LOVELA - CENIA



[pic]

P O S U D E K

na dokumentaci o hodnocení vlivů na životní prostředí

podle zákona ČNR č. 100/2001 Sb.

AREÁL FIRMY RONAL CR S.R.O. V PARDUBICÍCH

PRŮMYSLOVÁ ZÓNA STARÉ ČÍVICE

zpracovatel posudku: RNDr. Tomáš Bajer, CSc.

přizvaní experti: Doc.Ing.Tomáš Sákra, CSc.

Oprávněná osoba:

Tomáš Bajer

osvědčení č.j.: 2719/4343/OEP/92/93

Bělehradská 292 Sladkovského 111

530 09 PARDUBICE 506 01 JIČÍN

0603/483099 0433/523256

040/6642279

(červenec - srpen 2002)

Prohlášení

Posudek jsem zpracoval jako držitel osvědčení o odborné způsobilosti č.j. 2719/4343/92/93, vydané dne 28.1.1993 Ministerstvem životního prostředí České republiky v dohodě s Ministerstvem zdravotnictví České republiky podle paragrafu 6 odst. 3 a paragrafu 9 odst. 2. zákona ČNR č. 244/92 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí.

Datum: 07.08.2002 Podpis:

Zpracovaný posudek je vyhotoven dle rozsahu Přílohy č. 5 k zákonu č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí.

Hodnocená dokumentace je posouzena podle následujících kriterií:

I. ZÁKLADNÍ ÚDAJE 4

II. POSOUZENÍ DOKUMENTACE (OZNÁMENÍ) 5

II.1. Úplnost dokumentace (oznámení) 5

II.2. Správnost údajů uvedených v dokumentaci (oznámení) včetně použitých metod hodnocení 6

II.2.1. Popis technického a technologického řešení 6

II.2.2. Údaje o přímých vlivech na životní prostředí 9

II.2.2.1. Údaje o výstupech 9

II.2.2.2. Údaje o výstupech 12

II.2.3. Stručný popis životního prostředí pravděpodobně významně ovlivněného 18

II.2.4. Charakteristika předpokládaných vlivů záměru na obyvatelstvo a životní prostředí a hodnocení jejich velikosti a významnosti 19

II.2.4.1. Vlivy na obyvatelstvo, včetně sociálně ekonomických vlivů 19

II.2.4.2. Vlivy na ovzduší a klima 28

II.2.4.3. Vlivy na hlukovou situaci a další fyzikální a biologické charakteristiky 31

II.2.4.4. Vlivy na povrchové a podzemní vody 33

II.2.4.5. Vlivy na půdu 37

II.2.4.6. Vlivy na horninové prostředí a přírodní zdroje 38

II.2.4.7. Vlivy na faunu, floru a ekosystémy 38

II.2.4.8. Vlivy na krajinu 39

II.2.4.9. Vlivy na hmotný majetek a kulturní památky 40

III.3. Pořadí variant (pokud byly předloženy) z hlediska vlivů na životní prostředí 40

IV.4. Hodnocení významných vlivů záměru na životní prostředí přesahující státní hranice 40

III. POSOUZENÍ TECHNICKÉHO ŘEŠENÍ ZÁMĚRU S OHLEDEM NA DOSAŽENÝ STUPEŇ POZNÁNÍ POKUD JDE O ZNEČIŠŤOVÁNÍ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 41

IV. POSOUZENÍ NAVRŽENÝCH OPATŘENÍ K PREVENCI, VYLOUČENÍ, SNÍŽENÍ, POPŘÍPADĚ KOMPENZACI NEPŘÍZNVÝCH VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 42

V. VYPOŘÁDÁNÍ VŠECH OBDRŽENÝCH VYJÁDŘENÍ 48

ZÁVĚR 61

I. ZÁKLADNÍ ÚDAJE

Název: Areál firmy RONAL CR s.r.o. v Pardubicích - průmyslová zóna Staré Čívice

Kapacita (rozsah) záměru: Předpokládaná kapacita výroby je 1,4 miliónu kusů kol za rok. Celková plocha pozemku výrobního areálu bude 104 300 m2, zastavěná plocha bude činit 31 112 m2.

Umístění: kraj: Pardubický

okres: Pardubice

obec: Pardubice

KÚ: Staré Čívice, Lány na Důlku

Charakter stavby: Výstavba nového výrobního závodu

Obchodní firma oznamovatele: RONAL CR s.r.o.

IČO oznamovatele: 49812106

Sídlo (bydliště) oznamovatele: Jungmannova 1117

506 01 Jičín

II. POSOUZENÍ DOKUMENTACE (OZNÁMENÍ)

V rámci zákona č. 100/2001 Sb. u probíhajícího procesu posuzování vlivů na životní prostředí uplatnil příslušný orgán státní správy – tedy v tomto případě MŽP – dikci paragrafu 7, odst. (4) zákona č. 100/2001 Sb., a protože bylo předloženo oznámení s náležitostmi podle přílohy č.4 a příslušný úřad neobdržel žádné nesouhlasné vyjádření k němu, rozhodl příslušný úřad, že dokumentaci není třeba zpracovávat a oznámení považuje za dokumentaci a rozhodl přímo o vypracování posudku.

II.1. Úplnost dokumentace (oznámení)

Oznámení o hodnocení vlivů na životní prostředí předmětné stavby v rozsahu Přílohy č.4 zákona č. 100/2001 byla zpracována firmou EMPLA spol. s r.o. pod vedením Ing. Vladimíra Plachého, který je držitelem osvědčení odborné způsobilosti č. j. 182//OPV/93 vydaného MŽP dne 21.1.1993.

Vlastní oznámení v části A – Údaje o oznamovateli - charakterizuje základní údaje o oznamovateli předkládaného záměru. Údaje jsou předloženy odpovídajícím a dostatečným způsobem.

Část B – Údaje o záměru - popisuje základní charakteristiky stavby a splňuje po formální stránce požadavky přílohy číslo 4 zákona ČNR č. 100/201 Sb. Z hlediska věcné náplně je tato kapitola komentována v další části předkládaného posudku.

Z hlediska části C - Údaje o stavu životního prostředí v dotčeném území lze označit ve vztahu uvažovanému záměru za akceptovatelné.

Část D – Komplexní charakteristika a hodnocení vlivů záměru na obyvatelstvo a životní prostředí – obsahuje všechny kapitoly této části oznámení:

❖ Charakteristika předpokládaných vlivů záměru na obyvatelstvo a životní prostředí a hodnocení velikosti a významnosti

❖ Komplexní charakteristika vlivů záměru na životní prostředí z hlediska jejich velikosti a významnosti a možnosti přeshraničních vlivů

❖ Charakteristika environmentálních rizik při možných haváriích a nestandardních stavech

❖ Charakteristika opatření k prevenci, vyloučení, snížení, popřípadě kompenzaci nepříznivých vlivů na životní prostředí

❖ Charakteristika použitých metod prognózování a výchozích předpokladů při hodnocení vlivů

❖ Charakteristika nedostatků ve znalostech a neurčitosti, které se vyskytly při zpracování dokumentace

Část E - Porovnání variant řešení záměru – předložený materiál neobsahuje, protože oznamovatel předložil záměr jednovariantně.

Předložené oznámení obsahuje dále požadované kapitoly F. Závěr, G. Všeobecné srozumitelné shrnutí netechnického charakteru a H. Přílohy.

II.2. Správnost údajů uvedených v dokumentaci (oznámení) včetně použitých metod hodnocení

Předmětem posouzení je nový výrobní areál firmy RONAL v Pardubicích. Technologie výroby představuje zavedený a ověřený způsob, který je v dokumentaci EIA popsán akceptovatelným způsobem s dostatečnou vypovídací schopností jednotlivých technologických kroků výroby.

Předmětem posuzování je nový výrobní areál, ve kterém budou vyráběna kola z lehkých hliníkových slitin. Tato kola jsou určena pro osobní automobily a odběrateli jsou přední světoví výrobci aut.

Město Pardubice nabídlo investorovi pro stavbu závodu Ronal pozemky v lokalitě Městské industriální zóny ve Starých Čívicích.

Navrhovaná výstavba závodu RONAL se nachází podle platného Územního plánu města Pardubice, který byl schválen zastupitelstvem v září 2001, v lokalitě Městské industriální zóny (MIZ). Areál je situován do severozápadní části této zóny, která se nachází na severozápadním konci katastru obce Staré Čívice a to mezi silnicí II. třídy č. 322 Pardubice - Kolín a železniční tratí Praha - Pardubice. Menší částí zasahuje do katastrálního území Lány na Důlku.

II.2.1. Popis technického a technologického řešení

Důvod umístění:

Důvodem umístění v dané lokalitě jsou následující skutečnosti:

✓ relativní blízkost závodu v Jičíně se stejnou výrobní náplní z hlediska řízení a logistiky

✓ napojení na zákazníky mezinárodního automobilového průmyslu

✓ dostatek pracovních sil s příslušnou kvalifikací

✓ dostupnost inženýrských sítí

Stavební řešení:

Objekt je přízemní jednoblokový halový komplex s oddělenými prostory pro jednotlivé výrobní operace. Má přibližně obdélníkový půdorys o délce 300 m a šířce 110 m. Větší část haly má výšku 12 m, maximální výška je u slévárny a to 13,5 m. Podél celé západní strany je dvoupodlažní přístavek široký 12 m a vysoký 4,5 m. Nosnou část tvoří ocelové konstrukce systému sloupů a střešních vazníků. Stěnový plášť je navržen sendvičový, montovaný. Střešní plášť se bude skládat z trapézových plechů, tepelné izolace a živičné krytiny. Venkovní stěny haly budou mít modrou barvu.

Dopravní obsluha výrobního areálu bude zabezpečena po stávající silnici II. třídy č. I/2 Pardubice - Kolín. Z této komunikace je v západní části obce Staré Čívice vybudována nová odbočka do městské industriální zóny, která nyní končí za přemostěním Podolského potoka. Bude třeba vybudovat pouze příjezdovou komunikaci do vlastního areálu v délce asi 450 metrů. Zřízena bude také zastávka veřejné dopravy u závodu. Uvnitř areálu bude oddělena nákladní a osobní doprava.

Dešťové vody ze střechy objektu budou svedeny do nově vybudované retenční nádrže v severovýchodní části areálu. Dešťové vody z parkovišť a ostatních zpevněných ploch budou svedeny do odlučovače ropných látek a po tomto předčištění vedeny do výše uvedené retenční nádrže. Z této retenční nádrže budou nahromaděné vody postupně vypouštěny do Podolského potoka.

Odpadní vody ze sociálního zařízení a výdejny jídel budou svedeny do veřejné kanalizace přes čerpací jímku splaškových vod a budou odvedeny na městskou ČOV. Odpadní vody z jídelny budou procházet ještě přes odlučovač tuků.

Výrobní proces je možno rozdělit do těchto základních operací: roztavení hliníkové slitiny, odlití kol, tepelné zpracování výrobků, obrábění, povrchová úprava. Jednotlivé operace jsou v oznámení podrobněji popsána.

Hotově legovaná hliníková slitina bude do závodu dovážena ze zahraničí ve formě housek nebo prutů. Roztavení hliníkové slitiny se bude provádět ve čtyřech dvoukomorových tavicích pecích otápěných zemním plynem s výkonem cca 4 x 700 kg za hodinu, při teplotě 790 °C. Surovina se roztaví v tavicí komoře, doleguje a přetéká do udržovací komory. Z této komory se pak tavenina plní do přepravního kelímku. Tekutý kov se prostřednictvím přepravního kelímku dopraví k jednotlivým licím strojům. Těchto licích strojů zde bude celkem 30. Každý licí stroj má udržovací pec o kapacitě cca 900 kg. Zde se tavenina udržuje na teplotě v rozsahu 680 až 740 °C. Při nízkotlakém způsobu lití se tekutý kov vstřikuje do kokily tlakovým vzduchem. Po naplnění se kokila ochladí tlakovým vzduchem a kov ztuhne. Odlitek kola se pak z kokily vyjme.

Ve speciálním rentgenovacím zařízení je každé kolo kontrolováno ze všech stran na případné vnitřní vady. Vadné odlitky budou jako surovina opět zpracovány.

Na dvou kontinuálních linkách tepelného zpracování s celkovou kapacitou 6 000 kusů za 24 hodin bude probíhat tepelné zpracování vyrobených odlitků kol.

V obrobně se budou provádět mechanické dokončovací operace: odstraňování nálitků a ostrých hran, vnitřní soustružení okének, soustružení konečných tvarů a vrtání potřebných děr. Operace se provádějí na speciálních strojích, případně pomocí ručního elektrického nebo vzduchového nářadí. Na speciálních strojích se pak provádí zkouška těsnosti kol pro použití bezdušových pneumatik a to tlakovým vzduchem pod vodou. Případně se provádějí další mechanické úpravy povrchu kol. V dalších operacích jsou prováděny předpovrchové úpravy vyrobených kol - odmaštění, moření a bezchromátový způsob úpravy povrchu. Sušení takto upravených kol se provádí v blokové sušičce vody, která je přímo vyhřívána zemním plynem. Odpadní plyny jsou odváděny do atmosféry.

Další operací je nanášení rozpouštědlových laků na kola, která zavěšena procházejí uzavřenou stříkací linkou. Odpadní plyny ze stříkání laků procházejí vodním odlučovačem a jsou vedeny do zařízení dodatečného spalování. Voda v odlučovači cirkuluje a použitým koagulačním prostředkem se separuje na jejím povrchu lakový kal. Následuje sušení laků v sušičce s nepřímým ohřevem zemním plynem. Spaliny z hořáku sušičky jsou odváděny komínem do vnější atmosféry. Odpadní plyny ze sušiček a stříkací kabiny, které obsahují těkavé organické látky, jsou vedeny do zařízení dodatečného spalování TNV. Zde při teplotě zhruba 750 °C dochází k jejich oxidaci. Jako přídavné palivo se používá zemní plyn. Vzniklým reakčním teplem se předehřívá voda sloužící k ohřevu některých částí linky předpovrchových úprav. Spaliny jsou pak vypouštěny do volného prostoru.

Celá linka předpovrchových a povrchových úprav (lakovna), včetně čistírny odpadních vod bude dodána firmou Eisenmann Maschinenbau KG, Německo. Obdobná linka pracuje v ostatních závodech RONAL v Evropě. Pro korozní úpravu povrchu kol před lakováním se bude používat bezchromová metoda SAM. Tato metoda je již zavedena v provoze sanitární techniky v závodě Ronal Jičín a bude zavedena i do provozu hliníkových kol tohoto závodu.

Stanovisko zpracovatele posudku k základním údajům záměru:

Předkládaná dokumentace v této části podává základní informace o záměru výstavby nového závodu na výrobu kol z lehkých slitin pro osobní automobily. Rozsah uvedených údajů vychází ze současného stavu projektové přípravy, tj. období, kdy byl ve fázi rozpracovanosti projekt pro územní řízení.

Stavební řešení vychází z požadavků technologie. V rámci výstavby bude řešeno i napojení areálu na jednotlivé inženýrské sítě, stávající silniční síť, vnitropodnikové komunikace, parkoviště a zpevněné plochy.

Technologické řešení podává základní informace o rozsahu použité technologie i jednotlivých částech výrobního procesu. Popis výrobního procesu je uveden převážně v obecné formě, dodavatelé jednotlivých strojních zařízení budou upřesněny ve výběrovém řízení v dalších stupních projektové dokumentace. Dle uvedených informací budou použita zařízení, která vyhovují požadavkům na nejlepší dostupné technologie, a to nejen z hlediska kvality výrobků ale i z hlediska minimalizace negativních vlivů na životní prostředí. Podrobnější údaje o vlivech těchto zařízení na jednotlivé složky životního prostředí jsou uvedeny v dalších částech dokumentace.

Zpracovatel posudku nemá k  části dokumentace z hlediska popisu technického a technologického řešení podstatnějších připomínek, s výjimkou podrobnějšího komentáře ve vztahu k emisím souvisejícím s posuzovaným záměrem, a to především z hlediska jejich kvalitativního složení.

II.2.2. Údaje o přímých vlivech na životní prostředí

II.2.2.1. Údaje o výstupech

1) Půda

Dle dokumentace trvalý zábor zemědělského půdního fondu bude činit 104 300 m2. Větší část pozemku pro tuto stavbu náleží do dvou bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ) a to 32310 a 31901. Menší západní část pozemku má BPEJ 32110 a pouze malá severovýchodní část má BPEJ 35411. V jihovýchodní části pozemku budoucího areálu RONAL je ochrana půdy klasifikována do třídy III (31901) a v severozápadní části do třídy IV (32110, 32310 a 35411).

Pozemky řešeného areálu se nenacházejí na chráněném území, ani tato území v nejbližším okolí nejsou.

Stanovisko zpracovatele posudku:

Pro další postup prací je v případě realizace záměru nezbytné připravit podrobný záborový elaborát k odnětí ze ZPF. Rozhodnutí o využití skryté ornice závisí na příslušném orgánu stání správy v oblasti ochrany půdního fondu. V doporučeních posudku je prezentováno následující opatření:

v dalším stupni projektové přípravy vypracovat podrobný záborový elaborát pro odnětí zemědělské půdy podle bonit a kultur

před zahájením stavebních prací provést včasnou skrývku kulturní vrstvy půdy a zajistit její oddělené deponování; při využití respektovat podmínky vynětí stanovené orgánem ochrany ZPF

2) Voda

Výstavba

Bilancí vod pro etapu výstavby se předložené oznámení nezabývá.

Stanovisko zpracovatele posudku:

Nároky na vodu v etapě výstavby nejsou v dokumentaci konkrétněji specifikovány, protože v době zpracování dokumentace EIA nelze objektivně stanovit počet pracovníků. Je však nezbytné mít znalost způsobu zajištění požadovaných nároků na pitnou vodu v etapě výstavby. V této souvislosti je v návrhu stanoviska příslušnému orgánu státní správy formulováno následující doporučení:

v dalším stupni projektové dokumentace specifikovat předpokládané nároky na vodu v etapě výstavby a způsob zajištění dodávek této vody

Provoz

Zdrojem vody bude městský vodovodní řad JS 200, který je veden jako ostatní sítě podél příjezdové komunikace až k jižnímu okraji areálu závodu Ronal. Bude zřízena vodovodní přípojka do areálu.

Potřeba vody pro sociální účely

Voda pro sociální účely se bude využívat v sociálních zařízeních, umývárnách a sprchách, kuchyňkách a v závodní kuchyni. Výpočet specifické potřeby vody pro zaměstnance je v oznámení vybilancován objemem 12148 m3/rok.

Potřeba vody pro technologii

Voda pro technologické účely bude odebírána pro následující operace:

✓ obrábění

✓ chlazení

✓ tepelné zpracování

✓ lakovna

Dle dokumentace uvedené operace vyžadují celkovou denní spotřebu 150 m3/den, což při uvažovaném fondu pracovní doby znamená celkové roční nároky na technologii v objemu 43200 m3/rok.

✓ mytí vozidel

Předpokládá se mytí cca jednoho vozidla denně a spotřeba bude tedy činit asi 200 litrů vody za den. Roční spotřeba vody pro mytí aut by činila zhruba 50 m3.

Požární voda

Dle oznámení bude požadavek na odběr vody zřejmě ve výši Q = 14 l/s při světlosti potrubí DN 150 mm. Přívod vody do závodu by měl tomuto požadavku vyhovovat. Maximální vzdálenost odběrného místa (hydrantu) je 200 m, což odpovídá umístění 5 hydrantů ve venkovních prostorách areálu závodu. Osazení vnitřní části objektu bude řešeno v dalším stupni projektu.

Stanovisko zpracovatele posudku

K bilanci pitné vody pro sociální účely je třeba podotknout, že nezahrnuje spotřebu vody pro další pracovníky, kteří sice nebudou zaměstnanci firmy RONAL, ale budou mít v areálu pracoviště a budou se spolupodílet na provozu firmy, jako například pracovníci ostrahy objektu, úklidu, personál kuchyně a zřejmě ještě některé další profese. Skutečná spotřeba je obvykle nižší, než normovaná. Případná rozdílnost nároků na odběr vody by měla dokladována takovým způsobem, aby bylo patrné, že maximální povolený odběr 10 l/s nebude překročen.

Z hlediska technologických vod nelze ze strany zpracovatelského týmu posudku polemizovat s uvedenými a predikovanými nároky na technologickou vodu, které vyplývají ze zkušeností oznamovatele z obdobných evropských závodů.

3) Surovinové a energetické zdroje

Výstavba

Specifikace množství a druhu stavebních materiálů pro vlastní stavební činnost není v oznámení uvedeno.

Provoz

Suroviny

Přehled surovin pro vlastní provoz je specifikován dle jednotlivých přípravků a operací v tabulce 1 na straně 13 posuzovaného oznámení.

Energie

Z hlediska energií se jedná zejména o elektrickou energii a zemní plyn. Tlakový vzduch bude vyráběn ve vlastní kompresorovně.

Elektrická energie

Roční spotřeba elektrické energie se předpokládá ve výši 12,6 mil. kWh/rok. Elektrická energie bude přivedena kabelem 35 kV, který je veden podél východní hranice pozemku areálu Ronalu, souběžně s Podolským potokem.

Zemní plyn

Spotřeba zemního plynu je odhadována na 4,5 miliónu m3 za rok. Závod bude napojen na středotlaký plynovod, který je přiveden na jižní okraj pozemku. Jmenovitý průřez potrubí DN 200 mm umožní odběr přes 1 000 m3/h. Vytápění části areálu bude z plynové kotelny. Výrobní haly budou vytápěny plynovými světlými keramickými infrazářiči.

Stanovisko zpracovatele posudku

Výstavba

Pro období provádění zemních prací na řešeném území je odhadnuto množství zemního materiálu určeného k odvozu na 29 000 m3.

Provoz

K uvedené bilanci surovin a energií není podstatných připomínek. Upřesnění spotřeby a sortimentu jednotlivých surovin bude provedeno v dalších stupních projektové dokumentace a po výběru dodavatelů jednotlivých technologických zařízení.

4) Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu

Etapa výstavby

Zvýšené nároky na dopravu budou při výstavbě závodu Ronal, kdy budou prováděny zemní práce a odvážen přebytečný skrývkový materiál a přivážen stavební materiál. K odvozu materiálu bude potřeba dle dokumentace zhruba 3600 nákladních vozidel, což při trvání zemních prací po dobu dvou měsíců znamená, že průměrně projede na příjezdových komunikacích ke stavbě 21 nákladních aut za hodinu.

Etapa provozu

Zásobování surovinami a odvoz hotových výrobků bude prováděno nákladními kamiony po silnici II/322 a to jak ze směru od Přelouče, tak i od Pardubic. Bude třeba prodloužit komunikací procházející průmyslovou zónou až k vlastnímu areálu v délce asi 450 metrů. Zásobování surovinami budou zajišťovat cca 3 kamiony denně a odvoz hotových výrobků asi 6 kamiónů denně. Dovoz ostatních surovin obstarají 1 až 2 nákladní auta týdně. Odvoz odpadů budou zajišťovat 1 až 2 nákladní auta denně. Zásobování bude prováděno především v ranní směně. Kapacita parkoviště pro osobní automobily v západní části areálu Ronalu bude 293 míst, z toho bude 11 míst vyčleněno pro návštěvy závodu. Počítat se musí i s dojížděním části zaměstnanců na kolech a bude zde přístřešek pro jízdní kola.

Územní plán města ve výhledu počítá s novým vedením silnice č. II/322, která by ze směru od Přelouče odbočila před Starými Čívicemi vlevo k železniční trati, překročila ji a pokračovala podél ní až k mimoúrovňovému křížení u hlavního nádraží v Pardubicích. Tím by se tato silnice z větší části vyhýbala obytným celkům města Pardubice a snížila by tranzitní dopravu přes městské části Staré Čívice a Svítkov.

Doprava materiálu uvnitř výrobní haly i na venkovních prostranstvích bude prováděna pomocí vysokozdvižných vozíků s elektrickým nebo plynovým pohonem.

Stanovisko zpracovatele posudku

Z hlediska v dokumentaci prezentovaných údajů o vstupech není ze strany zpracovatele posudku zásadnějších připomínek. Do návrhu stanoviska formulována následující doporučení:

• dodavatel stavby bude odpovědný za zajištění řádné údržby a sjízdnosti všech jím využívaných přístupových cest k zařízením stavenišť po celou dobu výstavby a za uvedení komunikací do původního stavu; tato skutečnost bude potvrzena místním šetřením po ukončení stavby

II.2.2.2. Údaje o výstupech

1. Ovzduší

Etapa výstavby

Zdroji znečištění ovzduší v etapě výstavby budou dle předloženého oznámení plošné a liniové zdroje znečištění ovzduší.

Stanovisko zpracovatele posudku

Z hlediska etapy výstavby dokumentace pouze obecně formuluje základní požadavky na stavbu z hlediska případného omezování sekundární prašnosti. V návrhu stanoviska příslušnému orgánu státní správy jsou formulována následující doporučení:

zásoby sypkých stavebních materiálů a ostatních potenciálních zdrojů prašnosti budou minimalizovány

5. vlastní zemní práce provádět vždy v rozsahu nezbytně nutném; dodavatel stavby bude v případě nutnosti eliminovat sekundární prašnost pravidelným kropením prostoru staveniště, deponií zemin a stavebních komunikací; dodavatel stavby bude zodpovědný za zajištění řádné údržby a sjízdnosti všech jím využívaných přístupových cest k zařízení staveniště po celou dobu výstavby

6. citlivě stanovit místa přechodných deponií půdy a výkopových materiálů; preferovat systém bez meziskládek

7. celý proces výstavby bude organizačně zajištěn tak, aby maximálně omezoval možnost narušení faktorů pohody, a to zejména v nočních hodinách a ve dnech pracovního klidu

Etapa provozu

Bodové zdroje

Jednotlivé bodové zdroje emisí závodu RONAL, které mohou ovlivnit kvalitu ovzduší v jeho okolí, budou vycházet z následujících technologických operací:

✓ Tavení hliníkové slitiny, odlévání kol a tepelné zpracování kol

✓ Povrchové úpravy kol (linka předúprav a sušárny, prášková lakovací linka, zařízení dodatečného spalování lakovací linky rozpouštědlových laků

a dále

✓ Vytápění areálu

Dokumentace EIA konstatuje, že mezi velké zdroje znečišťování ovzduší je oblastním inspektorátem ČIŽ/ zařazena v RONALu Jičín prášková lakovna a zařízení dodatečného spalování. Ostatní zdroje patří mezi střední zdroje znečišťování ovzduší. Dokumentace uvádí, že celkové množství emisí je odhadnuto na základě měření emisí jednotlivých zdrojů v závodě RONAL Jičín v letech 1998 až 2000. Plynová kotelna bude využívána k vytápění objektu závodu (mimo výrobní haly), ohřevu užitkové vody a vytápění provozu lakovny. Budou zde instalovány kotle o celkovém výkonu do 500 kW, pravděpodobně od výrobce Wolf nebo Viessmann. Výrobce hořáků musí zajistit splnění emisního limitu 200 mg/m3 pro NOx a 100 mg/ m3 pro CO.

Výrobní haly a slévárna budou přitápěny sálavými plynovými infrazářiči, umístěnými pod stropem. Budou to světlé keramické zářiče, typ Kombimax KMI od firmy GoGaS (Německo) s bezplamenným spalováním za nízkých teplot. Celkový výkon by neměl překročit 2 000 kW. Výrobce infrazářičů uvádí, že jejich emise NOx jsou ve výši 10 - 20 mg/m3.

Liniové zdroje

Liniovým zdrojem znečišťování ovzduší bude automobilová doprava na komunikačním systému, která bude souviset s provozem závodu RONAL. Nejvýznamnějšími emisemi v důsledku automobilové dopravy budou dle dokumentace oxidy dusíku, oxid uhelnatý, prach, uhlovodíky a tuhé znečišťující látky. Emise z liniových zdrojů jsou vyjádřeny jako měrné emise pro silniční vozidla v gramech na kilometr.

Plošné zdroje

Plošným zdrojem znečišťování ovzduší bude dle dokumentace závod RONAL v době výstavby, zejména pak v průběhu realizace zemních prací. Zdrojem znečištění ovzduší bude polétavý prach, který bude v průběhu stavby uvolňován z nezpevněných ploch, z dočasných deponií sypkých materiálů a ze znečištěných komunikací. Dále bude docházet k uvolňování aromatických uhlovodíků při pokládce živičného povrchu. Při realizaci stavby lze předpokládat zvýšené emise výfukových plynů. Uvedené zdroje emisí budou omezeny na dobu provádění stavebních prací. Množství škodlivin emitovaných stavbou je velmi problematické stanovit, protože budou záviset na klimatických i technologických faktorech (především na intenzitě zemních prací a velikosti sekundární prašnosti). Vzhledem ke krátkodobému působení těchto zdrojů znečišťování se nejeví z hlediska vlivu na okolí stavby jako závažné.

Stanovisko zpracovatele posudku

Technologické zdroje emisí

Z hlediska technologických zdrojů emisí není ze strany zpracovatele posudku připomínek. Vzhledem ke skutečnosti, že oznamovatel předložil veškeré protokoly z autorizovaného měření emisí, které byly provedeny v rámci požadavků vznesených v procesu EIA pro umístění závodu v Hradci Králové, lze údaje prezentované v předkládaném oznámení označit za korektní.

Liniové zdroje

Z hlediska liniových zdrojů emisí není ze strany zpracovatelského týmu posudku podstatnějších připomínek s tím, že lze za metodickou chybu označit absenci jakéhokoliv údaje ve vztahu k etapě výstavby.

Plošné zdroje

Z hlediska inventarizace plošných zdrojů není v podstatě jak k plošnému zdroji v etapě výstavby, tak pro parkoviště podstatnějších připomínek. Lze pouze upozornit, že v bilanci plošného zdroje by měl být zohledněn také volnoběh automobilů v areálu závodu, což by nepatrně změnilo uváděné bilance emisí bez významnější změny vyhodnocované imisní zátěže.

2. Odpadní vody

V areálu firmy RONAL budou vznikat splaškové odpadní vody, technologické odpadní vody a srážkové vody.

Splaškové odpadní vody

Množství splaškových odpadních vod z areálu závodu je odvozeno z vypočítané spotřeby vody pro sociální účely a v oznámení je bilancován objemem 11 176 m3/rok. V rámci výstavby průmyslové zóny byla vybudována podél komunikace tlaková splašková kanalizace. Napojení na tento centrální splaškový systém je pomocí vlastní čerpací stanice s měřením množství odpadních vod na odtoku. S ohledem na kapacitu stávajícího potrubí (15 – 20 l/s) musí být zaručeno řízené vypouštění odpadních vod s akumulací splašků v čerpací jímce.

Technologické odpadní vody

V závodě budou vznikat různé druhy odpadních vod z výroby. Celkový objem vznikajících odpadních technologických vod je vyčíslen objemem 43200 m3/rok. Nejvíce vody se bude spotřebovávat v lakovně na lince předpovrchových úprav vyrobených kol a za stříkací kabinou ve vodním odlučovači. Odpadní vody z lakovny jsou nejprve upravovány v čistírně odpadních vod, která je součástí lakovny v závodě. Po vyčištění jsou tyto odpadní vody spolu s ostatními vodami vypouštěny do veřejné kanalizace. Odpadní vody, budou dle prohlášení dodavatele technologie jejíž součástí je i ČOV vyhovovat požadavkům kanalizačního řádu.

Srážkové vody

Z odvodnění ploch v areálu závodu je bilancováno objemem roční produkce srážkových vod 34 074 m3/rok.

Stanovisko zpracovatele posudku

Splaškové odpadní vody

Ke způsobu čištění a odvodu splaškových vod není připomínek, z hlediska bilancí doporučujeme upřesnit tyto bilance s ohledem na rozdílné údaje prezentované v posuzovaném oznámení EIA:

- v příslušné kapitole údajů o vstupech je uvedeno celkové množství splaškových vod v objemu 11176 m3/rok

- v příslušné kapitole údajů o výstupech je uvedeno celkové množství splaškových vod v objemu 12418 m3/rok

V návrhu stanoviska orgánu státní správy je proto požadováno upřesnění bilance produkovaných splaškových vod v rámci všech aktivit souvisejících s provozem závodu firmy RONAL:

• v rámci dalších stupňů projektové dokumentace doložit přesnou a aktuální bilanci vznikajících splaškových vod ze všech uvažovaných aktivit v rámci provozu závodu

Technologické odpadní vody

K bilancovanému očekávanému objemu produkovaných odpadních technologických vod není ze strany zpracovatele posudku podstatnějších připomínek. V příslušné pasáži posudku jsou formulovány příslušné podmínky do návrhu stanoviska orgánu státní správy.

Srážkové vody

K předložené bilanci srážkových vod není z strany zpracovatele posudku podstatnějších připomínek.

3. Odpady

V dokumentaci je uvedena specifikace vznikajících odpadů jak pro etapu výstavby, tak i pro etapu provozu.

Výstavba

V období výstavby budou vznikat odpady z použitých stavebních materiálů a malé množství komunálních odpadů. Množství odpadu nebylo možno v době zpracování dokumentace určit - jednalo by se o velmi hrubé odhady, které by potvrdila či vyvrátila až vlastní realizace stavby. Předpokládaný sortiment odpadů je uveden v příslušné tabulce posuzovaného oznámení.

Provoz

Za běžného provozu závodu firmy RONAL posuzovaná dokumentace předpokládá vznik zhruba 17 druhů odpadů, a to na základě stávající produkce odpadů v závodě RONAL v Jičíně.

Stanovisko zpracovatele posudku

Etapa výstavby

K uvedenému hodnocení není ze strany zpracovatele posudku připomínek. Kvantifikace odpadů vznikajících v průběhu výstavby bude upřesněna v prováděcích projektech.

Etapa provozu

Názorem zpracovatele posudku je, že výčet odpadů v etapě provozu není úplný, což by však opět nemělo významněji ovlivnit závěry procesu posuzování vlivů na životní prostředí, protože tuto problematika bude možno ošetřit dostatečně složkovou legislativou v oblasti odpadového hospodářství. Budou vznikat pevné a kapalné odpady charakteristické pro činnosti zajišťované v tomto typu výrobního zařízení, tj. odpady mající původ v jednotlivých výrobních operacích, v technickém zázemí (vybalování a skladování surovin, materiálů a výrobků; manipulace se surovinami, materiály a výrobky; balení výrobků), při údržbě, opravách a v administrativě.

Z nebezpečných odpadů budou množstevně nejvíce zastoupeny tuhé odpady z čištění plynů, kal z čištění plynů. V menším množství budou nebezpečné odpady tvořeny například odpadními laky s obsahem organických rozpouštědel, odpady s obsahem kovů, oleji a mazadly z údržby technických zařízení, nefunkčními zářivkami a výbojkami, nefunkčními akumulátorovými bateriemi z provozu vysokozdvižných vozíků, apod.

Z ostatních odpadů budou nejvíce zastoupeny stěry z tavení hliníkové slitiny v tavících pecích, třísky neželezných kovů z obrábění odlitků.

Provozovatel neuvažuje o zřízení vlastního zařízení na zneškodňování odpadů (skládka, spalovna). Veškeré odpady budou zneškodňovány mimo závod RONAL, servisním způsobem za úplatu.

Z hlediska problematiky odpadů lze doporučit respektování následujících doporučení:

• v následujících stupních projektové dokumentace specifikovat prostory pro shromažďování nebezpečných odpadů a případných ostatních látek škodlivých vodám, a to jak pro etapu výstavby, tak i pro vlastní provoz( tyto budou ukládány pouze ve vybraných a označených prostorách v souladu s legislativou v oblasti ochrany vod a odpadovém hospodářství

• investor stavby vytvoří v rámci zařízení staveniště podmínky pro třídění a shromažďování jednotlivých druhů odpadů v souladu se stávajícími předpisy v oblasti odpadového hospodářství; o vznikajících odpadech v průběhu stavby a způsobu jejich zneškodnění nebo využití bude vedena odpovídající evidence; součástí smlouvy se zhotovitelem stavby bude požadavek vznikající odpady v etapě výstavby nejprve nabídnout k využití

• v prováděcích projektech upřesnit jednotlivé druhy odpadů a stanovit jejich množství a předpokládaný způsob zneškodnění

• v rámci žádosti o kolaudaci stavby předložit specifikaci druhů a množství odpadů vzniklých v procesu výstavby a doložit způsob jejich zneškodnění

4. Hluk a vibrace

Výstavba

Dle dokumentace během výstavby bude vznikat hluk z provozu použitých stavebních mechanismů. Hluk stavebních mechanismů používaných při výstavbě se udává mezi 80 – 95 dB(A) ve vzdálenosti 5 metrů, hluk nákladních vozidel 70 – 82 dB(A) ve vzdálenosti 5 m (předpoklad použití vozidel třídy EURO 2). Vzhledem k rozsahu těchto prací se však jedná zejména o skrývku orniční vrstvy a navážku zemin pro zvýšení nivelety terénu. Stavební práce budou prováděny pouze v pracovní dny a v denní době. Při montáži technologického zařízení budou zdroje hluku minimální a krátkodobé.

Provoz

Zdroji hluku ve slévárně budou tavicí agregáty, provoz vzduchotechniky, 30 licích strojů (nízkotlaké lití hliníkových slitin), agregáty pro tepelné zpracování. Závod bude vybaven nejmodernější technologií, která je v tomto oboru v současné době ve světě k dispozici a nejvyšší přípustné hladiny hluku se budou pohybovat uvnitř objektu do 85 dB(A). V obrobně budou instalovány moderní obráběcí automaty. Jednotlivá pracoviště od sebe budou oddělena zástěnami Ostatní provozy budou rovněž limitní hodnoty hluku splňovat (montáž, lakovna, sklad zboží atd.). V kompresorovnách budou umístěny kompresory s hladinou hluku okolo 80 dB(A). Veškerá technologie v závodě bude instalována takovým způsobem, aby stroje a zařízení nebyly trvalými zdroji vibrací. Pracovníci budou používat pouze ruční nářadí, které splňuje hygienické limity vibrací na pracovištích.

Stanovisko zpracovatele posudku

Z hlediska vyhodnocení liniových zdrojů hluku není ze strany zpracovatelského týmu posudku podstatnějších připomínek. Ve vztahu k problematice vibrací je v návrhu stanoviska orgánu státní správy formulováno následující doporučení:

• eliminace účinku vibrací bude řešena pružným uložením jednotlivých technologických zařízení a důsledným oddilatováním konstrukcí pevně spojených se zařízeními produkujícími vibrace od ostatních stavebních konstrukcí; mezi strojní části technologických celků a stavební konstrukce budou osazeny antivibrační podložky

5. Záření radioaktivní a elektromagnetické

Radioaktivní záření

Dokumentace EIA uvádí, že ve speciálním rentgenovém zařízení bude každé kolo kontrolováno ze všech stran na případné vnitřní vady. Obsluha rentgenu bude oddělena od tohoto zařízení a obraz rentgenovacího zařízení se prostřednictvím kamery přenáší na monitor obsluhy. Celkem se bude jednat o 5 těchto kontrolních zařízení.

Stanovisko zpracovatele posudku

V závodě RONAL budou instalovány rentgenové defektoskopické přístroje, které je nutno považovat za zdroje ionizujícího záření. Tato zařízení jsou však konstruována tak, aby nedocházelo k úniku radiace do okolí ani k ohrožení zdraví obsluhujícího personálu. Výstavbou ani provozem závodu RONAL tedy nebude emitováno radioaktivní nebo elektromagnetické záření v úrovních, které by mohly mít zaznamenatelný negativní dopad uvnitř nebo vně areálu závodu.

V areálu závodu firmy RONAL nebudou používány žádné materiály, které jsou zdrojem radioaktivního záření.

II.2.3. Stručný popis životního prostředí pravděpodobně významně ovlivněného

V této části dokumentace jsou popsány následující charakteristiky životního prostředí dotčeného území:

1. základní charakteristiky

➢ ovzduší

➢ voda

➢ půda

➢ geofaktory životního prostředí

➢ fauna a flora

➢ územní systém ekologické stability a krajinný ráz

2. ostatní charakteristiky

➢ krajina

➢ charakter městské čtvrti, funkční charakteristiky

➢ chráněné oblasti, přírodní rezervace, národní parky

➢ oblasti surovinových zdrojů a jiných přírodních bohatství

➢ ochranná pásma

➢ architektonické a jiné historické památky

➢ jiné charakteristiky životního prostředí

➢ situování stavby ve vztahu k územně plánovací dokumentaci

Předložená dokumentace v rámci uvedené kapitoly obsahuje tedy všechny podstatné charakteristiky potřebné pro odpovídající popis jednotlivých složek životního prostředí, které mohou být posuzovaným záměrem ovlivněny.

Dle názoru zpracovatelského týmu posudku je tato část oznámení zpracována na odpovídající úrovni. K této části oznámení věnující se popisu životního prostředí jednotlivých složek pravděpodobně uvažovaným záměrem ovlivněných není ze strany zpracovatele posudku významnějších připomínek.

II.2.4. Charakteristika předpokládaných vlivů záměru na obyvatelstvo a životní prostředí a hodnocení jejich velikosti a významnosti

II.2.4.1. Vlivy na obyvatelstvo, včetně sociálně ekonomických vlivů

Etapa výstavby

Etapa výstavby není v posuzované dokumentaci EIA řešena.

Stanovisko zpracovatele posudku:

Realizace uvažovaného záměru bude sice probíhat v lokalitě téměř mimo souvislou obytnou zástavbu, nelze však vyloučit narušení faktorů pohody pro nejbližší obytnou zástavbu a příjezdové komunikace, což se může projevit především hlukem, emisemi z dopravy a sekundární prašností. Případnou sekundární prašnost z vlastního staveniště a skládek sypkých materiálů lze technicky eliminovat. Pro minimalizaci negativních vlivů jsou pro etapu výstavby formulována následující doporučení:

8. při výběrovém řízení na dodavatele stavby stanovit jako jedno ze srovnávacích měřítek i specifikování garancí na minimalizování negativních vlivů stavby na životní prostředí a na celkovou délku stavby; ve výběrovém řízení zohlednit požadavky na používání moderních a progresivních postupů výstavby (s využitím méně hlučných a životnímu prostředí šetrných technologií)

dodavatel stavebních prací zajistí účinnou techniku pro čištění vozovek, především v průběhu provádění zemních prací; zásoby sypkých stavebních materiálů a ostatních potenciálních zdrojů prašnosti budou minimalizovány; vlastní zemní práce provádět po etapách vždy v rozsahu nezbytně nutném; v případě nepříznivých klimatických podmínek v období zemních prací bude prováděno skrápění příslušných stavebních ploch

celý proces výstavby bude organizačně zajištěn tak, aby maximálně omezoval možnost narušení faktorů pohody

Etapa provozu

Pracovní prostředí – škodliviny, hluková zátěž

Pro pracovní prostředí jsou dle oznámení důležitými vlivy emise do výrobních prostor a hluk obtěžující pracovníky. Sledovanými technologickými celky z tohoto pohledu budou v závodě RONAL především slévárna a lakovna. V lakovně budou používány nátěrové hmoty s obsahem těkavých organických látek. Jednotlivá provozovaná zařízení v lakovně jsou zakrytována a odsávána do venkovního prostředí přímo nebo přes zařízení na zneškodňování emisí. V pracovním prostředí se škodliviny vyskytují pouze ve velmi nízkých koncentracích. Měření škodlivin v pracovním prostředí v hale pro obrábění disků kol a v lakovně obdobného závodu RONAL v Jičíně provedla OHS Trutnov dne 2.12.1999. Z tohoto měření vyplývá, že nebyly překročeny limitní hodnoty pro pracovní prostředí.

Ve vztahu k akustické zátěži v pracovním prostředí oznámení konstatuje, že pardubickém závodě bude instalováno moderní technologické vybavení s předpokládanou nižší hlučností než jsou hygienické limity. Investor stavby i dodavatel technologického vybavení závodu garantují, že nejvyšší přípustné hladiny hluku se budou pohybovat do 85 dB(A) ve všech provozech uvnitř objektu. Skutečné hodnoty hladin hluku budou ověřeny měřením při zkušebním provozu a případně navržena příslušná opatření k odstranění nedostatků - např. nošení osobních ochranných pomůcek, instalace hlukové zástěny, úpravy vzduchotechnických vyústí apod. V návrhu stanoviska k této problematice jsou formulována následující doporučení:

11. v průběhu zkušebního provozu zajistí investor měření emisí škodlivin ve výrobní hale; rozsah měření upřesní příslušný orgán ochrany veřejného zdraví

12. v průběhu zkušebního provozu zajistí investor měření hluku v pracovním prostředí a na hranicích pozemku; rozsah měření upřesní příslušný orgán ochrany veřejného zdraví

13. ke kolaudaci budou předloženy výsledky měření hluku a emisí při zkušebním provozu uvnitř výrobní haly

pro všechny používané nebezpečné látky a přípravky (včetně přípravků pro provádění údržby a čištění zařízení) budou k dispozici bezpečnostní listy dle vyhlášky MPO 27/1999 Sb.

při nakládání se surovinami, které jsou zařazeny do kategorie nebezpečných látek a přípravků budou splněny veškeré povinnosti vyplývající provozovateli ze zákona 157/1998 Sb a souvisejících vyhlášek (zejména pak činnost autorizované osoby, vypracování Oznámení apod.)

16. provádět pravidelná bezpečnostní školení zahrnující také i seznámení pracovníků s použitím ochranných prostředků, se zásadami první pomoci a s potřebnými asanačními postupy

Vlivy na obyvatelstvo

Negativní vlivy posuzovaného záměru se mohou projevit v souvislosti s imisní a akustickou situací v území.

Z hlediska vlivů na obyvatelstvo obsahuje dokumentace především posouzení posuzovaného záměru na zdraví obyvatelstva - odhad zdravotních rizik, který vychází z identifikace rizika, zhodnocení vztahu dávky a účinku jednotlivých škodlivin, odhadu expozice obyvatelstva a následné kvalitativní i kvantitativní charakterizace rizika. Odhad zdravotních rizik uvažoval problematiku vlivu znečištěného ovzduší a problematiku hlukové zátěže. Vyhodnocení zdravotních rizik dospívá k závěru, že provoz posuzovaného záměru nezvýší zdravotní rizika nad úroveň, která se v této oblasti vyskytuje.

Z hlediska vlivů hlukové zátěže oznámení konstatuje, že s výjimkou strážního domku podél železniční trati je předkládaný záměr akceptovatelný. Současně je upozorněno, že problematickým se může jevit stávající dopravní napojení průmyslové zóny po stávající komunikaci procházející obcí Staré Čívice.

Stanovisko zpracovatele posudku:

Odhad zdravotních rizik

Z hlediska vypracovaného odhadu zdravotního rizika lze konstatovat, že dle metodických postupů je výsledné zdravotní riziko vyjádřeno jak kvalitativně, tak i kvantitativně. Vyhodnocení velikosti a významnosti vlivu na obyvatelstvo obsahuje identifikaci zdravotně významných vlivů, posouzení míry nebezpečnosti, posouzení expozice, predikci zdravotního dopadu, návrh ochranných opatření a souhrnné hodnocení a interpretaci výsledků. Lze konstatovat, že podklady pro hodnocení jsou provedeny podle platných metodik a postačují pro hodnocení expozice emitovaných látek z nového zdroje a imisím za stávající situace. Použitý model SYMOS 97 již respektuje i charakter reliéfu, a protože modelem prezentované hodnoty představují nejhorší možný stav, lze údaje z této RS použité v odhadu zdravotních rizik považovat za hodnoty na hranici bezpečnosti výpočtu, které respektují nejhorší rozptylové podmínky v atmosféře.

Nejproblematičtější látkou související s uvažovaným záměrem jsou emise PCDF/PCDD. Skupina polutantů označovaná v literatuře zkratkou PCDD/F je tvořena dvěma řadami tricyklických aromatických sloučenin s velmi podobnými chemickými vlastnostmi: polychlorovanými dibenzo-p-dioxiny (PCDD) a polychlorovanými dibenzofurany (PCDF). Patří do širší skupiny halogenovaných aromatických uhlovodíků spolu s polychlorovanými bifenyly a terfenyly, polychlorovanými naftaleny, polychlorovanými difenyletery a s bromovanými, fluorovanými nebo smíšenými halogenovanými analogy uvedených uhlovodíků. Tyto uhlovodíky se v životním prostředí vyskytují v nejrůznějších směsích. Jako moderní znečišťující látky byly identifikovány téměř ve všech komponentách současného globálního ekosystému.

PCDD/F vzbudily mimořádnou odbornou i politickou pozornost po průmyslové havárii v severoitalském Sevesu v roce 1976, kdy pronikly ve značných množstvích do životního prostředí, a také svojí vysokou toxicitou pro pokusná zvířata, prokázanou poprvé v téže době (Kociba et al., 1976). V posledních 25 letech jim bylo věnováno mimořádné vědecké úsilí. O málokteré organické substanci životního prostředí je k dispozici tolik environmentálních, biologických, toxikologických a dalších vědeckých údajů jako o nich. Tyto údaje však mají velmi různou hodnotu. Starší práce často nevyhovují dnešním vysokým vědeckým nárokům a nejsou považovány za spolehlivé. V otázce účinků PCDD/F na člověka zůstává stále mnoho nejasností.

Obojí tyto látky (dioxiny i furany) mají v molekule dvě benzenová jádra, na jejichž 8 uhlíků je navázáno 1 - 8 atomů chloru. Podle počtu atomů Cl’ v molekule je v každé řadě 8 kongenerů a ty pak se dále rozlišují podle polohy molekul Cl’ na jednotlivé isomery. Řada PCDD tak čítá celkem 75 a řada PCDF 135 pozičních isomerů. V praxi se většinou vyskytují v různě složených směsích, vždy přinejmenším s desítkami jednotlivých látek. Tato skutečnost značně komplikuje jak jejich stanovování v životním prostředí, tak i vyhodnocování jejich účinku. Mají po chemické i biologické stránce podobné vlastnosti. Jsou velmi dobře rozpustné v tucích a velmi špatně ve vodě (10-7 - 10-9 g/l).

Nejvíce studovanou a nejtoxičtější látkou této skupiny je 2,3,7,8-TCDD (tetrachloro- dibenzo-para-dioxin) se čtyřmi atomy chloru v uvedených polohách. Má zvláštní molekulu, symetrickou kolem dvou os. Je lipofilní, dobře rozpustný v tucích a jen nepatrně ve vodě (cca 15 ng/l), velmi stálý, postrádá reaktivní funkční skupiny. Rychle se rozkládá při teplotách nad 800 0C.

Toxickými účinky se jednotlivé látky této skupiny značně liší, např. OCDD s 8 atomy chloru, který je v životním prostředí i v lidské tukové tkáni nejvíce zastoupen, je 1000x méně toxický než 2,3,7,8-TCDD. Zdravotní účinek tedy nezáleží jen na celkovém množství PCDD/F v prostředí, ale i na kvalitě, na percentuálním zastoupení jednotlivých různě toxických kongenerů a isomerů. Směsi jsou proto hodnoceny výpočtem tzv. toxického ekvivalentu (TEQ), který přepočítává souhrn toxicity všech přítomných reprezentantů obou řad těchto látek na úroveň toxicity 2,3,7,8-TCDD. Výsledky starších vědeckých prací, v nichž takový přepočet nebyl proveden a byl udáván pouze celkový součet všech přítomných izomerů, jsou proto pro potřeby zdravotního hodnocení nepoužitelné a někdy matou méně informované pracovníky.

Zdroje PCDD/F

PCDD/F nejsou vyráběny pro komerční účely. Do životního prostředí se dostávají několikerým způsobem.

Především vznikají při každém hoření organického materiálu, který obsahuje chlor nebo jeho sloučeniny, tedy i při spalování uhlí, dřeva nebo topného oleje. Člověk tak produkoval uvedené látky do ovzduší od dob, kdy začal užívat oheň. Obsah chloru v samotných těchto palivech je ovšem velmi nízký a proto jde při hoření běžných čistých paliv o emise vysloveně stopové. Zvyšováním příměsí chloru a jeho sloučenin v palivu pak obsah emisí PCDD/F značně narůstá. Děje se tak při spalování různých odpadů umělých hmot (na bázi PVC aj., napouštěného nebo lakovaného dřeva apod.), což je dnes běžné v domácích topeništích, která ve svém souhrnu tvoří v lidských sídlech s přetrvávajícím místním vytápěním dominantní plošný zdroj těchto škodlivin.

Materiály obsahující chlor jsou běžnou součástí komunálních odpadů a proto v dřívějších dobách patřily také spalovny odpadů k významným zdrojům PCDD/F. V jejich emisích byly tyto látky poprvé zjištěny před dvěma desetiletími, což na tento problém ihned soustředilo mimořádnou pozornost. Ve studiích z uvedené doby bylo v popílku spaloven komunálního odpadu zjišťováno 0.1 - 0.6 mg/g PCDD/F. K emisím PCDD/F ze spaloven přispívají, podle místních podmínek různou měrou, tři procesy: a) nedokonalá destrukce PCDD/F z odpadů, b) produkce z chlorovaných prekurzorů (PCB, pentachlorfenol aj.), c) syntéza de novo z chlor obsahujících látek (např. PVC) nebo z nechlorovaných organických látek za přítomnosti donorů chloru (Marty, 1993).

Tradiční technologie spaloven s produkcí PCDD/F nepočítaly a podmínky hoření nebyly z tohoto hlediska náležitě uzpůsobeny. Z té doby také přežívá názor o zvláštní roli spaloven při zatěžování prostředí „dioxiny“. Situace se však mezitím radikálně změnila. V důsledku nových znalostí o vzniku PCDD/F a přísných státních limitů byla technologie spaloven během posledních 20 let pronikavě zmodernizována. Při spalovacích procesech zabraňuje produkci PCDD/F dostatečně vysoká teplota (má činit více než 850 0C), dostatečná doba zahřátí na potřebnou teplotu a speciální způsoby čištění kouřových plynů. Při dodržení náležitých podmínek se uhlovodíky rozkládají až na oxid uhličitý a vodu, a podle obsahu chloru též na HCl. Takové hoření je dnes běžně zabezpečováno v moderně řešených spalovnách, opatřených navíc ještě dalšími zařízeními k dočištění kouřových plynů a zábraně resyntézy chlorovaných uhlovodíků po výstupu kouřových plynů z topeniště. Dosahuje se spálení až na 99,9999 %. Emise PCDD/F zde mohou být spolehlivě sníženy ke zdravotně nevýznamným úrovním.

Na rozdíl od místně vytápěných domácností, kde systém spalování nedoznal žádných změn, se tak emise spaloven od základu změnily. Pracovní skupina WHO na základě šetření z 80. let uvádí hodnoty PCDD/F v emisích různých spaloven komunálního odpadu v rozmezí několika ng až několika tisíc ng/Nm3 suchého plynu při 10% CO2. Jako úrovně dosahované v dobře vybavených a pečlivě provozovaných spalovnách udává rozmezí 0.1 až 1.5 ng/Nm3 2,3,7,8-TCDD (suchý plyn, 10% CO2), v Německu je v roce 1993 uváděno rozmezí 1 - 10 ng TEQ (Wissenschaftlicher Beirat der Bundesärztekammer, 1993) s tím, že vzhledem k novým přísným limitům budou emise PCDD/F snižovány.

Ke znečišťování ovzduší PCDD/F přispívá i automobilová doprava výfukovými plyny, a to zejména z motorů užívajících olovnatý benzin (do něhož je přidáván dichloretan). Jedno auto na olovnatý benzin vyloučí na 1 km jízdy 800 pg PCDD/F, tj. 20x více než auto na bezolovnatý benzin s katalyzátorem (40 pg). Naftové motory produkují méně PCDD/F než benzinové. Ve Švédsku bylo celkové množství PCDD/F vylučované do ovzduší z automobilové dopravy odhadnuto na 10 - 100 g TEQ za rok

PCDD/F vznikají také jako nežádoucí stopové příměsi při výrobě jiných chemických látek (chlorfenolů a jejich derivátů, chlorovaných difenyleterů aj.) a vyskytují se tak např. v některých herbicidech (hexachlorbenzenu a herbicidech vyráběných na bazi 2,4,5-trichlorfenolu a chlorovaných difenyleterů) a v defoliantech (Agent Orange známý z války ve Vietnamu). Počet izomerů je v těchto příměsích relativně malý, na rozdíl od produktů spalování, kde jsou zastoupeny téměř všechny.

Do prostředí se dostávají i mnoha dalšími způsoby, např. ze spaloven nebezpečných odpadů, nemocničních odpadů a odpadních kalů, jako odpady z některých odvětví těžkého průmyslu, chemického průmyslu a z výroby papíru, z napouštění dřeva chlorfenolem aj. a také při požárech a průmyslových haváriích.

Jejich přítomnost byla prokázána i v běleném papíru (novinovém, filtračním, kartónových obalech na mléko a jiné potraviny aj.). Potraviny tak mohou být druhotně kontaminovány. Safe (1991) např. uvádí, že v mléce byl zjištěn obsah 2,3,7,8-TCDD 0.039 pg/g a v obalovém kartonu 5.8 pg/g.

Významným zdrojem PCDD/F ve vnitřním ovzduší budov je tabákový kouř.

PCDD/F jsou za pokojové teploty pevné látky, které se mohou v prostředí v mikroskopických částečkách vyskytovat i samostatně. Mají však vysoký sklon k adsorpci na jiné hmotné částice (prachu apod.) a proto jsou zvýšené koncentrace zjišťovány např. v popílku z topenišť. S částečkami prachu nebo popílku se také většinou pohybují ovzduším nebo vodou. Ve vodě obvykle jde o nepatrná kvanta, takže voda má při šíření PCDD/F jen malý význam. Z ovzduší časem sedimentují na rostliny a půdu, z vody se usazují v sedimentovaném kalu.

V životním prostředí jsou to látky značně stálé. V ovzduší dochází k jejich pozvolnému rozkladu vlivem UV záření a hydroxylových radikálů. Rozklad je tím rychlejší, čím méně obsahují atomů chloru. Doba odbourávání samostatných PCDD/F v ovzduší se podle počtu atomů chloru pohybuje v rozmezí 1 - 39 dní, při adsorpci na jiné částečky je zhruba 10 x delší. Vzhledem k pomalejšímu odbourávání molekul s více atomy chloru převládají v životním prostředí kongenery s 8 atomy Cl, které jsou relativně nejméně toxické. Poločas odbourávání v půdě je udáván v rozmezí 10 - 12 let.

Koncentrace PCDD/F v životním prostředí jsou jen stopové. Literární údaje o imisích v ovzduší se pohybují ve fg/m3, v půdě a sedimentech v ng/kg.

Podle publikované emisní inventury činí celkové emise v ČR 650 g TEQ/rok, přičemž např. emise připadající na provozy aglomerací rud činí 73,12 TEQ/rok, na druhotnou výrobu hliníku 4,80 g TEQ/rok a na lokální topeniště 389,8 g TEQ/rok. V kontextu předpokládané bilance PCDD/F v množství 6,45 mg /rok je nezbytné uvést, že se ve vztahu k celkové emisní bilanci se jedná o příspěvek 0,00099%, což lze zcela evidentně možné označit za významně malý příspěvek uvažovaného záměru.

Vstup do těla, kumulace, vylučování

Pro svou dobrou rozpustnost v tucích pronikají PCDD/F do těla živočichů i člověka, kde se kumulují v tukové tkáni, neboť jejich nerozpustnost ve vodě a chemická stálost značně ztěžuje jejich vylučování. V těle vodních živočichů se tak v běžném prostředí jejich obsah pohybuje řádově kolem 50 ng/kg. Dostávají se tak i do potravinového řetězce člověka a jejich zdroji v potravě se stávají produkty obsahující živočišný tuk. Speciální studie v průmyslově vyspělých zemích (USA, Německo, Holandsko, Velká Británie, Kanada) ukázaly, že přívod PCDD/F do organismu se u dospělých pohybuje vesměs v rozmezí 70 - 125 pg TEQ/den. V poslední době jsou udávány i vyšší hodnoty. Sewall (1995) uvádí odhad, že v průmyslových zemích se expozice lidí TCDD pohybují přibližně v rozmezí 0.3 - 0.6 pg na 1 kg tělesné hmotnosti za den a spolu s ostatními isomery v rozmezí 3 - 6 pg TEQ/kg/den .

Do těla člověka se PCDD/F dostávají z 98 % potravou, zatímco vdechování a pronikání kůží má jen malý význam. Určitou výjimkou je kuřáctví cigaret, při němž je do plic veden kromě stovek jiných škodlivin i relativně koncentrovaný proud PCDD/F. Všeobecně (kromě profesionálních expozic a průmyslových havárií) jsou pro člověka zdrojem expozice především tukové složky kontaminovaných potravin. Největší význam mezi nimi mají mléko, maso, vejce a ryby, jejichž prostřednictvím člověk dostává 95 % svého příjmu PCDD/F (Schecter 1994). Zelenina a ovoce má v tomto směru velmi malý význam. Příjem potravou činí u průměrného konzumenta v Anglii 2,4 pg na kg tělesné hmotnosti denně (Pollitt 1999).

V těle se PCDD/F kumulují v tukové tkáni a v játrech.

V důsledku všudypřítomnosti zdrojů jsou v průmyslových zemích PCDD/F běžně nacházeny v lidském tuku v koncentracích řádu 2 - 3 ng/kg tukové tkáně. Při průmyslových haváriích bývají tyto koncentrace až o několik řádů vyšší. V těle dlouho setrvávají, poločas vylučování u některých izomerů se počítá na roky, u TCDD se udává 7 a více let .

Vliv na člověka

Zdravotní účinky nepatrných stop PCDD/F, obvyklých v životním prostředí, nejsou známé. Usuzuje se na ně nepřímo jednak podle toxicity vyšších dávek u pokusných zvířat, jednak z nahodilých případů, kdy v důsledku mimořádných okolností došlo k expozici lidí vysokým dávkám PCDD/F.

Takovou skupinou exponovaných byli např. vojáci ve vietnamské válce, kde byl v letech 1962 až 1970 používán jako defoliant tzv. Agent Orange (směs dichlorfenoxyoctové a trichlorfenoxyoctové kyseliny). Tento preparát byl kontaminován 2,3,7,8-TCDD v množství ................
................

In order to avoid copyright disputes, this page is only a partial summary.

Google Online Preview   Download