Oznamovatel: - CENIA
Oznamovatel: ADAM PRVNÍ s.r.o.
Zhotovitel : EMPLA, spol. s r.o., Hradec Králové
Oznámení dle přílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb.
Výstavba areálu Toyoda pro výrobu automobilových součástek, průmyslová zóna Staré Čívice - Pardubice
Dokumentaci zhotovil: Kolektiv zpracovatelů firmy EMPLA spol. s r.o., Hradec Králové
Oprávněná osoba: Ing.Vladimír Plachý, č. osv.182/OPV/93
Ing. Stanislav Eminger, CSc. č. osv.4134/666/OPV/93
Na zpracování se podíleli: Ing. Vladimír Bláha, Mgr. David Svoboda
září až říjen 2002 arch.č.: 296/02
Obsah:
Část A 4
Údaje o oznamovateli 4
Část B 5
Údaje o záměru 5
I. Základní údaje 5
II. Údaje o vstupech 13
1. Půda 13
2. Voda 14
3. Ostatní surovinové a energetické zdroje 15
4. Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu 20
III. Údaje o výstupech 23
1. Ovzduší 23
2. Odpadní vody 28
3. Odpady 33
4. Hluk a další 38
Část C 41
Údaje o stavu životního prostředí v dotčeném území 41
1. Výčet nejzávažnějších environmentálních charakteristik dotčeného
území 41
2. Charakteristika současného stavu životního prostředí v dotčeném
území 45
3. Celkové zhodnocení kvality životního prostředí v dotčeném území z hlediska jeho únosného zatížení 59
Část D 63
Komplexní charakteristika a hodnocení vlivů záměru na obyvatelstvo a životní prostředí 63
I. Charakteristika předpokládaných vlivů záměru na obyvatelstvo a životní prostředí a hodnocení jejich významnosti 63
I.1 Vlivy na obyvatelstvo včetně sociálně ekonomických vlivů 63
I.2 Vlivy na ovzduší a klima 64
I.3 Vlivy na hlukovou situaci 77
I.4 Vlivy na povrchové a podzemní vody 82
I.5. Vlivy na půdu 87
I.6 Vlivy na horninové prostředí a přírodní zdroje 87
I.7 Vlivy na faunu a floru 87
I.8 Vlivy na krajinu 88
I.9 Vlivy na hmotný majetek a kulturní památky 88
II. Komplexní charakteristika vlivů záměru na životní prostředí z
hlediska jejich velikosti a významnosti a možnosti přeshraničních vlivů 89
III. Charakteristika environmentálních rizik při možných haváriích a nestandardních stavech 98
IV. Charakteristika opatření k prevenci, vyloučení, snížení, popřípadě kompenzaci nepříznivých vlivů na životní prostředí 100
V. Charakteristika použitých metod prognózování a výchozích
předpokladů při hodnocení vlivů 112
VI. Charakteristika nedostatků ve znalostech a neurčitostí, které se
vyskytly při zpracování dokumentace 113
Část E 114
Porovnání variant řešení záměru 114
Část F 114
Závěr 114
Část G 115
Shrnutí netechnického charakteru 115
Část H 116
Seznam příloh a literatury 116
Oznámení bylo zpracováno podle přílohy č. 4 k zákonu č. 100/2001 Sb. a podle metodického pokynu odboru posuzování vlivů na životní prostředí MŽP.
ČÁST A
Údaje o oznamovateli
1. Obchodní firma
ADAM PRVNÍ spol. s r.o.
Masarykovo náměstí 1544
530 02 Pardubice
2. IČO
47 45 200 64
3. Sídlo
Masarykovo náměstí 1544
530 02 Pardubice
Adresa pro písemný styk:
ADAM PRVNÍ spol. s r.o.
Jiráskova 29
530 02 Pardubice
4. Oprávněný zástupce oznamovatele
Ing. arch. Jan Kovář
ČÁST B
Údaje o záměru
I. Základní údaje
1. Název záměru
Výstavba areálu Toyoda pro výrobu automobilových součástek.
2. Kapacita záměru
Realizace záměru v intencích posuzovaných tímto oznámením (fáze 1) předpokládá produkci 4,8 milionu ocelových součástí a 1,5 milionu hliníkových součástí za rok. Uvedená čísla representují 2300 tun ocelových výrobků a řádově první stovky tun hliníkových výrobků. Pro výrobu bude využito 314 tun hliníkových ingotů za rok.
3. Umístění záměru
Pardubický kraj
obec Staré Čívice
katastrální území Pardubice - Staré Čívice
lokalita průmyslové zóny
4. Charakter záměru a možnost kumulace s jinými záměry
Vybudování závodu na výrobu automobilových součástek je vázána na zájmovou lokalitu zejména blízkostí záměru Toyota/PSA v Kolíně. Kumulace s jinými záměry se nedá předpokládat. Jde o podnikatelský záměr vedení mezinárodní společnosti s vazbou na výstavbu v Kolíně. Záměr je situován v průmyslové zóně. V době zpracování oznámení byl v území realizován pouze záměr Matsushita/Panasonic.
5. Zdůvodnění potřeby záměru a jeho umístění
Vrcholové vedení společnosti Toyoda rozhodlo v návaznosti na výstavbu Toyota/PSA v Kolíně o investici v blízkosti tohoto záměru. Lokalita Pardubic splňuje veškeré požadavky kladené investorem na vzdálenost od Kolína, dopravní obslužnost a podobně.
Výhodou umístění uvažované stavby do areálu průmyslové zóny Pardubice jsou zejména:
• Dostupnost a dostatečná kapacita požadovaných inženýrských sítí
• Dostatek pracovních sil
• Lokalita zóny je umístěna výhradně mimo obytnou zástavbu
• Ekonomická výhodnost investice v lokalitě zóny
• Soulad s platným i připravovaným ÚP SÚ Pardubice
6. Popis technického a technologického řešení záměru
Záměr předpokládá vybudování průmyslové haly 90 krát 144 metrů a světlé výšce 9,3 (resp. 12,5 metru) v severní části haly. Zastavěná plocha haly fáze 1 je 12960 m2. Zpevněné plochy parkovišť, komunikací a manipulačních ploch tvoří 7800 m2. Fází 1 je nazvána posuzovaná hala. Investor předpokládá možnost rozšíření výroby o fázi 2 až 3 jihozápadním směrem avšak po roce 2007 a bude li zajištěn odbyt pro toto rozšíření výroby dalším rozvojem automobilového průmyslu v ČR a střední Evropě. Jde o lehkou průmyslovou strojírenskou výrobu. Předpokládá se zaměstnání celkem 138 osob (60 osob v dělnických povoláních v každé směně, 18 administrativních pracovníků v první směně.
Obrázek č. 1 znázornění jednotlivých fází 1 až 3
[pic]
Fáze výstavby 1 je znázorněna červeně v obrázku č. 1. Objektem tohoto oznámení je pouze fáze č. 1.
Technologie
Plánovaná výstavba fáze 1 haly Toyoda Kouki v průmyslové zóně Staré Čívice je vázána zejména na výstavbu projektu PSA/Toyota v Kolíně ve Středních Čechách. Výroba se tedy váže na výrobu automobilových součástek, právě pro záměr koncernu PSA/Toyota.
Hala bude mít rozměry 144 krát 90 metrů. Bude v ní soustředěna zejména lehká strojírenská výroba. V plánované hale fáze výstavby 1 (která byla hodnocena z hlediska jejího možného vlivu na životní prostředí) budou umístěny výrobní linky 3 producentů. A to Kouki, Asahi a Nagura. Pro bližší popis instalovaných technologií a výrobního sortimentu jsou popsány jednotlivé technologické celky jednotlivě.
ASAHI
Asahi je japonská společnost, zabývající se mimo jiné výrobou součástek pro automobilový průmysl. V uvažovaném a posuzovaném záměru hodlá realizovat 3 základní technologická celky, které jsou v kombinaci japonského a anglického jazyka popsány v podkladových dokumentech.
ASAHI C 150 Aluminium.
Technologie sestává z pece na tavbu a udržování taveniny na potřebné teplotě. Jde o elektrickou pec s temperací na zemní plyn, japonské konstrukce. Tato pec linky má dle záměru kapacitu až 1200 tun zpracovaného hliníku ročně při 2 směnném provozu. Záměr však předpokládá využití pouze na tavbu cca 314 tun Al ročně. Do této pece jsou přiváženy hliníkové ingoty (polotovary). Obsah chloridů v těchto ingotech není znám, avšak lze jej z hlediska technologie předpokládat. U této pece se předpokládá vývin 8630 m3 zplodin o teplotě 60 °C (n.m.).
Následně je prováděn odtah spalin. Tyto jsou obvyklé pro slévárny hliníku. Následně jsou dále drceny a mlety další vstupní suroviny (elektron) a v peci je tavenina míšena. Je prováděn test na kvalitativní vhodnost suroviny. Následně jsou lubrikantem připraveny kokily na odlévání polotovarů. Tavenina je vstřikována do forem (kokil) a dále z nich po utuhnutí vyjmuta (bez užití hrubé síly). Přetoky jsou odstraněny otryskáváním zinkovými kuličkami v uzavřeném systému. Následně je provedena kontrola možného obsahu bublinek a nehomogenit, RTG přístrojem. Následně je provedena pouze povrchová úprava, srážení hran, vrtání. Polotovar pro další zpracování je hotov. Jako lubrikant je využit přípravek COVERAL W54. Jeho složení je orientačně popsáno v bezpečnostním listu. Obsahuje mimo jiné dusičnan amonný ve specifikovaném množství, dále chloridy a sulfáty.
ASAHI C 150 Reverse.
Je technologií pro výrobu ocelových součástek. Polotovary jsou broušeny a vrtány. Na konci procesu je provedeno kalení součástky, pravděpodobně v olejové lázni.
Asahi produkuje automobilové součástky. Jde s největší pravděpodobností o sety drobných celků.
NAGURA:
Nagura je japonská společnost, zabývající se mimo jiné výrobou součástek pro automobilový průmysl. V uvažovaném a posuzovaném záměru hodlá realizovat 11 technologických celků, které jsou v kombinaci japonského a anglického jazyka popsány v podkladových dokumentech.
Společnost předpokládá instalaci 11 výrobních linek. Tyto jsou dle podkladové dokumentace děleny následovně: (33243-12130), 33241-52010, 33243-5210, 33205-12060, 33205-20030, 41342-32020,41342-12140,33244-12110,33244-20060,33243-20070,33242-52010. Všechny linky mají obdobný cyklus. Lze jej popsat takto: Ze zásobníku jsou polotovary řezány, vrtány, a dále povrchově upravovány (broušeny). Tyto procedury probíhají v několika po sobě jdoucích strojích. Následně jsou mechanicky odolejovány. Toto odolejování je prováděno v uzavřené lázni. Není prováděno odmašťovadly s obsahem chlorovaných uhlovodíků. Následně se provádí finální rozměrová úprava a stabilizace povrchu v peci. Všechny technologie předpokládají úpravu (stabilizaci povrchu) carbon nitrátováním, případně kalením v olejové lázni.
KOUKI:
Kouki je japonská společnost, zabývající se mimo jiné výrobou součástek pro automobilový průmysl. V uvažovaném a posuzovaném záměru hodlá realizovat 2 základní technologické celky, které jsou v kombinaci japonského a anglického jazyka popsány v podkladových dokumentech a jsou paralelně uspořádány.
Jde nejprve o centrování, dále obrábění a vrtání dlouhých děr. Poté dojede k odolejování. Následně se opět vrtá a odstraňují se přelisy a odmašťují se. Do technologie mohou vstupovat také dovážené polotovary. Vyrábí se hřídele, vačkové hřídele, a podobně. Mimo jiné taky boxy diferenciálů (z dovezených polotovarů).
Záměr předpokládá výstavbu haly fáze 1. V této hale budou soustředěny 3 nezávislé technologické celky, jenž jsou provozovány nezávisle. Jde o:
• Kouki
• Asahi
• Nagura
Souhrnně je možné výrobu všech 3 subjektů umístěných ve výrobní hale označit za lehkou strojírenskou výrobu. Jde o výrobu ocelových a hliníkových součástek pro automobilový průmysl. Výroba využívá základní procesy užívané u obdobných produkcí. Jde o obrábění, povrchovou úpravu (odmaštění (lépe čištění), sušení), tvarovou úpravu (lisování, stříhání) a dále o tavbu hliníku a slévání do forem. Kapacita slévárny je malá, celkem jde o 314 tun zpracovaného hliníku ročně, tedy do 1 tuny denně. Detailněji jsou jednotlivé výroby popsány v další části oznámení.
Obrázek 2: Umístění jednotlivých provozů
2) Nagura, (1) Kouki, (3) Asahi
Ostatní surovinové a energetické zdroje:
Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu: Obslužnost uvedeného záměru by měla zajistit kamionová doprava v předpokladu cca 3 kamionů denně ( 2 nákladní automobily v denní době (tedy 4 průjezdy) a dále 1 nákladní automobil v noční době (2 průjezdy). Produkce výrobků je na úrovní do 3000 tun za rok.
7. Předpokládaný termín zahájení realizace záměru a jeho dokončení
Předpokládaný termín zahájení realizace záměru a jeho dokončení: realizace záměru v intencích fáze 1 (posuzovaná) bude zahájena v červnu 2003 a bude dokončena na konci roku 2003.
8. Výčet dotčených územně samosprávných celků
Obec Staré Čívice - Pardubice, okres Pardubice, kraj Pardubický, region severovýchodní Čechy.
9. Zařazení záměru podle přílohy č. 1 k zákonu č. 100/2001 Sb.
Kategorie II, bod 10.6 Průmyslové zóny a obchodní zóny včetně nákupních středisek o celkové výměře nad 3000 m2 zastavěné plochy, areály parkovišť nebo garáží ze zastavěnou plochou nad 1000 m2.
Strana reklamní
II. Údaje o vstupech
1. Půda
Nová zástavba vznikne na původních nezastavěných plochách, neboť záměr se nachází v areálu průmyslové zóny Staré Čívice - Pardubice. Výpis z katastru nemovitostí není přiložen. Byl proveden opis.
Zábor půdy
Hlavní staveniště (výstavba výrobního areálu) se nachází na pozemcích:
• p.p.č. 716/1-část, 716/10-část, 716/22-část, vyjmuto ze ZPF, vlastník 10001 Město Pardubice, 31901 BPEJ, souhlas MŽP č. 1 P/5803/01, OEK/649/01 z 30.dubna 2001
• č.p. 716/10, 716/22 31901 BPEJ
• č.p. 716/1 0,0304 ha 36 401 BPEJ
2,4508 ha 31 901 BPEJ
Vedlejší staveniště (výstavba podmiňujících investic souvisejících s prodloužením páteřní komunikace průmyslové zóny, inženýrskými sítěmi a přípojkami na areálu) se nachází na pozemcích:
• p.p.č. 659, 660, 661, 676, 693/22, 693/25, 693/32, 727/19, 727/20, 760/9 vyjmuto ze ZPF, vlastník 10001 Město Pardubice
• p.p.č. 727/28, trvalý travní porost, vlastník 10001 Město Pardubice
• p.p.č. 677, 682/2, 760/3, ostatní komunikace, vlastník 10001 Město Pardubice
• p.p.č. 668, 693/23, 716/23, 727/21, správce 10002 Pozemkový fond ČR Pce
• p.p.č. 669, vlastník 638 Město Pardubice, Kanalošová Květoslava, Rychtářská 630, Liberec 14
• p.p.č. 682/1, 683/1, ostatní komunikace, vlastník 623 Město Pardubice, Tatíček František, Prokopa Holého 1440, Čelákovice
• p.p.č. 693/21, vlastník 624 Město Pardubice
to vše k.ú. 754170 Staré Čívice, na těchto pozemcích budou realizovány investiční akce, které budou hrazeny investorem a převedeny do majetku města jako součást průmyslové zóny, nebo budou realizovány inženýrské sítě pro napojení areálu záměru, které budou ošetřeny věcnými břemeny. Před započetím výstavby bude sejmuta ornice. Vynětí pozemků z fondu ZPF bylo provedeno a je doloženo v příloze.
2. Voda
Nové nároky na spotřebu vody lze předpokládat pouze 1) ze sociálních zařízení. Zde bude započten nárůst zaměstnanců o počet cca 140. 2) Technologické vody.
Výstavba
Voda pro sociální účely v době výstavby bude odebírána ze zásobovacího zařízení, které mohou po dobu výstavby využívat i zaměstnanci dodavatelských organizací. Její množství bude záviset na počtu pracovníků a rychlosti stavebních prací. Předpokládaná spotřeba vody na jednoho pracovníka (dle směrnice MLVH ČSR č. 9/1973 Sb., specificky 120 litrů pitné vody na 1 dělníka, 50 litrů na 1 THP a 25 litrů na 1 připravené jídlo). Řešení problematiky odpadních vod vznikajících v průběhu výstavby bude řešeno subdodavatelsky a tyto budou odváženy specializovanou organizací ke zneškodnění ve vhodné ČOV. Stavba bude vybavena mobilními ekologickými WC. Jejich servis bude zabezpečovat výhradně specializovaná firma. Stavební firma včetně subdodavatelů musí zajistit dodržovaní těchto (výše uvedených) podmínek.
Případná spotřeba vody pro stavební technologie v průběhu výstavby bude upřesněna v prováděcích projektech podle požadavků dodavatele stavby. Vzhledem k rozsahu stavebních prací se však bude jednat o zcela nevýznamnou a krátkodobou spotřebu, která bude řešena provizorní přípojkou na stávající vodovodní síť (včetně vody potřebné na zkrápění, zde doporučujeme využít vodovodní řád). Variantou je využití vystrojeného vrtu IGP.
Provoz
Nároky na pitnou vodu
Zdrojem pitné vody bude vybudovaný zokruhovaný vodovodní řad z trub PVC DN min 150 mm dle ČSN 73 0873, zajišťující zásobování jednotlivých provozů pitnou a vnitřní požární vodou. Na vodovodním řadu budou osazeny podzemní a nadzemní hydranty zajišťující zabezpečení areálu vnější požární vodou. Kapacita vodovodního řádu bude dimenzována na dostatečnou potřebu požární vody. Na přípojce vodovodního řadu bude osazena vodoměrná šachta pro měření spotřeby vody, hlavní uzávěr, na řadu budou instalovány potřebné uzavírací armatury, případně vzdušníky a kalníky. Potrubí bude označeno identifikačním vodičem, minimální krytí bude 1,4 metru. Vybudovaný řad bude napojen na stávající řad pitné vody průmyslové zóny. V případě vyšší potřeby požární vody je možné vybudovat požární nádrž vhodnou úpravou retence na vypouštění dešťových odpadních vod do Podolského potoka.
3. Ostatní surovinové a energetické zdroje
Výstavba:
Energetické a surovinové potřeby v průběhu výstavby budou řešeny obvyklým způsobem. Technologie založení stavby není v této fázi prací známa. Jak nejzávažnější surovinovou potřebou bude zvýšení nivelety terénu nad současnou úroveň rostlého terénu. Jednotlivé kumulativní efekty vyvolané výstavbou jsou popsány v následujících kapitolách.
Z energetických zdrojů si stavba vyžádá pouze přípojku elektrické energie pro provoz čerpadel, zařízení staveniště, jeřáby a osvětlení, které bude kombinováno se stávajícím venkovním osvětlením páteřní komunikace průmyslové zóny. Napojení bude provedeno ze stávajícího rozvodu přes nový rozvaděč nebo vybudováním staveništní stožárové trafostanice . Upřesnění bude provedeno v prováděcích projektech.
Případné občasné dodávky tlakového vzduchu budou zajištěny z mobilního vzduchového kompresoru.
Stavba nevyžaduje přívod dalších energií.
Množství a druhové složení stavebních materiálů není známo, jedná se o standardní obchodní výrobky. Upřesnění bude provedeno v dalších stupních projektové dokumentace, stejně tak jako konkrétní požadavky na dodávky technologie (potrubí, armatury, regulační prvky, elektroinstalace apod.).
Jako nejpodstatnější je nutné uvést navážení stavebních materiálů (zemin) pro vybudování uvažovaných ochranných protipovodňových opatření a zvýšeni nivelety terénu pro samotnou výstavbu. Lze předpokládat navýšení terénu na úroveň příjezdové komunikace, tedy průměrně o více než 1,1 až 1,2 metru (oproti současné úrovni). Skrývkou dojde k dalšímu poklesu úrovně a tudíž zvýšení požadavku navážek. Na základě této skutečnosti je nutné omezit množství navážených zemin ze zdrojů mimo průmyslovou zónu na minimum, a případně využít výkopové zeminy z předchozích realizací v areálu průmyslové zóny. Navážené zeminy musí vyhovovat třídě vyluhovatelnosti I (vyhlášky č. 383/01 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady). Navážení zemin bude prováděno pouze v denních hodinách, tj. od 7:00 do 19:00. Množství navážených zemin může dosáhnout více než 30 tis m3.
Provoz:
Surovinové zdroje
Požadované množství vstupních surovin:
• 2300 tun ocelových výrobků jako produkt. Při započtení ztrát materiálu tvářením, obráběním a plošnou úpravou lze expertně odhadnout potřebu oceli ve formě polotovarů do 3000 tun za rok.
• Výroba hliníkových součástek si vyžádá 314 tun hliníku v ingotech za rok
Požadované množství stlačeného vzduchu pro kompletní halu fáze 1:
• cca 3 kráte 34 m3/min při 4 - 6 bar (0,4 - 0,6 MPa), příkon zařízení 3 kráte 200 kW.
Pro zařízení v provozech a ve finálním provozu je technologicky nutný stlačený vzduch o jmenovitých tlacích 0,5 MPa. Předpokládaná spotřeba:
• 0,5 MPa 700 m3/hod
• 1,5 MPa 15 m3/hod
V kompresorové stanici budou umístěny zařízení pro výrobu a úpravu stlačeného vzduchu v možném rozsahu:
• 2 šroubové kompresory (s dochlazovačem) pro pšr.=0,5 MPa
• 1 pístový kompresor pro pšr.=1,5 MPa
• vzdušník 6 m3
• sušička, odváděč kondenzátu, odlučovač oleje
Rozvod stlačeného vzduchu v objektu bude pomocí polyamidových trubek. Popis technologie komprese vzduchu byl expertně předpokládán.
Celkový nainstalovaný elektrický výkon kompletní haly fáze 1:
• 3500 kW. Tavba hliníku bude prováděna v elektrických pecích.
Kabelovým vedením VN 35 kV, které je investicí VČE a.s., je elektrická energie vedena podél jižní hrany stávající páteřní komunikace průmyslové zóny. Zde bude vytvořena kabelová smyčka ukončená na dvou přívodních polích rozvodny 35 kV v navržené trafostanici. Kabelová smyčka bude majetkem VČE a.s. a odběratel se bude podílet dle zákona č. 458/2000 Sb. na oprávněných nákladech provozovatele distribuční soustavy na její vybudování. Souhlas se zajištěním příkonu 3,5 MW včetně uvedených podmínek bude vydán VČE a.s. S ohledem na dřívější aktivity se tento souhlas předpokládá.
Na pozemku Toyoda bude vystavěna trafostanice (vestavěna do hlavní výrobní budovy). Trafostanice bude investicí odběratele a bude v jeho majetku. K trafostanici bude umožněn přístup oprávněných pracovníků VČE a.s. VČE a.s. se bude podílet na vybudování 2 přívodních polí. Projekt předpokládá vystrojení trafostanice 3mi kusy vzduchem chlazených trasformátorů o kapacitě 3*1000 kVA. Detailní řešení rozvodu VN a případně NN bude předloženo VČE a.s. k vyjádření.
Celkový nainstalovaný výkon plynových spotřebičů:
• Instalovaná kapacita celkem: 2 MW (spotřeba 196 m3 zemního plynu/h). Předpokládá se spotřeba zemního plynu zejména pro ventilaci, uváděných 70000 m3/hodinu výměny vzdušniny.
Struktura spotřeby zemního plynu je strukturována takto:
• Zemní plyn pro produkci, tzn. úprava spalin výkon 63 kW
• Zemní plyn pro výrobu horké vody a vytápění kancelářských prostor výkon 400 kW
• Zemní plyn pro výrobu horké vody a vytápění kancelářských prostor výkon 1600 kW
• Dále je pro provoz udržování teploty při tavení využíván propan butanový hořák o výkonu 31,4 kW (27000 Kcal/Nm3).
Zdrojem zemního plynu je existujícího rozvodu STL (středotlak) zemního plynu jenž je zaveden do průmyslové zóny. Z infrastruktury průmyslové zóny bude provedena středotlaká přípojka, která bude ukončena na hranici pozemku, kde bude osazena hlavním uzávěrem, měřením, případně regulační řadou. Dimenzování přípojky a rozvodů bude provedeno dle maximálních požadavků. V areálu závodu bude na jednotlivá pracoviště proveden STL rozvod (v případě potřeby centrálně NTL –nízkotlaký). K rozvodu bude připojen identifikační vodič, uložení dle platných technických norem. Předpokládá se použití polyetylénového potrubí těžké řady d=225 mm.
Hodinová maximální spotřeba předpokládaná projektantem je 196 m3/hod. a to v případě nepříznivých klimatických podmínek.
Požadované množství vody:
• Spotřeba pro cca 130 pracovníků (130*30=3900 litrů denně), úklid haly zanedbatelné množství. Předpokládaná spotřeba 6,7 m3/hodinu, zejména pro technologické potřeby se týká uzavřeného recirkulačního systému chlazení.
Požadovaná spotřeba laků a barev:
V technologii uvažovaných výrob není uvažováno s povrchovou úpravou typu lakování, barvení. Výrobky jsou pouze zbavovány povrchové mastnoty (bezpečnostní list přípravku je přiložen v anglickém jazyce) a dále bude provozována technologie carbon nitrátování (což je úprava povrchu v uzavřené atmosféře), případně omezeně kalením v olejové lázni.
Požadovaná spotřeba hadrů:
• Nebyla specifikována[1]
Požadovaná spotřeba řezných a chladících emulzí:
• Kouki. Technologie sestává z drobné strojírenské výroby. Jako řezné emulze a oleje jsou využívány výrobky např. firmy Mobil. Roční spotřeba hydraulických, mazacích a chladících emulzí se pohybuje v řádech 10 tun ročně. Např. obsahy chladících řezných emulzí je obměňovány kampaňovitě jednou za ½ roku.
• Asahi. Technologie sestává z těžší strojírenské výroby. Jednou z fází je tavba hliníku a následně opracovávání polotovarů na finální produkt. Jako řezné emulze a oleje jsou využívány výrobky firmy Mobil a Shell (případně další). Roční spotřeba hydraulických, mazacích a chladících se pohybuje v řádech 10 tun ročně. Např. obsahy chladících řezných emulzí je obměňovány kampaňovitě jednou za ½ roku.
• Nagura. Technologie sestává z drobné strojírenské výroby. Jako řezné emulze a oleje jsou využívány výrobky firmy Mobil. Roční spotřeba hydraulických, mazacích a chladících emulzí se pohybuje v řádech 10 tun ročně. Např. obsahy chladících řezných emulzí je obměňovány kampaňovitě jednou za ½ roku.
(celkem Toyoda: 9 tun lubrikačních olejů (slévání) roční spotřeba, mazací oleje 8,2 tuny roční spotřeba, řezné emulze 8 tun roční spotřeba). Dále jsou spotřebovány specifické oleje (Daphne alpha) 1,2 tuny ročně, Daphne Quench (5 tun ročně) a čistič Daphne Cleaner (do 1 tuny ročně, pouze Nagura).
Energetické zdroje
Větrání
Větrání haly bude prováděno ventilátory na střeše. K ohřevu vzdušniny budou využit 4 závěsné AHU Units (jednotky) o jmenovitém výkonu 400 kW. Výměna vzduchu v hale a denní osvětlení haly bude řešeno v projektové dokumentaci v souladu s nařízením vlády č. 178/2001 Sb.
4. Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu
Dopravu surovin a rovněž tak odvoz výrobků bude zajišťovat maximálně 5 nákladních kamionů (obvykle 3). Areál není vybaven železniční vlečkou s možností nakládky a vykládky surovin a výrobků. Předpoklad příjezdu vozidel pracovníků a klientů je cca 35 vozidel za směnu. Intenzity dopravy bylo využito sčítání ŘSD Praha.
Výstavba
Ve fázi výstavby dojde k dočasnému zvýšení nároků na stávající dopravní síť, které budou způsobeny dovozem stavebních materiálů na realizaci záměru. Přesun hmot se bude provádět po stávajících hlavních komunikacích (Pardubice/Kolín) a dále po páteřní komunikaci průmyslové zóny. Nově budou vybudovány vnitřní a příjezdová komunikace (od páteřní komunikace průmyslové zóny).
Nároky ostatní infrastruktury budou uspokojeny pouze napojením na současné rozvody Free zone a nebudou vyžadovat závažnější manipulace.
Nakládání s odpadními vodami včetně dešťových je zmíněno v dalších kapitolách. U splaškové kanalizace se předpokládá napojení na veřejnou kanalizaci VaK.
Provoz
Realizací uvažovaného záměru nevznikají žádné výraznější nároky na vnější dopravní ani jinou infrastrukturu. Realizace záměru nepředpokládá změny na infrastruktuře průmyslové zóny. Dojde pouze k výstavbě vnitřních komunikací (napojení na páteřní síť), parkoviště je plánováno o kapacitě 36 parkovacích míst, výpočet pro hlukovou a rozptylovou studii byl proveden pro maximálně 70 příjezdů vozidel v denní době (tj. 140 průjezdů).
Ochranná pásma:
Do hodnoceného území zasahují ochranná pásma vnitropodnikových inženýrských sítí a dále ochranná pásma produktovodu (ropovodu Šlapánov Paramo, ochranné pásmo je definováno ČSN 65 02 04 a bude respektováno při zástavbě. Tento produktovod však byl přeložen a plánovaná výstavba se nachází vně ochranného pásma) a dále dálkový kabel Český Telecom a.s. (MERO), který byl již také přiložen. Písemné vyjádření o přeložce dálkového optického kabelu mimo zájmové pozemky bude doložen v dalších fázích projektové dokumentace. Záměr nezasahuje do žádného ochranného pásma vodních zdrojů ani do CHOPAV, je vně ochranného pásma lesa, vzdálen více než 50 metrů.
Ochranná pásma letiště podle zákona č. 49/1997 Sb. o civilním letectví byla zpracována projekční kanceláří AGA – Letiště v prosinci 1996.
• Na jižní část průmyslové zóny Pardubice se vztahuje ochranné pásmo s omezením vzdušných vedení VVN a VN
• ochranné pásmo proti nebezpečným a klamavým světlům se vztahuje na celou průmyslovou zónu
• ochranné pásmo s výškovým vymezením (maximální výška budov 250 až 264 m.n.m. podle situování území). Úroveň I. nadzemního podlaží bude více než současná úroveň stoleté vody, zde 222,2 m. n. m. Žádný z objektů nedosáhne uvedeného limitu Q100 v místě zóny 221,75 až 221,97 m n.m, (950300/kl/01/21541) ze dne 20.září 2002.
• Konstrukce budovy bude provedena bez odleskově (tak aby nedocházelo k vzniku klamavých světel).
III. Údaje o výstupech
Uvažovaný záměr výroby automobilových součástek koresponduje s rozvojem automobilové výroby v ČR. Stimulem pro výstavbu záměru je výstavba investice Toyota/PSA v Kolíně.
Novostavba haly bude 90 m široká, dlouhá 144 metrů s konstrukční výškou 9,3 a 12,5 metrů ve směru severním s vyšší konstrukcí (slévárna).
Technologie výroby:
V hale bude umístěna lehká strojírenská výroba. Jde o rozměrovou úpravu ocelových a hliníkových polotovarů. Výrobu budou provádět 3 samostatné a nezávislé technologické linky, označované Kouki, Nagura a Asahi. Součástí výroby bude tavba hliníkových ingotů v elektrické indukční peci v množství cca 1 tuna denně a slévání do připravených forem. Součástí technologií je také obrábění polotovarů.
1. Ovzduší
Výstavba
Bodové zdroje: Bodové zdroje znečištění ovzduší v etapě výstavby vzniknou pouze omezeně. Jako dominantní bodové zdroje je nutné označit deponie skrývky orniční vrstvy a dále případně využívané zdroje tlakového vzduchu. Jako nepříznivou variantu je nutné zmínit možnost výskytu kontaminovaných zemin při přeložce zaslepeného ropovodu. V současné době nebyla průzkumem zjištěna existence kontaminace podloží existencí dřívějšího ropovodu, případně havárii na tomto ropovodu. Vstupní informace o kontaminaci pozemků na vzdáleném pozemku zóny nemají pro posouzení stavu kontaminace zájmového pozemku nikterak relevantní význam[2]. V případě zjištění kontaminace zemními pracemi (zejména NEL, ClU v blízkosti zaslepeného ropovodu) bude nutno neprodleně zahájit sanační práce. Je zřejmé, že tuto eventualitu nelze nikdy spolehlivě vyloučit před provedením samotných zemních prací.
Liniové zdroje: Liniové zdroje znečištění mohou být představovány provozem nákladní techniky při provádění stavebních prací a při návozu stavebního materiálu v etapě výstavby. Vzhledem k charakteru a rozsahu stavebních prací může zejména doprava navážkových zemin znamenat zvýšení imisní zátěže. Tato problematika je dále řešena rozptylovou studií.
Vlivem této intenzivní dopravy navážkových materiálů dojde k zhoršení imisní zátěže sousedících objektů komunikace. Při neznalosti trasy transportu zemin byl volen modelový příklad pro úsek komunikace II/322 o délce 100 metrů s lokalizací modelově zasazených obytných objektů od této komunikace ve vzdálenostech obvyklých v obci Staré Čívice. Výsledkem rozptylové studie je identifikace nárůstu imisní zátěže v těchto objektech, celá řada modelových bilančních bodů A až G. Tento model vystihuje s ohledem na neznalost detailnějších informací přípustnost této dopravy.
Souřadnice modelových bodů volených dle vzdálenosti od komunikace je převzata
z rozptylové studie dřívějšího záměru, jehož realizace byla také podmíněna navážkou
zemin na úroveň kóty nad 222 m.n.m. (nad úroveň Q100).
Plošné zdroje: Za dočasný plošný zdroj znečištění je možné považovat vlastní prostor staveniště. Vzhledem ke skutečnosti, že stavba představuje rozsáhlejší terénní práce, je nutné provádět kompenzační opatření zejména ve větrných a teplých dnech kropením zvláště deponií materiálu.
Provoz
Bodové zdroje:
Jako bodové zdroje emisí polutantů do ovzduší ve fázi provozu haly Toyoda (dále bude uváděna pouze hala Toyoda, jde však umístění všech 3 technologii v této hale (Kouki, Asahi a Nagura) je nutné označit stacionární zdroje umístěné v areálu závodu, a to zejména:
• zdroje znečištění ovzduší spalováním zemního plynu
• výroba tepelné energie (rekuperace, využití tepelných toků)
• výroba tepelné energie pro vytápění provozů, palivo: pouze zemní plyn (jde o tzv. AHU Units (4 jednotky o jmenovitém výkonu á 400 kW)
• emise VOC z výroby do volného ovzduší
• případně zálohový zdroj elektrické energie
• doprava osob a materiálu
• provoz tavícího zařízení (elektrická pec) s temperací propan butanem
Technologie: V hale Toyoda fáze 1 se předpokládá instalace 2 MW výkonu plynových spotřebičů. To představuje hodinovou spotřebu 196 m3 zemního plynu. S aplikací na NOx jako majoritního polutantu vznikajícího při spalování zemního plynu je hodinová emise všech plynových spotřebičů na úrovni 400 g NOx.
V hale bude umístěna zejména lehká strojírenská výroba (obrábění) a tavba hliníku. Elektrická indukční pec je vybavena odsáváním zplodin za tavení. Specifikace složení této vzdušniny je obtížně odhadnutelná. S ohledem na měření obdobné pece (plynové) nelze předpokládat výraznější obsah těžkých kovů, NOx, CO, SO2, a podobných zplodin charakteristických pro spalovací procesy. Diskutovaná možná emise dioxinů a dibenzofuranů je závislá zejména na obsahu chloru ve vstupních surovinách (recyklátech). Z tohoto důvodu bude ověřen možný obsah chloru ve vstupních surovinách a bezpečnostními listy bude doložena neexistence chlorovaných uhlovodíků v jakémkoliv procesu výroby. Maximální dokladované množství emitovaných PCDD/F by nemělo přesáhnout množství 0,97*10-3 ng/m3. Emise uhlovodíků z řezných olejů a emulzí do ovzduší není výrazná. Odmašťování bude prováděno v uzavřené lázni přípravkem na bázi lehkých uhlovodíků bez obsahu chlorovaných uhlovodíků[3].
[pic]
Obvykle u obdobných provozů jsou v pracovním prostředí měřeny olejové aerosoly, a tuhé úlety (s dodatečnou analýzou např. na těžké kovy). Olejové aerosoly nemají emisní limit. Při odtahu ventilací by bylo možné identifikovat kvantitu stanovením VOC nebo TOC (u těchto parametrů je uveden emisní limit). S ohledem na skutečnost, že půjde o nový provoz, není na místě předpokládat samotné překračování limitů zejména olejových aerosolů v pracovním prostředí.
Spotřeby a výkony zařízení na zemní plyn:
název spotřeba (emise) označení
• 1 AHU jednotka: 400 kW (palivo zemní plyn) ZT 1 až 4
• temperace u pece tavení hliníku: 32 kW (palivo propan butan) ZT 5
• kotelna na ohřev vody a kanceláří: 400 kW (palivo zemní plyn) ZT 6
• carbon nitridace ZT 12 až 14
Spotřeby a výkony chladících zařízení
název spotřeba (emise) označení
• 1 věž chladící (emise H2O par) ZT 7 až 9
Otrysk zinkovými kuličkami
název spotřeba (emise) označení
• 2 zdroje No 2-11 (AZ 08)[4] ZT 10 až 11
Carbon nitridace
název spotřeba (emise) označení
• 3 zdroje Nagura ZT 12 až 14
Ventilace slévárny[5]
název spotřeba (emise) označení
• 8 výduchů u stropu ZT 15 až 22
Ventilace haly[6]
název spotřeba (emise) označení
• 20 výduchů u stropu ZT 23 až 42
Liniové zdroje:
Emise z liniových zdrojů budou minimální. Provoz montáže a výroby si vyžádá příjezd cca maximálně 5 nákladních automobilů za den provozu (10 průjezdů NA/den). Optimálně půjde o 3 příjezdy nákladních vozidel. Jako extrémní příjezd osobních vozidel managementu a zaměstnanců byl považován příjezd cca 70 vozidel denně (tj. 140 průjezdů OA/den, kapacita parkoviště 37 parkovacích míst, počet příjezdů je dán včetně návštěv). Počet příjezdů vozidel pracovníků byl odhadnut jako nepříznivý tj. maximální. Obecně procento pracovníků dojíždějících vozidly na pracoviště 40 % (samostatně nebývá dosažen). Vhodnou realizací linky MHD a jejích přípojů se sníží počet pracovníků přijíždějících vozidly.
Roční emise jednotlivých škodlivin z těchto liniových zdrojů jsou vyčísleny v tabulce a vycházejí z délky příjezdové komunikace, odbočka ze státní silnice (číslo II/322, dále páteřní komunikace průmyslové zóny a doporučených emisních faktorů pro rok 2002). Výpočty imisní zátěže viz rozptylová studie.
2. Odpadní vody
Ve výrobě je voda spotřebovávána jako voda technologická. Technologické vody nejsou vypouštěny ze zásobní nádrže do veřejné kanalizace. Splaškové vody ze sociálního zařízení jsou svedeny do veřejné kanalizace. 138 pracovníků (90 litrů splaškových vod za den) = 12,4 m3 denně. Existence kuchyně a jídelny s instalovaným lapákem tuků se pouze předpokládá. S ohledem na kapacitní napojení na veřejnou kanalizaci není při dodržení provozních podmínek lapáku tuků výraznější komplikace. Projektant musí zohlednit aspekty existence lapáku tuků, zejména pokud plánuje instalaci drtiče bioodpadků. Tyto výrazně komplikují provoz lapáku tuků.
V areálu lze tedy identifikovat 3 zmíněné základní druhy vznikajících odpadních vod:
• Vody splaškového charakteru, kuchyňský provoz
• Vody dešťové (vody ze střech a vody z komunikací a manipulačních ploch)
• Vody technologické, které však vznikají pouze kampaňovitě a jsou odváženy ke zneškodnění specializovanou firmou.
Vody splaškového charakteru
V rámci výstavby průmyslové zóny byla vybudována podél komunikace tlaková splašková kanalizace. Napojení na tento centrální splaškový systém je pomocí vlastní čerpací stanice s osazením objemových čerpadel a měřením na odtoku. S ohledem na kapacitu stávajícího potrubí (15 – 20 l/sec.) musí být zaručeno řízené vypouštění odpadních vod s akumulací splašků. Řízeným vypouštěním akumulovaných splaškových vod lze zajistit odtok cca 0,2 li/sec.
S ohledem na množství splaškových vod je případně uvažováno s centrální čerpací stanicí s akumulací např. 20 m3 a osazením dvou čerpadel. Jedno v provozu a druhé jako rezerva. Vlastní odpady z objektů budou svedeny do čerpací jímky a odtud přečerpávány do centrální čerpací stanice. Vody ze stravovacího zařízení budou do čerpací jímky svedeny přes odlučovač tuků.
Denní produkce BSK5 = 138 x 60 g/os/den = 8280 g/den
400 mg/l
NL = 138 x 55 g/os/den = 7590 g/den
366 mg/l
Roční produkce BSK5 = 3,0 t/rok
NL = 2,8 t/rok
Množství zbytkového tuku z odlučovače tuku
250 jídel x 25 l/jídlo = 6 250,0 l
Produkce látek EL (5g/jídlo) 1 250 g/den
Koncentrace EL 200 mg/l
Účinnost odlučovače tuků 85 %
Zbytkové znečištění 188 g/den
Zbytková koncentrace 30 mg/l
Roční produkce = 0,188 kg/den x 255 =47,94 kg/rok
Vody dešťové (vody ze střech a vody z komunikací a manipulačních ploch)
Srážkové vody, vypouštění srážkových vod do povrchových vodotečí (limity nařízení vlády č. 82/1999 Sb.)
Realizací uvažovaného záměru nedochází k nárůstu množství zachycených srážkových vod. V současnosti jde o nezpevněnou plochu, a většina srážkových vod se zasakuje do horninového prostředí a vytváří tak dotaci mělce položeného kolektoru. Výstavbou areálu Toyoda dojde z celkové plochy areálu 47000 m2 k zastavění nejméně 1/4 uvažované plochy budovami s plochými střechami a 1/4 komunikacemi a zpevněnými plochami:
• 12960 m2 zastavěná plocha střechy. Strážní domek zanedbán
• 7800 m2 zpevněných plocha a komunikací
Srážkové vody ze střech objektů by bylo možné bez předčištění zasakovat do kolektoru. Zasakování srážkových vod ze zpevněných ploch je však více problematické. Uvažované plochy zpevněných ploch a střech jsou pouze orientační. Průměrné roční srážky v lokalitě: 599 mm/rok. Geologické podloží v lokalitě není vhodné pro zasakování deš´tových vod.
Nárazový déšť
Na základě těchto výsledků a s přihlédnutím k upravenému profilu koryta Podolského potoka je zřejmé, že bude nutné případnou zasakovací nádrž vybudovat s dostatečnou retencí. Při zvážení zasakování veškerých zadržených srážkových vod by bylo nutné uvažovat s retenčním objemem nejméně udávaných 200 m3 (s retencí pro požární účely poté více). Zastavěná plocha záměru (včetně zpevněných ploch) je téměř 2,1 ha. Přívalový nárazový 1 denní déšť by mohl dosáhnout až 2000 m3/24 hodin. Retenční nádrž dešťových vod by měla být konstruována tak, aby případné vybřežení proběhlo po extrémním nárazovém dešti na území okolních polí a remízku bývalého koryta Podolského potoka.
S intenzitou 5 minutového deště o periodicitě *n = 0,5 a intenzitou i = 303 l/s/ha. Pro zpevněné plochy ještě ponechána intenzita 15 minutového intenzivního deště o periodicitě **n = 1 a intenzitou 113 l/s/h. Retence tedy vychází:
• 1,2960 ha*303 l/s/ha*300 s=118 m3
• 0,780 ha*113 l/ha/s*900= 80 m3
S ohledem na platnou legislativu není a priory zakázáno vypouštět odpadní vody do vod podzemních. (zachycené dešťové vody je nutné označit za vody odpadní). Vypouštěním těchto odpadních vod však nesmí být zhoršena kvalita podzemních vod v lokalitě. S ohledem na charakter okolní krajina a charakteru jejího zemědělského využití nelze předpokládat zhoršení kvality zasakováním dešťových vod ze střech. Více diskutabilní je však technologie vypouštění odpadních vod do kolektoru (zasakování) vod jímaných z odstavných a manipulačních ploch, parkovišť a obecně komunikací.
V tomto případě je nutné odváděné dešťové vody z těchto ploch předčistit dostatečně dimenzovanými odlučovači ropných látek. Tuto problematiku lze řešit několika způsoby. Odlučovače ropných látek mohou být umístěny na několika větvích kanalizace, případně může být umístěn pouze 1 odlučovač ropných látek (dále ORL) na konci větve před vyústěním. Zde je však nutné připomenout, že celá tato větev kanalizace musí být vybavena zařízením pro havarijní uzavření výtoku kanalizace a doporučuje se instalace sorpční vpusti s mediem pro dočištění vytékajících OV z ORL na míru 0,2 mg/l (NEL). Vyhláška č. 376/200 Sb., kterou se stanovují požadavky na pitnou vodu vyžaduje u pitných vod 0,05 mg/l (účinnost čistění dle vodohospodářského povolení).
Celá skupina zařízení však bude vyžadovat častou kontrolu a servis, a důkladné proškolení obsluhy.
S ohledem na profil koryta Podolského potoka a existenci protipovodňových hrází nelze uvažovat o případném neřízeném vypouštění odpadních dešťových vod do vod povrchových gravitačním způsobem. Kapacita koryta by vedla investora k nutnosti vybudování retenční těsné nádrže s alespoň jedním mírně svažitým břehem k retenci a řízenému vypouštění těchto odpadních dešťových vod do vod povrchových. V tomto případě platí beze změny opatření pro předčištění přitékajících vod.
Z hlediska vypouštění dešťových vod ze zpevněných ploch a střech objektů je možné počítat při srážkách 590 mm (ročních) o produkci 12000 m3 zachycených srážek. Při orientačním koeficientu odparu (celého roku) min 0,5 se předpokládá vypuštění maximálně 6000 m3 dešťových vod ročně. Sací koš čerpadla bude umístěn pod hladinou a nádrži bude udržována minimální hladina jímaných vod. Pro řízené vypouštění tohoto množství vod postačí malé čerpadlo. Jímací nádrž je možné využít jako reservoár požární vody.
Vody ze střech, jenž nebudou znečištěny, je možné neřízeně gravitačně vypouštěn přímo do Podolského potoka. Blízkost řeky Labe, upravené koryto a odtokové poměry s největší pravděpodobností nemohou přinést komplikace s kapacitou koryta v případě nárazových dešťů. Pouze v případě dlouhotrvajícího intenzivního deště (na úrovni 24 hodinových srážek 100 mm) by mohlo vypouštění vod ze střech objektu vyvolat příspěvek k povodňové vlně na Podolském potoce. Tuto skutečnost doporučujeme ověřit v dalších stupních projektové dokumentace výpočtem.
Meliorace
Popis stávajícího stavu
V zájmovém území se nachází stávající plošný meliorační systém, podle podkladu poskytnutého SMS Pardubice se jedná v prostoru staveniště o drenáž SO5 - 30,9 ha, svedenou do kanálu „B“- 1147m, beton DN 400. Dle dostupných podkladů se na pozemku budoucího areálu nachází dva hlavníky, které jednak přivádějí vody z vedlejšího území až od silnice Pardubice – Přelouč a jednak podchycují drenážní systémy na pozemku investora. Projektant obdržel zaměření objektů a zpracovává ve spolupráci se ZVHS, kancelář Pardubice, potřebná opatření.
Návrh řešení
S ohledem na rozsáhlý drenážní systém je nutné zachovat stávající kanál DN 400 a hlavníky, případně provést jejich přeložení. Drenážní pera zasahující pod vlastní stavbu budou pokud možno také zachována a v případě nutnosti zkrácena nebo zaslepena.
3. Odpady
Ve fázi výstavby:
Etapa výstavby nebude znamenat produkci jiných odpadů než odpadů obvykle běžných při výstavbách obdobných záměrů. V rámci uvažovaného záměru lze očekávat přibližnou produkci následujících druhů odpadů tak, jak je uvedena v následujícím odstavci.
17 05 Zemina (včetně vytěžené zeminy z kontaminovaných míst), kamení a vytěžená hlušina
17 05 03* Zemina a kamení obsahující nebezpečné látky
17 05 04 Zemina a kamení neuvedené pod číslem 17 05 03
Vzhledem k tomu, že stavba bude založena na stávajících nezpevněných zemědělsky využívaných plochách dojde ke skrývce ornice.
Přesnou specifikaci konkrétních druhů a množství jednotlivých druhů odpadů lze upřesnit až v prováděcích projektech. Kontaminace v blízkosti dříve používaného ropovodu však byla průzkumem vyloučena a je velmi nepravděpodobná. Uvedená skutečnost je však pouze ústním sdělením zpracovateli. Z toho důvodu byla dále zmíněna, jako eventualita. Skrývka ornice bude posouzena s ohledem na vyhlášku č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, třída vyluhovatelnosti I[7]. Vzorek zemin bude odebrán kvalifikovanou odběrovou skupinou a výsledek bude posouzen s ohledem na vhodnost dalšího využití. V případě negativních výsledků analýzy vodného výluhu bude skrývka ornice využita v souladu s požadavky zákona. Pokud by byla zjištěna kontaminace této orniční vrstvy, bude postupováno v souladu s environmentální závažností zjištěných skutečností.
Existující relikt ropovodu bude vyjmut. Byl již dříve přeložen a v současnosti je zaslepen. Zemina vytěžená při odkrývání produktovodu bude kontinuálně vzorkována a předávána do akreditovaných laboratoří. Zemina bude posouzena s ohledem na metodický pokyn MŽP ČR (odboru pro ekologické škody) uveřejněném v novelizované verzi v Příloze Zpravodaje SVČR č. 3/1999 MŽP ČR zejména v parametru NEL (mg/kg). Tato zemina bude ukládána na lokalitu odkud může být odvezena na zneškodnění bez zanechání trvalých negativních následků. Vytěžená zemina bude dále podrobena posouzení obsahu NEL ve vodném výluhu zejména při pozitivních výsledcích.
Přeložku provádí Město Pardubice, je její součástí i odstranění původního potrubí a odstranění případných starých ekologických zátěží!.
Ve fázi provozu:
Technologie výroby přináší vznik několika druhů odpadů. S ohledem na skutečnost, že investor obdobnou výrobu v ČR neprovádí, byly potencionálně vznikající odpady posouzeny z hlediska zákona č. 185/01 Sb., vyhlášky č- 381/01 Sb., katalogem odpadů. Zejména jde o odpady skupiny 12 (Odpady z tváření a z fyzikální a mechanické povrchové úpravy kovů a plastů).
12 ODPADY Z TVÁŘENÍ A Z fyzikální a mechanické POVRCHOVÉ úpravy kovů a plastů
12 01 Odpady z tváření a z fyzikální a mechanické povrchové úpravy kovů a plastů
12 01 01 Piliny a třísky železných kovů O, případně O/N dle skutečných vlastností[8]
12 01 02 Úlet železných kovů
12 01 03 Piliny a třísky neželezných kovů
12 01 04 Úlet neželezných kovů
12 01 06* Odpadní minerální řezné oleje obsahující halogeny (kromě emulzí a roztoků)
12 01 07* Odpadní minerální řezné oleje neobsahující halogeny (kromě emulzí a roztoků)
12 01 08* Odpadní řezné emulze a roztoky obsahující halogeny
12 01 09* Odpadní řezné emulze a roztoky neobsahující halogeny
12 01 10* Syntetické řezné oleje
12 01 12* Upotřebené vosky a tuky
12 01 13 Odpady ze svařování
12 01 14* Kaly z obrábění obsahující nebezpečné látky
12 01 15 Jiné kaly z obrábění neuvedené pod číslem 12 01 14
12 01 16* Odpadní materiál z otryskávání obsahující nebezpečné látky
12 01 17 Odpadní materiál z otryskávání neuvedený pod číslem 12 01 16
12 01 18* Kovový kal (brusný kal, honovací kal a kal z lapování) obsahující olej
12 01 19* Snadno biologicky rozložitelný řezný olej
12 01 20* Upotřebené brusné nástroje a brusné materiály obsahující nebezpečné látky
12 01 21 Upotřebené brusné nástroje a brusné materiály neuvedené pod číslem 12 01 20
12 01 99 Odpady jinak blíže neurčené
12 03 Odpady z procesů odmašťování vodou a vodní parou (kromě odpadů uvedených ve skupině 11)
12 03 01* Prací vody
12 03 02* Odpady z odmašťování vodní parou
Dále lze uvažovat odpady, které jsou předávány k recyklaci. Jde zejména o zbytky prolisy, zmetky.
17 04 05 Železo a ocel
17 04 02 Hliník
15 02 Absorpční činidla, filtrační materiály, čisticí tkaniny a ochranné oděvy
15 02 02* Absorpční činidla, filtrační materiály (včetně olejových filtrů jinak blíže neurčených), čisticí tkaniny a ochranné oděvy znečištěné nebezpečnými látkami
15 02 03 Absorpční činidla, filtrační materiály, čisticí tkaniny a ochranné oděvy neuvedené pod číslem 15 02 02
20 01 Složky z odděleného sběru (kromě odpadů uvedených v podskupině 15 01)
20 01 01 Papír a lepenka
20 01 02 Sklo
20 01 21* Zářivky a jiný odpad obsahující rtuť
20 01 35* Vyřazené elektrické a elektronické zařízení obsahující nebezpečné látky neuvedené pod čísly 20 01 21 a 20 01 236)
20 01 36 Vyřazené elektrické a elektronické zařízení neuvedené pod čísly 20 01 21, 20 01 23 a 20 01 35
20 03 01 Směsný komunální odpad
20 03 03 Uliční smetky
20 03 04 Kal ze septiků a žump
* jsou označeny odpady nebezpečné ze zákona
Odpady jsou tříděny a shromažďovány v určených prostorech, které jsou zabezpečeny proti znečištění okolní půdy a vod, v intencích dotčených předpisů. S odpady je nakládáno v souladu s příslušnými právními normami.
V areálu bude zaveden systém nakládání s odpady, který odpovídá zákonu č. 185/2001 Sb. o odpadech, ve znění prováděcích vyhlášek a pozdějších předpisů. Problematiku nakládání s odpady je možné konzultovat s pověřenou osobou. Zneškodňování odpadů s nimiž bude nakládáno nebylo v této fázi specifikováno. Předpokládá se vznik cca zejména emulzí, olejů, šrotu na úrovni vstupních množství, cca množství k desítce tun za rok. Technologické kapaliny jsou zneškodňovány externě v zařízeních k tomuto účelu schválených. Vstupní kapaliny neobsahují chlorované uhlovodíky. 5 % vstupních hliníkových surovin se objeví v bilanci odpadů. Jde tedy orientačně o 15 tun ročně. Případné využívání odpadů (recyklace zaolejovaných špon) je možná výhradně, pokud tímto nedojde k ohrožení životního prostředí, zde zejména ovzduší a může být prováděna pouze ve shodě s požadavky zákona o odpadech. Zneškodnění (využití) hliníkových stěrů se předpokládá výhradně u externího zpracovatele.
4. Hluk
Výstavba
Během výstavby bude vznikat hluk z provozu stavebních mechanismů použitých při stavbě. Hluk stavebních mechanismů používaných při výstavbě se udává mezi 80 – 95 dB(A) ve vzdálenosti 5m, hluk nákladních vozidel 70 – 82 dB(A) ve vzdálenosti 5 m
(předpoklad použití vozidel třídy EURO 2). Vzhledem k rozsahu těchto prací se však jedná zejména o skrývku orniční vrstvy a navážku zemin pro zvýšení nivelety terénu. Stavební práce budou prováděny pouze v pracovní dny a ranní směně, nejlépe v době od 7:00 do 19:00. Při montáži technologického zařízení budou zdroje hluku minimální a krátkodobé.
Vlivem této intenzivní dopravy navážkových materiálů dojde k zhoršení imisní zátěže sousedících objektů komunikace hlukem. Při neznalosti trasy transportu zemin byl volen modelový příklad pro úsek komunikace II/322 , na němž byl proveden obdobný modelový výpočet. Tento model vystihuje s ohledem na neznalost detailnějších informací přípustnost této dopravy viz předcházející stránka).
Provoz
Výsledky modelu ukazují, že nejvýznamnějším faktorem majícím vliv na hluk v lokalitě je dopravní hluk. Příspěvky stacionárních zdrojů ze závodu TOYODA jsou málo významné. Nepřesahují 33,9 dB(A). Jejich velikost respektuje současný stav hlukové zátěže v zájmové lokalitě. Mírné navýšení dopravy též nemá zásadní vliv na hlukovou situaci v okolí Free zone Staré Čívice. Maximální navýšení ekvivalentních hladin akustického tlaku A, se předpokládá o 0,2 dB (A). Při srovnání přesností výpočtu, která je 2 dB, s vypočteným celkovým navýšením, je příspěvek nepodstatný. Hlavní zdrojem hluku v obci Staré Čívice je doprava po silnici č. 322 (Pardubice - Přelouč), v obci Lány na Důlku je to potom provoz na frekventovaném železničním koridoru Praha - (Pardubice) - Česká Třebová. Z nařízení vlády č. 502/2000 Sb., lze současný stav hlučnosti považovat za starou hlukovou zátěž. Pojem stará hluková zátěž je v nové vyhlášce definována jako, stávající stav hlučnosti ve venkovním prostoru působený hlukem z dopravy historicky vzniklý do dne účinnosti tohoto nařízení. Při vykládce suroviny a manipulaci s výrobky je předpoklad použití malé mechanizace (vysokozdvižné vozíky apod.), jejich vliv na blízké okolí je minimální, je však nutné aby byly stroje udržovány v dobrém technickém stavu a případné závady neprodleně opraveny (např. poškozený tlumič výfuku). Pro lepší útlum hluku vlivem ohybu podélných akustických vln na překážce doporučuji vysadit na hranici pozemku závodu, resp. parkovišti živý plot.
5. Záření elektromagnetické a radioaktivní
V průběhu výstavby ani provozu uvažovaného záměru nebudou používána zařízení, která by mohla být zdrojem elektromagnetického nebo radioaktivního záření.
6. Radon a přírodní radionuklidy
Z hlediska plynopropustnosti podle „Kategorizace radonového rizika základových půd“ (Barnet I. a kol. ČGÚ 1994) nebyl posuzovaný pozemek (zastižená zemina) s ohledem na nejvyšší zjištěnou propustnost do hloubky základové spáry (předpokládaná hloubka menší než 2 m) zařazena. Nelze vyloučit zařazení k zeminám se střední propustností.
Doporučujeme tuto propustnost ověřit propustoměrem, kterým bude provedeno přímé měření v šesti bodech in situ.
Dále doporučujeme provést měření objemová aktivity radonu v půdním vzduchu. A poté plochu začleněnit do příslušné kategorie rizika na základě hodnoty třetí kvartilu (Q) a kategorie propustnosti území. Na základě výsledků poté pozemek zařadit do příslušné kategorie radonového rizika a zajistit případná ochranná opatření proti pronikání radonu z podloží do budov dle ČSN 73 06 01.( Je součástí zadaného IGP včetně geofyzikálního průzkumu bludných proudů).
Hala neleží v oblasti působení vysokých a velmi vysokých frekvencí. Měření elektromagnetického záření z elektrické pece bude případně posouzeno v rámci kategorizace prací .
Za provozu haly nebudou používány zdroje ultrafialového a infračerveného záření. Vyjímkou je možné svařování obloukem (UV záření) po dobu výstavby, případně při údržbě a přípravě. Ochrana osob bude zabezpečena osobními ochrannými pomůckami.
Dle již provedených kategorizací prací na obdobných provozech je zřejmé, že uvažované provozy mohou způsobit zařazení části pracovníků do kategorie III (zejména z důvodu hlukového zatížení).
ČÁST C
Údaje o stavu životního prostředí v dotčeném území
1. Výčet nejzávažnějších environmentálních charakteristik dotčeného území
Územní systém ekologické stability
Pro celé širší zájmové území je zpracován Generel lokálního systému ekologické stability krajiny. Zároveň jsou v tomto generelu promítnuty i dotčené prvky regionálního ÚSES. Následně je tato problematika řešena novým územním plánem města Pardubic, jež je připraven ke schválení. Zájmové území není v Generelu a ni novém ÚP zahrnuto mezi stávající ani plánované systému biocenter a biokoridorů.
V rámci generelu lokálních SES (SES Pce – Low 94), byly v zájmovém širším území vymezeny následující prvky s funkci biocenter (dále zde BC), biokoridorů (dále zde BK) a interakčních prvků (dále zde IP).
• Lokální BK Podolský potok, nové koryto, částečná funkčnost
• Lokální BC Jasenina, lesní porost přiléhající k levému břehu Podolského potoka
• IP Podolský potok (staré koryto plně funkční).
• Lokal BC V olšině, lesní porost
Zájmová výstavba se nedotýká těchto uvedených prvků. Před počátkem realizace PANASONIC byl uvažován lokální BK 25 spojující ve směru V-Z obě koryta Podolského potoka a navazující lesní porosty přes polní remíz (viz Stromy rostoucí mimo les). Tento plánovaný BK byl realizací Panasonic bez náhrady zrušen.
• Lokální BK Podolský potok, nové koryto, částečná funkčnost
Nové koryto je upraveno do lichoběžníkového tvaru s šířkou dna okolo 3 metrů a hloubkou 150 až 160 cm a sklonem břehů 1:1,5. Do výšky 0,55 m je částečně dlažba na sucho, opřená o kamennou patku, nad dlažbou je drnování, v současné době v části sekané a v části ruderální. Břehový porost, olše, jíva, vrba, místy šípek, ptačí zob, ostružiník, bez černý.
• IP Podolský potok (staré koryto plně funkční).
Mělké meandrující koryto, částečně zanešené a zarostlé zapojeným břehovým porostem stromového a keřového patra (vrtba, olše, topol, jasan). V části podél lesního pozemku jde o plně funkční biokoridor. Nad silnicí Kolín Pardubice je však v délce 800 m zatrubněn.
Nový územní plán města Pardubic předpokládá existenci 4 zmíněných BK, BC a IP v území. Nově navrhuje vytvoření lokální BC v sousedství trati ČD 010 při soutoku nového a starého koryta Podolského potoka (jež jsou lokálními BK). Z tohoto BC je dále plánován BK do BC Jasenina. Všechny plánované BC a BK vedou mimo areál Toyoda.
VKP (významné krajinné prvky)
Nejbližšími registrovanými VKP jsou dle sdělení slepá ramena řeky Labe. Toyoda se jich nijak nedotýká, a nelze předpokládat jejich jakékoliv negativní ovlivnění výstavbou areálu výroby Toyoda.
Krajinný ráz
Navrhovaný areál leží v areálu průmyslové zóny, která se rozkládá po pravém břehu Podolského potoka (tato etapa). Výrobní aktivity postupně vznikají, v současné době je provozován areál Panasonic, blíží se také pravděpodobná realizace provozu RONAL Pardubice, který bude např. zpracovávat 50 krát větší množství hliníku než posuzovaný záměr Toyoda. Plánovanou další výstavbu lze realizovat na pozemcích s připravenou infrastrukturou. Širší území je tedy ohraničeno koryty staré a nového Podolského potoka a dále obcí Staré Čívice (silnice Pardubice Kolín II/322) a tratí ČD 010. Areál leží v nadmořské výšce (současná nadmořská výška rostlého terénu) okol 220,5 až 221 m.n.m.). Areál je tvořen ornou půdou. Pozemky byly v minulosti zemědělsky využívány. Obytná výstavba obce Staré Čívice je charakteristická nízkopodlažní zástavbou venkovského typu. Obytná zástavba je soustředěna do obce. V obci nejsou rekreační zóny. Ke krátkodobé rekreaci obyvatel obce slouží les „Obora“ severně od obce.
Posuzovaný areál leží v areálu průmyslové zóny. Jde z hlediska širších vztahů o intenzivně urbanizovanou krajinu s malým morfologickými změnami reliéfu, převážně rovinná oblast. Širší oblast je intenzivně zemědělsky využívaná, 600 metrů od areálu Toyoda se nachází rychlostní koridor ČD 010.
Charakter krajiny před její antropogenní změnou je možné charakterizovat jako lužní, les s částečným podílem mokřadních biocenóz. Existující biokoridory a biocentra jsou již pouze reliktními pozůstatky toho přirozeného systému, jež byl intenzivní antropogenní úpravou (včetně masivní meliorace) změněn. Jde tedy o krajinu značně antropogenně změněnou, vzdálenou od obydlených částí obce. Z důvodu ochranného pásma letiště Pardubice nebudou v místě projektovány žádné stavby jež by měnily reliéf krajiny z kontextu širších vztahů.
Architektonický náhled, včetně barevného vyvedení není zpracovateli dokumentace přístupný, lze využít tento obdobný koncernový vzhled výrobních hal.
[pic]
I přes realizaci záměru uvnitř plánované průmyslové zóny je záměr posouzen z hlediska případných sporných ukazatelů pro územní plán. Viz ORS/347/2002 ze dne 23.září 2002 (Magistrát města Pardubice). Jde o část lokality č. 110, Vlf výroba lehká.
Stará ekologická zátěž
Znečistění geologického prostředí
Při zkoumání znečistění geologického prostředí (zemin a podzemní vody v sousedním areálu průmyslové zóny) v r.2000 nebyly zjištěny alarmující hodnoty (tj. přes limit „C“) znečišťujících látek, a to ani v blízkosti ropovodu. Překročen byl limit obsahu BTEX (např.toluen), ostatní ukazatele byly pod limitem „B“. Má se za to, že zvýšený obsah znečisťujících látek vyjadřuje spíše „mírnou plošnou ekologickou zátěž“ v urbanizované oblasti, než soustředěné znečistění z konkrétně pojmenovaného zdroje. Dle sdělení Ing Jiří Petery – JIP, nevykazují zeminy koncentrace NEL jež by bylo možné označit za kontaminaci NEL ani v blízkosti stávajícího reliktu ropovodu.
Posuzované území nenáleží k seismicky aktivním oblastem. S ohledem na geotechnické charakteristiky území lze základové poměry pro založení staticky náročných staveb označit za složité. Vhodnou a dostatečně únosnou základovou půdu tvoří křídové slínovce. Únosné vrstvy lze očekávat v hloubce větší než 4 metry. Bylo předběžně zjištěno, že slínovce se objevují v horizontu 2,8 metru. Komplexní hydrogeologická studie lokality byla vypracována v roce 2001 pro Magistrát města Pardubice, duplicitně a nezávisle poté firmou GEO ING Jihlava spol. s r.o., srpen 2002.
2. Charakteristika současného stavu životního prostředí v dotčeném území
Ovzduší
Imisní situace ve Starých Čívicích není trvale sledována. Nejbližší a vhodné měřící místo ČHMÚ (nebo O(K)HS) je např. AIM 1112 Přelouč, případně Pardubice (1465).
Obrázek: Měřící místa stavu ovzduší v ČR,
[pic]
Jako orientační bylo tedy použito měření např. AIM 1112 (Přelouč).
Klimatické charakteristiky
Území patří do mírného klimatického pásma, klimatická oblast teplá, okrsek A2 – teplý, mírně suchý s mírnou zimou. Pro charakteristiku klimatických podmínek je použito dlouhodobých průměrů v letech 1901 až 1950 pro srážkoměrné stanice Pardubice, Přelouč, Bohdaneč a klimatologické stanice Pardubice a Přelouč.
Průměrné roční srážky 599 mm
Průměrná roční teplota 8,4 C
Převládající směr větrů: jihovýchodní 12,4 %
Západní 23,7 %
Východní 15,5 %
jihozápadní 13,0 %
Podíl tříd stability atmosféry v průběhu roku:
I 6,36 %
II 11,97 %
III 36,28 %
IV 36,28 %
V 9,11 %
Znečištění ovzduší, současný stav (imisní situace)
Pravidelné měření imisní koncentrace škodlivin ve Starých Čívicích není prováděno. Ve dnech 10. a 12.3.1999 provedla Okresní hygienická stanice Pardubice dvě jednorázová 24 hodinová měření škodlivin a to v 30 minutových intervalech. Měřící místo se nacházelo v obci Staré Čívice.
Hodnoty naměřených půlhodinových imisních koncentrací NOx se pohybovaly v rozmezí od 6 μg/m3 do 97,8 μg /m3 (prvních 24 hodin) a od 10,1 μg /m3 do 40,5 μg /m3 (dalších 24 hodin). Průměrná 24 hodinová koncentrace byla 25,6 μg /m3 a 16,2 μg /m3. Průměrné hodnoty povětrnostních podmínek během obou měření byly následující:
síla větru 2,3 m/s 3,9 m/s
směr větru 220 grad 294 grad
teplota 6,7 °C 2,4 °C
relativní vlhkost 85,4 % 68,9 %
tlak 985 hPa 993 hPa
Po dobu měření prvních 24 hodin převažoval jihovýchodní až západní vítr a měřicí místo bylo zasaženo emisemi z dopravy i ze zdrojů domácích topenišť okolní zástavby.
Následně byl proveden výpočet imisní situace širší lokality (rozptylová studie) a to s ohledem na dopravu po komunikaci II.třídy č. 332 Pardubice – Kolín. Jako intenzita dopravy po této komunikaci byla použita hodnota ze sčítání dopravy 2001 (ŘSD Praha) s úpravou korekčními faktory ve směru růstu intenzity dopravy ku roku 2004.
Intenzity dopravy ŘSD Praha
[pic]
• Zájmový úsek ku obci Staré Čívice od Pardubic má intenzitu dopravy 15856 vozidel za 24 hodin. Před Starými Čívicemi odbočuje směr Heřmanův Městec. Intenzita dopravy na této komunikaci je však výrazně nižší než na komunikaci Pardubice Kolín (dle web ŘSD). Lze tedy intenzitu dopravy na úrovní 15856 vypočtenou v profilu 5-2150 přijmout jako blízkou i obci Staré Čívice. Pro současný stav byly využity intenzity konzultovány přímo telefonicky se Správou a údržbou silnic v Pardubicích. Bylo využito intenzity intenzity 11760 (celkem) a z toho 2510 nákladní automobily (2002). Pro rok 2004 byl uvažován nárůst 10 % oproti použité intenzitě. Hodnoty uvedené na webových stránkách ŘSD jsou prokazatelně chybné, jelikož pokles intenzity dopravy odbočením komunikace do Heřmanova Městce jistě nepřinese pokles intenzity dopravy ve Starých Čívicích na méně než polovinu (porovnej na obrázku sčítací body 5-2150 a 5-2160.
• Rok 2002 – stav bez závodu Toyoda (postaven závod PANASONIC): celkový počet mot. vozidel: 11760 / 24 hod., nákladní automobily: 2510 / 24 hod ( z celkového počtu).
V současné době je imisní situace obyvatel Starých Čívic ovlivněna zejména dopravou. Situace v oblasti k.ú. Srnojedy je na úrovni přirozeného pozadí otevřené krajiny v ČR.
Na základě provedených výsledků je tedy zřejmé, že v současné době je širší lokalita zatížena zejména dopravou na komunikaci Pardubice – Kolín. V budoucnosti emisní situace průmyslové zóny ve Starých Čívicích z hlediska NOx a dalších polutantů z pálení zemního plynu bude ovlivněna výstavbou zvláště velkého zdroje znečištění, RONAL. Snížení zatížení v obci Staré Čívice dojde vybudováním D11 a dalších obslužných komunikací. Lze totiž předpokládat přesunutí části tranzitní dopravy mimo Staré Čívice.
Umístění stanice 1112
[pic]
Podzemní vody
Sledované území leží na pravém břehu Podolského potoka (nazývaného také Klešický potok, Podolka). Koryto je upraveno. Podolský potok pramení v Železných horách u Vápenného Podola a ústí do Labe u Lán na Důlku. Koncem 60. Let byla provedena úprava koryta potoka (Regulace Klešického potoka – Ing. Šindlar 1961), kdy došlo k průpichu nového koryta od silnice II/322 Pardubice Kolín po železniční trať. Profil koryta je na 5 ti letou vodu Q 5 max. = 11,7 m3/sec. Hydrometeorologický ústav provedl v profilu u železniční tratě 010 stanovení velké vody. Plochy povodí v tomto místě je 49,79 km2, Q355=4,5 m3/s, Q 5 max. = 11,7 m3/sec, Q 25 max. = 23,1 m3/sec, Q 100 max. = 37,8 m3/sec. V roce 2001 bylo městem Pardubice provedeno upravení kapacity koryta, vyhotovení ochranné hráze. V současné době splňuje Podolský potok v místě styku s areálem požadavek na 100letou vodu (viz 950300/Kl/01/21541 v příloze)..
Nad silnicí II/322 je instalován stavidlový jez k napouštění obtokového koryta původního toku, které zůstalo zachováno, mimo jiné pro závlahu luk a svedení vody z drenážních vyústí a napouštění požární nádrže. Podolský potok je ve správě Povodí Labe. Podzemní vody v lokalitě jsou na kótě 1 až 2 metry pod úrovní rostlého terénu. I. kolektor je kvartérní (štěrkopísek), II. kolektor jsou slínovce s puklinovou propustností. P.v. v místě jsou hydrogen uhličitansodné charakteristiky, a jde o agresivní podzemní vody. V sousední oblasti plánované výstavby areálu PANASONIC bylo zjištěno mírné znečištění podzemních vod a to amonnými ionty a fluoridy. Částečně byl zjištěn vyšší výskyt ropných látek (stanovení NEL), případně mono a polyaromatických uhlovodíků. V místě plánované výstavby areálu Toyoda byly odebírány vzorky podzemních vod, které dle sdělení Ing Jiří Petery – JIP, nevykazují hodnoty jež by bylo možné označit za kontaminaci NEL ani v blízkosti dřívějšího ropovodu. Vliv na podzemní vody se dle zjištěných skutečností a hydrogeologických charakteristik nepředpokládá.
Magistrát města Pardubice zainvestoval v roce 1999 vypracování (Studie odtokových poměrů Podolského potoka v areálu Free Zone ve Starých Čivicích Ing. Kladivo 1999) se závěry a doporučeními, podle kterých byl vyhotoven projekt povodňových opatření a úprava povodňové hráze na úroveň Q100. Zpracovatel dokumentace předpokládá, že tento expertní posudek (Studie odtokových poměrů Podolského potoka v areálu Free Zone ve Starých Čivicích Ing. Kladivo 1999) a vyjádření 950300/Kl/01/21541 započetlo možnost zpětného vzdutí Q100 řeky Labe. Tento efekt neblaze proslul při letošních povodních a katastrofálně ovlivnil situaci od Mělníka až za Neratovice.
Doporučení ze studie mimo úpravy hráze zmiňovalo i tato opatření:
• V souvislosti se zvýšením povodňových průtoků bude vhodné navrhnout rekonstrukci silničního mostu v Lánech na Důlku
• Dále bude nutno navrhnout opatření na zvýšení protipovodňové ochrany u obytného domu nad silničním mostem ke zdymadlu Srnojedy
• Protipovodňovou ochranu nových objektů v areálu Free Zone bude vhodné řešit jejich umístěním nad vypočtenou max. hladinu.
Hladiny a ostatní vypočítané veličiny pro další průtoky a profily jsou uvedeny ve Studii odtokových poměrů pro průmyslovou zónu.
Investor město Pardubice vybudovalo v blízkosti koryta Podolského potka ochrannou protipovodňovou hráz dostatečnou pro 100 letý průtok. Tato hráz musí byla budována s ohledem na zoologickou a botanickou studii. Stupeň realizace dalších protipovodňových opatření (vyjma protipovodňové hráze na obou březích koryta Podolského potoka) nejsou zpracovateli známy. Je však zřejmé, že remízek s depresí může sloužit jako kolektor pro vzduté vody. Dosažení kóty 222,1 m n.m. však nelze pravděpodobně reálně předpokládat.
Geologické a strukturně tektonické poměry
Geomorfologie, Hydrologie
Zájmové území se nachází ve Východolabské oblasti, konkrétně reprezentované podcelkem zv.Pardubická kotlina. Terén je rovinatý až mělce zvlněný, výškové rozdíly činí řádově metry až první desítky metrů.
Staveniště se nachází na levém břehu Labe, cca 1,5 km od vodoteče. Zájmový územím je protéká drobná vodoteč (Podolský potok), který do Labe ústí a levé strany, v prostoru mezi Srnojedy a Lány na Důlku. Úvalovité údolí Podolského potoka je významným sběračem povrchové vody ze zájmové oblasti a prostoru jižně od stavební lokality.
Geologie
Geologické poměry jsou v zásadě charakterizovány výskytem podložních křídových hornin, na nichž je uložen komplex kvartérních sedimentů.
Křídové horniny předkvartérniho podkladu jsou reprezentovány sedimenty březenského souvrství. Reprezentují je litologicky monotónní slínovce (vápnité jílovce); tj. diageneticky slabě zpevněné pelitické sedimenty. Povrch křídových hornin lze v rámci staveniště očekávat jako téměř rovinný resp, mírně zvlněný.
Zeminy kvartérního pokryvu jsou převážně reprezentovány deluviálními, deluvio-fluviálními a fluviálními uloženinami, které tvoří údolní výplň. Charakter kvartérních zemin je střídavě jílovitý a písčitý, převažují spíše jíly. Mocnost kvartérního pokryvu je mírně proměnlivá, zpravidla je v intervalu 2 – 4 m. Nelze vyloučit, že v prostoru staveniště se budou vyskytovat pohřbená potoční a říční ramena, se siltovou a organickou výplní.
Povrchová vrstva je humózní, hlinito-písčitá a jako ornice souvisle pokrývá stavební lokalitu.
Hydrogeologie
Hydrogeologické poměry jsou determinovány údolní posicí lokality, jejím sběrnicovým charakterem a rozdílnou propustností kvartérního pokryvu a podložních křídových sedimentů (slínovců).
Kvartérni zvodeň je vázána na propustnější (zpravidla písčité) polohy v kvartérním pokryvu. Má původ ve srážkové infiltraci a lze ji považovat za souvislou. Sezónní kolísáni hladiny je odvislé od srážkového úhrnu, celkově nutno počítat s mělkou hladinou, která se za zvýšených srážkových stavů může projevit i mělčeji než 1 m pod terénem:
Kvartérní zvodeň je zespodu podepřena hůře propustnými křídovými horninami a jejich jílovitými zvětralinami (stíny).
Sukvartérní zvodeň je nepravidelná a je vázána na puklinový systém v podložních slínovcích. Propojení zvodní není vyloučené, zejména tehdy chybí-li mezilehlý jílovitý izolátor.
Podzemní voda vykazuje chemismus s agresivními účinky (na stavební konstrukce) proměnlivého charakteru a síly. Hlavním agresivním činitelem je CO2, může se vyskytnout i slabá agresivita síranová.
Hydrologické poměry
Hlavní hydrologickou osou sledovaného území je řeka Labe cca 2400 metrů ve směru severním. Zájmový územím je protéká drobná vodoteč (Podolský potok), který do Labe ústí a levé strany, v prostoru mezi Srnojedy a Lány na Důlku. Úvalovité údolí Podolského potoka je významným sběračem povrchové vody ze zájmové oblasti a prostoru jižně od stavební lokality.
Obrázek, situace širších vztahů:
[pic]
Záplavové území
Celé dotčené území areálu se nachází v sousedství přímé inundace řeky Labe a inundačních rozlivných niv Podolského potoka. Úpravou ochranných hrázek koryta na průtok 100 leté vody byla zajištěna základní ochrana před velkou vodou. Ochranu před zpětným vzdutím od Labe bude dostatečně plnit předpokládané kóta podlahy I. NP. Zpracovatel dokumentace předpokládá, že tento expertní posudek (Studie odtokových poměrů Podolského potoka v areálu Free Zone ve Starých Čívicích Ing. Kladivo 1999) a vyjádření 950300/Kl/01/21541 započetlo možnost zpětného vzdutí Q100 řeky Labe. Tento efekt neblaze proslul při letošních povodních a katastrofálně ovlivnil situaci od Mělníka až za Neratovice. Uváděná kóta 221,78 až 221,97 m n.m. je pod úrovní podlahy I. NP. Záměr nepředpokládá výstavbu podzemních podlaží.
Půda
Areál Toyoda je navržena v lokalitě průmyslové zóny Pardubice, která byla vyjmuta ze ZPF. Tato podmínka byla klíčová pro realizaci záměru. Kontaminace půdy nebyla zpracovatelem zjišťována odběrem vzorků zemin. S ohledem na charakter pozemků a jejich využívání je možnou případnou kontaminaci označit jako nahodilou.
Ministerstvo životního prostředí ČR odbor ekologie krajiny vydalo souhlas s odnětím zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu pro zřízení II. Etapy průmyslové zóny v Pardubicích – Starých Čivicích (č.j. P/5803/01, OEK/649/01 ze dne 30.dubna 2001). Souhlas se týká trvalého odnětí cca 30,3796 ha zěmědělské půdy ZPF v k.ú. Staré Čívice. Souhlas se vztahuje pouze na zřízení průmyslové zóny města Pardubice I. a II. Etapa.
Toto rozhodnutí se netýká kvalitní zemědělské půdy zařazené do I. a II. Třídy ochrany dle Metodického pokynu, týká se půdy třídy ochrany III. a IV.
Tento souhlas byl vázán splněním následujících podmínek na vlastní náklad žadatele nebo jeho nástupce:
1. Při výstavbě průmyslové zóny bude její plocha zabezpečena tak, aby nedocházelo k poškozování půdy okolních pozemků.
2. Její realizací nedojde k narušení organizačního uspořádání okolních zemědělských pozemků, ke zhoršení jejich dostupnosti nebo k znepřístupnění, jinak musí být neprodleně zjednána náprava.
3. Vlivem stavební činnosti ani provozováním průmyslové zóny nesmí dojít k negativnímu ovlivnění hydrologických a odtokových poměrů okolních pozemků. Zásah do stávajícího odvodňovacího systému bude vyřešen tak, aby byla splněna tato podmínka. V případě jejího porušení musí dojít k neprodlenému zjednání nápravy.
4. Aby nedošlo ke znehodnocení kulturních vrstev půdy, budou na ploše celé průmyslové zóny skryty kulturní vrstvy půdy v souladu s její bilancí vypracovanou firmou Farm Projekt Pardubice. Tento materiál je opatřen parafou a razítkem ministerstva a bude uložen u orgánu ochrany ZPF Magistrátu města Pardubice. Skryté kulturní vrstvy půdy budou využity zemědělským a obchodním družstvem Agro Trade pro zvýšení kulturní vrstvy a zlepšení struktury půdy na písčitých pozemcích. Pro zpětné ozelenění areálu bude využito cca 20% podorniční vrstvy, která bude uložena na odejmuté ploše. Skrývku je možno zpřesnit na základě zpřesněných údajů pro vydání rozhodnutí podle stavebního zákona. O tomto zpřesnění bude před započetím skrývky informován orgán ochrany ZPF Okresního úřadu v Pardubicích, který zpřesnění posoudí a může určit případnou změnu nebo další využití skrytých kulturních vrstev půdy v souladu s aktuálními potřebami města nebo orgánu ochrany ZPF.
5. O činnostech souvisejících se skrývkou, jejím dočasným uložením, rozprostřením a použitím bude veden protokol (pracovní deník), v němž budou uváděny veškeré skutečnosti nezbytné pro posouzení správnosti, úplnosti a účelnosti využívání těchto zemin v souladu s § 10 odst. 2 vyhlášky MŽP č. 13/1994 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti ochrany ZPF (dále jen vyhláška). Tento deník bude při případné kontrole dodržování podmínek souhlasu předložen orgánu ochrany ZPF.
6. V souladu s § 9 odst. 6 zákona bude zaplacen odvod za odnětí zemědělské půdy ze ZPF. Odvod bude předepsán podle § 11 odst. 1 pístu. A) zákona za celou odnímanou plochu zemědělské půdy.
7. Výše odvodů bude stanovena rozhodnutím podle § 11 odst. 2 zákona orgánem ochrany ZPF Magistrátu města Pardubice. Tomuto orgánu ochrany ZPF bude předložen jejich výpočet, který bude vycházet z výpočtu odvodů předloženého ministerstvu. Může být zpřesněn na základě zpřesněné dokumentace pro vydání rozhodnutí podle stavebního zákona. Zpřesněný výpočet bude předložen nejpozději do 14 dnů od nabytí právní moci územního rozhodnutí pro tuto průmyslovou zónu.
8. O zahajování jednotlivých prací v terénu (pro jednotlivé etapy a konkrétní stavby) bude ministerstvo vždy písemně informováno.
Dle základní původní mapy jsou hlavním půdotvorným substrátem křídové slíny, na kterých se vytvořily půdy písčito hlinité s hlinitou, slabě štěrkovitou. Záměr se nachází vně ochranného pásma lesa (vzdálen více než 50 metrů).
Horninové prostředí a přírodní zdroje
Na uvažované lokalitě se nenachází žádné skupiny a druhy nerostných surovin, nejsou zde žádné dobývací prostory ani ložiska vedená v „Bilanci zásob ložisek nerostných surovin“, nebo mimo tuto bilanci. Celý areál průmyslové zóny je městem Pardubice koncipován jako průmyslová zóna a byl tak plánován.
Flora a fauna
Flóra
Přirozenými společenstvy v daném území byly dle rekonstrukční geobotanické mapy (Mikyška) luhy a olšiny, jejichž fragmenty se zachovaly v úzkém pásu podél původního koryta Podolského potoka. Zde je zastoupen vegetační stupeň bukodubový. V zájmové lokalitě výstavby areálu Toyoda fáze 1 (která je posuzována) se nevyskytují žádné rostliny a živočichové, které jsou na seznamu ohrožených a chráněných druhů. Detailní floristický popis je přiložen v příloze dokumentace. Na výskyt přirozených nivních biocenóz v širší lokalitě má vliv razantní odmeliorování, tj. výrazné ovlivnění odtokových poměrů lokality. Od ukončení produkční funkce pozemku uplynula již 2 vegetační období. Pozemek je tedy zarostlý ruderálním bylinným patrem o maximálním stáří 2 let. Výskyt ohrožených druhů se nadále nepředpokládá.
Stromy rostoucí mimo les
Areál Toyody není situován do území s výskytem stromů rostoucích mimo les. Přes páteřní komunikaci směrem k areálu Panasonic se vyskytuje solitérní dub. Tento však plánovanou výstavbou nebude nikterak dotčen. Případná změna hydrologických poměrů širší lokality výstavbou areálu průmyslové zóny není zpracovateli dokumentace známa. Tuto změnu tedy nelze vyloučit a mělo by s ní být uvažováno v dalších stupních projektové dokumentace. Jako stromy rostoucí mimo les je nutné také zařadit obrostlou terénní depresi, jež od posuzovaného areálu směřuje ke trati ČD 010. Tato lokalita není dle projektanta a konzultací na Okresním úřadě Pce (2001: RNDr. Vrána) vedena jako biokoridor, biocentrum, ani plánovaný biokoridor a biocentrum. Není vedena jako VKP. Lokalita je tvořena převážně dubo-olšovým stromovým patrem se sukcesním patrem keřovým. V remízu jsou zastoupeny staré duby, jasany, olše, v podrostu poté hloh, trnka, bez černý, střemcha, svída, a v bylinném patře poté bohatá jarní květena. Uvedená lokalita je ekologicky stabilní a slouží jako refugium pro obyvatele přilehlých polních a lučních biocenóz. Tato lokalita není lesním pozemkem, a tudíž nemá ochranné pásmo lesa. Areál Toyoda končí v těsném sousedství lokality. Dle nařízení vlády č. 385/1992 Sb. je možné zasahovat mýcením do porostů rostoucích mimo les pouze na základě povolení, pokud obvod stromu ve výšce 120 cm nad terénem je více než 80 cm, nebo jde li o souvislé keřové patro nad 40 m2. Výstavbou fáze 1 však nedojde k žádnému mýcení. Posuzovaný záměr nevyžaduje žádné mýcení stromů rostoucích mimo les (remíz), jež by vyžadoval zcela jistě povolení! Záměr do remízu nezasahuje. Výstavbou nebyl zjištěn zásah do existujících struktur památných stromů
Fauna
Obecně je možno i v širších souvislostech zmínit, že druhové spektrum fauny je s ohledem na charakter pozemků plánovaného areálu Toyoda velice ochuzené, protože nemůže poskytovat žádné potřebné podmínky pro trvalý výskyt živočichů. Lze tedy konstatovat, že lokalita není místem trvalého výskytu organismů vyžadujících zvláštní ochranu podle Přílohy č. III Vyhl. MŽP ČR č. 395/1992 Sb. Jde o pozemek zoraný, neosetý. Od ukončení produkční funkce pozemku uplynula již 2 vegetační období. Pozemek je tedy zarostlý ruderálním bylinným patrem o maximálním stáří 2 let. Výskyt ohrožených druhů se nadále nepředpokládá. Fauna v zájmovém území nebude záměrem fáze 1 nijak ovlivněna a nevyžaduje žádné kompenzační opatření.
Charakter biochory 1/3/1:
• Biochora modální 1-2 ekologicky blízké ekosystémy
• Základní charakter – plochá niva řeky ovlivněné periodickými záplavami
• Vegetační stupeň č. 2, bukodubový s vegetační dobou 165 dní
• Trofické řady: BC (mezotrofněnitrofilní), C (mezotrofní), A (oligotrofní), AB (oligomezotrofní), B (mezotrofní).
• Hydrické řady 4 (zamokřená), 5 (mokrá)
• Potencionální společenstva 2C4, 1-4BC4, 4A4, 2B4.
Hmotný majetek
Dle charakteru širších vztahů areálu průmyslové zóny Staré Čívice, Pardubice a zainteresování města Pardubice se nepředpokládá rozpor s územní plánovací dokumentaci obce Pardubice. Průmyslová zóna Staré Čívice byla plánována a realizována jako průmyslová zóna s realizací dostatečně dimenzované infrastrukturní vybavenosti. Areál Toyoda bude obklopen dalšími průmyslovými objekty. Realizace záměru bude ku prospěchu rozvoje města Pardubice.
Kulturní památky
Uvažovaným záměrem nemohou být ovlivněny žádné architektonické památky, proto tato problematika není dále podrobněji komentována. S ohledem na charakter zájmového území (urbanizovaná oblast České kotliny) nelze a priory vyloučit při skrývce orniční vrstvy možnost odhalení architektonických nebo historických nálezů. Tato skutečnost musí být nahlášena na dotčené orgány.
3. Celkové zhodnocení kvality životního prostředí v dotčeném území z hlediska jeho únosného zatížení
V současnosti je širší území ovlivněno zejména:
• Dopravou na komunikaci II/322 Pardubice – Kolín, hluk, emise
• Existencí koridoru ČD, omezeně hluk
• Realizací výstavby a rozvoje průmyslové zóny, hluk, emise
• Provozem letiště se smíšeným provozem v Pardubicích, hluk, omezeně emise
• Blízkostí areálu Syntézie Pardubice, omezeně emise
• Blízkost industriální aglomerace Pardubicko, hluk, vyšší pozadí
Každý z výše uvedených faktorů více či méně narušuje faktory pohody obyvatel Starých Čívic. Majoritním zdrojem akustické zátěže je zejména silniční doprava, která je doposud vedena skrz intravilán obce. Obdobné charakteristiky však vykazuje celá řada obcí v ČR. Nedůsledným rozvojem dálniční sítě zejména ve východních Čechách a vysokého nárůstu intenzit dopravy a množství přepraveného zboží po roce 1989 dochází neustále k nárůstu zátěže v dotčených obcích. Současný stav hlukové zátěže by bylo možno specifikovat z důvodu velmi variabilních faktorů měřením. Z výsledků hlukové studie je však zřejmé, že realizací záměru Toyoda v intencích předložených zpracovateli oznámení nedojde k měřitelnému zvýšení akustické zátěže v referenčních bodech studie.
Rok 2002 – stav bez závodu Toyoda (postaven závod PANASONIC): celkový počet mot. vozidel: 11760 / 24 hod., nákladní automobily: 2510 / 24 hod.
Hlavní zdrojem hluku v obci Staré Čívice je doprava po silnici č. 322 (Pardubice – Přelouč). Z pohledu nové vyhlášky č. 502/2000 Sb., lze současný stav hlučnosti považovat za starou hlukovou zátěž. Pojem stará hluková zátěž je v nové vyhlášce definována jako, stávající stav hlučnosti ve venkovním prostoru působený hlukem z dopravy historicky vzniklý do dne účinnosti tohoto nařízení.
Imisní situace:
Pravidelné měření imisní koncentrace škodlivin ve Starých Čivicích není prováděno. Ve dnech 10. a 12.3.1999 provedla Okresní hygienická stanice Pardubice dvě jednorázová 24 hodinová měření škodlivin a to v 30 minutových intervalech. Měřicí stanoviště se nacházelo v intravilánu obce Staré Čívice.
Hodnoty naměřených půlhodinových imisních koncentrací NOx se pohybovaly v rozmezí od 6 μg/m3 do 97,8 μg /m3 (prvních 24 hodin) a od 10,1 μg /m3 do 40,5 μg /m3 (dalších 24 hodin). Průměrná 24 hodinová koncentrace byla 25,6 μg /m3 a 16,2 μg /m3.
Je zřejmé, že obydlený intravilán je z hlediska imisní zátěže ovlivněn zejména dopravou. Charakter kvality ovzduší odpovídá (ověřeno měřením) stanici č. 1112. Kvalitu ovzduší lze tedy označit za příměstskou.
Realizace průmyslové zóny přináší definované nárůsty zatížení obyvatel Starých Čívic. Jde však o úroveň jen velmi omezeně měřitelnou, která nepřekračuje přijatelné hodnoty.
Výstavba a provoz areálu Toyoda ovlivní tyto popisované faktory:
• Definovaný nárůst dopravy (zaměstnanců) ze směru Pardubice a Kolín a dopravy materiálu a výrobků ve směru Kolín. Nárůst intenzity dopravy osobních vozidel Starými Čívicemi v důsledku realizace Toyoda bude na II/322 na úrovní prvních desetin % až 1 % v průměru za 24 hodin. 72 průjezdů vozidel při zahájení a ukončení pracovní směny nebude znamenat výraznější nárůst nad úrovní špičkových 5 %. Doprava materiálu a výrobků cca 3mi kamiony denně bude z hlediska nárůstu intenzity dopravy po II/322 zanedbatelná a bude probíhat ve směru Kolín.
• Emise hluku (instalace zařízení s definovanou emisí hluk) spolu s neprůzvučností pláště budovy nepřinese nadlimitní koncentrace hluku pro denní a noční dobu na hranicích pozemku, natož v referenčních bodech umístěných v obydlených územích. Jako majoritní zdroje akustické emise z provozování kompresorů, výduchů ventilace, transformátorové stanice a pláštěm budovy.
• Vypouštění zadržených vod ze střech objektů bude provedeno bez předčištění z retenční nádrže. Toto vypouštění bude prováděno řízeně. Vody ze zpevněných ploch budou vypouštěny do této retenční nádrže po předčištění, případně budou vypouštěny do veřejné kanalizace.
• Odpady budou řízeně zneškodňovány v intencích požadavků zákona o odpadech.
• Navrhovaná stavba nezasahuje do ploch rekreačního využití území, vlastní zájmové území není předmětem vázaného cestovního ruchu, v místě není zahrádkářská kolonie, sportoviště či jiné místo soustředění rekreačních a oddechových aktivit. Areál je plánovaně vybaven tenisovým kurtem. Tento kurt však bude provozován neveřejně. Vliv ne rekreační využití krajiny je tedy zanedbatelný.
• Investorem navrhovaná aktivní varianta záměru neznamená změnu stávajících estetických parametrů vlastního zájmového území, která vychází ze stávajícího funkčního využití území. Vliv lze označit za nulový.
• Realizace záměru nevyžaduje žádné nároky na rozvoj infrastruktury. Vliv na rozvoj navazující infrastruktury lze označit za nulový.
• Nejvyšší hluková zátěž pro obyvatel Starých Čívic bude realizace skrývky ornice a realizace navážek za účelem dosažení projektované nivelety terénu. Výpočet elementární rozptylové studie a hlukové studie byl proveden již pro předcházející záměr.Obdobná studie za využití aktuálních informací záměru Toyoda byla využita také pro posuzovaný záměr a je uvedena níže.
ČÁST D
Komplexní charakteristika a Hodnocení vlivů záměru na Obyvatelstvo a životní prostředí
I. Charakteristika předpokládaných vlivů záměru na obyvatelstvo a
životní prostředí a hodnocení jejich velikosti a významnosti
1. Vlivy na obyvatelstvo, včetně sociálně ekonomických vlivů
Ve fázi výstavby:
Výstavbou dojede k narušení faktorů pohody obyvatel zejména Starých Čívic. Výstavba je však krátkodobou otázkou a váže se zejména na těžké zemní práce, případně pilotáž. Doprava navážkových zemin byla specifikována dle předpokládaných objemů rozptylovou a hlukovou studií.
Ve fázi provozu:
Kladným vlivem záměru z hlediska sociálně-ekonomického je vytvoření nových pracovních míst pro obyvatele okresu Pardubice. Realizací záměru vznikne nových 138 pracovních míst. Předpokládá se zaměstnání až 120 pracovníků v dělnických profesích na 2 směnný provoz a dále 18 pracovníků THP.
V sousedství průmyslového areálu Toyoda se nachází průmyslová zóna a dále venkovská zástavba charakteru příměstské rozvíjející se čtvrti. Zemědělské intenzivní využívání pozemků bylo nahrazeno výstavbou průmyslových objektů.
Obyvatelstvo širší lokality bude ovlivněno zejména těmito aspekty:
• Vyšší intenzita dopravy a emise z výroby (marginální vliv)
• Pozitivní socioekonomický vliv na trh pracovních sil
Obyvatelstvo sousedních blízkých lokalit bude ovlivněno zejména těmito aspekty:
• Vyšší intenzita dopravy, průjezd osobní dopravy v řádu do 1 % nárůstu obcí Staré Čívice. Nákladní doprava půjde mimo intravilán obce.
• Pozitivní socioekonomický vliv na trh pracovních sil
• Nárůstem emisí zejména oxidů dusíku (viz rozptylová studie)
V době výstavby areálu Toyoda může souběžně probíhat výstavba provozu RONAL Pardubice. Areál Panasonic/Matsushita byl v době zpracování oznámení již v plném provozu. Další aktivity v průmyslové zóně nebyly oznámeny. Závěry vycházejí z elementární rozptylové a hlukové studie a hodnocení zdravotních rizik tak, aby bylo naplněno hodnocení kumulativních, sekundárních a nepřímých vlivů.
2. Vlivy na ovzduší a klima
Vlivy záměru na ovzduší lze shrnout následujícím přehledem. Zejména půjde o zplodiny spalování zemního plynu a propan butanu, dále emise z dopravy, a otryskávání zinkovými kuličkami.
název spotřeba (emise) označení
• 1 AHU jednotka: 400 kW (palivo zemní plyn) XAHU1 až 4
• temperace u pece tavení hliníku: 32 kW (palivo propan butan) XK1
• kotelna na ohřev vody a kanceláří: 400 kW (palivo zemní plyn) XK2
• carbonitidace XC
Otrysk zinkovými kuličkami
název spotřeba (emise) označení
• 2 zdroje No 2-11 (AZ 08)[9] XZ
Carbon nitridace
název spotřeba (emise) označení
• 3 zdroje Nagura XC
Ventilace slévárny[10]
název spotřeba (emise) označení
• 8 výduchů u stropu XVS 1 až 8
Ventilace haly[11]
název spotřeba (emise) označení
• 20 výduchů u stropu XVH 1 až 20
Liniové zdroje:
Emise z liniových zdrojů budou minimální. Provoz montáže a výroby si vyžádá příjezd cca maximálně 5 nákladních automobilů za den provozu (10 průjezdů NA/den). Optimálně půjde o 3 příjezdy nákladních vozidel. Jako extrémní příjezd osobních vozidel managementu a zaměstnanců byl považován příjezd cca 70 vozidel denně (tj. 140 průjezdů OA/den, kapacita parkoviště 37 parkovacích míst, počet příjezdů je dán včetně návštěv). Počet příjezdů vozidel pracovníků byl odhadnut jako nepříznivý tj. maximální. Obecně procento pracovníků dojíždějících vozidly na pracoviště 40 % (samostatně nebývá dosažen). Vhodnou realizací linky MHD a jejích přípojů se sníží počet pracovníků přijíždějících vozidly.
Vstupní data:
Pro rozptylovou studii bylo využito výsledků autorizovaného měření ovzduší dopalovacího zařízení firmy Panasonic. Odhad je proveden pro ostatní instalovaná zařízení Toyoda dle definovaných toků předložených zpracovateli oznámení. Bylo přihlédnuto také přirozenému pozadí lokality dle aplikace příbuzného monitorovacího místa..
Jako úroveň přirozeného pozadí byla brána obvyklá hodnota převážně zemědělské krajiny příměstského charakteru, hodnoty naměřené AIM č. 1112.
Průměrná roční koncentrace NOx v průběhu roku 2001 v Přelouči[12] dosáhla IHr = 28,6 μg /m3 s maximem IHk = 99,46 μg/m3. I zde je však zdrojem NOx zejména doprava (je možné tuto skutečnost porovnat s koncentrací NOx v ČR).
Zájmový úsek ku obci Staré Čívice od Pardubic má intenzitu dopravy 15856 vozidel za 24 hodin. Před Starými Čívicemi odbočuje směr Heřmanův Městec. Intenzita dopravy na této komunikaci je však výrazně nižší než na komunikaci Pardubice Kolín. Lze tedy intenzitu dopravy na úrovní 15856 vypočtenou v profilu 5-2150 přijmout jako maximální pravděpodobnou i v obci Staré Čívice. Pro současný stav byly využity intenzity s nimiž bylo počítáno v předchozích studiích Rok 2002 – stav bez závodu Toyoda (postaven závod PANASONIC): celkový počet mot. vozidel: 11760/ 24 hod., nákladní automobily: 2510 / 24 hod.
Výpočet imisních koncentrací byl proveden podle metodiky SYMOS´97 - Systém modelování stacionárních zdrojů, kterou vydal ČHMÚ Praha. Při výpočtu rozptylové studie bylo uvažováno i se zdroji emisí ve stávajících provozech průmyslové zóny. Výpočtový model AEOLIUS (pro kaňony ulic a městských oblastí) nebyl aplikován z důvodu převahy volné krajiny.
Podle uvedené metodiky byly provedeny výpočty imisních koncentrací (průměrných půlhodinových a ročních) ve zvolených referenčních bodech. Hodnoty imisních koncentrací byly vypočteny pro všech pět tříd stability přízemní vrstvy atmosféry a tři třídy rychlosti větru, s příspěvky po úhlových krocích 1°. Dále byla vypočítána případná doba překročení zadané průměrné půlhodinové imisní koncentrace. S ohledem na skutečnost, že jde o otevřený terén, krajinu byl použit výpočtový model SYMOS. Lokalita je charakteru rovinného, s velmi malým a zanedbatelným převýšením.
• 1) rok 2003, provoz Ronal, Panasonic
• 2) rok 2004, provoz Ronal, Panasonic a Toyoda fáze 1
1) Rok 2003, provoz Ronal a Panasonic. Pro výpočet byla použita matice výškopisu a zdroje popsané v tabulce. Výpočet je proveden pro 9 referenčních bodů, a zdroje emisí Panasonic a Ronal.
.
2) rok 2004, provoz Ronal, Panasonic a Toyoda fáze 1, Pro výpočet byla použita matice výškopisu a zdroje popsané v tabulce. Výpočet je proveden pro 9 referenčních bodů, zdroje emisí všech záměrů (viz rozptylová studie).
Aplikace výsledků na hodnocení zdravotního rizika
Na základě zjištění provedených měření, aplikace výpočtového modelu a obhlídky lokality bylo přistoupeno k zhodnocení možných zdravotních rizik vyplývajících z realizací záměru.
Pro hodnocení zdravotního rizika byly využity tyto vstupní informace:
• Výsledky provedených měření emisí (EMPLA 2001)
• Výsledky rozptylové studie (aplikace modelů) pro všechny záměry
Záměr TOYODA nepředstavuje z hlediska emise sledovaných potencionálních polutantů významnější riziko. Maximálním negativním vlivem je doprava na II/322, doprava materiálu na navážky a dále diskutovaná emise dioxinů z provozu RONAL. Toyoda s kapacitou tavby 3140 tun ročně a výsledky měření dioxinů a dibenzofuranů na předložené úrovni (měřeno v Japonsku) nepředstavuje zvýšené riziko.
Hodnocení zdravotních rizik[13]
Identifikace a určení nebezpečnosti škodlivin
Nejzávažnější škodlivinou se z hlediska využívaných technologií, množství emisí a nepříznivých účinků na zdraví obyvatel jeví oxidy dusíku (NOx). Jako oxidy dusíku (resp. nitrózní plyny) se označuje směs vyšších oxidů dusíku, zejména oxidu dusnatého a dusičitého, přičemž za normálních teplot oxid dusičitý velmi převažuje. V rámci spalovacích procesů je převážně emitován oxid dusnatý (NO), který se oxiduje na oxid dusičitý (NO2).
OXIDY DUSÍKU NOx, OXID DUSIČITÝ NO2
Z hlediska toxicity, účinků na lidské zdraví je z této skupiny látek nejvýznamnější oxid dusičitý (NO2).
Oxid dusičitý NO2 (CAS 10102-44-0)
Toxikologická charakteristika sloučenin:
Fyzikální údaje: Červenohnědý, štiplavě páchnoucí, ve vodě rozpustný plyn, při nízkých teplotách je bezbarvý (barva závisí na poměru mezi monomerem a dimerem, rezavě červené zbarvení nitrózních plynů (podle síly vrstvy) je zřetelné asi od koncentrace 100 ppm)).
Molární hmotnost (kg/kmol): 46,01
Bod varu: 21,15 °C
Bod tání: -10,2 °C
Relativní hustota kapaliny (voda = 1): 1,400
Hustota par (vzduch = 1): 1,6
Hořlavost: Nehořlavý, se čpavkem a vodíkem tvoří výbušnou směs.
Účinky: Dráždí a ovlivňuje dýchací funkce a snižuje odolnost k onemocnění cest dýchacích a plic a zvyšuje riziko výskytu astmatických záchvatů.
Při akutní otravě se mohou projevit účinky:
- dráždivé (iritační) – nejobvyklejší, projeví se edémem plic nebo pneumónií
- zvratný (reverzibilní) – dechové obtíže, cyanóza, zvracení, závratě, spavost až bezvědomí. V krvi lze prokázat methemoglobin.
Zhodnocení vztahu dávka - účinek
Zhodnocení vztahu dávka – účinek vychází z údajů databáze US EPA.
Malé, statisticky významné vratné účinky byly prokázány u pacientů s mírným astmatem po 30 minutových expozicích oxidu dusičitému při koncentraci 560 µg/m3 (0,3 ppm) v průběhu přerušovaného cvičení. (Následky opakovaných expozic těchto subjektů nejsou známy.) Opakované studie ukazují asi 10 % změny ve funkci plic; ačkoliv tyto změny jsou statisticky významné, zůstávají v rozsahu fyziologických variací, a proto nemusí být nutně škodlivé. Řada epidemiologických studií relativně velkých skupin exponovaných v interiérech (v kuchyních) hodinovým koncentracím oxidu dusičitého vyšším než 500 µg/m3 (0,26 ppm) neposkytla jednoznačný důkaz škodlivých účinků.
Avšak u pokusných zvířat vyvolávají 1 až 6 měsíční expozice oxidu dusičitému při koncentracích v rozsahu 190 až 940 µg/m3 (0,1 až 0,5 ppm) změny struktury i metabolismu plic a snižují jejich antibakteriální obranyschopnost. Další expozice pokusných zvířat mohou vést k emfyzematázním změnám.
Studie zvířat neposkytují přesvědčivý důkaz biochemických, morfologických nebo fyziologických účinků na plíce po jediné akutní expozici koncentracím, které jsou v rozsahu nejnižších koncentrací s pozorovatelnými účinky na člověka.
Na druhé straně však astmatici s mírným stupněm onemocnění nereprezentují všechny astmatiky a pravděpodobně existují jednotlivci s vyšší citlivostí k oxidu dusičitému. Střednědobé a dlouhodobé studie zvířat kromě toho ukazují významné morfologické, biochemické a imunologické změny. Navíc byla publikována studie účinku 20 minutové expozice oxidu dusičitému při koncentraci 460 µg/m3 (0,24 ppm) na rezistenci dýchacích cest u normálních jedinců a souhrn popisující zvýšenou citlivost astmatiků i normálních jedinců k bronchokonstrikčním látkám po jednohodinové expozici oxidu dusičitému při koncentraci 190 mµg/m3 (0,10 ppm).
Toxikologické studie zvířat a epidemiologické studie ukazují, že k toxicitě oxidu dusičitého přispívají spíše maximální koncentrace než celková dávka (součin koncentrace a doby trvání expozice).
Jako hodinová a 24 hodinová směrná hodnota úrovně oxidu dusičitého se doporučují koncentrace 400 µg/m3 (0,21 ppm), resp. 150 µg/m3 (0,08 ppm). Hodinová směrná hodnota se zakládá na názoru, že nejnižší koncentrace s pozorovanými účinky u astmatiků, tj. 560 µg/m3 (0,30 ppm), není nezbytně škodlivá a poněkud nižší doporučená směrná koncentrace poskytuje další rezervu ochrany. Uvedená 24 hodinová směrná hodnota vychází z toho, že je třeba předcházet opakování expozic blížících se nejnižším úrovním, kdy byly pozorovány účinky, a vytvořit tak dostatečnou bezpečnostní rezervu k ochraně před chronickými účinky.
Doporučované limitní hodnoty koncentrace dle WHO pro NO2 jsou nižší a to: doporučená 1 hodinová limitní koncentrace je 200 µg/m3, doporučená limitní hodnota koncentrace pro roční průměr je 40 µg/m3.
Hodnocení inhalační expozice
Hodnocení expozice vychází z výstupů imisního disperzního modelu SYMOS. Byly využity roční průměrné koncentrace NO2 (resp. maximální koncentrace v obytné zástavbě – tj. v referenčních bodech č. 1, 2 a 3) a krátkodobé maximální průměrné půlhodinové koncentrace NO2 (resp. maximální koncentrace v referenčním bodě č. 3,) a to pro situaci současného stavu a stavu po realizaci stavby při provozu ve výšce 6 metrů - v tabulce.
Tabulka: Hodnoty koncentrace NO2 získané modelem SYMOS v obytné zástavbě
Tabulka
| | | |
| |současný stav |stav po realizaci |
| |(RONAL+Panasonic) |(Toyoda) |
| | | |
|Referenční bod č. | | |
| | | | | |
| |krátkodobé maximální |roční průměrné |krátkodobé maximální |roční průměrné |
| |průměrné půlhodinové |koncentrace |průměrné půlhodinové |koncentrace |
| |koncentrace | |koncentrace | |
| | |μg/m3 | |μg/m3 |
| |μg/m3 | |μg/m3 | |
|1 |129 |2,8 |141 |3,55 |
|2 |196 |4,2 |215 |4,96 |
|3 |269 |5,5 |295 |6,3 |
Při výpočtu pouze pro dopravu bylo zjištěno, že negativní vliv na imisní situaci v lokalitě má zejména doprava a její nárůst (nezpůsobený výstavbou záměru) nýbrž nárůstu intenzit dopravy na komunikacích v ČR.
Imisní limity pro venkovní ovzduší v České republice pro NO2 není stanoven, limit pro NOx je uveden v tabulce.
Tabulka: Imisní limity pro venkovní ovzduší pro NOx v ČR:
| | |
| | |
| |Limit |
|Imisní limit NOx |μg/m3 |
|IHk (krátkodobá maximální průměrná půlhodinová koncentrace) |200 |
|IHd (průměrná denní 24 hod. koncentrace) |100 |
|IHr (průměrná roční koncentrace) |80 |
Očekává se, že imisní limit dle očekávané legislativy (prováděcích vyhlášek a nařízení k zákonu č. 86/2002 Sb.) pro krátkodobou 1 hodinovou koncentraci NOx bude mít hodnotu 200 μg/m3 a tato hodnota nebude smět být překročena více než 18 krát za kalendářní rok. V aplikaci na zdravotní rizika však tato skutečnost je marginální.
Pro srovnání jsou uvedeny i koncentrace NO2 stanovené v Evropě (závazné limity platné v členských státech EU
Tabulka: Imisní limity pro NO2 v stanovené v Evropě CD 1999/30/EC°
| | |
| | |
| |Limit |
|Imisní limit NO2 |μg/m3 |
|1 hod. maximum |200 |
|24 hod. průměr |40 |
|Roční průměr |30 |
Výstupy z rozptylové studie prokázaly, že nejsou v žádném z referenčních bodů obytné zástavby překračovány imisní limity pro NOx pro roční průměrné koncentrace a to jak pro situaci současného stavu, tak pro stav po realizaci stavby při provozu.
Co se týče maximálních půlhodinových koncentrací je zřejmé, že podél komunikace II/322 může docházet za nepříznivých rozptylových podmínek k překračování maximálních koncentrací vlivem velmi vysoké intenzity dopravy a jejím dalším nárůstu. Tato skutečnost však není způsobena výstavbou záměru. Obdobná situace je v celé ČR a je dána totální absencí rozvoje dálniční sítě v ČR, včetně omezeného čerpání rozvojových fondů EU českou republikou. Doprava tedy může přinést zdravotní komplikace obyvatelům žijícím v blízkosti páteřních komunikací, jakou II/322 je.
Charakterizace rizika
Pro odhad rizika byly využity zkušenosti US EPA využívající Risk – based concentration (RBC) pro NO2 - viz tabulka.
Tabulka: RBC Table (zdroj US EPA) pro nekarcinogenní efekty
| | | | |
| |CAS |RfDo |RBC (Risk-based concentration) |
| | | |ambient air |
| | |mg/kg/d |μg/m3 |
|Nitrogen dioxide |101 02 440 |1,00E+00 |3,7 E+03 |
RBC at HI of 0,1 < RBC-c
Doporučované limitní hodnoty koncentrace dle WHO pro roční průměr je 40 µg/m3 NO2, tato koncentrace není překračována u hodnot získaných modelem SYMOS.
Poměr maximální reálné koncentrace NO2 (roční průměr) získané disperzním modelem SYMOS pro stávající stav a stav po realizaci stavby - tj. provozu s RBC hodnotou udává možnost zvýšení zdravotního rizika dané expozicí této reálné koncentraci NO2. Pro obě situace je tento poměr řádově nižší než 0,5, tj. hodnoty koncentrací dusíku v dané lokalitě nepředstavují významné riziko nepříznivých zdravotních účinků.
Mírné riziko nárůstu počtu osob s příznaky onemocnění dýchacích cest, plic a výskytu astmatických záchvatů by mohly způsobit zhoršené rozptylové podmínky a zvýšené krátkodobé koncentrace NO2. Srovnáním doporučovaných hodinových směrných hodnot (dle US EPA – 400 µg/m3, dle WHO – 200 µg/m3) s maximální průměrnou půlhodinovou koncentrací získanou výpočtem disperzním modelem (v referenčním bodě č. 3 v 6 metrech) tyto hodnoty jsou překročeny na úrovni 60 hodin v roce (2002).
Nejistoty
Nejistoty odhadu zdravotních rizik vycházejí z použitých dat, tj. nejistot a omezení daných disperzním model SYMOS, nejistot experimentálně získaných dat, míry chyby při stanovení RBC a dalších doporučených hodnot z databáze US EPA atd.
Dále není známa současná úroveň zatížení lokality – pozadí imisemi oxidů dusíku a proto nebyla do modelového výpočtu a hodnocení započítána (u maximálních koncentrací). Příspěvek k průměrným koncentracím není významný.
Nejsou známy bližší informace o exponované populaci (citlivé skupiny populace a jejich velikost, doba trávená v obytné zóně a jiné aktivity v zájmovém území).
Pro potřeby odhadu bylo uvažováno, jako by koncentrace NOx byla rovna NO2, čímž dochází k nadhodnocení rizika z důvodu nižší toxicity NO.
Dioxiny a dibenzofurany
Jejich předpokládaná emise se pohybuje pouze v nepatrných koncentracích, které nemohou dle současné úrovně znalostí předpokládat jakýkoliv měřitelný nárůst na hranici pozemku areálu. Situace s emisí dioxinů je velmi podrobně a detailně popsána v posouzení záměru Ronal Pardubice vyhotoveným RNDr. Bajerem, CSc.
3. Vlivy na hlukovou situaci
Určení nebezpečnosti, vztah dávky a účinku[14]
Nepříznivé účinky hluku na lidské zdraví jsou obecně definovány jako morfologické nebo funkční změny organizmu, které vedou ke zhoršení jeho funkcí, ke snížení kompenzační kapacity vůči stresu nebo zvýšení vnímavosti k jiným nepříznivým vlivům prostředí.
Ve vyspělých zemích představuje hluková zátěž prostředí velmi významný rizikový faktor, kterému je vystaveno značné procento populace.
Za dostatečně prokázané nepříznivé zdravotní účinky hluku je v současnosti považováno poškození sluchového aparátu, vliv na kardiovaskulární systém a nepříznivé ovlivnění spánku. Omezené důkazy jsou např. u vlivů na imunitní a hormonální systém, vlivů na mentální zdraví, motilitu zažívacího traktu.
Působení hluku v životním prostředí je ovšem nutné posuzovat i z hlediska ztížené komunikace řečí a zejména pak z hlediska obtěžování, pocitů nespokojenosti, rozmrzelosti a nepříznivého ovlivnění pohody lidí.
WHO proto vychází při doporučení limitních hodnot hluku pro místa mimopracovního pobytu lidí především ze současných poznatků o nepříznivém vlivu hluku na komunikaci řečí, pocity nepohody a rozmrzelosti a rušení spánku v nočním období.
Souhrnně lze dle zmíněného dokumentu WHO současné poznatky o nepříznivých účincích hluku na lidské zdraví a pohodu lidí stručně charakterizovat takto :
Poškození sluchového aparátu 14) je dostatečně prokázáno u pracovní expozice hluku v závislosti na výši ekvivalentní hladiny hluku a trvání let expozice. Riziko sluchového postižení však existuje i u hluku v mimopracovním prostředí při různých činnostech spojených s vyšší hlukovou zátěží. Z fyziologického hlediska jsou známkou poškození morfologické a funkční změny sluchových buněk vnitřního ucha. Nelze předpokládat poškození hlukového ústrojí obyvatel okolních obcí.
Zhoršení komunikace řečí14) v důsledku zvýšené hladiny hluku má řadu prokázaných nepříznivých důsledků v oblasti chování a vztahů, vede k iritaci a pocitům nespokojenosti. Může však vést i k překrývání důležitých signálů, jako je domovní zvonek, telefon, alarm. Nejvíce citlivou skupinou jsou staří lidé, osoby se sluchovou ztrátou a zejména malé děti v období osvojování řeči.
Nepříznivé ovlivnění spánku1) se prokazatelně projevuje obtížemi při usínání, probouzením, alterací délky a hloubky spánku, redukcí REM fáze spánku. Může docházet ke zvýšení krevního tlaku, zrychlení srdečního pulsu, arytmiím, vasokonstrikci, změnám dýchání. Efekt narušeného spánku se projevuje i následující den např. zhoršeným subjektivním hodnocením kvality spánku, rozmrzelostí, zhoršenou náladou, snížením výkonu, bolestmi hlavy nebo zvýšenou únavností. Objektivně bylo prokázáno i zvýšení spotřeby sedativ a léků na spaní. Senzitivní skupinou populace jsou starší lidé, pracující na směny, lidé s funkčními a mentálními poruchami, osoby s potížemi se spaním.
K narušení spánku vede jak ustálený, tak i proměnný hluk. Objektivní příznaky narušení spánku při ustáleném hluku v interiéru se začínají objevovat od hodnoty hluku LAeq = 30 dB(A). Subjektivní kvalita spánku nebyla zhoršena při venkovním hluku pod ekvivalentní hladinu hluku pro noc 40 dB(A). Nálada a výkonnost následující den nebyla ovlivněna při hodnotách venkovního hluku do 60 dB(A). Nelze předpokládat nepříznivé ovlivnění spánku obyvatel obcí.
Ovlivnění kardiovaskulárního systému a psychofyziologické účinky hluku1) byly prokázány v řadě epidemiologických studií a laboratorních pokusů. Naznačují, že účinky hluku mohou být jak přechodné v podobě zvýšení krevního tlaku, tepu a vasokonstrikce, tak i trvalé ve formě hypertenze a ischemické choroby srdeční.
Nejnižší 24 hodinová ekvivalentní hladina hluku s efektem na ICHS v epidemiologických studiích byla 70 dB(A). Všeobecným závěrem je, že kardiovaskulární účinky jsou spojeny s dlouhodobou expozicí ekvivalentní hladině hluku LAeq,24h v rozmezí 65 – 70 dB(A) a více, pokud jde o letecký nebo dopravní hluk. Avšak tato asociace je slabá a je poněkud silnější pro ICHS než pro hypertenzi. Nicméně i toto malé riziko je potencionálně závažné vzhledem k velkému počtu takto exponovaných osob. Nelze předpokládat nepříznivé ovlivnění spánku obyvatel obcí.
Obtěžování hlukem14) vyvolává celou řadu negativních emočních stavů, mezi které patří pocity rozmrzelosti, nespokojenosti a špatné nálady, deprese, anxiozita, pocity beznaděje nebo vyčerpání.
Při působení hluku zde však kromě fyzikálních vlastností hluku velmi záleží i na řadě neakustických faktorů sociální, psychologické nebo ekonomické povahy. To vede k různým výsledkům studií, které prokazují u stejných hladin hluku různého původu rozdílný efekt u exponované populace a naopak rozdílné výsledky při stejných zdrojích i hladinách hluku na různých lokalitách v různých zemích.
U všech typů dopravního hluku se procento osob se silnými negativními emocemi začíná zvyšovat při působení hluku od ekvivalentní hladiny Ldn = 42 dB(A). Procento mírně nespokojených osob roste od Ldn = 37 dB(A).
Dle doporučení WHO je během dne jen málo lidí vážně obtěžováno při svých aktivitách ekvivalentní hladinou hluku pod 55 dB(A), nebo mírně obtěžováno při LAeq pod 50 dB(A). Tam, kde je to možné, zejména při novém rozvoji území by proto měla být limitující hladina hluku nižší. Většina evropských zemí používá pro nový rozvoj limitující LAeq 40 dB(A). Během večera a noci by hladina hluku měla být o 5 – 10 dB nižší, nežli ve dne.
Vztah mezi hlučností a výskytem ukazatelů zdravotního stavu u obyvatel ČR 14) je obsáhle sledován v rámci Systému monitorování zdravotního stavu obyvatel ve vztahu k životnímu prostředí. Výsledky potvrzují úzkou závislost ukazatelů, jako je počet osob obtěžovaných venkovním hlukem, procento osob se špatným spánkem a obtížným usínáním nebo osob používajících denně sedativa zejména na noční ekvivalentní hladině hluku. Několikrát ověřená je zde i statisticky významná závislost mezi noční LAeq a celkovou nemocností na civilizační choroby.
Hodnocení expozice a charakterizace rizika14)
K detailnímu kvantitativnímu zhodnocení míry zdravotního rizika z očekávané hlukové expozice je třeba modelovat šíření hluku v posuzovaných lokalitách a znát počty obyvatel v jednotlivých domech.
Nejsou známy bližší informace o exponované populaci (citlivé skupiny populace a jejich velikost, doba trávená v obytné zóně a jiné aktivity v zájmovém území. S ohledem na závěry hlukové studie lze majoritní zátěž obyvatel obcí přičíst dopravě na II/322 a budoucím vývoji v rámci dopravní sítě v ČR. Tento závěr předpokládá splnění doporučení a vstupních informací využitých v hlukové studii.
Jako dostačující se však pro posouzení zdravotního rizika jeví zpracovaná hluková studie s 6 orientačními výpočtovými body, které reprezentují nejbližší stávající nebo uvažované objekty se zjevně nejvyšší hlukovou zátěží. Výstupem hlukové studie jsou denní a noční ekvivalentní hladiny hluku pro jednotlivé referenční body. Nejzatíženější referenční bod byl identifikován bod č. 1, 2 a 3 ( a 6 díky přímému sousedství s tratí ČD). Ověření skutečných nárůstů hlukových hladin a případná kompenzační opatření bylo provedeno orientačním měřením, jehož výsledky jsou uvedeny níže v tabulce.
Výsledky modelu ukazují, že nejvýznamnějším faktorem majícím vliv na hluk v lokalitě je dopravní hluk. Příspěvky stacionárních zdrojů ze závodu TOYODA jsou málo významné do 33,9 dB(A). Jejich velikost respektuje současný stav hlukové zátěže v zájmové lokalitě. Mírné navýšení dopravy též nemá zásadní vliv na hlukovou situaci v okolí Free zone Staré Čívice. Maximální navýšení ekvivalentních hladin akustického tlaku A, a to o 0,2 dB. Při srovnání přesností výpočtu, která je 2 dB, s vypočteným celkovým navýšením, je příspěvek nepodstatný. Hlavní zdrojem hluku v obci Staré Čívice je doprava po silnici č. 322 (Pardubice - Přelouč), v obci Lány na důlku je to potom provoz na frekventovaném železničním koridoru Praha - (Pardubice) - Česká Třebová. Z nařízení vlády č. 502/2000 Sb., lze současný stav hlučnosti považovat za starou hlukovou zátěž. Pojem stará hluková zátěž je v nové vyhlášce definována jako, stávající stav hlučnosti ve venkovním prostoru působený hlukem z dopravy historicky vzniklý do dne účinnosti tohoto nařízení. Při vykládce suroviny a manipulaci s výrobky je předpoklad použití malé mechanizace (vysokozdvižné vozíky apod.), jejich vliv na blízké okolí je minimální, je však nutné aby byly stroje udržovány v dobrém technickém stavu a případné závady neprodleně opraveny (např. poškozený tlumič výfuku). Pro lepší útlum hluku vlivem ohybu podélných akustických vln na překážce doporučuji vysadit na hranici pozemku závodu, resp. parkovišti živý plot.
4. Vlivy na povrchové a podzemní vody
Zdrojem pitné vody pro areál tiskárny bude veřejný vodovod VaK Pardubice. Požadované odběry pitné vody k pokrytí (jak z hygienických tak i požárních potřeb) budou uspokojeny tímto dostatečně dimenzovaným vodovodem.
Doporučuje se provést průzkumný vrt v místě vytypovaném za účasti projektanta – vodohospodáře. Na průzkumném vrtu budou provedeny hydrodynamické zkoušky a vyhodnocení hydraulických parametrů. Bude zpracován projekt studny, který bude podkladem pro rozhodnutí VH-orgánu o vybudování studny a režimu odběru podzemní vody.
Odpadní vody (uvažuje se samostatnou větví splaškových vod, dešťové vody ze střech a dále z parkovišť a manipulačních ploch budou zneškodněny v intencích daných zákonných požadavků a požadavků kanalizačního řádu VaK Pce. Předpokládá se vypouštění dešťových vod ze retenční nádrže řízeně do Podolského potoka přes povodňovou hrázku čerpadlem, nikoliv prostým gravitačním vypouštěním[15]. Vody ze zpevněných ploch budou předčištěny vhodnou konstrukcí ORL (odlučovačů ropných látek) v případě vypouštění do retenční nádrže na úroveň 0,2 mg/l NEL v případě vypouštění do kanalizace minimálně na úroveň kanalizačního řádu.
Vlivem zpevnění masivních ploch (střechy a komunikací) dojde k razantnímu snížení zasakovaného množství dešťových vod do kvartérního kolektoru v místě. S ohledem na předpokládanou značnou zamokřenost území před vyhotovením funkční meliorace není tento vliv významný. V současnosti je velké množství zasáklých dešťových vod odváděno právě tímto melioračním systémem. Funkčnost tohoto systému výstavbou nesmí být narušena a veškeré kroky budou prováděny po konzultacích s orgány ZVHS regionální pracoviště Pardubice. Dle doložených podkladů je území v současnosti po úpravách ochranné hráze a niveletě výstavby I. NP nad úrovní nivelety (l.a.) Q100. Předpokládaná kapacita koryta nového Podolského potoka v místě sousedícím se záměrem je v současnosti minimálně na předpokládané úrovni Q100.
Změna hydrologických charakteristik
Za zcela zásadní je nutné považovat zachování funkčnosti stávajícího drenážního systému (je v EIA několikrát zmíněno). Důvodem je stabilizace vodního režimu na dříve zamokřených pozemcích, zejména příznivý vliv drenážního odvodnění na geotechnický stav podloží pod souvislé deskové násypové těleso stavby.
Stávající drenážní systém působí na jedné straně positivně (z důvodů výše uvedených), na druhou stranu komplikuje základové poměry pro plošné zakládání. Důvodem je výskyt drenáže jako takové (není možné ji při zakládání porušit či enormně mechanicky zatěžovat) a zároveň výskyt zavážek drenážních rýh, které jsou provedeny z dosti nesourodého zemního materiálu vč.materiálu, který byl na lokalitu dovezen a není zcela znám jeho původ. Při analýzách možného znečistění geologického prostředí kontaminujícími látkami se zpracovatel geologického průzkumu soustředili i na tento problém (nad rámec původně dohodnutého počtu rozborů).
Vlivy na jakost vod
Etapa výstavby
Vlastní etapa výstavby nepředstavuje výraznější riziko ohrožení kvality vod v případě respektování dobrého technického stavu techniky a doporučení uvedených v oznámení.
Etapa provozu
Splaškové vody
Jsou odvedeny dostatečně dimenzovanou kanalizací do jímky splaškových vod (před kolaudací bude doložena její nepropustnost) a odtud budou tlakově řízeně přečerpávány do stávajícího kanalizačního řádu v intencích daných dohodou s provozovatelem veřejné kanalizace (zejména kontinuální vypouštění a objem v l/sec.). Bude vypracován provozní řád kanalizace a havarijní řád pro únik látek nebezpečných vodám. Areál Toyoda bude vybavena základními havarijními prostředky pro řešení havarijních situací dle požadavků tohoto havarijního řádu. Vypouštěné splaškové vody budou vyhovovat kanalizačnímu řádu VaK Pardubice.
Technologické vody nebudou vypouštěny do veřejné kanalizace. Řezné emulze nejsou považovány za odpadní vody (nýbrž dle zákona č. 185/01 Sb.) za odpad a budou zneškodněny kampaňovitě specializovanou firmou, která splňuje všechny požadavky uvedené v zákonu o odpadech.
Srážkové vody
Návrh řešení
Dešťové vody ze střech
Při osazení objektu na kótu 222,50 m.n.m. je možné gravitační odvedení dešťových vod ze střech přímo do vodoteče, Podolského potoka. Při dodržení požadovaného odtoku z území 188,0 l/s[16] je nutné odtok z areálu (střechy i zpevněné plochy) seškrtit na požadované množství a přebytky buď akumulovat v potrubí, nebo přepustit do retenční nádrže. Jako další možnost se jeví projednání zvýšeného odtoku do Podolského potoka (viz poznámka pod čarou 15). Gravitační odvedení dešťových vod ze zpevněných ploch neklade nároky na přečerpání, ale vyžaduje osazení budoucích objektů v dostatečné výšce nad uvažovanou hladinu stoleté vody v Podolském potoce, aby byl zaručen odtok vod z povodí. Zaústění vod ze střech do vodoteče nevyžaduje čerpání. Zaústění vod ze zpevněných ploch retenční nádrže vyžaduje jejich přečerpávání do vodoteče, ale umožní založení objektů na nižší úroveň.
Dešťové vody z komunikací a parkovišť
Dešťové vody z parkovišť budou svedeny přes odlučovače ropných látek do kanalizace, která bude zaústěna do retenční nádrže a odtud přečerpána do Podolského potoka. Vody z obslužných komunikací budou svedeny přímo do kanalizace, případně pomocí příkopů do odvodňovacího příkopu u hrázky. Při požadavku na vedení vod z komunikací přes odlučovač ropných látek je výhodnější centrální odlučovač umístěný před retenční nádrží.
Retenční nádrž
Možnost zasakování srážkové vody z areálu do zemního prostředí je podle výsledků HG-průzkumu velmi mizivá. Důvodem je malá mocnost propustných (písčitých) vrstev v kvartérním pokryvu a mělká hladina podzemní vody. Technické řešení bude třeba směřovat ke zřízení akumulační nádrže s těsným dnem a přečerpání vod do Podolského potoka, s orientačním objemem retence od 100 do 200 m3.
Realizací uvažovaného záměru nedochází k nárůstu srážkových vod. V současnosti jde o nezpevněnou plochu, a většina srážkových vod se zasakuje do horninového prostředí a vytváří tak dotaci mělce položeného kolektoru. Výstavbou areálu Toyoda dojde z celkové plochy areálu k zastavění nejméně více než 2 ha uvažované plochy budovami s plochými střechami a komunikacemi a zpevněnými plochami.
Nárazový déšť
Na základě těchto výsledků a s přihlédnutím k nevhodnému profilu koryta Podolského potoka je zřejmé, že bude nutné případnou zasakovací nádrž vybudovat s dostatečnou retencí. Při zvážení zasakování veškerých zadržených srážkových vod by bylo nutné uvažovat se retenčním objemem nejméně udávaných 100 až 200 m3. Koryto bylo upraveno realizací protipovodňové hrázky. Tato je však cizorodým zásahem do prostředí a komplikuje přirozený odtok ze současné plochy bez zvýšení její nivelety.
V tomto případě je nutné odváděné dešťové vody z těchto ploch předčistit dostatečně dimenzovanými odlučovači ropných látek. Tuto problematiku lze řešit několika způsoby. Odlučovače ropných látek mohou být umístěny na několika větvích kanalizace, případně může být umístěn pouze 1 odlučovač ropných látek (dále ORL) na konci větve před vyústěním. Zde je však nutné připomenout, že celá tato větev kanalizace musí být vybavena zařízením pro havarijní uzavření výtoku kanalizace a doporučuje se instalace sorpční vpusti s mediem pro dočištění vytékajících OV z ORL na koncentraci 0,2 mg/l (NEL). Vyhláška č. 376/200 Sb., kterou se stanovují požadavky na pitnou vodu vyžaduje u pitných vod 0,05 mg/l. Celá skupina zařízení však bude vyžadovat častou kontrolu a servis, a důkladné proškolení obsluhy.
Při respektování výše uvedených doporučení lze tento vliv na vody z hlediska závažnosti označit za zanedbatelný. Bude však nutné dbát zvýšené péče u správnou funkčnost instalovaných zařízení s funkcí čištění a předčištění OV. Tato údržba bude prováděna dle schváleného provozního a havarijního řádu areálu. O kontrolách a údržbě budou prováděny písemné záznamy.
S intenzitou 5 minutového deště o periodicitě *n = 0,5 a intenzitou i = 303 l/s/ha. Pro zpevněné plochy ještě ponechána intenzita 15 minutového intenzivního deště o periodicitě **n = 1 a intenzitou 113 l/s/h. Retence tedy vychází:
• 1,2960 ha*303 l/s/ha*300 s=118 m3
• 0,780 ha*113 l/ha/s*900= 80 m3
Pokud by tedy bylo vodohospodářskými orgány schváleno příme vypouštění zachycených dešťových vod přímo do vodoteče (gravitačně) bylo by možné snížit uvažovanou retenci k 100 m3.
5. Vlivy na půdu
Uvažovaný záměr bude realizován na pozemcích jež byly dříve v zemědělském půdním fondu a nebudou na pozemcích určených pro plnění funkce lesa. Souhlasné stanovisko s vynětím zemědělských pozemků z fondů ZPF je i s omezujícími podmínkami uvedeno výše a bylo v roce 2001 provedeno. S ohledem na velikost tohoto vlivu jde tedy o vliv nevylučující realizaci. Realizací záměru dojde k trvalému odstranění produkční funkce zastavěné půdy. S ohledem na charakter půd, stupně nutnosti jejich odvodnění a již realizované stavby v sousedství není tento vliv omezujícím.
6. Vlivy na horninové prostředí a přírodní zdroje
Realizace záměru nebude mít žádný vliv na horninové prostředí a přírodní zdroje.
7. Vlivy na faunu, floru a ekosystémy
Před započetím stavby areálu Toyoda fáze 1 nebude zapotřebí mýtit jakékoliv porosty ani devastovat stávající společenstva. 2 leté ruderální společenstvo na pozemcích vzniklé ukončením využívání ploch k zemědělským účelům nebude limitním pro další realizace na pozemcích.
8. Vlivy na krajinu
Záměr nebude mít žádný vliv na krajinu. Nachází se areálu průmyslové zóny Staré Čívice, Pardubice k tomto účelu zřízené.
9. Vlivy na hmotný majetek a kulturní památky
Záměr nebude mít žádný vliv na hmotný majetek a kulturní památky. Při realizaci dle požadavků zejména hlukové a rozptylové studie nedojde k snížení faktorů pohody obyvatel. Realizací se zvýší atraktivita pozemků v přilehlé širší oblasti a přinese rozvoj podnikání a tím také příjmy Starých Čívic.
II. Komplexní charakteristika vlivů záměru na životní prostředí z hlediska jejich velikosti a významnosti a možnosti přeshraničních vlivů
1. Vlivy na obyvatelstvo, včetně sociálně ekonomických vlivů
Ve fázi výstavby:
Výstavbou dojede k narušení faktorů pohody obyvatel zejména Starých Čívic. Výstavba je však krátkodobou otázkou a váže se zejména na těžké zemní práce, případně pilotáž. Doprava navážkových zemin byla specifikována dle předpokládaných objemů rozptylovou a hlukovou studií.
Ve fázi provozu:
Kladným vlivem záměru z hlediska sociálně-ekonomického je vytvoření nových pracovních míst pro obyvatele okresu Pardubice. Realizací záměru vznikne nových 138 pracovních míst. Předpokládá se zaměstnání až 120 pracovníků v dělnických profesích na 2 směnný provoz a dále 18 pracovníků THP.
Obyvatelstvo širší lokality bude ovlivněno zejména těmito aspekty:
• Vyšší intenzita dopravy a emise z výroby (marginální vliv)
• Pozitivní socioekonomický vliv na trh pracovních sil
Obyvatelstvo sousedních blízkých lokalit bude ovlivněno zejména těmito aspekty:
• Vyšší intenzita dopravy, průjezd osobní dopravy v řádu do 1 % nárůstu obcí Staré Čívice. Nákladní doprava půjde mimo intravilán obce.
• Pozitivní socioekonomický vliv na trh pracovních sil
• Nárůstem emisí zejména oxidů dusíku (viz rozptylová studie)
V době výstavby areálu Toyoda může souběžně probíhat výstavba provozu RONAL Pardubice. Areál Panasonic/Matsushita byl v době zpracování oznámení již v plném provozu. Další aktivity v průmyslové zóně nebyly oznámeny. Závěry vycházejí z elementární rozptylové a hlukové studie a hodnocení zdravotních rizik tak, aby bylo naplněno hodnocení kumulativních, sekundárních a nepřímých vlivů.
2. Vlivy na ovzduší a klima
Vlivy záměru na ovzduší lze shrnout následujícím přehledem. Zejména půjde o zplodiny spalování zemního plynu a propan butanu, dále emise z dopravy, a otryskávání zinkovými kuličkami.
Výstavba: Vlivem této intenzivní dopravy navážkových materiálů dojde k zhoršení imisní zátěže sousedících objektů komunikace. Při neznalosti trasy transportu zemin byl volen modelový příklad pro úsek komunikace II/322 o délce 100 metrů s lokalizací modelově zasazených obytných objektů od této komunikace ve vzdálenostech obvyklých v obci Staré Čívice. Výsledkem rozptylové studie je identifikace nárůstu imisní zátěže v těchto objektech, celá řada modelových bilančních bodů A až G. Tento model vystihuje s ohledem na neznalost detailnějších informací přípustnost této dopravy
Doprava: Emise z liniových zdrojů budou minimální. Provoz montáže a výroby si vyžádá příjezd cca maximálně 5 nákladních automobilů za den provozu (10 průjezdů NA/den). Optimálně půjde o 3 příjezdy nákladních vozidel. Jako extrémní příjezd osobních vozidel managementu a zaměstnanců byl považován příjezd cca 70 vozidel denně (tj. 140 průjezdů OA/den, kapacita parkoviště 37 parkovacích míst, počet příjezdů je dán včetně návštěv). Počet příjezdů vozidel pracovníků byl odhadnut jako nepříznivý tj. maximální. Obecně procento pracovníků dojíždějících vozidly na pracoviště 40 % (samostatně nebývá dosažen). Vhodnou realizací linky MHD a jejích přípojů se sníží počet pracovníků přijíždějících vozidly.
Dioxiny a dibenzofurany
Jejich předpokládaná emise se pohybuje pouze v nepatrných koncentracích, které nemohou dle současné úrovně znalostí předpokládat jakýkoliv měřitelný nárůst na hranici pozemku areálu. Situace s emisí dioxinů je velmi podrobně a detailně popsána v posouzení záměru Ronal Pardubice vyhotoveným RNDr. Bajerem, CSc.
Emise prachu, oxidů dusíku a CO neznamenají žádné významnější riziko pro obyvatele přilehlých obcí. Chlorované rozpouštědla ani těkavé látky nebudou provozem používány.
3. Vlivy na hlukovou situaci
Jako dostačující se však pro posouzení zdravotního rizika jeví zpracovaná hluková studie s 6 orientačními výpočtovými body, které reprezentují nejbližší stávající nebo uvažované objekty se zjevně nejvyšší hlukovou zátěží. Výstupem hlukové studie jsou denní a noční ekvivalentní hladiny hluku pro jednotlivé referenční body. Nejzatíženější referenční bod byl identifikován bod č. 1, 2 a 3 ( a 6 díky přímému sousedství s tratí ČD). Ověření skutečných nárůstů hlukových hladin a případná kompenzační opatření bylo provedeno orientačním měřením, jehož výsledky jsou uvedeny níže v tabulce.
Výsledky modelu ukazují, že nejvýznamnějším faktorem majícím vliv na hluk v lokalitě je dopravní hluk. Příspěvky stacionárních zdrojů ze závodu TOYODA jsou málo významné do 33,9 dB(A). Jejich velikost respektuje současný stav hlukové zátěže v zájmové lokalitě. Mírné navýšení dopravy též nemá zásadní vliv na hlukovou situaci v okolí Free zone Staré Čívice. Maximální navýšení ekvivalentních hladin akustického tlaku A, a to o 0,2 dB. Při srovnání přesností výpočtu, která je 2 dB, s vypočteným celkovým navýšením, je příspěvek nepodstatný. Hlavní zdrojem hluku v obci Staré Čívice je doprava po silnici č. 322 (Pardubice - Přelouč), v obci Lány na důlku je to potom provoz na frekventovaném železničním koridoru Praha - (Pardubice) - Česká Třebová. Z nařízení vlády č. 502/2000 Sb., lze současný stav hlučnosti považovat za starou hlukovou zátěž. Pojem stará hluková zátěž je v nové vyhlášce definována jako, stávající stav hlučnosti ve venkovním prostoru působený hlukem z dopravy historicky vzniklý do dne účinnosti tohoto nařízení. Při vykládce suroviny a manipulaci s výrobky je předpoklad použití malé mechanizace (vysokozdvižné vozíky apod.), jejich vliv na blízké okolí je minimální, je však nutné aby byly stroje udržovány v dobrém technickém stavu a případné závady neprodleně opraveny (např. poškozený tlumič výfuku). Pro lepší útlum hluku vlivem ohybu podélných akustických vln na překážce doporučuji vysadit na hranici pozemku závodu, resp. parkovišti živý plot.
4. Vlivy na povrchové a podzemní vody
Zdrojem pitné vody pro areál tiskárny bude veřejný vodovod VaK Pardubice. Požadované odběry pitné vody k pokrytí (jak z hygienických tak i požárních potřeb) budou uspokojeny tímto dostatečně dimenzovaným vodovodem.
Doporučuje se provést průzkumný vrt v místě vytypovaném za účasti projektanta – vodohospodáře. Na průzkumném vrtu budou provedeny hydrodynamické zkoušky a vyhodnocení hydraulických parametrů. Bude zpracován projekt studny, který bude podkladem pro rozhodnutí VH-orgánu o vybudování studny a režimu odběru podzemní vody.
Odpadní vody (uvažuje se samostatnou větví splaškových vod, dešťové vody ze střech a dále z parkovišť a manipulačních ploch budou zneškodněny v intencích daných zákonných požadavků a požadavků kanalizačního řádu VaK Pce. Předpokládá se vypouštění dešťových vod ze retenční nádrže řízeně do Podolského potoka přes povodňovou hrázku čerpadlem, nikoliv prostým gravitačním vypouštěním[17]. Vody ze zpevněných ploch budou předčištěny vhodnou konstrukcí ORL (odlučovačů ropných látek) v případě vypouštění do retenční nádrže na úroveň 0,2 mg/l NEL v případě vypouštění do kanalizace minimálně na úroveň kanalizačního řádu.
Vlivem zpevnění masivních ploch (střechy a komunikací) dojde k razantnímu snížení zasakovaného množství dešťových vod do kvartérního kolektoru v místě. S ohledem na předpokládanou značnou zamokřenost území před vyhotovením funkční meliorace není tento vliv významný. V současnosti je velké množství zasáklých dešťových vod odváděno právě tímto melioračním systémem. Funkčnost tohoto systému výstavbou nesmí být narušena a veškeré kroky budou prováděny po konzultacích s orgány ZVHS regionální pracoviště Pardubice. Dle doložených podkladů je území v současnosti po úpravách ochranné hráze a niveletě výstavby I. NP nad úrovní nivelety (l.a.) Q100. Předpokládaná kapacita koryta nového Podolského potoka v místě sousedícím se záměrem je v současnosti minimálně na předpokládané úrovni Q100.
Změna hydrologických charakteristik
Za zcela zásadní je nutné považovat zachování funkčnosti stávajícího drenážního systému (je v EIA několikrát zmíněno). Důvodem je stabilizace vodního režimu na dříve zamokřených pozemcích, zejména příznivý vliv drenážního odvodnění na geotechnický stav podloží pod souvislé deskové násypové těleso stavby.
Meliorace: Stávající drenážní systém působí na jedné straně positivně (z důvodů výše uvedených), na druhou stranu komplikuje základové poměry pro plošné zakládání. Důvodem je výskyt drenáže jako takové (není možné ji při zakládání porušit či enormně mechanicky zatěžovat) a zároveň výskyt zavážek drenážních rýh, které jsou provedeny z dosti nesourodého zemního materiálu vč.materiálu, který byl na lokalitu dovezen a není zcela znám jeho původ. Při analýzách možného znečistění geologického prostředí kontaminujícími látkami se zpracovatel geologického průzkumu soustředili i na tento problém (nad rámec původně dohodnutého počtu rozborů).
Splašky jsou odvedeny dostatečně dimenzovanou kanalizací do jímky splaškových vod (před kolaudací bude doložena její nepropustnost) a odtud budou tlakově řízeně přečerpávány do stávajícího kanalizačního řádu v intencích daných dohodou s provozovatelem veřejné kanalizace (zejména kontinuální vypouštění a objem v l/sec.). Bude vypracován provozní řád kanalizace a havarijní řád pro únik látek nebezpečných vodám. Areál Toyoda bude vybavena základními havarijními prostředky pro řešení havarijních situací dle požadavků tohoto havarijního řádu. Vypouštěné splaškové vody budou vyhovovat kanalizačnímu řádu VaK Pardubice.
Technologické vody nebudou vypouštěny do veřejné kanalizace. Řezné emulze nejsou považovány za odpadní vody (nýbrž dle zákona č. 185/01 Sb.) za odpad a budou zneškodněny kampaňovitě specializovanou firmou, která splňuje všechny požadavky uvedené v zákonu o odpadech.
Dešťové vody: Při osazení objektu na kótu 222,50 m.n.m. je možné gravitační odvedení dešťových vod ze střech přímo do vodoteče, Podolského potoka. Při dodržení požadovaného odtoku z území 188,0 l/s[18] je nutné odtok z areálu (střechy i zpevněné plochy) seškrtit na požadované množství a přebytky buď akumulovat v potrubí, nebo přepustit do retenční nádrže. Jako další možnost se jeví projednání zvýšeného odtoku do Podolského potoka (viz poznámka pod čarou 15). Gravitační odvedení dešťových vod ze zpevněných ploch neklade nároky na přečerpání, ale vyžaduje osazení budoucích objektů v dostatečné výšce nad uvažovanou hladinu stoleté vody v Podolském potoce, aby byl zaručen odtok vod z povodí. Zaústění vod ze střech do vodoteče nevyžaduje čerpání. Zaústění vod ze zpevněných ploch retenční nádrže vyžaduje jejich přečerpávání do vodoteče, ale umožní založení objektů na nižší úroveň.
Dešťové vody z komunikací a parkovišť
Dešťové vody z parkovišť budou svedeny přes odlučovače ropných látek do kanalizace, která bude zaústěna do retenční nádrže a odtud přečerpána do Podolského potoka. Vody z obslužných komunikací budou svedeny přímo do kanalizace, případně pomocí příkopů do odvodňovacího příkopu u hrázky. Při požadavku na vedení vod z komunikací přes odlučovač ropných látek je výhodnější centrální odlučovač umístěný před retenční nádrží.
Retenční nádrž
Možnost zasakování srážkové vody z areálu do zemního prostředí je podle výsledků HG-průzkumu velmi mizivá. Důvodem je malá mocnost propustných (písčitých) vrstev v kvartérním pokryvu a mělká hladina podzemní vody. Technické řešení bude třeba směřovat ke zřízení akumulační nádrže s těsným dnem a přečerpání vod do Podolského potoka, s orientačním objemem retence od 100 do 200 m3. Realizací uvažovaného záměru nedochází k nárůstu srážkových vod. V současnosti jde o nezpevněnou plochu, a většina srážkových vod se zasakuje do horninového prostředí a vytváří tak dotaci mělce položeného kolektoru. Výstavbou areálu Toyoda dojde z celkové plochy areálu k zastavění nejméně více než 2 ha uvažované plochy budovami s plochými střechami a komunikacemi a zpevněnými plochami.
Nárazový déšť
Na základě těchto výsledků a s přihlédnutím k nevhodnému profilu koryta Podolského potoka je zřejmé, že bude nutné případnou zasakovací nádrž vybudovat s dostatečnou retencí. Při zvážení zasakování veškerých zadržených srážkových vod by bylo nutné uvažovat se retenčním objemem nejméně udávaných 100 až 200 m3. Koryto bylo upraveno realizací protipovodňové hrázky. Tato je však cizorodým zásahem do prostředí a komplikuje přirozený odtok ze současné plochy bez zvýšení její nivelety.
V tomto případě je nutné odváděné dešťové vody z těchto ploch předčistit dostatečně dimenzovanými odlučovači ropných látek. Tuto problematiku lze řešit několika způsoby. Odlučovače ropných látek mohou být umístěny na několika větvích kanalizace, případně může být umístěn pouze 1 odlučovač ropných látek (dále ORL) na konci větve před vyústěním. Zde je však nutné připomenout, že celá tato větev kanalizace musí být vybavena zařízením pro havarijní uzavření výtoku kanalizace a doporučuje se instalace sorpční vpusti s mediem pro dočištění vytékajících OV z ORL na koncentraci 0,2 mg/l (NEL). Vyhláška č. 376/200 Sb., kterou se stanovují požadavky na pitnou vodu vyžaduje u pitných vod 0,05 mg/l. Celá skupina zařízení však bude vyžadovat častou kontrolu a servis, a důkladné proškolení obsluhy.
Při respektování výše uvedených doporučení lze tento vliv na vody z hlediska závažnosti označit za zanedbatelný. Bude však nutné dbát zvýšené péče u správnou funkčnost instalovaných zařízení s funkcí čištění a předčištění OV. Tato údržba bude prováděna dle schváleného provozního a havarijního řádu areálu. O kontrolách a údržbě budou prováděny písemné záznamy.
5. Vlivy na půdu
Uvažovaný záměr bude realizován na pozemcích jež byly dříve v zemědělském půdním fondu a nebudou na pozemcích určených pro plnění funkce lesa. Souhlasné stanovisko s vynětím zemědělských pozemků z fondů ZPF je i s omezujícími podmínkami uvedeno výše a bylo v roce 2001 provedeno. S ohledem na velikost tohoto vlivu jde tedy o vliv nevylučující realizaci. Realizací záměru dojde k trvalému odstranění produkční funkce zastavěné půdy. S ohledem na charakter půd, stupně nutnosti jejich odvodnění a již realizované stavby v sousedství není tento vliv omezujícím.
6. Vlivy na horninové prostředí a přírodní zdroje
Realizace záměru nebude mít žádný vliv na horninové prostředí a přírodní zdroje.
7. Vlivy na faunu, floru a ekosystémy
Před započetím stavby areálu Toyoda fáze 1 nebude zapotřebí mýtit jakékoliv porosty ani devastovat stávající společenstva. 2 leté ruderální společenstvo na pozemcích vzniklé ukončením využívání ploch k zemědělským účelům nebude limitním pro další realizace na pozemcích.
8. Vlivy na krajinu
Záměr nebude mít žádný vliv na krajinu. Nachází se areálu průmyslové zóny Staré Čívice, Pardubice k tomto účelu zřízené.
9. Vlivy na hmotný majetek a kulturní památky
Záměr nebude mít žádný vliv na hmotný majetek a kulturní památky. Při realizaci dle požadavků zejména hlukové a rozptylové studie nedojde k snížení faktorů pohody obyvatel. Realizací se zvýší atraktivita pozemků v přilehlé širší oblasti a přinese rozvoj podnikání a tím také příjmy Starých Čívic.
Navrhovaná technologie nebude mít žádné nepříznivé vlivy za státními hranicemi vzhledem ke značné vzdálenosti záměru od státních hranic. Nepředpokládají se možné kumulativní a sekundární vlivy mimo území ČR.
III. Charakteristika environmentálních rizik při možných haváriích a nestandardních stavech
Plán opatření pro případ havarijního zhoršení jakosti vod pro dobu výstavby bude zpracován. Zdrojem úniku škodlivých látek mohou být dopravní a stavební mechanismy a některé stavební materiály.
Provoz navrhované nové výroby žádné větší riziko pro životní prostředí a bezpečnost zaměstnanců a obyvatel nepředstavuje. V hale bude nakládáno se shodnými chemickými látkami a přípravky jako v obdobných provozech strojírenského charakteru. Posouzení záměru dle zákona č. 353/1999 Sb., o prevenci vzniku závažných havárií nebylo z důvodu absence detailní popisu skladovaných látek a přípravků v průmyslové zóně provedeno. Samotný záměr Toyoda však nepřinese riziko zařazení do skupiny A či B.
Posuzované vstupy:
• Příjezd vozidel, manipulační plochy a manipulační prostředky
• Ocelové vstupní polotovary
• Chemické látky a přípravky, zejména odmašťování a obrábění
• Příjezd vozidel, manipulační plochy a manipulační prostředky
Při příjezdu vozidel a pojezdu manipulačních prostředků nelze vyloučit vznik úkapů olejů (případně jejich únik) a únik pohonných hmot.
Opatření:vybudování bodu havarijního zásahu na centrálním dvoře. Bude obsahovat těsnící tmel pro případ porušení nádrže, sorpční hmotu a neporušené plastikové pytle, odolné rukavice, překrývky kanalizačních vpustí, a přehledný plán pro případ vzniku havárie, včetně plánu vyrozumění. Kanalizační vpusti doporučujeme barevně označit.
• Ocelové vstupní polotovary, hliníkové ingoty
Nakládání nevyžaduje jiná opatření, než uvedená v kapitole doprava.
• Chemické látky a přípravky, zejména odmašťování a obrábění (a povrchové úpravy)
Nakládání s látkami uvedených nebezpečných vlastností vyžaduje orientaci na tyto oblasti:
• Nebezpečí pro zdraví obyvatel působeních chemických a fyzikálních vlastností
• Nebezpečí pro životní prostředí (zejména horninové prostředí, podzemní a povrchové vody a ovzduší
• Nebezpečí vzniku požáru
Z hodnocení podle zákona č. 353/1999 Sb. o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky nebylo provedeno, případně není zpracovateli dostupné. Hladiny výpočtu je odvislá zejména od množství skladovaných látek. Výpočet zobecňuje riziko pro všechny výše uvedené oblasti havarijního působení.
Požár představuje největší ohrožení pracovníků závodu vzhledem k nahromadění hořlavých látek v této řešené hale i ostatních provozech závodu. Při požáru by unikaly do ovzduší toxické zplodiny hoření. Stavba proto musí být projektována s ohledem na požární rizika vyplývající z jejího charakteru a musí být respektovány požadavky norem v oboru požární bezpečnosti staveb.
Pro případu úniku při přepravě je nutné využít vybavení havarijního bodu. Veškeré požadavky budou specifikovány schváleným havarijním řádem. Únikem do horninového prostředí a následně na hladinu podzemních vod mělké zvodně a ohrožení kvality vod (Podolský potok, Labe).
IV. Charakteristika opatření k prevenci, vyloučení, snížení, popřípadě kompenzaci nepříznivých vlivů na životní prostředí
Před prováděním výkopových prací na stavebním pozemku se musí provést zatřídění jednotlivých druhů vznikajících odpadů a navrhnout způsob jejich likvidace. V případě potřeby, např. při zjištění znečištění odpadu, bude proveden vodný výluh vzorku odpadu a obsah v sušině (vyhláška č. 383/01 Sb.) podle výsledku navržen způsob likvidace. (Rozbory obsahu v sušině dle tabulky 9.1 a 9.3 vyhlášky č. 383/01 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady.)
Z hlediska ochrany vodohospodářských zájmů bude ke stavbě doložen souhlas OkÚ RŽP Pardubice, vyjádření Povodí Labe s.p. Projektová dokumentace bude doplněna o povodňový plán a plán havarijních opatření po dobu výstavby. Do termínu kolaudace stavby bude zpracován povodňový plán pro trvalý provoz uvedené výroby.
Bude provedena analýza rizik řešené výroby a na jejím základě bude zpracován havarijní plán.
Ve zkušebním provoze bude provedeno měření emisí ze všech bodových zdrojů této nové výroby.
Bude prováděna pravidelná kontrola a údržba instalací a technologických zařízení v rozsahu dle požadavků dodavatele a platné legislativy.
V dalším stupni projektové dokumentace budou respektovány podmínky a opatření uvedená v této dokumentaci.
Požadavky z hlediska předcházení vzniku havárií a eliminaci jejich důsledků, z hlediska technických opatření
Pro fázi výstavby a projekce:
• Před výstavbou bude posouzena únosnost terénu na úrovní obvyklých hodnot pro zakládání podobných staveb s aplikací potřeb navážek.
• Konstrukce haly bude provedena dle platných požárně bezpečnostních norem, včetně napojení vodovodu.
• Bude vyhotoven havarijní řád pro případ úniku provozních náplní stavebních zařízení.
• Odtok ze zpevněných ploch bude řešen se znalostí možnosti ohrožení kvality povrchových vod.
• Je nutné zohlednit velmi pečlivě možné opatření za účelem omezení vniknutí vzdutých povrchových vod.
Pro fázi provozu:
• Záměr bude provozován dle příslušných požárně bezpečnostních předpisů.
• Objekt bude vybaven hlásičem požáru nejbližší jednotce profesionálních hasičů.
• Objekt bude dostatečně vybaven pro případ zásahu bleskem.
• Objekt bude realizován dle požadavků příslušných ČSN při specifikaci maximálního skladovaného množství a třídy její nebezpečnosti.
• Vozidla ADR budou vybavena příslušným plánem pro případ vzniku havárie a pokyny přítomnými při přepravě pro jednotlivé druhy přepravovaných odpadů.
• Plán ohlášení budou součástí provozního řádu.
• Veškeré rozvody elektrické energie budou provedeny v požadovaném konstrukčním provedení (s omezenou možností iniciace požáru, nebo výbuchu).
• V hale s technologiemi a skladech je přísný zákaz kouření a vstupu s otevřeným ohněm.
• Opatření:vybudování bodu havarijního zásahu na centrálním dvoře. Bude obsahovat těsnící tmel pro případ porušení nádrže, sorpční hmotu a neporušené plastikové pytle, odolné rukavice, překrývky kanalizačních vpustí, a přehledný plán pro případ vzniku havárie, včetně plánu vyrozumění. Kanalizační vpusti doporučujeme barevně označit
Požadavky z hlediska bezpečnosti práce, organizačních opatření:
Pro fázi výstavby a projekce:
• Není možné skladovat nebezpečné odpady přímo pod atmosférickými vlivy bez speciálních opatření (stavební odpady: obaly od vápna, apod.).
• Dopravní nehody, eliminace tohoto rizika bude provedena školením řidičů, udržování vozidel a pracovních strojů v bezvadném technickém stavu. Náhodně bude zajištěna dechová zkouška pracovníků, včetně řidičů. Viz vhodná trasa dopravy materiálů, opatření policie CŘ.
• Pracovní úrazy, eliminaci je nutné provést udržováním bezvadného stavu technických prostředků, veškerá vedení a rozvody budou provedeny odbornou firmou, pracovníci budou vybaveni ochrannými pracovními prostředky.
Pro fázi provozu:
• Obsluha musí být prokazatelně proškolena dle zákona o chemických látkách
• Veškeré nakládání s odpady bude prováděno v souladu se schváleným provozním řádem, jenž bude ve shodě se zákonem 185/01 Sb., a jeho prováděcími předpisy
• Samostatný sklad hořlavin, včetně jímky pro případ úniku dle příslušných ČSN
Požadavky z hlediska ochrany přírody a krajiny
Pro fázi provozu, výstavby a projekce:
• Není možné spalovat odpady vznikající za provozu, případně výstavby. S odpady je nutno nakládat dle zákona č. 185/01 Sb., o odpadech ve znění prováděcích předpisů
• Realizace haly fáze 1 nepředpokládá žádné mýcení, ani jiný zásah. Plochy jsou převážně ruderálně zarostlé půdy.
• Z hlediska zákona č. 254/01 Sb. bude nutné vypracovat havarijní plán (a bude předložen ke schválení) vyjádří se mimo jiné správce vodotečí (Povodí Labe s.p.).
Požadavky z hlediska ochrany půdy a půdního prostředí
Pro fázi provozu, výstavby a projekce:
• Vynětí pozemků z fondu ZPF bylo provedeno dle podmínek souhlasu MŽP ČR.
• Navážené zeminy musí vyhovovat třídě vyluhovatelnosti I (vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady)+ vhodnost rozprostření na terén. Navážení zemin bude prováděno pouze v denních hodinách, tj. od 7:00 do 19:00.
• Skrývka ornice bude posouzena s ohledem na vyhlášku č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, třída vyluhovatelnosti I, rozprostření na terén. Vzorek zemin bude odebrán kvalifikovanou odběrovou skupinou a výsledek bude posouzen s ohledem na vhodnost dalšího využití.
• V okamžiku vyjmutí zbytku ropovodu mimo zájmový pozemek budou práce prováděny výhradně s opatřeními jež zamezí případné kontaminaci okolního prostředí produktem. Zemina vytěžená při odkrývání produktovodu bude kontinuálně vzorkována a předávána do akreditovaných laboratoří. Zemina bude posouzena s ohledem na metodický pokyn MŽP ČR (NEL v sušině a pokud budou pochybnosti o možné kontaminaci bude proveden test ve vodném výluhu (NEL).
• Bude provedena úhrada za vynětí zemědělských zemin z fondu ZPF. Řádně budou vypořádány povinnosti plynoucí ze záměru, tj. zejména otázky pozemkového vlastnictví na hraně pozemku kde bude nutné vyhotovit infrastrukturu. V případě že úhrada byla provedena je tento požadavek splněn.
Požadavky z hlediska ochrany podzemních a povrchových vod
Pro fázi výstavby a projekce:
• Bude zapovězeno vypouštění jakýchkoliv vod do horninového prostředí a povrchových vod. Bude vypracován plán pro případ vzniku havárie.
Pro fázi provozu:
• Řešení problematiky odpadních vod vznikajících v průběhu výstavby budou tyto odváženy specializovanou organizací. Stavba bude vybavena mobilními ekologickými WC. Jejich servis bude zabezpečovat výhradně specializovaná firma. Stavební firma včetně subdodavatelů musí zajistit dodržovaní těchto podmínek.
• Čerpání podzemních vod se váže na souhlas vodohospodářského orgánu, užitková voda. Zdrojem užitkové vody bude plánovaná studna. Užitková voda nebude využívána jako pitná (nepředpokládá se toto využití, opačně viz vyhlášky č. 376/2000 Sb.). Užitková voda (její vyústění) bude řádně označeno. Podzemní voda bude čerpána v množství schváleným vodohospodářským rozhodnutím dotčeného orgány státní správy.
• V technologii výroby nebudou vznikat odpadní vody, které by byly zneškodňovány vypouštěním do veřejného kanalizačního systému.
• vypouštění dešťových vod po předčištění s realizací ochranných prvků do Podolského potoka s realizací dostatečné nepropustné retenční nádrže. Vypouštění srážkových vod do povrchových vodotečí (limity nařízení vlády č. 82/1999 Sb.)
• Funkčnost melioračních systémů bude zachována, případně budou přeloženy
• Je nutností vybudování retenční těsné nádrže k retenci a řízenému vypouštění těchto odpadních dešťových vod do vod povrchových
• Případné vypouštění vod ze střech přímo gravitačně (bez řízeného vypouštění) bude navrženo v případě, že je realizovatelné s ohledem na kapacitu Podolského potoka. Toto bude konzultováno se správcem vodoteče.
Požadavky z hlediska nakládání s odpadními vodami
Pro fázi výstavby:
• Bude zapovězeno vypouštění jakýchkoliv vod do horninového prostředí a povrchových vod. Bude vypracován plán pro případ vzniku havárie.
Pro fázi provozu:
• Bude urychleně vyřešeno nakládání s odpadními vodami v intencích současné legislativy (254/01 Sb.). V průběhu roku 2003 bude provedeno napojení na veřejnou kanalizaci
• Zpevněné plochy budou posouzeny s ohledem na možnost vzniku havárií, drobných úkapů apod. Bude zajištěno, aby nedocházelo k uniku do biologického rybníka.
• Případné separátní vypouštění OV (dešťových a splaškových) bude provedeno v souladu s požadavky zákona o vodách a jeho prováděcích předpisů
• Splaškové vody budou odvedeny dostatečně dimenzovanou kanalizací do jímky splaškových vod (před kolaudací bude doložena její nepropustnost) a odtud budou tlakově řízeně přečerpávány do stávajícího kanalizačního řádu. Bude vypracován provozní řád kanalizace a havarijní řád pro únik látek nebezpečných vodám (včetně fáze výstavby). Areál bude vybavena základními havarijními prostředky pro řešení havarijních situací dle požadavků tohoto havarijního řádu
• Je nutné odváděné dešťové vody ze zpevněných ploch předčistit dostatečně dimenzovanými odlučovači ropných látek. Tuto problematiku lze řešit několika způsoby. Odlučovače ropných látek mohou být umístěny na několika větvích kanalizace, případně může být umístěn pouze 1 odlučovač ropných látek (dále ORL) na konci větve před vyústěním. Zde je však nutné připomenout, že celá tato větev kanalizace bude vybavena zařízením pro havarijní uzavření výtoku kanalizace do míst kde může dojít ke znečištění podzemních nebo povrchových vod. Dále se doporučuje se instalace sorpční vpusti s mediem pro dočištění vytékajících OV z ORL na míru 0,2 mg/l (NEL). Vyhláška č. 376/200 Sb., kterou se stanovují požadavky na pitnou vodu vyžaduje u pitných vod 0,05 mg/l. V případě instalace těchto uvedených zařízení bude možné zasakovat i tyto vody do vod podzemních. Celá skupina zařízení však bude vyžadovat častou kontrolu a servis, a důkladné proškolení obsluhy.
Požadavky z hlediska dopravy
Pro fázi výstavby:
• Nepředpokládají se zvláštní požadavky mimo těch uvedených v hledisku eliminace hlukového zatížení.
Pro fázi provozu:
• Nepředpokládají se zvláštní požadavky. Je však nutné koordinovat obslužnost veřejnou dopravou města Pardubic v souladu s požadavky ostatních investorů v průmyslové zóně.
Požadavky z hlediska eliminace hlukového zatížení
Pro fázi výstavby:
• Při fázi výstavby by nemělo dojít k výraznějším negativním vlivů nárůstu hlukové zátěže vlivem této výstavby. Hrubý předpoklad počítá s nosností vozidel 8 m3 zeminy, tj. 16 až 18 tun, předpoklad 5250 až 5625 vozidel s ložností 8 m3. Volba zdroje zemin pro navážku bude vhodně volena s ohledem na minimalizaci transportní vzdálenosti. Tento zdroj bude vybrán ve spolupráci s Magistrátem města Pardubic a za současného informování Dopravní Police ČR, jež následně stanoví podmínky pro transport zemin. Jako nanejvýš vhodné se doporučuje použití vozidel třídy EURO 2. . Nedoporučuje se tuto těžkou dopravu vést do obydlených částí k.ú. města Pardubice. Tato fáze bude po schválení trasy navážení osazena bezpečnostními prvky dle doporučení Policie ČR. Jde zejména o snížení rychlosti vozidel ze staveniště na II/322 na 40 případně 20 km/hod, označení výjezdu vozidel Informačními značkami o výjezdu vozidel stavby, provedení školení řidičů stavby, případně úpravy odbočovacích pruhů pro zachování bezpečnosti při odbočování vozidel na a ze stavby. V případě potřeby poté osadit toto napojení Free zone dostupným mobilním světelným signalizačním značením s důkladnou informací řidičům o změně místního značení. Případné poškození vozovky vozidly stavby uvede stavební firma do původního stavu na své náklady a bez prodlení. Navážení zemin se doporučuje v co nejdelším časovém horizontu.
Pro fázi projekce:
S ohledem na stávající hlukovou situaci je nutné, aby projekční práce vycházely ze skutečností a opatření vycházejících z hlukové studie takto:
• Veškeré zdroje hluku, jejichž prostřednictvím se může hluk z vnitřních prostorů objektu šířit přímo vzduchem budou umístěny na střeše hlavního objektu. Jedná se o sání a výfuky ventilátorů, sání kompresorů, vyústky klimajednotek a výfuky potrubí pro odvod spalin. Jednotky budou umístěny ve vnitřních prostorách hlavní budovy.
• S ohledem na množství zdrojů hluku, jejichž prostřednictvím se může hluk z vnitřních prostorů objektu šířit přímo vzduchem, doporučujeme tyto zdroje opatřit tlumiči hluku. Jedná se zejména o sání kompresorů, sání a výfuky ventilátorů, vyústky klimajednotek a veškerá potrubí pro odvod spalin.
• U chladících věží které budou postaveny ve venkovním prostoru bude nutno postavit protihlukové zástěny (bariéry) minimálně ve výšce věží, které by zamezily přímému šíření hluku za hranice závodu.
• Pro zamezení šíření ostatních zdrojů hluku, doporučuji dle potřeby použití protihlukových stěn (bariér), ať uměle postavených nebo přírodních (hustě sázené keře, stromy apod.).
Pro fázi provozu:
Budou plněny veškeré požadavky vyplývající z předchozích fází projektové a postprojektové dokumentace tak, aby byly dodrženy požadované limity a tato skutečnost byla ověřena měřením.
• Měření hluku v areálu a na jeho hranici ke kolaudaci objektu.
Požadavky z hlediska nakládání s odpady
Pro fázi výstavby:
• Se stavebními odpady bude naloženo s ohledem na zákon o odpadech.
• Skrývka ornice bude posouzena s ohledem na vyhlášku č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, třída vyluhovatelnosti I a požadavků na rozprostření na terén. Vzorek zemin bude odebrán kvalifikovanou odběrovou skupinou a výsledek bude posouzen s ohledem na vhodnost dalšího využití.
• V okamžiku překládky zaslepeného ropovodu mimo zájmový pozemek budou práce překládky (vyjmutí zaslepeného ropovodu) prováděny výhradně s opatřeními jež zamezí případné kontaminaci okolního prostředí produktem. Zemina vytěžená při odkrývání produktovodu bude kontinuálně vzorkována a předávána do akreditovaných laboratoří. Zemina bude posouzena s ohledem na metodický pokyn MŽP ČR
Pro fázi provozu a projekce:
• Nakládání s odpady bude řešeno v intencích a dle požadavků zákona odpadech.
• V prováděcích projektech budou upřesněny jednotlivé druhy odpadů v etapě výstavby a stanoveny jejich množství a předpokládané způsoby likvidace, tj. zejména odpady vznikající při výstavbě (od vyprázdněných obalů až po případné obaly z průzkumných vrtných prací)
• investor předloží ke kolaudaci stavby specifikaci druhů a množství odpadů vzniklých v průběhu výstavby a doloží způsob jejich likvidace v souladu s požadavky zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech ve znění doprovodných vyhlášek.
Požadavky z hlediska ochrany ovzduší a zdraví obyvatel a pracovního prostředí
Pro fázi výstavby a projekce:
• vozidla přivážející materiál a odvážející výrobky z již realizované tiskárny budou třídy EURO 2
• Doporučujeme vyřešit dopravu pracovníků do Free zone Pardubice z centra Pardubic vozidly MHD.
• navážení zemin bude probíhat v době od 8 do 16 hodin a nebude probíhat současně s případným navážením zemin do areálu Panasonic. Jde pouze o omezení navážení zemin, nikoliv o stavbu hal, objektů atd.
• Stavební práce budou probíhat tak, aby nedocházelo k vzniku prašnosti nad únosnou mez
• Větrání haly bude prováděno ventilátory na střeše. Výměna vzduchu v hale a denní osvětlení haly bude řešeno v projektové dokumentaci v souladu s nařízením vlády č. 178/2001 Sb.
Pro fázi provozu:
• Bude provedena kategorizace pracovišť v celém závodě ve smyslu zákona č. 258/2000 Sb., o veřejném zdraví, k tomuto bude provedeno měření koncentrací prachu, chemických škodlivin (zejména VOC), hluku a vibrací, osvětlení mikroklimatických podmínek
• Bude provedeno autorizované měření emisí ze všech zdrojů znečišťování ovzduší měření včetně dioxinů (tavba), a ostatních zdrojů
Další:
• Bude dodrženo ochranné pásmo letiště a ochranné pásmo proti nebezpečným a klamavým světlům
• Bude zajištěno oplocení areálu výstavby a zajištění ostrahy
• Stavební práce budou prováděny pouze v pracovní dny a ranní směně, nejlépe v době od 7:00 do 19:00.
• dodavatel stavebních prací zajistí účinnou techniku pro čištění vozovek v průběhu stavebních prací
• celý proces výstavby bude organizačně zajištěn tak, aby maximálně omezoval možnost narušení faktorů pohody, a to zejména v nočních hodinách a ve dnech pracovního klidu, doprava materiálu zejména po komunikacích vně free zone bude probíhat výhradně v denní době.
• Vozidla opouštějící areál průmyslové zóny budou před výjezdem na komunikaci II/322 řádně očištěna
• V průběhu zakládání stavby a zemních prací budou přizvání experti Muzea Východních Čech, případně další odborníci v oboru archeologie.
• Bude smluvně zajištěn kvalifikovaný dozor autorizovanými osobami zpracovatele dokumentace při provádění opatření pro fázi projektu, výstavby i provozu.
V. Charakteristika použitých metod prognózování a výchozích předpokladů při hodnocení vlivů
Výchozí situace v širší lokalitě byla posouzena nejprve na základě expertní obhlídky. Zpracovatel dokumentace je obeznámen s provozem ve společnostech sídlících v průmyslové zóně, případně o jejichž výstavbě se v nejbližší době (před realizací Toyoda) se počítá. Vybrané dostupné faktory byly změřeny (emise, hluk), Ostatní dostatečně popsány.
Pro prognózování byly použity expertní modely a podklady dodané zadavatelem. Byla zpracována hluková studie (vstupní data byla změřena), rozptylová studie (aplikace změřených údajů). Uvedené skutečnosti byly zhodnoceny z hlediska možného zdravotního rizika ve vztahu k současné situaci.
Při zpracování dokumentace byly použity tyto podklady:
• literatura
• terénní průzkumy, včetně obhlídek
• osobní jednání
• zákon ČNR č. 100/2001 Sb.
Problematika hluku z liniových zdrojů byla řešena s pomocí programu HLUK+, verze 5.03. Hodnocení vlivu imisí z liniových zdrojů znečištění bylo provedeno s využitím programu SYMOS 97.
Seznam použité literatury a podkladů
• Souhlas MŽP ČR s odnětím ZPF
• Posouzení geotechnických problémů, Ing. Petera 2001
• Podklady o technologii Toyoda, Kouki, Asahi, Nagura
• Studie odtokových poměrů Podolky, Ing. Kladivo 1999
• Technická infrastruktura FZ Pardubice, II.etapa, 2A AgroAtelier s.r.o. Pardubice, 02/2001, dokumentace pro ÚR obsahující regulaci odtokových poměrů Podolky, kabelové vedení VN 35kV a retenční nádrž Panasonic
• FZ, zajištění el. energie, náhradní řešení SO 112 – TS1 TS2, CHEMING,a.s. Pardubice
• Bezpečnostní listy chemických látek a přípravků v anglickém a japonském jazyce
• Database chemikálií Merck
• Platná legislativa ČR
• Dokumentace hodnocení vlivu na životní prostředí (EIA) Matsushita-Panasonic, Free zone Staré Čívice, Pardubice, Cheming Pardubice 2001
• Dokumentace hodnocení vlivu na životní prostředí (EIA) Tiskárna COMPACK, Free zone (I) Staré Čívice, Pardubice, EMPLA 2001
• Hluková a rozptylová studie
• Posudek záměru Ronal Pardubice
• Zoologicko botanické posouzení lokality (2001) pro záměr COMPACK. Dle dohody se zpracovatelem tohoto posouzení bylo upuštěno od aktualizace zprávy s ohledem na další průzkumné práce v roce 2002 a jejich výsledky.
VI. Charakteristika nedostatků ve znalostech a neurčitostí, které se vyskytly při zpracování dokumentace
Současná imisní zátěž lokality, ve které se uvažovaný záměr nachází a to z hlediska sledovaných parametrů byl řešen pouze nárazovým měřením. Jako pozadí byly použity hodnoty zjištěné v monitorovacím místě č. 1112.
Při výpočtu rozptylové studie byly použity údaje předchozích rozptylových studií v průmyslové zóně Staré Čívice – Pardubice.
Tyto nedostatky by však zásadně neměly ovlivnit řešení stavby ve vztahu k životnímu prostředí.
Část E
Porovnání variant řešení záměru
Řešení záměru je předloženo pouze v jedné variantě, protože se jedná o nový záměr. Jako nulová varianta je tedy posouzena absence výstavby záměru TOYODA (kouki, asahi, nagura) ve formě fáze 1.
ČÁST F
ZÁVĚR
Oznámení je zpracováno dle požadavků přílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. Hodnocení nepřímých, kumulativních a sekundárních vlivů je posouzeno zejména pro ovzduší a hluk.
ČÁST G
Shrnutí netechnického charakteru
Plánovaná výstavba fáze 1 haly Toyoda Kouki v průmyslové zóně Staré Čívice je vázána zejména na výstavbu projektu PSA/Toyota v Kolíně ve Středních Čechách. Výroba se tedy váže na výrobu automobilových součástek, právě pro záměr koncernu PSA/Toyota.
Hala bude mít rozměry 144 krát 90 metrů. Bude v ní soustředěna zejména lehká strojírenská výroba. V plánované hale fáze výstavby 1 (která byla hodnocena z hlediska jejího možného vlivu na životní prostředí) budou umístěny výrobní linky 3 producentů. A to Kouki, Asahai a Nagura. Pro bližší popis instalovaných technologií a výrobního sortimentu jsou popsány jednotlivé technologické celky jednotlivě. Jde o lehkou strojírenskou výrobu. Nejprve jsou odlévány z hliníku součástky, které jsou dále upravovány (broušení a podobně). Spolu s vyrobenými ocelovými součástkami (obrábění v uzavřených soustružných automatech) jsou poté kompletovány výsledné produkty, součástky automobilového průmyslu.
ČÁST H
PŘÍLOHY
Hluková studie EMPLA 2002
Vyjádření příslušného stavebního úřadu k záměru
Přehledná situace lokality. M 1 : 5 000.
Rozptylová studie EMPLA 2002
Výpis z katastru nemovitostí
Další přílohy
Všechny přílohy jsou přiloženy v závěru oznámení.
Literární podklady:
• Vstupní informace o záměru, jeho rozmístění, instalovaných technologiích a podobně
• Dokumentace hodnocení vlivů na ŽP, EIA, RONAL, Ing. Plachý EMPLA, 2002, 102/02
• Rozptylová studie RONAL
• Měření emisí na obdobných zdrojích EMPLA (1995 až 2002)
• Webové stránky Ředitelství silnic a dálnic, obrázek č. 19
• Webové stránky ČHMI, obrázek č. 12
• Vynětí ze ZPF
Datum zpracování dokumentace: 1. října 2002
Zpracovatel oznámení: Ing. Vladimír Plachý
Prokopa Holého 459
500 02 Hradec Králové
telefon 0495539 241 (495539241)
nebo 0602-185 048 (602185048)
e-mail: empla@telecom.cz
Ing. Vladimír Bláha
telefon 049/5630499 (495630499)
Ing. Stanislav Eminger, CSc.
telefon 049/5630499 (495630499)
Mgr. David Svoboda
telefon 049/5630499 (495630499)
[pic]
-----------------------
[1] Hadry po upotřebení přecházejí do odpadů 15 02 02*, nebo 15 02 03 dle dokumentace původce
[2] Zjištěná drobná kontaminace v jižní části průmyslové zóny nemá žádnou spojitost s územím na němž je plánován záměr. Průzkumné práce neidentifikovaly výrazněji kontaminované prostředí nad úroveň přirozeného pozadí.
[3] Bezpečnostní list dodaný zadavatelem v anglickém jazyce
[4] vyhláška 356/02 Sb., příloha č. 1, povrchová úprava emise do 2,5 kg tuhých úletů za 1 hodinu, limit 200 mg/m3. Zinek nemá zvláštní emisní limit.
[5] 18 krát 72 krát 12,5 metru, výměna vzduchu 8 kráte za hodinu: 1 výduch 16000 m3/hodinu
[6] 31 krát 18 krát 18 metru* 9,3 metru výška, výměna vzduchu 5 kráte za hodinu: 1 výduch 23500 m3/hodinu
[7] případně modifikovaně dle obsahu parametrů v sušině v rozsahu dalšího využití těchto zemin
[8] zejména zbytkový obsah řezných emulzí a olejů, případně výskyt biocidních složek v emulzích a chlorovaných uhlovodíků
6) Nebezpečné součástky z elektrického a elektronického příslušenství mohou zahrnovat akumulátory a baterie uvedené v podskupině 16 06 a označené jako nebezpečné; rtuťové přepínače, sklo z obrazovek a jiné aktivované sklo atd.
[9] vyhláška 356/02 Sb., příloha č. 1, povrchová úprava emise do 2,5 kg tuhých úletů za 1 hodinu, limit 200 mg/m3. Zinek nemá zvláštní emisní limit.
[10] 18 krát 72 krát 12,5 metru, výměna vzduchu 8 kráte za hodinu: 1 výduch 16000 m3/hodinu
[11] 31 krát 18 krát 18 metru* 9,3 metru výška, výměna vzduchu 5 kráte za hodinu: 1 výduch 23500 m3/hodinu
[12] Podklady ČHMI za rok 2001 pro stanici 1112 (Přelouč)
[13] Použitá literatura a jiné zdroje informací:
Směrnice WHO pro kvalitu ovzduší v Evropě, MŽP ČR, 1996.
U.S. EPA: Databáze IRIS (IRIS/search.htm)
U.S. EPA: Risk- Based Concentration Table (reg3hwmd/risk/riskmenu.htm)
MUDr. Bohumil Havel: Vyhodnocení údajů o vlivech na obyvatelstvo z hlediska zdravotních rizik, Závod na výrobu kol z lehkých slitin pro osobní automobily. OHS, Svitavy 2001.
Prof. MUDr. Kamil Provazník, prof. MUDr. Miroslav Cikrt, doc. MuDr. Lumír Komárek: Manuál prevence v lékařské praxi. Základy hodnocení zdravotních rizik. SZÚ, Praha 2000.
[14] Dle MUDr. Havel
[15] Vypouštění přes hranu hrázky. Předpokládá se hladina retenční nádrže pod úrovní ochranné hrázky. Případně by bylo možné uvažovat o vypouštění těchto vod gravitačně do deprese za areálem, odkud by odtékala po povrchu do Podolského potoka. Vypouštět dešťové vody zachycené střechami objektů bude možné po zpracování studie odtokových poměrů.
[16] Údaj pocházející z roku 2001. Je pravděpodobné, že po úpravě hrázek byla tato hodnota zvýšena.
[17] Vypouštění přes hranu hrázky. Předpokládá se hladina retenční nádrže pod úrovní ochranné hrázky. Případně by bylo možné uvažovat o vypouštění těchto vod gravitačně do deprese za areálem, odkud by odtékala po povrchu do Podolského potoka. Vypouštět dešťové vody zachycené střechami objektů bude možné po zpracování studie odtokových poměrů.
[18] Údaj pocházející z roku 2001. Je pravděpodobné, že po úpravě hrázek byla tato hodnota zvýšena.
-----------------------
[pic]
[pic]
[pic]
................
................
In order to avoid copyright disputes, this page is only a partial summary.
To fulfill the demand for quickly locating and searching documents.
It is intelligent file search solution for home and business.