dynamiku. Ta bude jistě dále narůstat s tím, jak se Albánie přibližuje a věřím že, bude přibližovat k Evropské unii.

S panem premiérem Ramou jsme se shodli, že je řada oblastí, kde lze vzájemnou spolupráci prohloubit a témata obchodně-ekonomické spolupráce zde patří mezi témata stěžejní. Z dlouhodobého hlediska je pro posílení vazeb mezi podnikateli obou zemí klíčová oblast investic a společných projektů a toto fórum vítám jako příležitost pro naše podnikatele k navázání kontaktů či prohloubení spolupráce v ekonomické oblasti. Velmi tedy vítám, že pana premiéra na jeho cestě doprovází početná delegace zástupců nejen albánských firem, ale také aktérů cestovního ruchu.

V této souvislosti bych rád uvedl, že se ve vzájemných obchodních vztazích podařilo v poslední době překonat dřívější stagnaci. Na tomto místě mi dovolte zmínit statistický údaj, který je toho důkazem, a sice že výsledky za prvních sedm měsíců tohoto roku ukazují 40% meziroční nárůst vzájemného obratu obchodu se zbožím. Dá se tedy očekávat, že letošní nárůst bude rekordní. Tuto informaci je třeba nicméně vnímat v kontextu čísel z minulých let, kdy byl zaznamenán výrazný propad oproti největšímu dosaženému objemu obchodu z roku 2010. Z tohoto hlediska je tedy nutné říci, že jsme ve vzájemných obchodních vztazích ztratili několik let a současná obchodní výměna ani zdaleka neodpovídá potenciálu, který by český i albánský trh mohl absorbovat, a naše ekonomické vztahy potřebují nový impuls. Jsem přesvědčen, že po červnovém zasedání Smíšené česko-albánské pracovní skupiny, jejíž činnost byla po třech letech opět obnovena, bude tímto impulsem právě návštěva pana předsedy vlády Ramy, která přispěje k navázání a realizaci dlouhodobějších projektů spolupráce.

Tuto spolupráci si lze představit například v sektoru železniční dopravy. Potřebná modernizace albánské železniční infrastruktury a obnova vozového parku otevírají významné příležitosti pro spolupráci českých a albánských společností a firem. Věřím, že spolupráce by mohla dosáhnout vyšší úrovně, například při přípravě klíčových strategických dokumentů pro rozvoj albánských železnic. Lze také navázat na dřívější dodávky kolejových vozidel z bývalého Československa a rád bych také připomenul, že Česká republika patří mezi země s největší hustotou železniční sítě na světě a také zemi, která má schopnosti budovat na klíč zařízení, která souvisí s železniční infrastrukturou.

Pokud jde o další možné oblasti spolupráce, jako velmi perspektivní vnímáme rovněž oblast plynárenského průmyslu zejména v souvislosti s plánovanou plynofikací Albánie. Česká republika je protkána 74 tisíci kilometry plynovodů a každá druhá česká domácnost je odběratelem plynu. To pochopitelně znamená, že naše firmy mají dostatečné zkušenosti pro to, aby nabídly kompletní know-how při projekci a výstavbě či rekonstrukci stávajících sítí. České firmy nabízejí scénář, který počítá se zahrnutím albánských firem do jejich aktivit tak, aby místní aktéři byli následně připraveni zajistit provozní bezpečnost těchto zařízení.

Vážené dámy, vážení přátelé, chci naše albánské přátele ujistit o tom, že české firmy nabízejí nejen špičkovou kvalitu za konkurenceschopné ceny, ale navíc mají upřímný zájem o dlouhodobou a vzájemně výhodnou spolupráci s albánskými partnery. Jsou si navíc velice dobře vědomy toho, že cestou, jak bojovat s konkurencí finančně silných nadnárodních společností nebo s konkurencí ze strany levné asijské produkce, je právě spolupráce s místními firmami. Česká republika by tak ráda navázala na tradiční historickou obchodní spolupráci – na konci 80. let bylo tehdejší Československo nejvýznamnějším obchodním partnerem Albánie a československo-albánský obchod představoval přibližně 11 % obratu albánské zahraniční obchodní výměny.

Základem pro jakékoliv kontakty je pochopitelně vzájemné poznávání. Proto vítám posilování spolupráce v oblasti cestovního ruchu, které bylo dnes stvrzeno podpisem vzájemné dohody. Jsem přesvědčen, že si obě země mohou navzájem nabídnout řadu turistických příležitostí a těší mne, že část dnešního programu bude věnována právě cestovnímu ruchu. Česká republika dlouhodobě podporuje Albánii v oblasti rozvoje turistické infrastruktury a jsme připraveni s Albánií nadále sdílet své zkušenosti při rozvoji turismu, například v oblasti marketingu. Zájem českých turistů o Albánii rok od roku narůstá, v absolutních číslech ovšem zatím jejich počty nejsou velké a já pevně věřím, že k dalšímu nárůstu turistické výměny přispěje otevření přímé letecké linky mezi Prahou a Tiranou.

Vážený pane předsedo vlády, vážené dámy, vážení pánové, jsem přesvědčen, že také tato společná akce zaměřená na posilování vazeb na úrovni soukromého sektoru pomůže dále posílit spolupráci mezi Českou republikou a Albánií. Proto bych chtěl vyslovit přání, aby během tohoto setkání proběhla podnětná diskuse, která přinese potřebné informace a stane se inspirací pro další podnikatelské aktivity. Děkuji Ministerstvu průmyslu a obchodu, Svazu průmyslu a dopravy a Ministerstvu pro místní rozvoj České republiky za podporu při organizaci a přípravě tohoto fóra a následných separátních setkání zaměřených na podnikatelský sektor.

Chtěl bych popřát všem účastníkům tohoto fóra hodně budoucích úspěchů.

vlada.cz

22. 10. 2015

Projev předsedy vlády v Senátu PČR k hodnocení mimořádné Evropské rady ze dne 23. září

Vážený pane předsedo, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři,

jediným tématem jednání této Evropské rady byla reakce EU na migrační a uprchlickou krizi.

Koordinace V4 před jednáním ER a spolupráce v rámci V4

Před samotným jednáním Evropské rady jsem zorganizoval tradiční koordinační schůzku států Visegrádské čtyřky. Na tomto jednání jsme se shodli na společném prohlášení zemí V4 k prioritám, na které by Evropská unie neměla zapomenout při řešení migrační krize. Mezi tyto klíčové oblasti podle názoru zemí V4 patří: ochrana vnější hranice EU, přijetí seznamu bezpečných zemí původu, zefektivnění návratové politiky, zřízení a fungování hotspots v souladu se závěry červnové Evropské rady, posílení boje proti organizovanému zločinu, aktivnější zapojení EU do řešení situace v Libyi, Sýrii a na Středním Východě a účinnější cílená pomoc třetím zemím s cílem bojovat proti příčinám migrační krize.

Státy V4 ve společném prohlášení zároveň vyzvaly Evropskou komisi k předložení detailního harmonogramu implementace těchto opatření.

Průběh Evropské rady a její výsledky

Nyní tedy k průběhu samotné Evropské rady a jejím výsledkům. Mimořádné jednání členů Evropské rady následovalo den po odhlasování dočasného relokačního mechanismu na Radě ministrů vnitra. Česká republika se postavila proti relokaci založené na rozdělení v rámci povinných kvót. Povinné kvóty nepovažuje za správný a systémový krok.

Samotná Evropská rada se již k tomuto tématu nevracela a zaměřila se především na oblasti se zásadním přínosem pro řešení příčin migrační krize.

Vzhledem k tomu, že Evropská rada rozhoduje konsensem, nedalo se předpokládat, že by jednání Evropské rady mohlo cokoliv změnit na jednání rady ministrů vnitra. Ve schváleném prohlášení z této Evropské rady vyzvali předsedové států a vlád Evropské unie členské státy k mimořádné podpoře pro Světový potravinový program a Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky. ČR v rámci této výzvy přislíbila okamžité navýšení příspěvku o 5 milionů korun a toto navýšení příspěvků jsme provedli.

Evropská rada se zároveň zavázala navýšit prostředky ve zvláštních svěřeneckých fondech, které byly zřízeny pro Sýrii a Afriku.

Vážené senátorky, vážení senátoři,

chtěl bych vás informovat o tom, že Česká republika chce podpořit všechny tyto platformy. To znamená, že ministr zahraničí připravil pro jednání vlády materiál, ve kterém bude navrhovat konkrétní příspěvek České republiky jak pro světový potravinový program, tak pro Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky, tak pro oba svěřenecké fondy, které zřídila Evropská unie pro Sýrii a Afriku.

Pokládám za naprosto nezbytné, aby se Česká republika v tomto směru angažovala. Myslím si, že všechny strany na politické scéně se shodují na tom, že migraci je potřeba předcházet. Že je potřeba nezapomínat na pomoc v místě, kde jsou lidé dnes koncentrováni v obrovském množství v uprchlických táborech. Je potřeba pomoci zemím, ze kterých k nám nyní lidé do Evropy odchází. A jestliže hovoříme už tady měsíce na české politické scéně o tom, že je potřeba pomáhat tam, kde příčiny migrace vznikají, nebo tam, kde jsou lidé v uprchlických táborech, tak je také potřeba, abychom udělali konkrétní krok. Pevně věřím, že toto rozhodnutí vlády, až ho vláda učiní, bude mít podporu širokého politického spektra. Očekává se od nás, že budeme skutečně solidární. Česká republika solidární zemí je a jsem přesvědčený, že zůstane.

V prohlášení Evropská rada také 23. září vybídla k prohloubení dialogu s Tureckem. Tato iniciativa vyústila v přijetí Akčního plánu vzájemné spolupráce, který byl schválen na řádné Evropské radě v říjnu a já se akčním plánem budu ještě podrobněji zabývat.

Členské státy také opětovně potvrdily svou připravenost pomoci zemím západního Balkánu při zvládání mimořádných migračních toků. Evropská rada dále vyzvala k posílení kontroly na vnější hranici Evropské unie, mimo jiné i prostřednictvím dalších zdrojů pro agenturu Frontex, Evropský podpůrný úřad pro otázky azylu (EASO) a Europol.

Významným krokem bylo určení nejzazšího termínu pro zřízení hotspotů, tedy přijímacích center, ve členských státech nejvíce postižených migrační vlnou. Evropská rada ve svém prohlášení, pro které hlasovali i premiéři Itálie a Řecka, stanovila termín pro zajištění funkčnosti hostpotů na konec listopadu letošního roku.

Pokud jde o kroky v oblasti migrační politiky, rozhodla Evropská rada o navýšení prostředků v unijním Azylovém, integračním a migračním fondu a ve Fondu pro vnitřní bezpečnost.

Přijaté společné prohlášení z této Evropské rady je podle mého názoru v souladu s prioritami České republiky a obsahuje prvky, které naše země dlouhodobě prosazuje, a proto jsem přijetí tohoto závěru mohl na jednání Evropské rady plně podpořit.

Uvítal jsem také ve svém vystoupení, že se diskuse konečně zaměřila na řešení skutečných příčin migrační krize, nikoliv pouze jen na řešení jejích následků.

Většina témat, kterými se zabývala Evropská rada na svém mimořádném jednání v září, byla také předmětem následného jednání Evropské rady, které se uskutečnilo 22. října letošního roku.

Děkuji Vám za pozornost.

vlada.cz

26. 10. 2015

Komentář předsedy vlády k výsledkům voleb v Polsku

Z dosavadního sčítání výsledků polských voleb je zřejmé, že se tamní voliči rozhodli pro změnu. Rád bych pogratuloval paní Beatě Szydłové k jejímu volebnímu úspěchu. ČR má s Polskem tradičně vynikající sousedské vztahy a předpokládám, že je budeme i s novou polskou vládou úspěšně rozvíjet. Zároveň bych rád poděkoval paní premiérce Kopaczové za naši velice dobrou a intenzivní spolupráci během jejího výkonu mandátu.

Včerejší polské volby jsou důležité nejen pro Polsko, ale i pro celou Evropu. Polsko je důležitým evropským aktérem a naším blízkým partnerem v EU. Věřím, že budeme pokračovat v intenzivní spolupráci v klíčových evropských agendách, pravidelném pořádání česko-polských mezivládních konzultací i koordinaci v rámci Visegrádské skupiny, která je neodmyslitelnou součástí česko-polských vztahů.

Bohuslav Sobotka, předseda vlády ČR

vlada.cz

27. 10. 2015

Gratulace předsedy vlády Bohuslava Sobotky Beatě Szydło

Vaše Excelence,

dovolte mi, abych Vám srdečně poblahopřál k Vašemu úspěchu v parlamentních volbách a rovněž k výbornému volebnímu výsledku, jehož jste dosáhla.

S velkým potěšením mohu konstatovat, že vztahy mezi Českou republikou a Polskou republikou jsou na vynikající úrovni. Dobré sousedství mezi našimi zeměmi se projevuje bohatou obchodní výměnou, spoluprací na důležitých evropských infrastrukturních projektech a také velkým počtem témat společného zájmu v Evropské unii. Dlouhodobě jsme upevňovali vzájemné bilaterální vazby a vybudovali tak silné přátelství naplněné důvěrou, které potvrzujeme pravidelným konáním mezivládních konzultací, jichž se účastní klíčoví členové vlád našich zemí. Jsem připraven pracovat spolu s Vámi na dalším rozvoji česko-polského partnerství i spolupráce v rámci Visegrádské skupiny.

Vaše Excelence, dovolte mi popřát Vám mnoho úspěchu ve vaší náročné práci. Těším se na naši nadcházející spolupráci a doufám, že budu mít příležitost Vás brzy přivítat v Praze.

S úctou

Bohuslav Sobotka

předseda vlády České republiky

vlada.cz

Listopad 2015

2. 11. 2015

Kondolence předsedy vlády k pádu ruského dopravního letadla

Vaše Excelence, vážený pane předsedo vlády,

v hlubokém šoku a se zármutkem jsem přijal zprávu o pádu ruského dopravního letadla s více než dvěma sty cestujících a členů posádky v centrální části Sinaje.

Mnoho lidí dnes v Ruské federaci truchlí nad ztrátou svých milovaných při tomto tragickém neštěstí. Hluboce lituji každého lidského života, jenž v této katastrofě vyhasl.

Vaše Excelence, dovolte mi, abych Vám, Vaší vládě i lidu Ruské federace vyjádřil upřímnou soustrast. Tlumočte také prosím mou účast rodinám obětí.

S úctou

Bohuslav Sobotka

předseda vlády České republiky

vlada.cz

2. 11. 2015

Kondolence předsedy vlády k neštěstí v bukurešťském hudebním klubu

Vaše Excelence, vážený pane předsedo vlády,

hluboce mě zasáhla zpráva o včerejším neštěstí v bukurešťském hudebním klubu, které si vyžádalo řadu obětí na lidských životech a mnoho zraněných.

Ztráta lidských životů je vždy velkou tragédií. Skutečnost, že tolik lidí, převážně mladých, přišlo o život při neštěstí, které se stalo na místě, kam se přišli bavit, je zdrcující.

Vaše Excelence, přijměte v tento smutný okamžik mou upřímnou soustrast. Tlumočte také prosím mou účast a solidaritu rodinám obětí a všem, které tato tragédie zasáhla.

S úctou

Bohuslav Sobotka

předseda vlády České republiky

vlada.cz

10. 11. 2015

Komentář předsedy vlády k úmrtí Helmuta Schmidta

Zpráva o úmrtí bývalého německého kancléře Helmuta Schmidta mne naplnila hlubokým smutkem. Odešla legenda sociálně demokratické politiky 70. a 80. let minulého století. Helmut Schmidt stál osm let v čele vlády Spolkové republiky Německo v nelehké době ropné krize a narůstajícího mezinárodního napětí, ale také významných pokroků v oblasti evropské integrace.

I v posledních letech, ve svých devadesáti, a více jak dvě desetiletí po odchodu z nejvyšší politiky, byl aktivním a moudrým komentátorem mezinárodního dění, kterému naslouchalo nejen Německo.

Helmut Schmidt byl opravdový státník, jeden z těch, kteří se zasloužili o vznik dnešní Evropské unie, a jako takového by jej měla mít v paměti i dnešní mladá generace. Samozřejmě si jej budu pamatovat také jako výjimečnou osobnost evropské sociální demokracie, s níž jsem měl vzácnou příležitost se osobně setkat. Jeho pohled a myšlení nám budou při řešení výzev, před kterými dnešní Evropa stojí, chybět.

Bohuslav Sobotka, předseda vlády ČR

vlada.cz

10. 11. 2015

Komentář předsedy vlády k britským návrhům na reformu EU

Britský premiér David Cameron dnes představil svou dlouho očekávanou vizi pro reformu Evropské unie ve spojitosti s plánovaným referendem o setrvání Velké Británie v EU. V rámci projevu potvrdil čtyři již delší dobu diskutované základní body – volný pohyb osob, suverenitu členských států, spravedlnost a konkurenceschopnost. Tyto čtyři základní oblasti budou nadále předmětem rozsáhlých a podrobných diskusí jak na úrovni EU, tak mezi jednotlivými členskými státy. První debata celé EU se uskuteční na prosincové Evropské radě.

Za nejzásadnější a současně nejproblematičtější britskou iniciativu považuji opatření v oblasti volného pohybu osob. Snahy Velké Británie směřují k zamezení zneužívání sociálních systémů prostřednictvím omezení volného pohybu osob, zejména pracovníků. Pro Českou republiku však představuje jakýkoliv zásah do volného pohybu velmi vážný problém. Právo žít a pracovat kdekoliv v EU je v důsledku historické zkušenosti pro nás zcela zásadní. Volný pohyb považuje většina českých občanů za hlavní přínos členství v EU a nelze si představit, že bychom se měli vzdát výhod, které tato svoboda představuje.

Co se týče oblasti suverenity a spravedlnosti ve smyslu vyváženého vztahu mezi členy a nečleny eurozóny, bude především záležet na znění konkrétních návrhů. Česká vláda je připravena podpořit ty z návrhů, které budou směřovat k větší transparentnosti, lepší komunikaci mezi členy a nečleny eurozóny a prohlubování ekonomické spolupráce mezi všemi osmadvaceti státy.

Tématem, které je klíčové pro Českou republiku, stejně jako pro Velkou Británii, je otázka konkurenceschopnosti. Musíme podpořit rozvoj evropské ekonomiky a rádi podpoříme návrhy, které budou směřovat k prohloubení hospodářské a měnové unie a zlepšení regulace.

Bohuslav Sobotka, předseda vlády ČR

vlada.cz

10. 11. 2015

Projev předsedy vlády Sobotky na China Investment Foru

Předseda vlády Bohuslav Sobotka zahájil v úterý 10. listopadu 2015 na Pražském hradě mezinárodní konferenci China Investment Forum. Fóra se účastní kromě Číny dalších šestnáct zemí střední a východní Evropy. Letošní téma zní Příležitosti a výzvy iniciativy „Nové hedvábné stezky 21. století - One Belt, One Road“.

Kromě předsedy vlády se fóra zúčastnil také ministr zahraničních věcí Lubomír Zaorálek, vicepremiér Pavel Bělobrádek, ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek, ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová a ministr dopravy Dan Ťok.

Vážení hosté,

dovolte mi, abych Vás co nejsrdečněji přivítal v České republice na tradičním China Investment Forum, které se každý rok koná v Praze v rámci spolupráce Číny a 16 zemí střední a východní Evropy.

Česká republika velmi oceňuje efektivní spolupráci v rámci Platformy 16 +1 a s radostí mohu konstatovat, že naše země je jedním z motorů celého uskupení.

K mimořádným úspěchům středoevropsko-čínské spolupráce patřily Local Leaders Meeting 2014 nebo Health Ministers Meeting 2015, ale také vysoká intenzita vzájemné výměny politických a regionálních delegací.

Jsem velmi rád, že vidíme nejenom vynikající vztahy mezi politiky všech úrovní, ale také konkrétní projekty pragmatické spolupráce.

Otevření přímého leteckého spojení mezi Českou republikou a Čínou dne 23. září 2015 vytváří symbolický most pro podnikatele i turisty obou našich zemí a přímo podporuje další nárůst cestovního ruchu mezi oběma zeměmi, který meziročně již nyní dosahuje téměř 30 procent.

Vláda České republiky přijala od loňského dubna řadu konkrétních kroků ke zjednodušení vízového režimu, posílila stávající konzulární pracoviště v Pekingu a v Šanghaji, otevřela generální konzulát Čengdu a nová outsourcingová vízová centra. ČR vydává víza do čtyř pracovních dní a stala se tak v Číně konkurenceschopnou i vůči velkým západoevropským zemím.

Jako součást společného úsilí české vlády byla realizována řada projektů zaměřených na popularizaci České republiky a bylo uzavřeno Memorandum o spolupráci v oblasti cestovního ruchu mezi oběma národními úřady pro cestovní ruch.

Česká republika se také stala evropskou základnou tradiční čínské medicíny. Otevřeli jsme kliniku Tradiční čínské medicíny ve fakultní nemocnici v Hradci Králové a mám velká očekávání od investice více než 250 milion korun do vědeckého a výzkumného centra tradiční čínské medicíny.

Pilotní projekt ozdravných dětských pobytů 200 čínských dětí v českých lázních postupně přechází do dlouhodobé spolupráce v oblasti lázeňské a zdravotnické turistiky.

Za pravicových vlád byla Česká republika z pohledu čínských investic hluboce podinvestována - oproti Maďarsku nebo Polsku jsme byli na polovině počtu projektů a na třetině investic ve finančním vyjádření, ale efektivními kroky současné vlády se nám daří vztahy s čínskými investory zásadně změnit.

Rozsáhlé investice největšího čínského investora ve střední a východní Evropě, Šanghajské finanční a energetické korporace CEFC, v ČR již přesáhly 10 miliard Kč, strojírenská společnost Shaangu Power investovala 1,3 miliardy do brněnské společnosti EKOL, Changhong rozšířil svou investici ve středních Čechách o 650 miliónů Kč. Jeden z největších čínských výrobců spotřebního zboží Hisens si vybral Plzeň jako svou výrobní základnu pro expanzi na evropském kontinentu, společnost Haijie založila ve Zlíně společný závod na výrobu interaktivních tabulí a řada dalších čínských investic je již těsně před jejich dokončením.

Otevření pobočky Bank of China a rozsáhlé investice čínských společností vytvářejí skvělý příklad pro další investory z ČLR pro jejich vstup do zemí střední a východní Evropy.

Za mimořádný úspěch považuji, že Čína bude hlavní hostující zemí na nejvýznamnějších oborových aktivitách České republiky, jako je veletrh cestovního ruchu Holiday World Prague 2016 a Mezinárodní strojírenský veletrh 2016 v Brně. Rád se při své nadcházející cestě do Číny zúčastním podpisu příslušných smluv.

Čína se dnes angažuje i v oblastech široce spojených s naší zemí jako je náš národní sport fotbal nebo národní nápoj pivo a již první poznatky ukazují, že jsou zde velké synergie vzájemné spolupráce.

Vážení hosté,

navázání strategického partnerství s Čínou a pohloubení vzájemné spolupráce je jednou z mých osobních priorit.

Proto se velmi těším na nadcházející jednání předsedů vlád zemí střední a východní Evropy a Číny a na návštěvu do Šanghaje, Sudžou, Pekingu a Hebei.

Připravované podklady pro jednání předsedů vlád jsou zaměřeny jak na strategické, tak na pragmatické cíle spolupráce.

Česká republika i nadále považuje za klíčové projekty agendy 16 + 1 spolupráci v oblasti regionů, zdravotnictví nebo ekonomické a obchodní spolupráce, mimo jiné prostřednictvím již tradičního Čínského investičního fóra.

Naše zkušenosti také ukazují, že zejména nová agenda finanční spolupráce jako výchozího mostu pro další investory a podnikatele má svůj nedocenitelný význam.

Na nedávném jednání s ministrem zahraničních věcí ČLR jsme se shodli na tom, že Praha může využít potenciálu výhodné geografické polohy, nezadlužené a druhé nejrychleji rostoucí ekonomiky Evropské unie a zdravého a stabilního finančního sektoru jako vynikající základny pro vstup nejvýznamnějších čínských finančních institucí na středoevropský trh.

Na své připravované cestě do Číny se setkám s řadou vrcholných představitelů nejvýznamnějších finančních institucí nejenom Číny, ale celého světa, jako jsou ICBC, China Development Bank a China Construction Bank. Považuji za skvělou zprávu, že reálně uvažují podobně jako Bank of China o založení své pobočky v České republice.

Za českou vládu deklaruji naši připravenost vytvořit podmínky pro jejich vznik a rozvoj tak, aby mohly využít svého podnikání v ČR jako ideální brány do střední a východní Evropy a do EU.

Současně vítám závazek Číny podpořit otevírání poboček bank a dalších finančních institucí ze zemí střední a východní Evropy na čínském trhu. Věřím, že naše firmy se i touto cestou mohou zapojit do ambiciózních reforem čínské vlády.

V rámci oficiální bilaterální návštěvy Číny a na jednáních s prezidentem a premiérem ČLR také podepíši Dohodu o zapojení České republiky do iniciativy „Nové hedvábné stezky – One Belt, One Road“.

Máme zájem být součástí tohoto významného ekonomického projektu, ve kterém vidíme vynikající základ pro další komplexní spolupráci.

Velmi vítám rozhodnutí našich čínských partnerů vybudovat z pražského letiště přepravní uzel Číny pro střední a východní Evropu a EU. Je to jedinečná příležitost, a to jak pro letectví, tak pro rozvoj cestovního ruchu a podnikatelské spolupráce obou zemí.

Pevně věřím, že již na jaře příštího roku naváže na linku Hainan Airlines nový projekt českého leteckého přepravce a společnosti China Eastern novým spojením mezi Prahou a ekonomickým centrem Asie – Šanghají.

Chceme využít i dalších oblastí spolupráce, ve kterých se obě strany mohou vzájemně doplňovat, jako jsou infrastruktura, výrobní kapacity, energetika včetně jaderné, hi-tech technologie a spolupráce ve finančním sektoru.

Česká republika je tradiční průmyslovou velmocí a ČLR se v této oblasti také velmi rychle rozvíjí.

Český průmysl je dnes v Číně spojen zejména se špičkovými výrobky Škody Auto, jejíž šanghajský závod také plánuji během své cesty navštívit. Stále ale vidím velký potenciál v uplatnění dalších prestižních a tradičních českých značek jako jsou Tatra Kopřivnice, Škoda Transportation, Žďas Žďár nebo Škoda Praha.

Obrovskou příležitostí pro český letecký průmysl je robustní rozvoj čínského trhu malých a středních letadel, letišť a systémů řízení letového provozu.

Jednou z velkých ambicí naší politiky a ekonomické diplomacie vůči ČLR je podpora českého exportu a snížení deficitu vzájemného zahraničního obchodu. Čína je již dnes čtvrtým největším obchodním partnerem České republiky a její význam stále roste. Za prvních osm měsíců roku 2015 vzrostl český vývoz do ČLR o více než 15 procent a dovoz z Číny vzrostl o více než 26 procent. Obrat vzájemného obchodu za prvních osm měsíců letošního roku vzrostl o čtvrtinu a dosáhl 306 miliard korun.

Rád bych poděkoval oběma ministerstvům průmyslu a obchodu za efektivní obnovení činnosti Smíšeného ekonomického výboru na úrovni prvních náměstků ministrů obou rezortů a za rozsah dohod obsažených v závěrečném protokolu.

V rámci mé nadcházející cesty do Číny chci nejen podpořit tradiční oblasti naší spolupráce, ale také pomoci vytvořit další příležitosti pro české produkty, jako jsou kvalitní české potraviny, české sklo, české pivo nebo vynikající moravská vína.

Vážení hosté,

s oběma nejvyššími představiteli Čínské lidové republiky budu při své cestě do Číny projednávat i smlouvu o strategickém partnerství, která by měla být podepsána při příležitosti návštěvy prezidenta ČLR v České republice v příštím roce.

Již dnes je při přípravě tohoto přelomového dokumentu jasné, že v řadě oblastí oproti našim západním partnerům z EU má ČR velké rezervy.

Osobně jsem také přesvědčen, že důležitou oblastí vztahů mezi zeměmi je rozvoj mezilidských kontaktů.

Přál bych si, aby velký kvalitativní posun nastal zejména v oblasti vysokoškolského vzdělávání a spolupráce v oblasti vědy a výzkumu, včetně společného fondu na podporu inovativních myšlenek.

Naše země disponuje velkými kapacitami a propojení vědeckých týmů obou zemí, oblast modernizace a digitalizace průmyslu a další agendy, jako jsou moderní technologie a nanotechnologie nebo ochrana životního prostředí, jsou perspektivními oblastmi naší spolupráce.

Českou republiku a Čínu pojí úctyhodných 66 let partnerství a přátelství a přesto lze o současné etapě hovořit jako o vůbec nejlepší v celé naší historii.

Těší mne, že vynikající politické vztahy se synergicky doplňují se vzájemnými vztahy vás, podnikatelů. V uplynulých měsících jsme v České republice přivítali řadu nových čínských investorů a věřím, že řada nových kontraktů vznikne zde na Čínském investičním fóru.

Intenzivní zájem o Prahu, jako místo svého podnikání, dokazuje i více než 500 čínských hostů zde, na Pražském hradě.

Přeji Vám úspěch ve Vašem jednání s českými a středoevropskými partnery.

Děkuji za pozornost.

vlada.cz

10. 11. 2015

Projev místopředsedy vlády P. Bělobrádka na Čínském investičním fóru

Místopředseda vlády pro vědu, výzkum a inovace Pavel Bělobrádek vystoupil v úterý 10. listopadu 2015 na zahájení třídenního Čínského investičního fóra (China Investment Forum). Téma letošního ročníku zní Příležitosti a výzvy iniciativy „Nové hedvábné stezky 21. století – One Belt, One Road“. Fórum je příležitostí pro setkání představitelů státní správy a podnikatelů z České republiky a dalších patnácti zemí střední a východní Evropy a Čínské lidové republiky. Hlavním organizátorem je Smíšená česko čínská komora vzájemné spolupráce.

Projev vicepremiéra:

Inovace jsou silou, kterou na sebe Čína a Evropa působily a působí po tisíciletí. Nové myšlenky, objevné technologie a špičkové výrobky si prorážely cestu skrze geografické i kulturní vzdálenosti obou civilizací už od starověku.

Hedvábná stezka se stala symbolem komunikace mezi rozdílnými a vzdálenými kulturami. Stala se také motorem rozvoje civilizací podél celé její délky. A dnes je inspirací iniciativy “Nové hedvábné stezky 21. století”.

Mám za to, že historie nás dostatečně poučila o tom, že izolace diktovaná třeba snahou ochránit vlastní ekonomiku před cizími vlivy neprospívá nikomu. A že naopak partnerství, v němž jde ruku v ruce vzájemná výměna a respekt k odlišnostem, je v zájmu všech.

Dosavadní vědecká spolupráce

V česko-čínských vztazích máme na co navázat. První mezivládní dohoda o vědeckotechnické spolupráci byla podepsána již v roce 1955. Roku 1995 ji nahradila nová smlouva.

Každým rokem se zahajuje kolem dvaceti nových česko-čínských projektů. Ty se v poslední době týkají zejména nových materiálů pro ukládání energie, nanočástic pro biologické a lékařské aplikace nebo nových druhů paliv pro letecké motory.

V lékařských vědách společně řešíme problematiku přípravy nových léčiv na bázi komplexů platiny s protinádorovým účinkem nebo molekulárně genetickou analýzu pro identifikaci zhoubných genových mutací. Další projekty jsou z oblasti fyziky částic, stavební mechaniky a půdní biologie.

Od devadesátých let 20. století úzce spolupracujeme v zemědělském výzkumu. Jde hlavně o ochranu rostlin proti škůdcům, genetiku a šlechtění. Za tu dobu bylo ukončeno 7 společných projektů. Za zmínku stojí třeba úspěšná spolupráce ve výzkumu jeseterovitých ryb.

Smluvní spolupráce probíhá nejen na vládní úrovni, ale i mezi konkrétními pracovišti z akademií věd obou zemí. Jedná se o obory, jakými jsou geologie, aplikovaná fyzika, informatika, astronomie, chemie a biologie. Roste zájem o environmentální studia, například o protipovodňová opatření.

Zvláště pak mohu našim partnerům doporučit spolupráci v lékařském výzkumu, ve fyzice, chemii či kybernetice, v nichž Česká republika patří ke světové špičce.

Na vědeckou spolupráci navazují kontakty mezi Technologickou agenturou České republiky s partnerskými agenturami ve třech čínských provinciích. To nám umožní rozšířit spolupráci i na aplikovaný výzkum. Na ten klademe velký důraz, neboť s 33% HDP vytvářenými průmyslem patříme k nejprůmyslovějším zemím Evropy.

Ochrana duševního vlastnictví

Za nutnou podmínku pro další rozvoj úspěšné spolupráce považujeme ochranu a využívání autorských a dalších ochranných práv. A to jak práv k dosaženým výsledkům, tak i k informacím vnášeným do společných projektů. Bez této podmínky je technologický pokrok nemyslitelný.

Jsme rádi, že Čína si důležitost ochrany autorských práv uvědomuje. V rámci 2. dialogu EU – Čína z června 2015 o spolupráci v inovacích se strany dohodly, že „ochrana duševních práv je klíčová pro jejich strategie inovací a souhlasí s tím, že spolupráce bude založena na pevném a široce formulovaném rámci pro ochranu IPR, aplikovaném spravedlivě a transparentně.“

Chci tu za přitom mou zemi zdůraznit, že nám jde o férovou ochranu skutečných originálních výsledků. Nikoli o patentový fundamentalismus, který ve svém důsledku brzdí technologický pokrok, a je tedy obdobně škodlivý jako absence jakékoli ochrany.

Komercializace vědeckých výsledků

Jak už jsem naznačil, máme velký zájem o aplikovaný výzkum. Zejména takový, které vede až ke světově konkurenceschopným výrobkům. Pokud jde o Čínu, dáváme přednost menšímu počtu velkých silných projektů před řadou malých.

Do těchto společných projektů můžeme nabídnout světovou výzkumnou úroveň v konkrétních oborech a rovněž moderní a špičkově vybavené velké výzkumné infrastruktury pro energetický, fyzikální a materiálový, biologický a technologický výzkum (ELI, CEITEC, SUSEN, BIOCEV nebo IT4Innovation).

Od zahraničních partnerů pak očekáváme ochotu investovat do těchto projektů dostatečnou částku na zajištění jejich úspěšnosti, a to nikoli v lokálním, ale ve skutečně globálním měřítku.

Jde nám zkrátka o to dotáhnout do konce cestu od základního výzkumu přes aplikovaný výzkum a vývoj až ke konečnému produktu. Přičemž Čínu řadíme ke strategickým partnerům pro vědecko technologickou spolupráci.

Myslím, že společně můžeme využít výhodnou synergii komparativních výhod obou našich zemí. Na naší straně jde o špičkové vědce, průmyslovou tradici a příslušnost k Evropské unii. Na čínské straně mimo jiné o tradiční vysokou výkonnost, silné kapitálové zázemí a přístup k asijským trhům.

Věda jako motor hospodářského růstu

Věda a inovace jsou v obou našich kulturách prostředkem k zajištění ekonomické prosperity a vyšší kvality života. Inovace učinily z Číny globální velmoc již ve starověku. Evropa se díky nim začala drát na světové výsluní před tisíci lety.

Co učinilo silnými naše předky, je dobré i pro nás. Přičemž v dnešní globální době nikdo neuspěje sám. Internacionalizace českého výzkumného a vývojového prostředí je důležitým prvkem naší Národní politiky výzkumu, vývoje a inovací.

Věda není nákladem, ale investicí do budoucnosti. Než peníze projíst, je lepší dát je do výzkumu. Ve schopnosti se dnes uskromnit, abychom zítra díky inovacím mohli rozdělovat více, nám může být Čína vzorem. Rozumný hospodář ví, že skutečné bohatství je v nových nápadech a myšlenkách.

Globální výzvy: strategický dialog EU – Čína

Abychom mohli lépe nastartovat onen myšlenkový motor, neměla by spolupráce mezi Českou republikou a Čínou zůstat jen bilaterální záležitostí. Uvítáme silnější kooperaci v evropských programech, která je stále nedoceněná.

Jak už jsem zmínil, strategickou výhodou České republiky je příslušnost k Evropské unii, která je nejen největším světovým trhem, ale také výzkumnou supervelmocí.

Můžeme tak využít například prostředky k posilování mobility výzkumných pracovníků a vzájemných kontaktů.

Naši mezivládní spolupráci může posílit i rámec daný strategickým dialogem EU – Čína. Na jeho druhém a prozatím posledním jednání v červnu 2015 bylo formulováno několik témat, která jsou zajímavá i pro česko-čínskou spolupráci. Jde například o oblasti Potraviny, Zemědělství a Biotechnologie, Energetiku nebo o výzkumné infrastruktury.

Společné zájmy, společný profit

Mluvil jsem tu o dosavadní vědecké spolupráci i o výhledu do budoucna. Chci ale říci, že pokud se máme v příštích letech dostat na vyšší úroveň – a já věřím, že to všichni chceme – měli bychom od spolupráce přejít ke skutečnému partnerství.

Toto partnerství ve výzkumu, vývoji a inovacích by mělo být založeno na prioritách obou stran, na vysoké kvalitě vědecké práce měřené podle světových standardů a na transparentní a efektivní ochraně přístupových práv k využití dosažených výsledků.

Domnívám se, že od běžné bilaterální spolupráce založené na tom “co kdo přinesl” bychom měli přejít k definování strategických společných zájmů a na ně se koncentrovat.

Pokud budeme opravdovými partnery, pokud budeme společně zkoumat, vyvíjet a nakonec produkovat špičkové technologie a inovativní výrobky, zvýší se na obou stranách důvěra i motivace dosáhnout společného globálního úspěchu. Společná ochrana duševního vlastnictví, patentů a nových technologií bude stimulovat vědecko-technologický pokrok.

V rámci zmíněného 2. dialogu EU – Čína o kooperaci v inovacích, jehož se zúčastnil i Wan Gang, čínský ministr pro vědu a technologie, prohlásil Carlos Moedas, eurokomisař pro vědu a inovace: „Excelentní věda je základem naší budoucnosti. Naším nejzásadnějším cílem by vždy mělo být podporovat vědeckou excelenci, excelenci, excelenci. Není dostatečné podporovat pouze projekty vzájemné spolupráce, protože my potřebujeme umožnit především partnerství mezi regiony a státy.“

To je, myslím to, o co by nám mělo jít. Být opravdovými partnery, kteří mají nejen společné projekty, ale i společné zájmy a společný profit.

kdu.cz

10. 11. 2015

Ministr kultury Daniel Herman k úmrtí Helmuta Schmidta

"Evropa ztratila politika světového formátu," prohlásil k úmrtí Helmuta Schmidta Daniel Herman.

"Smrt Helmuta Schmidta, bývalého spolkového kancléře a ministra obrany, financí a hospodářství německé spolkové vlády je velkou ztrátou nejen pro jeho blízké, ale také pro nejširší evropskou i světovou veřejnost. Odešel respektovaný státník, politik i literát, jehož výrazný podíl na budování společného evropského domu je a zůstane obdivuhodný. I v pokročilém věku se fundovaně vyjadřoval k problémům, které hýbaly Evropou a světem. Jeho proevropskou, sjednocující politiku, zásadové postoje v otázkách levicového extrémismu a boj s terorismem považuji za jeho zásadní a následováníhodný odkaz," uvedl ministr Herman.

mkcr.cz

14. 11. 2015

Telegram předsedy vlády francouzskému premiérovi k útokům v Paříži

Vaše Excelence,

vážený pane předsedo vlády,

byl jsem šokován brutalitou teroristických útoků, ke kterým došlo včera v Paříži. Zpráva o více jak stovce obětí mne naplnila hlubokým smutkem nad tolika zmařenými životy. Dovolte mi, abych Vám vyjádřil svou účast a solidaritu České republiky.

Co nejsilněji odsuzuji tento nelidský teroristický čin. Je útokem na hodnoty, které spojují Českou republiku a Francii. Ve chvíli, kdy Francie čelí této bezprecedentní bezpečnostní hrozbě, při ní pevně stojíme jakožto partner v EU a spojenec v NATO. Jsme připraveni Francii poskytnout veškerou potřebnou součinnost.

Vážený pane předsedo vlády, rád bych Vás požádal, abyste tlumočil moji soustrast blízkým obětí.

S úctou

Bohuslav Sobotka

předseda vlády České republiky

vlada.cz

14. 11. 2015

Prohlášení ministra vnitra k útokům ve Francii

Veškeré odpovědné složky policie i bezpečnostních služeb v gesci Ministerstva vnitra vyhodnocují na základě pokynu předsedy vlády Bohuslava Sobotky dostupné informace k teroristickým útokům ve Francii.

Z informací, které policie a bezpečnostní složky mají k dispozici, jasně vyplývá, že občanům v České republice v tuto chvíli nehrozí aktuální nebezpečí. Přesto jsme během noci preventivně přistoupili k posílení bezpečnostních opatření na vybraných místech po celém území ČR.

Zástupci policie a bezpečnostních služeb dostupné informace průběžně vyhodnocují. V případě nutnosti jsme připraveni bezpečnostní opatření okamžitě rozšířit.

Milan Chovanec

ministr vnitra

mvcr.cz

14. 11. 2015

Ministryně školství vyjádřila upřímnou soustrast Francii po teroristických útocích

"Nelidským a zbabělým teroristickým útokem na nevinné lidi v Paříži jsem hluboce otřesena. Co nejupřímnější soustrast pozůstalým obětí a jejich rodinám a celé Francii, která zažívá opět nesmírně smutné období. Mám informaci o tom, že čeští studenti práv, kteří pobývají v Paříži v rámci studijního programu Erasmus plus, jsou v pořádku. I tak Evropa čelí jednomu z nejhorších útoků na demokratické hodnoty a bezpečí svých občanů. Hodně sil Francouzům, jsem v duchu s nimi."

Kateřina Valachová

mmr.cz

16. 11. 2015

Reakce ministra životního prostředí na sérii teroristických útoků v Paříži 13. listopadu 2015

Naše myšlenky jsou teď v Paříži. Evropa už nebude stejná jako dosud. Nenechme se zastrašit těmi, kteří chtějí udělat i z Evropy válečnou zónu. Buďme jednotní, silní, připravení a nekompromisní vůči těm, kteří naši slušnost považují za slabost.

Události páteční noci nutí k zamyšlením a úvahám, kdy už ta koncentrovaná hrůza v Paříži ze třináctého konečně probudí některé evropské politiky, kteří dosud asi pořád nepochopili, že jsou v jasném ohrožení hodnoty, na kterých novodobá Evropa vznikla? A spolu s nimi i naše svobody a kvalita života, které jsme možná už začali považovat za samozřejmé? Bohužel, samozřejmé nejsou ani náhodou a nikdy nebyly. Naši předci za ně tvrdě bojovali a také umírali.

Čekám, kdy skončí ta bezobsažná politická korektnost, za níž mnozí schovávají strach pojmenovat věci pravými jmény? Kdy už se namísto trefného výrazu „selhání“, „obrovská chyba“ přestane používat to hrozné klišé "výzva"?

mzp.cz

19. 11. 2015

Dopis premiéra B. Sobotky předsedovi EK Junckerovi, ve kterém zdůrazňuje potřebu důsledné ochrany hranic

Premiér Bohuslav Sobotka odeslal dopis předsedovi Evropské komise Jean-Claude Junckerovi, ve kterém zdůrazňuje potřebu důsledné ochrany hranic, dodržování platného práva a roli Evropské komise při kontrole povinností členských států.

„V současné migrační krizi se jasně ukázalo, že pokud všichni nebudou plnit své povinnosti, celoevropský systém nemůže fungovat. Evropská komise má dohlížet na to, jestli členské státy dodržují své právní závazky a migrační krize nemůže být výjimkou,“ uvedl předseda vlády Bohuslav Sobotka.

V dopise adresovaném Jean-Claude Junckerovi se předseda vlády zajímá o objem a podmínky využití finančních prostředků, které Řecko v uplynulých letech získalo na podporu ochrany hranic, a o kontrolu Evropské komise nad využitím těchto prostředků. Česká vláda je přesvědčena, že z vyhodnocení výsledků podpory Řecka ze strany Evropské komise musí Evropa vycházet při plnění dalších plánovaných kroků, které prokazatelně posílí ochranu vnější schengenské hranice.

Odpovědi na zaslané otázky považuje premiér Bohuslav Sobotka za důležité zejména v souvislosti s aktuální debatou o Evropské pohraniční stráži, jejíž vznik česká vláda plně podporuje a udělá vše pro to, aby její činnost přinesla co nejrychleji výsledky.

vlada.cz

21. 11. 2015

Komentář premiéra B. Sobotky k teroristickým útokům v Mali

Důrazně odsuzuji teroristický útok na hotel Radisson Blu v Bamaku, hlavním městě Malijské republiky, jenž si vyžádal životy mnoha nevinných lidí.

Vyjadřuji hlubokou soustrast malijskému národu, rodinám a blízkým těch, kteří byli touto strašlivou událostí zasaženi.

Tato událost opět potvrdila nutnost důsledné mezinárodní spolupráce v boji proti terorismu.

Bohuslav Sobotka, předseda vlády ČR

vlada.cz

22. 11. 2015

Premiér B. Sobotka zahájil v Šanghaji česko-čínský podnikatelský seminář

Předseda vlády Bohuslav Sobotka zahájil v rámci své týdenní návštěvy Čínské lidové republiky česko-čínský podnikatelský seminář v Šanghaji. Společně s premiérem Sobotkou vystoupil na semináři také prezident Hospodářské komory ČR Vladimír Dlouhý a zástupce Šanghajské federace průmyslu a obchodu.

Projev předsedy vlády Bohuslava Sobotky na podnikatelském semináři v Šanghaji:

Vážení velvyslanci Čínské lidové republiky a České republiky, vážení předsedové hospodářské komory Šanghaje a hospodářské komory České republiky, vážení zástupci podnikatelů ze Šanghaje a z České republiky, dámy a pánové,

dovolte mi, abych Vás co nejsrdečněji přivítal na česko-čínském podnikatelském semináři, který se uskutečňuje tady v Šanghaji.

Moje cesta do Číny je spojena s účastí na summitu předsedů vlád zemí střední a východní Evropy a Číny a já mohu s radostí konstatovat, že Česká republika je jedním z motorů spolupráce Číny a zemí střední a východní Evropy.

Máme za sebou řadu mimořádným úspěchů česko-čínské spolupráce a středoevropsko-čínské spolupráce. Já myslím, že stojí za to, abych připomenul Local Leaders Meeting 2014, který se uskutečnil v roce 2014. Health Ministers Meeting, který se uskutečnil v roce 2015 nebo nedávno skončené China Investment Forum, které se uskutečnilo v Praze. Máme za sebou výrazné zvýšení intenzity vzájemné výměny politických a regionálních delegací.

Jsem velmi rád, že vidíme nejenom vynikající vztahy mezi politiky všech úrovní, ale také konkrétní projekty pragmatické spolupráce.

Otevření přímého leteckého spojení mezi Českou republikou a Čínou dne 23. září 2015 vytváří symbolický most pro vás podnikatele i turisty z obou zemí.

Vláda České republiky přijala od loňského dubna řadu konkrétních kroků ke zjednodušení vízového režimu, vydává víza do čtyř pracovních dní a stala se tak v Číně konkurenceschopnou i vůči velkým západoevropským zemím.

Česká republika se také stala evropskou základnou tradiční čínské medicíny. Právě ve spolupráci s Úřadem zdravotnictví Šanghaje jsme otevřeli kliniku Tradiční čínské medicíny ve fakultní nemocnici v Hradci Králové a připravujeme vědecké a výzkumné centrum.

Pilotní projekt ozdravných dětských pobytů 200 čínských dětí, z nichž 40 byly děti ze Šanghaje, postupně přechází do dlouhodobé spolupráce v oblasti lázeňské a zdravotnické turistiky.

Rozsáhlé investice největšího čínského investora ve střední a východní Evropě, Šanghajské finanční a energetické korporace CEFC, v ČR již přesáhly 10 miliard Kč, strojírenská společnost Shaangu Power investovala 1,3 miliardy do brněnské společnosti EKOL, Bank of China otevřela v ČR svoji pobočku a je realizována celá řada dalších čínských investic.

Za mimořádný úspěch považuji, že Čína bude hlavní hostující zemí na nejvýznamnějších oborových aktivitách České republiky, jako je veletrh cestovního ruchu Holiday World Prague 2016 a Mezinárodní strojírenský veletrh 2016 v Brně.

Vážené dámy, vážení pánové,

navázání strategického partnerství s Čínou a pohloubení vzájemné spolupráce je jednou z mých osobních priorit.

Mám dva velké cíle. Vybudovat v Praze finanční centrum a letecký přepravní uzel Číny pro země střední a východní Evropy.

Na nedávném jednání s ministrem zahraničních věcí ČLR jsme se shodli na tom, že Praha může využít potenciálu výhodné geografické polohy, nezadlužené ekonomiky a druhé nejrychleji rostoucí ekonomiky Evropské unie a zdravého a stabilního finančního sektoru jako vynikající základny pro vstup nejvýznamnějších čínských finančních institucí na středoevropský trh.

Za českou vládu chci potvrdit naši připravenost vytvořit podmínky pro jejich vznik a rozvoj tak, aby mohly využít svého podnikání v ČR jako ideální brány do Evropské unie.

Již v pátek tohoto týdne bude podepsána Dohoda o zapojení České republiky do iniciativy „Nové hedvábné stezky – One Belt, One Road“.

Máme zájem být součástí tohoto významného ekonomického projektu, vidíme v něm výborný základ pro další komplexní spolupráci.

Chceme využít i dalších oblastí spolupráce, ve kterých se obě strany mohou vzájemně doplňovat, jako jsou infrastruktura, výrobní kapacity, energetika včetně jaderné, hi-tech technologie a spolupráce ve finančním sektoru.

Česká republika je tradiční průmyslovou velmocí a ČLR se v této oblasti také velmi rychle rozvíjí.

Velkou příležitostí pro český letecký průmysl je robustní rozvoj čínského trhu malých a středních letadel, letišť a systémů řízení letového provozu.

V rámci mé nadcházející cesty do Číny chci nejen podpořit tradiční oblasti naší spolupráce, ale také pomoci vytvořit další příležitosti pro české kvalitní zboží a pro kvalitní české služby.

Vážení hosté,

s oběma nejvyššími představiteli Čínské lidové republiky budu při své návštěvě Číny projednávat i smlouvu o strategickém partnerství, která by měla být podepsána při příležitosti návštěvy prezidenta ČLR v České republice v příštím roce.

Osobně jsem přesvědčen, že důležitou oblastí vztahů mezi zeměmi je rozvoj mezilidských kontaktů.

Přál bych si, aby velký kvalitativní posun nastal zejména v oblasti vysokoškolského vzdělávání a spolupráce v oblasti vědy a výzkumu, včetně společného fondu na podporu inovativních myšlenek.

Naše země disponuje velkými kapacitami a propojení vědeckých týmů obou zemí, oblast modernizace a digitalizace průmyslu, a další agendy, jako jsou moderní technologie a nanotechnologie nebo ochrana životního prostředí, jsou perspektivními oblastmi naší spolupráce.

Českou republiku a Čínu pojí úctyhodných 66 let partnerství a přátelství a přesto lze o současné etapě hovořit jako o vůbec nejlepší v celé naší historii.

Těší mne, že vynikající politické vztahy se synergicky doplňují se vzájemnými vztahy vás, podnikatelů. V uplynulých měsících jsme v České republice přivítali řadu nových čínských investorů a věřím, že řada nových kontraktů vznikne i zde během naší návštěvy.

Vážené dámy, vážení pánové,

chtěl bych vám především popřát úspěch v průběhu vašich jednání, těším se na naše setkání, která budou probíhat v průběhu celé naší návštěvy, a chtěl bych vám také nyní poděkovat za vaši pozornost.

Děkuji.

vlada.cz

24. 11. 2015

Premiér Sobotka vystoupil na summitu 16+1 v čínském Su-čou

Předseda vlády Bohuslav Sobotka se třetí den návštěvy Číny setkal ve městě Su-čou s předsedou vlády Čínské lidové republiky a představiteli 15 zemí střední a východní Evropy. Zúčastnil se 5. ekonomického a obchodního fóra a vystoupil na summitu 16+1.

Projev předsedy vlády Bohuslava Sobotky na summitu 16+1:

Za dobu svého tříletého trvání platforma 16+1 již ukázala, že umožňuje společně hledat cesty, jak efektivně využít skrytý potenciál vztahů Čínské lidové republiky s naším evropským regionem.

Česká republika je velmi aktivním účastníkem platformy 16+1, vnímá ji jako jednu z příležitostí, jak prohloubit dvoustrannou spolupráci s Čínskou lidovou republikou, a je připravena v souladu se strategickým partnerstvím, které máme mezi Evropskou unií a ČLR naplňovat a doplňovat tuto další rovinu česko-čínské spolupráce.

Česká republika se zúčastnila řady aktivit ve formátu 16+1. Jejich výsledky jsou povzbuzující, zejména v oblasti obchodních a investičních kontaktů, regionálních kontaktů a kontaktů mezi lidmi našich zemí. Jsem potěšen, že platformu jsme již využili k řadě užitečných setkání a nasměrování mnoha projektů v česko-čínských bilaterálních vztazích.

Rád bych poděkoval všem při této příležitosti, delegacím a účastníkům Čínského investičního fóra a Health Ministers Meeting, které jsme letos zorganizovali v Praze v ČR. Organizace těchto aktivit je naším letošním konkrétním příspěvkem do rozvoje naši platformy. Odráží to naše pevné přesvědčení o praktickém, a tedy efektivním přínosu této platformy k rozvoji vzájemné spolupráce v nejrůznějších oblastech.

Přípravu dokumentu ke střednědobé agendě platformy 16+1 považujeme za důležitý milník v dalším rozvoji této platformy. Máme za to, že je třeba nadále rozvíjet přidanou hodnotu pro bilaterální rozvoj vztahů, která spočívá v důrazu na praktičnost, otevřenost a flexibilitu fungování tohoto mechanismu.

V praktické rovině platforma 16+1 vhodně zapadá do široké čínské iniciativy Hedvábná stezka, neboli One belt, One Road.

V této iniciativě však nejde jenom o dílčí stezku, trať nebo cestu. Iniciativu Hedvábná stezka pojímáme především z hlediska konceptu konektivity.

Fyzická propojenost prostřednictvím dopravní infrastruktury, která ušetří čas a náklady a usnadní obchodní a investiční spolupráci. Propojenost ve smyslu podpory cestovního ruchu, který vede k lepšímu poznávání, včetně hlubšího porozumění historii a také tradici a hodnotám našich kulturních prostorů. Těmto cílům jistě napomůže i nová platforma konektivity mezi EU a Čínou, která byla přijata unijními a čínskými lídry na posledním summitu v Bruselu v červnu letošního roku.

V případě česko-čínských vztahů má koncept konektivity silný náboj v propojení našich regionů novým přímým leteckým spojením mezi Prahou a Pekingem, které bylo zahájeno v září letošního roku. Zároveň věřím, že existuje potenciál pro zahájení přímých leteckých spojení do Prahy i z dalších čínských měst.

V rámci iniciativy Hedvábná stezka jsme připraveni spolupracovat např. i v oblasti všeobecného letectví, což pomůže k propojení a zkvalitnění dopravní infrastruktury v Číně a zvýšené interkonektivitě její západní části s okolními státy. Firmy z českého leteckého průmyslu mají zájem sdílet technologie, know-how a zkušenosti s budováním systému všeobecného letectví a také se např. podílet se na řešení regionální přepravy cestujících na krátké vzdálenosti.

Spolupráci regionů a měst považujeme za významnou součást našich vztahů a jsme připraveni ji nadále rozvíjet, a to i v rámci v Praze založené Asociace pro spolupráci guvernérů provincií Čínské lidové republiky a představitelů jednotlivých regionů ze zemí střední, východní a jihovýchodní Evropy. Těšíme se na spolupráci při přípravě příštího Setkání regionálních lídrů, které se uskuteční v roce 2016 tady v Číně.

Vážíme si kvalitní spolupráce mezi českým a čínským zdravotnictvím, neboť je přínosná nejen pro naše země, ale především pro pacienty. ČR dosáhla znatelného pokroku ve spolupráci v oblasti tradiční čínské medicíny od Summitu ministrů zdravotnictví zemí střední a východní Evropy a Číny, který se uskutečnil v červnu letošního roku v Praze.

Bude nám potěšením sdílet své znalosti týkající se tradiční čínské medicíny s ostatními zeměmi střední a východní Evropy. Česká republika také navrhuje založení asociace pro zdravotnictví ve formátu 16+1 k podpoře spolupráce v této oblasti. Naše zkušenosti z uspořádání zdravotnického fóra v červnu tohoto roku hovoří jasně ve prospěch budoucnosti spolupráce 16+1 také v této oblasti.

Vážené dámy, vážení pánové, chci vám poděkovat za vaši pozornost a také chci poděkovat čínské straně za uspořádání tohoto Summitu.

vlada.cz

24. 11. 2015

Komentář předsedy vlády k incidentu v Sýrii

Dnešní nešťastný a krajně nebezpečný incident v Sýrii ukázal dvě věci: V tomto regionu je příliš mnoho odlišných zájmů a dosavadní snaha o mezinárodní koordinaci s tím zatím mnoho nenadělala. Za druhé: Jakákoliv západní pozemní operace je v tomto napětí a zmatku zcela nemyslitelná. Pro další jednání o ukončení syrského válečného konfliktu je sestřelení ruského letounu bohužel velmi negativním signálem.

Bohuslav Sobotka, předseda vlády ČR

vlada.cz

25. 11. 2015

Projev předsedy vlády Bohuslava Sobotky na semináři o spolupráci ve zdravotnictví

Předseda vlády Bohuslav Sobotka ve středu 25. listopadu v hotelu st. Regis v Pekingu vystoupil na semináři o spolupráci ve zdravotnictví.

Vážená delegace Čínského úřadu pro kontrolu léčiv a potravin, Vážené dámy, vážení pánové z regulačních úřadů, Vážení hosté,

je mi ctí, že mohu pozdravit účastníky odborného semináře probíhajícího v rámci spolupráce mezi regulačními autoritami ČR a Číny v oblasti lékové politiky.

Jsem velmi rád, že strategická spolupráce obou našich zemí v oblasti zdravotnictví, kdy spolu aktivně spolupracují nemocnice, zdravotní úřady i konkrétní lékaři a vědci, nyní obsáhla další důležitý prvek a tím je právě spolupráce v regulaci léků a zdravotnických prostředků.

Vývoj nových léčiv, jejich bezpečnost, kvalita, účinnost a dostupnost je přitom velké politické i ekonomické téma, a je proto dobrou zprávou, že i na tomto poli vzniká společná Česko-čínská platforma pro výměnu informací i dobré praxe.

Každé kvalitní zdravotnictví světa, a tím i vývoj regulace léků jako jeho součást, musí mít zázemí ve špičkových zdravotnických technologiích a materiálech. Spolupráce v této oblasti je proto důležitá nejenom pro ekonomiku a obchod, ale má i přímý dopad na kvalitu práce lékařů a na spokojenost pacientů.

Proto jako Česká republika plně podporujeme export našich kvalitních léčiv na čínský trh a zároveň jsme připraveni čínským partnerům poskytnout maximální podporu a součinnost při vstupu na český trh, který je součástí trhu Evropské unie. Výrazem této podpory je jak probíhající seminář, tak především podpis memoranda o přátelské spolupráci mezi Ministerstvem zdravotnictví ČR a China Food and Drug Administration.

Jsem také velmi rád, že spolupráce v oblasti léčiv se netýká pouze moderních léčiv ale také oblasti tradiční čínské medicíny, kdy český Státní ústav pro kontrolu léčiv je jedním z partnerů kliniky tradiční čínské medicíny při Fakultní nemocnici Hradec Králové.

Věřím, že tradiční čínská medicína může představovat vhodný nástroj pro léčení a zmírnění obtíží pacientů a je dobře, že ČR představuje lídra rozvoje tradiční čínské medicíny v zemích střední a východní Evropy.

Vážené dámy, vážení pánové,

dovolte mi, abych česko-čínské spolupráci v oblasti farmacie a lékové politiky popřál hodně úspěchů.

Děkuji Vám za pozornost.

vlada.cz

25. 11. 2015

Premiér B. Sobotka přednášel na Pekingské univerzitě na téma Aktuální výzvy spolupráce mezi EU a ČLR

Předseda vlády Bohuslav Sobotka navštívil během čtvrtého dne své cesty do Čínské lidové republiky Pekingskou univerzitu. Setkal se zde s vedením školy, diskutoval s českými studenty a vystoupil také s přednáškou na téma Aktuální výzvy spolupráce mezi Evropskou unií a Čínou.

Pekingská univerzita je nejstarší čínskou univerzitou a zároveň jednou z nejlepších v zemi a nejprestižnějších na světě.

Karlova univerzita má s Pekingskou univerzitou uzavřeno vzájemné partnerství.

Přednáška předsedy vlády na Pekingské univerzitě

Vážené dámy a pánové, milí studenti,

je mi velkou ctí, že mohu vystoupit na půdě vaší univerzity. Já mám možnost v těchto dnech navštívit Čínu již po třetí. Poprvé jsem zde byl v roce 2005, tehdy jsem zastával funkci ministra financí a nyní poprvé přijíždím Čínu navštívit oficiálně ve funkci předsedy vlády České republiky.

Vzhledem k tomu, že geografická vzdálenost mezi Čínou a Českou republikou je poměrně značná a já zde budu hovořit o vztazích mezi Čínou a Evropskou unií a Česká republika je součástí Evropské unie, tak mi dovolte několik poznámek a informací o České republice jako takové.

Historický kontext pro ty z vás, kdo se zabývají dějinami Evropy. Češi byli dlouhou dobu součástí rakouské říše, naše země obnovila samostatnost po první světové válce v roce 1918, potom v roce 1993 došlo k rozdělení Československa, vznikla samostatná Česká republika. Tato samostatná Česká republika v roce 2004 vstoupila do Evropské unie. V loňském roce jsme slavili desetileté výročí od našeho vstupu do nejvýznamnějšího evropského integračního celku. Tolik tedy velmi stručně historický kontext a teď možná i kulturní kontext. Možná řada z vás zná české spisovatele jako je Milan Kundera, Bohumil Hrabal nebo Franz Kafka, který pocházel z německého prostředí a žil v Praze. Možná znáte i jméno Karla Čapka, pro zajímavost, byl to český humanistický spisovatel. Karel Čapek, který vymyslel slovo robot, které používáme od té doby pro mechanizované přístroje.

My jsme země, která je silně průmyslově založená, prošli jsme v posledních letech významnou technologickou modernizací a ačkoliv řada zemí v západní Evropě spíše prošla fází, kdy odsud průmyslová výroba odešla, tak Česká republika zůstává průmyslovým jádrem a průmyslových srdcem Evropy. Možná znáte automobil Škoda, který pochází z České republiky a dnes se vyrábí také tady v Číně, konkrétně v Šanghaji.

Vážené dámy, vážení pánové,

já dnes budu mluvit o vztazích mezi Evropskou unií a Čínskou lidovou republikou, ale než se k tomuto bodu dostanu, dovolte mi, abych se zastavil u tématu, o kterém se doufal, že nebudu muset nikdy mluvit.

V pátek 13. listopadu, před několika málo dny došlo k barbarským útokům na civilní obyvatele v Paříži.

Cílem teroristů, kteří útočili, ať už se zaštiťují čímkoli, je útok na všelidské hodnoty života, svobody a vztahů mezi lidmi, které jsou společné všem normálním lidem bez ohledu na rasu, barvu, národnost, pohlaví či náboženství. V tuto chvíli je zcela zásadní, abychom v reakci a v odporu proti těmto útokům stáli bok po boku ve vzájemné spolupráci.

Dovolte mi nyní, abych přešel k tématu svého projevu tedy k aktuálním výzvám čínsko–evropské spolupráce.

Evropská unie dnes stojí na rozcestí. Na jedné straně je sama její existence, která zahrnuje dlouhodobou mírovou spolupráci dvaceti osmi rozdílných a samostatných členských států založená na společných hodnotách, vzájemné solidaritě a respektu. Na druhé straně čelí toto společenství snad nejvážnějším výzvám ve své historii.

Myšlenka evropského projektu se zrodila v reakci na hrůzy druhé světové války a ve snaze zabránit tomu, aby se znovu opakovaly. Evropská integrace představuje dnes po více než šedesáti letech trvání klíčový přínos Evropy do stability a míru ve světě a je garantem základních hodnot, na nichž stojí evropská společnost.

Vláda České republiky i já osobně se jednoznačně hlásíme k této myšlence a k prohlubování spolupráce států v rámci Evropské unie. Tváří v tvář výzvám, jimž čelíme, je celoevropská spolupráce jedinou volbou, která vede ke stabilitě a prosperitě Evropy.

Tento integrační projekt dnes stojí na pomyslné křižovatce. Buď se my Evropané shodneme, že budeme i nadále pokračovat na cestě sjednocení, neboť se jasně ukazuje, že bez prohloubené spolupráce se v některých klíčových oblastech neobejdeme, nebo se začneme bát sami sebe, zastavíme se a budeme stagnovat.

Témata jako jsou energetika, vnitřní trh EU, včetně otázek digitalizace, modernizace průmyslu či vědy a výzkumu, migrační a azylová politika, s nimi související volný pohyb osob, a v neposlední řadě pak politika sousedství, mezinárodní obchod a obranná a bezpečnostní politika vyžadují jednoznačně větší míru integrity.

Ve všech těchto oblastech hledáme nové modely kooperace jak uvnitř EU, tak navenek. K tomu, abychom v nich byli úspěšní, se totiž nemůžeme omezit pouze na evropská řešení, ale musíme se podívat také za naše hranice a hledat partnery právě tam.

Od roku 2003 se Čínská lidová republika řadí k zemím, se kterými Evropská unie uzavírá tzv. strategická partnerství. Vrcholem této iniciativy jsou schůzky unijních a čínských představitelů na nejvyšší úrovni, v rámci nichž se pravidelně setkávají předseda Evropské rady a předseda Komise s čínským premiérem, aby společně zhodnotili pokrok partnerství a dodali mu nové impulzy.

To, co je skutečně důležité, však nejsou jen tyto schůzky na vysoké úrovni. Ty jsou špičkou ledovce, pod kterou se skrývá spolupráce mnoha politických aktérů obou stran. Jednotlivé pilíře partnerství jsou složeny z cihliček v podobě více než padesátky sektorových dialogů od politických diskuzí, věnujících se jednotlivým světovým regionům a lidským právům, ke spolupráci v inovacích nebo informačních technologiích.

Vedle těchto ustavených kontaktů jsou nedílnou součástí partnerství také vztahy mezi evropskými a čínskými studenty, vzdělávacími a kulturními institucemi, mezi importéry a exportéry, a obecně mezi našimi občany navzájem. To je to, na čem skutečně záleží a na čem je možné do budoucna stavět skutečně silnou spolupráci mezi Čínou a Evropou.

Ne ve všech oblastech spolupráce ovšem v tuto chvíli plně využíváme potenciálu, který se nabízí. Například oblast služeb a investic by bylo možné v budoucnu daleko více využívat. EU i ČLR jsou si toho vědomy, a proto se na letošním summitu EU – Čína domluvily, že dojde k prohloubení spolupráce v oblasti investic, a že obě strany zvýší úsilí směřující k rychlému uzavření jednání o komplexní investiční dohodě.

Na tomto vrcholném jednání byla také ustavena i Platforma pro konektivitu, která by měla konkrétně podporovat spolupráci v oblasti infrastruktury, technologií nebo standardů tím, že bude hledat synergie mezi čínskou iniciativou novodobé hedvábné stezky a evropskými iniciativami jako jsou transevropské sítě v oblasti dopravy, a zviditelňovat tak nové příležitosti pro investory.

Právě propojení mezi Evropou a Asií je s postupujícími globalizačními trendy stále větším tématem ve vztazích EU a Číny. Velkým tématem je také pohyb osob mezi našimi kontinenty. V letošním roce jsme se shodli na plánu dalších kroků vzájemné spolupráce, jako jsou podpis dohody o zrušení vízové povinnosti pro držitele diplomatických pasů, otevření vízových center členských států EU v některých čínských městech, ve kterých státy nemají konzulární zastoupení, nebo nastartování spolupráce v oblasti nelegální migrace.

EU a Čína jsou jedni z nejdůležitějších aktérů světového dění. Tuto kapacitu je třeba využít ve prospěch nejen nás samotných, ale celého světového společenství. Musíme být aktivními účastníky, kteří se chopí svého dílu odpovědnosti, protože na některé otázky, jak jsem již naznačil v úvodu, jiná správná odpověď než ta společná, neexistuje.

Takovou výzvou je také boj proti změnám klimatu. Bez zapojení Číny nebude existovat řešení, které by nám pomohlo tento problém vyřešit. Proto si velmi cením toho, že jak Čína, tak EU se shodují v hodnocení tohoto problému, coby jedné z největších hrozeb pro lidstvo v blízké budoucnosti, a že se Čína v rámci současného reformního procesu zaměřila mimo jiné na tuto zásadní oblast. Společné prohlášení ke klimatickým změnám, podepsané během summitu EU-ČLR potvrdilo, že EU i Čína jsou si vědomy své klíčové role při hledání řešení. Světová konference o klimatických změnách v Paříži, která začne již v pondělí, nám poskytne další příležitost proměnit naše slova v konkrétní činy.

Sami nejsme schopni se vyhnout ani politickým, ani bezpečnostním nestabilitám, které již dnes neznají hranic. Doba si vyžaduje, aby naše spolupráce byla multidimenzionální, a zdá se, že na úrovni vztahů EU-ČLR se toto skutečně daří a společných témat v průběhu let přibývá. Na druhou stranu neubývá ani výzev, které je třeba řešit, ale ty bychom neměli brát jako překážku prohlubování vzájemných vztahů, ale naopak jako pozvánku k jejich posílení.

Dovolte mi, abych se nyní krátce vyjádřil ještě k bilaterálním vztahům mezi Českou republikou a Čínou. Moje současná návštěva v Čínské lidové republice završuje mimořádný rok v česko-čínských vztazích. Je to rok, kdy Čínu postupně navštívili nejvyšší ústavní činitelé České republiky, počínaje prezidentem republiky, přes předsedu Parlamentu až po předsedu vlády. Chci také konstatovat, že další rozvoj vztahu mezi Českou republikou a Čínou patří mezi zahraničněpolitické priority současné české vlády.

My jsme se rozhodli zaměřit své úsilí ve vztahu k Číně dvěma směry. Zaprvé: účastníme se platformy 16+1, a projektu Nové hedvábné stezky. Co se týče platformy 16+1, je to platforma, které se účastní Čína a 16 zemí ze střední a východní Evropy. Česká republika se stala jedním z motorů tohoto uskupení. Snažíme se být iniciativní v oblasti spolupráce regionů, zdravotnictví nebo hospodářství a obchodu.

Dalším směrem jsou čistě bilaterální vztahy mezi Českou republikou a Čínou. Tyto vztahy od roku 2014, kdy nastoupila nová česká vláda, doznaly značného rozvoje. Za zásadní úspěch, který by potvrdil posilování našich vzájemných vztahů a mohl by znamenat výrazný impulz pro jejich další rozvoj, považuji uzavření strategického partnerství mezi Českou republikou a Čínou, jehož přípravě věnuji podstatnou část své současné návštěvy tady v Číně.

Již v současné době dosahujeme v různých oblastech důležitých výsledků. V roce 2014 byla například založena asociace pro spolupráci guvernérů provincií Číny a představitelů jednotlivých regionů ze zemí střední a východní Evropy. Vytváří se asociace spolupráce ve zdravotnictví. Posiluje se spolupráce v oblasti cestovního ruchu. To, co je myslím velmi zajímavé, je nárůst počtu čínských turistů, kteří přijíždějí do České republiky. V letošním roce se počet čínských turistů v Praze přiblíží 300 tisícům. Oproti roku 2014 tak dochází k 40 % nárůstu počtu občanů Čínské lidové republiky, kteří na návštěvu České republiky přijíždí. To je nepochybně významný rozvoj turismu.

Posiluje se také dopravní spojení. V září letošního roku byla otevřena přímá letecká linka mezi Pekingem a Prahou a jedná se o otevření druhého přímého leteckého spojení, které by do Prahy směřovalo ze Šanghaje. Pro zajímavost: V Hradci Králové jsme otevřeli ambulanci a připravujeme otevření kliniky Tradiční čínské medicíny a v této nemocnici v České republice vznikne i vědecké a výzkumné centrum, které bude zaměřeno na propojení tradiční čínské a západní medicíny.

Výrazným krokem ke zlepšení vzájemných vztahů bylo také zjednodušení vízového režimu. My jsme schopni již nyní vydávat víza pro čínské občany do 4 dnů.

Jsem přesvědčený o tom, že Praha může využít svého potenciálu výhodné geografické polohy hlavního města země, která je nezadlužená, dramaticky ekonomicky roste a která má zdravý a stabilní finanční sektor.

Letošní vstup Bank of China na český trh a jednání o tom, že by se Česká republika mohla stát branou pro vstup dalších významných čínských finančních institucí, ukazuje praktické vyústění těchto záměrů. Česká republika je připravena stát se bránou a sídlem významných čínských finančních institucí, které chtějí působit ve střední a východní Evropě.

Do budoucna bych si přál posílit také naši vzájemnou spolupráci i v dalších oblastech. Domnívám se, že velký potenciál další spolupráce leží i s ohledem na reformní plány Číny například v oblasti vysokoškolské výměny, vědy a výzkumu, energetice, ve využití moderních hitech technologií nebo v digitalizaci.

Vážené dámy, vážení pánové,

na závěr svého projevu bych se ještě rád vrátil k otevření přímého leteckého spojení mezi Českou republikou a Čínou, k němuž došlo v září letošního roku. Evropská unie i Česká republika mají zájem krok za krokem postupovat od obchodu a investic dále a posilovat vzájemnou spolupráci i v dalších oblastech. K tomu, aby mohl být tento trend úspěšný, je třeba vzájemné otevřenosti a skutečné snahy poznávat kultury našich zemí. Jen tak můžeme společně vytvářet stabilnější globální prostředí a úspěšně čelit úskalím a hrozbám, které náš dnešní svět přináší.

Pevně věřím, že nejenom otevření leteckého spojení mezi Českou republikou a Čínou, je praktickým krokem, který symbolicky otevřel novou etapu spolupráce mezi našimi dvěma zeměmi.

Vážené dámy, vážení pánové,

tolik několik poznámek k perspektivám spolupráce mezi Evropskou unií a Čínou a také k perspektivám spolupráce mezi Českou republikou a Čínskou lidovou republikou.

Chci Vám poděkovat za Vaši pozornost.

vlada.cz

30. 11. 2015

Projev předsedy vlády Bohuslava Sobotky na setkání hlav států a předsedů vlád na úvod Konference o změnách klimatu

Vážené Excelence, dámy a pánové, vážení delegáti!

V úvodu bych rád vyjádřil upřímné poděkování vládě a lidu hostitelské Francie za přípravu a uspořádání této významné mezinárodní události. Vysoce si vážíme obrovského přínosu a úsilí, kterým Francie podpořila proces klimatického vyjednávání. Obzvlášť si ceníme skutečnosti, že nedávné nesmyslné brutální teroristické útoky neodradily Francii od uspořádání klimatické konference. Hluboce cítíme se všemi, kterých se tragické události dotkly; současně si uvědomujeme, že o to více musíme usilovat o dosažení kýženého výsledku našich jednání. Globální změna klimatu totiž může vyvolat konflikty a eskalovat napětí – tomu musíme nutně předejít.

Dovolte mi také ztotožnit se s vystoupeními, které zde přednesli představitelé ostatních států Evropské unie. Sešli jsme se zde s cílem řešit jednu z nejvýznamnějších hrozeb, kterým svět čelí – změnu klimatu. Je to zásadní výzva současnosti a my všichni musíme spolupracovat, abychom zabezpečili budoucnost svou i našich dětí.

V dnešní době je už zřejmé, že změna klimatu není jen záležitostí životního prostředí, ale nežádoucím způsobem ovlivňuje i mnohé další aspekty našich životů. Ohrožuje naši národní bezpečnost i ekonomickou prosperitu, má negativní dopady na boj proti chudobě i na potravinové zabezpečení, je jednou z příčin migrace. Abychom ochránili a zachránili naši planetu a zachovali využití přírodních zdrojů i pro budoucí generace, musíme odpověď na tuto naléhavou výzvu hledat společně, tady a teď.

Ano – zde v Paříži musíme dojít k souhlasu v podobě ucelené právně závazné smlouvy, která zajistí, aby nárůst průměrné globální teploty nepřekročil 2°C ve srovnání s předindustriální úrovní. Součástí této smlouvy musejí být všechny ekonomiky, jak rozvinuté, tak rozvojové, a všichni, kdo výrazně přispívají k produkci emisí skleníkových plynů. Pouze taková univerzální účast v rámci nové smlouvy může zajistit skutečnou změnu současných rostoucích trendů emisí skleníkových plynů, přispívajících ke změně klimatu.

Musíme se též soustředit na účinná adaptační opatření, která mohou snížit nežádoucí dopady změny klimatu a současně přinést užitek životnímu prostředí, společnosti i ekonomice. Proto musí nová smlouva přistoupit k řešení změny klimatu vyváženě, způsobem, který zajistí stejný politický i praktický význam procesu snižování emisí skleníkových plynů i efektivní přizpůsobení se dopadům změny klimatu. Proto je nezbytné, abychom aktivity zaměřené na snižování emisí skleníkových plynů i adaptaci včlenili do národních rozvojových plánů. Pouze tak podpoříme udržitelný rozvoj odolný vůči změně klimatu, jakož i nízkouhlíkový hospodářský růst, a naplníme tak vizi rozvoje světa do roku 2030, kterou jsme přijali v tomto roce v podobě Cílů udržitelného rozvoje na summitu OSN v New Yorku.

Je zřejmé, že tyto kroky si vyžádají nemalé finanční zdroje, technologickou podporu i posílení kapacit – musíme si však uvědomit, že jde o investice do naší budoucnosti.

Tento imperativ má Česká republika na mysli, když odpovědně plní své závazky plynoucí z Úmluvy a z jejího Kjótského protokolu. Naše emise skleníkových plynů byly v roce 2013 o více než 34 % nižší než v roce 1990. Spolu s Evropskou unií a jejími členskými státy jsme předložili náš vnitrostátně stanovený příspěvek (Intended National Determined Contribution, INDC) a přijali ambiciózní závazek do roku 2030 dále snížit emise skleníkových plynů nejméně o 40 % ve srovnání s rokem 1990.

Ačkoliv primární odpovědnost za přijetí a realizaci klimatických opatření spočívá na národní úrovni, jsme si vědomi nutnosti pomáhat potřebným. Za efektivní nástroj pro nasměrování zdrojů tam, kde je to nejvíce potřeba, především do nejméně rozvinutých zemí a obzvlášť zranitelných států, považujeme Zelený klimatický fond. Tomuto fondu Česká republika poskytla 5,3 miliónů USD. Dalšími 2 milióny USD jsme podpořili německý program klimatického financování CF Ready.

Chtěl bych vás ujistit, že Česká republika bude pokračovat v poskytování klimatického financování na podporu rozvojových zemí, a to jak bilaterální, tak multilaterální cestou. Současně bude hledat možnosti pro další navýšení těchto zdrojů a posílíme provázanost ochrany klimatu v rozvojových zemích s rozvojovou pomocí, kterou Česká republika poskytuje.

Excelence, dámy a pánové,

cesta k pařížské klimatické konferenci byla dlouhá a komplikovaná, dnešnímu zasedání předcházelo mnoho hodin náročného vyjednávání. Naše práce však ještě nekončí. Svět, který nás pozorně sleduje, naléhavě potřebuje ambiciózní a dlouhodobou právně závaznou smlouvu, vztaženou na všechny smluvní strany Úmluvy. Je naší povinností změnit vizi v realitu.

Děkuji za vaši pozornost.

vlada.cz

Prosinec 2015

3. 12. 2015

Společné prohlášení předsedů vlád zemí Visegrádské skupiny

My, předsedové vlád České republiky, Maďarska, Polska a Slovenské republiky, přijímáme na setkání v Praze dne 3. prosince 2015 u příležitosti summitu Visegrádské skupiny následující Společné prohlášení:

V reakci na brutální teroristické útoky spáchané v Paříži dne 13. listopadu vyjadřujeme solidaritu a hlubokou soustrast francouzskému národu. Jsme zarmouceni především počtem nevinných obětí. Naše myšlenky jsou s jejich rodinami. Tento krutý teroristický čin představuje útok na hodnoty, které spojují evropské národy. Čelíce této nebývalé bezpečnostní hrozbě stojíme bok po boku Francie jako stabilní partneři v Evropské unii a spojenci v rámci NATO. Jsme připraveni nabídnout Francii veškerou nezbytnou podporu a spolupráci.

Vzhledem k povaze a rozsahu této bezpečnostní výzvy musí Evropská unie jednat. Zdůrazňujeme, že nadcházející prosincová Evropská rada musí zaujmout jasné stanovisko k boji proti terorismu. Tato diskuse by měla být založena na doposud přijatých opatřeních, měla by identifikovat další možné prvky společné a ucelené reakce Evropské unie na stávající bezpečnostní výzvy a měla by zajistit, aby tato reakce byla provedena rychle a efektivně. Současně musí být mobilizovány všechny relevantní prostředky potírání terorismu. Dále zdůrazňujeme potřebu zlepšení sdílení zpravodajských a dalších informací v rámci Evropy, dokončení projednávání směrnice o jmenné evidenci cestujících, opatření zaměřených na boj s financováním terorismu a organizovaným zločinem, stejně jako rozhodné debaty o transparentním unijním rámci pro kontrolu střelných zbraní.

Vyjadřujeme naší plnou podporu efektivní koordinaci úsilí, které směřuje ke zničení Daesh, a to jak na úrovni Evropské unie, tak úrovni mezinárodní. Součástí tohoto úsilí je také konkrétní pokrok, pokud jde o řešení konfliktů v Sýrii a Libyi.

Prosincová Evropská rada bude příležitostí pokročit rovněž ve vypořádávání se s výzvami spojenými s migrací a s jejími příčinami. Toto úsilí zahrnuje rovněž vyčlenění dostatečných finančních zdrojů v rozpočtu Evropské unie, aniž by byly dotčeny další zásadní evropské politiky, především pak růstově zaměřené nástroje, jako je politika soudržnosti. Jakékoliv návrhy sledující tuto logiku bychom jednoznačně odmítli.

Očekáváme, že závěry prosincové Evropské rady naznačí rozhodující kroky, které povedou k posílení ochrany vnější hranice Evropské unie. Země Visegrádské skupiny jsou připraveny pokračovat ve svých aktivitách směřujících k tomuto cíli včetně poskytování praktické pomoci zemím nacházejících se pod významným tlakem, obzvláště zemím západního Balkánu.

Účinnější ochrana vnějších hranic zahrnuje plné využití potenciálu agentury Frontex, důraz na rychlé zavedení tzv. hotspotů (včetně jejich zadržovací funkce), efektivnější azylové procedury a přísné uplatňování pravidel pro registraci a snímání otisků prstů. V tomto ohledu znovu připomínáme náš závazek poskytnout agenturám Frontex a EASO celkem 300 expertů.

Schengen nadále zůstává hlavním praktickým a symbolickým úspěchem evropské integrace. Znovu potvrzujeme naše odhodlání schengenský prostor zachovat, aby evropští občané a podnikatelská sféra mohli nadále plně využívat jeho výhod. Deklarujeme potřebu respektování schengenských pravidel a deklarovali jsme naší otevřenost diskusi o jejich zlepšení. Řádné fungování Schengenu a zachování volného pohybu není rozdělující otázkou, ale musí zůstat hlavním cílem všech členských států a institucí Evropské unie. Vyzýváme proto další evropské lídry, aby konstruktivně spolupracovali na jeho naplňování. Toto úsilí by mohlo být usnadněno prostřednictvím posíleného a jasně zaměřeného dialogu podobně smýšlejících členských států. Shodli jsme se proto na zahájení kroků směřujících k založení skupiny Přátel Schengenu (Friends of Schengen), která by byla platformou pro otevřenou a přínosnou diskusi.

Oportunistické návrhy na převratnou přeměnu současného Schengenu do tzv. „mini-Schengenů“ v jakékoliv možné formě a rozsahu, a stejně tak přímé či skryté snahy o omezení volného pohybu jdoucí za právní rámec a ohrožující hlavní úspěchy evropské integrace, nejsou přijatelné. Tyto návrhy neřeší příčiny současné krize, ale pouze odvádějí politickou pozornost.

Vítáme výsledky summitu Evropská unie – Turecko z 29. listopadu a očekáváme, že Evropská unie i Turecko začnou v dohodnutém časovém rámci realizovat klíčové nástroje. Role Turecka je zásadní ve snaze stabilizovat naše sousedství a klíčová v procesu řízení migračních toků z jihu. Evropská unie by proto měla v této otázce pokračovat v intenzívním dialogu s Tureckem zaměřeným na výsledek.

Co se týká otázky reformy Evropské unie, vítáme nedávný dopis ministerského předsedy Spojeného království, ve kterém uvedl některé z prvků, které považuje za zásadní. Souhlasíme, že zůstáváme otevřeni konstruktivní diskusi všech čtyř hlavních otázek identifikovaných v tomto dopise. Zároveň však vyzdvihujeme, že budoucí politická debata by se měla vyvarovat jakékoliv diskriminace a omezení volného pohybu. Očekáváme, že prosincová Evropská rada poskytne nezbytnou politickou dohodu o budoucím směřování naší práce.

Dále jsme se shodli, že energetika a energetická bezpečnost jsou jednou z hlavních priorit visegrádského regionu stejně jako Evropské unie jako celku. Vzali jsme proto na vědomí první zhodnocení stavu energetické unie provedené Evropskou komisí a jeho zaměření na provádění a kroky, které by měly být učiněny v nadcházejícím období. Zbývá mnoho práce nejen v oblasti dokončení jednotného trhu s energií, ale také v rámci posilování energetické bezpečnosti, které zahrnuje potřebu zhodnocení souladu s právem Evropské unie a s principy, na kterých je založena energetická unie, a zhodnocení dopadů jakékoliv nové plynárenské infrastruktury na Evropskou unii a sousední země.

V tomto ohledu vyzýváme prosincovou Evropskou radu, aby se zabývala stavem energetické unie včetně energetické bezpečnosti a diverzifikace zdrojů, dodavatelů a přenosových tras a aby připravila půdu pro plné provedení energetické unie. Rovněž očekáváme, že energetická bezpečnost Evropské unie bude posílena budoucím balíčkem SoS.

Praha, 3. prosince 2015

vlada.cz

3. 12. 2015

Společné prohlášení při příležitosti prvního summitu předsedů vlád Visegrádské skupiny a prezidentky Korejské republiky

Předsedové vlád České republiky, Maďarska, Polské republiky a Slovenské republiky a prezidentka Korejské republiky (KR) se sešli dne 3. prosince 2015 v Praze na prvním summitu V4 a KR. Zúčastněné země byly zastoupeny J. E. panem Bohuslavem Sobotkou, předsedou vlády České republiky, J.E. panem Viktorem Orbánem, předsedou vlády Maďarska, J.E. paní Beatou Szydło, předsedkyní vlády Polské republiky a J.E. panem Robertem Ficem, předsedou vlády Slovenské republiky a J. E. Pak Kun-hje, prezidentkou Korejské republiky.

Spolupráce V4 – KR

S odkazem na sdílené univerzální hodnoty a zásady v oblasti lidských práv a základních svobod, demokracie, tržního hospodářství, právního státu a řádné správy věcí veřejných zaznamenaly V4 a KR s velkým uspokojením významné politické, hospodářské a kulturní vazby, k jejichž rozvoji došlo od navázání diplomatických vztahů mezi zúčastněnými zeměmi. Na základě významného pokroku, jehož bylo dosaženo, vyjádřily V4 a KR vůli své partnerství dále rozvíjet.

V4 a KR zdůraznily, že strategické partnerství navázané mezi KR a EU se významným způsobem rozvinulo, a znovu zopakovaly své odhodlání nadále pokračovat v investování do těchto komplexních, vzájemně prospěšných a na budoucnost orientovaných vztahů, přičemž s velkým uspokojením konstatovaly, že KR je prvním a jediným partnerem EU, který podepsal všechny tři základní dvoustranné dohody s EU.

V4 a KR uznaly, že je zapotřebí zintenzivnit své politické dialogy a posílit kontakty na vysoké úrovni, aby byla uspokojena sílící potřeba řešit rostoucí sbližování politické a bezpečnostní agendy mezi nimi.

V4 a KR vyjádřily závazek pořádat pravidelná společná setkání ministrů zahraničních věcí s cílem diskutovat relevantní témata pro určení konkrétních a proveditelných programů spolupráce ve formátu V4 + KR.

V4 uvítala finanční příspěvek KR Mezinárodnímu visegrádskému fondu za účelem financování vyššího počtu užitečných projektů na západním Balkánu a v zemích Východního partnerství. V4 Korejskou republiku informovala o zřízení Západobalkánského fondu a vyzvala ji, aby tuto skutečnost ve svých úvahách zohlednila.

V4 a KR uvítaly to, že spolupracující země dosáhly v době od navázání svých diplomatických styků vzájemně prospěšné a doplňující se spolupráce v hospodářské oblasti.

V4 a KR vzaly na vědomí hospodářské dopady Dohody o volném obchodu mezi EU a Koreou a potvrdily svou připravenost vytvořit příznivé podmínky pro hospodářský rozvoj v rámci této Dohody.

V4 a KR vyjádřily svou vůli podporovat udržitelný nárůst a rozvoj obchodu a investic ku prospěchu obou stran.

V4 a KR navrhly zaměřit se na možnost navázání partnerství pro budování inovativní a kreativní ekonomiky cestou spolupráce v oblastech výzkumu a vývoje, vědy, technologií a inovací a dohodly se v tomto směru na podpisu Memoranda o porozumění o vytvoření vícestranného společného výzkumného programu mezi V4 a Koreou.

V4 a KR uznaly užitečnost posilování vzájemně prospěšné spolupráce v energetické oblasti mezi těmito dvěma stranami a bylo stanoveno zkoumat možnosti dialogu za účelem výměny názorů na téma globální a regionální energetické situace a rovněž energetických politik.

V4 a KR uznaly důležitost dalšího rozvoje infrastruktury ve střední a východní Evropě pro usnadnění hospodářského růstu a rozhodly, že bude zváženo uspořádání ad hoc setkání na vysoké úrovni mezi V4 a Koreou k otázkám infrastruktury, které by mezi jiným zkoumalo příležitosti ke spolupráci v dopravní a infrastrukturní oblasti, včetně dálnic, železnic a inteligentních dopravních systémů.

V4 a KR uznaly nezbytnost podporovat partnerství svých malých a středních podniků (MSP) na základě existence široké shody o potřebě sdílet dobré praxe na podporu malých a středních podniků.

V4 a KR se dohodly, že je třeba zkoumat možnost dalšího posilování spolupráce v oblastech národní obrany a obranného průmyslu.

V4 a KR zdůraznily své odhodlání podporovat kulturní spolupráci a mezilidské kontakty v oblasti kultury v zájmu zvyšování vzájemného kulturního porozumění.

V4 a KR rozhodly, že budou podporovat další dvoustrannou spolupráci v kreativních průmyslech, včetně hudební, operní, divadelní, filmové a animační oblasti a oblasti literatury, výtvarného umění a výstav.

V4 a KR vyjádřily svůj závazek posilovat spolupráci na poli cestovního ruchu ke vzájemnému prospěchu (např. Zimní olympijské hry 2018, spolupráce národních organizací na podporu cestovního ruchu), která je důležitým faktorem v rámci hospodářských vztahů mezi zúčastněnými zeměmi.

V4 a KR rozhodly, že budou hledat cesty, jak podpořit mezinárodní partnerství mezi regiony a městy zúčastněných zemí.

V4 a KR zdůraznily potřebu prosazovat mobilitu výzkumných pracovníků a studentů za využití příslušných rámců a nástrojů vytvořených v kontextu dvoustranné a regionální spolupráce a rovněž spolupráce mezi EU a Korejskou republikou.

V4 a KR potvrdily svou podporu další propagaci výměn mládeže v rámci existujících dohod o prázdninových pracovních pobytech a mobility mládeže na základě spolupráce mezi EU a Koreou v rámci programu EU Erasmus+. V té souvislosti V4 uvítala návrh KR na konání kulturního výměnného kempu mladých profesionálů mezi KR a V4 v roce 2016 v Soulu.

V4 a KR rozhodly, že budou hledat způsoby další podpory výuky korejštiny, češtiny, maďarštiny, polštiny a slovenštiny, stejně jako jejich historického a kulturního dědictví.

V4 a KR znovu potvrdily svou vůli posílit výměnu zkušeností a odborných znalostí o politikách zaměřených na zvyšování kvality vzdělávání, jakož i o hlavních tématech, jež se objevují ve vzdělávacích politikách v příslušných zemích.

Regionální a globální otázky

V4 a KR rozhodně odsoudily dlouhodobý vývoj jaderného programu a programu balistických střel Korejské lidově demokratické republiky (KLDR) a vyzvaly KLDR, aby uvedené aktivity neprodleně ukončila tak, jak požadují příslušné rezoluce Rady bezpečnosti OSN. Účastníci naléhavě vyzvali KLDR, aby se zcela, ověřitelně a nezvratně vzdala všech svých jaderných zbraní a stávajících jaderných programů a co nejdříve se vrátila ke Smlouvě o nešíření jaderných zbraní (NPT) a zárukám Mezinárodní agentury pro atomovou energii (IAEA) a přistoupila ke Smlouvě o všeobecném zákazu jaderných zkoušek (CTBT). Účastníci se vyslovili proti veškerým iniciativám KLDR, které zvyšují napětí. KR a V4 vyzvaly KLDR, aby beze zbytku dodržela své závazky vyplývající z příslušných rezolucí Rady bezpečnosti OSN a přijala konkrétní opatření, aby dostála svým závazkům vyplývajícím ze společného prohlášení o šestistranných rozhovorech ze dne 19. září 2005. V4 a KR znovu potvrdily svou pevnou podporu smysluplným šestistranným rozhovorům a naléhavě vyzvaly KLDR, aby reagovala na diplomatické úsilí o vytvoření příznivých podmínek pro jejich obnovení.

V4 a KR sdílejí hluboké znepokojení mezinárodního společenství ohledně situace lidských práv v KLDR, kterou v loňském roce zmapovala zpráva vyšetřovací komise OSN, a naléhavě vyzývají KLDR, aby plně implementovala doporučení uvedená v této zprávě a situaci lidských práv tak zlepšila. V4 a KR se shodly na svém odhodlání i nadále intenzivně spolupracovat s mezinárodním společenstvím na zlepšení situace lidských práv v KLDR a naléhavě vyzývají KLDR, aby spolupracovala s příslušnými mechanismy OSN.

V4 a KR zdůraznily, že posílení vztahů mezi oběma Korejemi prostřednictvím dialogu a spolupráce s perspektivou mírového sjednocení by výrazně přispělo k míru a prosperitě nejen na Korejském poloostrově, nýbrž i ve světě. V této souvislosti V4 podpořila mírové sjednocení Korejského poloostrova vycházející ze zlepšení vnitrokorejských vztahů a rovněž Iniciativy za mírové sjednocení Korejského poloostrova a současně opakovaně vyslovila podporu KR v procesu budování důvěry na Korejském poloostrově.

V4 a KR podpořily významnou úlohu Dozorčí komise neutrálních států v procesu na udržení míru, a to zejména podél demilitarizované zóny, ale i na Korejském poloostrově jako takovém.

V4 a KR si uvědomují jedinečnou zkušenost V4 s úspěšnou transformací v 90. letech a dosáhly shody na tom, že budou i nadále vést diskusi o zkušenostech V4 s demokratickou transformací z hlediska jejich možného uplatnění v procesu mírového sjednocení Korejského poloostrova.

V4 a KR zdůraznily, že je nutné posílit regionální spolupráci v severovýchodní Asii s cílem budovat důvěru, která by posloužila jako základ trvalého míru, stability a prosperity v regionu i za jeho hranicemi. V té souvislosti V4 vyjádřila svou podporu iniciativě KR za mír a spolupráci v severovýchodní Asii (NAPCI).

V4 vyjádřila uznání aktivní úloze KR jakožto předsednické země vedoucí třístrannou spolupráci KR, Japonska a Číny a ocenila, že KR úspěšně hostila 6. třístranný summit KR-Japonsko-Čína, který se konal dne 1. listopadu 2015 v Soulu.

V4 podpořila Euroasijskou iniciativu KR, jejímž cílem je posílení konektivity v regionu, vytvoření nových příležitostí prostřednictvím inovací a podpora míru a stability v Eurasii, a vyjádřila svůj záměr spolupracovat na projektech Iniciativy, mezi jiným v rámci Intermodální dopravy a logistiky, ICT sítě a Programu sdílení znalostí iniciovaných KR.

V4 a KR vyjádřily svou plnou podporu proreformnímu směřování ukrajinské vlády a vyjádřily společný zájem na hledání nových příležitostí ke spolupráci zaměřených na modernizaci Ukrajiny a dalších východoevropských partnerů. V4 a KR rovněž konstatovaly, že uspořádání svobodných a spravedlivých komunálních voleb na Ukrajině v říjnu 2015 je důležitým krokem pro pokrok reforem směrem k decentralizaci.

V4 a KR zdůraznily, že řešení situace ve východních regionech Ukrajiny lze dosáhnout pouze prostřednictvím mírového urovnání, a vyzvaly všechny strany, aby zahájily smysluplný dialog. V4 a KR se shodly, že je nutné rychle a bezezbytku implementovat minské dohody. Představitelé V4 a KR znovu zopakovali – s odkazem na rezoluci Valného shromáždění OSN č. 68/262 ze dne 27. března 2014 – svou silnou podporu suverenitě, nezávislosti a územní celistvosti Ukrajiny. Zdůraznili, že je nutné naprosté respektování mezinárodního práva, a shodli se na tom, že dodržování Charty OSN má zásadní význam pro zachování mezinárodního míru a bezpečnosti. V4 a KR s uspokojením konstatovaly, že díky mezinárodnímu diplomatickému úsilí je na východní Ukrajině obecně dodržováno příměří a klid zbraní.

V4 a KR se shodly, že řešení současné migrační krize vyžaduje řešení příčin dosud nevídaného rozsahu migrace a lidského utrpení. Účastníci sdílí názor, že je nezbytná úzká politická a operační spolupráce se zeměmi původu a tranzitu migrace. V této souvislosti představitelé KR i V4 zdůraznili význam diplomatického úsilí zaměřeného na mírové a trvalé řešení konfliktů a následnou stabilizaci severní Afriky a Blízkého východu.

V4 a KR zdůraznily, že vývoj na Blízkém východě a v severní Africe, zejména aktivity Islámského státu a konflikt v Sýrii, mají zásadní dopad na bezpečnostní situaci mezinárodního společenství jako celku, včetně Evropy a Asie. Obě strany sdílí názor, že je nezbytné posílit globální i regionální úsilí v boji proti terorismu.

V4 a KR potvrdily svou připravenost posílit spolupráci na půdě regionálních a mezinárodních organizací, včetně Organizace spojených národů (OSN), Asijsko-evropského setkání (ASEM), Programu individuálního partnerství a spolupráce mezi Severoatlantickou aliancí (NATO) a KR a partnerství OBSE–Korea.

V4 a KR potvrdily záměr posílit svou spolupráci v globálních otázkách, včetně změny klimatu, rozvojové spolupráce, organizovaného zločinu a boje proti terorismu, kybernetické bezpečnosti, migrační a uprchlické krize, podpory demokracie, právního státu, tržního hospodářství a lidských práv a sjednaly, že budou v uvedených oblastech i nadále úzce spolupracovat.

V4 se KR rozhodně odsoudily nedávné teroristické útoky, včetně teroristických útoků v Turecku, Egyptě, Francii, Mali a Libanonu, a zdůraznily, že terorismus i nadále představuje závažné ohrožení mezinárodního míru a bezpečnosti, a dohodly se na výměně názorů ohledně svého úsilí bojovat proti terorismu a potírat násilný extremismus, který může být předstupněm terorismu.

V4 a KR zdůraznily význam úspěšného uzavření nové klimatické dohody na konferenci COP 21, která by byla právně závazná, udržitelná, účinná a vztahovala by se na všechny. Současně V4 a KR vyzdvihly klíčovou úlohu Zeleného klimatického fondu (GCF) jakožto nového nástroje pro financování klimatických otázek, a to s ohledem na význam financování klimatických opatření pro úspěch Systému pro změnu klimatu po roce 2020.

V4 a KR uvítaly přijetí Akční agendy z Addis Abeby a Agendy udržitelného rozvoje 2030 a potvrdily své silné odhodlání tyto agendy úspěšně implementovat.

Praha, Česká republika, 3. prosince 2015

vlada.cz

8. 12. 2015

Projev ministra životního prostředí Richarda Brabce na klimatické konferenci COP 21 v Paříži

Ministr životního prostředí Richard Brabec dnes vystoupil na konferenci COP21 v Paříži, kde se ode dneška scházejí ministři členských států OSN, aby podpořili mezinárodní vyjednávání nové smlouvy o ochraně klimatu.

Pane prezidente, vaše excelence, dámy a pánové, vážení hosté,

nejprve mi dovolte vyjádřit nejhlubší díky vládě a lidu Francie a zejména Jeho Excelenci předsedovi konference smluvních stran panu Laurentu Fabiusovi za přípravu a uspořádání této důležité mezinárodní akce. Velmi oceňujeme skutečnost, že i přes nedávné brutální teroristické útoky Francie neztratila odvahu a tuto významnou konferenci uskutečnila. I z tohoto důvodu musíme všichni usilovat o úspěšný výsledek jednání o ochraně klimatu. Dovolte mi rovněž, abych se plně ztotožnil s prohlášeními Evropské unie a jejích členských států. Je nesporné, že změna klimatu je jednou z nejvážnějších globálních hrozeb, před nimiž svět stojí. V průběhu tohoto roku jsme byli svědky extrémních a různorodých klimatických jevů na celém světě. Není pochyb o tom, že změna klimatu má zásadní dopady nejen na životní prostředí, ale i na ekonomickou prosperitu a účinné potírání chudoby a je i bezpečnostní výzvou. Abychom mohli změně klimatu účinně čelit, musíme jednat společně. Všechny smluvní strany se musejí na zajištění naší budoucnosti spravedlivě podílet a být součástí nového ujednání. Zde v Paříži musíme dosáhnout právně závazné mezinárodní smlouvy, která zajistí, aby nárůst průměrné globální teploty ve srovnání s předindustriálními hodnotami nepřekročil hranici 2 °C. Je také důležité, aby nám nová smlouva umožňovala v průběhu času navyšovat ambice. Nová smlouva musí být vyvážená, a proto je třeba věnovat potřebnou pozornost dalším zásadním otázkám budoucího klimatického režimu. Opatření pro snižování emisí skleníkových plynů musí být propojena s adaptačními opatřeními tak, aby vedla k omezování nepříznivých dopadů změny klimatu. Pro zajištění efektivní realizace nové smlouvy bude mít velký význam odpovídající finanční a technická podpora a rovněž budování kapacit.

Přijetím účinné, trvalé a spravedlivé smlouvy zde v Paříži vyjádříme naši odpovědnost vůči současným i budoucím generacím. Česká republika je na dobré cestě ke splnění redukčních závazků vyplývajících z Úmluvy a jejího Kjótského protokolu. Úroveň emisí skleníkových plynů v České republice byla v roce 2013 o 34 % nižší než v roce 1990. Spolu s EU a jejími členskými státy jsme předložili vnitrostátně stanovený příspěvek (Intended National Determined Contribution – INDC) a přijali ambiciózní závazek do roku 2030 dále snížit emise skleníkových plynů nejméně o 40 % ve srovnání s rokem 1990.

Ke splnění našich současných i budoucích závazků a příspěvků budeme i nadále realizovat a rozvíjet ambiciózní a efektivní klimatickou politiku na národní úrovni. V současné době dokončujeme novou Politiku ochrany klimatu v ČR, která vytvoří předpoklady k přechodu na nízkouhlíkovou ekonomiku do roku 2050. Soustředí se především na opatření, která mají nejvyšší potenciál pro snižování emisí skleníkových plynů, a uhlíkovou náročnost v různých odvětvích (např. energetika, průmysl, doprava, odpady, zemědělství a lesnictví). Kromě toho Česká republika investuje významné finanční prostředky do energetické účinnosti a ekologického vytápění v různých oblastech, včetně domácností a průmyslu. Celkový rozpočet na tato opatření dosáhne do roku 2020 částky převyšující 2 miliardy eur.

Stejně jako ostatní státy zažila i Česká republika řadu povodní a dlouhotrvající období sucha, jež způsobily rozsáhlé a nevratné škody. V této souvislosti jsme připravili komplexní Národní adaptační strategii, která byla přijata před několika týdny. Tato strategie vychází z vědeckých poznatků, informuje o možných negativních dopadech a obsahuje návrhy na adaptační opatření v mnoha oblastech (například vodohospodářství, lesnictví, zemědělství, městské prostředí, zdraví, krizové řízení apod.).

Jsme si vědomi skutečnosti, že nejchudší a nejzranitelnější rozvojové země jsou při řešení svých klimatických otázek závislé na pomoci. V tomto ohledu považujeme Zelený klimatický fond za důležitý nástroj zprostředkovávající nezbytnou finanční podporu. Česká republika přislíbila do tohoto fondu přispět částkou 5,3 mil. dolarů a dalšími dvěma miliony dolarů podpořila německou iniciativu Climate Finance Readiness Programme. Rád bych využil této příležitosti, abych vás ujistil, že Česká republika bude i nadále poskytovat potřebnou podporu rozvojovým zemím a pomáhat jim řešit jejich potřeby související s adaptací na změnu klimatu a zmírňování jejích následků.

Vaše excelence, dámy a pánové,

V posledních letech se všechny smluvní strany aktivně zapojily do projednávání nové smlouvy. Jsme si vědomi toho, že tato jednání jsou poměrně složitá a velmi obtížná. Neměli bychom však promarnit ohromné úsilí, které jsme doposud vynaložili. Změňme naše ambiciózní cíle a záměry v reálný a funkční právně závazný výsledek pařížských jednání, který přispěje k bezpečnějšímu životu na naší planetě.

Děkuji vám za pozornost.

mzp.cz

12. 12. 2015

Komentář premiéra Bohuslava Sobotky k výsledkům Pařížské konference o změnách klimatu

Přijetí Pařížské dohody, která od r. 2020 nahradí Kjótský protokol, je historickým momentem. Změny klimatu jsou jednou z velkých výzev, které stojí před mezinárodním společenstvím. Jejich dopady pociťujeme již dnes a musíme zabránit tomu, aby negativně ovlivňovaly život příštích generací.

Dohoda, která byla dnes přijata, je přelomová nejen cíli, které si klade, tj. udržet nárůst globální průměrné teploty pod 2 °C oproti předindustriálním hodnotám, ale zejména tím, že se do tohoto úsilí zapojuje celé mezinárodní společenství. To, že bude mít mezinárodní společenství smlouvu, která stanoví závazky pro všechny největší emitenty skleníkových plynů, je oproti Kjótskému protokolu významný pokrok. Svůj díl odpovědnosti tak převzaly také země, které se řadí ještě mezi rozvojové, ale díky pokračující industrializaci jsou odpovědné za velkou část emisí skleníkových plynů. Rozvinuté země zase podpoří prostřednictvím Zeleného klimatického fondu využívání nízkouhlíkových technologií a adaptační opatření v zemích nejvíce ohrožených změnami klimatu. Za úspěch také považuji, že se podařilo dosáhnout zřízení mechanismu pravidelného hodnocení plnění závazků v oblasti snižování emisí.

Samozřejmě ne ve všech ohledech odpovídá nová dohoda původní představě ČR, např. co se týče ambicióznosti závazků smluvních stran v oblasti snižování emisí CO2. Je ale důležité, že se podařilo dosáhnout tento historický kompromis, který je povzbudivým dokladem schopnosti mezinárodního společenství jednat tváří v tvář velkým výzvám.

vlada.cz

Ministerstvo zahraničních věcí České republiky

Říjen 2015

10. 10. 2015

Prohlášení k bombovým útokům v Ankaře

MZV ČR důrazně odsuzuje dnešní bombový útok proti demonstraci mírových aktivistů v Ankaře, během kterého zahynulo zhruba 90 osob a více než 180 dalších bylo zraněno. MZV odmítá jakékoliv útoky proti civilnímu obyvatelstvu, ať už je jejich pachatelem kdokoliv.

Tento útok nesmí narušit probíhající volební proces a ohrozit demokratické základy Turecka.

Věříme, že turecké úřady podniknou všechny potřebné kroky, které povedou k dopadení pachatelů tohoto činu a zajistí jejich předání spravedlnosti.

MZV ČR vyjadřuje hlubokou soustrast rodinám obětí a přeje brzké uzdravení zraněným.

mzv.cz

23. 10. 2015

Prohlášení MZV k situaci v Libyi

Ministerstvo zahraničních věcí České republiky vyjadřuje své zklamání v souvislosti s neschválením Politické dohody o Libyi Parlamentem Libye dne 19. října 2015.

MZV ČR doufá, že všechny strany libyjského politického dialogu se budou nadále snažit o politické urovnání situace tím, že podpoří úsilí zvláštního zmocněnce OSN, a také tím, že schválí Politickou dohodu bez dalších úprav.

mzv.cz

23. 10. 2015

Prohlášení MZV k situaci uprchlíků v ČR

Ministerstvo zahraničních věcí pozorně sleduje postřehy zahraničních partnerů k situaci v České republice, ať už zaznívají z OSN, Rady Evropy či nevládních organizací a je připraveno o nich vést otevřený dialog. V tomto kontextu ministr zahraničních věcí informoval vysokého komisaře OSN pro lidská práva o připravenosti české strany ho přijmout v České republice, aby mohli společně podrobně hovořit o otázkách lidských práv a vysoký komisař měl příležitost se se zdejší lidskoprávní  situací, včetně detenčních center osobně seznámit.

Česká republika si je plně vědoma nutnosti zajistit důstojné podmínky v detenčních zařízeních pro cizince v souladu s mezinárodními lidskoprávními standardy. Ministerstvo zahraničních věcí podporuje Ministerstvo vnitra ve zkvalitňování práce v těchto detenčních zařízení. Ministr zahraničních věcí proto odmítá tvrzení, že vláda ČR záměrně a systematicky porušuje lidská práva migrantů či kohokoli jiného.

Česká republika aktivně participuje na zmírnění akutní humanitární krize spojené s nevídanou migrační vlnou, a to jak finančně, tak i materiálně. Je mezi prvními členskými státy reagujícími na volání o pomoc ze strany států tzv. západobalkánské trasy při zvládání migrační krize. Jen za poslední dva dny připravilo Ministerstvo vnitra ve spolupráci s Ministerstvem zahraničních věcí tři humanitární konvoje na pomoc Slovinsku, Makedonii a Chorvatsku. Pomoc proběhne ve formě konkrétních materiálních dodávek ke zmírnění stále se zhoršující humanitární situace uprchlíků v uzlových bodech tranzitu. Věříme, že se i OSN takto aktivně připojí k bezodkladné pomoci ve stále eskalující situaci v mnoha evropských zemích.

mzv.cz   

Listopad 2015 

5. 11. 2015

Společné prohlášení ministrů zahraničních věcí V4 a Japonska

Joint Press Statement

6th Meeting of Ministers of Foreign Affairs of the Visegrad Group plus Japan

On 5 November, 2015 in Luxemburg, Ministers for Foreign Affairs of the Visegrad Group and Japan met for the sixth time in this format. The Ministers reaffirmed that the partnership between V4 and Japan is based on shared values of freedom, democracy, human rights and the rule of law. The Ministers also reaffirmed the close partnership between Japan and the EU based on common values and shared principles. The Ministers discussed, taking into account of the development of the international and regional situation and progress of their cooperation since the last Meeting in Delhi-NCR in November 2013, the Ministers discussed the following topics:

Global Challenges

Migration Issues/ Middle East

The Ministers shared the view that addressing the root causes of irregular migration and forced displacement leading to increased number of asylum seekers and their attempts to reach European Unions is the key element to tackle the migration flows to Europe. In this context, the Ministers emphasized that all parties concerned should strengthen their diplomatic activities and negotiating effort aiming at peaceful and lasting solutions and subsequent stabilization in Northern Africa and the Middle East. Japan　appreciated V4’s readiness to further provide assistance to the countries of transit and origin, and, in general, all EU´s humanitarian assistance, including a shelter provided to the Middle East refugees and migrants so far.The Ministers of V4 appreciated the solidarity expressed by Japan and welcomed Japan’s support for Syria’s neighbouring countries as well as non-EU member states such as the Republic of Serbia and the Former Yugoslav Republic of Macedonia.

Ukraine

The Ministers recalled on all sides to fully implement the Minsk agreements and reiterated that the resolution of the conflict in Ukraine can only be achieved through a peaceful settlement which will fully respect territorial integrity and sovereignty of Ukraine. The Ministers reiterated non recognition of the illegal annexation of Crimea by the Russian Federation. The Ministers shared the view that changing borders by force violated fundamental principles of international law and should be a concern for all nations. The Ministers commended the commitment of the Ukrainian government to extensive and sustainable reforms and expressed their readiness to continue supporting Ukraine in these endeavors. The Ministers of V4 appreciated the contribution of Japan to encourage efforts by Ukraine towards reforms. Japan welcomed the V4’s concrete support to Ukraine such as transitional assistance and sectoral knowledge sharing.

Efforts for Peace and Security of the International Community

Mindful of the uncertainties in the regional security environment, the Ministers continue to observe the situation in the East and South China Sea and are concerned by any unilateral actions that change the status quo and increase tensions. The Ministers underline the need for all parties to seek peaceful, and cooperative solutions to maritime claims, including through internationally recognized legal dispute settlement mechanisms, and to maintain full freedom of navigation and overflight of the high seas under international law as enshrined in the United Nations Convention of the Law of the Sea. The safety of navigation is essential for peaceful and sustainable development. The Ministers urge all parties to refrain from unilateral actions, including the threat or use of force and coercion. The Ministers support the full and effective implementation of the 2002 Declaration on the Conduct of Parties in the South China Sea and the rapid conclusion of the negotiations to establish an effective Code of Conduct in the South China Sea. The Ministers highlight the constructive role of practical confidence-building measures, such as the establishment of direct links of communication in cases of crisis and crisis management mechanisms in this regard.

Concerning North Korea, the Ministers reiterated their grave concern over North Korea’s nuclear and missile development programs, including its uranium enrichment program. Both sides strongly urged North Korea to refrain from any provocation, to fully comply with the relevant UN Security Council resolutions and the 2005 Joint Statement of the Six-Party Talks, and to take concrete actions towards denuclearization of the Korean Peninsula. Ministers also strongly urged North Korea to address without delay the human rights concerns of the international community, including the abductions issues.

The Ministers reconfirmed the close linkage of security environments in East Asia and Europe taking into account of the development of international and regional situation since the last Meeting. They shared the view that no unilateral attempts to change the status quo may be tolerated.

In this context, Japan underlined its determination to contribute even more actively to securing peace, stability and prosperity of the region and the world from the policy of “Proactive Contribution to Peace”, based on the principle of international cooperation. The V4 highly appreciated Japan’s efforts and its contribution to global peace, stability and prosperity, and expressed its support for Japan’s growing readiness to increase its contribution in global and regional security.

Japan expressed its willingness to contribute continuously to the “GLOBSEC” Forum as a useful opportunity for further deepening the mutual understanding of the security situation in Europe and East Asia.

Cooperation in the UN

The V4 and Japan reaffirmed the importance of the UN reform, with particular emphasis on the Security Council. Both sides reemphasized the necessity to improve its effectiveness, transparency and representativeness in order to reflect the reality of today's international community. In this respect, both sides reiterated their will to work together to achieve concrete outcomes during this 70th session of the UN General Assembly, including the increase in the number of the permanent and non-permanent members of the Security Council. The parties welcomed and reaffirmed their support for the “Code of Conduct regarding Security Council action against genocide, crimes against humanity or war crimes” as elaborated by Accountability, Coherence and Transparency (ACT) group.

The Ministers of V4 expressed their will to cooperate with Japan during its term as a non-permanent member of the Council.

Climate change

The Ministers confirmed their resolve to achieve a new, fair and effective legally binding international agreement applicable to all Parties of the UNFCCC at forthcoming COP21in Paris.

Women Empowerment

The Ministers praised activities related to respective women empowerment policies as an opportunity to enhance V4-Japan exchanges.

Japan – EU relations

The V4 and Japan confirmed the importance of the Japan-EU Strategic Partnership Agreement (SPA) as a legally binding foundation for the coming decades and expressed their determination that the agreement should appropriately reflect the EU-Japan relations as like-minded global partners sharing fundamental values and principles.

The Ministers reaffirmed that the Japan-EU Economic Partnership Agreement (EPA) / Free Trade Agreement (FTA), negotiated in parallel with the SPA, should substantially improve access to markets for Japanese and V4’s companies in a balanced manner and thus strengthen economic relations between both sides.

The V4 and Japan committed themselves to working towards that goal and striving to the earliest possible conclusion of both SPA and EPA, especially with a view to reaching agreement in principle on the EPA during this year.

Japan – NATO relations

The V4 and Japan reiterated common will to enhance cooperation being developed within NATO partnership policy to promote global peace and stability.

The Ministers reaffirmed commitment to strengthen political dialogue on the issues of common concern, and practical cooperation in a wide range of areas including: peace support, interoperability, maritime security, non-proliferation, cyber defense, hybrid warfare, crisis-management, humanitarian assistance and disaster relief.

Major Outcome and Perspective of the V4 plus Japan Cooperation

Official Development Assistance (ODA) cooperation

The Ministers welcomed participation of experts from V4 side to the first joint V4 plus Japan workshop, held in October 2014, of “the Project on Establishment and Promotion of Mentoring Service for Small and Medium Enterprises in Western Balkans”, being implemented by Japan. They reaffirmed their willingness to continue cooperation in countries of the Eastern Partnership and Western Balkans.

Science, Technology and Innovation

The Ministers shared the view that the field of science and technology is a particularly promising cooperation area in the V4+Japan framework. All sides praised the results of joint workshops and seminar sheld in this field. They also welcomed with satisfaction that the five V4+Japan joint research projects had been adopted under the Memorandum of Cooperation on Scientific and Technological Cooperation. The Ministers expressed their expectation that further positive developments in the field of science, technology and innovation would bring added value to bilateral, V4+Japan and EU-Japan cooperation.

Regular Joint Seminar

Following the successful results from previous joint seminars and workshops, the Ministers decided to hold next one in Tokyo during the Czech Presidency on a theme which both sides share interest.

Policy Dialogue

The Ministers shared the view that V4+Japan policy dialogue is a useful framework to exchange views and information in the field of foreign policy, especially on security issues. They agreed that the next 8thmeeting should be held during 2016with the participation of high level foreign policy officials on all sides.

People-to-people exchanges

The Ministers appreciatedtheV4 plus Japan Exchange Year in 2014which was successful in further enhancing friendly relationships between V4 countries and Japan. They expressed their will to promote people-to-people exchanges towards the 2020 Olympic and Paralympic Games in Tokyo.

Conclusion

The Ministers reiterated their willingness to continue to meet in this format on a biennial basis for the further strengthening of the V4 plus Japan relationship. Their next meeting should be held in 2017.

mzv.cz

10. 11. 2015

Prohlášení MZV ke zveřejnění letošního „rozšiřovacího balíčku“ Evropské komise

ČR vítá dnešní Sdělení Evropské komise „Strategie rozšíření EU“ a na ně navazující hodnotící zprávy jednotlivých kandidátských a potenciálních kandidátských zemí.

Evropská komise v letošním roce přistoupila k revizi způsobu hodnocení jednotlivých zemí. ČR věří, že záměr Komise, která v klíčových oblastech nehodnotí pouze pokrok, nýbrž i stav připravenosti na členství v EU, přinese vyšší přehlednost a srozumitelnost těchto dokumentů.

ČR podporuje záměr Evropské komise soustředit se v přístupovém procesu na plnění úkolů v jeho základní pilířích, jimiž jsou dodržování principů právního státu a základních práv, posílení demokratických institucí včetně reformy veřejné správy, jakož i ekonomický rozvoj a posílení konkurenceschopnosti.

ČR dlouhodobě zdůrazňuje, že tempo postupu jednotlivých zemí na cestě ke členství v EU je jednoznačně určováno jejich skutečným pokrokem při plnění podmínek členství a naplňování nezbytných domácích reforem.

ČR vítá pokrok dosažený Černou Horou v přijímání potřebných reforem, včetně oblasti právního státu. Věří, že v souladu s doporučeními Evropské komise bude pokračovat jejich implementace, která umožní udržet dosavadní příznivé tempo přístupových rozhovorů.

ČR oceňuje vládu Srbska za další významný pokrok při realizaci domácích reformních opatření, stejně tak za společné úsilí o normalizaci vztahů s Kosovem, které umožnilo přijetí řady velmi významných dohod. ČR proto jako ocenění těchto kroků plně podporuje, aby v rámci přístupových jednání byly ještě do konce tohoto roku otevřeny první kapitoly. Věříme současně, že další úsilí v postupu reforem i procesu normalizace vztahů s Kosovem se v budoucnu pozitivně odrazí ve vyšší dynamice přístupových jednání.

ČR lituje, že je proces evropské integrace Makedonie ve slepé uličce. Nemožnost posunout se v procesu evropské integrace navzdory předchozím šesti doporučením Evropské komise k zahájení přístupových rozhovorů považujeme za jednu z příčin zpomalení reforem a opakujících se vnitropolitických krizí v zemi. ČR vítá, že v červnu a červenci 2015 bylo v Makedonii dosaženo dohody mezi vládou a opozicí, která má vést k vyřešení poslední politické krize. Implementace této politické dohody a souvisejících reforem je klíčová. Pokud ale v této oblasti dojde k požadovanému pokroku, bude nezbytné, aby EU našla cestu k odblokování přístupového procesu Makedonie a zahájení rozhovorů o členství v EU. 

ČR vítá pokrok učiněný Albánií, pozitivně hodnotí zejména rovnoměrný pokrok učiněný v plnění klíčových priorit nezbytných pro zahájení přístupových rozhovorů, konkrétně v reformě veřejné správy a v přípravě důkladné reformy justičního systému. Albánie by se v nadcházejícím období měla soustředit na reformy v rámci ostatních klíčových priorit. Pro udržitelnost integračního reformního procesu je také potřeba zajistit konstruktivní politický dialog napříč politickými stranami. ČR podpoří diskusi v EU o zahájení přístupových rozhovorů s Albánií.    

ČR vítá vstup v platnost Dohody o stabilizaci a přidružení mezi EU a Bosnou a Hercegovinou v červnu 2015 a skutečnost, že se Bosna a Hercegovina vrátila na cestu reforem, která jí umožní další posun v procesu evropské integrace. ČR plně podporuje plnění tzv. Reformní agendy s tím, že konkrétní a hmatatelné výsledky reforem budou nejlepším doporučením pro úspěšné podání přihlášky Bosny a Hercegoviny ke členství v EU. Pozornost by zejména měla být věnována oblasti vlády práva a zlepšení sociální a hospodářské situace v zemi.    

ČR vítá podpis Dohody o stabilizaci a přidružení s Kosovem. Dohoda je politickým signálem Kosovu, že EU potvrzuje svůj zájem o jeho přistoupení evropskému projektu. ČR doufá, že se Kosovu podaří úspěšně provádět nezbytné reformy, zejména v oblasti vlády práva včetně boje proti organizovanému zločinu a korupci. ČR vítá rozhodnutí Kosova vytvořit specializované soudy k souzení závažných zločinů v kontextu konfliktu v Kosovu a také pokrok dosažený v procesu normalizace vztahů se Srbskem. ČR podporuje proces vízové liberalizace s Kosovem a vítá pokrok učiněný kosovskou stranou v této oblasti.

Vývoj v bezprostředním sousedství Turecka i současná uprchlická a migrační krize dále zvýraznily význam této kandidátské země jako klíčového partnera EU. Sdílíme proto připravenost k dalšímu posílení dialogu a spolupráce s Tureckem. Jedním z prostředků je oživení dynamiky přístupových jednání včetně otevření kapitol týkajících se právního státu a základních práv.

mzv.cz

11. 11. 2015

Prohlášení MZV k všeobecným volbám v Myanmaru/Barmě

ČR pozorně sledovala průběh parlamentních voleb v Myanmaru/Barmě dne 8. listopadu 2015, stejně jako jim předcházející kampaně. Je potěšující, že i přes různé nedostatky volby proběhly pokojně, spořádaně a relativně svobodně. Velkou zásluhu na tom mají především barmští voliči a jejich velká volební účast, kterou jasně demonstrovali svou touhu využít možnost po čtvrt století vyjádřit svobodně svou vůli.

Proběhlé parlamentní volby jsou bezpochyby historickým mezníkem a ČR věří, že ambice, aby se staly i jedním z pilířů demokratických reforem, bude potvrzena i vývojem po volbách. MZV ČR v daném směru apeluje na všechny zainteresované, aby sčítání výsledků, jejich vyhlášení a všechny další povolební kroky proběhly v souladu se základními principy parlamentní demokracie a národní jednoty a usmíření. ČR přitom zůstává připravena nadále konkrétním způsobem podporovat demokratizační a reformní proces a napomoci tak naplnění demokratických nadějí barmského lidu.

mzv.cz

13. 11. 2015

Článek ministrů V4: Nabízíme vám pomocnou ruku na cestě do EU

Ve středu 11. listopadu 2015 byl u příležitosti publikace hodnotících zpráv Evropské komise uveřejněn v předních denících na západním Balkáně společný článek ministrů zahraničních věcí Visegrádské skupiny s názvem „Nabízíme vám pomocnou roku na cestě do EU“.

Idea mírového sjednocení Evropy nebyla a stále není samozřejmostí. Ač se může zdát prostá, vždy v cestě jejího naplnění stálo mnoho překážek. Dnes, kdy jsou země západního Balkánu zapojeny do procesu evropského sjednocování, jsme však blíže cíli této dlouhé cesty než kdy dříve. Zprávy Evropské komise opět dokazují, že vaše země se členství v Unii každým rokem přibližují. A to je dobrá zpráva. Podíváme-li se na mapu, uvidíme, že bez vás je Evropa neúplná. Plné pochopení evropských dějin bez znalosti bohaté historie vašeho regionu není možné.

Evropská unie byla založena jako mírový projekt a ve své ambici byla úspěšná. Jak ale z vlastní zkušenosti víte, za jejími hranicemi konec dějin nenastal. I vy si zasloužíte život v míru, stabilitě a bezpečí, jenž Unie symbolizuje. EU je více než pouhou skupinou zemí spolupracujících ve věcech společného zájmu; jde o společenství států a občanů, kteří se rozhodli společně čelit osudu a nástrahám budoucnosti.

Sjednocování Evropy je nejen naplněním ideálu. Přináší konkrétní politické, ekonomické a bezpečnostní výhody založené na vzájemné solidaritě a soudržnosti členů Unie. Zóna míru, bezpečnosti a stability není pouhou frází, nýbrž reálným programem evropského projektu. Výzvy, kterým Evropa čelí, včetně současné migrační krize, smysl těchto slov opět potvrzují. Poukazují na nutnost toho, abychom byli schopni nabízet účinnější a srozumitelnější odpovědi. A potvrzují rovněž význam zemí západního Balkánu pro Unii. Váš region je geograficky – ač prozatím nikoli politicky – uvnitř Evropské unie. Oceňujeme pozitivní roli a nasazení států, které byly bez vlastního zavinění uprchlickou krizí zasaženy.

Jak bylo přislíbeno před lety v Soluni, dveře do Unie máte otevřené, a to se nezmění. Tempo přístupového procesu určujete vy. Chceme, aby všem kandidátům na členství bylo měřeno stejným metrem, budeme se vždy stavět proti zavádění dodatečných podmínek či proti snahám váš přístupový proces zpomalit. Ze stejného důvodu však není možné ani rozvolňování pravidel, kterými se rozšiřování řídí. Ke vstupu do Unie je třeba přijmout nezbytné reformy v oblastech právního státu, základních práv a ekonomického vládnutí – tak to bylo v našem případě a platí to i dnes pro vás. Sdílení hodnot svobody, demokracie a lidských práv zůstává klíčovým. Je úkolem obou stran zachovat důvěryhodnost přístupového procesu, jakož i spolupracovat a hledat společné postupy.

Váš dosavadní pokrok v rozvoji dobrých sousedských vztahů si zaslouží obdiv. Jejich význam ani po vašem vstupu do Evropské unie nepoklesne. Dobré sousedské vztahy jsou základem každého společenství. To je pravda i ve střední Evropě: naše čtyři visegrádské země – Česká republika, Maďarsko, Polsko a Slovensko – nespojuje jazyk, sbližuje nás však historická zkušenost druhé poloviny 20. století. Dobře víme, že má smysl spolupracovat.

Naše země se nachází v těsném sousedství západního Balkánu, sledujeme proto pozorně váš pokrok na cestě do evropské rodiny. Jsme pevně přesvědčeni, že slouží nejlepším zájmům západního Balkánu i EU. Příprava na členství vyžaduje čas. I našim zemím trvalo řadu let, než jsme plného členství dosáhli. Nešlo však o ztracený čas, nýbrž o léta důležité a potřebné práce. Díky této naší zkušenosti si uvědomujeme význam pomoci, která přichází od zemí, které již dříve vstupní branou do Unie prošly. Nabízíme vám pomocnou ruku na této cestě a jsme ochotni s vámi sdílet své zkušenosti. Je však vždy na vás, abyste učinili první krok. Ujišťujeme vás, že v nás vždy najdete oporu a pevné zastánce.

To platí také pro současnou migrační a uprchlickou krizi. Země Visegrádské skupiny již od jejího počátku hlasitě volají po tom, aby byla zvláštní pozornost věnována západobalkánské tranzitní cestě, jakož i potřebě hledat společná evropská řešení. Těm nejpostiženějším zemím západního Balkánu byla již poskytnuta společná visegrádská i bilaterální pomoc.

Ujišťujeme vás, že krize, kterým EU právě čelí – a ta migrační a uprchlická pro nás představuje největší výzvu –, nás nepřimějí pochybovat o naší podpoře dalšímu rozšiřování EU. Tento proces se řídí jasnými pravidly a jeho spojování s migrační krizí by mohlo ohrozit jak jeho budoucnost, tak i budoucnost celé evropské myšlenky. Věříme, že přínosy přistoupení zemí západního Balkánu do Unie pocítí všechny strany, a budeme usilovat o to, aby s tímto vědomím jednala Unie jako celek.

mzv.cz

13. 11. 2015

Společné prohlášení zemí V4 a západního Balkánu k migraci

Declaration on the Western Balkans Migration Route Accompanying the Visegrad Group Joint Statement on the Western Balkans of November 13, 2015

We, the Visegrad Group Countries, after talks with our partners, agreed that more attention should be paid in addition to the Southern route to the Western Balkans migration route as well and that in this respect collective EU action is needed in order to effectively tackle the migration crisis and its consequences for both the EU Member States and the Western Balkan countries.

The V4 countries called for a special attention to the Western Balkans transit route from the very beginning of the migration crisis. Therefore, we welcomed the High Level Conference in Luxembourg on Eastern Mediterranean and Western Balkans refugee and migration flows as a starting point with a view to further developing cooperation and support.

There has been already provided common V4 as well as bilateral assistance to some of the exposed Western Balkans countries in terms of professional and financial help.

We commended the initiative of the President of the European Commission to hold a meeting on the Western Balkans migration route on October 25, 2015 and we look forward to the implementation of the statement. On that occasion, the need for granting protection in those in need in line with European and international standards, in particular vulnerable groups, was emphasised.

I. The Visegrad Group Countries are ready to take part in the agreed plan of action and declare their readiness to strengthen the engagement in this respect and to further contribute to the joint EU actions, namely by:

- Border Management – The Visegrad Group Countries emphasise the need of integrated EU approach to border management. The Visegrad Group countries are ready to consider to provide, if needed and in line with the capacities, expertise for assistance to the border and migration management of the countries of the Western Balkans, while maintaining sight of potential further changes in routes.

- Relevant support actions – The Visegrad Group Countries already showed its willingness to provide expert assistance for Frontex and EASO in order to assist with fluent asylum procedures and relevant support actions.

- Exchange of Information - Effective communication and swift information sharing between EU Member States and the Western Balkans countries about past or planned actions will contribute to the ability to find common solutions and to reduce the risk of unexpected developments. In this respect, the V4 countries are ready to participate and facilitate the information sharing if necessary and needed.

- Fight against traffickers – The Visegrad Group Countries show their readiness to provide concrete help to the countries of the Western Balkans as regards prosecution and fight against traffickers and smugglers as well as to furtherly intensify police and intelligence cooperation.

- Additional Financial Assistance – The additional financial funds have already been mobilised and their use could be furtherly considered for the purpose of bilateral assistance to exposed countries. The V4 will urgently take steps to create an effective network of coordinators that would ensure coherent and timely assistance to our Western Balkans partners. The V4 calls on the Western Balkans partners to make similar efforts aimed at increasing the effectiveness of such assistance.

II. The Visegrad Group Countries stand in position that further concrete steps and appropriate measures on the EU level should be taken in order to give the Western Balkans migratory route the necessary emphasis. Therefore, the Visegrad Group Countries are proposing concrete actions as follows:

The Western Balkans countries should benefit from extension of the scope of the EU Regional Trust Fund in Response to the Syrian Crisis in a concrete way. With regard to this increase of financial support, the information by the EU Commission on the amount allocated for the Western Balkans countries would be appreciated. Allocation of extra financial support to main migration-related activities in the Western Balkans should also be considered.

The EU should approach the Western Balkans countries as partners, especially since they have a clear prospect of EU membership, and involve them into the wider EU policy on managing the current flows and challenges and at the same time ensure that these countries take part in responsibility and burden sharing.

There is a need to address more effectively activities of smuggling networks that usually operate internationally and contribute to the further strengthening of the current migration flow. Therefore, the Visegrad Group Countries find it necessary to further enhance international cooperation between relevant authorities, including possible further coordination of measures carried out on national level. The regional processes, particularly the Prague Process and the Budapest Process should also be used as a framework for strengthening cooperation. To this end adequate funding should be provided in the future too.

The upcoming meeting of the V4 ministers for justice and home affairs to be held in Budapest will offer an opportunity for a detailed discussion on the technicalities and for the monitoring of recent developments. The Visegrad Group Countries will coordinate the assistance to the Western Balkan countries with the common EU actions, to apply effective measures and to reach tangible results as soon as possible. We again reiterate our willingness to help the Western Balkans countries to deal with the migration crises.

mzv.cz

13. 11. 2015

Společné prohlášení V4 a zemí západního Balkánu

The Visegrad Group Joint Statement on the Western Balkans

Prague on November 12-13, 2015

The annual meeting of the Ministers of Foreign Affairs of the Visegrad Group (V4) and the Western Balkans took place in Prague on November 12-13, 2015, under the Czech Republic's Presidency of the V4. The meeting was also attended by the First Vice-President of the European Commission, the Secretary General of the Regional Cooperation Council as well as representatives of Croatia, Slovenia, and the United Kingdom.

The V4 Ministers reiterated their continued interest in and support for the Western Balkan countries on their accession path to the EU. The EU enlargement policy provides an invaluable tool for achieving security, stability, and prosperity in the Western Balkans. It brings benefits both to the enlargement countries and to the EU itself. The Ministers underlined that in order for this policy to be effective and credible, it needs to be based on the principles of conditionality and merit-based individual performance. At the same time, all candidate countries and potential candidates need to be measured with the same yardstick.

The V4 countries welcomed the Enlargement Strategy and Annual Country Reports recently published by the European Commission. The Ministers agreed the reports provide a fair and balanced analysis of the situation in the Western Balkans. The progress made in reforms in the previous period needs to continue with the emphasis on implementation and track record. In this regard, the candidates and potential candidates for EU membership should focus on the fundamentals, i.e. reforms related to the rule of law and fundamental rights, economic governance and improving economic competitiveness, and strengthening democratic institutions including the professionalization of public administration.

The V4 Ministers welcomed the progress made by Montenegro including the opening of four new negotiation chapters in 2015. In light of the overall progress made including the results achieved in the dialogue on the normalization of relations between Serbia and Kosovo*, the Ministers concurred that the first negotiation chapters in the accession talks with Serbia should be opened by the end of 2015. The V4 also welcomed the October 27 signing of the Stabilization and Association Agreement with Kosovo. These positive developments should bring additional impetus to the ongoing EU-facilitated dialogue and to the implementation of all the agreements reached so far. The V4 commended positive reform results in Albania and expressed hope for the start of accession talks. As regards Macedonia, the Ministers called on the political parties to implement the June and July agreements aimed at solving the political crisis. The failure to do so would be harmful to the country and impede its EU aspirations. At the same time, the V4 recognizes the need for finding a way to unblock Macedonia’s EU integration process. The V4 positively noted the progress made in Bosnia and Herzegovina regarding the reform agenda. The Ministers encouraged the country’s authorities to focus on further concrete steps that will make Bosnia and Herzegovina’s EU membership application credible.

Since the Euro-Atlantic integration is a complementary process to the EU enlargement, the V4 commended the reforms carried out by Montenegro’s government and expressed its strong support for issuing an official NATO membership invitation to Montenegro in December 2015. The V4 also fully supports NATO membership aspirations of Macedonia and Bosnia and Herzegovina.

The V4 countries reiterated their readiness to assist the Western Balkan partners by sharing their experience and expertise gained through transformation and EU integration. The programs financed by the Instrument for Pre-Accession Assistance offer good opportunities. The V4 is ready to go beyond that and with the aim to deepen and widen the cooperation with the Western Balkans it proposes that representatives of the V4 in close consultation with Western Balkan representatives put together areas for such cooperation and report to the current Presidency of the V4 on the way forward in this field.

The V4, itself an example of successful regional cooperation, attaches great importance to building strong regional ties in the Western Balkans. In this regard, the V4 Ministers commended the region for extensive joint activities within the WB6 format.

Furthermore, the Ministers were pleased that the V4 meeting in Prague provided the venue for the signature of the founding document of the Western Balkans Fund that is to be based on the model of the International Visegrad Fund. The V4 and the International Visegrad Fund stand ready to assist in making the Western Balkans Fund fully operational. With this in mind, the V4 Ministers called on the Western Balkan partners to ratify the WBF founding document as soon as possible.

The meeting of the V4 and the Western Balkans was also an opportunity to continue the European discussion on migration and the refugee crisis in the region. The V4 expressed strong support for the affected countries and in this regard it issued a separate declaration.

mzv.cz

14. 11. 2015

Prohlášení MZV k teroristickým útokům v Paříži a doporučení pro cesty do Francie

Ministerstvo zahraničních věcí odsuzuje sérii brutálních teroristických útoků na civilisty, které se odehrály v noci 13. listopadu na několika veřejných místech v Paříži. Plně podporujeme francouzskou vládu a opatření, které přijala pro řešení této otřesné a tragické události.

Vyjadřujeme nejhlubší soustrast rodinám všech obětí a jsme šokováni i počtem zraněných. Francie je kolébkou demokracie a blízkým přítelem. Česká republika je ve chvíli  její další těžké zkoušky plně na straně Francie a hodnot, které zosobňuje.

mzv.cz

16. 11. 2015

Vyjádření ministra Zaorálka k případné pozemní operaci proti ISIL

Mluví se o nutnosti pozemní operace proti ISILu. Měli bychom si tedy připomenout: ve čtyřech posledních válkách v Afghánistánu, Iráku, Libyi a Sýrii za posledních 12 let vždy došlo k otevřenější nebo skryté zahraniční intervenci.

Všude kde Západ takto zasahoval, to vždy vedlo nakonec k posílení těch nejextrémnějších skupin. Nemáme-li tuto tragickou zkušenost znovu opakovat je bezpodmínečně nutná široká dohoda jejiž součásti musí byt nejen USA a Rusko, ale také např. Írán a Saudská Arábie.

mzv.cz

24. 11. 2015

Komentář ministra L. Zaorálka k leteckým útokům proti ISIL

Nechápu, jak může někdo stále kritizovat Baracka Obamu za to, že je příliš opatrný při používání leteckých úderů, protože se příliš obává rostoucích civilních obětí. Kdyby to tak nepřeháněl s opatrností, tak by prý bylo možné zasáhnout ještě daleko významnější cíle teroristů.

Tady někdo stále uvažuje jako ten vysoký církevní hodnostář ve středověku, který stoje s armádou před obléhaným městem, ve kterém žili jak nositelé pravé víry, tak odpadlíci, pronesl známou větu: "Pobijte je všechny, Pánbůh si to už nějak přebere." Ale my nežijeme ve středověku. A nemůžeme být lhostejní ke stále rostoucímu počtu civilních obětí. Mimochodem právě tento trend - stále větší bezohlednost a brutalita vůči civilnímu obyvatelstvu - je významným důvodem rostoucího počtu uprchlíků.

Měli bychom použít jinou starou strategii - obléhání,  zbavit ISIS zdrojů, zastavit přítok peněz, zahraničních bojovníků, zamezit propagaci na internetu. Prostě odříznout od světa a přivodit vnitřní krizi. Neměli bychom hrát jeho hru a dodávat mu sílu svými vlastními špatnými reakcemi.

mzv.cz

Prosinec 2015

7. 12. 2015

Česká republika uvítala demokratický průběh a výsledek parlamentních voleb ve Venezuele

Česká republika uvítala demokratický průběh a výsledek parlamentních voleb ve Venezuele dne 6. prosince 2015, stejně jako postoj vlády, která uznala volební výsledek a vítězství opozice. V následujícím období bude důležité bezproblémově provést obměnu zákonodárného sboru v souladu s volebními výsledky.

Je zřejmé, že voliči ve volbách hlasovali pro změnu a vyzvali politické činitele k řešení výzev, před kterými Venezuela stojí. Pouze dialog a konstruktivní spolupráce může do budoucna posilovat demokratické instituce a být ku prospěchu všech občanů.

Česká republika je i nadále připravena spolupracovat s Venezuelou a jejími demokraticky zvolenými orgány a přispět k podpoře reformního procesu.

mzv.cz

10. 12. 2015

Prohlášení MZV k mezinárodnímu dni lidských práv

10. prosinec je každoročně připomínán jako Den lidských práv. Vzhledem k blížícímu se 50. výročí přijetí Mezinárodního paktu o občanských a politických právech a Mezinárodního paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech byly tématem letošních oslav zvoleny právě tyto dvě základní úmluvy. Přes snahu celé řady aktérů nejsou ani půlstoletí po přijetí těchto úmluv občanská, politická, hospodářská, sociální a kulturní práva a ideály Všeobecné deklarace lidských práv Valného shromáždění OSN ze dne 10. prosince 1948 samozřejmostí a snahy o změnu tohoto stavu mnohdy narážejí na závažné překážky.

ČR je od okamžiku svého vzniku smluvní stranou obou paktů a usiluje o jejich maximální implementaci. Turbulentní události uplynulého roku dokládají, jakým výzvám naplňování obou paktů dnes čelí a pravděpodobně čelit bude v i dohledné budoucnosti. ČR bude o to více prosazovat myšlenku nedělitelnosti lidských práv a bude i nadále podporovat ty aktéry, kteří budou ochranu lidských práv a svobod nadřazovat nad své vlastní osobní zájmy a ve jménu těchto práv nasazovat svou svobodu. MZV ČR proto děkuje všem, kteří nadále věnují své úsilí ochraně lidských práv po celém světě.

Lidskoprávní politika ČR je založena na myšlence, že práva zakotvená v obou paktech by měla být prosazována společně, jako jeden nedělitelný celek, neboť pouze tak lze v podmínkách vzájemného respektu a dialogu přispět k zajištění lidské důstojnosti. Na tomto principu je vystavěna Koncepce zahraniční politiky ČR a návazná Koncepce podpory lidských práv a transformační spolupráce, o niž se opírají české lidskoprávní aktivity ve světě. ČR zůstává stejně jako v minulých letech aktivním hráčem na mezinárodním poli, ať již v rámci OSN, OBSE, Rady Evropy či EU a dalších relevantních uskupení. Neméně intenzivně podporuje prakticky zaměřené transformační projekty, na něž bylo letos vyčleněno 53 milionu Kč. V rámci kontinuálního dialogu s orgány státní správy, nevládními organizacemi a českou veřejností MZV ČR usiluje o otvírání aktuálních lidskoprávních témat. Tím letošním je téma byznysu a lidských práv, k němuž MZV dne 10. prosince organizuje mezinárodní expertní seminář.

mzv.cz

14. 12. 2015  

Prohlášení ministra L. Zaorálka ke schválení "Pařížské dohody"

12. prosinec 2015, kdy byla v Paříži schválena nová dohoda pro oblast změny klimatu, je pro mezinárodní společenství i pro mne osobně mimořádným dnem. Po mnoha letech komplikovaných jednání svět konečně uznal, že globální výzvy, kterou změna klimatu rozhodně je, musíme a budeme řešit společně.

Skutečnost, že „Pařížskou dohodu“ schválilo 196 států, je průlomem v charakteru mezinárodní spolupráce a doufejme, že i počátkem kvalitativně vyšší a efektivnější formy globální kooperace. Jen tak se nám podaří naplnit nejen cíle „Pařížské dohody“, ale také ambiciózní globální Agendu 2030 pro udržitelný rozvoj, kterou v září t. r. schválilo Valné shromáždění OSN.

mzv.cz

16. 12. 2015

Prohlášení ústavních činitelů k zahraniční politice

Na třetím setkání nejvyšších ústavních činitelů k otázkám české zahraniční a bezpečnostní politiky se sešli prezident republiky, předseda Senátu Parlamentu České republiky, předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, předseda vlády, ministr zahraničních věcí a ministr obrany. Vzhledem k diskuzi o migrační krizi se setkání zúčastnil i ministr vnitra. Účastníci projednali jak aktuální, tak i dlouhodobá témata české zahraniční politiky. Hlavním tématem koordinační schůzky byly vnější příčiny aktuální migrační krize a hledání způsobů jejich zvládání. Koordinační setkání se konají pravidelně z podnětu předsedy vlády. Třikrát ročně je svolává prezident republiky.

Odsouzeny byly teroristické útoky v Paříži z 13. listopadu 2015. Ústavní činitelé vyjádřili plnou solidaritu Francii a připravenost České republiky pomoci. Obě země jsou spolu v úzkém kontaktu a řeší nejvhodnější podobu posílení české podpory Francii v kontextu aktivace článku 42(7) Smlouvy o EU. V této souvislosti ústavní činitelé diskutovali i o boji proti terorismu a souvisejících opatřeních, výměně informací a o posilování ochrany vnějších hranic EU.

Mimo to ústavní činitelé také hovořili o českém předsednictví ve Visegrádské skupině a přípravě summitu NATO ve Varšavě. Zároveň za účelem efektivní koordinace projednali plán svých zahraničních cest s podnikatelským doprovodem.

Ústavní činitelé se shodli, že pro zvládnutí migrační krize je zásadní zaměřit se na řešení současné kritické situace především za hranicemi Evropské unie. Migrační krize se stává globálním politickým, bezpečnostním a společenským fenoménem se zásadními dopady i na členské státy EU. Příčiny současné migrační krize je třeba vidět v dlouhodobé nestabilitě v širším sousedství Evropy. Mezi významné faktory patří ozbrojené konflikty v Sýrii a Iráku, situace v Libyi a Afghánistánu či demografický vývoj i dlouhodobě neuspokojivé životní podmínky v dalších zemích, které migranti opouštějí. Ústavní činitelé se shodli, že při řešení migrační krize je nutné dbát i na bezpečnostní rozměr a vzít v potaz skutečnost, že migrační tok do Evropy bude mít spíše dlouhodobou povahu.

Ústavní činitelé považují za nezbytně nutné řešit především příčiny vzniku migračních toků v zemích původu migrantů a ne se pouze zaměřovat na přerozdělování žadatelů o azyl mezi členské státy EU.

Podle ústavních činitelů je nicméně nutné, aby EU postupovala jednotně a úzce koordinovala aktivity členských států. Česká republika dlouhodobě zdůrazňuje, že aktivity EU ve vztahu k vnější dimenzi migrace musí být geograficky vyvážené a musí reagovat na tlak na všech migračních trasách do EU. ČR je rovněž aktivní v rámci unijních aktivit zaměřených na řešení migrace včetně jejích příčin, a to zejména poskytováním finanční podpory, účastí na společných akcích a vysíláním expertů, včetně účasti ve vojenských operacích EU.

Z hlediska řešení problému nelegální migrace a uprchlictví považuje ČR za geografické priority region Blízkého východu a Afriky a západní Balkán. Zcela podceňovat nelze ani latentní hrozbu migrační vlny z oblasti východní Evropy. Velice důležité je pokračovat v rozvoji spolupráce s Tureckem. Ústavní činitelé uvítali dohodu na vytvoření akčního plánu EU-Turecko. Nelze však zapomínat na další země, kde se uprchlíci dlouhodobě zdržují jako například Jordánsko či Libanon. Pomoc těmto zemím vede ke snížení migračního tlaku směrem k EU a rovněž zabrání jejich možné postupné destabilizaci.

Ústavní činitelé se shodli, že zásadním aspektem při řešení současné migrační krize musí být důsledná správa a kontrola vnějších hranic EU, včetně možnosti zesílené role EU a jejích agentur v této oblasti. V této souvislosti je také třeba zajistit efektivní fungování registračních středisek v Itálii a Řecku. Systém zatím nelze považovat za funkční.

Prioritou ČR je zachování Schengenského prostoru v jeho současné podobě včetně volného pohybu osob. Jako podstatné ústavní činitelé zdůraznili udržení jednotného postupu a zabránění fragmentaci uvnitř Schengenu. K posílení ochrany vnější hranice jsou ČR a také země V4 ochotny poskytnout potřebnou pomoc.

ČR dlouhodobě nabízí své experty v rámci solidární pomoci Řecku a Itálii a na jejich případné žádosti je tedy připravena reagovat pozitivně. ČR je také i nadále připravena podílet se technickým vybavením a vyslanými experty na projektech EU včetně ochrany vnější hranice.

Ústavní činitelé vyjádřili podporu prosazování rozhodných opatření v boji proti převaděčským skupinám a podpořili důraz na efektivní návratovou politiku včetně readmisních dohod. 

Hlavní migrační vlna v současnosti směřuje ze Sýrie a Iráku. Nejvyšší ústavní činitelé se proto domnívají, že je potřeba se nyní soustředit především na politické řešení syrského konfliktu, stejně jako na boj proti tzv. Islámskému státu a dalším teroristickým organizacím. Ústavní činitelé se shodli na tom, že by se ČR měla nadále v rámci EU i NATO zasazovat o co nejširší spolupráci v boji proti terorismu, stejně jako pokračovat v podpoře mezinárodní koalice pro boj s ISIL.

Česká republika dlouhodobě přispívá ke stabilizaci zdrojových a tranzitních zemí migrace formou rozvojové spolupráce a podílí se na řešení důsledků uprchlických krizí formou humanitární pomoci. V porovnání s rokem 2014 se letos výdaje na tuto oblast v souvislosti s migrační krizí zvýší přibližně o 300 milionů Kč. Vláda se tématu opakovaně věnovala na svých zasedáních v průběhu podzimu t.r. a schválila substantivní podporu svěřeneckým fondům EU pro Blízký východ a západní Balkán (5 mil. eur) i pro Afriku (740 tis. eur), jakož i pro humanitární aktivity Světového potravinového programu a Úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky v Sýrii.

Ústavní činitelé jsou toho názoru, že je třeba zastavit dlouhodobě klesající výdaje na rozvojové a humanitární aktivity. Naopak je zřejmé, že finanční prostředky na rozvojovou spolupráci, a hlavně pak na humanitární pomoc, budou muset být v roce 2016 a dalších letech v souvislosti s migrační krizí dále navyšovány. Je v zájmu i v možnostech ČR, vyspělé demokratické země s vysokým hospodářským růstem, podílet se na stabilizaci vybraných zemí rozvojového světa. Pro efektivní a účelné vynakládání těchto prostředků je rovněž nutné posílit personální a administrativní kapacity. Nejvyšší ústavní činitelé se proto seznámili s harmonogramem přípravy nové koncepce zahraniční rozvojové spolupráce po roce 2017, a potvrdili, že rozvojová politika musí i nadále představovat jeden z účinných nástrojů stabilizace vybraných zdrojových zemí migrace.

Mezi dalšími diskutovanými tématy byly cíle a průběh českého předsednictví ve Visegrádské skupině (V4). Ústavní činitelé považují V4 za klíčové uskupení regionální středoevropské spolupráce. Aktuální české předsednictví ve V4 se snaží, aby toto uskupení hrálo důležitou roli a aktivně prosazovalo společné zájmy nejen ve střední Evropě, ale i za jejími pomyslnými hranicemi, včetně oblastí postižených těžkými krizemi. Příkladem mohou být uskutečněná mimořádná jednání předsedů vlád a ministrů zahraničí zemí V4 k tématu migrace (září 2015), setkání prezidentů zemí V4 s prezidentkou Chorvatska (říjen 2015), summit předsedů vlád V4 s Korejskou republikou (listopad 2015), plánovaný summit se zeměmi Beneluxu (červen 2016) a v neposlední řadě setkání ministrů zahraničních věcí V4 s partnery ze západního Balkánu (listopad 2015), Japonska, zemí Východního partnerství, skandinávských a baltských zemí a Německa, či nadcházející mimořádné jednání ministrů obrany a plánované jednání ve stejném formátu v květnu 2016.

Ústavní činitelé se také věnovali přípravě summitu Severoatlantické aliance ve Varšavě v červenci příštího roku, kam bude jako pozorovatel přizvána i Černá Hora. Shodují se v tom, že NATO a jeho systém kolektivní obrany je garancí a základním pilířem obrany ČR. Ústavní činitelé mají za to, že summit NATO ve Varšavě by měl zejména zahájit dlouhodobou politickou, vojenskou i institucionální adaptaci Aliance na zhoršené bezpečnostní prostředí v euroatlantickém prostoru, a tak navázat na summit ve Walesu, který řešil krátkodobá a střednědobá opatření. V tomto smyslu je důležité, aby Česká republika přispěla vlastním úsilím k posílení odstrašující síly celé Aliance. Mezi hlavní témata summitu by měla dále patřit adaptace na tzv. jižní hrozbu, posilování spolupráce s EU či vztahy se třetími zeměmi.

Během schůzky nejvyšších ústavních činitelů ministr zahraničních věcí předložil účastníkům setkání přehled doporučení pro přípravy zahraničních cest a přijetí na úrovni nejvyšších ústavních činitelů pro rok 2016, jenž byl sestaven s přihlédnutím k návrhům podnikatelské sféry a v souladu se zahraničně-politickými prioritami ČR. Ústavní činitelé dosáhli shody a vyjádřili plnou podporu posilování efektivní ekonomické diplomacie v rámci svých zahraničních aktivit. Rovněž se seznámili s vyhodnocením úkolů z vrcholových cest, které vykonali v uplynulém roce.

mzv.cz

18. 12. 2015

Prohlášení MZV k podpisu Libyjské politické dohody

Ministerstvo zahraničních věcí České republiky vítá podpis Libyjské politické dohody, který se uskutečnil 17. prosince 2015 v marockém Schírátu. Oceňujeme odvahu všech politických, občanskoprávních a místních představitelů, kteří se k Dohodě připojili. Ostatní pak vyzýváme k tomu, aby nepromarnili jedinečnou příležitost, odložili stranou veškeré spory a aby se připojili a aktivně podporovali počínající proces politické změny.

Doufáme, že podpis dohody a následné ustavení vlády národní jednoty budou počátkem nové kapitoly libyjské porevoluční éry, jež vyústí v národní usmíření, ukončí roky trvající utrpení a zajistí libyjskému národu mír a prosperitu, které si zaslouží.

mzv.cz

23. 12. 2015

Vyjádření k telefonátu ministra zahraničních věcí ČR Lubomíra Zaorálka s jeho řeckým protějškem

"Diplomatická roztržka s Řeckem je urovnána. Telefonát s mým řeckým protějškem Nikosem Kotziasem proběhl v přátelské atmosféře. Při té příležitosti jsem ho pozval na návštěvu do Prahy. Panem ministrem jsem byl ubezpečen, že se řecký velvyslanec v ČR Panayotis Sarris po Vánocích vrátí zpět do Prahy. Zároveň jsme se s kolegou Kotziasem dohodli, že zintenzivníme vzájemný kontakt, protože před námi stojí důležitější společné úkoly v rámci Evropské unie, jako jsou např. boj proti tzv. Islámskému státu nebo migrační krize."

mzv.cz

Čeští zástupci v evropských strukturách

Říjen 2015

2. 10. 2015

Komentář europoslance J. Maštálky (KSČM): Možnost volby, možnost míru

Ti, kdo kdysi s nadšením přivítali pozoruhodný výrok jedné paní profesorky »raději se budu mýlit s Bushem než mít pravdu s Putinem«, získali v pondělí novou příležitost ke svému lokajskému uvažování. Srovnání vystoupení dvou prezidentů přednesených z tribuny Valného shromáždění OSN, Baracka Obamy a Vladimira Putina, se stalo napleněním předpokladů paní docentky: omyl a pravda byly manifestovány v ryzí podobě.

Popravdě řečeno, ten, kdo vydržel více než trojnásobné překročení stanoveného časového limitu pro řečníky, viděl posun v dikci amerického prezidenta. Rusko sice zůstalo oblíbeným otloukánkem, ale již nestálo jako hrozba hned vedle eboly či bojovníků tzv. Islámského státu, jak tomu bylo v Obamově projevu loni. Byla cítit snaha pootevřít prostor pro dohodu s Moskvou. Vládce Bílého domu si ale neodpustil styl vychovatele, který musí světovým státníkům vysvětlit, co je správné, neboť oni to nevědí. Pak bývají zmateni, když uvidí, že – jistě zcela náhodou nebo díky zjevnému předurčení USA k tomu, aby vedly svět – je správné to, co vyhovuje Washingtonu.

Ve srovnání s projevem amerického prezidenta bylo vystoupení tohoto ruského nejen kratší, ale hlavně informativní. Znovu se ukázalo, že dvě věci zásadně odlišují Vladimira Putina od většiny západních státníků. Tou první je optimismus, víra v to, že Organizace spojených národů může hrát zásadní roli při rozvoji kooperace mezi státy. Tento optimismus se vztahoval nejen na řešení válečných krizí v duchu mezinárodního práva, ale i na rozvoj světového obchodu bez sobeckých regionálních bariér vytvořených některými mocnostmi (Putin ve svém projevu ani jednou nejmenoval USA, Obama přímo na Rusko útočil) či propojení biosféry a technosféry způsobem šetrným vůči přírodě a potřebným pro lidstvo.

Tou druhou odlišností ve vystupováních ruského prezidenta je otevřenost. Západní státníci, kteří jsou ve svých projevech zvyklí používat propagandistické floskule místo analýzy, už po Patinově řeči na mnichovské bezpečnostní konferenci v roce 2007 zaznamenali tuto zvláštnost – a začali v Pusinovi vidět narušitele klidu.

Symbolem rozdílu v přístupu ke světu z Washingtonu a Moskvy byl jak v projevech na Valném shromáždění, tak i v následném jednání Obamy a Putina vztah k válce v Sýrii. Z nejrůznějších důvodů Bílý dům odmítá přiznat, že válka, která jenom v Sýrii zapříčinila smrt čtvrt milionů lidí a vyhnala čtyři miliony běženců, začala a trvá kvůli sebestředné a hloupé intervenční politice několika západních mocností. Tato západní politika stvořila nepřítele globální civilizace – bojovníky tzv. Islámského státu. Aby se zbavili morální zátěže za zločinné důsledky svého jednání a rozmělnili rozpačitý dojem z faktu, že nejsou schopni zvítězit, našli si západní politici a propagandisté viníka. Obama jej znovu vystavil na pranýř: je jím prý syrský prezident. Putin naopak zdůraznil, že ve válce proti Islámskému státu je třeba dodržovat mezinárodní právo a bojovat na syrském území po dohodě s legitimním prezidentem a v souladu s Chartou OSN. A připomněl, že těmi, kdo několik let v Sýrii především nesu tíhu bojů s islámskými fundamentalisty, jsou syrská armáda a kurdská domobrana.

Arogantní svévole versus realismus. Netřeba ale s Putinem souhlasit, je však víc než směšné nadšeně se připojovat k omylům Obamy. Je nutné mít rozum a vědět, co odpovídá českým národním zájmům. Těm rozhodně nesvědčí, když někdo živí v severní Africe a na Blízkém východě válku a žene uprchlíky do střední Evropy. A bez ohledu na to, kdo a co říká z nejrůznějších tribun, musíme trvat na tom, že obhajoba míru a sociálního rozvoje svědčí jak světu, tak i naší zemi.

mastalka.cz

3. 10. 2015

Rozhovor s europoslancem J. Zahradilem (ODS) pro Deník: Česko se musí postavit a říct Bruselu dost

Jan Zahradil svůj dospělý život spojil s Občanskou demokratickou stranou, je jejím zahraničněpolitickým expertem, třetí volební období ji zastupuje v Evropském parlamentu. První místopředseda ODS je obhájcem národních států a tvrdým odpůrcem federalizace Evropy. Podle něj by se Česká republika měla kvůli vnuceným kvótám obrátit na Evropský soudní dvůr podobně jako Slovensko.

Česká vláda prostřednictvím svého ministra vnitra hlasovala proti kvótám. Proč si ODS myslí, že uprchlickou záležitost neřeší s dostatečnou razancí?

Vláda v ní určitě zaujímá postoje, jež se dají podpořit. Celkově to ale nedotáhla do konce. Naše hlavní výtka je, že se po prohraném hlasování vzdala a nesnaží se rozhodnutí o kvótách zvrátit, soudně ho napadnout. Na rozdíl od slovenské vlády nevydává politický signál, že není ochotná ho respektovat, což možné je, neboť nejde o legislativní akt, takže jeho neplnění nemůže vést k sankcím. Druhá věc, která mě trochu děsí, je to, co vyplynulo z aktuálního rozhovoru státního tajemníka Prouzy pro týdeník Respekt, v němž říká vlastně pravý opak toho, co premiér Sobotka.

Tomáš Prouza ale obratem sdělil, že jeho slova byla zkreslená a vytržená z kontextu. Proč pravé ruce premiéra nevěřit, že Česko nestálo o to, aby se o kvótách rozhodlo již na radě ministrů vnitra?

Pokud jde o pana Prouzu, kolují kuloární informace, že právě on zrazoval Bohuslava Sobotku od tvrdého postoje a prosazoval, abychom s kvótami souhlasili. Rozhovor v časopise sice nyní může rozporovat, ale spíš si myslím, že nechtěně řekl něco, co se zakládá na pravdě.

I kdyby to tak bylo, nemluví to spíš ve prospěch státního tajemníka pro evropské záležitosti? Neboli se vás jako znalce bruselského prostředí ptám, zda si myslíte, že nekompromisně odmítavý postoj ke kvótám by něco znamenal a byl schopen cosi změnit?

Znamenal, určitě ano. Vzhledem k tomu, že už jsme poněkolikáté svědky toho, jak se krize využívá k politickým a ideologickým cílům, konkrétně ke snaze posunout pravomoci směrem do Bruselu, je na čase, aby se nějaká země postavila a řekla dost. Česká republika je v rámci EU nejmenší z velkých nebo největší z malých, a když zformuluje jasné stanovisko, určitě to není bezvýznamné.

Slovensko se povinnému přerozdělení 120 tisíc uprchlíků vzepřelo, oznámilo, že bude Evropskou komisi žalovat…

A já se ptám, proč totéž nedělá Česká republika?

A já namítám, v čem si Slovensko pomůže, kromě toho, že bude za kverulanta a nespolehlivého člena EU? Evropská socialistická strana dokonce naznačila, že pozastaví členství Ficova Smeru. Jaký má smysl jít hlavou proti zdi v otázce, na níž se shodlo třiadvacet členů EU?

Ten většinový postoj je ale špatný a je¬-li vláda přesvědčena, že je něco chybného, má využít všechny opravné prostředky, ne se podvolit při prvním přehlasování. To, že se někdo v Bruselu a Berlíně bude na českou vládu mračit, je naprosto bezvýznamné v okamžiku, kdy hovoříme o precedenčním případu přehlasování v záležitosti, která se týká samé podstaty státní suverenity. Vláda má veškeré důvody, aby se chovala tvrdě a řekla, že takhle se v EU jednat nesmí a nebude. Ona to ale nedělá, což je hlavní výtka, kterou vůči ní směřuji.

Nedělá to třeba proto, že má své diplomatické zdroje a je si vědoma, že takový postoj jí nebude k ničemu platný? Velké státy včetně Polska, které se na poslední chvíli odlouplo od visegrádské čtyřky, si zkrátka díky Lisabonské smlouvě demokraticky prosadily svou. Nebylo by férovější říct, že tento mechanismus nám nevyhovuje, a proto na základě referenda zahájíme proces postupného opouštění EU, jak navrhuje Václav Klaus?

Pokud vím, Václav Klaus chtěl dělat referendum ex post o přijetí kvót, což považuji za trochu zvláštní nápad, neboť plebiscit se většinou koná o něčem, co se teprve stane, ne o tom, co už proběhlo. Tak daleko jako k vystupování z EU bych nešel. Vládě by se ale mělo rozsvítit červené světýlko a ODS bude na zasedání sněmovny prosazovat usnesení, jímž vládu vyzve k zamyšlení nad postavením České republiky v EU, jeho nové definici a vymanévrování z cesty směrem k evropskému superstátu.

Jak něco takového můžete chtít po vládě, která si ve svém Programovém prohlášení vytyčila narovnání vztahů s Bruselem a odhodlání stát se součástí integračního jádra EU?

My to po ní musíme chtít, protože politika integračního jádra, kterou reprezentují pánové Prouzové a podobné figurky spíš evropských než českých byrokratů, je vadná. To, že se vláda přihlásila k záměru být součástí hlubší evropské integrace, je špatně. Hlasování o kvótách je z tohoto pohledu symbolické a vládu by to mělo přimět k předefinování vlastní pozice a opuštění nesmyslného cíle. Také by měla využít příležitosti, kdy se v souvislosti s členstvím Velké Británie otevřou evropské smlouvy, a nalézt prostor k vyjednání výjimek z některých integračních politik.

Budete v tlaku na vládu využívat určitého názorového rozkolu uvnitř koalice? Je evidentní, že šéf ANO Andrej Babiš má na řešení migrantského přílivu daleko radikálnější názor než předseda ČSSD. Podle něj nejen v tom evropské struktury zcela selhaly. Stěžuje si i na lhostejný postoj k jeho návrhu na zavedení celoevropského opatření proti daňovým únikům, tzv. reverse charge. Andrej Babiš je zkrátka momentálně na unii naštvaný. Mluvil jste o tom s ním, nebo s panem Teličkou?

Neřekl bych, že pan Telička nebo vůbec europoslanci hnutí ANO jsou typickými představiteli názorů, které ve vztahu k EU reprezentuje pan Babiš. Koho vlastně do Bruselu poslal, si ale bude muset vyřešit on sám. Rozhodně nejsem fanoušek pana Babiše, který má sto a jednu nectnost, nicméně na evropskou politiku se podle mého názoru dívá realisticky – na rozdíl od některých ministrů ČSSD a KDU-¬ČSL, kteří jsou natolik pod vlivem svých nadnárodních stran, evropských lidovců a socialistů, že už mají klapky na očích. Andrej Babiš ještě neprošel politickým školením mužstva a la Brusel, je schopen věci vnímat v širších souvislostech, uvidíme, jak dlouho mu to vydrží. Jakkoliv jsem kritikem střetu jeho zájmů a oligarchizace politiky pod jeho vedením, v evropských otázkách mu dávám za pravdu. Týká se to i vztahu k euru, kdy řekl, že dokud bude ministrem financí, Česká republika evropskou měnu nepřijme.

Říkáte, že bychom se neměli snažit dostat do integračního jádra EU, ale zároveň, že vystoupení z unie není na pořadu dne.

Zatím.

Aha. Kde tedy vidíte postavení ČR v Evropě?

Vláda by si především měla prostudovat čtyři reformní balíčky, s nimiž přichází Velká Británie v rámci přípravy na referendum o setrvání v EU. V úvahu připadají dva podněty. Prvním je lepší právní postavení pro země, které nejsou členy eurozóny a ani se jimi nechtějí stát. Česká republika by si měla buď vymoci trvalou výjimku pro euro, nebo usilovat o zrovnoprávnění nečlenů eurozóny. Druhou věcí je odstoupení od ustavení, že Evropská unie směřuje k modelu ever closing union – stále užší unie. To by nám umožnilo neúčastnit se některých integračních politik.

Není ale řešení zauzlené mezinárodněpolitické situace, které dominuje nebezpečí v podobě Islámského státu, úplně opačné? Nenastal historický okamžik, kdy by měla EU mluvit jedním hlasem a konečně se stát důstojným partnerem Baracka Obamy a Vladimira Putina, eventuálně čínského prezidenta Si Ťin¬pchinga? Neměla by Evropa právě teď formulovat společnou zahraniční, bezpečnostní i azylovou politiku a prosazovat ji všemi dostupnými prostředky, proměnit se v silný celek, za nějž by mluvil jeden prezident a ministr zahraničí?

Na tuto koncepci absolutně nevěřím, vnímám ji jako velkou utopii a sociálně inženýrský experiment, který se snaží ze svazku 28 zemí vytvořit nějaký kvazi stát s jedním parlamentem, vládou, prezidentem. V minulosti se mnohokrát ukázalo, že to nefunguje, že v krizích je vždy víc slyšet hlas národních politiků. Loajalita lidí se vždy víc vztahuje k národním státům než k fiktivní evropské úrovni. Je to tak vnímáno i ve světě. A stejně to chápou potenciální azylanti. Neříkají, že chtějí do Evropy, ale do Německa nebo do Švédska.

Není to kvůli vstřícnosti a vysokým sociálním dávkám, které tyto země nabízejí?

Je velmi pravděpodobné, že je motivuje benevolentní azylová politika a finanční benefity s ní spojené. Zároveň je zřejmé, že pro běžence Evropa není jakási fiktivní evropská úroveň, ale jeden dva konkrétní státy. Evropská unie zkrátka nemá pověst vnitřně soudržné entity. Ani ji mít nemůže, protože by to bylo v naprostém rozporu s tím, jak se Evropa vyvíjela v posledních třech stoletích. To se nedá změnit během padesáti let pomocí uměle řízené integrace shora.

Pak je ovšem nutné smířit se s tím, že globální krize typu Sýrie nebo Ukrajiny budou řešit americký a ruský prezident, kteří si k tomu možná občas přizvou německou kancléřku.

Nebo britského premiéra. To je samozřejmě pravda a tak to skutečně funguje. Odpovídá tomu i složení Rady bezpečnosti OSN, které reflektuje mocenský statut národních států. Není tam zastoupena Evropská unie, ale Francie a Británie. Jakkoli si to někdo přeje, tyto země se svého hlasu nevzdají ve prospěch fiktivní EU, kterou by reprezentoval nějaký politik z Lucemburska. Preference silné EU vychází z ideologické předpojatosti vůči národnímu státu. Část české intelektuální elity říká, že důrazem na jejich rozhodující roli bychom se vraceli někam do 19. století a že z národních států vychází veškeré zlo a války. To však není pravda. Národní státy byly nositeli liberalismu, demokracie, osobních svobod a lidských práv. Stavěly se proti polofeudálním nadnárodním říším, které zapáchaly středověkem. Nešlo o žádnou reakcionářskou zpátečnickou jednotku.

Jistě ne, idea národního státu tehdy byla synonymem pokroku, což neznamená, že s vyhroceným nacionalismem není radno si zahrávat. Nikdy jsem nechápala, proč ODS, která vždy měla proevropské voliče, v kampaních vykreslovala Česko jako ostrůvek obkroužený nepřátelskou Evropou a odmítala hlubší integraci EU. Dokonce bych řekla, že se nezříkala plutí na populistických až xenofobních vlnách. Má podpora podobných tendencí patřit do výbavy moderní politické strany?

To musím odmítnout. Když se mluví o xenofobii nebo radikálních náladách, je zapotřebí podívat se spíš na pana Konvičku nebo Okamuru. My tento slovník rozhodně nepoužíváme. Nikdo z ODS v poslední době nehovořil o uprchlících v pejorativním smyslu, nedělal z nich potenciální teroristy a nevytvářel konspirační teorie o řízené islámské invazi. My pouze říkáme, že tady jsou určité specifické zájmy, které je třeba ošetřit, protože hlasováním na Radě ministrů byly narušeny. Česká republika není o nic horší než ostatní země EU, máme jen jinou historii. Nebyli jsme nikdy koloniální mocnost jako Británie nebo Francie, nepostavili jsme svůj ekonomický výkon na dovozu levných gastarbeitrů jako Německo. Naše zkušenost ze soužití s velkými skupinami etnik přicházejícími z mimoevropských oblastí je omezená. Velká část české populace, která je nyní konfrontována s tímto problémem, se cítí nejistě, nekomfortně, čímž vzrůstá napětí ve společnosti.

To je zcela přirozené a občanům tyto obavy nelze vyčítat. Jim ne. Politické elity jsou tu ale od toho, aby trpělivě vysvětlovaly, jak se věci mají a že ne každý uprchlík je džiháddista.

To nikdo z ODS neříká, od toho je tu pan Konvička. Momentální situace je ale nová, jde o mimořádně velké množství lidí přicházejících z civilizačně a kulturně odlišného prostředí, někteří z nich mohou být a jistě jsou nositeli velmi radikálních myšlenek, takže ostražitost je na místě. Nazývám to principem předběžné opatrnosti. My ho dodržujeme třeba při ochraně životního prostředí nebo spotřebitele, kdy přijímáme jistá opatření s předstihem. I v tomto případě musíme předběžně minimalizovat rizika, která z migrace mohou plynout. Stát musí mít suverénní právo rozhodnout, kolik a jakých lidí přijme na svém území, bude je hostit a poskytne jim dočasnou ochranu či azyl. Nemůže si to nechat nadiktovat nějakou koalicí vzniklou ad hoc v Bruselu jenom proto, že Německo aktuálně potřebuje vyřešit problém, který mu způsobila paní Merkelová svým naprosto bezprecedentním pozváním všech běženců.

Když mluvíte o opatrnosti, je podle vás žádoucí i vůči Číně, které v posledním roce otevíráme dveře dokořán? Nebojíte se, že se jednoho dne probudíme do stavu, kdy čínské polostátní firmy budou vlastnit půlku naší republiky?

Možná teď řeknu něco, co bude v rozporu s míněním některých mých spolustraníků, ale mně se asijský zájem o Evropu líbí. Přítomnost asijských komunit v Evropě vnímám jako stabilizující prvek, protože nepřinášejí žádné radikální ideologie či náboženství. Projevuje se to i na velmi dobrém soužití české a vietnamské komunity. Jsem rád, že u nás žije tolik Vietnamců, neboť vyznávají hodnoty jako cit pro společenské uspořádání, hierarchii, silný smysl pro rodinu, pracovní morálku, důraz na vzdělání, to vše jsou věci, které jsme my možná trochu poztráceli a mohli bychom se jimi inspirovat. Myslím, že to můžeme vztáhnout i na ostatní asijské národy, líbí se mi jihokorejské investice do letecké dopravy a automobilového průmyslu a nic nemám ani proti vstupu čínského kapitálu. Nebojím se toho, že by nás Čína takzvaně koupila. Pokud se daří z desetimilionové středoevropské země dělat jisté předpolí pro čínský nástup do Evropy, povznáší to Českou republiku z tříště postkomunistického světa a já proti tomu nic silného říkat nebudu.

Čili v tomto ohledu máte pro prezidenta Miloše Zemana, který cestu do Číny otevřel, jen slova chvály?

Pan prezident by to asi neměl přehánět s tím, že bude Čínu navštěvovat dvakrát ročně, mohl by jezdit i někam jinam – pokud vím, s americkou administrativou se ještě nesetkal – takže jistá vyváženost je určitě žádoucí. Není také nutné, aby se účastnil různých ceremonií a vojenských přehlídek, ale pokud jde o byznys, skutečně proti jeho aktivitám nic nemám. Ohrožení národní identity nebo suverenity ze strany Číny necítím.

ODS díky postoji vůči uprchlíkům sbírá politické body, což nemyslím pejorativně. Zkrátka jste se v tom potkali s velkou částí obyvatelstva. Vydrží vám to souznění až do roku 2017, kdy budou sněmovní volby?

Nebudu se teď bušit v prsa, protože náš propad byl tak velký, že jakákoliv cesta nahoru je těžká a bolestná a jde to spíš po desetinách procent. Nicméně nějaký trend tu je, v jednom průzkumu už jsme konečně překonali dvoucifernou hranici, takže kladný vývoj existuje. Nejde ale jen o uprchlickou krizi. Měl jsem slova uznání pro pana Babiše ohledně jeho evropské politiky, ale jsou oblasti, kde se spolu tvrdě střetáváme. Jde o modelování podnikatelského prostředí, boj o registrační pokladny. To v našem zviditelnění také hraje roli. Kdybychom to chtěli dělat prvoplánově a populisticky třeba v souvislosti s uprchlickou krizí, asi bychom volili slovník pánů Konvičků a podobně. Dokud ovšem do toho budu moci mluvit, tak se k tomu nikdy nesnížíme. Na tuto problematiku je nutné se dívat rozumně, realisticky, nepropadat hysterii a lidi zbytečně neplašit. Vrátí¬li se něco ODS v kladném slova smyslu, tak to, co jsme o Evropské unii říkali už před dvanácti lety. Tehdy jsme byli za izolacionisty, nacionalisty, antievropany a šiřiteli politiky, která nikdy nebude mít úspěch. Teď se ukazuje, že spousta věcí, které jsme tenkrát formulovali, je pravda. A já doufám, že to povede k předefinování českého uvažování o Evropské unii a roli naší republiky v ní. Myslím, že v tom ODS najde svoje důstojné místo.

ods.cz

3. 10. 2015

Komentář europoslance J. Maštálky (KSČM): Berlín zdraví Moskvu

Inu, vlastně se to dalo čekat, otázka byla jen kdy. Kdy německá politická reprezentace překročí svůj dlouhý stín. Katalyzátorem signalizované zásadné změny zahraniční politiky Spolkové republiky je nekonečný příliv uprchlíků, jejichž vysněnou zemí se stala právě SRN. Kancléřka Angela Merkelová a vicekancléř a předseda SPD Sigmar Gabriel více než naznačili obrat své politiky vůči Sýrii a nutné také Rusku o 180 stupňů. Spolková kancléřka se od minulého týdne vyjadřuje v tom smyslu, že řešení konfliktu v Sýrii a potlačení teroristů z Islámského státu je možné jen společně s Bašárem Assadem a nikoli proti němu. Přitom to byla právě Merkelová, kdo se v únoru 2012 vehementně zasazoval za sankce proti Sýrii v čele s Assadem, podporoval opoziční síly a razil heslo „žádné vyjednávání s Assadem“.

A vicekancléř Gabriel se v této souvislosti vyslovuje pro zrušení hospodářských sankcí proti Rusku, řka že „potřebujeme porozumění s Ruskem“, a že „konflikt kolem Ukrajiny nesmí zatěžovat vztahy Německa, Evropy a Spojených států s Ruskem natolik, aby Rusko vypadlo jako partner, pokud jde o Sýrii“.

Ale také vládní bavorská konzervativní Křesťanskosociální unie (CSU), působící na celospolkové úrovni v tradiční koalici s CDU, vysílá náhle „milé pozdravy“ do Moskvy! Bavorská ministryně hospodářství a členka vedení CSU Ilse Aignerová prohlašuje, že pokud jsou sankce proti Rusku v cestě společné angažovanosti v Sýrii, musí mít přednost řešení syrského konfliktu. Uprchlická krize podle ní vytváří novou situaci, kdy je důležité „zintenzivnit kontakty s Ruskem“. Je prý na čase otevřeně to přiznat a aktivně postupovat, neboť bez Ruska nelze situaci v Sýrii zvládnout. Pro boj s Islámským státem je spolupráce s Ruskem nepostradatelná. Tolik CSU ústy své ministryně.

Zdá se tedy, že mohutná uprchlická vlna, která cloumá Evropou, bude mít za následek nejen konec tragické politiky Západu, sledující svržení režimu Bašára Assada, ale také zásadní změnu postojů k Rusku - alespoň pokud jde o Evropskou unii. Že by Rusku byla opět přisouzena nezáviděníhodná úloha zachránit Evropu před katastrofou?

mastalka.cz

4. 10. 2015

Rozhovor týdne s europoslancem Janem Zahradilem (ODS) na téma unijní politiky migrace pro Lidové noviny

Musíme zajistit, aby Česko nebylo napříště v Evropské unii přehlasováno. Pomohou nám v tom Britové, kteří tlačí na revizi evropských smluv. A tuhle šanci nesmíme propásnout, protože nejde jen o nějaké partajní bratříčkování, ale státní zájem, apeluje europoslanec Jan Zahradil.

- LN Česko dlouho bojovalo proti povinným kvótám pro uprchlíky, nakonec bylo ale přehlasováno. Lze čekat, že se takové silové řešení bude opakovat, nebo šlo ze strany Německa o bouchnutí do stolu, které zase odezní?

Hlasování pomocí kvalifikované většiny vytvořilo nebezpečný precedent, který se dotýká samotného jádra státní suverenity. Anejen to. Ono to celé hlasování zavání heslem Nikdy nepromeškej dobrou krizi. Opět jsme svědky toho, že se migrační krize v EU zneužívá k něčemu jinému. Kvóty jsou sotva přijaty a německá kancléřka Angela Merkelová už mluví o tom, že by se měla harmonizovat azylová politika -včetně společných pravidel péče o žadatele o azyl. Každému by se v tu chvíli mělo rozsvítit červené světlo. Pro mě je to moment, kdy by česká vláda měla začít uvažovat o změně smluv o EU tak, aby se nic takového v budoucnu nemohlo přihodit. My k tomu vládu určitě vyzveme.

- LN Co konkrétně česká vláda nezvládla? Vsadila přece na Polsko, silného spojence, jehož hlas má v EU váhu. Nemohla čekat, že Poláci otočí...

Teď nechci, aby to znělo nějak konspiračně, ale já jsem na uprchlické téma debatoval s Tomášem Prouzou (státní tajemník pro EU - pozn. red.) v televizi a skoro mám pocit, že vláda šla do té porážky dobrovolně. Že si nejdřív zahrála na siláka, ale nakonec si uvědomila, že nechce v Evropě moc zlobit. A tak potom doma rozhlašovala, že dělala, co mohla, ale zabránit tomu nešlo a nezbývá než se většině podvolit.

- LN Sousední Slovensko již oznámilo, že kvóty napadne u Evropského soudního dvora. Také jste podobně jako prezident Miloš Zeman volal slovenskému premiérovi Robertu Ficovi, jaký je to pašák?

Já panu Ficovi nevolám a s jeho stranou institucionální kontakty nemáme. On je politicky někde jinde. Nejsem jeho fanouškem, ale i tak si myslím, že silné slovo ze strany české vlády mělo zaznít a že měla využít všech právních a politických prostředků k tomu, jasně říct, že kvóty jsou principiálně špatně. Ono by to stálo i za případnou kontroverzi uvnitř EU.

- LN Kvóty odhlasoval i Evropský parlament, i když byl znát rozkol uvnitř frakcí i mezi státy. Znamená to, že se dosavadní velká koalice v europarlamentu, kterou tvoří socialisté a lidovci, začíná rozkládat?

Kromě vámi zmíněné velké koalice existuje v europarlamentu víc hlasovacích formací, které mohou zajistit téměř permanentní většinu. Třeba silná strana s okrajovou proti té středně silné. To samé platí o Evropské radě a hlasování o kvótách. Silné země jako Německo a Francie si vzaly na pomoc třeba Pobaltí, aby společně přehlasovaly středně velké země střední Evropy, do nichž patří Česko.

- LN Jenže tenhle systém je v EU zažitý a většině vyhovuje.

Ano, třeba Německo si vyzkoušelo, že když to nejde po dobrém, půjde to po zlém. A nedovedu si představit, že by něco podobného mělo nastat třeba v otázce sjednocování dávek pro azylanty. Takže opakuji - je třeba, aby se otevřela debata o revizi evropských smluv a upravila se pravidla, o čem všem Evropská rada může rozhodovat a kde jsou její meze.

- LN Je k tomu ale v době, kdy se hasí uprchlická krize, vůbec nálada?

Musí být. Protože v okamžiku, kdy třeba Německo Velké Británii řekne, že nechce nic měnit a o ničem se debatovat nebude, pak jsou Britové připraveni v krajním případě z Unie odejít. To si ale nikdo nepřeje - ani Unie, ani konzervativní vláda Davida Camerona. Protože by to vytvořilo precedens, který by mohl inspirovat k odchodu i jiné země. Není to ale jen čistě britská záležitost. V okamžiku, kdy se otevře diskuse o revizi evropských smluv, vznikne i prostor pro českou vládu, aby si něco také vyjednala. Musí mít jen dostatek předvídavosti, kuráže i strategického umu.

- LN Co znamená to něco?

Britská představa je, že klíčové změny ve smlouvách o EU nebudou nějaké extrabuřty pro Velkou Británii, ale obecná ustanovení použitelná i pro jiné členské země. Britové chtějí odbourat regulaci a dokončit vnitřní trh. A také zpřísnit migrační politiku uvnitř EU, tedy zamezit příchodu nekontrolovatelných vln migrantů. Pro nás je důležité i upravit postavení zemí mimo eurozónu. Protože Britové budou chtít, aby se členské státy jako právě Česko mohly podílet na rozhodování ve věcech eura, byť se jich společná měna bezprostředně netýká. Londýn se také bude snažit odstranit závazek vstupu do eurozóny, který je zanesený v přístupových smlouvách. A konečně vymanit se ze směřování k ever closer union, tedy hlubší integraci. Návrh Britů na podstatnou reformu EU je už na stole. A kdyby si ho česká vláda pořádně prostudovala, pak by se jistě v některých bodech našla. A mohla by inspirovat i ostatní země.

- LN Což zatím nedělá.

Obávám se, že naše vláda je ve vleku lidovecko-socialistického mainstreamu, který je federalisticky zaměřený. Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker je zosobněním tohoto snu o stále se prohlubující evropské federaci. V případě úpravy evropských smluv ale nejde o nějaké partajní bratříčkování, nýbrž o státní zájem. Apokud si ho definujeme, pak není důvod, aby Česko nepostupovalo v souladu s Velkou Británií. I když obě vlády stojí politicky někde jinde.

- LN ODS má v Evropském parlamentu silné vazby na britské konzervativce, zasedáte s nimi v jednom klubu. Vidíte v tom šanci, jak se na nových podmínkách členství v EU podílet?

Tuto dlouholetou vazbu určitě zúročíme. Nám, teď myslím nejen ODS, ale i skupinu eurokonzervativců, se v evropské politice posledních pět let daří. Nejen v samotné EU, ale i v jiných zemích, včetně těch muslimských. Spolupracujeme třeba s politickými stranami v Maroku a Tunisku, naším partnerem je turecká AKP. Snažíme se inspirovat stabilní část muslimského světa, aby tam nedocházelo k rozporu se základními hodnotami parlamentní demokracie a politického pluralismu. Máme tu zkušenost, že se oba principy, tedy islám i demokracie, skloubit dají. Tady je pro evropské konzervativce obrovský prostor, protože naši partneři v muslimských zemích mají zúžené pole pro spolupráci se Západem. Nemohou spolupracovat se socialisty, protože ti jsou na ně příliš sekulární. Ani s křesťanskodemokratickým proudem, protože příliš akcentují křesťanství. Takže jim zbývá konzervativní větev, kde se dá stavět na společných hodnotách, což je třeba rodinná politika. Dobře toto směřování reprezentuje i předseda našeho klubu eurokonzervativců Syed Kamall. To je britský patriot, přesvědčený demokrat a muslim k tomu.

- LN Kamall kandiduje na londýnského starostu. O takový politický kapitál nasbíraný v Bruselu ale u nás asi nikdo nestojí. Nebo máte pocit, že se teď lidé o evropskou politiku začnou zajímat více?

Evropská politika u nás opravdu moc nerezonuje, to není nic nového. Ale mám pocit, že právě díky uprchlické krizi má mnoho lidí mnohem konkrétnější představu, co může také znamenat být členem Evropské unie. Když jsme před lety kritizovali systém kvalifikované většiny obsažený v Lisabonské smlouvě, voliči nevěděli, co si pod tím mají představit, bylo to na ně příliš odtažité. A teď tu mají zcela konkrétní příklad, který spoustě lidí otevřel oči. My jsme na nebezpečí, že bude nějaký členský stát jednoduše přehlasován a bude se muset podvolit, léta upozorňovali. Často za nezájmu většiny médií, která takové varovné hlasy nebrala vážně. Teď se najednou ukázalo, že jsme měli pravdu.

- LN Myslíte, že na tom ODS může nabrat nějaké politické body? Nehrozí u nás spíš to, že se migračního tématu chopí extremisté?

Jistě, radikální slovník na část veřejnosti dobře funguje. ODS ale touto cestou rozdmýchávání mezietnické a mezináboženské nesnášenlivosti nepůjde. Pro mě je to absolutní stopka. I když pro pražskou kavárnu jsem už dávno xenofob a třeba pro pana Konvičku zase málem pravdoláskař. My musíme kritizovat věci, které za to stojí - systém kvót, naivitu zemí, jako je Německo, které se uprchlíkům bezmezně otevřelo. Musíme varovat před podceňováním bezpečnostních rizik. To je ale třeba dělat věcným a racionálním způsobem.

- LN ODS se profilovala jako strana živnostníků a podnikatelů. Nepropásla šanci v tom, že neotevřela téma legální migrace? Hned několik firem se ozvalo s tím, že by klidně zaměstnaly azylanty. Přitom Česko neumí ani nalákat vzdělané středostavovské vrstvy, kde by si mohlo na dálku vybírat, komu dá pracovní vízum.

My jsme vytkli vládě, že nedodržuje své závazky v oblasti rozvojové politiky. Místo 0,33 procenta HDP, k čemuž se zavázala, ročně vydává jen zhruba třetinu. Přitom rozvojová politika není jen nějaká povinná položka v rozpočtu. To jsou reálné peníze, které je možné poslat do problémových zemí a něco konkrétního tím ovlivnit. Nevšiml jsem si, že by rozvojové téma kromě nás někdo otevřel.

- LN Myslel jsem něco jiného - ne pomoc v zahraničí, ale lákání kvalifikovaných cizinců k nám.

Samozřejmě doufám, že Česko bude kromě bezpečnostních a humanitárních hledisek přihlížet i k tomu, jak se cizinci mohou uplatnit na našem pracovním trhu. Již proto, že zdaleka nemusí jít jen o příliv migrantů z Afriky a Blízkého východu, tedy oblastí, které jsou nám geograficky i kulturně vzdálené. Jedním z důvodů, proč Poláci na kvóty nakonec kývli, může být i fakt, že si je šetří na případnou uprchlickou vlnu z Ukrajiny. Pak by se Polsko stalo nárazníkovou zemí, ostatně stejně jako my.

- LN Ještě k ODS - nelze si nevšimnout, že v poslední době mluvíte v médiích k uprchlickým tématům především vy. Nepřešla vaše strana na model TOP 09? Tedy jeden předseda papírový a druhý ten reálný?

To určitě neplatí. Mě novináři začali sami oslovovat a já nemám důvod říkat jim ne. A je to logické, protože mám informace z bruselských kuloárů z první ruky. Zdaleka ale nemluvím sám. Kdybych poměřil své mediální výstupy s předsedou ODS Petrem Fialou, tak je to minimálně fifty-fifty. Aktivní je také třeba Miroslava Němcová ve sněmovně, k uprchlické krizi se několikrát vyjadřoval celý poslanecký klub. Je to kolektivní dílo.

- LN Objevily se ale hlasy, že se ODS mohla na uprchlické krizi více zviditelnit. Není to signál k vystřídání Petra Fialy?

Stále platí, že jsem první místopředseda a žádnou vyšší ambici nemám. Nemyslím, že by bylo dobře, aby někdo, kdo prošel tolika lety a funkcemi v ODS jako já, dělal předsedu. My jsme vybrali do čela partaje pana Fialu proto, že nebyl spojen s minulostí strany, a proto je imunní vůči výtkám, co se stalo za Topolánka nebo Nečase.

- LN Vy imunní nejste?

Imunní jsme v tom smyslu, že mě nikdo nemůže spojit s žádným kmotrem, na mě není co najít. Ale přece jen mi čas od času někdo omlátí o hlavu, že jsem tam seděl už dřív a proč jsem s tím něco nedělal. To panu Fialovi nikdo vytknout nemůže a je to tak správně.

zahradil.cz

6. 10. 2015

Komentář europoslankyně Kateřiny Konečné (KSČM): Porušování mezinárodního práva a dvojí optika

V sobotu ráno si svět znovu bolestně uvědomil, jaké zrůdnosti s sebou přináší válka. V tu dobu totiž spojenecké jednotky v Afghánistánu (s největší pravděpodobností USA) již po více než hodinu bombardovaly nemocnici Lékařů bez hranic v Kundúzu. Jistě není třeba připomínat, že podobné aktivity jsou zcela zapovězeny, a to jak v době míru, tak v době války. To, že k tomuto útoku došlo, znamená významné pochybení a porušení mezinárodního humanitárního práva, které mělo za následek dvanáct mrtvých spolupracovníků organizace a minimálně sedm pacientů včetně tří dětí, 37 lidí bylo zraněno, z toho 19 členů personálu nemocnice.

Všechny bojující strany věděly o tom, kde se nemocnice nachází. Lékaři bez hranic ještě v úterý 29. 9. hlásili svoji neměnnou pozici, aby ochránili svoje pacienty. Lékařům v nemocnici sloužícím během bombardování se podařilo, přestože se nacházeli v ohrožení života, zavolat zástupcům americké a afghánské armády v Kábulu a Washingtonu. Bombardování však pokračovalo ještě dalších 30 minut. První oficiální reakce USA označila mrtvé lékaře a pacienty za „vedlejší škody“. Druhý pokus – v nemocnici byli bojovníci Talibánu. Podle Lékařů bez hranic nic takového není pravda. Cynismus vystřídala lež. Ovšem i kdyby to pravda byla, tak by to znamenalo, že USA a spojenci nemocnici vybombardovali zcela úmyslně, protože se v ní nachází neupřesněný počet ozbrojenců. O tom, jestli nemocnice byla cílem útoku, si můžete udělat obrázek sami na základě svědectví Lékařů bez hranic: „Hlavní budova nemocnice, ve které se nacházela jednotka intenzivní péče, pohotovost a oddělení fyzioterapie, byla opakovaně a velice přesně zasažena během každého z útoků, zatímco okolní budovy zůstaly téměř netknuty.“

Je třeba zaručit, že potom, co pozůstalým vyslovíme svou nejhlubší soustrast, budeme, jakožto mezinárodní společenství, trvat na důsledném a zcela nezávislém vyšetřování, které rozklíčuje, co se přesně stalo a ukáže na skutečné viníky a nikoliv obětní beránky. Jedině tak dáme jasně najevo, že mezinárodní právo platí pro všechny stejně a pokud tomu tak není, tak je třeba důsledné revize. Není možné měřit dvojím metrem a zvlášť, když jde o tak barbarské činy. Přijmout pouze omluvu je nepředstavitelné a nic na tom nemění, že pachatelem je stát, který se snaží tvářit jako ochránce demokracie a civilizace.

Europoslanci z KSČM tedy navrhli, aby se Evropský parlament této otázce věnoval na svém plenárním zasedání. Jsme moc rádi, že tento návrh byl přijat a Evropský parlament tak odmítl černobílé vidění světa. Nemůžeme přece ignorovat, že pacienti uhořeli přímo ve svých postelích, a to vinou tak významného mezinárodního geopolitického hráče. To je však pro zástupce KSČM v Bruselu začátek. Je dobře, že Evropský parlament nechce tyto tragické události zamlčovat, ale hlavně musí být provedeno úplné a nezávislé vyšetřování a viníci musí být potrestáni. Jinak přece není možné mluvit o právu a spravedlnosti.

konecna.cz

8. 10. 2015

Komentář europoslance J. Maštálky (KSČM): A co Madrid?

Přívrženci nezávislosti zvítězili ve volbách do regionálního parlamentu v Katalánsku, konaných v neděli 27. září. Význam, který Katalánci těmto volbám přikládali, se projevil v jejich účasti: činila 77,48 procenta voličů, což bylo zatím nejvíce, pokud šlo o regionální volby. Nejvíce křesel v katalánském parlamentu získala koalice Společně pro Ano, složená z vládní pravicově liberální strany Demokratická konvergence (CDC) premiéra Artura Mase, z Republikánské levice Katalánska a nezávislých osobností. Z celkového počtu 135 křesel získala tato koalice, proklamující cestu k samostatné katalánské republice, 62 míst. Vzhledem k tomu, že o nezávislost regionu na ústřední španělské vládě usiluje také radikální levicová Kandidátka lidové jednoty (CUP), díky jejímu volebnímu zisku (deset křesel) mají stoupenci nezávislosti v regionálním parlamentu většinu.

Ovšem spolupráce obou subjektů je a bude problematická. CUP, která od voleb v roce 2012 svůj zisk více než ztrojnásobila, proklamuje jako svůj cíl samostatnou katalánskou republiku, ovšem - socialistického charakteru, označujíc se za antikapitalistickou stranu systémové změny. Pro CUP také nepřichází v úvahu, aby jako premiéra akceptovala A. Mase, kterého činí zodpovědným za ekonomické problémy regionu. A zatímco vítězná koalice prosazuje pozvolnou cestu k nezávislosti, jejímž mezníkem má být rok 2017, CUP požaduje zahájení radikálních kroků směřujících k nezávislosti na Španělsku včetně aktů občanské neposlušnosti.

Nicméně představitelé jak Masovy koalice, tak CUP prohlašují, že proces směřující k nezávislosti Katalánska se stal po nedělních volbách nezvratným. A jak přímí aktéři dění, tak pozorovatelé čekají, jak na výsledek voleb v Katalánsku bude reagovat španělská centrální moc. V Madridu totiž vládne od roku 2011 s absolutní většinou v kongresu pravicová Lidová strana, která dosud veškeré projevy katalánských snah o nezávislost potlačovala. Nelze proto od ní jaksi samozřejmě očekávat, že výsledek nynějších voleb v Katalánsku pochopí jako úkol pro sebe a začne konečně uvažovat, v zájmu jednoty státu, o novém federálním uspořádání Španělska. Východiskem by byla ústřední vláda socialistů a levicového hnutí Podemos (reálný potenciál pro to existuje) a takové ústavodárné shromáždění, jež by uvolnilo cestu ke katalánské autonomii. Všechny další kroky jen zostří státní krizi, která je skutečností. A volby do španělského kongresu se mají konat už 20. prosince tohoto roku.

mastalka.cz

7. 10. 2015

Dopis europoslanci TOP 09/STAN adresovaný Norsku ve věci dětí Michalákových

My, níže uvedení čeští europoslanci v rámci poslaneckého klubu Evropské lidové strany (ELS),

•vyjadřujeme hluboké rozhořčení nad postupem institucí Norského království v případě dětí Michalákových, považujeme kroky norské strany za postup proti zájmům obou dětí, stojící v příkrém rozporu s Úmluvou o ochraně práv dítěte, a právem na ochranu soukromého a rodinného života (čl. 8 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod),

•odmítáme jakkoli věcně medializovat tento případ, abychom dále nepostupovali proti zájmům obou dětí, ale i jejich matky, které mají být tou skutečnou prioritou,

•vyzýváme českou vládu, aby poskytla matce dětí účinnou právní pomoc, znalce norského právního systému a odborníky pro postup před Evropským soudem pro lidská práva,

•žádáme českou vládu, Parlament ČR, Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí a další české státní autority, aby vyvinuly nejvyšší diplomatické úsilí o řešení této otázky v bilaterálních jednání s norskou stranou,

•podporujeme dobré a otevřené mezinárodní vztahy s Norským královstvím, které je členskou zemí Severoatlantické smlouvy (NATO), podle jejíhož článku 1 „strany této smlouvy se zavazují řešit veškeré mezinárodní spory, v nichž mohou být zúčastněny, mírovou cestou takovým způsobem, aby nedošlo k ohrožení mezinárodního míru a bezpečnosti a spravedlnosti“, proto cesta vyhošťování velvyslance naší partnerské země nejen v rámci NATO, ale i Rady Evropy a dalších mezinárodních institucí, návrhy na přerušení diplomatických vztahů mezi členskými státy NATO nejsou těmi přístupy, které přispějí k dosažení našeho společného cíle, kterým je společný život dětí s jejich biologickou matkou a rodinou,

•vyzýváme všechny politiky napříč politickým spektrem, aby v této kauze vystupovali zdrženlivě a vždy sledovali jedině zájem obou dětí, nikoli vlastní osobní zájmy.

Luděk Niedermayer, Stanislav Polčák, Jaromír Štětina, Jiří Pospíšil

09.cz

7. 10. 2015

Komentář europoslankyně Kateřiny Konečné (KSČM): Více než tři miliony evropských podpisů proti TTIP nelze přehlížet

Byla bych nerada, aby v záplavě jiných zásadních témat, která hýbou společností, zapadla jiná neméně důležitá informace. V noci na středu dosáhl počet podpisů pod petici proti kontroverznímu Transatlantickému obchodnímu a investičnímu partnerství (TTIP) 3 263 920! Ty se podařilo Evropské občanské iniciativě proti smlouvám TTIP a CETA (petice je i proti podpisu Komplexní hospodářské a obchodní dohody s Kanadou) nasbírat mezi občany EU za jediný rok. Jedná se tedy o velký úspěch. Připomeňme si, že jednání o smlouvě, která může mít zásadní vliv na některé oblasti života 820 milionů obyvatel obou kontinentů, začalo za jejich zády před dvěma roky. O nic víc transparentním se nestalo, ani když se o TTIP začalo pod tlakem aktivistů mluvit veřejně. Velmi komplikovaný přístup mají k dosavadním výsledkům jednání i ti europoslanci, kteří by o nich rádi informovali voliče. Z těch několika málo informací, kolem nichž se navíc často mlží, víme, že úmluvy obsahují řadu problematických částí, kupříkladu arbitrážní řízení ISDS mezi investory a státy, která mohou znamenat ohrožení suverenity jednotlivých zemí v EU. Podle všeho hrozí snížení standardů pracovních práv, sociálních jistot, ochrany životního prostředí, ochrany osobních údajů a ochrany spotřebitelů. Experti předpovídají v důsledku případného zavádění dohody do praxe ztrátu zhruba 600 000 pracovních míst. Z těch několika málo informací vyplývá, že by ze smluv profitovaly především nadnárodní korporace. Pracující, spotřebitelé, občané by naopak tratili. A právě to je nepochybně důvod dosavadního úspěchu petice. Uzavřením roční etapy informační kampaň proti TTIP a CETA ale nekončí, úspěch jen povzbudil k další činnosti. Podpisy se dále sbírají, kritici a odpůrci dohod připravují nové aktivity, které by měly upozornit na důvody, proč tento typ partnerství s USA odmítnout. Věnujme jim pozornost, jde o kvalitu života našeho i dalších generací.

konecna.cz

8. 10. 2015

Komentář europoslance P. Teličky (ANO): Moskva v Sýrii sleduje své vlastní zájmy

Krvavá občanská válka v Sýrii za čtyři a půl roku svého trvání připravila o život statisíce lidí a další miliony vyhnala z domovů. Konflikt destabilizoval celý region Blízkého Východu a válkou vyvolaná uprchlická vlna dnes už ohrožuje i soudržnost Evropské unie. Ukončení tohoto konfliktu by se proto mělo stát prioritním cílem nejen Evropy, ale celého mezinárodního společenství.

Ruská intervence v Sýrii však tento cíl nesleduje. Rusko v Sýrii postupuje bez koordinace se Spojenými státy, Francií a dalšími zeměmi bojujícími proti islámským teroristům. Ruská letadla podle dostupných zpráv útočí především na jednotky umírněné opozice vůči diktátorskému režimu Bašára Asada, nikoli na tzv. Islámský stát a další teroristické skupiny. Nálety jsou koordinované s armádou loajální Asadovu režimu, která je využívá v boji proti svým protivníkům.

Kdyby šlo Moskvě o porážku islámského terorismu, ukončení občanské války v Sýrii a stabilizaci Blízkého Východu, muselo by se v první řadě projevit zájem o společný postup s dalšími státy. Je ale zřejmé, že cílem Moskvy není ukončení občanské války, ale udržení prezidenta Asada u moci a tím i posílení ruské pozice v regionu.

Ruské vojenské operace v Sýrii také slouží domácí propagandě odvádějící pozornost od neúspěšného vyústění konfliktu na Ukrajině a vykreslující Vladimíra Putina jako úspěšného a odvážného státníka. S vysokou pravděpodobnosti je cílem Ruska i eskalace uprchlické krize, která by ještě více zasáhla Evropu.

Je politováníhodné, jak ruská intervence v Sýrii nechává klidné a mlčící nejvyšší politická místa v České republice. Oceňuji však vyjádření premiéra Bohuslava Sobotky v této věci.

telicka.eu

8. 10. 2015

Komentář europoslance Pavla Svobody (KDU-ČSL): Žolík Angely Merkelové

Nemusíme s nimi ve všem souhlasit, ale jedno je třeba uznat: potvrzení německo-francouzského motoru evropské integrace.

Společné vystoupení kancléřky Merkelové a prezidenta Hollanda v Evropském parlamentu bylo jednoznačné v tom, že máme v čele velkých evropských národů někoho s jasnou dlouhodobou vizí evropského kontinentu, kdo při jejím prosazování nehledí na průzkumy veřejného mínění. To je přesně to, co by měla politická elita dělat – nehledět jen k příštím volbám, ale k příští generaci; v tom spočívá rozdíl mezi politikem a státníkem.

Merkelová ví, že migrační vlna změní Evropu, ale je natolik přesvědčena o její síle a o síle hodnot, na kterých Evropa stojí – lidskou důstojností počínaje – že se nebojí ani problémů, které migrační vlna představuje.

Napadá mě paralela s rozhodujícím momentem obléhání Malty r. 1565, kde maltézští rytíři, bránící západní civilizaci, čelili mnohonásobné přesile Turků. Tim Willocks ve svém románu Řád (velmi doporučuji) popisuje situaci, kdy vojenské důvody jasně svědčily pro to, aby rytíři opustili poničené části opevnění hlavního města a stáhli se do nenarušené části i za cenu ponechání cca dvanácti tisíc civilistů – Malťanů jejich osudu, tedy zmasakrování Turky. Velmistr řádu La Valette ale nezaváhal: bude-li řád chránit jen své zájmy (a šlo o přežití!) za cenu opuštění svěřených místních obyvatel, fyzicky možná přežije, ale svojí podstatou je mrtev už teď; jeho slovníkem řečeno, „volba mezi porážkou a zatracením není volbou“ (s. 422). Doplňme, že maltézští rytíři zvítězili, posily ze Španělska dorazily včas.

Podobně je Merkelová pevně přesvědčena o tom, že sjednocená Evropa tuto krizi či výzvu zvládne. Předpokladem ovšem je, že těm proklamovaným evropským hodnotám budeme skutečně věrni, že lidská důstojnost je něco, čím je nadán každý člověk, nejen Evropané, že je to něco, co nás dokáže sjednotit. Situace nám k tomu pomáhá: migrace je problém kontinentální a jen kontinentální odpověď bude efektivní.

Vyslechnout si odvážnou vizi, je osvěžující i v tom, že v minulosti se už podobná odvaha vyplatila. Kdyby podobnou vizi a odvahu neměl Robert Schuman okolo roku 1950, nedošlo by nikdy k mírové poválečné spolupráci mezi Francií a Německem, nedošlo by k přetnutí bludného kruhu ve vztazích válečný vítěz – poražený, nedošlo by k současnému nejdelšímu období míru na území členských států EU, ze kterého všichni těžíme, i když ho omylem považujeme za samozřejmost.

Příchod cizích a možná problematických kultur nás postaví před naléhavou otázku: které z oněch proklamovaných hodnot jsou nám opravdu drahé a kterých se vzdáme bez mrknutí oka? Za které z nich budeme bojovat a které budeme na lidech ze vzdálených kultur vynucovat? A možná je právě tohle hodina, kdy si člověk uvědomí, jak drahé může být to, co dosud pokládal za samozřejmé. Angela Merkelová v tyto hodnoty věří a na nich postavila svůj politický risk. A co my? V co vlastně věříme my? Pokud to není jen pohodlí, peníze a zábava, měli bychom o tom přemýšlet.



15. 10. 2015

Komentář europoslance J. Maštálky (KSČM): Mráz prý přichází z Kremlu, z Bruselu zatím jen studené sprcha

Bez Ruska a USA uprchlickou krizi nevyřešíme, konstatovala mimo jiné německá kancléřka Merkelová v projevu ve Spolkovém sněmu. Pozoruhodné odhalení a zároveň přiznání po dlouhém čase, kdy nejen ona, ale celá Evropská unie »dělala ramena«, jak se bez Ruska Evropa obejde, když nebude Moskva hrát podle jejích karet.

Objev, že blízkovýchodní krizi nelze řešit bez spoluúčasti USA, Ruska a dalších zemí, určitě není na Nobelovu cenu. Soudní politici a seriózní média už na to upozorňují minimálně tři čtvrtě roku. A také Česká republika mohla mít dnes lepší image, kdyby tento názor prezentovala sama. Premiér Sobotka neměl při jednáních s »polským nožem v zádech« jednoduchou pozici. Nicméně mohl připomenout, že krize kolem uprchlíků, ale také kolem Ukrajiny, nejsou řešitelné bez jednání s Ruskem, USA a také Čínou například na půdě OSN. Aby nadále nepůsobili naši ministři nebo i premiér při evropských jednáních poněkud rozpačitě, měli bychom už také konečně stanovit reálnou politiku vůči Rusku s ohledem na naše národní zájmy a, jak se ukazuje, i na zájmy EU.

Když teď teče Unii do bot a vlna uprchlíků není nepodobná tsunami, jak co do rozsahu, tak co se možných následků týká, přiznává nakonec i německá kancléřka veřejně to, co musela dávno vědět. Že při všech výhradách k Rusku je to nejen ekonomicky, ale i pokud jde o zahraniční a bezpečnostní politiku ve světě nezbytný unijní partner. Vzájemná provázanost i závislost je tu natolik velká, že ji ignorovat prostě nejde. A navíc se ukazuje, že když se Evropa nechá od Spojených států vyprovokovat (především v jejich vlastním zájmu) k rozbrojům s Ruskem, na rozdíl od USA na to doplatí právě ona.

Za těchto okolností teď bude zajímavé, jak bude Unie kličkovat kolem sankcí, které na nátlak USA proti Rusku nesmyslně uplatňuje a které ji za tíživé situace kolem uprchlíků ještě víc ekonomicky oslabují. Bude to asi složitá diplomacie v podání německé kancléřky a unijních špiček, když jedna jejich ruka partnera »pohlavkuje« a druhou natahují pro pomoc… telicka.eu

mastalka.cz

20. 10. 2015

Komentář europoslance J. Maštálky (KSČM): Politika cukru a biče

Kormidelníci Evropské unie, k nimž patří - jako členové Evropské rady - také hlavy států a vlád, se věnují zejména v zahraniční politice pouze krizovému managementu a podnikají »ad hoc« kroky, které nejsou řízeny ani pevnou vizí, ani proklamovanými vzletnými zásadami.

Aktuálně sem patří nejen naprosto zoufalý přístup k migraci, tak také postoj EU ke svým východním sousedům. A v této oblasti EU dělá jednu zásadní chybu: nejenže přeceňuje sama sebe a svou atraktivitu, ale velmi průhledně, leč o to naléhavěji, se snaží státům tzv. Východního partnerství nasadit chomout zaslepené protiruské politiky. To se ukázalo v plném světle na samém počátku ukrajinské krize. Tehdy »Brusel« sebevědomě spoléhal na to, že exprezident Janukovyč nemůže jinak, než podepsat ošidnou asociační dohodu s EU. Janukovyč to však neudělal, a tak museli nastoupit ostří hoši z Pravého sektoru a dalších obskurních seskupení. A tak má teď Brusel na krku chudičkého strávníka, jenž se ale řídí tím, co se mu poroučí z Washingtonu…

Před pár dny byl Alexandr Lukašenko opět zvolen prezidentem Běloruska (83,49 procenta hlasů). Po minulých prezidentských volbách rozpoutal Brusel proti Lukašenkovi obrovskou kampaň a nastolil vůči němu i celému Bělorusku sankční opatření včetně toho, že Bělorusku nebylo umožněno členství v parlamentním shromáždění EURONEST. Dnes tomu tak ale není, ba dokonce už před prezidentskými volbami se objevovaly příznaky »tání« ze strany EU. Z jakého důvodu? Inu, stačilo pár obecných a nezávazných Lukašenkových výroků ohraničujících se vůči vojenské spolupráci Běloruska s Ruskem, a hned je tady vidina šance v zájmu protiruské politiky EU. Proevropsky »polepšený« Lukašenko by přece mohl třeba zabrzdit plánovanou výstavbu stanice ruské protiraketové obrany nebo letecké základny v Bělorusku!

A tak mají být sankce proti Bělorusku a Lukašenkovi osobně na čtyři měsíce »na zkoušku« zrušeny… Po biči tedy ukazuje EU Bělorusku sladkou návnadu. Ale to jen potvrzuje ošidnost a nedůvěryhodnost bruselské východní politiky.

mastalka.cz

20. 10. 2014

Komentář europoslance J. Kellera (ČSSD): Problém Kurdů vyřešen

Minulý týden uspořádali Kurdové a hrstka jejich sympatizantů další z protestních akcí před Evropským parlamentem v Bruselu. Demonstrují zde opakovaně proti nezájmu, s nímž je Evropská unie a Spojené státy obětovaly islamistům. Několik desítek demonstrantů vniklo bez povolení do budovy a posedalo na schody ve třetím patře.

Takto nezpůsobné jednání je zajisté třeba odsoudit. Situace Kurdů však přesto vyvolává celou řadu otázek.

Na stránkách Práva proběhla diskuse týkající se pojímání lidských práv. Těch čistých i těch trochu ušpiněných. Nejnovější vývoj ukazuje, že mezi základní lidská práva bohužel nepatří svoboda žít bez hrozby, že vám horda fanatiků podřízne krk, anebo vydloubne oči.

V opačném případě by totiž Evropská unie i Spojené státy nepochybně podnikly energické kroky na ochranu ohrožených civilistů. Jsou přece zvyklé podnikat takové kroky a třeba i válečné výpravy u příležitostí mnohem méně dramatických. Dále se ukazuje, že NATO je organizace hodně výběrová. Řinčí zbraněmi tam, kde se ji o to nikdo neprosí. Tam, kde by bylo zásahu zapotřebí jako soli, zarytě mlčí. To v lepším případě.

V případě horším se členský stát NATO pustí do bombardování těch, kdo tvoří poslední bariéru chránící nás před tlupami náboženských fanatiků. Myšlenkové tanky a politici živící se kázáním lidských práv jistě vědí, proč to Turecko dělá. Existují lidé, kteří podle potřeby dokážou zdůvodnit cokoliv.

V očích Kurdů musíme ovšem vypadat tak trochu podivně. Nejprve proti nim diktátor Saddám Husajn použil bojové chemické látky, které jsme mu dodali my, velcí ochránci lidských práv. Tehdy jsme tomu zdálky přihlíželi.

Za několik let jsme ho svrhli pod příslibem demokratizace jeho země. Vytvořili jsme jen mocenské vakuum, do kterého se vklínili ti, kdo Kurdy masakrují dnes. Opět tomu z bezpečné vzdálenosti přihlížíme.

Zoufalí Kurdové se nakonec dočkali alespoň odpovědi ze strany Evropského parlamentu. Prostor před budovou, do které pronikli, byl obehnán ostnatým drátem.

Alespoň vědí, kde končí jejich hodně ušpiněná lidská práva.

cssd.cz

21. 10. 2015

Komentář europoslance J. Maštálky (KSČM): Ázerbájdžán versus Euronest

Když bylo 2. května 2011 vytvořeno parlamentní shromáždění EURONEST, složené ze zástupců Evropského parlamentu a zákonodárných sborů některých bývalých zemí Sovětského svazu, padala ze strany představitelů EU vznešená a silná slova o mnohostranném parlamentním dialogu, stabilitě, demokracii, mezilidských kontaktech atd. Už výběr zemí do tzv. Východního partnerství však leccos napovídal, a to se zřetelem na až zoufale špatnou politiku EU vůči Ruské federaci: Arménie, Ázerbájdžán, Gruzie, Moldavsko a Ukrajina. Z »politických důvodů« nebylo do EURONESTU přijato Bělorusko. Když velká slova vyčpěla, ukázalo se, že uvedené země mají být »srovnány« podle intencí EU a její protiruské politiky, a to hlavně cestou asociačních dohod, tedy dohod o přidružení k EU.

Politika EU vůči východním státům včetně Ruska se však setkává se stále větší kritikou, a to i ze strany poslanců EP. Existuje dlouhodobá nespokojenost jak s instrumentalizací EURONESTU v zájmu protiruské politiky, tak z důvodu vměšování EU do vnitřních záležitostí zemí, které si pro Východní partnerství vybrala. Nyní dostal EURONEST citelný úder: Ázerbájdžán oznámil, že svou činnost v tomto parlamentním shromáždění přeruší, a to z důvodu destruktivních akcí a neobjektivní kampaně proti ázerbájdžánské vládě. Tento zásadní krok vyvolalo usnesení Evropského parlamentu z 10. září tohoto roku, kritizující mimo jiné údajné porušování lidských práv v Ázerbájdžánu a doporučující sankce vůči nejvyšším ázerbájdžánským představitelům.

Není to poprvé, kdy Ázerbájdžán z pohledu EU »zlobí« a přispívá k destrukci celého EURONESTU. V září minulého roku se státní vedení tohoto státu rozhodlo bojkotovat čtvrté řádné zasedání EURONESTU, které se konalo v březnu 2015 v hlavním městě Arménie. Ázerbájdžán zdůvodnil tento krok přetrvávající arménskou okupací Náhorního Karabachu a přilehlých oblastí, a to bez ohledu na rezoluce Rady bezpečnosti OSN, Parlamentního shromáždění rady Evropy i samotného Evropského parlamentu.

Pokud Evropská unie nepřistoupí k rozumné, objektivní a vyvážené politice vůči Rusku a neupustí od instrumentalizace EURONESTU a celého Východního partnerství pro své zájmy, jež jsou však neseny silným transatlantickým větrem, obávám se, že EURONEST, jehož jsem členem, čekají těžké doby.

mastalka.cz

26. 10. 2015

Komentář europoslance P. Teličky (ANO): Odklon Polska od EU by byl vážnou chybou

Polská strana Právo a spravedlnost, která přesvědčivě zvítězila v parlamentních volbách, bude mít v čele nové vlády velkou zodpovědnost. Evropská unie potřebuje silné a sebevědomé Polsko, které je zároveň strategickým partnerem České republiky. Bylo by velkou chybou, kdyby konzervativci zemi vyvedli z jádra evropské integrace.

Chtěl bych také poblahopřát liberálům ze strany Nowoczesna, kteří získali 24 křesel a poprvé zasednou v Sejmu.

telicka.eu

27. 10. 2015

Komentář europoslance J. Štětiny (TOP09/STAN): Zničením Islámského státu zabráníme uprchlictví

Europoslanec Jaromír Štětina (TOP09/STAN) navštívil v minulých dnech válkou zničené syrské Kobani. Na pozvání z vedení syrských kurdských ozbrojených sil YPG a YPJ projel 800 kilometrů napříč Rojavou (syrským Kurdistánem). O své cestě informoval své kolegy v Evropském parlamentu. „Základní poznatek je, že syrské ozbrojené síly jsou jediná ozbrojená síla v oblasti, která je schopna a ochotna zničit či podstatně oslabit ISIS,“ řekl na plénu Evropského parlamentu Jaromír Štětina, který je místopředsedou parlamentního podvýboru pro obranu a bezpečnost.

Jaromír Štětina byl vůbec prvním europoslancem, který navštívil syrské území v držení kurdských jednotek. Na místě čerpal poznatky o situaci v zemi. Pro Štětinu je zásadní, aby byl ISIS definitivně zničen a vykořeněn. Jedině tak lze zabránit novým uprchlickým vlnám ze Sýrie. „Syrští Kurdové volají o pomoc. Jsou přímo ohroženi ve své existenci a jejich vybíjení má genocidní charakter. O tom jsem se přesvědčil v Kobani, ve městě, které ISIS zničil do posledního domu. Příliš mnoho řečníme dámy a pánové a málo jednáme. Kurdové potřebují zbraně a munici, specialisty na odminování, lepší koordinaci s mezinárodní koalicí při bombardování pozic Islámského státu. Příliš řečníme a lidi umírají,“ řekl Jaromír Štětina ve svém proslovu k europoslancům.

Návštěva v Sýrii bude mít i svůj politický důsledek v Evropském parlamentu. „Jako místopředseda parlamentního podvýboru jsem pozval zástupce syrských Kurdů YPG a YPJ, aby přijeli do Evropského parlamentu na zasedání výboru informovat o situaci na místě mé kolegy. Budeme-li mluvit více o příčinách současné uprchlické krize, a nikoliv jen o následcích, pak se nám podaří nejen zachránit životy, ale předejdeme i jejich nedůstojnému trmácení se za životem v bezpečí,“ řekl Jaromír Štětina.

09.cz

27. 10. 2015

Prohlášení europoslankyně M. Šojdrové (KDU-ČSL) k záchraně iráckých křesťanů

Velmi vítám dnešní podporu projektu na záchranu křesťanů z Iráku i ze strany českého premiéra. Osobně jsem v kontaktu s Nadačním fondem Generace 21, který přesídlení zhruba 25 rodin organizuje. I přes značnou ochotu řady jednotlivců i charitativních organizací k pomoci byl dosud nejtěžší překážkou zdrženlivý postoj českých ministerstev vnitra a zahraničí. Věřím, že po dnešním dni tato překážka padla a mnohaměsíční úsilí se tak úspěšně završí. Těší mne, že plán od začátku podporují i ministři KDU-ČSL v čele s vicepremiérem Pavlem Bělobrádkem.

S otcem Benjaminem Shamounem, který dnes navštívil úřad vlády, jsem se v posledních dnech setkala hned dvakrát. Otec Benjamin se ve svém opatství kláštera Mar Mattai v severním Iráku stará o 12.000 vnitřních křesťanských vysídlenců, které dnes nejvíce trápí nedostatečná zdravotní péče, špatné ubytování či zajištění vzdělání pro děti. Hlavním bodem našich schůzek byla kromě podpory dočasného přesídlení rodin iráckých křesťanů i podpora trpícím přímo na místě.

Vím, že humanitární pomoc musí směřovat na všechny, kteří ji potřebují, přesto je však zřejmé, že v tuto chvíli jsou křesťané nejvíce pronásledovanou menšinou na územích Iráku a Sýrie a navíc nemají zastání ani u vlastních vlád a nedostávají žádnou pomoc.

V České republice jsou již vytipované farnosti, které jsou ochotny irácké rodiny přijmout a pomoci jim s aklimatizací. Osobně tuto iniciativu velmi podporuji a vnímám ji jako konkrétní příklad solidarity naší země s trpícími uprchlíky, což ostatně zdůrazňuji i na půdě Evropského parlamentu.

sojdrova.cz

Listopad 2015

5. 11. 2015

Komentář europoslankyně M. Šojdrové (KDU-ČSL): Ocenění saudskoarabského bloggera posiluje evropské hodnoty

„Svoboda projevu je vzduch, který dýchá každý myslitel,“ uvádí Ráif Badawí, letošní laureát Sacharovovy ceny za svobodu myšlení. Jeho ocenění Evropským parlamentem je jednou z událostí posledních dní, která by neměla uniknout pozornosti. Je příležitostí, jak znovu připomenout apel na dodržování základních lidských práv a podtrhnout hodnoty, na kterých je Evropská unie založena.

Ráif Badawí je zakladatelem internetového diskusního fóra Free Saudi Liberals. To prosazuje liberální islám, jeho oddělení od státní moci a důraz na svobodu myšlení a projevu se současným zahájením diskuse o roli a podobě islámského práva v muslimské společnosti. V roce 2012 byl Badawí zatčen a obviněn z několika trestných činů, včetně odpadlictví, za které, stejně jako za čin rouhání, hrozí v Saudské Arábii trest smrti. V květnu loňského roku nad ním soud vynesl verdikt deseti let odnětí svobody a tisíce ran bičem, doplněný o vysokou peněžitou pokutu (v přepočtu 6,5 milionu Kč).

V lednu tohoto roku zahájené veřejné bičování bylo následně z důvodu Badawího zdravotních komplikací a po silných mezinárodních protestech odloženo. K výzvě na zachování svobody slova se otevřeným dopisem připojilo i 18 laureátů Nobelovy ceny, k udělení milosti a propuštění vězně pak vybízí úřadujícího krále Salmána rovněž předseda Evropského parlamentu.

Ocenění odvážného saudskoarabského muže Sacharovovou cenou reprezentuje postoj Evropského parlamentu a vyzdvihuje základní demokratické a kulturní hodnoty, na kterých EU staví. Evropa dává tímto aktem jasně najevo, že je rozhodnuta své hodnoty, vycházející z principů svobody, tolerance a důstojnosti každého člověka, hájit, a že je připravena nabídnout podporu těm, kteří v Evropě hledají naději a ochranu.

Dnes je návrat k těmto hodnotám stěžejním předpokladem zachování evropské kulturní identity. Prostředí občanské svobody, které nám často připadá samozřejmé, je privilegiem, po kterém mnozí touží, ideálem, za který někteří neváhali položit své životy. Navázání na duchovní základ evropských hodnot v sobě skrývá potenciál, který může pozitivně ovlivnit nejen naše vlastní směřování, ale představuje také cestu, jak vést konstruktivní dialog se světem islámu i nadcházejícími kulturně-společenskými výzvami sjednocené Evropy.

Apel na osvobození Ráifa Badawího nevnímám jako útok proti Saudské Arábii jako takové, ačkoli se zdejší praxí uplatňování islámského práva šaría osobně nesouhlasím. Provedení příslušných právních reforem podporuji o to více vzhledem k faktu, že Saudská Arábie v současnosti zastává významnou pozici v poradní skupině Rady OSN pro lidská práva.

sojdrova.cz

7. 11. 2015

Komentář europoslance M. Ransdorfa (KSČM): Lidé jsou nadějí Ukrajiny, politici a oligarchové její zkázou

„Between the stirrup and the ground, he mercy asked and mercy found“. „Mezi třmenem a zemí, milost hledal a došel odpuštění“ (William Camden). Ukrajina je dlouho mezi třmenem a zemí, ale odpuštění ne a ne přijít. Přesvědčil jsem se o tom, když jsem na pár dnů přijel na Ukrajinu ke komunálním volbám, které proběhly 25.října.

Usiloval jsem, aby na Ukrajinu poslal pozorovatele i Evropský parlament (celkem jich z OBSE a dalších organizací bylo asi 1600), a podařilo se mi prosadit, aby se pozorovatelé dostali i do Dněpropetrovské oblasti. Ukrajinská strana dlouho odmítala, abych byl členem pozorovatelské mise, a jako oficiální důvod uváděla mou návštěvu Krymu. Spíš to bylo proto, že jsem jako pozorovatel nepohodlný. Nepotřebuji tlumočníka, plynně mluvím rusky, jsem schopen komunikovat i ukrajinsky, a hlavně velmi dobře znám místní situaci. Vykládat mi cosi o rozkvětu ukrajinské demokracie je zbytečné.

Když jsem přiletěl do Dněpropetrovsku, dozvěděl jsem se, že v noci udělala policie zátah lidi, kteří pro Kolomojského a jeho stranu UKROP kupovali hlasy (kupování hlasů se děje třeba tak, že volič si mobilem vyfotí lístek, aby bylo vidět, jak hlasoval). Nesmí se to, ale sankce nejsou a s těmito podvody nesvedou nic ani členové komisí, ani policie.

Volby mají velmi složitý systém, který Ukrajinci okopírovali podle Sankt Peterburgu. Volí se ve víc než 30 000 volebních okrsků. K volbám chodí převážně starší lidé a účast (javka) je nízká. Přestože průzkumy tvrdily, že se k těmto volbám dostaví skoro 75% voličů, přišlo jich necelých 47%.

Komunisté ve volbách kandidovat nesměli (5. listopadu se s nimi konal soud). Kyjevský režim zakázal symbol srpu a kladiva, aniž by zaregistroval, že v Evropské unii, kam by se tak rád vecpal, mají srp a kladivo ve znaku dva státy- Rakousko (už od roku 1918) a Kypr.

Komise ve volebních okrscích byly po technické stránce připraveny velmi dobře a nedá se jim upřít pracovní nasazení a oddanost demokratické praxi. O politicích to neplatí. Podle tisku daly ukrajinské politické strany na volební agitaci 82 milionů dolarů (!). Zeptal jsem se předsedy ústřední volební komise Ochendovského, odkud je vzaly, a on mi s výmluvnou grimasou uvedl příklad: jeden kandidát na post kyjevského primátora vynaložil na svou kampaň 5 milionů dolarů. V případě vítězství by měl „astronomický“ plat 200-300 eur. Je nabíledni, že jeho motivací pro získání primátorského křesla nebyl ani plat, ani práce pro veřejnost.

Tam, kde hrozilo nebezpečí, že by mohli vyhrát protivníci kyjevského establishmentu (např. „doněčtí“), se volby pro jistotu nekonaly. Ze 30 000 volebních místností jich zůstalo zavřených 315, z toho 235 v Doněcké oblasti. Kvůli údajným problémům s voličskými listy a hlasovacími lístky neproběhly volby v Krasnoarmijsku a v největším města Donbasu Mariupolu.

V klíčových městech bojovali o své místo na slunci oligarchové, kteří si Ukrajinu rozebrali. Bylo jasné, že ve Lvově vyhraje šéf Svépomoci Sadovyj, v Charkově Gennnadij Kermes, který měl donedávna nejblíže k Opozičnímu bloku, ale před volbami se přidal k Renesanci (Vozrožděnije) Ihora Kolomojského. V Oděse porazil Truchanov Sašu Borovika, který stál po boku gubernátora Saakašviliho. V Kyjevě se věci patrně skoulí tak, že primátorem bude neschopný Kličko, že kterého si lidi dělají akorát legraci.

Nejzajímavější a pro dnešní dobu příznačný je boj o křeslo primátora v Dněpropetrovsku. Tam se střetli Kolomojského náměstek a dnešní poslanec Filatov a bývalý místopředseda vlády a dnešní poslanec za Opoziční blok Vilkul. Filatov měl v zádech podporu Kolomojského, a tak si Vilkul našel oporu u jeho konkurenta, oligarchy Achmetova. Oba dva postoupili podle očekávání do druhého kola. Mluví se o tom, že ti prozíravější si hledají zázemí v komunální politice, protože patně budou vyhlášeny předčasné parlamentní volby.

Blok Petra Porošenka získal celostátně asi 18%, což není žádný zázrak, protože mezitím spolknul i Kličkův UDAR a pohltil Národní frontu Arsenije Jaceňuka. Ten před rokem, ve volbách do Verchovné rady, dostal 22%. Teď v průzkumech získal pouhých 1,3%. Jeho doba zřejmě skončila.

Očekávání, vkládaná do Julie Tymošenkové, se nenaplnila. Její Baťkivščina moc nebodovala, v Dněpropetrovské oblasti jen tak tak proklouzla do oblastní rady, do městské rady v Dněpropetrovsku se nedostala.

Současná situace vede k téměř nepravděpodobným spojením a ještě nepravděpodobnějším pověstem o nich. Tak třeba mi lidé z jedné neziskovky vykládali, že Opoziční blok pomůže Bloku Petra Pororšenka v Kyjevě a Blok Petra Porošenka podpoří Opoziční blok v Dněpropetrovsku. Spánek rozumu plodí příšery, říká se.

Těmi příšerami jsou novodobá knížectví oligarchů. Třeba na Zakarpatské Ukrajině, kde vládne rodina Balog(h)ů. Všichni tři bratři jsou členy Verchovné rady. Mají svůj soukromý ozbrojený prapor, Síč. Dominovali Rusínům a dalším národnostem za Kučmy, za Juščenka, za Janukovyče a teď i za Porošenka.

Co se změnilo? Nic. A tak Porošenko může vyvažovat, může hrát přetahovanou. Jenže hra na unitární stát skončila, když dal Majdan moc do rukou oligarchům, což komunální volby asi posvětí. Uvidíme po 15. listopadu.

ransdorfmiloslav.cz

9. 11. 2015

Komentář europoslance P. Teličky (ANO) k volbám v Bělorusku: Buďme otevření k možným změnám v Bělorusku

Nedávné prezidentské volby v Bělorusku, v nichž zvítězil Alexandr Lukašenko, nejsou důvodem ke změně přístupu EU vůči této zemi, uvedl Pavel Telička v rozhovoru pro ruský server Euromedia24.ru.

Bělorusko sice v předvečer voleb propustilo politické vězně a ani v průběhu hlasování nedošlo k potlačování opozice, ale podle Pavla Teličky je tamní režim i nadále autokratický a potlačuje lidská práva. EU by měla být otevřená možným změnám a v případě dalšího pozitivního vývoje prohloubit vzájemnou spolupráci.

telicka.eu

10. 11. 2015

Komentář europoslance P. Teličky (ANO): Britové si z EU nemohou vybírat jen to, co se jim hodí

Z úst britského premiéra Davida Camerona jsme se dnes dozvěděli, jaká očekávání má jeho vláda od reformy EU a jaké podmínky chce vyjednat pro své členství v unii. To lze jistě přivítat, protože až dosud nebyly britské požadavky příliš specifické.

Bylo by však chybou se domnívat, že EU s debatou o reformách čekala na až na britské vyjádření. Reformy se nemohou zakládat pouze na požadavcích a výjimkách Velké Británie. EU projde reformami, protože je potřebuje, a nikoli proto, že o ně žádá David Cameron. K ústupkům přistoupíme jen tehdy, když za ně něco dostaneme.

Přeje-li si britská vláda novou dohodu o svém postavení v EU, je to v pořádku. Musí si ale uvědomit, že Britové nejsou jediní, kdo usiluje o změnu. Musí jít o celoevropskou dohodu, na níž se shodnou všechny členské státy. V této souvislosti je třeba říci, že dohoda s Brity velmi pravděpodobně povede v určitých aspektech ke změnám základních smluv. Pak ovšem budou všichni muset hrát podle stejných pravidel.

Jako europoslanec zvolený za Českou republiku chápu požadavek premiéra Camerona, aby EU zaručilo ochranu jednotného trhu pro Velkou Británii i pro další členské země EU, které neplatí eurem, tedy aby eurozóna při svém rozhodování brala v potaz i názory zemí, které ještě euro nepřijaly.

Souhlasím také s názorem, že eurozóna musí zlepšit správu ekonomických záležitostí. Řecká krize ukázala, že tato správa nefunguje správně, což hluboce otřáslo důvěrou evropských občanů. Stav permanentní krize EU v důsledku hospodářské krize, bezpečnostních rizik, terorismu, migrace, Grexitu, Brexitu, atd. – by nás i naše představitele měl vést k tomu, abychom se těmto problémům ohrožující náš kontinent postavili čelem.

Premiér Cameron žádá pro Velkou Británii o výjimku z principu „stále užšího svazku“. Chce také, aby parlamenty členských států hrály větší roli při korekcích nežádoucí evropské legislativy. Tyto požadavky respektuji, zároveň jsem ale přesvědčen, že by v tom případě nikdo neměl bránit zemím, které si to přejí, v těsnější integraci – zejména proto, že některé z problémů, kterým čelíme, vyžadují skutečně jednotnou strategii.

V jednom bodě však s britským premiérem zásadně nesouhlasím. David Cameron prohlásil, že jeho země chce mít účinnější kontrolu nad těmi, kdo do Británie přicházejí z dalších zemí EU. Můj názor na tuto otázku je jasný: buď máme jednotný trh se všemi čtyřmi svobodami, nebo ne. Buď tento trhu budeme „chránit“, jak říká premiér Cameron, nebo si budeme vybírat jen to, co se nám hodí. To však u zásadních principů vnitřního trhu není možné.

telicka.eu

10. 11. 2015

Komentář europoslance P. Teličky (ANO) V barmských volbách zvítězila opoziční strana Aun Schan Su Ťij

V nedělních parlamentních volbách v Barmě zvítězila podle předběžných odhadů opoziční Národní liga pro demokracii (NLD) vedená nositelkou Nobelovy ceny míru Aun Schan Su Ťij. Ve volbách, do nichž se poprvé po 25 letech zapojila i opozice, získala NLD podle vlastních odhadů kolem 70 poslaneckých mandátů, což by stačilo k sestavení vlády.

„Chtěl bych poblahopřát paní Aun Schan Su Ťij, jejíž boj za demokracii a lidská práva v Barmě Evropský parlament vždy podporoval a před dvěma lety jí udělil Sacharovovu cenu. Doufám, že výsledky voleb budou všechny strany respektovat a prokáží tak, že Barma se vydala směrem k demokracii a národnímu usmíření,“ uvedl Pavel Telička.

telicka.eu

11. 11. 2015

Komentář europoslance S. Polčáka (TOP09/STAN): Požadavky Camerona útočí na principy EU

Včera zveřejněné požadavky, které v dopise předsedovi Evropské rady Donaldu Tuskovi vyjádřil premiér David Cameron, omezují některé zásadní evropské svobody, například svobodu pohybu, a jako takové jsou nepřijatelné. Ve svém projevu na plénu Evropského parlamentu na to upozorní europoslanec Stanislav Polčák (TOP 09/STAN).

„Jako pro občana České republiky s naší historickou zkušeností je pro mě omezení svobody pohybu nepřijatelné, i když by se mělo dotknout jen části členských zemí. Vždyť právě svoboda pohybu představuje jeden z pilířů Evropské unie, bez něhož je možné si její další existenci jen těžko představit. I v minulosti se přece v případě argumentace přílivem „polských instalatérů“ ukázalo, že jde jen o populistické strašení,“ podivuje se nad britským návrhem Polčák.

Cameronův požadavek na omezení sociálních dávek pro příslušníky ostatních členských zemí postrádá ekonomické zdůvodnění. „K dispozici jsou údaje, podle kterých občané Velké Británie využívají sociálních systémů jiných členských států ve větší míře, než občané jiných členských států britského sociálního systému. Ani tomuto požadavku proto nerozumím,“ říká Polčák.

Porozumění naopak Polčák vyjadřuje například pro požadavek na posílení konkurenceschopnosti a na snížení zátěže kladené na podnikatele. „Diskutovat je určitě možné také o změně postavení národních parlamentů, je ale škoda, že tyto a další věcné požadavky zůstaly ve stínu návrhů, které snad ani nemohou být myšleny vážně,“ uzavírá Polčák.

09.cz

11. 11. 2015

Komentář europoslankyně K. Konečné (KSČM): Extra vuřty pro Británii

Když jsem si přečetla text Davida Camerona, musím konstatovat, že tam je mnohé, s čím lze souhlasit a dokument nelze paušálně odmítnout. Ovšem dost mi vadí, že si jedna členská země takto vyskakuje, strhává na sebe pozornost a vydírá, pokud nebude po jejím, tak odejde. České republice se také mnohé nelíbí a je přehlasována mnohem častěji než Velká Británie. Není nikdo jiný v celé EU, který si vymohl takové množství výjimek jako Velká Británie. A proto se mi nelíbí nastolení evropské agendy jednou zemí. Jestli se má debatovat o budoucím uspořádání EU, měly by mít i ostatní členské země právo nadnést svá témata, která chtějí řešit.

Nyní k samotnému textu. Jako první výzvu označil Cameron potřebu, aby státy, které nejsou v eurozóně, nebyly znevýhodněny vůči členům eurozóny (rozhodováním či jinak), a aby si eurozóna platila své dluhy, které si udělala, a nechtěla to po ostatních. Tady nelze, než souhlasit a česká vláda by to měla podpořit. Opravdu eurozóna není totéž, co Evropská unie. Jako druhou výzvu označil Cameron lepší evropskou konkurenceschopnost. To je jistě důležitá výzva a musíme najít řešení, aby nám průmysl neutíkal z Evropy, ale konkurenceschopnost nemůže jít na úkor lidí. Nemůže znamenat, že Evropská unie podepíše obchodní smlouvu TTIP, která zhorší kvalitu potravin, zhorší sociální postavení zaměstnanců a vystaví členské státy možnosti arbitráží, pokud budou uskutečňovat svou politiku bez ohledu na zájmy nadnárodních korporací.

Jako třetí výzvu Cameron vidí zvětšující se propast mezi občany a evropskými institucemi. Tady nelze, než souhlasit. Jedno z řešení může být posílení role národních parlamentů a jejich větší vtažení do dění v Evropské unii. Pochybuji, že to bude stačit. Dále Cameron požaduje takové typické výjimky, kterých si Británie již vymohla hodně – takové extra vuřty. To myslím požadavek, aby se na Velkou Británii nevztahovala věta o potřebě vytvářet stále těsnější unii (tady bych spíše uvítala evropskou debatu, co to v dnešní době znamená) nebo požadavek, aby se na Británii de facto nevztahovala Charta lidských práv EU, to si britští zaměstnanci, myslím, nezaslouží. Jako čtvrté téma označil Cameron zneužívání volného pohybu uvnitř EU. Nás by se požadavek na omezení volného pohybu osob týkat neměl, neboť je formulován do budoucna. A faktem je, že po našem vstupu Německo a další státy omezení zaměstnávání přijaly, takže to v EU není nic nového. Je to nefér a nemělo by se to dít. Ti, co odešli pracovat do Velké Británie, pomohli místní ekonomice, odváděli daně včetně sociálního pojištění. Je to od Camerona ryzí pravicový populismus. Případné zneužívání lze řešit v rámci Velké Británie a ne návrhy, které jsou zase extra vuřty pro Británii. Je třeba vidět, že debata o budoucnosti členství Velké Británie v Evropské unii bude dominovat Evropské unii celý příští rok a vyvrcholí britským referendem. Bude to hodně zásadní, protože Velká Británie je druhou největší ekonomikou EU a výrazně se podílí na podobě Evropské unie. V případě jejího odchodu by se výrazně změnily mocenské poměry uvnitř EU a byla by to trochu jiná Evropská unie – méně neoliberalismu, ale s větší dominancí Německa. Uvidíme, jak si povede česká vláda v následujících měsících v diskusi. Zda si vytvoří vlastní názor opřený o zájmy českých občanů nebo bude jen papouškovat některé byrokratické kruhy v Bruselu či Německu.

konecna.cz

11. 11. 2015

Komentář europoslance M. Ransdorfa (KSČM): Syrská křižovatka

Se zájmem jsem si poslechl vystoupení Williama Engdahla o syrské krizi a o nových formách spolupráce v eurasijské oblasti. Engdahl potvrzuje slova George Friedmana o tom, že Američané se snaží překazit spolupráci Německa (EU) a Ruska, protože taková aliance by mohla sesadit USA z postavení jediné supervelmoci. Tím spíše, že se posiluje i spolupráce Ruska a Číny, k níž bude logikou věcí přitahován i Írán.

A jako přišel dramatický nárůst vlny uprchlíků krátce po podepsání Nordstreamu 2 (rusko-německý projekt o zajištění energetických potřeb Německa), tak obdobně rozpoutání syrské krize nastalo v roce 2011, kdy se Syřané dohodli s Íránem a Irákem na stavbě plynovodu z Íránu do Sýrie. Evropská unie by byla bývala mohla profitovat z tohoto projektu nejvíc, ale kupodivu se v EP o něm prakticky nemluvilo. Ve hře byly takové věci jako Nabucco, Southstream a teď Turkish Stream.

Ve východním Středozemním moři, u pobřeží Kypru a Izraele, byla objevena obrovská ložiska plynu a Izrael by najednou byl v pozici energetické mocnosti. To ho sice dočasně postavilo do role oponenta Syřanů, ale v současné syrské krizi se Izrael chová spíš zdrženlivě. Má zájem na stabilitě regionu, jinak se jeho projekt neuskuteční. Zato Američané začali usilovat o pád režimu Bášára al-Asada jako zběsilí.

Zamýšlený plynovod by překreslil energetickou mapu světa. I to je jeden z důvodů, proč jsou saúdští vládcové tak ostře proti Bášáru al-Asadovi, stejně jako Katar, který vlastní čtvrté největší zásoby plynu na světě. Saúdové opakovaně nabízeli Rusům ropný kartel výměnou za to, že Bášára al-Asada nechají padnout.

Američané se snaží znemožnit větší spolupráci v euroasijském prostoru, aby udrželi svou pozici jediné supervelmoci. Vyvážejí chaos, kam se dá. Balkán, Blízký Východ, vývozem chaosu chtěli rozložit i Rusko a Čínu. Islám v podobě uprchlické krize se zdá být k tomu nejvhodnějším nástrojem.

Za Jimmyho Cartera Zbigniew Brzezinski směřoval experiment s dynamickým náboženstvím proti Sovětskému svazu (Afghánistán), ale dnes je záběr mnohem širší. Nevzpamatuje-li se Evropa, bude donucena pokleknout, poslušně přijmout TTIP a rezignovat na euroasijskou spolupráci, která by jí dala nezávislost. Ukrajinská a syrská krize jsou spojeny. Evropa je na křižovatce.

ransdorfmiloslav.cz

12. 11. 2015

Komentář europoslance P. Macha (Svobodní) z jeho návštěvy na Blízkém východě

V dalším díle exkluzivních svých zápisků nás europoslanec Petr Mach vezme na pracovní návštěvu Izraele.

V listopadu jsem s dalšími evropskými poslanci, se kterými mě pojí důvěra ve volný trh a kritický pohled na Evropskou unii a migrační kvóty, navštívil Izrael. Na programu bylo setkání s politiky a vysokými úředníky izraelského ministerstva zahraničí, vystoupení na mezinárodní konferenci, návštěva drúzské menšiny a také cestu do sporné oblasti Západního břehu Jordánu. Cílem cesty bylo udělat si přímo na místě názor na problémy Blízkého východu.

Proti bojkotu židovských výrobků

Na titulních stranách izraelských novin se řešilo chystané evropské označování zboží vyprodukovaného židovskými osadníky ze Západního břehu Jordánu. Ministryně zahraničí Evropské unie Federica Mogheriniová prosazuje nařízení, aby se pro evropský trh speciálně značily izraelské výrobky, které pocházejí ze sporných území, respektive aby se neoznačovaly jako Made in Israel.

Pro izraelskou televizi jsem uvedl, proč jsem proti této regulaci. Předně jsem zastáncem přátelských vztahů mezi Českou republikou, potažmo Evropskou unií, a Izraelem. Nálepkování židovských produktů přátelské vztahy narušuje. Jsem rozhodně pro volný obchod a chystané nálepkování má za cíl obchod s Izraelem omezit. A jsem proti nálepkování lidí – nebo výrobků – jen pro to, že pocházejí ze sporných území. Bojkot výrobků by navíc uškodil jak Izraelcům, tak palestinským Arabům, kteří pracují v židovských továrnách a na židovských farmách.

Tím, jestli jednotlivé země světa uznávají zboží vyrobené v územích na Západním břehu pod izraelskou kontrolou jako zboží izraelské, de facto dávají nepřímo najevo, v jakých hranicích Izrael uznávají. A podle mého hlubokého přesvědčení tato citlivá zahraniční politika náleží jednotlivým členským státům, nikoliv Evropské unii.

Ať si každý kupuje výrobky, jaké chce, a bojkotuje, koho chce, ale Evropská unie nemá tento bojkot podporovat! Bojkot výrobků a označování až moc připomíná německý bojkot a označování Židů ve třicátých letech minulého století, které vedly k holokaustu a světové válce.

Bezpečí – vedlejší produkt ekonomické svobody

V Jeruzalémě jsem vystoupil na konferenci na téma bezpečnosti, mezinárodních vztahů a ekonomické svobody. Zmínil jsem, že shodou okolností mnoho velkých obhájců volného trhu, od kterých po léta čerpám politickou – Friedrich August Hayek, Ludwig Mises, Milton Friedman, Ayn Randová, Walter Williams či Steven Horwitz – jsou židovského původu.

Argumentoval jsem, že pro vážnost vojenských hrozeb nesmíme polevit v obhajobě volného trhu a nízkých daní. Právě naopak! Volný trh a nízké daně zajistí prosperitu a prosperita zajistí, že budeme moci být vyzbrojeni proti těm, kdo ohrožují naši bezpečnost – ať jde o Islámský stát, nebo jiné. Tak jako je vedlejším produktem ekonomické svobody prosperita, je jím i větší bezpečnost.

Navštívili jsme jeruzalémské Staré Město – slavnou Zeď nářků, hrobku krále Davida, křesťanský chrám Božího hrobu – místa, kde se protíná židovská, křesťanská a muslimská tradice. Turistů zde bylo pomálu vzhledem k nedávné vlně teroristických útoků. I během naší krátké návštěvy došlo k několika takovým útokům – nelegální arabský imigrant ubodal ve městě Netanja osmdesátiletou Izraelku, Palestinec najel na skupinu lidí v Jeruzalémě.

Problém sporných území

Podnikli jsme také cestu do na Západní břeh Jordánu. Židé pro toto místo používají historické názvy Judea a Samaří. Tato oblast zahrnuje území, která jsou pod izraelskou správou, smíšená území a území, která jsou pod správou palestinské autonomie.

Arabové na palestinských územích na Západním břehu Jordánu neplatí žádné izraelské daně, neslouží v izraelské armádě, zkrátka plně podléhají palestinské autonomní správě. V Izraeli přitom můžou pracovat i studovat. Arabština je v Izraeli vedle hebrejštiny a angličtiny oficiálním jazykem. Problém Judeje a Samaří – Západního břehu – je, že území je „sporné“. Chtěli by ho Arabové z Palestinské autonomie [polostátní útvar Palestinská autonomie je de facto tvořený Západním břehem Jordánu a Gazou), ale mají na něm svá města a vesnice i Židé.

Ti, kdo podporují vyhlášení Palestinského státu na tomto „území nikoho“ ale nedomýšlejí, co by bylo s židovskými městy nebo jaké má mít takový stát hranice. Palestinský stát je virtuální realita, která žije z evropských dotací. Na univerzitě v Arielu, židovském městě na Západním břehu, nám řekli, že rádi ministryni Mogheriniovou uvítají – ať jim řekne do očí, kde je podle ní ta správná hranice Palestinského státu a proč že se mají jejich výrobky v Evropské unii speciálně nálepkovat.

Linie střetu civilizací

Zatímco z východu čelí Izrael sebevražedným atentátům Palestinců, ze severu je ostřelován ozbrojenci z organizace Hizballáh a z jihu jednotkami Hamásu z pásma Gazy. Navíc jen 60 kilometrů od izraelských hranic se Sýrií operuje Islámský stát, nyní největší teroristická organizace světa.

Izrael je přímo na linii „střetu civilizací“ a nechápe „sebevraždu“, kterou páchá Evropa otevřením hranic muslimským imigrantům. Vysvětloval jsem, že v České republice tato politika absolutně nemá podporu, ale že v Evropské unii jsme byli bohužel přehlasováni.

Na severu Izraele žije asi stotisícová menšina drúzů, příslušníků zvláštní náboženské odnože islámu. Ti, se kterými jsem se potkal, jsou mírumilovní, vyznávají monogamii, jejich ženy se nezahalují a jsou s muži rovnoprávné. Drúzové jsou loajální občané Izraele a mnoho z nich i slouží dobrovolně v izraelské armádě. Další stovky tisíc Drúzů žijí za hranicí v Sýrii, kde po boku vládních jednotek bojují proti Islámskému státu. Mnozí Izraelci by nepovažovali za špatné, kdyby na troskách Sýrie vznikl drúzský stát, který by byl přátelským sousedem Izraele.

Z rozhovorů s mnoha Izraelci – běžnými lidmi i vysoce postavenými, jsem pochopil, že Izraelci mají – stejně jako já – velké sympatie pro boj Kurdů na severu Sýrie s Islámským státem. Považují je za statečné bojovníky. Izrael je ale velmi zdrženlivý, pokud jde o zapojování se do konfliktů v Sýrii vyjma leteckou pomoc Kurdům a humanitární pomoc Drúzům.

Příklad Izraele nám ukazuje, jaký smysl má pro prosperitu a bezpečnost občanů ochrana hranic a efektivní armáda chránící zemi proti útokům zvenčí. V České republice i v Evropském parlamentu se budu zasazovat za udržení volného obchodu a přátelských vztahů s touto zemí.

petrmach.cz

14. 11. 2015

Komentář europoslance P. Teličky (ANO) k teroristickým útokům v Paříži: Bolest Francouzů je i naší bolestí

Teroristické útoky v Paříži mě šokovaly. Cítím zlost i smutek, ale především solidaritu s Francií. Rodinám obětí vyjadřuji upřímnou soustrast.

Cílem teroristů je naše společnosti zastrašit a rozdělit. Pařížské útoky jsou ale důvodem, aby Česká republika byla aktivní a pevnou součástí boje s terorismem. Tuto rakovinu je třeba vymýtit. Měli bychom si ale zachovat chladnou hlavu a nepropadat nenávisti.

Věřím, že se francouzským orgánům ve spolupráci s kolegy v jiných zemích podaří odhalit původce útoků a jejich spolupracovníky, které stihne spravedlivý trest. Ale už nestačí potrestat přímé viníky.

Je nejvyšší čas se koaličně vypořádat s celým tzv. Islámským státem. Je sympatické, že představitelé muslimských organizací V ČR i v jiných zemích teroristické útoky v Paříži odsoudili, ale muslimský svět musí s terorismem a svými radikály aktivně bojovat. Odsoudit už nestačí.

telicka.eu

14. 11. 2015

Projev prezidenta AECR, europoslance J. Zahradila na summitu strany v Tunisu

On the eve of the Conservatives and Reformists Summit being held in Tunis on the 13th and 14th of November, AECR President, Jan Zahradil MEP, gave the keynote speech below explaining why Tunisia and its Muslim neighbours should not be viewed with scepticism or fear, but with an open mind, accompanied by a keen desire to learn from each other and a strong will to help – a sure path towards increased security and prosperity.

We politicians sometimes have a feeling that what we do matters a little and makes a little sense. Sometimes we come with great ideas and then we gradually melt them down in an endless process of concessions, compromises and everyday routines and political perpetuity, too many exhausting details, and we lose a great picture in those details. And we get disappointed and frustrated, I am sure you know that. But sometimes, on the contrary, we turn around and feel differently. Sometimes, sometimes we have that much different feeling, almost certainty that what we do matters and matters much. Suddenly we come to the conclusion that what we do is a real deal, big thing, some kind of a breakthrough.

Myself, I had that feeling about three times in my lifetime.

First time was almost 25 years ago, beginning of the 90s when communist regime in my country collapsed. And we started to build new democratic institutions, new political parties were forming, market economy, normal society… I was deeply involved in that, and it was very exciting for me and I really felt that I was doing a big thing.

Second time, it was ten years ago, when we once again started to build something new, with then the leader of the opposition, now the UK PM, David Cameron, something that four years later resulted into the AECR and the ECR Group in the European Parliament. In fact, we started the reformist movement on the European ground in the EU that wanted to promote a different idea of the EU, different European cooperation than the traditional mainstream European federalism – more flexible, less bureaucratic, looser, more fitting for the 21st century… and we turned it into a real something. We built something from nothing. And we became the fastest growing political movement in Europe, we are the third largest Group in the EP, as Syed Kamall always reminds us. We have parties in the government with very successful results – the Conservative party in the UK this year, the Law and Justice party in Poland, AKP in Turkey and other parties around Europe and beyond the borders of the EU as well. So this was my second big political exciting moment.

And I am beginning to have the same feeling here and now for the third time. I think that what we are planning to start at this conference will be as much remarkable as my two previous experiences. That it will be a new window of opportunity, a new window of cooperation in this region.

As I told you already, I have lived almost half of my life in a communist regime. And I remember very well all these dictators and authoritarian leaders from the middle East and North Africa at that time who were skillfully manoeuvring between the East and West, in the bipolar world divided by the iron curtain, one day playing with the US, other day with the Soviet Union. It was their world, they were used to that, and well, they were quite effective in that. And they were to a large extent the products of that. But that world disappeared, it is no longer here, the iron curtain fell, and those dictators therefore were sooner or later determined to disappear as well.

That happened during the so-called Arab spring when popular discontent and resistance against oppression, corruption, nepotism gave birth to uprising that swept away old regimes. This was no kind of the conspiracy of the West or misengagement of the West as we can hear sometimes. We can even hear some people say, look, those dictators were bad guys, but at least they kept their countries stable. Wasn’t it better then?

And I say no, it was not. I strongly disagree with that. Even if the West hasn’t intervened, those guys would have been gone anyway. And definitely Tunisia is the best example that what happened here was done without any external interference. And if someone dreams of the former stability during those dictatorship years, I just want to ask, what kind of stability are you talking about? This was stability with a heavy price, a price of oppression, of limited freedom or no freedom at all! Things have changed, and unfortunately, in some cases it happened that the equilibrium has moved completely to the other side, from one extreme to another. From a secular dictator who curbed human rights and persecuted people to religious fundamentalist who also wants to curb freedom and persecute people.

Our task today is to help avoid these extremes, to find a new equilibrium, to find a political way that on one hand fully respects cultural and religious traditions of the countries of this region, on the other hand promotes freedom, democracy, political plurality, and subsequently brings stability and prosperity. That is the aim of this conference, and that is why we have chosen Tunis to have it here, because Tunis is the bright example of success and a role model for many countries in the region and we know that.

Some may ask, why conservatives? Why not christian democrats? Why not socialists? Why not liberals? Why just the conservatives are trying to do this? It is natural. I am expert neither on the region nor on the religion, no sociologist, but I would dare to say that Arab societies, to my best knowledge, are different than the European ones and are somehow naturally conservative – more traditional, more religious, unlike secular societies of Europe, and that has to be respected and we should be here to help, to find an appropriate model for those societies. We conservatives think that because of that, we can have many partners here for that particular mission. Another reason for that is, we conservatives care about our neighbors. We want them to be safe, prosperous, stabilized in their own countries, not having to run around the world to seek refuge somewhere, and we know that we all are de facto seeking similar things – a good life, a better life for our families and our children.

I was told that there was a report already by Al Jazeera about our conference today, and it was reported that some Tunisian politician from the left have already denounced this conference having said, that we are here to just lecture people on what they should do. This is completely off the point, we are not here to lecture, we are not here to master, we are not here to order anything to anyone… we are here to listen, to learn, to exchange views and experiences,  we are here to help, to assist, and I believe that we are only at the beginning of a maybe long, but I hope, a very successful journey.

Enjoy the conference. Thank you!

zahradil.cz

14. 11. 2015

Kondolence europoslankyně O. Sehnalové (ČSSD) pozůstalým po obětech teroristických aktů v Paříži

Chci vyjádřit podporu francouzskému lidu a hlubokou soustrast rodinám obětí teroristických útoků v Paříži. Útok na Francii je útokem na Evropu i na celý civilizovaný svět.

sehnalova.cz

14. 11. 2015

Komentář europoslankyně M. Šojdrové (KDU-ČSL) k útokům v Paříži: Bezpečnost Evropy stojí i na našich hodnotách

Evropa, svobodná a tolerantní, čelí dnes útokům těch, kteří vyznávají smrt a nenávist a zneužívají naší otevřenosti. Musíme si uvědomit vážnost těchto chvil, poučit se, ale také se ptát, kde jsou příčiny této nenávisti a hledat řešení.

Nadcházejícím diskusím bude jistě dominovat otázka posílení naší bezpečnosti a je zjevné, že bez užší evropské spolupráce to nebude možné. V debatě však nesmí zapadnout téma hodnot. Evropa svobodná a bezpečná totiž nemůže být bez Evropy odpovědné k životu, k řádu a základním lidským hodnotám. Pokud jsme ukotveni ve svých hodnotách, jsme si také více jisti sami sebou a posiluje nás to i v očích druhých.

sojdrova.cz

24. 11. 2015

Komentář europoslance J. Maštálky (KSČM): Ukrajina a EU: velký sen se nekoná

Poté, co 18. listopadu tohoto roku reagovala Ruská federace na prohlášení ukrajinského prezidenta Porošenka, že vše je připraveno pro vytvoření zóny volného obchodu mezi EU a Ukrajinou, zavedením embarga na import ukrajinských potravin, hlavně mléka a masa, prohlásil komisař pro sousedskou politiku EU Johannes Hahn na adresu Ukrajiny nezvykle tvrdě: »Musíme být čestní, « řekl. »Vždy jsme věděli, že Rusko by takto mohlo odpovědět. Ukrajina měla dost času na to, aby se připravila. «

Ukrajina odhaduje výši ztrát způsobených do budoucna embargem na stovky milionů dolarů a zóna volného obchodu s EU nebude s to tyto ztráty vyrovnat. »Nesmíme čekat mnoho od zóny volného obchodu. EU pro nás už fakticky svůj trh otevřela, ale ukrajinský export i tak klesl o 34 procent. V příštích letech asi nebudeme mít nic na prodej, « konstatoval Vasilij Filipčuk z Mezinárodního střediska pro politický výzkum v Kyjevě.

Prvním lednem 2016 má nabýt účinnosti vedle politické také hospodářská část asociační dohody mezi EU a Ukrajinou. Ovšem i přes to z velkého snu Ukrajinců o EU dva roky »po Majdanu« mnoho nezbylo. »Představte si, v roce 2015 budou Ukrajinci cestovat bez víza do všech zemí Evropské unie,« sliboval prezident Porošenko za předvolební kampaně v roce 2014. Inu, necestují a hned tak nebudou, neboť nehledě na asociační dohodu je jim EU vzdálená možná více než dříve. Jak kvůli válce a napětí v Donbasu, tak kvůli katastrofálnímu stavu ukrajinské ekonomiky, kvůli nevěrohodnému, klopotnému a zájmy oligarchů cloumanému parlamentu nebo znovu se upevňujícímu těžce zkorumpovanému politickému systému. A tyto problémy žádná dohoda s EU nevyřeší, ani ta asociační.

mastalka.cz

25. 11. 2015

Komentář europoslankyně D. Charanzové (ANO): EP jedná o bezpečnostní situaci v Unii

Evropa dnes potřebuje rázná rozhodnutí a rychlá konání. Na nekonečná politická jednání nemáme čas, to si za současné bezpečnostní situace dovolit nemůžeme. Co od dnešní Unie pod tíhou všech událostí očekávám? V první řadě společný postup a to na všech myslitelných frontách: rozhodně užší spolupráci tajných služeb jednotlivých zemí, v rámci které by byly sdíleny informace a díky níž bychom dokázali mnohem efektivněji vyhodnocovat a upozorňovat na možná rizika. Přikláním se v tomto směru také k myšlence vzniku Evropské tajné služby. Terorismus neuvažuje v intencích hranic, nemůžeme ani my. Za naprosto logické a legitimní považuji sdílení seznamů cestujících v letecké dopravě. Monitorovat pohyb podezřelých osob po kontinentu je pro nás klíčové - musíme vědět odkud do Schengenského prostoru přicházejí, kam cestují, proč se k nám vrací apod. Další opatření zmiňuje i dnes hlasovaná zpráva EP k prevenci radikalizace. Mobilizaci proti radikalizaci musí EU začít i ve vlastních vodách - jak známo, autoři odporných atentátů z Paříže byli (alespoň z převážné většiny) rodilí Francouzi. Proto považuji za podstatné, abychom s prevencí proti podobným krokům začali například už ve školních osnovách či na internetu, kde se šíří nenávistné projevy a radikální názory. Rovněž podporuji návrh na zavedení tzv. evropského seznamu džihádistů, abychom přesně věděli, na koho je potřeba se zaměřit. Je jasné, že všechny tyto kroky budou něco stát, a proto je současně s nimi potřeba diskutovat o navýšení prostředků na bezpečnost.

charanzová.cz

26. 11. 2015

Stanovisko českých poslanců v Evropském parlamentu k návrhu změny směrnice o kontrole nabývání a držení zbraní

Návrh Evropské komise na změnu směrnice o kontrole nabývání a držení zbraní je dlouho očekávaným legislativním návrhem, k jehož zrychlenému předložení došlo bohužel teprve pod vlivem nedávného teroristického útoku v Paříži. Potvrzuje se, že existuje slabé místo evropské legislativy v podobě nedostatečné kontroly pohybu zbraní v EU.

Evropská komise předložila návrh, který bude v následujících týdnech a měsících předmětem důkladné diskuse v Evropském parlamentu a mezi členskými státy. Považujeme předložený návrh za základ pro další jednání, které by se podle našeho názoru mělo soustředit především na potírání nelegálního obchodu se zbraněmi a zlepšení kontroly a dohledu nad tím, jak je nakládáno s automatickými zbraněmi, které měly být znehodnoceny tak, aby nemohly být následkem případných dílčích úprav znovu zprovozněny. Podotýkáme, že návrh Evropské komise se nedotýká podmínek legálního držení jednoranových zbraní v kategoriích lovecké, sportovní, obranné apod., vyjma některých aspektů jejich prodeje, zejména po internetu.

Jsme připraveni na základě odborné diskuse s experty zodpovědně posoudit návrh na rozšíření kategorie A (zakázané zbraně) o automatické zbraně, které byly přeměněny na poloautomatické, civilní poloautomatické střelné zbraně, které mají vzhled zbraní s automatickým mechanismem, a střelné zbraně spadající do kategorie A, které byly znehodnoceny, a podpořit ho pouze v případě, že se prokáže, že jejich legální držení je zdrojem nebezpečné trestné činnosti anebo se s nimi nelegálně obchoduje. Naším společným cílem je učinit maximum pro to, aby se snížilo riziko dalších teroristických útoků v Evropě.

Součástí legislativních změn by měla být opatření typu povinné výměny informací mezi členskými zeměmi umožňující účinné sledování přeshraničního pohybu zbraní a důsledná evidence zbraní v národních registrech, zahrnující i převody (tj. změnu majitele) znehodnocených střelných zbraní nebo jejich součástí.

Cílem připravované legislativní změny musí být zvýšení bezpečnosti evropských občanů bez zbytečných zásahů do úpravy podmínek legálního držení zbraní. Z tohoto pohledu také budeme návrh EK posuzovat. Důraz musí být kladen na opatření efektivně potírající veškeré nelegální nakládání a obchod se zbraněmi, protože právě tyto jevy jsou často úzce spojené se závažnou trestnou činností nebo dokonce i s mezinárodním terorismem.

M. Dlabajová, P. Ježek, K. Konečná, L. Niedermayer, P. Poc, P. Svoboda, M. Šojdrová, P. Telička, T. Zdechovský

konecna.cz

30. 11. 2015

Komentář europoslance P. Teličky (ANO): Dohoda EU s Tureckem jen jedním z kroků při řešení migrační krize

Lídři EU se v neděli dohodli s představiteli Turecka na spolupráci při omezování proudu migrantů směřujících z Blízkého východu do Evropy. EU výměnou Turecku poskytne finanční pomoc ve výši tří miliard eur. Unie také slíbila, že urychlí přístupové rozhovory s Ankarou a bude se zabývat vízovou povinnosti pro turecké občany.

Podle Pavla Teličky je dohoda důležitá, jde však jen o jedno z opatření, které musí Evropská unie přijmout pro vyřešení krize, a nechce předjímat, jak bude fungovat.

„Nemůžeme očekávat, že Turecko zajistí vnější hranici EU nebo že zcela odstraní organizované převaděčství. Hranice EU musí chránit transformovaná agentura Frontex s většími pravomocemi a rozpočtem. EU musí směrovat k vytvoření integrovaných vojenských sil“, uvedl europoslanec Telička.

„Evropská unie by měla také důsledně monitorovat, jak bude Turecko poskytnuté finanční prostředky využívat. Budu požadovat, aby postup Evropské komise kontroloval Evropský parlament,“ dodal Telička.

EU se s Tureckem dohodla i na pravidelných jednáních o zahraniční a bezpečnostní politice i energetice a dalších oblastech. Pavel Telička tento dialog na nejvyšší úrovni vítá. Přístupová jednání ale musí probíhat podle jasných pravidel. Umělé urychlování jednání s nepřipravenou zemí by byla chyba.

„EU musí důsledně trvat na tom, aby Turecko plnila tzv. kodaňská kritéria pro kandidáty členství v unii, mezi něž patří i respektování lidských práv a menšin,“ řekl Pavel Telička. Turecko musí být na vstup připraveno ve všech směrech.“

telicka.eu

Prosinec 2015

9. 12. 2015

Komentář europoslance J. Maštálky (KSČM): Dohoda jako morální vítězství

Havana vítězí. Tak by se dalo shrnout vyjednávání ohledně Dohody o politickém dialogu a spolupráci, která by měla být v příštím roce podepsána mezi Evropskou unií a Kubou. Tato dohoda nahradí ostudné tzv. Společné stanovisko EU, které od roku 1996 blokovalo normální vztahy s Kubou svým požadavkem politické „systémové změny“. Kuba tak byla jedinou zemí Latinské Ameriky, se kterou EU neuzavřela dohodu o spolupráci (což však nebránilo některým členským státům EU, aby s Kubou spolupracovaly).

V Bruselu před pár dny skončilo už šesté kolo kubánsko-unijních rozhovorů, které uzavření dohody opět o kus přiblížilo. Dohoda má mít tři části: spolupráci, obchod a politický dialog. Podle „důvěrných zdrojů“, na které se odvolala tisková agentura AFP, se právě na tomto jednání projevil dosud nevídaný ústupek ze strany EU: jakkoli dříve EU prosazovala v politické části dohody „reformní program pro Kubu“ včetně „posílení občanské společnosti“, nyní už tomu tak není. Proč takový obrat doslova o 180 stupňů? Domnívám se, že jde především o důsledek kubánské neústupnosti v tom, že na stejnou úroveň jako farizejské unijní fráze o lidských právech by měly být postaveny teze o důstojných pracovních podmínkách, sociální spravedlnosti, o právu všech občanů na vzdělání, zdravotní péči a účasti na kulturním životě…

Poslední kolo rozhovorů týkajících se dohody mezi EU a Kubou by mělo proběhnout v Havaně a lze očekávat, že dohoda bude podepsána už v prvním pololetí nadcházejícího roku. Půjde o vítězství Kuby, nikoli EU.

mastalka.cz

10. 12. 2015

Komentář europoslance P. Teličky (ANO): Ázerbájdžán propustil známou aktivistku Lejlu Junusovou

Ázerbájdžánská obhájkyně lidských práv Lejla Junusová byla ve středu ze zdravotních důvodů propuštěna na svobodu vězení poté, co odvolací soud v Baku změnil její trest osmi a půl let vězení na podmíněný.

Europoslanec Pavel Telička tento krok vítá. Připomíná však, že autoritativní ázerbájdžánský režim nadále vězní řadu aktivistů, novinářů a představitelů občanské společnosti.

„Propuštění Lejly Junusové je za důležité humanitární gesto. Ázerbájdžán však musí propustit i ostatní politické vězně, což považuji za podmínku užší spolupráce EU s touto zemí,“ uvedl Pavel Telička.

Lejla Junusová byla v srpnu se svým manželem Arifem odsouzena k dlouholetým trestům vězení v procesu, který mezinárodní organizace označily za politicky motivovaný. Její manžel byl ze zdravotních důvodů propuštěn v listopadu. Oba však čelí dalšímu trestnímu stíhání pro velezradu kvůli údajné špionáži.

telicka.eu

10. 12. 2015

Komentář europoslance J. Maštálky (KSČM): Co ruský prezident řekl i když přímo nevyslovil…

Výroční projev ruského prezidenta Vladimíra Putina je už mnoho let pozorně sledovanou událostí. Prakticky kdekoli na světě, protože ať se to někomu líbí nebo ne, s Ruskem se na mezinárodní scéně musí počítat. Pokud si evropské politické špičky myslely, že se ruský prezident v čase panujících unijních ekonomických sankcí bude obšírně zabývat touto situací, spletly se. Nestalo se tak. Do sebe zahleděná Evropská unie nedostala v projevu prezidenta Putina takřka žádný prostor.

I to ovšem lze považovat za vyjádření pozice, za signál o současných prioritách Ruska. Svými nesmyslnými sankcemi vůči ruské ekonomice se tak v podstatě unie sama posunula až do druhé řady subjektů, kterým je věnována pozornost. Jistě - slova ruského prezidenta o nutnosti být ještě soběstačnější v produkci potravin, o tom, že se třeba musí zvýšit potenciál zpracovávání surovin na úkor jejich pouhého vývozu a mnohé další pasáže projevu byly nepochybně určeny i “uším v Bruselu”. Tak jako důraz na pečlivé sledování vývoje nových ekonomický vazeb a také různých ekonomických nebo finančních společenství, především s orientací na asijské státy nebo na jiné regiony. Mimochodem, není tajemstvím, že evropští lídři, tak jako jejich partneři v jednotlivých členských zemích, čelí rostoucí kritice za negativní dopady sankční “války” na podnikatele a jejich aktivity. A stím spojeným tlakům na zrušení sankcí. Což by se ale rovnalo přiznání chyby a tak bych souhlasil s odhady, že sankce sice mohou dál trvat, ale budou se různými způsoby změkčovat nebo všelijak potichu obcházet…

Zatímco tedy Evropské unii ruský prezident Putin přímou pozornost a prostor nevěnoval, o to jasněji a rozhodněji zařadil ve výročním projevu mezi priority vztahy s Tureckem. Vztahy, které se dramaticky zkomplikovaly po provokativním sestřelení ruského vojenského letounu, nasazeného do akce proti tzv. “Islámskému státu”. Ruský prezident to označil za válečný zločin a dal jasně najevo, že takové akce proti Rusku nejsou akceptovatelné. A takřka všichni evropští i řada světových žurnalistů si dobře povšimli konstatování, že za takovou politiku vůči Rusku nemůže Ankara čekat nic jiného, než tvrdou odpověď. Dodám, že podle mého zcela opodstatněně. Nesmíme totiž zapomínat, že ani NATO zjevně nemá snahu případ příliš pitvat, protož není zcela přesvědčno o pravdivosti turecké oficiální verze, svalující veškerou zodpovědnost za tragickou událost na Rusko.

Takže - i když by se zdál letošní výroční projev prezidenta Putina možná víc orientovaný na domácí situaci a pro ruskou veřejnost, nebylo v něm zas až tak málo zahraničněpolitických poselství…

mastalka.cz

11. 12. 2015

Komentář europoslance P. Poce (ČSSD): Vyjednávání o TTIP by se mělo pozastavit

Vyjednávání o smlouvě mezi USA a Evropskou unií váznou, nedaří se najít pro obě strany přijatelná řešení. Navrhované kompromisy jsou nepřijatelné buď pro jednu, nebo pro druhou stranu. Nejrozumnější by bylo vyjednávání pozastavit, jenže evropští politici mají z Američanů strach, píše pro TÝDEN.CZ šéf europoslanců ČSSD Pavel Poc.

Z nějakého důvodu média věnují transatlantické obchodní dohodě (TTIP) pozornost jen občas a ne příliš intenzivně. Čeští občané z toho pak obvykle dovodí, že TTIP nevěnují pozornost ani politici, což ale není pravda. Podívejme se tedy na nejnovější vývoj z oblastí, kterým se v Evropském parlamentu věnuji.

V říjnu v Miami na Floridě skončilo 11. kolo jednání k TTIP. Vyjednávačům z Evropské strany muselo být pořádné horko, protože obě strany "vyjádřily naději, že budou moci dohodu uzavřít do konce roku 2016." Se spěchem je tedy definitivně konec. A co si tedy smluvní strany vzaly s sebou z Miami na cestu kromě písku na sandálkách?

Například to, že vzájemná cla jsou tak nízká, že nebude nikomu moc vadit jich 97 % časem úplně zrušit. Zbývající 3 % jsou naopak tak citlivé komodity, že "se ještě uvidí" a na dohodu případně přijde řada až v rámci případné závěrečné dohody. No, to je tedy skutečně překvapení.

Vyjednavači se prý také hodně věnovali veřejným zakázkám. Podle všeho dbali zejména na to, aby si přitom nic neřekli, protože podle zprávy z jednání si teprve v únoru příštího roku možná prozradí, co by tak asi kdo od koho chtěl. Jisté je, že USA si nenechají sáhnout na Buy American Act. Ostatně kdyby třeba americké ministerstvo dopravy otevřelo zakázky neamerickým firmám, nastal by konec světa nebo spíš konec Kongresu USA. Stejně jako v případě, pokud by mělo v USA skončit povinné zadávání subdodávek v rámci státních zakázek pouze americkým malým a středním firmám. Řekl bych ale, že evropské vyjednavače nejvíc bolí hlava z faktu, že federální vláda USA nemůže zavázat státy Unie k dodržování případných dohod. EU tak podle mě nemá moc co získat a bude muset svoje ambice výrazně zmírnit.

V zásadě nic nového nepřinesla ani debata o takzvané regulatorní spolupráci. Všichni jsou sice optimističtí a konstruktivní, ale mezi řádky lze číst, že i tady američtí vyjednavači tvrdě tlačili pouze vlastní zájmy. Američanům vadí víceméně celý systém legislativy Evropské unie, včetně například předpisů týkajících se používání hormonů při výkrmu zvířat až po možnost supervize vládních institucí nad akreditačními laboratořemi. Hormony v mase jsou pro nás Evropany tabu. Co se pak týká nutnosti nezávislé vládní supervize nad akreditacemi výrobků, o její nutnosti nás myslím dostatečně přesvědčil skandál s prsními implantáty nebo kloubními náhradami. Takže sice byli všichni konstruktivní a intenzivní, ale k nějaké dohodě se jednání nepřiblížila ani o píď.

Dost špatnou zprávou ale je, že v otázce takzvaného geografického označení původu ani v tomto ani v předchozích kolech nedošlo k pokroku. Když si tedy dáme dohromady dvě a dvě, ukáže se, že USA stále nemohou vystát samotný princip evropských geografických indikací a vyjednavači zde nejsou ochotni pohnout se ani o centimetr kupředu. Pro Evropskou komisi to musí být celkem smutné, protože právě uplatnění geografických označení původu na americkém trhu představovala jako jeden z přínosů TTIP.

Protesty proti TTIP v bavorském Augsburgu. Oficiální zprávy nyní zcela mlčí o otázkách, které se týkají kosmetiky, tedy legislativy regulující oblast nebezpečných chemických látek. Kdo sleduje vyjednávání, ví, že v EU je zakázáno téměř 1300 látek, zatímco v USA tak asi setina, protože EU a USA uplatňují zcela odlišný přístup k chemické bezpečnosti. Ostatně americká legislativa týkající se bezpečnosti chemických látek je několik desítek let stará a Kongres USA teprve jedná o její novelizaci. Jakýkoli další pokrok je tedy možný pouze v případě, že by Evropská unie změnila svou legislativu, k čemuž Komise naštěstí nemá mandát.

Co se týká dalšího ostře sledovaného tématu, kterým jsou pesticidy, hlavní problém je v rozdílných limitech pro jejich rezidua v potravinách. Bohužel v tomto případě má Komise v ruce nástroje, kterými může současné evropské "normy" změkčit. Pro následující období tedy bude jednou z nejdůležitějších prací sledovat takzvané komitologie (nástroje kontroly členských států vůči Komisi) a snažit se zabránit Evropské komisi v přílišné "adaptaci" evropských limitů pro rezidua pesticidů v potravě na americké standardy.

Poslední věc, která stojí za zmínku, je situace s tak zvanou ISDS, neboli arbitrážní doložkou. Poté, co Evropský parlament ISDS v klasické podobě definitivně odmítl, přišla Evropská komise s alternativním návrhem mechanismu řešení sporů, který sice má podobu arbitráží, ale vedených státem jmenovanými soudci.

Jak však věc analyzujeme zdá se, že návrh má řadu děr. Neřeší se například situace, kdy USA nebo EU tyto arbitrážní soudce nejmenují a zdá se, že v takovém případě by došlo na staré klasické arbitráže. Bota tlačí Evropskou komisi i z druhé strany, protože se zdá, že američtí vyjednavači s textem mají celkem problém. Ostatně řadu evropských zemí včetně České republiky drží pod krkem pomocí velmi nevýhodných stávajících obchodních smluv.

Nabízí se otázka, proč tedy za takovýchto podmínek EU vůbec s USA obchodní dohodu vyjednává. Upřímně řečeno, nejrozumnější řešení by bylo jednání v této chvíli pozastavit, jenže obava špičkových politiků členských států z USA je tak velká, že se nedá předpokládat, že by si to někdo dovolil. Takže Evropskému parlamentu, který už v případě hanebné dohody ACTA dokázal, že z USA strach nemá, nezbývá nic jiného, než hlídat co bude vyjednáno a TTIP odstřelit pokud by návrh mohl vést k poškození evropských standardů, ekonomiky nebo zaměstnanosti.

cssd.cz

12. 12. 2015

Komentář europoslankyně Kateřiny Konečné (KSČM): Výsledek Mezinárodní klimatické konference v Paříži

Ministr zahraničí USA Kerry právě v Paříži řekl, že přijatá smlouva je velkým vítězstvím pro všechny občany i pro celou planetu. Zmínění 1,5 stupně jako preferovaného maximálního přípustného oteplení planety přímo ve smlouvě je zajisté velkým úspěchem, nicméně oficiální cíl smlouvy zní hluboce pod 2 stupně. Ráda bych dodala, že přijetí této smlouvy na platformě téměř 200 státu mě naplnilo mírným optimismem. Je však třeba si přiznat, že smlouva neposkytuje státům žádný závazný návod, jak cíle dosáhnout. Navíc o její reálné právní vymahatelnosti by se zajisté daly vést rozporuplné diskuze. Vše je tak v rukou jednotlivých státu, kde smlouva bude muset projít řádnou ústavní ratifikací. Což zrovna v republikány ovládaném kongresu USA může být problém. Mám obavy, že se takto koncipované smlouvy, která nechává množství prostoru pro interpretaci, chopí nadnárodní korporace a místo aby jí dodržovaly, tak ji přetvoří tak, že ji původní signatáři nepoznají.

konecna.cz

13. 12. 2015

Bilanční rozhovor europoslance Evžena Tošenovského (ODS) pro Parlamentní listy.cz

Evropa měla vyslat uprchlíkům varovný signál, místo toho je Merkelová otevřeně pozvala

ROK 2015 – A CO DÁL? Vadí mu omezování svobody různými regulacemi a opatřeními, ke kterým prý nyní měla přistoupit česká vláda. Také si myslí, že popularita hnutí ANO bude postupně slábnout. A v Evropské unii by si měli konečně sundat růžové brýle. Bývalý ostravský primátor a někdejší kandidát na křeslo předsedy ODS Evžen Tošenovský bilancoval uplynulý rok.

*Někteří označují rok 2015, který je téměř za námi, dokonce za nejsložitější rok od Sametové revoluce. Masová nelegální migrace, občanská válka na Ukrajině, řecká krize, teroristické útoky a hrozba jejich pokračování… V čem byl podle vás rok 2015 především přelomový? A co zapříčinilo všechny ty negativní události, které měly celosvětový dopad.

Osobně rok 2015 za přelomový nepovažuji, spíše bych řekl, že se seběhlo více dějů, které se kupily několik předchozích let a nebyly dostatečně vážně vnímány. Tímto prizmatem nahlíženo, souhlasím, že mohou být události letošního roku vnímány jako přelomové. Například problém Řecka přece narůstal od jeho vstupu do EU, to byl ten přelomový moment, protože přistoupil člen, který falšoval fakta, čísla. Ani Ukrajina není záležitostí pouze roku 2015. O neustále rostoucím napětí na vnitřní politické scéně země včetně každoročních stresů s dodávkami plynu do Evropy víme dlouho. Bohužel ani migrační krize nezačala letos, trvá již delší čas, jen jsme ji jinak vnímali. Tím naznačuji, že důvodů různě rozložených v čase je mnoho…

*Tématem číslo jedna se stala migrační krize. Do Evropy se dostávají stovky tisíc lidí, o kterých údajně nic nevíme. Když se s odstupem podíváme na průběh krize v roce 2015, co lze považovat za úspěch v jednání Evropské unie v tomto kontextu a v čem naopak evropské elity selhaly?

Nejen média vnímají v tuto chvíli migrační krizi jako téma číslo jedna, „uprchlické téma“ hýbe společností napříč Evropou. Komise, ale i Rada Evropské unie (tedy členské státy), zásadně nezvládly rychle přijmout jednoznačnou strategii postupu zejména ochrany vnějších unijních hranic, stanovení přesných, nepřekročitelných pravidel při přijímání lidí se statutem uprchlíka a podobně. Komise naprosto nerozumně mnoho měsíců tlačila na kvóty, které neodpovídaly počtu žadatelů o azyl už ve chvíli vyhlašování. Navíc EU jako celek nevyslala žádný signál, který by uprchlíky odrazoval od riskantní cesty, ale naopak je jménem kancléřky Merkelové otevřeně pozvala. Co si zaslouží ocenění, jsou poslední návrhy finanční podpory nárazových míst i mimo EU a snaha jednat s Tureckem.

*V souvislosti s migrační krizí se i česká politická scéna začala polarizovat. Atmosféra posledních dní alespoň z hlediska některých médií působí tak, že každý v této zemi nenávidí Miloše Zemana, a to včetně premiéra republiky, který ho obvinil z šíření nenávisti. Prezident Zeman prý rozděluje národ, spolčuje se s extremisty. Prožili jsme další „antizemanovský podzim“? A bude takové názorové rozdělení ve společnosti gradovat? Za co byste prezidenta pochválil a naopak zač zaslouží kritiku?

Těžko se mi komentuje mediální obraz prezidenta. Názorová polarizace společnosti je do jisté míry přirozená. Celý ideologický systém pravice a levice je vlastně postaven na principu polarizace. Zákonodárci, kteří rozhodovali o přímé volbě hlavy státu, přece museli počítat s tím, že se do takové situace můžeme dostat. Pakliže po přímé volbě ústava nedoznala patřičných změn, nemůžeme se divit, že prezident může polarizovat společnost – záleží na jeho osobnosti. Co bych kvitoval je, že prezident nepreferuje žádnou politickou stranu a „šije“ do všech stejně. Výrazně mi vadí určité oslabování Severoatlantických vazeb a přílišný populismus, ostatně s mnohými postoji politicky nesouhlasím, ale to je na dlouhou politickou debatu.

*Něco podobného jako v České republice se dalo pozorovat i v celoevropském kontextu. Jakoby se část Evropanů odklonila od dosavadních elitních politiků typu Merkelové nebo představitelů EU a přiklonila se k euroskeptickým a antiuprchlickým silám. Je to zdravý vývoj? Jde o reakci na konkrétní situaci, nebo na dlouhodobě neutěšený stav soužití menšin v Evropě s většinou? Objevují se též názory, že ke krajní pravici se kloní lidé, kterým se zdá, že je přestala hájit běžná levice. Co na to vše říci, a co v té souvislosti čekat příští rok? Bude řada voleb, mluví se i konkrétně o přežití Angely Merkelové.

Za současnou situaci v celé Evropě mohou slabé, neřku-li slabošské postoje vrcholných figur Evropské unie. Jednoznačně nám chybí velké osobnosti, které by nepodléhaly okamžitým líbivým gestům, ale dívaly by se do budoucna a měly snahu přesvědčit veřejnost o své pravdě.

*Stabilitou Evropské unie zatřásla také dluhová krize v Řecku, kdy se rozhodovalo o jejím dalším působení v eurozóně. Výsledkem je, že Řecko obdrželo překlenovací úvěr, zůstává v eurozóně a prý zavádí reformy. Evropská unie také nastartovala v souvislosti s tím řadu nových kontrolních mechanismů, které už ale řada zemí kritizuje. Prý ještě více zasahují do suverenity jednotlivých členských států a nerespektují určitá národní specifika. Jak hodnotit tento stav? Podaří se zabránit dalším krizím? Nehrozí rozpad EU, když například Velká Británie a také Dánsko přehodnocuje své členství v Unii?

Neočekávám, že by Evropská unie směřovala do etapy zalité sluncem. Má-li loď Evropa doplout do klidného přístavu, je skutečně potřeba najít zcela jiný model jejího fungování a opustit „růžovou“ federalistickou linii.

*Jak se změnilo v uplynulém roce postavení Ruska ve světě a jak situaci ovlivnily nedávné události jako konflikt s Tureckem nebo bombardování cílů v Sýrii na radikály z Islámského státu?

Postavení Ruska se dlouhodobě mění a posiluje. Všechny vámi zmiňované okolnosti tomu jen napomáhají, neboť je Rusko ke svému prospěchu umí chytře využít.

*Nehrozí EU i energetický kolaps? Německo začne rušit svůj hlavní zdroj energie, jaderné elektrárny, evropská energetická síť je už hodně zastaralá a někteří idealisté stále více propagují obnovitelné zdroje energie (vodní, větrné a fotovoltaické elektrárny), i když nás experti upozorňují na to, že OZ nedokážou v žádném případě nahradit všechny staré zdroje. Je Evropa schopná se s tím vypořádat nebo nás čekají v příštích letech časté blackouty?

Energetika je zásadním tématem Evropy, kdyby nepřišla migrační krize, zcela jistě by se jednalo o top téma. Mnohé výše zmiňované krize mají prapůvod právě v energetice, ať již se jedná o surovinové zdroje, neuvážené preference daných zdrojů navíc podpořené nesmyslnými dotacemi či naopak regulace. Pokud se budeme chtít vyhnout blackoutům, musíme začít jednat racionálně bez populistických opatření a idealistických výkřiků.

*Po ekonomické stránce prý předbíhá Spojené státy Čína. Například podle politologa Oskara Krejčího: „Je střídání hegemona nejcitlivější období v mezinárodních vztazích, kdy nejvíce hrozí velká válka.“ Jak se ekonomická síla či slabost Spojených států může projevit na mezinárodních vztazích?

Ekonomická síla USA byla a vždy bude mít zásadní vliv na mezinárodní vztahy – bez ohledu na ekonomický vývoj dalších zemí světa.

*Jak moc ovlivní globální vývoj výsledky, ale i průběh a předvolební kampaň prezidentských voleb v USA? Vyhraje „normální“ kandidát, nebo třeba Donald Trump či Bernie Sanders?

Prezidentská kampaň v USA je velmi specifický děj, kterému je z Evropy, natož z malé české kotliny, dost těžko plně porozumět… Bohužel, veřejnosti prezentovaný mediální pohled příliš nenapomáhá tomu, abychom pochopili, proč se prezidentská kampaň dělá tak, jak se dělá.

*Jaká je vaše prognóza budoucího vývoje Evropy v roce 2016? Poradíme si konečně s migrační krizí nebo se nakonec všichni tak trochu staneme obětí novodobého džihádu a evropská civilizace nastoupí cestu k postupnému úpadku, jak varují někteří analytici?

Mám obavu, že příští rok může přinést ještě další nárůst migračního proudu. EU totiž nevysílá žádné jasné signály, že se shodla na jednoznačně jasné strategii.

*Kdo se stal v letošním roce, z vašeho pohledu, nejvýraznější postavou české politické scény a proč? Do jaké míry splnili očekávání anebo naopak zklamali prezident Miloš Zeman, Andrej Babiš, Bohuslav Sobotka a Miroslav Kalousek?

Tak to by bylo na tři stránky… Z vámi jmenovaných politiků mne ani jeden nepřekvapil. Jsou to dlouhodobí hráči, kteří vědí, co a proč dělají. Jediné, co mne překvapuje, je výše popularity pana Babiše. Mám za to, že lidé si zřejmě neuvědomují, jak často je tento politik ve střetu zájmů, který ovšem u jiných politiků výrazně vadí a je neakceptovatelný…Ukazuje to, jak jsou občané zcela zmateni z chápání české politické scény.

*Kdo na politické scéně příští rok posílí, kdo propadne? Ať už díky krajským volbám, nebo případným otřesům ve vládní koalici, nebo vývoji ve světě? Babiš, ČSSD, komunisté a radikální levice, protievropská a prootiimigrační pravice (konkrétně která?), proevropská pravice, někdo jiný…?

Jsem přesvědčen, že posílí ODS a začne slábnout hvězda ANO. Asi očekávaná odpověď, od politika ODS, že ano?

*Nejmenovaní politici a publicisté nás straší, že nám, Čechům, hrozí ztráta svobody. Prstem ukazují zejména na Andreje Babiše. Přiblíží se příští rok něco takového?

Ano, to se opravdu děje a mne velmi udivuje, že nezávislá média, jakožto strážci svobody, to nevnímají. Každé legislativní opatření, každá regulace nám kus svobodného rozhodování berou. Je až neuvěřitelné, jaký rozsah svobody nám je omezován v současné době.

tosenovsky.cz

14. 12. 2015

Komentář europoslance P. Teličky (ANO): Porážkou Le Penové boj proti extremismu nekončí

Francouzská extremistická Národní fronta europoslankyně Marine Le Penové nezvítězila v nedělním druhém kole regionálních voleb ani v jednom kraji. Po prvním kole přitom vedla v šesti ze třinácti regionů. Podle Pavla Teličky prokázala francouzská společnost velkou rozvahu.

„Lidé ve Francii přišli ve druhém kole volit v obrovském počtu a odmítli extremismus Le Penové. Doufejme, že by se stejně zachovaly i další evropské společnosti včetně té české,“ uvedl Pavel Telička.

Pavel Telička však zároveň upozorňuje, že porážka Národní fronty neznamená konec nebezpečí extremismu v Evropě. „Pro stranu Marine Le Penové hlasovalo přes 6,8 milionu lidí.

Bylo by proto iluzorní se domnívat, že extremismus a radikalismus je vyřízen. Tomuto nebezpečí musíme čelit soustavně a dlouhodobě,“ prohlásil europoslanec Telička.

telicka.eu

16. 12. 2015

Komentář europoslance M. Pocheho (ČSSD) k pařížské klimatické konferenci

Pařížská klimatická konference je za námi a vyslala nám několik jasných poselství. Dohoda, která v Paříži vznikla, vejde do dějin.

Shodli se na ní totiž všichni zúčastnění zástupci států světa, čímž dokázali, že když jde do tuhého, umíme se sjednotit. Tato nová dohoda má po roce 2020 nahradit Kjótský protokol, který byl až do soboty nejdůležitějším výsledkem mezinárodních snah o snižování emisí skleníkových plynů. O to usiluje i nově vzniklá dohoda, která svůj cíl definovala závazkem držet globální oteplování výrazně pod hranicí 2°C. Troufám si říct, že před začátkem konference snad jen ti největší optimisté čekali tak pozitivní výsledek. Samozřejmě, že k němu nevedla jednoduchá cesta, nicméně dlouhé hodiny a dny složitých vyjednávání a probdělých nocí se vyplatily. A teď už zbývá ten poslední, často nejtěžší krok – tedy aby zúčastněné státy dohodu ratifikovaly na národní úrovni a začala tak co nejdříve platit.

Kromě stanovené hranice globálního oteplování, se podle očekávání také vedl boj o financování méně rozvinutých zemí průmyslovými státy. Výsledkem je, že státy, které nejsou historicky zodpovědné za globální oteplování, dostanou každoročně 100 miliard dolarů na výzkum obnovitelných zdrojů energie, ale například i na pokrytí nákladů pro boj s živelnými katastrofami, které je často sužují. Otázkou zůstává, zda by se v průběhu dalších let neměla změnit současná kritéria, která mezi tyto státy řadí například i Čínu a bohaté arabské země. Ty sice nejsou za globální oteplování zodpovědné v takové míře jako například Evropa nebo USA, ale jejich ekonomiky se vyvíjí ohromným tempem. Navíc Čína neustále staví nové elektrárny na fosilní paliva a arabské země bohatnou na příjmech z ropy, čímž se podílejí na zvyšování emisí. Je tedy k další diskusi, jak se více zaměřit na země, které srovnatelný ekonomický boom neprožívají.

Ač je výsledek dohody velmi pozitivní, je potřeba myslet i na kontrolní mechanismy, které budou zajišťovat plnění závazků jednotlivých zemí. Bez nich by totiž dohoda neměla žádný smysl. Některé země, jako Čína, Indie či Bolívie dlouho proti zavádění plošných kontrol protestovaly a požadovaly, aby se týkaly jen „bohatých“, tedy platících států. Doufám proto, že testy, které budou každých pět let probíhat, budou jako nástroj kontroly stačit.

Globální světová dohoda je hotova. Pokud ji budou všechny státy plnit, má naše planeta dobrou šanci. V tom vidím hlavní poselství a přínos pařížské konference.

miroslavpoche.cz

16. 12. 2015

Komentář europoslance E. Tošenovského (ODS): Dohoda z Paříže je pro EU úspěch, má však svá „ale“

Nová klimatická dohoda, kterou se podařilo uzavřít v Paříži, je dobrou zprávou pro EU a její snahu o ochranu klimatu. K dohodě se totiž připojili i ostatní významní znečišťovatelé. Záležet však bude na tom, jestli státy začnou své cíle pro snižování emisí naplňovat, protože v rámci mezinárodního práva nejsou závazné. Podle europoslance Evžena Tošenovského (ODS, ECR), který zasedá ve výboru ITRE, je však dohoda z Paříže hlavně politickým gestem a jako příliš velký úspěch ji slavit nelze. Do vyjednávání podle něj investovali evropští politici příliš mnoho energie na to, aby mohli dopustit, že konference skončí fiaskem. „Přijal se tedy výhled na 100 let dopředu s ne příliš konkrétními závazky velkých světových hráčů,“ hodnotí výsledek.

„Nyní jsme svědky oslav, že se zástupci 196 zemí shodli na něčem, co je nám předkládáno jako velký úspěch zastánců dramatických opatření proti globálnímu oteplování. Z mého pohledu se toho moc nezmění a o úspěchu se, vzhledem k předcházejícím silným prohlášením, hovořit nedá,“ řekl redakci.

tosenovsky.cz

17. 12. 2015

Komentář europoslankyně M. Šojdrové (KDU-ČSL) k usnesení o vztazích mezi EU a Čínou

Usnesení o vztazích mezi EU a Čínou jsem podpořila také proto, že kromě pozitivních hodnocení Číny a vztahů s ní nezapomíná ani na četné problematické otázky, jako jsou lidská práva, právní stát a duševní vlastnictví či situace v Tibetu a ujgurském Sin-ťiang.

Vztahy mezi Čínou a Evropskou unií se velmi zintenzivňují, a to jak na úrovni jednotlivých států (včetně České republiky), tak Unie a jejích institucí. Čína se rozvíjí a zaujímá konstruktivnější postoj vůči světovým problémům, také vůči životnímu prostředí a změnám klimatu.

Myslím, že Číně právem náleží status světové velmoci. Tato zpráva ale také připomíná, že pod vedením současného prezidenta Si Ťin-pchinga se projevuje čínská vláda jako více asertivní jak v domácí, tak v zahraniční oblasti.

Uznává více význam univerzální povahy lidských práv, avšak výsledky zatím nejsou takové, jaké bychom chtěli, zejména ve vztahu k náboženským menšinám, ať už jsou to křesťané, anebo k situaci v Tibetu, kde dochází dále k poškozování životního prostředí a ke kulturnímu i politickému útlaku.

sojdrova.cz

18. 12. 2015

Rozhovor s europoslancem J. Zahradilem (ODS) na téma migrační krize v Evropě

Daniel TAKÁČ, moderátor: 

David mluvil o těch summitech Evropské unie, tak se na ně teď pojďme podívat podrobněji. Usummitovat se k smrti, tak někteří politici mluvili o schůzkách evropských lídrů, na kterých se řešilo, co s masovým příchodem uprchlíků do Evropy. Schůzek bylo dost, řešení nemnoho. Problém s migranty se začal vlastně postupně objevovat už od druhé půlky loňského roku. Čím dál častěji přicházejí zprávy o lidech, kteří se utopili, když se chtěli přes Středozemní moře dostat do Evropy. Jednotky až desítky mrtvých nechaly Evropu v zásadě v klidu. Letos na jaře ale zemřelo na 900 lidí při jedné jediné nehodě a do čtyř dnů tu byl první summit Evropské unie. Lídři Evropy na něm přicházejí spíš se všeobecnými přísliby, tak například lodě přislíbili, přislíbili letadla, přislíbili experty, přislíbili i peníze. Paradoxně možná v tom posledním bodu je jeden konkrétní výsledek, trojnásobné finanční posílení agentury Frontex, která má hranice hlídat, snižuje tok migrantů z Afriky přes Středozemní moře. Aby ovšem se ale zanedlouho násobně zesílil z Blízkého východu přes Turecko, Řecko a dál do Evropy. Nicméně zásadní konkrétní řešení z tohoto summitu nevzešlo. O dva měsíce později, v červnu, další summit. To už začíná hádka o kvóty, které na schůzce Česko i další země odmítají. Summit nicméně po bouřlivé debatě úkoluje ministry vnitra evropských zemí, aby přerozdělování do konce července vyřešili. Ti se skutečně na začátku července scházejí, nic ale nevyřeší. Scházejí se i ke konci července a zase nic nevyřeší. Pak se scházejí ke konci září a už nic neřeší a rovnou schvalují kvóty. Polsko zrušilo slib daný kolegům ze zemí skupiny V4, že bude proti kvótám, a podpořilo je kvůli solidaritě s uprchlíky a Evropou. Slovensko to zase oznamuje, což se dozvíme za malou chvíli, a ukazuje a oznamuje a avizuje, že podá žalobu k soudnímu dvoru Evropské unie. Den na to se schází další evropský summit. Zjišťuje se, že v Řecku a Itálii pořád nezvládají uprchlíky registrovat. Summit vyzývá jednak k rychlému ustavení týmů pro registraci v hotspotech a jednak k větší podpoře zemí k ochraně vnější hranice. Jak konkrétně, to se ale nedozvídáme, zase. V půlce října Evropská komise špitne, že členské země své zářijové sliby moc neplní. Na už čtvrtém summitu se mluví o akčním plánu s Tureckem, které má dostat tři miliardy eur za to, že nebude pouštět tolik uprchlíků dál do Evropy a bude víc bojovat s pašeráky lidí. O půldruhého měsíce později na konci listopadu se evropsko-turecký plán jak jinak než na summitu potvrzuje, aby se o další dva týdny později v půlce prosince konstatovalo, že nejpozději během ledna se musí najít způsob, jak tři miliardy Turecku vyplatit. Protiplnění mnozí hodnotí jako nedostatečné. Čímž se dostáváme k šestému prosincovému summitu. Dozvídáme se, že nedostatky trvají v práci hotspotů, nefunguje přerozdělování uprchlíků a návraty těch, co na azyl nemají právo, do rodných zemí. Nicméně objevuje se trochu konkrétnější návrh na řešení. Vytvoří se evropská hraniční a pobřežní stráž, která vnější hranici Schengenu, který tady teď můžeme vidět, ohlídá. Stráž zasáhne i v případech, že konkrétní členská země nebude s nasazením jednotek souhlasit. Je otázka, kdy v podstatě tohle první konkrétní opatření, ta společná stráž začne fungovat, třeba po dalším summitu. 

David BOREK, moderátor: 

A právě na tyto otázky teď s mými hosty. Ve studiu je jednak vládní zmocněnec pro evropské otázky Tomáš Prouza, vítejte. 

Tomáš PROUZA, vládní zmocněnec pro evropské záležitosti: 

Dobrý večer. 

David BOREK, moderátor: 

Přišel také první místopředseda ODS a europoslanec Jan Zahradil, vítejte. 

Jan ZAHRADIL, europoslanec a 1. místopředseda strany /ODS/: 

Dobrý večer. 

David BOREK, moderátor: 

Ta společná hraniční stráž skutečně podle slov pana prezidenta Tuska by měla být formulovaná někdy během prvního pololetí příštího roku. Chápu to správně, že v optimistickém případě teprve někdy v druhém pololetí roku 2016 bude tato nová silnější ochrana vnějších hranic Schengenu implementována? 

Tomáš PROUZA, vládní zmocněnec pro evropské záležitosti: 

Přesně tak. My potřebujeme nejdřív dohodu o tom, jak vůbec má ta pohraniční stráž vypadat. Na základě jakých právních předpisů bude fungovat. Všichni šéfové Evropské unii se dohodli, že chtějí tuto dohodu mít do poloviny roku. Potom je předali schválit v Evropském parlamentu, což bude velký úkol i pro naše europoslance, a poté může začít fungovat. 

David BOREK, moderátor: 

Česku vyhovuje tento jízdní řád, přece jenom bavíme se tedy o několika možná kvartálech, kdy tento možná základní požadavek posílit ochranu vnějších hranic Schengenu nebude fakticky realizován. 

Tomáš PROUZA, vládní zmocněnec pro evropské záležitosti:

Pro nás samozřejmě platí čím rychleji, tím lépe. Na druhou stranu bude to složitá diskuse o pravomocích. To, co bude nejsložitější, je, jestli bude moct evropská pohraniční stráž zasahovat i proti vůli členské země, která nezvládá svůj úkol. 

David BOREK, moderátor: 

Pane Zahradile. 

Jan ZAHRADIL, europoslanec a 1. místopředseda strany /ODS/: 

Já jsem přesvědčen, že evropská pohraniční stráž nebo nějaké evropské jednotky rychlého nasazení nebo jakkoliv to nazveme, ten problém nevyřeší. Skoro bych řekl, že je to klasický případ toho, čeho jsme byli svědky už v minulosti. Tedy zneužití krizové situace pro vytvoření nějakého dalšího centralizovaného Bruselem řízeného orgánu, a myslím, že ta možnost, která tady byla zmíněna, že by ty jednotky mohly zasahovat na území nějakého členského státu proti jeho vůli nebo proti vůli jeho vlády, je naprosto nepřijatelné. Česká republika se tváří, jakože jí to nevadí, protože není hraničním státem Evropské unie. Ale to je věc, která se může kdykoliv obrátit proti kterémukoli členskému státu. A já myslím, že to je velmi nebezpečný princip, který bychom měli odmítnout. 

David BOREK, moderátor: 

Já tu, s dovolením, mám váš výrok, tedy výrok Jana Zahradila v České televizi, který padl v dubnu letošního roku. A ten zní takto, teď tedy cituji. „Evropská rada a Evropská komise musí teď upřednostnit trochu restriktivnější přístup před tím přístupem čistě humanitárním, protože naším prvořadým úkolem je zajistit bezpečnost a stabilitu v našich vlastních zemích. A že já tedy chápu, mořská hranice se těžko hlídá, ale i technicky je to možné. Potřebujete k tomu plavidla, monitorovací systémy, vrtulníky, potřebujete i určitou mezinárodněprávní základnu.“ A to nebyl jediný výrok, pane Zahradile, který byl v tomto duchu. Já jsem tam nikde neslyšel v tom končícím roce, že by ODS, klidně mě opravte, jasně říkala: ano, jsme pro ochranu hranic, ale jakmile to bude ochrana hranic, která bude mít trochu federální charakter, tak budeme ostře proti. 

Jan ZAHRADIL, europoslanec a 1. místopředseda strany /ODS/: 

My bychom byli rádi, kdyby ta ochrana hranic měla charakter mezivládní, kdyby vycházela z dohody jednotlivých členských států, a kdyby vycházela zejména ze zvýšené odpovědnosti těch hraničních států, ať už je to Řecko, Itálie nebo Španělsko. Já jsem přesvědčen, že bez ohledu na ty velké plány a podle mého názoru velmi nerealistické plány, protože narazí už na rozpočtovou bariéru. To bude první limit, na který ty plány narazí. Takže místo těchto plánů by měla fungovat nějaká pobídka, třeba i finanční pobídka státům, jako je Řecko, jako je Itálie, jako je Španělsko, aby samy zvýšily vlastními silami vlastními prostředky ochranu vnější hranice. 

David BOREK, moderátor: 

Ale implikujete tím tedy, že se budeme dále spoléhat na to, že řečtí pohraničníci budou se vší vervou kontrolovat, blokovat, nazvěme to jakkoliv, onen migrační proud. I s tímto rizikem s tím souhlasíte. 

Jan ZAHRADIL, europoslanec a 1. místopředseda strany /ODS/: 

Pokud nebudou, pak nám ve vnitrozemí nezbyde nic jiného, než obnovit hraniční kontroly na našich vnitřních hranicích, tedy na hranicích mezi jednotlivými členskými státy Evropské unie. Ale nevěřím tomu, že 1500 nebo 2 tisíce nebo kolik jich bude příslušníků nějakých jednotek rychlého nasazení, nějakých Eurocorps, nebo jak bychom to nazvali, bude schopno efektivně chránit vnější hranice Evropské unie. 

David BOREK, moderátor: 

Uznáváte, že jsou výjimky, kdy i strana, která odmítá federalistické uspořádání Evropy, podpoří nějaký nadnárodní, ne mezivládní, ale nadnárodní orgán čistě proto, že to dává smysl? Jsou to výjimky? 

Jan ZAHRADIL, europoslanec a 1. místopředseda strany /ODS/: 

To se samozřejmě děje a my tak postupujeme třeba v případě sjednávání mezinárodních smluv, konkrétně obchodních smluv. Ty jsou plně europeizovány, o těch vyjednává Evropská komise, to je princip, který jsme třeba nikdy nezpochybnili. Ale v tak citlivé záležitosti, jako je ochrana hranic státu, kdy ten stát skutečně je suverénem i právním suverénem na svém území, já si nedovedu představit, že by mu mohlo být vnuceno zvenku z Bruselu nebo odkudkoliv odjinud, aby přijal proti své vůli nějaké jednotky rychlého nasazení Evropské unie. 

David BOREK, moderátor: 

Česká vláda s tím problém nemá? 

Tomáš PROUZA, vládní zmocněnec pro evropské záležitosti: 

Česká vláda s tím problém nemá. Já si myslím, že to, co tady zní, je možná trošku líbivá fráze, kterou známe velmi dobře. Ale já myslím, že ty pozitivní motivace jsme zkoušeli dostatečně dlouho. Posílali jsme Řecku peníze, nabízeli jsme jim pomoct, aby sami hranici chránili. Nedělají to. Myslím si, že pro tyto případy je potřeba mít v ruce dostatečně silný bič. Neumím si představit... 

David BOREK, moderátor: 

Není silnějším bičem říct, že Řecko nemá být v Schengenu? 

Tomáš PROUZA, vládní zmocněnec pro evropské záležitosti: 

To je... 

David BOREK, moderátor: 

Ne, ale jenom se vracím k tomu, že od předsedy vlády jsme slyšeli v posledních dnech absolutní důraz na to, že nesmí být nějak redukován Schengen. 

Tomáš PROUZA, vládní zmocněnec pro evropské záležitosti: 

Přesně tak. 

David BOREK, moderátor: 

Ale jestli si tím Česko samo nezavírá možnost místo této, nazvěme to federální varianty ostrahy hranic, to prostě řešit tím, že stát, který neplní pravidla, už dávno platná pravidla, nebude v Schengenu. 

Tomáš PROUZA, vládní zmocněnec pro evropské záležitosti: 

Ale to je věc, kterou jsme říkali poslední měsíce velmi často. Když se podíváte, tak nakonec Řecko akceptovalo evropskou pomoc Frontexu jenom pod pohrůžkou vyloučení ze Schengenu. Ale uvědomme si, že prostě Řecko je velmi okrajová země. Já si neumím představit, že by kdokoliv byl ochoten podporovat zavedení vnitřních hranic mezi Českou republikou, Německem nebo Rakouskem. 

David BOREK, moderátor: 

Ještě jedno vyjádření, tentokrát společné prohlášení předsedů vlád V4, tedy Visegrádské čtyřky. Zdůrazněme to, co teď přečtu tu citaci, to je ještě předsummitová citace, když zástupci vlád těchto čtyř zemí středovýchodní Evropy jednali. Citace zní takto. „Jakákoliv další opatření mohou být diskutována až poté, co Evropská unie obnoví kontrolu nad vnější hranicí. Zastaví příliv nelegálních migrantů a důkladně vyhodnotí doposud přijatá opatření.“ Konec citátu. Pane Prouzo, tuto podmínku skončivší summit naplnil, anebo platí, že žádná další opatření nebudou diskutována, protože V4 to nestačí? 

Tomáš PROUZA, vládní zmocněnec pro evropské záležitosti: 

V tuto chvíli žádná další opatření, a to slovo žádná další opatření mělo znamenat jakékoliv diskuse o přerozdělování uprchlíků, v tuto chvíli nejsou na stole, nikdo není ochoten se o nich bavit dál. I ty závěry včerejší Evropské rady jasně říkaly, že se můžeme bavit o dalším přerozdělení jenom, pokud se poučíme z toho, jak to zatím probíhalo nebo jak to spíš nefungovalo. 

David BOREK, moderátor: 

Turecko, kyselé jablko, kousnete do něj, prosím, teď? Jak to řešit s Tureckem, které evidentně geopoliticky, geograficky je prostě klíčovou zemí v onom migračním proudu. Názor ODS. 

Jan ZAHRADIL, europoslanec a 1. místopředseda strany /ODS/: 

Turecko již v tuto chvíli po celou řadu měsíců zadržuje na svém území dva miliony uprchlíků ze Sýrie. Tady se vytvořila taková zvláštní atmosféra, jakože Turecko volně pouští uprchlíky ze Sýrie do Evropy, že se jich jakoby zbavuje a lifruje je, lidově řečeno, do Evropy. To není vůbec pravda. V táborech v jižním Turecku jsou v tuto chvíli dva miliony, znovu to zopakuji, dva miliony uprchlíků ze Sýrie, kteří by jinak už byli na cestě do Evropy. Já si myslím, že tady z toho je jasně patrné, že Turecko se snaží tu roli toho hraničního státu toho, jak se říká, té buffer zone, té tlumící zóny mezi Evropou a tou válečnou zónou plnit, potřebuje k tomu samozřejmě finanční pomoc a tady pokud česká vláda je ochotna na to nějaké finanční prostředky uvolnit, aby se ty kapacity těch uprchlických táborů zvýšily, tak my jako opozice to budeme podporovat. 

David BOREK, moderátor: 

Nu, ale to není tak úplně jisté, protože toto řekl dnes Bohuslav Sobotka. A zdůrazněme, já tedy to potom nechám na zvážení vás diváků Událostí, komentářů, ale já tam cítím jistou skepsi vůči tureckému přístupu. Pojďme se podívat na dnešní výrok premiéra České republiky. 

Bohuslav SOBOTKA, premiér /ČSSD/ (záznam): 

Nemyslím, že je diplomaticky chytré, pokud v této fázi, kdy ještě zatím nemáme potvrzeno, co vlastně Turecko udělalo a co je Turecko připraveno rychle udělat, tak si nemyslím, že je dobré mluvit o nějakých dalších závazcích a o nějakých dalších krocích, které by, řekněme, šly vstříc tureckým požadavkům. Mám na mysli debatu o resettlementu uprchlíků přímo z Turecka, protože to si myslím, že je věc, která by měla být na evropské úrovni diskutována teprve v okamžiku, kdy se ukáže, že Turci splnili ty své závazky, které doposud mají, protože ten resettlement je něco, co se může odehrávat v budoucnosti. Ale podle mého názoru to musí být podmíněno tím, co udělají Turci, a z pohledu České republiky my budeme chtít, aby to bylo možné započítat do těch stávajících závazků, které v tuto chvíli Česká republika má, pokud jde o relokace. 

David BOREK, moderátor: 

Takže podle slov, zdůrazněme, ústavního činitele Turecko neplní své závazky. Je to tak? 

Tomáš PROUZA, vládní zmocněnec pro evropské záležitosti:

Ne, důležité je, na jakou otázku to byla odpověď. Ta otázka zněla, jestli bude Česko přesidlovat nějaké další uprchlíky přímo z Turecka.

David BOREK, moderátor: 

Ale tam zazněla jasná explicitní pochyba o tom, že Turecko neplní své závazky. Tak se ptám znovu. Neplní své závazky Turecko? 

Tomáš PROUZA, vládní zmocněnec pro evropské záležitosti: 

Ne, ne. Jsou dvě různé věci. Je dohodnutý akční plán s Tureckem, který jasně říká, výrazné snížení počtu lidí, kteří přichází do Evropy, výměnou za to finanční příspěvky Turecku, debata o vízové liberalizaci, otevření dalších kapitol přístupových rozhovorů a pokud bude Turecko snižovat ten počet lidí, kteří přicházejí do Evropy, bude dostávat toto plnění. Němci... 

David BOREK, moderátor: 

To se neděje v tuto chvíli ještě? 

Tomáš PROUZA, vládní zmocněnec pro evropské záležitosti: 

Ta dohoda je stará tři týdny, ta čísla nemůžou ukazovat nějaký výrazný posun. Druhá věc, kterou navrhují Němci a Rakušané, bylo, pojďme ještě navíc nad rámec té dohody brát uprchlíky přímo z Turecka. Na to reagoval premiér, který říkal, o tom se pojďme bavit, až když ta dohoda bude fungovat. 

Jan ZAHRADIL, europoslanec a 1. místopředseda strany /ODS/: 

Ne, já myslím, že tady jsme v zásadě ve shodě. My si nepřejeme relokaci přemisťování uprchlíků z Turecka do České republiky nebo do Evropy. To, co si přejeme, to, s čím jsme ochotni souhlasit, je finanční příspěvek nebo zvýšení finančních příspěvků na dobudování nebo rozšíření kapacit uprchlických táborů v Turecku tak, aby ti lidé, ti uprchlíci mohli zůstávat v tom regionu, tedy v Turecku, a nehnali se ve velkých migračních vlnách do Evropy. 

David BOREK, moderátor: 

A souhlasil jste s tím urychlením přístupových jednání, otevření nových kapitol o přístup Turecka do Evropské unie? 

Jan ZAHRADIL, europoslanec a 1. místopředseda strany /ODS/:

Tak ty kapitoly byly blokovány z politických důvodů. Ty byly blokovány zejména Řeckem, Kyprem a Francií, a stejně tak dobře z politických důvodů mohly být odblokovány. Jak je vidět, tak to šlo velmi snadno. 

David BOREK, moderátor: 

Teď ale mluvíte jako politolog. Já se vás ptám jako politika, názor vás. 

Jan ZAHRADIL, europoslanec a 1. místopředseda strany /ODS/:

Já myslím, že je to možné... 

David BOREK, moderátor: 

Je to správné? 

Jan ZAHRADIL, europoslanec a 1. místopředseda strany /ODS/: 

Nemám proti tomu vůbec nic. Byly to skutečně technické obstrukce, které v některých těch kapitolách některé státy vznášely. Takže to skutečně, to je spíš politické gesto než nějaká reálná záležitost. 

David BOREK, moderátor: 

Ale zase mluvíte jako politolog nebo jako komentátor, vnější komentátor dění. Znovu se ptám, anebo to naformuluji to jinak. Cenou za zvládnutí migrační krize může být významné přiblížení Turecka k členství v Evropské unii. Zdůrazněme osmdesátimilionové převážně muslimské země. Názor ODS. 

Jan ZAHRADIL, europoslanec a 1. místopředseda strany /ODS/: 

Podívejte se. Turecko samo v tuto chvíli, když se podíváte na průzkumy veřejného mínění, nějak neplane nadšením pro Evropskou unii. Kdysi tam členství v Evropské unii podporovalo 70 % lidí. Dnes je to 40 % lidí. Pokud někdy budou ty rozhovory o přístupu Turecka dokončeny, potom každý stát, každý národní parlament bude muset sám o sobě rozhodnout, jestli chce, aby se Turecko stalo členem, takže je to v tuto chvíli velmi předčasná otázka. O tom se může rozhodovat někdy za nějakých 10 možná i více let. 

David BOREK, moderátor: 

Což ale je doba, kdy ještě třeba Tomáš Prouza může být v aktivní politice nebo vysokým státním úředníkem. Názor teď současné české vlády na členství Turecka v Evropské unii. 

Tomáš PROUZA, vládní zmocněnec pro evropské záležitosti: 

Důležité je, že se s Tureckem bavíme o podmínkách přibližování, protože ta debata se povede nejenom o třeba obchodních vztazích, ale i v oblasti lidských práv. Prostě o těch věcech, které v Turecku nejsou zdaleka tak ideální, které dneska blokují šanci Turecka stát se členem Evropské unie. 

David BOREK, moderátor: 

Pánové, děkujeme. Tomáš Prouza, Jan Zahradil. Na shledanou. 

Tomáš PROUZA, vládní zmocněnec pro evropské záležitosti: 

Hezký večer, díky. 

Jan ZAHRADIL, europoslanec a 1. místopředseda strany /ODS/: 

Díky, na shledanou. 

zahradil.cz

19. 12. 2015

Komentář europoslance J. Zdechovského (KDU-ČSL): Norský přístup k problematice odebírání dětí se mění

Postoj Norska ve věci odebírání dětí cizinců se nyní začíná měnit. Norské ministerstvo pro děti a rovnost má v úmyslu zohledňovat při umísťování do péče původ dítěte. Europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL), který se problematice odebraných dětí věnuje téměř od samého začátku svého působení ve veřejné funkci, vítá, že Norsko připustilo existenci problému.

Norsko obrací o 180 stupňů

„Norské ministerstvo pro děti a rovnost vydalo směrnici, která má udělat celý systém transparentnější. Tamní orgány přiznaly chybu a přestaly strkat hlavu do písku. Jedná se o obrovský posun v této záležitosti,“ říká Zdechovský.

Zamýšlené změny popisuje europoslanec následovně. „Norská ministryně pro děti a rovnost Solveig Horne chce, aby se v případech, kdy není možná výchova ve vlastní rodině, nejprve přihlédlo k tomu, zda děti nemají vazby na jinou zemi. Mělo by se tedy brát v úvahu, zda dětem opravdu více prospěje umístění do norské pěstounské rodiny, anebo naopak péče v domovské zemi.“

Těžká rána pro mezinárodní image Norska

V Norsku se dlouho o celé věci příliš nepsalo, nicméně v jednom z nejčtenějších norských listů je nyní zmiňována kritika zvenčí vyvolaná právě sporným odebíráním dětí cizinců. „Je v zájmu samotného Norska, aby s poškozenou reputací začalo něco dělat. V deníku Aftenposten se můžeme dočíst, že Barnevernet je v zemích jako Česko a Litva patrně nejznámějším norským slovem. K tomu dodávám, že slovo většinou nebývá zmiňováno v pozitivních konotacích. Doufám proto, že nedávné norské kroky povedou k opravdovému zlepšení,“ dodává Zdechovský.

Zmíněný norský list upozorňuje také na pozpornost vnímání pojmu nejlepší zájem. Jiný pohled na nejlepší zájem může mít sociálka a jiný imigrační úředníci. Jako příklad je uvedená možnost, kdy dětští žadatelé o azyl jsou umístěni do norské pěstounské péče, zatímco jejich rodiče zůstat nemohou a jsou posláni zpět.

kdu.cz

22. 12. 2015

Komentář europoslance P. Teličky (ANO): Prezident Zeman rozděluje i za hranicemi

Řecká vláda povolala do Atén ke konzultacím řeckého velvyslance v ČR v reakci na nedávná vyjádření prezidenta Miloše Zemana, který prohlásil, že ČR zavede euro až poté, co ho Řecko přestane používat.

Povolání velvyslance do domovské země je závažným diplomatickým gestem, které obvykle vyjadřuje protest či zásadní nesouhlas. Podle Pavla Teličky je smutné, že k němu došlo ze strany našeho spojence v EU i v NATO.

„EU čelí mnoha problémům, které úspěšně vyřeší jen jako jednotný a solidární blok. Takové rozdělující výroky, jaké pronesl prezident Zeman, navíc k naprosto neaktuálním tématům, proto mají zásadní negativní dopad na akceschopnost EU,“ uvedl europoslanec Telička.

„Státníka lze pozitivně hodnotit, jestliže napomáhá řešení problémů. Těžko si ovšem vybavuji, jaké problémy pomohl v poslední době vyřešit Miloš Zeman. Spíše dělí a zbytečně pošťuchuje, nyní už i naše spojence. Je také úsměvné, když chce někdo, kdo stojí mimo klub zemí eurozóny, svůj vstup podmiňovat odchodem jiného člena“, dodal Pavel Telička.

telicka.eu

29. 12. 2015

Komentář europoslance J. Maštálky (KSČM): Úskalí nové ochrany hranic EU

Před několika dny představila Evropská komise náčrt svého plánu na výrazné posílení ochrany vnějších hranic Evropské unie. Opět se tak projevilo vlastně už tradiční selhávání základního exekutivního orgánu EU, kdy opatření nejsou předvídána, ale teprve s jakýmsi náhlým prozřením doháněna, a to v době, kdy Unii vyvstávají jiné zásadní problémy. Česká média informovala o tom, že podle plánu předloženého Komisí by měla vzniknout »evropská pohraniční stráž« a pan premiér Sobotka se dal slyšet, že prý to byla právě Česká republika, která zřízení této pohraniční stráže navrhla a že on sám toto téma otevíral na jednáních Evropské rady.

Na názor českého premiéra ale nikdo ve špičkách EU, jak jest dobře známo, není zvědavý. Byly to Německo a Francie, kdo tlačil na Komisi s cílem razantního posílení kontrol vnějších pozemních a mořských hranic EU, přičemž myšlenka resp. plán vytvoření jednotné unijní »pohraniční stráže« je starý už řadu let. Výsledkem je úmysl založit Evropskou agenturu pro ochranu hranic a pobřeží (jde zatím o pracovní název), která by měla vzniknout z už existující agentury Frontex (která realizuje koordinační a zpravodajskou činnost na vnějších hranicích EU) a národních jednotek pohraniční ochrany.

Jádro plánu však spočívá v tom, že z pohledu Komise je rozhodujícím nedostatkem stávajícího Frontexu princip dobrovolnosti - tedy to, že dosud mohl být, resp. může být Frontex nasazován jen v těch členských státech, které o to požádaly za podmínky souhlasu ostatních členských států EU. S tím by měl být konec. Nová agentura má sama rozhodovat o tom, kde je nasazení jejích lidí a techniky potřebné, a její rozhodnutí mají být pro členské státy závazná. A pokud by se daný členský stát zdráhal rozhodnutí agentury respektovat, nastoupí Komise se svými nátlakovými prostředky.

Že jde o narušení principu suverenity členských států? Ano, mimo jakoukoli pochybnost. A je třeba tak upozornit na to, že ruku v ruce s plánem na vytvoření unijní pohraniční ochrany disponující vlastními silami, prostředky a silnými pravomocemi se opět objevují také názory, že je třeba vytvořit tajnou sužbu EU, která by operovala nad rámec suverenity členských států a jíž by byly vlastně podřízeny národní tajné služby. Takže v diskusích o tom, kam směřuje EU a do jaké podoby, nutno zahrnout i výše zmíněné plány a představy.

mastalka.cz

30. 12. 2015

Komentář europoslance P. Teličky: Od Nizozemí čekám silné a dynamické předsednictví v Radě EU

Nizozemská vláda, která se v lednu ujme půlročního předsednictví v Radě EU, je silná, stabilní a zkušená a její fungování jako motoru EU bude dynamické, uvedl Pavel Telička v rozhovoru ve Studiu 6 na ČT 24.

Mezi prioritami nizozemského předsednictví ocenil Pavel Telička kromě migrace a vnitřní bezpečnosti také zjednodušování legislativy, ekonomický růst a větší zapojení obyvatel a občanské společnosti do politických procesů. Některá prohlášení nizozemských představitelů o vzniku tzv. minischengenu apod. však Pavel Telička považuje za iritující.

Rok 2015 byl pro Evropu velmi náročný, ale lotyšské a lucemburské předsednictví v Radě EU bylo kvalitní, některé priority se jim však nepodařilo prosadit, prohlásil europoslanec Telička.

telicka.eu

Zahraniční politika na ostatních úrovních

Říjen 2015

2. 10. 2015

Migrační manifest českých neziskových organizací navrhuje kroky ke zlepšení migrační politiky ČR

Analýzu hlavních problémů české migrační, azylové a integrační politiky a také návrhy jejich řešení představili veřejnosti v pátek 2. října 2015 odborníci z Konsorcia nevládních organizací pracujících s migranty v ČR v nově vzniklém dokumentu Migrační manifest. Veřejná prezentace Migračního manifestu se konala v předvečer druhého výročí tragédie u ostrova Lampedusa, kde přišlo o život 366 lidí. Tato událost se stala symbolem současné migrační situace.

„Migrační manifest se zaměřuje na sedm průřezových témat, která společně pokrývají celé spektrum české migrační, azylové a integrační politiky,“ představila dokument jedna z jeho editorek Tereza Freidingerová z Konsorcia nevládních organizací pracujících s migranty v ČR, “jedná se o témata volný pohyb, solidarita s uprchlíky a spravedlivá azylová politika, integrace a integrační politika, sociální práva migrantů, vzdělávání, postavení migrantů na trhu práce a jejich politická participace.“

Migrační manifest vychází z dlouholetých zkušeností nevládních organizací, které působí v oblasti migrace a integrace. „Nevládní organizace chtějí tímto dokumentem přispět k vytvoření vyvážené, kultivované a sociálně spravedlivé migrační politiky a současně také ovlivnit úroveň veřejné diskuse o migraci,“ vysvětlila zástupkyně Konsorcia nevládních organizací pracujících s migranty v ČR Eva Dohnalová.

Volný pohyb

Ústředním a úvodním tématem dokumentu je právo na svobodu pohybu, které je zakotveno i v Ústavě ČR, a není jej proto možné a priori chápat jako anomálii. Jak uvedl jeden z autorů Manifestu, Pavel Čižinský z Poradny pro občanství, občanská a lidská práva: „Svoboda migrovat vychází z článku 14 ústavního zákona 2/1993 Sb. Listiny základních práv a svobod, podle kterého má být svoboda pohybu a pobytu zaručena. Česká republika by proto měla zajistit, aby žadatel měl za splnění zákonem stanovených podmínek na udělení víza či povolení k pobytu právní nárok.“ Migrační manifest dále navrhuje postupy na zlepšení situace nově příchozích migrantů. Zejména se jedná o navýšení kapacity úřadů imigrační správy za účelem podstatného zkvalitnění rozhodovacích procesů a zavedení plné digitalizace veškeré pobytové agendy, aby většina úkonů mohla probíhat online.

Solidarita s uprchlíky a spravedlivá azylová politika

Postavení a práva uprchlíků představil Martin Rozumek z Organizace pro pomoc uprchlíkům, který akcentoval nutnost zajištění přístupu uprchlíků k mezinárodní ochraně a revize stávajícího společného evropského azylového systému. „Nevládní organizace považují za zásadní, aby Česká republika definovala a prosazovala na národní i unijní úrovni posílení právních možností legálního vstupu žadatelů o mezinárodní ochranu na území České republiky, respektive Evropské unie, aby se předešlo obchodu s lidmi a tragédiím, jaké se dějí například ve Středozemním moři a na Balkáně,“ uvedl Rozumek. Jako možné řešení navrhl zvýšení dostupnosti vydávání humanitárních víz na ambasádách evropských států, která by dotyčným umožnila bezpečně doletět do EU a zažádat na místě o mezinárodní ochranu.

Integrace a integrační politika

Vladislav Gűnter z Centra pro integraci cizinců zhodnotil politiky integrace za posledních dvacet let. Poukázal na to, že odpovědnost za integraci je ve veřejném mínění stále přisuzována primárně migrantům. Gűnter zdůraznil, že pro úspěšnou integraci je zásadní, aby integrační politika zapojovala všechny obyvatele. „Jsme přesvědčeni, že má-li být cílem integrace spokojené soužití všech bez ohledu na státní příslušnost, je nezbytné na ni nahlížet jako na proces vzájemného poznávání se a respektování se navzájem,“ dodal.

Sociální práva migrantů

Neziskové organizace poukázaly též na mezery v přístupu migrantů k sociálním právům, které jsou prostředkem k úspěšné integraci. Vytěsnění ze sociálního systému napomáhá mimo jiné k sociálnímu vyloučení. „Problematická je například nedostupnost veřejného zdravotního pojištění pro některé skupiny migrantů. Dále třeba nastavení pravidel důchodového pojištění ve vztahu k azylantům,“ uvedla Eva Dohnalová z Konsorcia nevládních organizací pracujících s migranty v ČR.

Vzdělávání

Manifest se kriticky věnuje i oblasti vzdělávání migrantů. Lukáš Radostný z nevládní organizace META ve svém příspěvku vyzval představitele státní správy, aby vytvořili jasnou koncepci vzdělávání migrantů a jejich začleňování do vzdělávacího systému. „Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy by mělo příslušnými zákonnými normami zajistit a zároveň uvést do praxe fungující systém jazykové přípravy nově příchozích migrantů do vzdělávacího systému v dostatečném rozsahu, který by umožnil těmto dětem a žákům dále se kvalitně vzdělávat. Zároveň ale také vytvořit i podporu učitelům, kteří jsou často necháváni na pospas své kreativitě a schopnostem improvizace,“ uvedl Radostný.

Postavení migrantů na trhu práce

Postavení migrantů na trhu práce představil Marek Čaněk z Multikulturního centra Praha.  „Migrace do České republiky je z podstatné části motivována ekonomicky – 13 % pracovníků ve stavebnictví jsou migranti, ve zpracovatelském průmyslu 6 % a v obchodě 5 %. Je tedy zjevné, že přínos migrantů pro českou ekonomiku je významný. Nicméně pracovní migraci nemůžeme vnímat pouze jako jakékoliv jiné zboží a hodnotit ji pouze z hlediska přínosu pro trh a Českou republiku a ‚dovážet‘ a ‚vyvážet‘ zahraniční pracovníky podle toho, jak se to českému trhu zrovna hodí. Koneckonců zkušenosti ze zemí západní Evropy ukazují, že to ani takto nefunguje,“ uvedl Čaněk. Migrační manifest proto navrhuje, že by ČR měla upřednostnit takovou pracovní migraci, která podporuje či umožňuje větší sociální integraci migrantů a nespoléhá se na to, že když migranti přijdou o zaměstnání, jednoduše odcestují do zemí původu.

Politická participace

Téma politické participace migrantů představily Eva Valentová ze Sdružení pro integraci a migraci a Jelena Silajdžič z organizace Slovo 21. „Možnost spolupodílet se na politickém životě země, ve které žiji, podporuje pocit sounáležitosti se státem, společností, místními iniciativami a umožňuje aktivně ovlivňovat dění ve společnosti,“ říká Valentová. Migrační manifest navrhuje, aby všem migrantům s trvalým pobytem na území ČR a rodinným příslušníkům občanů EU s přechodným pobytem bylo přiznáno aktivní a pasivní volební právo na úrovni obcí a krajů. Současně by migranti měli mít právo být členy politických stran a moci kandidovat.

Ideové zakotvení Migračního manifestu

Na závěr veřejné prezentace Migračního manifestu vyjádřila Eva Dohnalová přesvědčení, že jen hodnotově orientovaný přístup umožní tvůrcům politik vytvářet dlouhodobá a stabilní řešení. Současně umožní soužití v kultuře míru, kde zájmy všech bez ohledu na státní příslušnost mohou být zastřešovány hodnotami Všeobecné deklarace lidských práv, jako je důstojnost a svoboda jednotlivce, právo na život a osobní bezpečnost, rovnost před zákonem, právo na práci a spravedlivou odměnu, právo na svobodu myšlení, svědomí a náboženství, za podmínky solidarity a respektu vůči ostatním.

Zveřejnění Manifestu byl přítomen i zástupce Saské rady pro uprchlíky z Německa Patrick Irmer, který představil aktuální situaci s přijímáním uprchlíků v Německu.

Migrační manifest v českém a anglickém jazyce je možné stáhnout na webovém portálu migracnimanifest.cz

Konsorcium nevládních organizací pracujících s migranty v ČR sdružuje 18 nevládních organizací, které se dlouhodobě zabývají problematikou migrace a integrace migrantů. Více na konsorcium-nno.cz.

clovekvtisni.cz

Prosinec 2015

10. 12. 2015

Lékaři bez hranic doručili Bílému domu petici za vyšetření útoku na nemocnici v Kundúzu

Více než 500.000 lidí z celého světa vyzývá Bílý dům, aby dal souhlas s nezávislým vyšetřením útoku americké armády na nemocnici Lékařů bez hranic v Afghánistánu.

Washington/Praha, 9. prosince 2015 – Mezinárodní humanitární a zdravotnická organizace Lékaři bez hranic / Médecins Sans Frontières (MSF) včera doručila Bílému domu petici podepsanou více než 547.000 lidí. Vyzývá prezidenta Obamu, aby svolil s nezávislým vyšetřováním smrtícího leteckého útoku amerických vojsk na traumacentrum Lékařů bez hranic v afghánském Kundúzu.

Nálety z 3. října letošního roku za sebou nechaly nejméně 30 mrtvých, mezi nimiž bylo 14 spolupracovníků Lékařů bez hranic, a zničenou nemocnici. Petice vyzývá prezidenta Obamu, aby umožnil vyšetřování Mezinárodní humanitární vyšetřovací komise (IHFFC). Tento orgán je ustanoven speciálně proto, aby vyšetřoval případné porušení mezinárodního humanitárního práva podle Ženevských úmluv.

Jedině plné prošetření nezávislým mezinárodním orgánem může obnovit naši důvěru v to, že Spojené státy cítí povinnost dodržovat pravidla války. Ta jednoznačně zakazují právě takové útoky na nemocnice,“ řekl Jason Cone, výkonný ředitel Lékařů bez hranic v USA. „Není dostačující, aby ti, kdo sami spáchali útok na zdravotnické zařízení, byli jedinými vyšetřovateli incidentu.“

Útok připravil statisíce lidí o přístup ke zdravotní péči – nemocnice byla jediným specializovaným traumacentrem v severovýchodním Afghánistánu. Armáda Spojených států přiznala svou zodpovědnost za nálety a označila je za omyl. Mnohé otázky ale stále nejsou zodpovězené: jak a kdy bylo umožněno, aby k událostem došlo.

Za méně než dva měsíce získala petice podporu lidí napříč celým světem. To dokazuje veřejnou podporu zásady, že i válka má pravidla. Spojené státy na výzvu Lékařů bez hranic za vyšetřování IHFFC zatím neodpověděly.

Dr. Deane Marchbein, prezidentka Lékařů bez hranic v USA, při předání petice přečetla jména 14 zabitých kolegů a promluvila o své vlastní zkušenosti s léčbou pacientů v nemocnici Lékařů bez hranic v Afghánistánu.

„Zůstáváme oddaní lékařské etice, zásadě léčit lidi na základě jejich potřeb a bez ohledu na to, zda stojí na některé straně konfliktu nebo mimo něj,“ dodala Dr. Marchbein. „Takovým způsobem přinášíme zdravotní péči těm, kdo ji potřebují nejvíce: lidem uvízlým ve válečných zónách, kteří při konfliktech trpí nejvíce. Právě při takové práci naši kolegové obětovali své životy.“

lekari-bez-hranic.cz

* This designation is without prejudice to positions on status, and is in line with UNSCR 1244 and the ICJ Opinion on the Kosovo Declaration of Independence.

................
................

In order to avoid copyright disputes, this page is only a partial summary.

Google Online Preview   Download