Taking advantage of the theory of calm end of life in ...

OSETOVATELSTV?

VYUZIT? TEORIE POKOJN?HO KONCE ZIVOTA V KOMUNITN? P?CI Taking advantage of the theory of calm end of life in community care

Alena Machov?, Gabriela Sedl?kov?, Val?rie T?thov?

11: 333?338, 2009 ISSN 1212-4117

Jihocesk? univerzita v Cesk?ch Budjovic?ch, Zdravotn soci?ln? fakulta, katedra osetovatelstv?

Summary The article acquaints the reader with possibilities of using the conceptual model of the "Theory of the calm end of life" by the authors Cornelie M. Ruland and Shirley M. Moore in taking nursing care of patients at the terminal stage of their life within the framework of the hospice care. In spite of the existing spontaneous development of medicine and nursing, the care for patients at the terminal stage of their disease is still insufficient in the Czech Republic. The World Health Organization puts emphasize on the development of community nursing, which practically means a shift of the nursing care from hospital to the patient?s home environment. In the case of a terminally diseased patient, this means the community care provided in home environment. This form of care enables the family members and professional nursing personnel to satisfy all the needs of patients in their natural environment by the method of the nursing process.

In the Theory of the calm end of life, family is the basic structure (the patient at the terminal stage of life and all his/her close relatives) and the nursing care is given in cooperation with professionals in hospital as well as home environment. The nursing process is defined as nursing interventions aimed at the result: condition free from pain, feelings of comfort, feelings of dignity and respect, feeling conciliation and feeling of nearness of close relatives and caregivers. The same targets are established for the hospice care, since the authors of the model started from standards of nursing care for patients at terminals stage in the formation of the Theory of the calm end of life. The theory is based on empiric demonstrations coming from practical experience of professional nurses and detailed reviews of literature focused on the problem of patients at terminal stage.

Key words: conceptual model ? terminal stage ? community care ? pain ? dignity ? respect

Souhrn Cl?nek seznamuje cten?e s moznostmi vyuzit? koncepcn?ho modelu ,,Teorie pokojn?ho konce zivota" autorek Cornelie M. Ruland a Shirley M. Moore v osetovatelsk? p?ci o pacienty v termin?ln?m stadiu zivota v r?mci dom?c? hospicov? p?ce. I pes nezadrziteln? rozvoj medic?ny a osetovatelstv? zst?v? v Cesk? republice p?ce o pacienty v termin?ln?m stadiu nemoci nedostacuj?c?. Svtov? zdravotnick? organizace klade draz na rozvoj komunitn?ho osetovatelstv?, coz v praxi znamen? pesunut? osetovatelsk? p?ce z nemocnic do dom?c?ho prosted? pacienta. V p?pad termin?ln nemocn?ho se jedn? o komunitn? p?ci poskytovanou dom?c? hospicovou p?c?. Tato forma p?ce umozuje rodinn?m p?slusn?km i profesion?ln?mu osetovatelsk?mu person?lu uspokojovat vesker? poteby nemocn?ho v jeho pirozen?m prosted? metodou osetovatelsk?ho procesu.

V Teorii pokojn?ho konce zivota je z?kladn? strukturou rodina (pacient v termin?ln?m stadiu zivota a vsichni jeho bl?zc?) a osetovatelsk? p?ce je poskytov?na ve spolupr?ci s profesion?ly v nemocnicn?m i dom?c?m prosted?. Osetovatelsk? proces je definov?n jako sestersk? intervence zamen? na v?sledek: bezbolestnost, pocit pohodl?, pocit dstojnosti a respektu, pocit sm?en? a pocit bl?zkosti nejblizs?ch pacienta a pecuj?c?ch. Stejn? c?le jsou stanoveny pro hospicovou p?ci, jelikoz autorky modelu vych?zely pi tvorb Teorie pokojn?ho konce zivota ze standard osetovatelsk? p?ce o termin?ln nemocn?. Tato teorie je zalozena na empirick?ch dkazech, jez poch?zej? z praktick?ch zkusenost? sester profesion?l a z podrobn?ch recenz? literatury zamen? na problematiku termin?ln nemocn?ch.

Kl?cov? slova: koncepcn? model ? termin?ln? stadium ? komunitn? p?ce ? bolest ? dstojnost ? respekt

Kontakt 2/2009 333

OSETOVATELSTV?

?VOD Osetovatelstv? jako vdn? obor vyzaduje neust?l? rozvoj poznatk a soucasn pozn?v?n? nov?ch osetovatelsk?ch koncepc? a teori?. Teorie a modely vznikaj? postupn a odpov?daj? hodnot?m a syst?mm zdravotnick? p?ce v dob sv?ho vzniku. Teorie jsou d?le rozpracov?ny, vyhodnoceny a pouz?v?ny v praxi. C?lem WHO je pesunout osetovatelskou p?ci do dom?c?ho prosted? klienta, tedy poskytovat komunitn? p?ci. Zamen? ,,Teorie pokojn?ho konce zivota" odpov?d? pozadavkm dom?c? hospicov? p?ce, a proto lze tento model aplikovat u pacient v termin?ln?m stadiu v dom?c?m prosted?.

Hospicov? p?ce Hospicov? p?ce je Svtovou zdravotnickou organizac? definov?na jako integrovan? forma zdravotn?, soci?ln? a psychologick? p?ce poskytovan? vsem pacientm bez ohledu na diagn?zu a vk. Podm?nkou pro poskytov?n? hospicov? p?ce je pedpokl?dan? d?lka zivota nemocn?ho stanoven? l?kaem krats? nez 6 ms?c. Hlavn?m c?lem je zlepsen? kvality zivota termin?ln nemocn?ch prostednictv?m paliativn? p?ce. V praxi jsou casto hospicov? a paliativn? p?ce d?v?ny do stejn? roviny. Paliativn? p?ce je Svtovou zdravotnickou organizac? definov?na jako celkov? aktivn? p?ce o pacienta v situaci, kdy jeho nemoc nereaguje na kurativn? l?cbu a hlavn?m z?jmem je kontrola bolesti nebo jin?ch p?znak a psychologick?ch, soci?ln?ch ci duchovn?ch probl?m (O?Connor, Aranda, 2005).

Koeny hospicov? p?ce spadaj? do dalek? historie. V?znamn? rozvoj hospicov?ho hnut? nastal v 60. letech 20. stolet?. Za prkopnici modern?ho hospicov?ho hnut? je povazov?na C. Saundersov?, zakladatelka prvn?ho modern?ho hospice Saint Christopher Hospice v Lond?n. V Cesk? republice byl jako prvn? zalozen v roce 1955 hospic v Cerven?m Kostelci a n?sledovaly dals?. Za rozvoj hospicov?ho hnut? u n?s se zasadila M. Svatosov?. Problematika hospicov?ho hnut? se v soucasn? dob st?le v?ce dost?v? do povdom? odborn? i laick? veejnosti (Hanzl?kov?, 2004).

Existuje nkolik forem hospicov? p?ce. Jedn? se o ambulantn? hospicovou p?ci, lzkovou hospicovou p?ci, stacion?rn? hospicovou p?ci, hospicovou p?ci poskytovanou samostatnou hospicovou jednotkou nebo mobiln?mi

hospicov?mi t?my a v neposledn? ad dom?c? hospicovou p?ci. Hospicov? p?ce poskytovan? mobiln?mi hospicov?mi t?my a dom?c? hospicov? p?ce nejbl?ze odpov?daj? pozadavkm Svtov? zdravotnick? organizace na rozvoj komunitn? p?ce o termin?ln nemocn? (Hanzl?kov?, 2004).

Dom?c? hospicov? p?ce Dom?c? hospicov? p?ce mze b?t poskytov?na laiky, to znamen? rodinou, bl?zk?mi p?buzn?mi nemocn?ho a dobrovoln?ky nebo odborn?m interdisciplin?rn?m t?mem slozen?m z l?kae, sester, osetovatelek, soci?ln?ch pracovn?k, psychologa, pracovn?ka spiritu?ln? sluzby a pracovn?k dals?ch profes?. Tento zpsob poskytov?n? hospicov? p?ce je urcen pro pacienty, jejichz zdravotn? stav nevyzaduje institucion?ln? osetovatelskou p?ci a jejichz rodinn? p?slusn?ci jsou ve spolupr?ci s odborn?m osetovatelsk?m person?lem schopni uspokojit pacientovy poteby v dostatecn? m?e (Hanzl?kov?, 2004).

Nejvts? v?znam m? pro pacienta jeho rodina. Rodina je soci?ln? skupina, kter? pln? v zivot jednotlivce adu funkc?, jako je funkce biologicko-reprodukcn?, ekonomick?, socializacn v?chovn? a emocion?ln? (Gillernov?, Buri?nek, 2001). V p?ci rodiny o nemocn?ho vystupuje do poped? pedevs?m funkce emocion?ln?. Rodina poskytuje nemocn?mu pocit bezpec? a jistoty, komunikuje s n?m a zajisuje kontakt s okol?m (O?Connor, Aranda, 2005).

Rodina by se v r?mci sv?ch moznost? mla pod?let na osetovatelsk? p?ci o nemocn?ho. Zamuje se pedevs?m na z?kladn? poteby nemocn?ho v termin?ln?m stadiu ? potebu v?zivy a tekutin, tisen? bolesti, sp?nku, vyprazdov?n?, potebu kysl?ku a cistoty. Dals?mi potebami, jez si zaslouz? pozornost pecuj?c?ch, jsou poteba jistoty a bezpec?, soun?lezitosti a l?sky a poteba uzn?n? a sebe?cty. Pi zapojov?n? clen rodiny do osetovatelsk? p?ce mus? b?t br?n ohled na fyzick? a psychick? pedpoklady jej?ch clen. Pek?zkou v poskytov?n? p?ce rodinou mohou b?t nap. financn? probl?my nebo nedostatek zkusenost? s osetovatelskou p?c?. V takov?m p?pad nastupuje pomoc profesion?ln?ho hospicov?ho t?mu, kter? rodinu informuje o moznostech soci?ln?ho zabezpecen?, poskytuje rodin?m nemocn?ch zdravotnick? vybaven? a potebn? pomcky pro poskytov?n? kvalitn? osetovatelsk? p?ce, pom?h? zaskolit rodinn? p?slusn?ky v osetov?n? nemocn?ho a v nepo-

334 Kontakt 2/2009

OSETOVATELSTV?

sledn? ad poskytuje nemocn?mu i rodinn?m p?slusn?km psychickou podporu v jejich nelehk?m ?dlu. V?znamnou souc?st? profesion?ln?ho p?stupu hospicov?ho t?mu je p?ce o pozstal?, nebo z?vazn? onemocnn? a n?sledn? smrt nemocn?ho siln emocion?ln ovlivuje jeho rodinu a p?tele (Opatrn?, 2007; T?thov?, 2005).

V situaci, kdy rodina jiz nezvl?d? p?ci o nemocn?ho, nastupuje odborn? hospicov? p?ce, kter? laickou p?ci dopluje nebo ji pln nahrazuje. P?ce poskytovan? multidisciplin?rn?m t?mem by mla b?t dostupn? 24 hodin denn, 7 dn? v t?dnu. Dom?c? hospicov? p?ce je indikov?na osetuj?c?m l?kaem, maxim?ln? rozsah je 3x denn 1 hodina. Po schv?len? revizn?m l?kaem zdravotn? pojisovny je mozno limit prodlouzit za ?celem dosazen? maxim?ln? kvality odborn? zdravotn? p?ce (Hanzl?kov?, 2004).

V p?ci o termin?ln nemocn?ho je vyuz?v?na metoda osetovatelsk?ho procesu, jehoz v?znamnou souc?st? je veden? osetovatelsk? dokumentace. Mezi nejcastjs? osetovatelsk? diagn?zy u takov?ho pacienta pat?: akutn? bolest (00132), chronick? bolest (00133), nedostatecn? v?ziva (00002 ), riziko deficitu tlesn?ch tekutin (00027), z?cpa (00011) nebo prjem (00013), porusen? sp?nek (00095), chronick? zmatenost (00129), bezmocnost (00125), ?zkost ze smrti (00147) a dals?. Mohou b?t diagnostikov?ny i osetovatelsk? diagn?zy t?kaj?c? se pecovatel: riziko pet?zen? pecovatele (00062), perusen? zivot rodiny (00060), neschopnost rodiny zvl?dat z?tz (00073) (Mareckov?, 2006).

Jedn?m z koncepcn?ch model modern? doby zab?vaj?c? se problematikou osetovatelsk? p?ce u pacient v termin?ln?m stadiu je ,,Teorie pokojn?ho konce zivota" autorek Cornelie M. Ruland a Shirley M. Moore. C?lem osetovatelsk? p?ce je zajistn? odpov?daj?c? kvality zivota pacient na konci jejich zivota, a to metodou osetovatelsk?ho procesu (Tomey, Alligod, 2007).

Autobiografie autorek ,,Teorie pokojn?ho konce zivota" Cornelie M. Ruland a Shirley M. Moore Cornelia M. Ruland z?skala titul PhD. v osetovatelstv? na Case Western Reserve University v Clevelandu v Ohio v roce 1988. Nyn? je editelkou Centra spolecn?ho rozhodov?n? a osetovatelsk?ho v?zkumu v Rikshospitalitet

univerzitn? nemocnice v Oslu v Norsku. Soucasn zast?v? funkci odborn? asistentky na oddlen? biomedic?nsk? informatiky na Kolumbijsk? univerzit v New Yorku. Ruland se pod?lela na v?zkumn?m programu zamen?m na zlepsen? spolecn?ho rozhodov?n? a mezilidsk?ch vztah mezi poskytovateli osetovatelsk? p?ce a na rozvoj, realizaci a hodnocen? informacn?ho syst?mu pro jejich podporu. Jej? pozornost je zamena na aspekty a n?stroje pro spolecn? rozhodov?n? v klinicky podntn?ch situac?ch: (1) kdyz jsou pacienti konfrontov?ni s moznost? obt?zn? l?cby ci vyseten?, kdyz potebuj? pochopit mozn? v?hody a nev?hody alternativn?ch moznost? a odvodit si jejich v?znam a pednosti a (2) nutnost vypracov?n? casov? osy managementu chronick? nebo v?zn? dlouhodob? choroby. Ruland byla hlavn?m v?zkumn?kem v nkolika v?zkumn?ch projektech a obdrzela nkolik ocenn? za svou pr?ci v osetovatelstv? (Tomey, Alligod, 2007).

Shirley M. Moore je prodkankou pro v?zkum a profesorkou Skoly osetovatelstv? Case Western Reserve University. Z?skala diplom v osetovatelstv? na Youngstown Hospital Association School of Nursing v roce 1969 a bakal?sk? titul na Kent State University v roce 1974. Na Case Western University z?skala magistersk? titul v psychiatrii v roce 1990 a PhD. titul v osetovatelstv? v roce 1993. Vyucovala teorii osetovatelstv? a osetovatelsk? vdy studenty na vsech stupn?ch vzdl?v?n? v osetovatelstv? a ?dila program v?zkumu a teorii rozvoje zamen? na uzdraven? po srdecn?ch p?hod?ch. V prbhu doktorsk?ch studi? byla Moore povzbuzov?na teoretickami osetovatelstv? J. Fitzpatrick, Jean Johnson a Elizabeth Lenz nejen k pouz?v?n? teorie, ale tak? k jej?mu rozvoji. Moore asistovala pi rozvoji a publikov?n? nkolika teori? a zvazuje seps?n? v?kladu teorie a z?kladn?ch dovednost? studentm doktorandm (Tomey, Alligod, 2007).

Anal?za ,,Teorie pokojn?ho konce zivota" Teorie pokojn?ho konce zivota je zasvcena poctu teoretick?ch konstrukc?. Je zalozena zejm?na na Donabedianov klasick?m modelu struktury, procesu a v?sledk. Ukazatelem jej?ho vyuzit? je objasnn? slozitosti interakce a organizace zdravotn? p?ce. V t?to teorii je strukturou rodinn? syst?m (termin?ln nemocn? pacient a vsichni jeho bl?zc?), kte? pij?maj? p?ci od pro-

Kontakt 2/2009 335

OSETOVATELSTV?

fesion?l a osetovatelsk? proces je definov?n jako sestersk? intervence zamen? na podporu pozitivn?ch v?sledk: (1) bezbolestnost, (2) pocit pohodl?, (3) pocit dstojnosti a respektu, (4) pocit sm?en? a (5) pocit bl?zkosti bl?zk?ch a pecuj?c?ch (Tomey, Alligod, 2007).

Tato teorie byla vyvinuta velmi pragmaticky v r?mci doktorandsk?ho vzdl?vac?ho kurzu, ve kter?m byla Ruland studentem a Moore ucitelem. Po studentech bylo pozadov?no, aby pem?sleli o budouc?m pouzit? a rozvoji stedn rozs?hl?ch teori? pro osetovatelskou vdu a praxi. Studenti diskutovali o ot?zk?ch zdroj, ze kter?ch mohli odvodit stedn rozs?hl? teorie, stejn jako o empirick?ch a klinick?ch znalostech. Kazd? student ml vytvoit stedn? teorii na z?klad vlastn? volby. Ruland pr?v dokoncila velk? projekt rozvoje klinick?ch praktick?ch standard pro pokojn? konec zivota se skupinou onkologick?ch sester v Norsku. Standard byl petvoen do Teorie pokojn?ho konce zivota Ruland a pozdji upraven za pomoci Moore. Tato teorie se stala jedn?m z prvn?ch p?klad pro pouzit? a pochopen? standard praxe jako zdroj pro rozvoj stedn rozs?hl?ch teori? (Tomey, Alligod, 2007).

Teorie pokojn?ho konce zivota byla rozs?ena pouzit?m jak induktivn?, tak deduktivn? metodologie. Jedinecn?m rysem teorie je jej? rozvoj ze standardu p?ce. Standard pokojn?ho konce zivota byl vytvoen profesion?ln?mi sestrami jako odezva na nedostatky v ?zen? managementu komplexn? p?ce termin?ln nemocn?ch pacient. Standard byl rozv?jen pro chirurgick? gastroenterologick? oddlen? v univerzitn? nemocnici v Norsku. Takto standard slouzil jako logick? zprostedkuj?c? krok mezi prax? a teori?. Standardy p?ce jsou urceny k tomu, aby slouzily jako spolehliv? n?vod, kter? stanovuje role praktik a povinnost? a ocek?van? v?kon nebo ?rove osetovatelsk? p?ce. Standard p?ce mze b?t povazov?n jako mezicl?nek, kter? efektivn spojuje klinickou praxi s teori? (Tomey, Alligod, 2007).

Jednotliv? kroky standardu se ?zce spojuj? s osetovatelsk?m procesem (anamnestika, stanoven? c?l, pl?nov?n?, realizace a zhodnocen?). Proto je logika v?voje pro tuto teorii jasn? a lehce pochopiteln?. Vsechny z?kladn? prvky teorie jsou uvedeny jasn, vcetn uspo?d?n?, pedpoklad, koncept a podrobn?ch sdlen?. Tyto koncepty se velmi lis? v ?rovni jejich abstraktnosti, od konkr?tnjs?ch (bolest a komfort)

k v?ce abstraktn?m (dstojnost) (Tomey, Alligod, 2007).

Z?kladn? pojmy teorie Mezi z?kladn? pojmy teorie pat?: bezbolestnost, pocit pohodl?, pocit dstojnosti a respektu, usm?en? a pocit bl?zkosti bl?zk?ch. B?t bez bolesti nebo netrpt stresem je hlavn?m bodem mnoha pacient proch?zej?c?ch etapou konce zivota. Bolest je definov?na jako nep?jemn? pocit nebo emocion?ln? zkusenost, kter? souvisej? s aktu?ln?m ci potenci?ln?m poskozen?m tk?n. Tato definice je v souladu se soucasnou definic? bolesti Svtov? zdravotnick? organizace. Pohodl? je definov?no jako ,,?leva od diskomfortu, stav uvolnn? a klidu a vse, co usnaduje pacientovi zivot" (Tomey, Alligod, 2007).

Dals?m pojmem teorie je pocit dstojnosti a respektu. Pacient v termin?ln?m stadiu by ml b?t respektov?n a hodnocen jako jedinecn? lidsk? bytost. Toto pojet? vyzdvihuje hodnotu jednotlivce, vyj?denou etick?mi principy autonomie a respektu k osob?m. Kazd? jednotlivec m? b?t l?cen a osetov?n jako autonomn? jednotka a osoby s oslabenou autonomi? maj? n?rok na ochranu (Tomey, Alligod, 2007).

Usm?en? je definov?no jako pocit klidu, harmonie a spokojenosti pacienta, kter? nepociuje ?zkost, nervozitu, obavy ci strach. Usm?en? zahrnuje fyziologick?, psychologick? a spiritu?ln? dimenze (Tomey, Alligod, 2007).

Bl?zkost je soun?lezitost s dals?mi lidsk?mi bytostmi, kter? maj? vztah k nemocn?mu. Zahrnuje fyzickou a emocion?ln? bl?zkost, projevuje se udrzov?n?m interperson?ln?ch vztah, jez maj? charakter dvrnosti, velosti (Tomey, Alligod, 2007).

Hlavn? pedpoklady teorie Protoze teorie pokojn?ho konce zivota byla odvozena ze standard p?ce napsan? t?mem profesion?ln?ch sester, kter? byly zameny na praktick? probl?my, odrazily se metaparadigmatick? koncepce i v osetovatelstv?. Pedmtem zkoum?n? v t?to teorii je osetovatelstv?, osoba, prosted? a zdrav?. Podstatou teorie je komplexn? a holistick? p?ce pro podporu pokojn?ho konce zivota (Tomey, Alligod, 2007).

Ruland a Moore definovaly n?sleduj?c? pedpoklady (1998): 1. Ud?losti a pocity na konci zivotn?ch zkuse-

nost? jsou osobn? a individualizovan?.

336 Kontakt 2/2009

OSETOVATELSTV?

2. Osetovatelsk? p?ce m? rozhoduj?c? v?znam pro zivotn? etapu pokojn?ho konce zivota. Sestry stanovuj? a vysvtluj? podnty, kter? odr?zej? jejich osobn? zkusenosti s koncem zivota a pimen zasahuj? a udrzuj? pocit sm?en? i v p?pad, ze um?raj?c? pacient nemze verb?ln komunikovat.

3. Rodina zahrnuje vsechny dals? bl?zk?, je nejdlezitjs? c?st? p?ce na konci zivota.

4. C?lem p?ce na konci zivota nen? pizpsobit p?ci tak, aby byla nejleps?, ne vsak technicky nejvysplejs?, tedy pehnan?. Naopak c?lem je zamit p?ci na konci zivota na co mozn? nejleps? p?ci poskytovanou za vyuzit? pimen? technologie a pohodl?. Smuje ke zv?sen? kvality zivota a pokojn? smrti.

Teoretick? tvrzen? Ruland a Moore (1988) identifikovaly sest jednoznacn?ch mezilidsk?ch bod:

1. Sledov?n? a tisen? bolesti a aplikov?n? farmakologick?ch a nefarmakologick?ch postup pisp?v? k pacientov bezbolestnosti.

2. Pedch?zen?, monitorov?n? a uvolnn? fyzick?ho diskomfortu, usnadnn? odpocinku, relaxace, uspokojen?, pedch?zen? komplikac? pisp?v? k pacientov pocitu pohodl?.

3. Zapojen? pacienta a jeho bl?zk?ch do rozhodov?n? o p?ci, l?cba a osetov?n? pacienta s ?ctou, empati? a respektem, zdvoilost? k pacientov?m vyj?den?m poteb?m, p?n?m a jejich upednostov?n? pisp?v? k pacientov pocitu dstojnosti a respektu.

4. Poskytov?n? emocion?ln? podpory, monitorov?n? a vyhovn? pacientov?m vyj?den?m poteb?m l?k proti ?zkosti, podncov?n? dvry, poskytov?n? pacientovi a jeho bl?zk?m poucen? v praktick?ch probl?mech a fyzick? p?tomnost dals?ch pecuj?c?ch osob, jestlize je pozadov?na, pisp?v? k pocitu sm?en?.

5. Zapojen? bl?zk?ch do p?ce o pacienta, pomoc bl?zk?m v jejich z?rmutku, obav?ch a ot?zk?ch a zprostedkov?n? p?lezitosti bl?zkosti rodiny pisp?v? k pacientov pocitu bl?zkosti rodiny nebo dals?ch pecuj?c?ch.

6. Pacientovy pocity bezbolestnosti, pohodl?, dstojnosti a respektu, sm?en?, bl?zkosti rodiny nebo dals?ch pecuj?c?ch pisp?v? k pokojn?mu konci zivota.

Hlavn? jednotky modelu aplikovan? do komunitn? p?ce o termin?ln nemocn?

Koncepcn? modely zahrnuj? sedm hlavn?ch jednotek modelu. Mezi n pat?: c?l osetovatelstv?, pacient, role sestry, zdroj pot?z?, ohnisko z?sahu, zpsob z?sahu a dsledky. Obsahov? zamen? hlavn?ch jednotek u jednotliv?ch koncepcn?ch model se lis? podle filozofie autor a jejich pohledu na osetovatelstv?.

C?lem osetovatelstv? v modelu Ruland a Moore je zajistn? kvality zivota termin?ln nemocn?ch v situaci, kdy nemoc jiz nen? mozno l?cit kauz?ln. Osetovatelsk? p?ce je zamena na pacienta jako celek na jeho fyzickou, psychickou, soci?ln? i spiritu?ln? oblast. Spluje tak pozadavky holistick? p?ce. Pacient je osetov?n profesion?ln?m osetovatelsk?m person?lem ve sv?m dom?c?m prosted?. Komunitn? t?m zajisuj?c? paliativn? p?ci mohou tvoit osetuj?c? l?ka, sestry agentury dom?c? p?ce nebo mobiln? hospicov? jednotky, pecovatelky, soci?ln? pracovn?k, rehabilitacn? pracovn?k, psycholog, z?stupce c?rkve, dobrovoln?ci a v neposledn? ad s?m pacient a jeho bl?zk? rodina. C?lem osetovatelstv? je tak? p?ce o pecuj?c? i po smrti pacienta.

Pacient je individu?ln? osobnost?, jez m? sv? zivotn? zkusenosti. Mze se jednat o osoby vsech vkov?ch kategori?, kter? onemocnly nevyl?citelnou nemoc? a nach?zej? se v posledn? etap sv?ho zivota. Ned?lnou souc?st? osobnosti pacienta je jeho rodina, kter? je v?znamnou souc?st? zivota pacienta v termin?ln?m stadiu zivota.

Role sestry spoc?v? v poskytov?n? osetovatelsk? p?ce metodou osetovatelsk?ho procesu. Z?kladem je odhad, diagn?za a intervence zamen? na zlepsen? kvality zivota termin?ln nemocn?ho nebo doprov?zen? k pokojn? smrti. Osetovatelsk? intervence odr?zej? osobn? zkusenosti sester s koncem zivota. Sestra pecuje o pacienta s ?ctou k jeho osob, je empatick?, respektuje p?n? pacienta a jeho rodiny (Magyarov?, 2009).

Zdrojem pot?z? pacienta a ohniskem z?sahu pro sestru jsou fyzick? probl?my (bolest, ?nava, v?ziva, vyprazdov?n?), psychick? probl?my (strach ze smrti, bezmocnost, neschopnost sm?en?) a soci?ln? probl?my pacienta a jeho rodiny (neschopnost ekonomick?ho zajistn? rodiny, udrzen? vztah s bl?zk?mi a zn?m?mi, ztr?ta zamstn?n?).

Kontakt 2/2009 337

 ................
................

In order to avoid copyright disputes, this page is only a partial summary.

Google Online Preview   Download